2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 12. srpna 1909.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administraci:
na měsje
na čtvrt lota . . . . 6 K —
s dvojí donáškou:
54h
na měsie. . . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve filiálkácht
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měste. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 9 K e0o
s dvoji zásilkou
na čtvrt jota . . . 11 K do)
Praha
5
article
erni
daní
V drobném prodejia
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerni . . . . . . . za 4 h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . .
vočerni . . . . . . . . 5h
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., a.
TTam nacházeji se táš
redakce, tiskárna a sxpedlou
„Národních Listů“
Rukopisy se novraceji.
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Jak se Němci chystají na český výlet do
Vachavy.
Z Vídně, 12. srpna. S největším napjetím
čeká se průběh příští neděle a zvláště českého
výletu do Vachavy. Němci jsou připra
veni už na sobotní noc a zdejší listy
oliskují provolání Bundu a Německé národní
rady se všemi výzvami k násilnostem
a výtržnostem, aniž by byly skonfisko-
vány a aniž by proti štvanicim německých
organisací se strany úřadů nějak se vystupovalo.
Ohlašuje se, 2e eyklistické s pol ky
z Kremže, Sv. Hyppolitu, Melku
odjinud shromáždí se v Herzogen
burgu a pojedou po pravém břehu
Dunaje, sledujice lod s český m
výletniky až do Melku. V neděli po-
jedou Němci ze Sv. Hyppolitu do Melku
zvláštním vlakem a s měslskou kapelou
jakož i červeno-žluto-černými pra
pory. Povede je místní zemský posl. Piliner
oznamuje se, že kapela postavi se na přístavišti
v Melku a při příjezdu Čechů bude hráti vla-
stenecké písně rakouské, jako: »0, ty moje
Rakousko . . . !« — což dozajista není prosto
humoru. Jest však možno, že češti výletníci
Melk vůbec nenavštívl.
Němec
Bunda
Hyppolit
Melek
Čecho
Vídeň
Kremže
Dunaj
Melk
Rakousko
7
article
Z Vidně, 12. srpna. „Frmdbtt.“ uveřejníl
dnes ráno stať o zamýšleném výletu vídeňskýeh
Čechů do Vachavy. Sděluje, že nebylo žádné
příčiny k zákazu tohoto výletu, protože jde
o podnik čistě turistický, který ne-
má žádného politického nebo ná-
rodního rázu, což vysvitá také z okolnosti
že spolek, který výlet pořádá, má za členy nejen
Čechy, nýbrž také Němee. Kromě toho po-
řadatelé zavázali se úřadům, že se vyhnou vše-
mu, co by se mohlo považovati za nějakou pro-
vokaci domácího německého obyvatelstva. —
„Frmdbut.“, orgán vlády, tedy vi, že výlet Če
chů jest zcela nevinným podnikem a vi.
jak zločinné jest řádění a štvaní německého
„Volksratu“ a německého Bundu v Dolníc
Rakousích proti výletu. Vládní list nemá všal
při této příležitosti ani slovíčka odsouzení těch
to zbytečných německých štvanic.
Čecho
Dolníc Rakousy
8
article
Pro česko-německý smir.
Z Vídně, 12. srpna. Některé listy sdělují.
že císař učiní dne 18. srpna projev ve prospěch
německo-českého smíru a že vláda využije to
hoto projevu pro nové česko-německé smířo
vačky. Že se nové dorozumívací konference chy
stají, to prozradil už dr. Glabiňski. Ve zdejšícl
politických kruzích má se však za to, že projev
panovníkův, dojde-li vůbec k němu, nevyboči
z obvyklých formálních mezí.
Poslanec dr. Šusteršič o situaci.
Z Vídně, 12. srpna. »Zeit« uveřejňuje
přípis posl. dra. Šusteršiče o situaci. Praví s
v něm, že ve vnitropolitických poměrech nutno
především rozluštiti tři hlavní předpoklady : 1.
Aby český sněm byl učiněn dělným. 2. Aby
bezpodmínečně byla otázka vyvazení kmel
v Bosně a Hercegovině uspokojivým způsobem
pro Jihoslovany rozřešena. 3. Třeli otázka týká
se zřízení italské právnické fakulty. »Trváme na
fom« — praví Šustersič — »že také v télo
věci musí býti zjednána doboda a vyhovéno
požadavkům všech na této věci zúčastněných
stran.
Proti chystanému zákonu o lékárnických
komorách.
Z Vídně. 12. srpna. Dolnorakouská ob-
chodní komora podala ministerstvu vnitra přípie
proti připravovanému zákonu o lékárnických ko
morách. Žádá v něm, aby pro lékárnické ko
mory byly vzaty za vzor zemské svazy živno-
stenských společenstev a aby lékárny nebyly
úplně vyňaty z kompetence obchodních komor.
dále žádá obchodní komora, aby lékárníci také
na příště byli povinni přispivati do budžetu
obchodních komor a měli tam volební právo.
Tutéž pelici poslala dolnorakouská obchodn
Glabiňski
doktor
Šusteršič
Jihoslovan
Vídeň
Boseň a Hercegovina
9
article
komora všem komorám rakouským, aby se k akci
připojíly.
Ministr Weisskirohner v Išlu.
Z Vídně, 12 srpna. Ministr obchodu dr.
Weisskirehner byl včera v Išlu, kde
navštívil ryt. Biliňského, s nímž měl dels
poradu.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 12. srpna. (K. k.) »Wiener Zlg.
oznamuje: Císař dovolil rozhodnutím ze dne
22. června, aby přijali a nosili: President ra-
kouského Lloydu, ministr m. sl., tajný rada dr-
Julius šl. Derschatta ve Vídni velkokříž
královského bavorského záslužného řádu sv.
Michala, president zemského soudu dr. Karel
Sehramek v Praze čestný kříž druhé třídy
knížecího schaumbursko-lippeského rodinného
řádu, universitní profesor dr. Enoch Kiseh
v Praze čestný kříž velkovévodského meklem
bursko-zvěřínského řádu Noha, rada zemského
soudu Ferdinand Pavlíček v Praze čestný
kříž Hřetí třídy knížecího schsumbursko-lippe
ského rodinného řádu a Marie šl. Daubkov
v Praze papežskou medaili Bene merenti.
Ministr veřejných prací jmenoval
profesora na německé slátní průmyslové škole
v Plzní Františka Sehlesingera odborným
přednostou stavebně-technického oddělení na
německé státní průmyslové škole v Brně.
Ministr spravedlnosti jmenoval
substitula stámního zástupce v Praze dra. Karla
Drbohlava vrehním substitutem státního
zástupce v VIII. hodnostní třídě v Praze.
Ministr kultu a vyučování spro-
stil okresního školního inspektora profesora
Václava Sehmidtmayera v Kadani in-
spekce škol ve školním okrese přísečnickéma
pověřil inspekční službou v tomto školním okrese
okresního školního inspektora Antonina Mül-
lera v Jáchymově.
Ministr orby jmenoval vrchního zvěro-
lékaře Jaroslava Houzálka velerinářským
inspektorem u místodržitelství v Praze.
Weisskirohner
doktor
Weisskirehner
Wiener Zlg
Julius
Michalus
Sehramek
Enoch
Pavlíček
Marie
Bene merenti
Sehlesinger
Drbohlav
Sehmidtmayer
Antoninus Mül
Houzálka
Išlu
Vídeň
Praha
Kadaň
Jáchymov
slátní průmyslový škola v Plzeň
státní průmyslový škola v Brno
Kiseh
10
article
Plavba válečnýchi lodí rakouských.
Z Vídně, 12. srpna. (K. k.) Dle telegrafické zprá-
vy připluly dne 11. rakousko-uherské válečné lodi
„Arcivévoda Karel“ a „Pandur“ do Smyrny. „Arcivé-
voda Bedřich“ a „Phaleron“ vypluly ze Smyrny. N
lodích vše zdrávo.
Volební úspěch vládní strany chorvalské
Ze Záhřeba, 12. srpna. V Brodu nnd
Sávou konaly se včera obecní volby. Podařilo
se proraziti přívržencům bar. Raucha a straně
Frankově. Srbsko-chorvatská koslice se svými
kandidáty propadla. V Brodě — jak známo —
došlo před měsícem k demonstracím proti ba-
novi Rauchovi a to mělo v zápětí zatčení řiš
ského poslance Novosela, ve kteréžto záležitost-
byl svolán schválně říšský uherský sněm.
Nový ruský velevyslanec pro Vídeň.
Z Berlína, 12. srpna. »Berl. Tagbit. « ozna
muje, že nástupcem ruského velevyslance ve
Vídni knížete Urusova bude dosavadní ruský
vyslanec v Haagu hr. Paalen, který býval
dříve velevyslaneckým radou ve Vídni.
Ruská pohraniční stráž střílela na německý
balon.
Z Vratislavi, 12. srpna. (K. k.) Sehlesische
Zeitung« sděluje z Katovic: Dnes v 5 hod. ráno
byl německý balon se čtyřmi osobami, plujíeí
přes hranice, napaden ruskými pohraničními vo-
jáky, kteři naň prudce stříleli. Byl donucen při
státi. Tři osoby v něm byly zastřeleny, čtvrtá
těžce zraněna.
Z Bytomi, 12. srpna. (K. k.) Pohraničnt
komisariát zjistil, že balon německého vzducho-
plaveckého oddělení přeplul branice u Milovie.
kde přístál. Byli v něm tři důstojnici, na něž
pohraniční stráž vystřelila. Po revisí pasů byli
však propuštěni. Zpráva, že byl někdo usmrcen
nebo raněn, není pravdiva.
Zažehnaná válka v jižní Americe.
Z La Pazu, 11. srpna. (K. k.) Situace se zlep-
šila. Utvořil se nový kabinet. Vstoupením Pantos
Karel
Bedřich
Rauch
Frankův
Novosel
Berl
Paalen
Vídeň
Smyrna
Záhřeb
Sáva
Brod
Berlín
Haag
Vratislav
Katovice
Bytom
jižní Amerika
Le Paz
Sehlesische Zeitung
Milovia
11
article
do kabinetu jako ministra zahiraničních zále žitost
jest asi válka zažehnána.
Velká stávka ve Švédsku.
Že Štokholmu, 11. srpna. (K. k.) Z růz-
ných průmyslových závodů a pracovních mlst
se oznamuje, že dělníci opět zahájili práci, nebo
žádali za opětné přijetí do práce. Ve zvláštním
vydání »Stockholms Tagblad« se pravi, že
v hlavním městě množí se smýšlení proti stávce
Noviny budou asi za den nebo dva opět vychá-
zeti. V Göleborgu byla zase zahájena doprava
automobily a povozy se starým personálem.
Nepříznivý slav věcí v Persii.
Z Potrohradu, 12. srpna. (K. k.) „Novoje Vremja“
uveřejňuje oficiosní sdělení, dle něhož by se Rusko
rozhodně vzepřelo nucenému odchodu ruských dů-
stojníků a instruktorů, dosud však prý perská vláda
neprojevila takového úmyslu. Persie mnoho vděě-
ruským důstojníkům. Je důležito pro Rusko, aby dů-
stojníci tam zůstali. Dřívější šach opustí prý Tehe-
ran asi 17. t. m. Situace v Teheraně je prý lepší, al
na venkově znepokojivá a anarchistická.
Španělské boje v Marokku
Z Madridu, 11. srpna. (K. k.) Z Penonu
de la Gomera se sděluje: Střelba z děl trvala
po celý den. Konečně byl nepřítel zahnán na
útěk. Dělostřelertvo střílelo také na sousední
osady, při čemž mnoho Maurů bylo zabito nebo
raněno.
Z Melilly, 11. srpna. (K. E.) Včera byl nepřítelen
napaden vozalajský oddíl. Kabylově měli šest mrtvých
a několik raněných.
Z Alhucemasu, 12. srpna. (K. k.) Maročané n-
ustále střílí na město, jehož posádka odpovídá střel-
bou z pušek a děl. Maročané měli ztráty, Španělové
dosud nikoliv
Štokholma
Maur
K E
Kabylův
Maročan
Španěl
Švédsko
Persie
Potrohrad
Rusko
Maroko
Madrid
Melilla
Alhucemas
Stockholm Tagblad
Novoj Vremja
Penon jít le Gomera
12
article
Kretská otázka.
Z Kolína n. R, 11. srpna. (K. k.) V ber
linském felegramu »Kölnische Zeitung« se praví
Dosud nebylo Německo vyzváno k účasti na
poradách o kretské otázce. Německo a Rakousko-
Uhersko by s dikem odmltly vstoupiti do kon-
certu mocnosti, rády by však daly souhlas
k rozřešení, jež by zaehovalo mír.
Z Cařihradu, 12 srpna. (K. k) Dle sdě-
lení Po ty ujistil řecký ministerský předseda
Ralis luleckého vyslance, že není v Tureck
žádného důstojníka náležejícího řecké armádě.
Ralis prchlásil dále, že uložil řeckým konsu-
látům v Makedonii, aby vykonávaly jen své
funkce a jednaly loyálně s tureckými úřady.O
řeckých důstojnleích na Kretě opětoval Ralis
svě dřívější prohlášení.
Z Cařihradu, 12. srpna. (K. k.) Dle zpráv
z věrohodného pramene vypracuje mimořádná
ministerská rada novou mótu, jíž Porta
uznává pasus řecké nóty o Kretě za dostalečný,
namítá však, že řeckou, vlajku na Kreté vzly-
čili řečui četničti důstojníci a vyzýva Ře-
eko, aby učinilo přítrž řádě n
přestrojených řeckých důstojníko
v Makedonii, Janině, na ostrove ch
Archipelu, jakož i na Kretě, o jichž
činnosti má Porta důkazy. Jenom tak možno
obnovili dobrý poměr.
Z Berlína, 12. srpna. „Local-Anz.“ ozna
muje ze Soluna, že válečné smýšlení tam ocha-
buje, protože mladoturecký výbor stále domlou
vá obyvatelstvu a ujišťuje, že otázka kretská
bude rozřešena ve prospěch Turecka. Násled-
kem toho válečné nebezpečí považuje se za za-
žehnané.
Port
Kreta
Kolín
Německo
RakouskoUhersko
Cařihrad
Makedonie
Janin
Berlín
Turecko
Kölnische Zeitung
LocalAnza
13
article
Česká výprava do Polsky.
Česká výprava do Polsky.
(Od zvl. zpravodaje.)
Polsko
14
article
Druhý den v Krakově. — Snlda n
a raut v sále starého divadla. —
Výlet do Wieliczky.)
le
V Krakově, dne 11. srpna 1909.
Pobyt českých hosti mezi Poláky nabývá
rázu stále slavnostnějšího a při tom vřelejšího.
Skup ny účastníků výpravy všude se potkávají
se srdečnými projevy přátelství a s ovacemi
Včera dopoledne, dříve než nastoupena problidka
Polák
Krakov
Wieliczka
15
article
pa mětihodností krakovských, shromáždili se
všichni u pomníku Adama Mickiewi c ze,
k jehož nohám složen veliký vavřínový věnec
s nápisem na stuze běločervené : »Velkému
věštci národa Polského — výprava česká do
Polsky 1909«. Při tom vůdce výpravy dr. Groš
pronesl několik slov piety k velikému geniov
básnickému. Před polednem pak deputace vý-
pravy, složené ze zástupců Prahy a politického
světa učinila návštěvu na radnici krakovské,
kdež přijal ji starosta města dr. Leo Děkovali
tu za uvítání nade všecko pomyšlení vřeléa
starosta krakovský projevil radost nad jejich
přijezdem i naději, že vzájemná bližší poznání
i výměna názorů přispějí k odstranění drobných
neshod i nesrovnalosti ke společnému silnému
postupu.
O 1,1. hod., před odjezdem do Wieliczky.
pozváni byli všichni účastníci místním komité
tem, složeným ze všech kruhů měšťanstva do
sálů »Towarzystwa strzele Miego«. Komitélu
tomu předsedal náměstek purkmistrův dr. Szar-
ski, členy jeho tvořili pp.: Porebski,
Sziller, Schneider, Rosner, Wa so-
wicz, Boczarski, dr. Chlums ký
Szedzimir, Szathowski, Federo-
wicz, Robak, Straczek, Gorecki
Haliski.
Adam Mickiew
Groš
doktor
Lea
Szar
Schneider
Rosner
Wa
Chlums
Szedzimir
Szathowski
Federo
Straczek
Gorecki
Haliski
Polsko
Praha
Wieliczka
Boczarski
Sziller
16
article
Řadu přípitků zahájil purkmistr dr. L eo,
který jménem občanstva krakovského a jménem
rady městské proslovil tu řeč, kterou pro její
významnost uvádime v plněm znění:
Vděčnost a sympathie naše k zástupcům
českého národa je tím větší, že jejich přátelství
neomezuje se jenom na větev polskou, která žije
s nimi pod týmž žezlem, nýbrž že se zájmem
spěchají k našim bratřím do království polského
aby také jim osvědčili svoje city bratrské. V mi-
nulém roce měli jsme příležitost shlédnouti
v Praze kulturní i hospodářské plody práce če-
ského národa. Imposantní výsledky této práce
a tohoto rozvoje nenaplnily nás závistí, naše
srdce naplnila se při této obhlídce pocitem ra-
dostného zadostučinění, že ve velké rodině slo-
vanských národů jest národ, který tak veliká
dila tvoří. Vůči tomu jevi se planou frází našimi
odpůrci hlásané tvrzení o kulturní a ho-
spodářské neplodnosti slovanské — tento klam
Čechové už rozptýlili. Poláci vzali si za vzor
národ český, jenž tak harmonicky dovedl slou-
čiti idealism s realismem, ovinuv práci kulturn
a vědeckou rozvojem průmyslu a obchodu.
A milý zjev: v této práci českého národa zu-
častňují se živě i české dívky, jejichž příkladu
by měly následovati i děvy polské.
Toužíme horoucně, aby vzájemne
sympathic obou bratrských a sou-
sedských našich nárödů, kteří víc
než jiní národové odkázání jsou
na solidárnost a společné hájení
svých nejvážnějších zájmů ná-
rodních a kulturních, aby tyto
sympathie došly příslušného
trvalého výrazu také v politický ch
stycfch obou národů. Připomínám, že
doktor
L eo
Čecho
Polák
Praha
17
article
Poláci velmi bolestně cítili nepřítomnost Čechů
na říšské radě de roku 1879. Vzpomínám krás-
ného spolku mezi Kolem polským a Českým klu-
bem v érách Dunajewského, Smolky a hr. Ba-
dena. Aby takovýto spolek a svazek
obnoven byl, dále trval a všem ne-
příznivým okolnostem vzdoroval
neměli by zástupcové obou národů ani na oka-
mžik spouštěti s očí s polečných a totož-
ných svých zájmů. Nás pojí k sobě v Ra-
kousku nejenom pokrevenství rodové a společná
kultura západoevropská, nýbrž také velká
pro budouenost říše spásná idea
samosprávy. Dle této naší idey má býti
rakouská říše spolkem rovnoprávných a svobod-
ných národů, aby tu každý národ eítil se volným
a bezpečným před nepřízní a násilím národa ji-
ného. Tuto velkou ideu autonomie
a rovnoprávnosti nechť vštípí če
ský národa jehozástupci všem slo-
vanským národům — pak bude jas
něji a útulněji v Evropě, kteréž jinak
hrozí protikulturní převaha brutální síly a ještě
brutálnějšího bezpráví.“
Polák
Čecho
Smolek
Evropa
spolek rovnoprávný a svoboda
18
article
Řeč dra. Leona přerývána byla často bouří
potlesku, jmenovitě při politických svých čá-
Starosta dr. Groš, uvítán bouřlivými ova-
cemi se strany polské, odpověděl dru. Leonovi
řečí, která čtenářům již z telegramu je známa.
Jménem obchodnictva pražského, sdruženého
v »Merkuru«, promluvil pak komerční rada
Řivnáč:
»S myslí slavnostně vzrušenou ujímám se
slova, abych poděkoval jménem účastníků vý-
pravy české do Krakova za sympatické projevy.
jež doprovázely nás již od samých hranic milé
vaši vlasti, abych poděkoval všem co nejvře-
leji za srdečně, v pravdě bratrské a okázalé
uvítání, kterého se nám ve středu vašem dostalo.
Vzpomínám též vzácné pozornosti milých
přátel, delegace kupecké ze Lvova, která vyko-
nala dalekou a namáhavou cestu, aby nás v Kra-
kově pozdravila. Přišli jsme jako dávní vaši
přátelé, abychom opětovali milou vaši návštěvu
v matičce Praze, abychom shlédli vaše histo-
rické a krásné město, které chová tolik vzác-
ných památek, abychom vám bratrsky stiskli
ruku, abychom manifestovali solidaritu našich
hospod. snah, abychom dokumentovali přísluš-
nost kmene. Ujišťuji vás, že ellíme se u vás
mezi svými a že příjemné chvile, které u vás
ztrávíme plné milých dojmů, utkví nám trvale
v paměti. Jsme zajisté jedné upřímné mysli, po-
zvedneme-li pohár svůj a připíjíme vitacímu ko-
mitétu za jeho příčinění a bratrské uvítání, jakož
i jeho presidentu dru. Henr. Szarskému
Leon
doktor
Groš
Leonov
Krakov
Lvov
Praha
Řivnáč
19
article
Jako jeden z účastníků loňské slovanské
konference dr. Adam Doboszyúski připo-
mněl, že obnovená solidárnost slovanská
v pravý čas ve Zlaté Praze loni promluvila. Ci
této solidárnosti probudil se pod vlivem spole-
čného nebezpečí německého, stále hrozivějšího
a nesnesitelnějšího. Síla toholo společného citu
je tak spontanní a mocná, že nemůže zůstati
pouze koncepel politickou, ale musí jíti do svých
důsledků, které znamenaji užší sloučenství, vy-
hledávání všeho, co nás rozdvojuje. Pro v zá-
jemné sbližování kulturní slovan-
ských národů Praha dělá víc, než
všecka ostatní města slovanská
dohromady. Na universitách slovanských
děje se čilá výměna mládeže, literární díla je-
dnotlivých národů slovanských nalézají stále více
tlumočníkův a chápavých čtenářů mezi ostat-
ními. »Ve vašem přibyti k nám,« končil řečník,
»ve vaší další pouti do Čenstochova a Varšavy
spatřujeme další silný projev těch srdečných
citů přátelských, z nichž roste světlejší budou-
enosl « (Bouře potlesku.)
Řadu přípitků zakončil brněnský poslanee
dr. Bulin, jenž vzletem a procitěností svého
speachu vyvolal hotový enthusiasmus přitomných
Poláků. Ukázal na analogii v dějinách obou ná-
rodů, které po slavné minulosti historické ná-
porem nepřátelským upadly a vlastní silou svou,
silou lidovou, zvedly se k novému životu a roz-
stech.
doktor
Doboszyúski
bulina
Polák
Praha
Čenstochov
Varšava
zlatý Praga
20
article
květu.
Společného výletu do Wieliezky
súčastnilo se s výpravou českou veliké množství
obyvatelstva krakovského a zvláště dam. Celé
veliké společnosti uchystáno tu přijetí velmi
srdečné. Na nádraží vítala hosty slavobrána
s nápisem »Witajcie !« a starosta městečka dr.
Aywas se Sokoly s hornickou kapelou a ve-
škerým obyvatelstvem pronesl k přibylým ně-
kolik vřelých slov uvítání, na něž mu odpověděl
náměstek p. Jirousek. Po prohlídce světo-
známých dolů solných a po občerstvení, uchy-
staném 70 metrů pod zemí v t. zv. »sále Go-
luchowském« opustila výprava k 7. hod. več.
Wieliczku, aby se zvláštním vlakem vrátila do
Krakova.
Slavnostní představení »Halky«.
49. hodinu večerní stanoven počátek slav-
nostního představení v Městském divadle, které
bylo na počest českých hostí v lesku. Hlediště
bylo naplněno až po střechu a všecka krakov-
ská společnost, pokud mešká v městě, se sem
dostavila. Vydány byly zvláštní programy polsko-
české. Představení zahájeno českou hymnou,
kterou hrál orkestr a zpival celý soubor Ivovské
Wieliezky
doktor
Aywas
Jirousek
Halko
Wieliczka
Krakov
Sokol
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Šáteček.
Nebylo známo o sličné paní Letoriové, že
by svému muži byla nevěrnou, ale jisto bylo
že žárlil, jako činí mužově, kteří jsou o dvace
pět let starší svých žen. Jeho nedůvěřivost šla tak
daleko, že obrátil se na detektivní kancelář ; ale
zaplatil sumu peněz a zvěděl, že jeho paní nemá
ani milence, který by ji navštěvoval, když on je
na obchodních cestách, ani jinde s nikým se
neschází, v divadle nekoketuje se žádným sou-
sedem a že je zkrátka vzorná žena, na kterou
nikdo ničeho nevl.
Pana Letoria to však neuspokojilo a žárlivé
nápady ho neopouštěly. Jednoho dne vyhledal
dobrého svého přítele Marcella a žádal od něho
zcela kromobyčejnou přátelskou službu.
»Marcelli, vím, že jsi můj dobrý, spole
hlivý přitel.«
»Můžeš být tím ujištěn.«
»Netušíš, jaká muka žárlivosti mě svírají
Má žena zcela jistě mě podvádi, vím to, in
stinktivně to tuším a jestliže mě dosud nepod-
vádí, jistě by mě podváděla... ah, ty nevíš
jak taková myšlénka hlodá jako červ. Rád bych
měl jistotu... a tu mi zjednáš ty !«
»Já — dovol — jak já bych mohl vtě
věci něčím ti přispěti? Přece uznáš, že nemám
času ani chuti tvou choť stopovat . . .«
»Ah toho dokonce nežádám, ty mi neroz
umíš. Tvá přátelská služba musí být zcela ji
ného rázu. Hleď! Zejtra odjíždím opět na tý
den na cesty. Sotva že odjedu, pošleš mé ženě
dopis . ..«
»Pardon, příteli, k anonymním dopisům se
nepropůjčím !«
»Ale ne anonymní, naopak, tebou plným
jménem podepsaný.«
»Jsi opravdu žárlivostí celý bez sebe! A
co ji mám prosím té psát ?«
»Vyznáš ji lásku a budeš prosit o schůzku.
Má nepřítomnost bude ti záminkou. Je-li po
čestná žena, pošle ti odmitavý, pohrdavý do
pis.. a pak jí sdělím, že vše bylo jenom
zkouškou její věrnosti. Není-li však věrnoua
přijme-li tvou hanebnou —
Letoriová
Letorio
Marcell
Marcelli
22
article
»Pardon — nerozčiluj se, já přece ješt
k ničemu nesvolil.«
»Más pravdu — ano ty's ještě k ničemu
nesvolil. Ale jestliže ti pošle kladnou odpověd.
pak bude konec mé trapné nejistotě, bude
usvědčena.«
»A tohle já ti mám provést?«
»Ano — to mi musíš provést, jinak se
žárlivostí usoužím. Marcell, ty's přece můj
dobrý přítel. A žena ti nezazlí, až zví, že vše
bylo žertem.«
»Pěkný žert !«
Marcell byl však dobrák. Co mu konečně
záleželo na paní Letoriové. Až se dovi, že
šlo o trik jejího muže, ať se s ním vypořádá.
Vzal tedy papír a psal: »Vzácná paní
Marcell
Letoriová
Mása
ten ' s
23
article
Nemohu déle snášeli svou trýzeň duševní,
musím Vám vyznati, že Vás šíleně miluji . .
Vy, žena nejkrásnější pochopite, že po dlouhých
bojích mezi přátelstvím k Letoriovi a láskou
k Vám poslechl jsem hlasu svého srdce. Jsem
šťastnější po tomto vyznání a byl bych přešťast-
ným, kdybych směl opakovati je u Vašich nohou.
Letorie dnes odjel. Objeví-li se šáleček Váš
mezi okny, je mi to znamením, že smím. Vás
ubohý, očarovaný Marcell.«
»Je to tak dobře ?e
»Oh, velmi dobře, výborně dokonce. A hned
jak zejtra odjedu, dopis zašleš A piš, ne -
telegrafuj mi radši, co odpověděla . . . Budu
zmírat nedočkavostí.«
»Ale dojde li k nějakým nepříjemnostem —
jsi vším vinen, Letorie «
»Arciže — buď bez starosti. A prozatlm
ti srdečně děkuji.«
Rozloučili se a druhého dne, když Letorie
odejel, Marcell dopis odeslal.
Co se může stát? uvažoval. Zašle mi nej
výš krobiánský dopis, v němž bude vyhrožovat,
že list můj odevzdá manželi, bude se oháněti
svou věrnosti a počestností a napíše, abychj
nechodil na oči. Až se jí Letorie přizná, že
vše bylo jeho úskokem, bude mi jen vděčná.
V těchto úvahách Marcell spokojeně po-
obědval a pak šel domů do svého gargonského
bytu. Očekával, že určitě bude tu již odpověd
krásné paní Letoriové. Ale nebylo tu ničeho.
Čekal celé odpoledne a usoudil, že je asi přiliš
rozrušena a uvažuje, co dělat.
Marcell
Letorie
Letoriová
24
article
Šel tedy na procházku a zabočil do ulice,
ve které Letoriových zůstávali. Snad ji zahlédne
v okně. Tak nějak si toho přál, neboť skutečně
paní Letoriová stála za pohled. Než — žaluzie
ve všech oknech byly spuštěny, patrně prot
slunečnímu žáru.
Je doma, není doma ? Hodil okem po oknech
jejího pokoje a ejhle! Krajkový šáteček leže
za oknem .
Druhého dne odesílal Marcell Letoriovi ex
presní dopis, vlastně jen obálku a v ní dopis,
který sepsali s paní Letoriovou, když onen šá-
teček za oknem už své poslání vykonal. V do-
pise stálo:
»Pane! Měla bych smělý Váš list okamžite
zaslati svému muži. Ale vím, že by Vás zastřeli
a měl by ještě opletání se soudy. Zničím tedy
Váš blouznivý list, ale pamatujte si, že tímto
dnem přestávají veškeré naše společenské styky.
Jsem svému muži věrna. Letoriová.«
Letorie na radost vypil v hotelu, kde spal.
o dvě šampaňské vlce. A když se vrátil, klekl
před svou světicí, všechno jí přiznal, přivedl
Marcella, jemuž bylo odpuštěno a byl od te
chvile šťastným a spokojeným.
Marcell též.
Paní Leloriová taky
A kdykoliv Letorie odejel na obchodní cestu,
objevil se šáteček za oknem.
Karo.
Letoriový
Letoriová
Letori
Marcell
Leloriová
Letorie
25
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Milionový poklad ve vagonu. Z Říma, 11.
srpna. Železniční dělník v Beneventu, jenž spravo-
val starý vagon, nalezl v něm skříňku s olevřeným
vikem a viděl, že je plna tisicilirových bankovek.
cenných papírů a zlatých mincí. Zanesl nález ku
přednostovi stanice, jenž zjistil, že ve skřiňce jest
milion sedm set tisíc lir, o jejichž původu posud
není nic známo. Poněvadž v celé Italii nebyla ohlá-
šena ztráta tak velikého obnosu, soudí se, že jsou
to peníze, ukradené z trosek Messiny
Požár Monlicella. Z Frankfurtu na
Mohanem, 11. srpna. (K. k.) Podle zprávy »Frank-
furter Zlg« z Nového Yorku, vyh ořalo tetní sídlo
Monticello. Jest zníčeno 100 obytných domů a so
obchodů a hotelů Četní hosté byli poranění. Škoda
páči se na miliony.
= Pokusy s napodobivosti opic. Dle všeobec-
ného mínění je u opic nejvíce vyvinut pud napodo-
bivosti a řeč vytvořila výraz „opičiti se“, jenž loto
mínění vyjadřuje. Ve skutečnosti není však napodo-
bivost u všech opic tak velká, jak ukázaly pokusy.
které konal novoyorský zoolog Melvin E. Haggertya
jež přináší „Century Magazine“. S pokusy počalo se
loni v psychologické laboratohi Harvandovy univer-
sity a sice nejprve se dvěma malpami. Nejdříve byl
samečkovi vytčen tento úkol: Strop klece měl oke-
nici, otvírající se dovnitř a zvenčí zavřenou; uvnitř
klece byl provázek, kterým se závorka otevirala,
načež padalo do klece ovoce a jiné potraviny. První
opice byla velmi učelivá, neboť po několika dnech
pochopila souvislost mezi provázkem, závorkou a
padáním potravy a tahala za provázek, měla-li hlad.
Šestnáctého dne uvedla mechanismus v pohyk deset-
krát ve 27 minutách, takže bylo zřejmo, že se kou-
sku naučila. Samička jevila menší chápavost. Ne-
napadlo jí, aby zatáhla za provázek a nenaučila se
tomu také od samečka, když byl dán k ni do klece.
Požár Monlicell
Frank
Harvandův
Řím
Benevento
Messina
Nový York
Frankfurt na Mohan
Centura magazín