Periodikum ALTO Viewer

1

Vyefeul kìM? Ы

2

i ttm r» Miknv««« а 9«4*р«ш

Miknv

3

ì do min

4

p* ■•dèli • »vAtkn.

5

CECH.

6

iw. r • d. ale c

7

klijlpá

8

9 . Jednotlivá élila po 4 kr. Я tm AoaAèml do do«« méoltad 10 kr fl ,

9

PMpfaM M v ataiaittra« • U«« éím. |«<>«-п.

10

Л...-Л«Otar. I 1 в). » kr.

11

3 * T» v j • • p I® * p I a (#

12

Oitrovnl ulld Ô. 1Ш-П. Rukapill« o ti«poii«vMayi n*vr«rfM kEKLAMACB oeup<^>tAu<> poiýlAi.y bodloi B«lra»> ' korály. luorály fotttteo о* афотеф.

13

ТШ jilrrl

14

V Рглжг. a párek «Ine lá. prosince imi.

15

Cisl« e<lBssass-" 4~ - . T.-~aari

16 article

LibenUemas ha pravicu Dloubeleté, téiučf neobinvzené panství liberálům« r Rakouska zasáhlo velice biu boko do viech vrstev obyvatelstva — zasáhlo tak hluboko, že nás edky toho nepře stáváme pocitovati jeité ani dnes po dvouletém trvání tak zvané .éry konservativnCi Ano právě v dobé, kdy doily z Vidné prvOf zvěst o netaveni se katolického „klubu středu“, poznali jsme nejlépe jak smutné to vypadá v táboře naictn vlastním, v táboře kons^rvativním ! I’roč byl nový klid) pravice tak bezohledné a tak příkře odsouzen hned na poéátku svého vzniku i v caso pisech, o nichž domnivüln se veškerá veřejnost že slouží výhradné jen véci konserva tnrní? Inu proto, že poctivé a bez obalu vyvěsil svou firmu, že přímo označil se klubem katolickým, jenž domáhat! se chce prospěchu a blaha společnosti na z á k I a dech křesťanství Vše. co na toto prohlášení „kluba 8tře>iu‘ bylo odpověděno z tábora konservativ)íbo, přesvědčilo nás, že přemnozí páni „konservative! * nejradéji by katolické snahy vyloučili ze své politiky a že by Vilbec nej rad ji provozovali svoji poli tiku — bez křestanství. ' • Ano, tak daleko zasáhlo to dlouholeté paňství-'-liberalismu, že nakazilo už i ty. kdož dosud považováni byli za přední jeho od- pfirce. Nepřeháníme věru, kdy toto tvrdíme. Smutným dokladem toho jest právě ono ča sopisectvo, o němž se praví, že jest tlumočníkem „veřejného míněni* Konservativnímu časopisectvu u nás a v celé této polovici říše daří se dobře jen potnd, pokud úmyslné vyhýbá se určit« barvě, pokud nestaví se výlučné pod prapor katolický. může konkurovuái-s časopiseetvem obejet

Rakousko

17 article

£.žÄ,siÄ*i«,r;; и příležitosti netavení se „klnbu středu' i Rtide to ještě dosti dlouho trvali, než změní se i tyto neblahé poměry, než dostane se vy-1 datné podpory poctivým snahám konservati- vnítn z nejširších vrstev obyvatelstva- Jest ale nejvýš na čase, aby v ohledu tomto bylo

18 article

Kdo můžeš, dokaž nám, že není pravda, í účinlivé podporovali bude povšechné a blaho- eo tuto jsme napsali ! ‘dárné snahy klubu katolického. Trpká tato pravda všelijak jest zakrý- očekáváme, že hUs náš nezanikne na a libeřáiním^^íomt^^edn^těžce^rohřr SnTbnÄíveľ i tavným

19 article

WnéBm<nění^slelDěÍíbM<nfvtóetiík<«,há"Vse * 5 bude pMtost№i proti hezmérnému řejné mínění slepé a bez uváženi vrba se áeti.ení všelikých ohledů ku všemu, co dosud rXÄi -Ä « «Л^„?>»»™г»«1«1<*. »»»ь katolických.

20 article

''Sněmovna poslancn. — Srhů/e ISA.) Za hojného účastenství zahájena včerejší něco podnikáno, aby činěny byly opravdové ,ch®*e kr4l?5e Před 12. bodiuon poledni. Oče- pokusy o vymanění nejširších těchto vrstev káváno velice pohnnté jednáni o návrhn Herb- obyvatelstva z vlivu časopisectva obojetného etovn T Přičíně banky pro země rakonské. Dr, a liberálního; třeba zahájili v ohledu tomto Herbet ■* toüi odůvodnili svůj návrh, aby čiÚBOst dobře organisovanou a promyšlenou, odpověď ministrova bylaodkázána Hlavně katolické spolky politické «vláitnimn výboru, měly by ve smérn tomto vynakládali všechno Po vyřízeni četných formálnosti přistnpuje své úsilí, měly by více a vydatněji pečovali se kn třetíma čteni branného zákona. Zákon se živým slovem o hájení zásad katolických přijímá 164 proti 127 hlasům. — Také zá. v deulích otázkách politických. — O kato- kon o prozatimném vybíráni dani přijat v tře děli, kterak ti «žerní* opět se po/vednjí ua Ädé řflKké »tíKirtřeba, abý t bór svobo- dotnysinýrh sesflll pro nim své stráže, aby obáieda byla posice liberalismn na pravici sběmovAy poslanecké. ;. Z venkova došla pak jediná potěšující

Herb řflKký Přičín banka Srh / e Isa

21 article

kroucenými správním novinářskými a usnesla se un projevu dftvéry novému .klubu středu V projevu tomto jřráví se mezi jiným, že katol -politick“ Besedy v Liberci úplně « be z v ýtutnečié souhlasí se zásadami,, „klubem střenu* prohlášenými, a zvHšté kdy nový tento klub ze všech sil chce pracovali к tomu, aby ve skeré poměry právní ve štátna společnosti upraveny byly na základech kře.slánských nebol tímto právéoznačen jest jasné a .určité program smíru a shody veškerého věří čího obyvatelsva říše rakúuské. Takovéto veřejné projevy s uhlasu nejsou bezvýznamué, jak by se snad mnohému na první pohled zdát! mohlo ; jsou mocpýui povzbuzením a útéchou těm. kdož odhodlaně staví se v první šiký bojovné ; jsou i vydat nýtu prostředkem к získání bojovníků nových. Kteříž ve vfili a hlusu lidn spatřují záruku žádoucího výsledku

Liberec

22 title

Z říšské nuly.

23 article

••zvati podobný povzbuzující hlas i z královské naši Prahy, odkudž zvláště lid český očekává z klubu středu mocnou podporu spravedlivých snah delegace české, o níž není pochybnosti, že rovněž o- hotné a j и-ч-í “ ^ ^bidk““k

Praha

24 article

pro nás zvést: Katolicko-politická kapitálem čtyřiceti milionáv zlatých. Kupiul její odpověď byla dôkladná. Nepoehopnji tento Reseda v Liberci nedala še /.màstipře by se mèlo povédíti s důrazem, že katolický řinou, tak že mu těžko postačuje tužka zpřavo- švindlu a krachu, kterýž před lety nás zacbvá- tiL Banka vykázala prý ‘25 milionfiv zi-ко, t> je* při skutečném kapitála jejím zjevem neobyčejným a horrentnlm, fte mnsl zzné-ti snaha po obohacováni do nejiiršlcb kruhflv a brzo . m«Zl vézli к pokusfim, kteréž již jednón tolik

Liberec

25 article

Proto také mél bídy na nás přivedly. Tak a podobně vykládá paf dr. Herbst jeité dále a jest patrně velice dobře připraven, neboť slova z ást se mu jen dgjova. V dalším vy týká bance následující : Banka pro země rakouské uměla si také dilati spůsobem nikde neslýchaným reklama, ftéčnik cituje z „Correspondance bleu“, lístku ftlouiícíko pařížské Union generale, ОДм radu reklam, kteréž vzbuzajl na levici hlučnou veselost VJípravoje se tem. Že Lftnderbanke jest ' Vyp ľ.i'rtlApvávuJua následkem pprileje zvláštního sturati ^ke ò bezpečnost rakonšbýčb řás"; 7*Л tplsy še jsou1 opatřeny císařským znakem. Řečník citqje dále z řeči předsedy „Union Génerale* p. Bontonxe tato místa o láuder- bance : „Privilegovaná l&nderbanka začíná dnes ■vé operace na účet finančního ministra rakon- ského. Ona má klienta, kterýž bade pracovat! pro ui. (Yeliká veselost.) Ona uzavřela s finančním ministrem specielní smlouvu. (Veselost.) Tato specielní amlonva odůvodněna jest „posvátnosti* (consecrations). Hledal jsem ve slov nikn francouzské akademie, co jest to consecration a nalezl jsem : vyšší duchovni posvěceni. (Ohromná veselost na levo.) Tato smloova jest tak nedotknutelná, že jest zrovna posvátná* (Yeliká veselost.) Pioti návrhn Herbstovu zapsáni json řečníci : dr. G r o c h o 1 s k i, d r. M e z n I k, d r. T o n к 1 i ; pro návrh : Tomasczuk. Posi. dr. Grochotski: Nevím, co by si

doktor Herbst Bontonx Piot Herbstův Pos Grochotski M e Union generale ОДм rada reklama

26 article

ani sám dr. Herbst nepověděl ve svých „dfivo lickém „klubu stH4«*r pokud:víme. nebOo Mm řtenl к zde jeVí se poměr Ы»*-в 16Q proti dech*, co by výbor ěěiitl mál s ttmto návrhem, v Pra/в nikde jednáno na >cbů/.i politického IfB hl*»Am. ▼ eelku js«m> ро/.еар t Uckio „dávoJ*"1, tep« epoU n — — či ano. přece! Pražští I VO-j PHttnpuje se к jednáni n návrhnHerb řeénlk nebyl sprihfiA s-odpevádl vlády ■* de- bodomyslníci sašll se v Platýse, V míst aftoV ». Větii na poslancá .brimaiibije se kotem Un > bance pro iáaié ratHonMv Ole-ntěb». «• nostech pda. lore-‘kého khibu. a tady si pové* mfabsta. Ministr Dn.iajewskl sedá si aft na krsj hledu není proé, Věhiéný návrh přijati. Со ее 'miaiátenkě lavice, aby lépe slyie), nebot Herbst mne a mých přátel týká, ehipu > se pHleiltoeU S počátkn mlnvt ablate m velice tichým tak >e a prohlašuji zcela upřímně a do .»pravdy, reiáa mh Tni řosnměti není. | ona odpověď aspokojila Jest jamá, přivá, smn- Dr. Her Oat praví metl jiným: ntnitelná, bete %áe«'h zámyslé. At si kde schw- / Obci mlnviti o bance pro země rakou-ké, ' tuje zá«ady v nl >'>b«atené nebo ae, tolik při pse- Iterai před rokem zde povstala se základním etiti nio«f, ft vláda nechtěla niěeke. zatají ti a

Herbst Oat Una Ola Ata

27 article

ten byl jenom do pulotičky splacen a próza- ‘ návrh jinak nežli jak se v peněžnictví říká, za tfanl list; měl) byti d<> mka. vyměněny. Puné- sničnku in bianco, kde ae může zapsati každá vádž vtak povoleno vydáni nových prozatímních ! vainta, a to Mm splie, ao v obecenstvu ze rozliší ů v za 20 milicnů, byl Mm překročen ten re- nášejl rozličná výčitky a podezřeni vlády, pe- gulatjv, к němuž naie interpelace směřuje. V kud se týká zřízeni banky pro rmkoueké ze«j, této veci »apripouitěl regulativ Žúdnon výjimka její koncessovénl, povoleni к vydáni eovýeb akaši, a tale« akciový 'cákou,' o kterémž se sněmovna ba dokonce i jakýchsi poměrů této baaky к radila, měl totéž ustanoveni. Tu arci není zá- vládě. Roznášejí je čaaoptsy. kteréž ~ thebe koaem, ale měla vláda toho šetřit Formální zabaveny b))y — každý čte a Um pilněji čto, právo, nedodrželi regulativ vláda arci má sie když jsou /.»baveny (Veselost v pravo.) Viale zda-H jednala dobře, že opustila bezpečnou ce- novin) výslovně vytýkaly nezákoaité činy. Z désta regulativu, to ukázati se musí v budí ucnosti. tazu vyznívala výčitka a pedezřeni. že se beuee Že však zrovna z pravice podána býla interpe-, dostalo výhod. Co myslite že aai veřejné ari- laee, kteráž nalebata na podáni zákóna akci» 1 není na ono směnko napíše, kdyby se ввёшет véko, to zdá se nasvědčovat! tomu, že panuji nsnesla o přijetí návrhu a sveleni výboru ? V*- také na'pravici obavy, aby se nevrátila doba řcjnó míněni by musilo napsat) na i takovou počal výbor s páně Herbstovým návrhem. Vždyt poukazuji k naukám finanční védy. která akasuje.

Herbstův

28 article

Rojník ЖП1 » A JETITr 1 J X \, ■, «.и« smčuko: „Sněmovna sama to cítila, aaaa jeút přesvědčena, že se tam něco podezřelého eta)*, proto zvolila výbor, aby věc tu proakeumd.* Na ten spôsob /.»яmenalo by přijetí návrhn vetům nedůvěry a to tím povážlivější, proto ár hy nemohl výbor přijití pouze se zpráv« a říci: „Nepřihodilo se nic neslošnébo, vie jest v.pořádku,* neb< t к ternu výbor není, to nml jéšie úkolem. Nepotřebuji snad toprv ozuAmiti, ie »«£,, přátelé pro touto Bíivrh hlasovali nebudou ; «... svém postaveni nemůžeme diti vládě takové ver tum nedůvěry Třeba pro návrh ten ' hlaaooažj nechtěli, protože ae uearovaává • neifm postavením, nechceme nijakž překáietí, aby se sále- tost ta snad neobjasnila; naopak my ui přijala, by se tuk stato a jest zajisté veřejným tajemstvím, ie eeiá pravice, všecky její kluby jedriá-

ЖП 1 JETITr 1 J X

29 article

hlasné ,se ■»oeily; aby pro přtped, Ie k? ее и návrh na zavedeni debaty, pro tento návrh atr ' hlasovalo (Yelmi dobře.) Tento proatředek objasněni byl viak zamítnut a mlate toko učžuéu návrh, o němž se právé jedná Neohd se spoúh stětí do otázky, zdali tento návrh srovnává « se smyslem a duchem našeho jednacího řáďa, anebo zdali mu spíše neodporuje, noeheháaí jej (Velmi dobře! v pravo. Odpor v levo), nehet návrh ten sméřnje nejen proti vládé, nie teké proti většině. t Posi. Tomasczuk opírá se tvnenl, fte levice chtěla interpelaci o bance pre země rakos- ské odvrátili pozornost od jiných důležitěji*« věci. Jest prý pravda, že vláda poskytla baaee> této nápadných a „neobyčejných* výhod. Ministr Dun*jewriki : Masim optiti se slovům рапа dra. Herbsta, kterýž pravil, ie od pověď vlády na interpelaci o bance nebyla deuti, jasná. Co do námitky, že správa finanční ae švýmá požadavky na nbraienl schodka neobrátila se « obyvatelstvo domáci, nýbrá ke kapitálu cizím», kterými cestami se bráti pH threžovánt takových

Herbst

30 title

FEUILLETON.

31 title

Dvè Mylly křesťanstva. (Kritická úvaha)

32 article

VřiS явЗ

33 article

té aejčistší poesie, jež pHstupna jest kaž dému i nejprostšímu i tomu nejblaseovanéj- ůítnu srdci: slavnost svatomikulášski a štédro večerní.

34 article

niknouti dál a státi se majetkem celého kře sfanstva? Proč tedy právě v této véci za chovávati úskostlivy separatismus, poukazovali na slovanský a německý původ ? proč ne v jiných věcech, méně chvalitebných, Vždycky se mne nemile, tak nějak cize jež s otevřenou náručí ód ciziny se přij mají, dotkne jistý, v některých českých kruzích vytýkali právé zde cizí původ? již zobecnělý předsudek, týkající se původu, Nechci se zde šířili o původu obou jme- jakož i vzájemného poměru obou onich nej- neváných svátků, v kterémžto ohledu ostatně laeněiších idyll života křestanského vůbec nelze nic zcela určitého stanovití; co do a rodinného zvláště, jež. byt i každoročně stáří nutno ovšem slavno-ti svatomikulášské znovu se vracely, přece nikdy neztrácejí dátí rozhodnou přednost Svátek štédro- onoho rozkošného půvabu, oné pružné své-, večerní, resp. hlavní jeho osa, stromek vá- žestí, jež z nich dýše, z nichž ssalá paprslek noční vzal svůj původ v protestantstvu né- meckém, odkud rozšířil se na sousední země a i k nám do Čech a zatlačil staron slavnost stejného rázu a významu, slavnost svato- řknoutí bezvýminečné přednost. Ovšem, že slavnost svatomiknlášská na prvotním svém významu velice pozbyla ježto ustupovali jí bylo vánočnímu stromku který již tím. že přinešen byl z ciziny pro známon v tom ohledu povaha čei-kou zde se ujal a splynuv

Svátek Čechy

35 article

průbéhera doby s domácím rázem, pevně se stúpce, kdežto v slavností svatomikulášské zakořenil. Nemá tudíž vánoční stromek do jest jím pouhý — byt i svátý — člověk. — se nijakého příměskn cizoty. on prispôsobil Mimo to slavnost svatomiknlášská, jak řečen«, se již dávno zcela života českému, ducha jest isolována, osamocena, ona nepojí N k slovanskému a nabyl zde domovského práva, žádné jiné pravdě, nýbrž jest odkázána na odkud tedy pojednou ta nechuf, ta žárlivost sebe samu, zde není přípravy a přechodu, na zvyk cizinský, německý. 1 jako při slavností štědrovečerní, která jest Jakkoli obě slavnosti mají za kořen článkem v řetěze svátků; kdežto slavnost jedna a tu’éž myšlénku křestensko věroučnou štědrovečerní zahrnuje v sobé, řekl bych, nauku o odměně ctnosti, jeví se přece rozdíl skoro celou věrouku křesťanskou, slavnost veliký v tom, že pravda tato v štédrovečent sv. Mikuláše representuje pravdu toliko joA- věk povznáší se z prachu otroctví k BobAl Můžeme tudíž směle tvrdili, že v slavnosti štědrovečerní dochází vznešenějšího, ideálnějšího výrazu ona pravda, z níž se slavnost teto vypiýštila. Bůh sám jeví se náip zde jako její zá-

Mikuláš

36 title

Tím více divím se jistým oném kritikům původu obon našich idyll, i obrátíme na

37 article

našim, kteří vzhledem k' oběma těmto kře- ataaským svátkům zaujímají své zvláštní vý- lačné stanovisko, posuzujíce jich ráz a vý znám přepjaté dle slovanského •Obo a německého původu toto tvé subjektivní mínění učiniti všeobe-1 Jediný rozdíf v ohledu tom jest ten, že mym ; jako by obé teto kvítka nebyla vzro-1 pravdé této v slavností svatomikulášské vy- stla z jedné a téže půdy, půdy ducha kře- jádřené, dostalo se výrazu zbožnou legendou •Caaského, jako by je nebyla k životu pro- o řečeném světci, kdežto slavnost štédro- budila a zahřívala jedna a tatáž pravda, jato by neměla obé v podstatě jeden a týž význam ? Vždyt myšlénka veleducha jednoho ■proda stává м společným majetkem celého •věta, chloubou celého člověčenstva a my- Méaka vypučevší z ducha viekřesteaského, * věrouky křeetaaské, měla by býti omezena jo* na jistý národ a obvod, neměla by pro- krátko svon pozornost k jich významn a vzájemnému poměru Obé řečeaé slavnosti spočívají, jak již ského původu jed- podotknuto, na základě jedné a* téže mý druhého, a chtíce šlénky, pravdy to věroučné o odměně ctnosti večerní vychází ze stanoviska čisté poetického ; jest tudíž v slavností svatomikniáš- ské věroučná tato pravda r jistém smyslň přístupnější, kdežto naopak v druhém případě jest podána spůsobem vznešenějším, poetičtějším : Každá z obon slavností má tedy v příčině této své předností hon a nelse tadíž jedné neb mikulášskou. Tot zajisté dostačí k označení jest spojena s pravdami jinými a to vzneše- non, která nemůže nikdy se rozviti v on«

Caaský

38 article

pozemské; Bůh sniinje se k lidem a člo- dueta, teprvá néjšími jevíc se v tomto spojení jakožto půvab rozkošný, v onn úchvatnou krásu, jžf logický jich článek, jest to především pravda se obdivujem v kouzlu štědrovečerním. -i~ 0 vtělení Syn» Božího; vtělený Syn Boží Na druhé straně však základní pravda ob« sám předvádí se jakožto odménitel ctnosti, té<hto slavností jest v oné svatomiknlážaké jakožto Ten, jenž propast mezi zásluhou úplněji, všestranně vyjádřena, nebot se nám a vinou vyplůuje ; On snižuje se se Své výše zde nvádí z obou stránek svých a sice Ms nebeské k lidem, stává se jim rovným Otcem stránky vfirončné i mravoučné ; ona jeat kré- 1 bratrem zároveň, kdežto v Starém Zákoně snon illustraci k oné pravdé, jfž jsme se učili byl lidu israelskému toliko Pánem, jenž v katechismu slovy: Bůh dobré odměňuje a vládne hromy a blesky a trestá vinu. Tento zlé tresce. Sv. Mikuláš jest netoliko odméni- nový, KristemaPánem, Jeho vtělením stano- telem ctnosti, nýbrž i karatelem a trostata- vený poměr k Bohu jakožto Otci jest kráant; lem nnprsvosti, pročež vedle průvodu .duchů úcbvataé uaznačen, iŮustrován v štédrovečeru nebeských má i průvod duchů pekelných“, a váaočním jeho stromku, nebot čí slavností kteří ta jeho rozkaz „rinn mstí*. —• V tem jest štědrý večer především a hlavně než ohledu jeví se tedy opět jakási přednost přtd slavností dítek? Zajisté vznešené to mo- slavností Štědrovečerní. ty, jež json schopny onèsti mysle v říše Shrneme-li všechny tyto mam suty v

bůh Mikuláš