1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 126. ze dne 8. května 190.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= »Zasloužil ji.« »Magasin Pittoresque« uve-
řejňuje u příležitosti slavného vjezdu krále angli
ckého do Londýna článek pana Georgesa Labbéa.
jenž připomíná velmi zajímavé obřady při vjezdu
dřívějších králů a královen francouzských do Paříže.
Mimo jiné vypravuje následující zajímavou anekdotu:
Když princ president Ludvík Napoleon na své cestě
po Francii před chystaným státním převratem přibyl
do Bordeaux, dal prefekt departementu Girondeského
zříditi při vchodu do města vítěznou bránu. Upro-
střed oblouku visela na provaze koruna z pozlacené
lepenky, nad níž se skvěl nápis: »Il l'a bien mé-
ritée«. (Zasloužil si ji.) Ve chvíli, kdy president pro-
jížděl branou, měla se koruna snésti na hlavu prin-
covu, jako se stalo koncem 14. stol. při vjezdu Isa-
belly bavorské do Paříže. Ale osudný náraz větru
utrhl krátce před rozhodujícím okamžikem korunua
když president projížděl triumfální branou, visela
ní toliko oprátka s nápisem: »II l'a bien méritée«.
Prefekt byl ve smrtelných úzkostech pro tuto osudnou
náhodu, ale president záby mu odpustil, když se
dověděl o jeho nápadu s korunou.
= Kterak si možno za živa opatřit úmrtní
list, ukázal jakýs medik v Dublině, jenž těchto dnů
před soudem se vyznal, že on sám hrál nebožtíka.
Meškal v Londýně, počal si stěžovati na vážnou
chorobu, položil se do postele a poslal pro lékaře.
Georgesa
Ludvík Napoleon
Londýn
Paříž
Francie
Bordeaux
Upro
Isa
Dublin
Magasin Pittoresque
4
article
Lékaři popsal přesně veškeré příznaky brightické ne
moci, jak je poznal za svých studií a lékař jej také
přiměřeným způsobem léčil a každodenně jej navště-
voval. Jednoho večera udal domnělý pacient, žes
stav jeho značně zhoršil a poslal na poštu dopis,
adresovaný prý bratrovi. Druhého dne oholil si knír.
podníkl ještě jiné změny na svém zevnějšku a ode-
bral se k lékaři. Vydával se lékaři za bratra pacien-
tova, vypravoval, že bratr zemřel a žádal úmrtní
list. Na obvyklé otázky odpověděl, že byl přítomen
při smrti bratrově a popsal způsob umírání, jaký se
jeví při brightické nemoci. Lékaři byla sice nápadna
značná podobnost mladíka s pacientem, ale vydal
mu přece úmrtní list. Když pak podle předpisu ode-
bral se, aby prohlédl mrtvolu, nalezl pokoj zamčený.
5
article
Konečně mohl býti přece opatřen klíč a lékař, přijda
do pokoje, takřka úplně temného, rozeznal na loži
neurčité obrysy těla. Když však odhrnul pokrývku,
shledal k nemalému úžasu, že pod ní není hlavya
záhy se ukázalo, že domnělá mrtvola zrobena byla
ze svinutých prostěradel a konec konců byl, že
poslal pro policii a domnělý nebožtík zatčen. Teď se
rozluštila též záhada tohoto líčeného úmrtí. Mezi
listinami zatčeného nalezena pojistka na život na
1000 lib. sterl. Zatčený sice jakožto jedinou příčinu
k podvodu udal, že chtěl býti svými přibuznými pova-
žován za mrtvého, ale přes to odsouzen do vězení
na devět měsíců. Mladík tento má zajisté neobyčejné
nadání přetvařovati se, neboť lékař považoval jej
vskutku za nemocného. Ovšem byl domnělý pacient
tak opatrný, že přidal do moče bílku. Že by někdo
byl tak drzý, žádati od lékaře, jenž jej po několik
dnů ošetřoval, osobně vlastní svůj úmrtní list, snad
tu ještě nebylo.
= Sníh a mráz na jihu Unie. Z Atlanty, Ga.
se oznamuje: V jižních státech panovala až do konce
dubna stunená povětrnost a v mnohých krajinách
způsobena na bavlně a plodinách značná škoda. Jak
povětrnostní kancelář oznamuje, panoval v okoli
Atlanta
6
article
Jacksonvillu, Fla., Merridian, Mass. a Charlestonu.
S. C., citelný mráz. U Gainesville, v severových. části
státu Georgia, padal sníh a vrcholky hor jsou zasně-
ženy, zajisté neobyčejný to zjev v této roční době.
Z Albany, v jižní části Georgie, se oznamuje, že
škoda, kterou mráz na bavlně způsobil, páčí se na
50% a na melounech 25% V okolí Americus, v jiho-
západní části Georgie musí býti mnoho polí, na nichž
se pěstuje bavlna, znovu obděláno, až dosud padá
sníh a mrzne. Škoda na ovocných stromech jest též
značná.
= Nebezpečný podvodnik zatčen těchto
dnů tajnou policií v Moskvě. Počátkem roku objevil
se v Moskvě mladík ve studentském stejnokroji, jenž
se vydával za knížete Barjatinského a záhy získal si
značný kruh známých, zejména mezi mládeží z bo-
hatých rodin. Domnělý kníže pořádal často večírky
kde se brávalo v karty a jež vždycky končily znač-
nou výhrou pro něj, takže časem počala proskako-
vat pověst, že tu není vše v pořádku. Tato pověst
donesla se také tajné policii, jež se jala domnělého
knížete potají střežit, při čemž vyšlo na jevo, že
podezřelý mladík jest 22letý Vasilij Filipovič T., syn
petrohradského kupce, bývalý studující vojenska lé
kařské akademie, jenž však již před dvěma lety pro
všeliké šmejdy byl vyloučen. Když jej zatýkali, roz
trhal T. papír, jenž poznán jakožto padělaná stvr-
zenka na bankovní vklad, pomocí níž podvodník
přiměl několik osob, aby mu půjčili peníze. T. byl
poslán do Petrohradu, poněvadž i tam podáno n
něj množství žalob pro podvody
Flo
Merridian
Mass
S C
Georgias
Barjatinský
Filipovič
Jacksonvill
Charleston
Gainesville
Alban
Americus
Moskva
Petrohrad
7
article
= Elegantní zloději. Onehdy dopadl jakýs
nájemník dva nanejvýš elegantně oděné mladé pány
s rovněž elegantně oděnou hezkou dámou v jednom
domě v ulici Renanově v Paříži při pokusu vloupat
se do jednoho bytu ve druhém patře. Zatím co ná-
jemník běžel, aby zavolal domovníka a policii, spě-
chal zlodějský trojlístek po schodech do šestého
patra, chtěje uprchnouti přes střechy. Jednomu z nich
se to také podařilo, avšak jeho kollega s dámou byl
zatčen právě ve chvíli, když jí galantně pomáhal
z vykýře, chtěje ji následovat. Párek následoval po-
licisty bez valného rozčilení a beze všeho odporu na
nejblížší komisařství. Zde prohlásil mladý zloděj, že
se jmenuje Garnier du Plessis a že je 17letý. Když
komisař chtěl ve výslechu pokračovat, prohlásil švi-
hák zdvořile, ale rozhodně. »Dovolte mi především,
pane komisaři, abych vám představil svoji rozkošnou
přítelkyni, slečnu Louisu Martinovou. Jest jí 22 leta
a jest to dáma v každém ohledu znamenitá a doko-
nalá. Ale prosím vás zdvořile, abyste dále na nás
nenaléhal. Může vám postačít, že jsem náčelníkem
družstva pro vloupání »modern style«. Další vysvě-
tlení podám teprve u přítomnosti svého právního zá
stupce.« Výtečník byl pak se svou znamenitou a do-
konalou přítelkyní dodán do vyšetřovací vazby.
Renanův
Garnier
Plessis
Martinův
Paříž
8
article
Zemřelí v Praze.
Dne 2. května 1901: Brünnelova Jindřiška.
chovanka ústavu slepců, 17 roků, 131—III. Šteffiova
Anna, dcera obuvníka, 21/2 roku, 716—I. Dolejš
František, sluha, 67 roků, 142—I. Hrdinova Marie,
dcera sklepníka, 51/2 měs., 187—V. Gattermann Fran-
tišek, obchodník, 59 roků, 18—I. Šilhavý Josef, syn
obuvníka, 634 měs., 116—II. Němotová Kateřina,
vdova po obuvníku, 76 roků, 56—III. Černá Valerie,
dcera maj. velkostatku, 19 roků, 196—II. Rödl Ru-
dolf, syn obuvníka, 3 roky, 1304—II. Kuncova Hed-
vika, dcera obchodníka, 8 měs., 533—VII. Málková
Emilie, manželka zámečníka, 22 roky, 209—VII. Vy-
hnalová Marie, žehliřka, 24 roky, 706—VII. Štěpánek
František, obchodní příručí, 19 roků, 671—VII. Šin-
dlerova Karolina, dcera tesaře, 8 měsíců, 217—V.
Löschnerova Marie, soukromnice, 65 roků, 841—II.
Chlupatý Josef, rybář, 68 roků, 374—II. — Ve vše-
obecné nemocnici: Reverelliová Marie, prad-
lena, 38 roků. Khýnova Josefa, nádennice, 23 roky.
Novákova Marie, služka, 19 roků. Kammrová Kate-
řina, manželka krejčího, 36 roků. Šoustalová Anna,
slažka, 54 roky. — U milosrdných sester
Vokounová Anna, manželka nádenníka, 65 roků. —
V josefovské nemocnici: Holečková Kate-
řina, posluhovačka, 55 roků. — V chudobinci:
Dvořáková Vilemina, býv. švadlena, 68 roků.
Šteffiův
Anna
I Dolejš
František
Marie
V Gattermann Fran
Josef
Němotová
Kateřina
Valerius
Rödl
Málková
Štěpánek
V Löschnerův
Khýnův
Novákův
Vokounová
Praha
Šin
Karolina
Brünnelov Jindřišek
Kuncův Heda
Reverelliová Marie
Holečková Kate
Dvořáková Vilemina
9
article
Dne 3. května 1901: Skořepa Alois, krejčí,
49 roků, 1005—I. Jelínková Františka, vdova po pe-
kařském pomocníku, 52 roky, 518—II. Piesen Adolf,
obchodník, 74 roky, 840—II. Morawetz Josef, majitel
domu. 71 rok, 1209—II. Kavkova Marie, dcera ruka-
vičkáře, 3 roky, 625—VII. Filipova Anna, dcera děl-
nice, 9 týdnů, 162—V. Hrdlička Karel, typograf,
84 roky, 754—I. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Jednorožcová Antonie, dělnice, 52 roky. Ha-
vránek Jan, malíř pokojů, 66 roků. Veinertová Josefa,
manželka barvíře koží, 43 roky. Matlová Růžena,
manželka správce, 44 roky. Sekmüllerová Pavlína,
posluhovačka, 66 roků. — U milosrdných
sester: Šlapák Václav, pasířský pomocník, 27 r.
Kühnová Terezie, manželka dělníka, 51 rok.
josefovské nemocnici: Votradovcová
Anna, sklepnice, 27 roků.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo
Ve středu 8. května.
Odpol. o 3. hod.
Představení pro lid.
Noc na Karlštejně.
Historická veselohra o třech dějstvích. Napsal Jaro-
slav Vrchlický. Režisér: Jakub Seifert.
205. hra v předplacení.
Začátek o 7. hod.
1. čtvrtka.
WERTHER.
Lyrické drama o 3 dějstvích. Složil Jules Massenet
Konec o 1/210. hod.
I Jelínková
František
Piesen
Josef
Kavkův
Marie
V Hrdlička
Karel
Jan
Matlová
Sekmüllerová Pavlín
Král
Vrchlický
Seifert
Werther
Jules Massenet
Praha
Karlštejn
Kühnová Terezia
národní divadlo
Skořepa Alois
Filipův Anno
Jednorožcová Antonia
Šlapák Václav
Votradovcová Anno
sklepnice
10
article
Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově.
Ve středu 8. května.
Začátek o 71/4 hod.
Poslední lidové představení o polovičních cenách.
Muž z měsíce.
Velká fraška se zpěvy o 5 jedn. od Jacobsona. Přel.
E. Pešková.
Jacobson
E Pešková
Smichov
Švandův divadlo
11
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Ve středu 8. května.
Začátek o 3/47. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Poprvé: Chudý kejklíř
Charakterní obraz ze života s hudbou melodramati-
ckou o 3 jedn. Napsal J. K. Tyl. Hudbu řídí řed.
Pištěk.
Král
Tyl
Pištěk
Pištěkův divadlo
12
article
— Naše koně tam pojedou s muzikantem, zašveholil
Foma Bogdanovič.
— Tak by se mohlo něco přivézti anebo odvézti?
— Snad mne samotnou, odpověděla polo usmívavě,
jinak nepotřebuji ničeho ... A pan Bulkenfress jede do
K. ? zeptala se neopatrně, jakoby nebyla nic slyšela. —
Na dlouho?
— Jede vůbec pryč . .. A tvář Fomy Bogdanoviče
stala se ještě rozpačitější a smutnější. Ten Němec hrál
dobře ! řekl lítostivě.
— A proč ho tedy posiláte pryč? .! . Předpoklá
dám, že neopouští dobrovolně váš dům . . .?
Slova Ljubovy Petrovny zněla chladně, naléhavě,
skoro velitelsky; její oči, upiřajíce se na strýce, usilovaly
o neodkladnou odpověď. Hrdost ji opět opanovala; necítil
jsem více, že se o mě rámě opírá, ona se opět vzpru-
žila, opět vyrostla
— Abych vám řekl úplnou pravdu, rozhodl se ko-
nečně, tak ani sám nevím, proč . . . ! Jest to ale nutné
připojil rychle, stahuje obočí, jakoby očekával nebezpeč-
nou námitku neteřinu.
Ale ona neodpověděla a odcházela, nepouštějíc mého
ramene, ale Foma Bogdanovič se octl před námi a opět
nás zastavil.
— Nadrobil zde něco, čemu já ani nerozumím,
pravil opět, rozkládaje rukama, jen že nám ten dlouhý
Goldman povídal, že to dopadne hůře, zůstane-li zde, po-
něvadž baron slíbil, že mu nafackuje ...
Cítil jsem, jak se Ljubov Petrovna zachvěla.
— Ale nechť jsem se dlouhána výptával jakkoliv,
nechtěl říci, proč chce baron muzikantovi nafackovati . ..
A baron také, jak přišel z hořejška, odjel opět do Selišče,
Bogdanovič
Bulkenfress
Němec
Ljubov
Goldman
13
article
A odvrátila se ode mne, znova se trpce.
usmívajíc, a za chvilku pozvedla opět své modré oči . ..
Zalesklo se to nyní v nich, jakoby byl z hloubi její
duše vytryskl jiný pocit, jakoby za tímto hořem, které ji
působila ztráta synova, pociťovala mimovolně blížící so
útěchu, blízkých již — radosti .. . Tak se derou skrze
tající sníh nesmělé výhonky prvních travinek pod pa-
prsky jasného slunka . .
Takové anebo skoro takové přirovnání mně ta-
nulo na mysli, když jsem na ni pohlížel — a zároveň
ji odsuzoval můj mladý pocit, nedotknutý ještě životem.
Ona se potěší, ano, tanulo mně na mysli, ale on, můj
ubohý Vasa . . . sirotek, jak ho již nyní nazývala Anna
Vasiljevna, co jemu zbude . . .?
Zatím vstala a chtěla jíti — nemohla však . ..
— Podejte mně rámě! řekla krátce.
Uposlechl jsem.
Podpírajíc se o mé rámě kývla směrem ke dveřím,
vedoucím na chodbu.
Vedl jsem ji pomalu a mlčky; sotva šla) a nervosní
mrazení jí probíhalo všemi údy.
U samého východu na schody setkali jsme se s Ga-
lečkou. Byla sama a kráčela tak rychle, div že nevrazila
do Ljubovy Petrovny. Uskočila ihned do zadu, uklonila se
hluboce a řekla neobyčejně uctivě:
— Pardon, madame.
Ljubov Petrovna to hned nepochopila.
— Dobrý den, Anno, pravila, neviděly jsme se
dnes ještě ... A ona jí podávala ruku.
— Pardon, madame, řekla Galečka ještě jednou, ne-
přijavši podávané jí ruky a prokluzujíc stranou kolem
nás do chodby, matinka mne poslala, abych se zeptala,
Zapomenutá otázka.
Anna Vasiljevna
Ljubov
Anna
Galečka
Ljubův Petrovna