Periodikum ALTO Viewer

1

Vychází клШ den limo po nedèli o uvátkn. PŕodplAo( to v administraci

2

E»OF*ISV frankované a podepeané pHjíma

OF

3

re d. alce в ▼ Ostrovní alici 6. 1508-II.

4

■Min* . . Mmletaé celoročné.

Min

5

Оя «го v n i «Ilo* Ы». IKOM-U. T Prut : «peètaa: 1 si 2ft kr.

U . T prut

6

nevracíme a nepodepsaných nedbáme.

7

keklÄsFace

8

Rukopisfiv

9

3 , 76 ,

10

Jednotlivá čísla po 4 кг. Za donášeni do domo mésliné 10 kr.

11

nesapeůeténé poi;lány budteš nefraa- kovány.

12

lamráty potttáme во n^lem^l.

13

išlo 226.

14 article

neřve, jeho děti kolébky neznají. Matka napojivši dítě položí je do koše, neb do brázdy a spěchá do práce. Probudí li se křikloun, domácí může teprv po zařízení nejnutnějších věcí : krmení dobytčat, opatření dětí, vepříka, hus a slepic z domu odejít, nmž o hodinu i dvě se opožďuje. Na večer musí opět dříve niku nechut. — Proč pak cizímu platí se více, než-li mně domácíma? táže se; „Protože tíce udělá“, zní odpověď. Hospodář i z jiné příčiny dělníka cizího raději do práce najímá, nežli domácího. Dělník cizí mu totiž nic z polí neukradne. Domácí totiž krmí si doma dobytče i různou drůbež. Koupiv nebo i najmuv si dva tři korečky polí, musí chovali dobytek. Píce z jeho vlastních, neb najmutých polí nevystačuje, musí tedy nositi z poli panských, neb selských. Domácí dělnice na pole přichází s prázdným košem a odchází s plným Nosí domů vypletou trávu, yyklestěný chřást — na vrchu a vespod často obilí, zemčata, cukrovku. V čas žní rolník

15 article

neb šafář pozoruje, že se mu ztrácejí snopy z mandelů, seno z kup, řepa z hromad, chmelové tyčky a p, má odůvodněnou dů ménku, že soused jeho domkář několik korečků polí si koupil, neb najal jen proto, aby mohl říci : tohle obilí, rozkradené, vyrostlo na mém, tahle řepa u mne nalezená vyrostla též na mém. Taký polní zloděj z opa trnosti naseje si na svém kousku poli všeho: záhonek pšenice, záhonek žita, ječmena, ovsa, řepy, zkrátka všeho, co roste na panských, neb selských polích A nyní směje se: přijď, sedláčku a hledej kradené obilí. To vše vyrostlo na mém, třeba sto centů řepy na jednom záhoně! Aniž pak dělník cizí může tchořovat jako domácí, jelikož pro kradenou věc nemá skrýší, aniž potřebných známostí. 1 vesnický žid spíše důvěřovali bude domácímu zloději, než cizímu. Z toho všeho vysvítá, že hospodářsky úředník a rolník vždy přednost dá dělníku cizímu před domácím a tento zase, protože méně vydělá, hledí si

16 title

Pronajímání živností jest pouze mírnější způsob parcelování a jest

17 article

Sociální následky dělitelnosti pozemků, vedle svého hospodářstvíčka nějakého kšeftu, «I ramekámii enámu na imááennu neb femesla, obyčejné zeď - ničení ! — Proto Sl. zemskému snému na uváženou snad na celém svéU není toHk zednfkfl> ^ odpomíoje v šátečku. Hospodářský dělník sběhne od se- p K dláka. čtrnácte dní kdes zedníkům podává, (Pokr.) Včasletníbaráčník nasvé brázdě pak sám si přiváže zástěru a je zedníkem, pracující praví к sedláku: já tě nepotře- Někdejší přátelský poměr mezi rolníkem a bujit Sedlák tedy musí najímat! lid světo- hospodářským dělníkem přestal nyní docela, běžný, kterýž nejraději pracuje na akkord, Dříve hospodář svému dělníku na př. baráč- aby co nejvíce vydělal Dělník domácí, pokud niku, něchal na svém poli sázeti zemcata a

18 article

tele. Musí koupiti si též ploužek, brány, vozík a p. Pane Bože, jaké to orání bez po- z tétéž příčiny ze selské práce odcházeli. ! řádného pluhu a potahu ! ' Trochu tu ornici ; váním polí velmi dobře pochodili, nemohou Následek toho je. že ať si dělník domácí | svrchu poškrábe, načež S‘je. Rostlina nemůžezároveň i stavení s objemným dvorem roz- z denní mzdy, neb z akkordu pracuje, vždylkořinky své hluboko pouštéti proto mívají kouskovati. O stavení ostatně tací špinaví méně vydělá, nežli dělník cizí, kterýž ničím; právě tací chuďasové — tak zvaní „Ku lise nemešká. Povstává mezi oběma řevnivost, bauern“ — nejšpatnější sklizeň. Že by ano i к sedláku, neb hospodářskému óřed- malý hospodář, t. j. baráčuik, své dva tři mu po své práci času zbývá, pracuje též u měl-H kus pole, sdělal mu je, přivezl mu| _ rolníka, avšak s dělníkem cizím, obyčejně če- z lesa dříví, uhlí a p. Při křtinách byl mu. dářství znesnadňuje a znechucuje. Proto též ským, co do mnohosti práce mèriti se ne- kmotrem, při vdavkách byl nejen svědkem,jnejeden si myslí: K čomu mi toho dřeni může Dělnik cizí jde časněji do práce a po ale i podporovatelem; dal mu tele, skopce. ia těch starostí třeba? Prodám živnost a od- zději z práce, ano i za jasných nocí seče, neb prásce, selka zabila dvě tři husy a ko-jstéhiyu se do mě-ta. Nemohu li s prospě- váže, vydobývá cukrovku, jelikož pracuje nečně hospodář zapřáhl do kočáru a vezl chein prodat neb rozkouskovat, pronajmu z akkordu. Jemu doma koza nebečí a kravka, svého dělníka na svatbu. I lékaře a kněze ji, a|C se jiní za mne dřou!

Bož

19 article

v čas nutné potřeby svému dělníku vozil. Panovalo tedy dříve pravé sousedství mezi se- _ _ _ t dlákem a nádeníkem, ovšem při známé lidské v národohospodářském a sociálním oh edu nechá jej vřískati. Až se ukřičí, však ono \ křehkosti časem vřelejší, neb chladnější, ale ' stejné záhubné, dle prastarého pravidla, že samo přestane. Vyvinou se mu prsa a plíce [ vždy mnohem lepší, než li nyní. j nájemník nedbá ani škody, ani užitku ma- a jsou zdrávy jako ze železa. Z těch dětí,I Dělitelnost pezemků i <1 ě 1-, jetníka. protože nájemníkem jest. V každé kteréž v šírém poli do spánku se ukřičí arnika od sedláka oddělila. Baráčník vsi možná proto ihned rozeznati hospodářská jimž skřivánci ukolébavku pějí, málo které | přikoupiv neb najmuv si několik korečků polí, ' stavení, od nichž pole byla rozprodána, neb umírá na spálu, psotníknebp nemoce Dělník jest sám na sebe odkázán. Musí především i pronajata. V prvním případě totiž není žádný koupili si potah, obyčejné jednu neb dvě! baráčník neb chaloupkář s to, rozsáhlé ho- kravky, pravím, kravky, o málo větší, nežli spodátské budovy — co po prodeji obyčejně korečky mohl lépe spracovali, nežli sedlák svých sto korců. — jak zastanci dělitelnosti pozemků tvrdí — jest holý nesmysl a kdož tak tvrdí, neviděl snad ani obilí růsti.

20 article

Kterak tudíž hospodářský pokrok, jenž učí. že jen v půdě řádně, t j. přiměřené hluboko sdělané, osení se daří, s dělitelností pozemků obstáli může, věru nevím. Baráčník přikoupiv si polí, musí, jak svrchu podotknuto, kupo-* vati mnohé jiné věci к hospodářství potřebné, musí pristavovali chlév i stodůlku, vždy nové výlohy. Na rozkouskovaném lánu chce mít každý svoji zvláštní cestu, rozuměj přes pole svého souseda. Z toho pocházejí samé spory, komise, výkupy a pod. Brázdychtivý soused o vlásek přeoral, neb pomezní brázdu trochu hloub vzal, tak že ornice z pole souseda na jeho pole padá, — nové bádký, pranice' a sondy. A konečně ty práce, změny a zmatky v gruntovních knihách! To stálé přenášení polních capartů na jiné majetníky vyžaduje vždy více úředníků, měřičů, soudců, knihovníků & komisí. Další následky. Rozbitím větší živnosti na kousky ubývá v obci pracujících sil a přibývá ostatním rolníkům břemen. Rozkouskováním statku ubylo několik koňských potahů. Co to znamená? V čas vojny nutné přípřeže uvalují se na zbylé sedláky. Baráčuíci své hubené kravky nezapřáhnou к těžkému vojenskému vozul často přijede povoz se šupáky. Musí zapřáhnout ten, co koně má. Nějaký komisar, čet- nický důstojník & pod. potřebuje celý, půl neb i čtvrt foršpanu ; s kravou a na hnojníku baráčníka přece nepojede i kdyby baráčníci se všemi povozy a potahy vyrukovali. Přyde

21 article

časem ubytování pěchoty a jízdy. Do chlévka baráčníka vojanský kůň ani nevleze a v jeho chaloupce vojín vedle rodiny s těží místa najde, kdežto dříve do jednoho statku ce á setnina (r. 18R6) vojáků >e vešla Všechny utné potahy na peníze přenášet a na všechna čísla dle poměru daní rozdělovat v mnohých případech ani nejde. Roz- kouskuje li se tedy v jedné obci více živností, přibývá ostatním rolníkům vždy nových obecních břemen. Právě tato okolnost jim hospo- zbývají — koupiti, byt i sebe laciněji se mu nabízely. Záložna neb žid, kteří rozkousko- výdělkáťi málo se starají; dají tam několik podruhů a je dobře Přirozenou měrou zub času na stavení neopravovaném strašně hryže Cihla padá se střechy za cihlou, skulinami prší, obmítka se drolí, ve 3^5 letech je z někdejšího krásného stavení roztrhaná chalupa, do níž slunce svítí a v 10 letech jsou z něho trosky. O málo lépe vede se hospo dářským budovám, od nichž pole byly pronajaty. Byt i nájemník statku smlouvou byl hebe více vázán к opravám stavem', - litera scripta manet, t. j. nájemník na ni nedbá. Budiž však. nájem v celosti nebývá tak škol dný, leč nájem v částkách jest stejně zlý, jako rozprodání živnosti. (Pokr.)

Roza á setnina

22 article Český sněm.

Český sněm. (Selx-čize pátá..) Dne 5. října. O půl dvanácté zahájil oejvyšší maršálek schůzi, kteráž, jako všechny dosavadní, věnována byla z většího dílu jen formálnímu vyřizování různých zpráv zemského výboru. — U vládního stolu nalézali se J Excell, pan správce místodržitelství svob pán Kraus a náměstek místodržitele ryt. F r i e d 1. Galerie skrovně navštívena. Jednání zahájeno sdělením, že některým poslancům udělena dovolená, načež předčítán jest seznam došlých spisů a petic. : Spisy došlé; Zpráva zemského výboru a osnovou zákona, kterýmž se dává obci města Prahy plná moc, aby prodala některé nemovitosti obecni. — Zpráva zemského výboru ve příčině provedeni některých úprav v budově zemědělské rady č. 799—II. — Zpráva zemského výboru o nynějším stavu prací stavebních a o opatřeních, jež v příčině lékařského a správního řízeni aemského blázince v Dobřanech,

J Excell Kraus d 1 Praha Dobřany

23 article Ročník XIII.

Ročník XIII. učiněny bylv. — Zpráva zemského výboru o zprávě komise pro zemevzdélání v příčině ros- šiřeui pomni' gického ústavu v Troji a podporováni vinařských a štépařských škol v Litoměřicích a Mělníce. Zpráva zemského výboru v příuné pensionováni účetního rady zemské účtárny Josefa Horna. — Zpráva zemského výboru v příčině žádosti představenstva israeL obce náboženské v Novém Bydžově za uděleni subvence к snadnějšímu vydržováni israelistické soukromé školy národní tamtéž s vyučovací řeči německou. — Zpráva zemského výboru v příčině petice ě. 335 z roka 1880 učitelů při pomologickém ústavu v Troji, aby jim byle přiznáno právo к nárokům na penzi. — Zpráva zemského výboru o stavu hospodářských učilišt, nadaných z fondu pro zeměvzdiiánl v školním roce 1879 — 1880. — Poslanec svob. pán de Pretis žádá za dovolenou na tři neděle. — Zpráva zemského výboru v přičíně zřízeni zemské pokladny pro podporováni hasičů (è. sn. 330 z r. 1880) — Zpráva zemského výboru o tom, jak upotřebeno bylo dotaci na stavby silniční v roce 1880—1881. — Zpráva zemského výboru o vodních stavbách zemských. —t Zpráva zemského výboru v příčině zřízení zvláštního knrsn hospodářského při pokračovaci průmyslové škole v Ml. Boleslavi. — Zpráva zemského výboru v příčině vydáváni zástavních listů hypoteční banky pod dosavádni mírou úrokovou.

Horn Pretis Trója Litoměřice Mělník Nový Bydžov Boleslav hypoteční banka

24 article

— Zemský výbor předkládá zprávu komise hydrografické o činnosti její v r. 1880. — Zpráva zemského výborn, kterak se subvencemi, slav. sněmem na r. 1879 a 1880 po 5000 zl. к podpoře účelů zemědělských vůbec povolenými, naloženo bylo. — Zpráva zemského výboru v příčině změn zákonných ustanoveni o postrku a tuláctví. — Zpráva zemského výboru v příčině otázky zruieui úředního opatřováni nálezenců. — Zpráva komise bndžetni o rozpočtu fondu vyvazovaciho na r. 1882. — Zpráva zemského výboru v příčině žádosti zemských sluhův za uděleni pětiletých přídavků.

25 article

Petice podány byly: Posi. p. Kvičala městské rady v Hradci Králové za subvenci na vydržováni tamních vyšších škol reálních. — Posi. p. Thanabaner učitelského spolku v Poličce za osvobozeni od placení veškerých přirážek; za povolení pětiletých přídavků defin. nitanovenym prdučitetům. — Posi. p. Schöne místní školní rady v Táboře za povolení к výplatě zadrželé části subvence na stavbo školní bndovy z dotace r. 1878. — Poel. p. Buchet místní školní rady v Přešticích zt povýšení tamní školy do I. třídy platů učitelských. — Duchovni správy v Přešticích za ustanovení samostatného nčitele náboženství na tamní škole obecné. — Posi. p. dr. Fr. Jeřábek učitelské jednoty v Nové Pace za pětileté přídavky mladším učitelům. — Posi. p. Thanabauer učitelské jednoty v Litomyšli aa pětileté přídavky podnéHelům. — Představenstva obce Sádbn a Kamence okr. poličského za subvenci- na stavbu školní bndovy. — Posi, p. Tausche učitelské jednoty okresu kadaůského za pětileté přídavky podučitelům. — Posi. p. (,’ížek okr. zastupitelstva zbraslavského, aby obec Štěchovice к soudnímu okresu v Novém Kníně přidělena nebyla.

Schön Jeřábek Sádbn Tausch Hradec Králové Tábor Přeštice Francie Nová Paka Litomyšl Štěchovice Nový Knín Kvičal městský rada

26 article

— Posi p. dr. Rieger okr. výborn v Semitech zá další subvenci к stavbám okr. silnic. — Posi. p. Atamano Frant. Hörbe, obecního představeného v Zá- brdi za podporo z peněz zemských. — Poslanec p. Dr. GrUnwald obecní zaatsp. a grante- vníci v Bavořovicích, za subvenci к vydržováni přívozu přes Vltavu u Bavořovic. — Posi. p. dr. Městečky jednota učitelská v Hořovicích za pétil. přídavky podučitelům. — Posi. p. Dušek dto v Hořovicích za pětileté přídavky podučitelům a osvobozeni od placení veškerých přirážek. — Posi. p. ér. Fr. Jeřábek představenstvo obce Bučoves. za povolení potřebo. nákladu ua znovuzhudování Národ, divadla. — Posi. p. Krejčí městské obce Kladna, za vfadénl této obce do volební skupiny mést. — Posi. p. Böhm rol-

doktor Rieger František Hörbe Grunwald Dušek Jeřábek Böhm Vltava Hořovice Kladno Bučoves

27 article FEUILLETON.

FEUILLETON. 3?Tsi<lplsiTrči- Námořský román od W. Cl a r к a Rusiela. (Pokračování.) Hlava dvacátá první. Sonthbonrne. Náš Holds worth se posadil a vypil skleničky vína. „Od kolika let?* vyptával se. „O, od dvanácti neb třináťti let. A Snad tomu bude nž i patnáct let, pane.* „Tak dlouho? Pak znáte bezpočhyby všecky lidi, co zde žijí?“ „Tú mohu bez přehánění směle tvrdit,“ odtušila panf, schovala obě ruce pod zástěru á měřila ostrým okem obličej i oblek svého hosta, jsouc otázkami těmi naplněna patrně ftlhMfcb'!' • • 7 èi’-pt*'!: •!/ 'í .loqr' i ' i.Kdo obýval poeléz v domku, jenž na kanci tHáy stojí?* «» „Míníte ten samý, který jste před tím pozoroval, když jste в mým mužem roz- Khmvtl ?“ "' „Ano, ten samý • „fcozník Fairscbild, když se byl přede dvěma roky temeste vzdal.* „A před ním ?* . i «’ „Tu stál domek po nějaký čas prázden, •dyi aa paní Holdswortbova vystěhovala.* „Kde ona nyní přebývá?*

Holdswortbův

28 article

„V Harwichu n svého drnhého muže, zubního lékaře C nwaye (čti Konué) “ Co to pravila, obrátila paní oči do zahrady a když je opět na Hoidswortha upřela, stál on tak, že mu nemohla do tváře viděti. „Znáte snad některé z těch lidi, po nichž se poptáváte, pane?* Nedal jí odpovědi, načež ona v domnění, že jí nerozuměl, ve svých zprávách pokračovala: : • ■«•J-. i. „Já sloužila u nebožtíka pana faráře Newcomea, dříve než zemřel, a tu jsem paní Holdaworthovon často vídala Mám totiž pořád ještě ve zvyku jmenovali ji starýtn jménem, poněvadž mi to nikterakž do hlavy nejde, že se nyní paní doktorovou Conway- ovon nazývá. Srdce její nebylo při tom, když svou ruku zadávala. Vím to na vks, nebot byla jsem na její oddavkách. Nebohá nevěsta byla samý pláč. Ona a babička její, stará paní Flemmiogová, bývaly často návštěvou u nebožtíka pana faráře ; — ale prosím za odpuštění, pane, že žvastám o věcech, které váa zajisté nezajímají Ptal jste se po tom domku. Kdo tam před paní Holdsworthevou zůstával, nemoha vám říci, tomu je už přilil dávno.* ; Holdswortb pozdvihl hlavu. AŽ do té chvíle, v níž hospodská o Dolly mloviti počala, nebyl v stavu upamatovati se na své jméno. Veškeré jiné vzpomínky se navrátily, jenom tato důležitá ještě scházela

Newcome Holdaworthovon Flemmiogová Holdsworthevá Dollo doktorův Conway

29 article

Za toho návěští, jehož se mu doptalo, zbledla tvář jeho na smrt a vzala pojednou trpký výraa na se. Doslechnout! o smrti Dollyně, ■a to byl připraven; již dříve pravil к sobě, že táž smrt v oboru oných četných, bolestných možností leží, které v dlouhé době nastali mohly, jež jako hluboká, temná propast tehdejsek od nynějška dělila. Ale možnost, že ji s jiným oddanou nalezne, ta mu ani na mysl nevstoupila — nikdy ! a nikdy ne I Za oněch dlouhých, teskných hodin, jež v otevřeném člunu na divokém moři ztrávil, vůči líté kositelce, jež vše živé, co kolem ní bylo, nemilosrdné posekla, za útrap Žízně a za ještě trapnějších muk beznadějnosti, každou chvíli rostoucí, nepocítil v žádném okamžení duševního bolu, jenž by se к onomu přirovnat! dal, co jej nyní zničit! hrozil Jedna z oných hrozných zkušeností, ježto mají moc lidské srdce zdrtili anebo zcela přetvořili, předstoupila v této osndné dobé před něho ; ale na Holdsworthn shledala přirozenost ve škole ntrpeňí. otužilou, á tato způsobilost к snášeni, jaková mu v neobyčejném stupni propůjčena byla, učinila mu možno, toto ze všech nejtěžší dopuštění s mramorovým čelem snášet!.

30 article

Když se opět jal mluvili, byl hlas jeho přitlumen, avšak chvění nebylo na něm к pozorování. „Vše o paní doktorové Conwayové a její babičce mne nemálo zajímá,* vece. „Vypravujte mi o těch lidech vše, co víte * „Snad nepřinášíte dokonce nějakou zprávu • panu Holdsworthovi, o tom hezkém, mia* dém muži, jenž se na moře odebral a ztroskotání lodi utrpěl ?* tázala se paní, pohlížejíc najednou ostře a в pohnutou tváří na něho, jako by očekávala, že jí bnde nějakou neslýchanou novinu vypravovali. „Ne, ne !“ odtušil skoro bez zvuku ana- potom připojil : „Povězte mi, co o jeho vdově víte.* > * » „O, já vím ještě dobři, jak pan Holds- worth vyhlížel,* doložila paní po krátké přestávce. „Statnějšího mladého muže neviděla jsem jakté živa. Přicházíval tuze často a paní do fary, a byla se opravdn radost na to podívat, jak štastni spolu byli. Jak to přes srdce přenesla, pustili jej od sebe. nudy jsem nepochopovala. Dosti, on odplul a utonul, a nebohá panička byla nyní boa přítolo na světě a bez groše peněz v kapse. Pomoz jí Pán Bůhl A ačkoliv jsem byla vždy toho mínění, že sůatek její • panem doktorem Oonwayem veliký nesmysl jest, obzvláště poněvadž pana Hoidswortha velice milovala, jsem nicméně pevně o tom přesvědčena, že во к torno kroku jen pro svá dítě odhodlala. Nebot byla v největší bídě, kdyi nabídnutí к sňatku obdriela, ana byla aa tom zemříti

Conwayová Holdsworth Holds Bůhl Oonway Hoidsworth

31 article

hlady.* (Pokračování.)