1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne II. dubna.
Praha
2
masthead
K číslu 99.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měšíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Rakousko-uherské vyrovnání.
Z Vídně, 11. dubna. Ze všech stran po-
tvrzuje se včerejší zpráva »Nár. Listů«, že
vídeňské vyjednávání daří se
lépe, nežli peštské, lépe než se čekalo
a lépe, než rozliční škarodohlídové oznamovali.
Důkazem toho jsou nejen zprávy, které klademe
dole, nýbrž také faktum, že maďarští mi-
nistřihodlají po případě svůj po-
bytve Vídni prodloužiti o den,
možná snad o dva, což by zajisté se nestalo,
kdyby jejich přítomnost zde byla marnou a bez-
nadějnou. Naopak dlužno souditi, že prodlou-
žený pobyt znamená také zlepšení chaneí
celého díla.
Ministerský předseda dr. Wekerle sám
včera večer v rozmluvě se zpravodaji novin
pravil, že dohoda jest možnou; kdyby
byla vyloučena, nemělo by prodloužení konfe-
rencí vídeňských žádného smyslu. Doufáme,
že alespoň stane se rozhodnuti ve věcech
zásadních. Na obou stranách jeví se snaha,
učiniti v novém vyrovnání disposice, kterými
by se upravil poměr obou polovin říše přes
r. 1917. Na rozřešení této otázky závisí osud
celého vyrovnání. Uherští ministři sejdou se v
neděli v Pešti k ministerské radě,
ve které se zrediguje projev, jenž stane se
v národohospodářském výboru,
který sestoupí se nejspíše v pondělí.
doktor
Wekerle
Rakousko
Vídeň
Pešť
6
article
„N. F. P.“ uveřejňuje rozmluvu s rakou-
ským státníkem, očividně ministrem financí
drem. Korytowským, který pravil: „Roz-
luka potravních daní za jistých
podmínek přijde. Zdali r. 1908 či po-
zději, nemohu řici. To neví tou dobou také ni-
kdo. Neztratíme odbytu svého v Uhrách a co se
dá udělati, všechno zachováme. Obavy po té
stránce jsou bezpodstatny.“
Z Vídně, 11. dubna. „N. F. P.“ upozorňuje
právem, že pozoruhodný jest moment, že mini-
stři obou států jednají od včerejška docela
sami, beze svých referentů a státních tajem-
níků, což jest svědectvím, že nejedná se o věci
odborné a technické, nýbrž o práci politi-
ckou a že nyní docela vážně jde o to, z dal
vyrovnání může býti uzavřeno čil
nic.
Z Vídně, 11. dubna. Ministr obchodu dr
Fort vyslovil se ke zpravodaji „Berl. Tagbl.“
„Potíže jsou veliké, avšak můj soud o konečném
výsledku byl vždycky optimistický. Vy
rovnání musí se státi, poněvadž nezbytnost jeho
plyne z poměrů.“
Korytowský
Fort
Berl
Uhry
Vídeň
7
article
Ministr dr. Fořt o světové výstavě berlínské
v r. 1913.
Z Vídně, 11. dubna. Ministr obchodu dr
Fořt vyslovil se k vídeňskému zpravodaji
„Berl. Tagbl.“ o tom, jak zachová se R-
kousko k navržené světové výsta-
věberlínské v r. 1913, že podle jeho soudu
Rakousko pro obeslání této výstavy učiní, co
bude moci. Poslední výstavy, zejména chi-
cagská, přinesly rakouskému průmyslu vel ký
prospěch a daly důležité podněty k čin-
nosti vývozni. Stalo se tak měrou menší
též výstavou milánskou a bukurešťskou.
Arcibiskup olomoucký dr. Bauer kardinálem?
Z Vídně, 11. dubna. Z Řlíma télegrafují
„N. F. P.“, že arcibiskup olomoucký dr. Baue
vyrozuměn byl Vatikánem, že papež uděli mu
purpur v první příští konsistoři. Dr. B auer
jest arcibiskupem olomouckým od 4. května
1904. Pro tuto hodnost vyhlédnut byl již, jak
známo, jeho předchůdce arcibiskup dr. Theodor
Kohn, který se jí však nedočkal.
Fořt
Berl
doktor
Bauer
Baue
Kohn
Vídeň
Rakousko
Vatikán
8
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 11. dubna. (K. k.) »W. Ztg.e
sděluje: Císař propůjčil předsedovi české advo-
kátní komory, advokátu dru. Bedřichu
Kaufmannovi v Praze, komturský kříž
řádu Františka Josefa a lesnímu radovi hraběte
Bouguoye, Bohdanu Wagnerovi rytíř.
křiž rádu Františka Josefa.
Hrvnv
Německo-franconzské styky.
Z Paříže, 10! dubna. (K. k.) » Journal des
Debats« píše o proslovech, které vyměněny byly
v Berlíně při odevzdávání pověřovacích listin
velevyslance Cambona: Není pochyby, že
císař Vi lém úmyslně uhodil na roztomilý ton.
Za nynějších poměrů třeba úmysl tento uznávati
poněvadž jeví se na začátku poslání velevy-
slance, jenž jest s to, aby všemožně uplatni
živly dobré vůle, jež jeví se ve francouzsko-
německých stycích. Slovům německého císaře
přísluší aspoň zásluha, že zavádějí přátel ske
ovzduší, které jest mravním předpokladem
každé rozpravy a každého jednání, možno-i
chovati tak dalekosáhlé naděje. Též několik ji-
ných listů spatřuje v pronesených proslovech
W Ztg
Kaufmann
František Josef
Bouguoy
Wagner
Vídeň
Praha
Německo
Paříž
Berlín
9
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
10
article
důkaz vzájemné tužby po dobrých s ty-
Z anplickéhio parlamentu.
Z Londýna, 10. dubna. (K. k.) [Dol. sněmovna.]
Státní podtajemník Runciman praví, odpovídaje
na dotaz, že, jak zahraniční úřad se dovídá, bylo
veliteli konžského státu v Ladu nyní telegraficky roz-
kázáno, aby odtáhl ze všech postavení v Meridi.
Na to zahájeno bylo opět rokování o pozem ní
armádě. Soudí se, že rozprava nebude ukončena
do konce příštího týdne. Ukazuje se, že plán ministra
vojenství Haldana schvaluje se všeoběcně pří-
vrženci vlády, třebas jest oposici napadán.
Francouzská vláda a úřadnické syndikáty.
Z Paříže, 11. dubna. (K. k.) Zdejší socialistická
národní rada zaslala dělníkům francouzským protest
proti způsobu, jakým počíná si vláda proti úřadnickým
syndikátům a vyzývá dělnictvo, aby tlumočilo nad
tím své rozhořčení.
Runciman
Londýn
Dolo
Paříž
11
article
Církev a stát ve Francii.
Z Paříže, 11. dubna. (K. k.) Posl. Jiří Berry
podá dotaz k ministerskému předsedovi Clémen-
ceauovi pro uveřejnění listin Montagninových
a posl. Br.sson dotaz k ministrovi zahraničních
záležitostí Pichonovi, jaká opatření hodlá vláda
učiniti vzhledem na výroky uveřejněné z listin Mon-
tagninových, které přičítají se holandskému vyslanci.
Odchod japonského vojska z Mandžurska.
Z Pekina, 10. dubna. (K.E.) Japonský vyslanec
Hajaši sdělil úřadně zahraničnímu úřadu, že ja-
ponské vojsko, kromě železničních stráží, z Mand-
žurska odltáhlo.
Japonské poselstvo v Janově.
Z Janova, 11. dubna (K.k) Přibylo sem japonské
poselství několika důstojníků, v jehož čele jest prine
Mashimoto.
Válka ve střední Americe.
z Washingtonu, 10. dübna. (K. k.) Tajemník vy-
slanectví Spojených států v Guatemale a Hondurasu
telezrafoval státnímu departementu, že bylo zahájeno
vyjednávání mezi Nicaraguou a Hondurasem, aby
zápletka byla u rov ná na.
Všeobecné volební právo v Dánsku.
Z Kodaně, 10. dubna. (K. k.) Společný výbor
obou sněmoven říšského sněmu, ustanovený ku po-
radě o vládní osnově ve příčině zavedení v šeobec-
ného volebního práva mužů a žen do
obcí, s použitím poměrné volby, skončil dnes od-
poledne své porady bez úspěchu. Levice, strana re-
formní a volní konservativci odvolali za porady své
Posl
Berra
Pichon
K E
Hajaši
Francie
Paříž
Pekina
Manda
Janov
Amerika
Washington
spojený stát
Guatemala
Honduras
Nicaragua
Dánsko
Kodaň
13
article
Historka o ztraceném zlatodolu.
Historka o ztraceném zlatodolu.
Před několika dny došla do Kerville v Texasu
zpráva, že v horách Frio, asi dvacet mil na jih o
oně obce, objeven byl W. W. Chambersem starý špa-
nělský důl, jenž, jak se předpokládá, jest dávno ztra-
ceným zlatým a stříbrným dolem San Saba, o něm
tradice vypráví jako o dolu báječně bohatém.
Mnohé expedice již vydaly se na vyhledání tohoto
zlatodoiu. Více než sto mužů zúčastnilo prý se těchto
výprav a ti všichni povražděni byli Indiány, kteří
zakryli ústí dolu a zničili každou jeho stopu. Zpráva
o Chambersově objevu vypravuje, že týž nalezl důl
ve společnosti několika mužů.
Objevili, že šachta otvírá se do rozsáhlé komory
ve hloubi pouze dvaceti stop. V komoře té nalézala
se hromada koster, asi z osmdesáti lidských bytostí.
Soudí se, že jsou to zbytky zlatokopů, povražděnýcn
Indiány. V témže podzemním oddělení nalezeno bylo
zároveň hojně starých havířských nástrojů a více
než padesát starých pušek. Dle pověsti bylo v dole
uloženo za několik set tisíc zlata a stříbra v době
útoku Indiánů. Avšak Chambers a jeho společníci
kovu toho nenalezli. Blíže šachty nalezeny zříceniny
starých tavících pecí, řízených ve spojení s dolem;
rovněž ssutiny starého drtiče rudy stojí v sousedství.
Objevení tohoto ztraceného dolu vzbudilo značný
rozruch po celém státě. Chambers zabezpečil si nned
několik dílců sousední půdy a jiní zlatokopové ode-
brali se do hor, kdež veškerá půda v objemu několika
mil bude prohledána a po nerostech v ní pátráno.
Dle starých záznamů Španělové dobyli z dolu
vice než za dva miliony dolarů rudy v letech, kdy
W W Chambers
Indián
Chambersův
Chambers
Španěl
Texas
San Saba
14
article
se v něm pracovalo. Karel L. Dignovity z Bostonu
několikrát se pokusil objeviti ztracený důl Santa Saba.
Praví se, že na tyto pokusy vydal více než deset tisíc
dolarů — ale práce a vydání to nesetkaly se se zda-
rem. V letech padesátých José Flores, Mexikán z Mon-
clova, získal kopii plesnivých záznamů, týkajících se
dolu, a odebrav se do San Antonia, sestavil výpravu
na jeho vyhledání.
V době té Indiáni kmene Comanchů projížděli
kraj západně od San Antonia a Flores byl varován,
že dává v sázku svůj život i společníků, jestliže vstou-
pí de obvodu, kde důl se dle jeho úsudku nalézá.
Avšak odvážlivý Mexikán se smál těmto dobře míně-
ným výstrahám a doprovázen šesti muži s dvěma
povozy, vydal se na cestu do hor Frio. Družina do-
stihla místa, kde se nyní nalézá obec Utopia, ale zde
byla přepadena Indiány a do jednoho muže pobita.
Indiáni vzali si koně a vozy spálili. „San Saba“, pře-
zvaný Sam Henning, hledá ztracený důl plných dvacet
roků. Každého roku pracoval několik měsíců na farmě,
aby si vydělat něco peněz na nutné potřeby při svém
pátrání v horách; pokud jest známo, o objevu Cham-
persově ničeho neví, neboť dosud dlí na svých toul-
kách.
Flores
Mexikán
Indián
Comanch
jít obvod
Henning
Boston
Santo Saba
San Antonia
Cham
Sana Antonia
Utopia
Mona
Sana Saba
15
article
= O proslulých počtářích hovoří Mario Chio
v „Gazetta del Popolo“. Zmiňuje se především o ži-
vých diskussích, jež se nyní vedou v italském tisku
o spiritismu, suggesci a nadnormálních duševních
schopnostech, načež vyslovuje náhled, že úžasné
výkony některých počtářských umělců nedají se vy-
světliti na základě obyčejných vědomosti. Někteří
z nejproslulejších počtářů vyprávěli, že se nejslo-
žitější početní operace provádějí v jejich mozku skoro
mechanicky a beze všeho namáhání nebo únavy.
„Čísla,“ pravil proslulý Zaniboni, „přícházejí mi sa-
ma na rty; stále je musím říkati, přesunovati je sem
a tam a srovnávati v řady, a tyto výkony se prová-
dějí, aniž o tom duch co ví...“ Bidder napsal: „Kdy-
koli musím použiti reserv svého ducha, naleznu
bleskurychle, co chci.“ Nalezl, aniž vzal péro do ruky,
logarithmus čísla až na sedm a osm míst. Počtářské
fenomen jest zvláštním druhem geniality, která jest
mnohdy provázena souměrným vývojem jiných darů
duševních — Gauss a Ampěre mohou tu býti příkla-
dem — nejčastěji však bývá jedinou mozkovou čin-
ností počtářsky nadaného jednotlivce. Dr. Howe vy-
práví o jistém idiotovi, jenž sotva dovedl mluviti, ale
skoro okamzitě vypočítal počet minut, jež kterákolí
Chia
Bidder
Gauss
doktor
Howe
Gazetta del Popolo
16
article
osoba žila. Podobné výpočty prováděl v minutě čer-
noch Tom Fuller, jenž neuměl čísti ani psátí. Analfa-
betou byl též proslulý počtář Mondeux, jenž uváděl
celý učený svět v úžas rychlostí, s jakou řešil nej-
obtížnější početní úkoly a při tom měl ostatně tak
špatnou pamět, že si nemohl pět minut pamatovati
jméno. Dále sluší připomenouti, že se počtářská
schopnost dostavuje velmi záhy. Inandi počítal již
v 6 letech, Zaniboni ve 12, Diamandi v 16. Nejpodiv-
nější však jest, že fenomen bývá skoro vždy pre-
chodné, totiž právě tak rychle mizí, jako vzniká. Arci-
biskup Whately vypravuje, že se ve věku pěti let
jednoho krásného jitra probudil jako počtářský umě-
lec, když mu však bylo osm let, nebylo po jeho po-
čtářském umění ani stopy.
= Tuberkulosní Indiáni. Rudokožci ve Spoje-
ných státech jsou ohroženi nebezpečným nepřítelem.
Jak se ze St. Louis sděluje, vyskytují se mezi Indiány
v severním obvodu značnou měrou souchotiny. V Port
Simpsonu, jedné z nejvýznamnějších indiánských.
osad, řádila nemoc tak, že tam dnes nebydlí ani 200
osob. Poněvadž v obvodu 1500 mil není žádného lé-
kaře, hodlá tam vláda lékaře vyslati, aby se zabránilo
dalšímu šíření nemoci. Souchotiny vznikají jím, že
Indiáni staví malé domky, v nichž v zimě panuje
vysoká teplota, která má za následek zchoulostivění
a podporuje značně nákazu.
Fuller
Mondeux
Inandi
Indián
Nejpodiv
St . Louis
Port Simpson
Zaniboň