Strana 2. Číslo 324

KATOLIOK

LITY.

Dne 25. listopadu 1900.

kách — za účelem ochrany oprávněných zájmů — používáno bylo § 193. říšského zákonníka. »Hunské dopisy.« Pověděli jsme ljiž jednou, že následkem rozhořčení, vyvolaného dopisy, jež zaslali jednot- liví němečtí vojáci z Číny, byl vydán zákaz, psáti o vo- jenských příhodách. Z Koburgu píše se nyní: »Zdá se, že německé vojenské správě v Číně stávají se tak zv. »huunské listy« pozvolna nad míru nepříjemnými. Zajímavé sdělení o tom nalézá se v dopise jistého dobrovolníka čínského z vévodství sasko-meiningenského, a sice z města Lausche, odkud pocházejí světoznámé skleněné okrasy vánočního stromku. »Lausch. Ztg « otiskuje dopis, zaslaný tamnímu lékárníku, ve kterém čteme: ». . . a pronikli jsme pak až k Tientsinu. Seznámil bych vás rád s tím ukruten- s tvím, ale nesmíme pohříchu ničeho domů psáti o vá- lečných událostech«. Podle toho musil býti tedy přece jen vydán formální rozkaz, aby vojenské německé správě nemilé dopisy nebyly do Německa zasílány. Ale souditi možno z toho zároveň, jakými prostředky osvědčuje se v Číně kul- tura německá a že němečtí vojáci podle daného rozkazu skutečně nedávají žádného pardonu. Div-li potom, že v říšském německém sněmě učiněna byla při čínské debatě poznámka o — Attilovi II.? Dáuské vládní berní předlohy vzbuzují v obou sněmovnách, jak již včera jsme pověděli, veliké zápasy. Ná- hledy o nich se velice různí. Včera již vystoupilo následkem toho ze zemské sněmovny devět členů, kteří pro ony před- lohy hlasovali.

Srbské skupštině, která sestoupí se 11. ledna pří- štího roku v Niši, podána bude celá řada důležitých vládních osnov zákonů. Vytknouti sluší z nich zvláště ony, jež týkají se zabezpečení státních úřadníků a soud- covské neodvislosti, které jsou značného významu pro zlepšení sociálních poměrů v Srbsku. Dále jest vypraco- vána předloha, týkající se opravy tiskového zákona, kteryž poskytuje srbským, až do dnes takřka úplně utlačovaným listům velikých svobod a umožní dle vší pravděpodobnosti jejich vývoj. Také rozpočet, jež sestavil kabinet, liší se od posledního rozpočtu jen málo. Zatím počíná se v Srbsku probouzeti zase jakýs takýs živější politický život. Počátek učinili radikálové, jež vydávají „Žákonitost“, jako nový orgán své strany. Liberálové budou vydávati zase svůj orgán „Srbski Glasnik“. Jediná bývalá strana napredňacká neprojevila až doposud žádné známky svého života proto nejspíše, že jest silně roztříštěna a proto neschopna, sestaviti jednotný program. Jinak jsou v Bělehradě mnozí politikové, kteří rádi by založili novou a sice tak zvanou „Národní stranu“. Sestávala by z dosavadních tří poli- tických stran a hájila by přísně národní a vlastenecký program. Myšlénka ta prý celkem v Bělehradě se za- mlouvá, takže možná dost, že na založení a ustavení ta- kovéto „Národní strany“ dojde.

Bulharské ministerstvo vojenství sestavilo již svůj rozpočet a předloží jej co nejdříve sobrání. Obyčejná rozpočtová číslice 18 mil. vzrostla tentokráte na 32 miliony. Větší část vydání určena jest na nové vyzbrojení vojska. Bulhaři na svobodu propuštění. Bulbaři, již před nějakou dobou byli zatčeni v Cařihradě pro podezření, že udržují spjení s výborem makedonským, byli následkem kroků, podniknutých v Yildizském paláci od bulharského diplomatického jednatele, propuštěni na svobodu.

Carova nemoc má za následek, že bylo vydáno nařízení, aby ministři za své vlastní zodpovědnosti vyři- zovali béžné záležitosti svých odborů, tak aby ve státních záležitostech nenastalo ani to nejmenší přerušení. Roz- hodnutí v záležitostech zvláště důležitých odročeno bude až na pozdější dobu. Přes to činí hrabě Lambsdorf všecka opatření, mající za účel, aby zahraniční politika Ruska byla zachována ve svém dosavadním směru. Změny v ob- sazení nejvyšších míst, o nichž bylo před nedávnem mlu- veno, nenadejdou arci dříve, dokud car úplně se nepo- zdraví. Jest naděje, že car před koncem měsíce ledna vrátí se z Livadie do Petrohradu. Ministři, jež nyní pro- dlévají na Krimu, vrátí se pak do Petrohradu s ním. Fravcouzská sněmovna poslanecká konala včera schůzi, jež protáhla se daleko přes poledne. M. j. do- tazoval se posl. Vigne ohledně dramatu Zinderova. Řeč- ník připomenul, že v jedné své knie těžce obvinil jisté dů- stojníky a úřadníky sudanské a marně čekal, bude-li pro knihu onu dán v obžalobu. Líčil pak děsné zločiny, pá- chané četou Vouleta a Chanoira. Plukovník Klobb byl vy- slán, aby zamezil další řádění a pustošení této čety. Řečník žádal, aby věci přísně byly vyšetřeny a poukazoval na ob- chod s otroky v Sudanu a ukrutnosti páchané na Madaga- skaru. Lasics shledává tvrzení Vigneova přepjatými. Vytýkal vládě, že vůči Vouletovi a Chanoinovi tuze přisně jednalaa že na pouhou denunciaci poručíka Peteana plukovníka Klobba vyslala, aby oba zatkl. Qillain, bývalý ministr osad, ospra- vedlňoval vyslání Klobbovo a vzpomíná působení Klobbova a Galieniova vřelými slovy. Schůze byla pak odročena.

Amnestiční výbor francouzského senátu ukončil již své práce a zvolil svým zpravodajem senátora Maquina. Výbor učinil dle jeho zprávy následující usnesení: 1. přimlouvá se za amnestii pro všecky přečiny tiskové a proti zákonu shromažďovacímu, vyjímaje pře- stupky zákona spolkového (Assumptionisté!). 2. Výbor na- vrhuje amnestii pro všecky přečiny, spáchané stávkamia 3. amnestii pro lovecké a rybářské přestupky, kteréž po- kutovány byly nejvýše 400 fr. Konečně žádá výbor také za amnestii pro všecky ty, kdož dopustili se hanobení úředních osob Za to vzpírá se výbor amnestii pro osoby, kteréž odsouzeny byly v Alžírsku před 16. květnem 1897 až do 1. července 1898 (pro přestupky a přečiny z krá- deže, drancování, násilí atd.) Dále odporučuje výbor am- mestii pro osoby, jež dopustily se těch oněch přečinů ve Gyaně. Také pro brance odvodem povinné a pro sběhy platiti má dle usnesení senátu, ale vyloučeni z ní mají býti bankrotáři. Velmi podrobně zabýval se amnestiční výbor výminkami ze zákona amnestičního, schválenými ve sněmovně 21. listopadu 1898. Výminky ty týkají se přestupků zákona proti anarchistům, úkladů proti bezpeč- nosti státu a potup a urážek důstojníků pozemního a ná- mořního vojska. Senátní výbor škrtl výminku posledních přečinů za pocitu svornosti a utišování.

Italská sněmovna schvátila ve včerejší schůzi 190 hlasy proti 61 návrhy ministerského předsedy Saracca, aby o důvodech dotazu posl. Ferriho a soudr., týkajícího se zrušení cla z obilí, rokováno bylo až po ukončené debatě o rozpočtu. Sultán přijal včera velevyslance ruského a francouz- ského ve zvláštním slyšení. Katalonie a boerské republiky. Všechny listy kárají katalonské separatisty, kteří podepsali adresu pro Krügra, v níž se přirovnávají poměry v Katalonii k pomě- rům v obou republikách boerských. Ujišťuje se, že vojenské úřady potrestají osoby, jež adresu Krügrovi podepsaly.

Volební ruch. Volební ruch v Čechách nemůže pořád ještě býti uveden do živého proudu. Přes to však čie již v něj zasahuje s trana křesťansko-sociální. Jednak představují se voličům její kandidáti, jednak ujímají se její stoupenci slova také ve schůzích, pořádaných od jiných stran. M. j. učinil tak, a sice s dobrým prospěchem ve schůzi soc. demokratické, pořádané v Semilech, vdp. J. Filler. Týž svolal pak na den 18. t. m. veřejnou volič- skou schůzi do městské radnice v Semilech, do níž dostavil se také kandidát poslanectví p. Josef John, tkadlec z Hra- bačova. Ujav se slova, docela mírným, upřímným způsobem poukázal na bídu tkalců krkonošských, udal léky, jakých by bylo třeba na rány společnosti lidské, zmínil se o vý- střednostech těch, kteří opustí pole mravouky křesťanské a o vý namu desatera Božích přikázání a o lásce k vlasti. Na otázky a urážky p. Farským mu vmetené v tvář odpo- věděl tak mistrným způsobem, že p Farský za smíchu a po- tlesku celého shromáždění opustil místnost. Pak tázali se sociální demokraté vdp. J. Fillera, zda-li by strana lře- sťansko-sociální byla ochotna se sociální demokracií uzavříti kompromis, načež vdp. J. Filler odpověděl, že strana křesťansko-sociální je ochotna s kteroukoliv stranou — ani sociální demokracii nevyjímaje — uzavříti čestný kom- promis. — Dne 17. t. m. pořádal kandidát křesťansko- sociální P. Dlouhý- Pokorný voličskou schůzi v Krňovicích u Třebechovic, kdež upřímnými a jas- nými slovy vyložil program strany křesťansko-sociální, načež jednohlasně byl od přítomných přijat za kandidáta Den na to mluvil v Třebechovicích, a dne 19. t. m. večer v Jeníkovicích, kdež na obou místech dobyto značného úspěchu. Od Milevska nám píší: Volby volitelů do říšské rady jak za pátou kurii tak za obce venkovské jsou v okresu

našem již vykonány. Účastenství při volbách bylo celkem velmi nepatrné. V některých obsích súčastuilo se volby sotva 5 proc, ano místy pouze 2 proc. Patrný důkaz, že lid se o tyto volby úplně nestará. Kandidáty za venkovské obce máme na Milevsku tři Úřadním mladočeským kandidátem jest opětně pan Loula, bývalý poslanec za naše okresy. Agrírníci kandidují zde jakéhosi pana Čepka, rolníkaa konečně je třetím samostatným kandidátem pan Kožm í n, okresní starosta sedl anský a zemský poslanec za tento okres. Na Milevsku má největší vyhlídky na zvolení tento samo- statný kandidát pan Kožmín. A není také divu; vždyť pana Kožmína na Milevsku všichni rolníci znají jako muže šle- chetného, nezištného a karakteru pevného, který ač doposud je v klubu mladočeském, přece je pravým přítelem a za- stancem zájmů rolnických Ač pan Kožmín při předešlých volbách do říšské rady ani n-kandidval, přece propadl tehdáž proti oficiálnímu kandidátu mladočeskému p. Louloví pouze dvěma hlasy. My proto velice se divíme té podivné taktice Mladočechů, že tentokráte p. Kožmína za kandidá ta nepostavili! Milevský okres je celý pro pana Kožmínaa bude ho jednomyslně voliti. Kub mladočeský chybuje, že jeden nebo dva důvěrníci, lidé, kteří častokráte v okresu zcela žádné váhy nemají, mají navrhovati poslance. To dnes již nejde, neboť od toho jsou okresní a obecní zastupitel- stva, která si toto své právo nedají vzíti. — Za pátou kurii kandiduje zde opět pan Holanský z Budějovic, který zde rovněž velkých vyhlídek nemá. Jest zvoleno mnoho vo- litelů, kte í se kloní k socialistům a dosti i volitelů, kteří budou rozhodně hlasovati pro kandidáta katolického, pana Žižku z Prahy.

Zprávy více nežli zajímavé docházejí v záležitostech volebních z »území uzavíraného«. Vychází totiž na jevo jeho českost a nikoliv německost. Tak na př. v Lomuu Mostu zvoleni byli za volitele za V. kurii 263 hlasy čeští kandidáti. Němečtí nacionálové obdrželi jen 87 a sociální demokraté jen 33 hlasů. V Jedvicích u Duchcova musejí býti konány v V. kurii užší volby vo- litelů. Obdrželiť při nich čeští kandidáti 202 hlasy, soc. de- mokraté 146 a něm. nacionál vé 165 hl. Přijdou tedy do užší volby čeští kandidáti s Němci. Morava. Kandidát na sněm zemský dr. Veselý měl, píše brněnský »Hlas«, na voličské schůzi ve Studené veliké neštěstí. Zapomněl na stolku balík, četná čísla jakéhosi ča- sopisu evangelického »Buditele«, v němžto na první stránce byl Hus s pojednáním, že prý Hus pro pravdu zemřel. Pří- tomní rolníci pokrucovali hlavami nad takovým čtením a na otázku jednoho, co to? přiskočí evangelický učitel Kynčl z Branolína »jak prý to krásný časopis, on sám prý ho také odebírá«. Zpráva ta dopálila přítomné rolníky, že list ten roztrhali; jediný známý p. Konečný z Popelína učinil poznámku: Pa e, odpusť jim, neboť nevědí, co činí; načeš jistý rolník poznamenal: My víme, co činíme, ale pání z »Národní Jednoty«, kteří chtějí nás olupovati o víru Cy- rillo-Methodějskou, nevědí, co činí. O volbích vo itelů v hradišťském a meziříčském okresu dobyla katolicko národní strana juž tolik obcí, že lze plným právem se domnívati, že při volbě zvolen bude řířským po- slancem za tyto okresy kandidát strany národně-katolické. Solnohrady. Volby volitelů ve volebním okrese býv. předsedy poslanecké sněmovny dra, ryt. Fuchse pokročily tak daleko, že tento má zabezpečenu již většinu absol atní.

Zprávy církovní. Pohřeb biskupa marseillského. Dne 22. t. m. konal se pohřeb msgra. Roberta, biskupa marseillského. za veliké účasti všeho obyvatelstva. Obřady vykonal kar- dinál Coullié za přísluhy 10 arcibiskupů a biskupů. V oka- mžiku, kdy přibyl průvod do katedrály, zaznělo z pev- nosti 22 výstřelů na počest lodi „Gelderland“, která při- vážela Krügra. Tělo zesnulého biskupa bylo pochováno v katedrále. Církevní slavnost. Dnes je sv. Kateřiny zrozené z královského rodu, vynikající krásou a vědo- mostmi a sídlící v Alexandrii. V 18 letech před pronásle- dovatelem křesťanů, císařem Maximianem, obrátila 50 po- hanských mudrců na křesťanství, kteří všichni prolili krev za svou víru. Ve vězení přivedla na víru křesťanskou cí- sařovnu Faustinu, která ji přišla navštívit. Po bezvýsled- ném mučení byla sťata r. 307. Kromě toho oslavujeme sv.

Ale přece by se byl Pán Bůh hodil alespoň — pro Jelínka, aby nepřipadl na tolik hrozné myšlénky. Je to všecko těžká věc. Jelínek měl též co či- niti s pány a ti mu cestu k Pánu Bohu neukázali. Malý člověk dnes přece ještě v Pána Boha věří. Ze salonů boháčů a z učebních síní vědců Bůh je dnes vyloučen. Bůh jako by dnes byl na výměnku v cha- trčích chuďasů. Jelínek pobyl též uhlokopem — ty doby, kdy horníci před fárováním do země dříve společnou modlitbu konali, dávno již minuly a snad i proto teď pod zemí tolik je zlých duchů, kteří na sta životů lidských pohlcují. Já ve své klerikální zabednělosti si myslím, že kdyby páni, jimž černé diamanty pod zemí patří, jen trošičku na Pána Boha dbali, že by přece šetrněji s tím lidským materiálem zacházeli. Mnozí pátrají po příčinách hrozných katastrof v uhelných dolecha dospívají k výsledku, že prý nese toho vinu ten starý šlendrián, dle jakého pod zemí se pracuje. Nuže, co je to šlendrián při kopání uhlí? Je to nedbalost, je to hrubá nešetrnost, je to slovem bez- božnost. Kdyby každý pán na paměti měl, že jeho dělník je též tvorem Božím, za nějž je před Bohem zodpovědným, šlendrian by se nikdy do takových závodů nevloudil. Porotci tedy vinu na Jelínkovi neshledali. Tím ale vina vůbec odstraněna není. Faktum je, že dvě dítky byly zavražděny. Zločin byl spáchán, vina tedy je zde. Komu tedy se přičte? Jelínkovi se ne- přičtla. Tedy lidské společnosti, panujícím sociálním poměrům. Kdo vlastně obě děti zastřelil? Řekl to jeho obhájce: nesmírná bída. Proč se lidská spo- lečnost nepostarala o děti vdovce, aby nebyl přišel

do pokušení zabíti je? Proč mu lidé bezcitně děti vyháněli z domu? Proč se nevynašla někde nějaká křesťanská — Již zase zabloudil jsem do věcí náboženských, o nichž ve slušné společnosti se nemluví. Nebylo křesťanskéj duše, jež by se byla těch robat ujala. Jejich otec zůstal za byt 3 zl. dlužen — musil tedy z baráku — hybaj! Tatík mohl s dětmi chodit jak chtěl, nikde pro něho nebylo přístřeší. Utekli se tedy do lesa. A možná, že by je byli ani v lese dlouho netrpěli, a že by je byli jako cikáňata vyhnali i z lesa. Že prý žijeme v křesťanské zemi, v níž je tolik dobročinných ústavů. Kdo ale náš venkov zná, ví, jak se vede ubohým šupákům teď v zimě. Spíše u kamene by se milosrdenství dovolal nežli u lidí. A tu musím jen ty soudce z lidu chváliti, že po dvakráte vinu Jelínkovu zamítli. Jemný cit jim asi našeptával: lidé neměli tolik křesťanství, aby ty děti pod střechou podrželi, co si tedy měl s nimi počíti? Jelínek viděl tu bezcitnost, viděl svou opuště- nost a tu se k němu přiblížil pokušitel a našeptával mu: zab' ty děti, ušetř jim mnoholetého trápení, ty sám jsi nikdy nic dobrého neužil, měly by snad v životě též tak se trápiti jako ty? — To byla jeho nejpůsobivější obhajovací řeč. Je to snad vláda tmy? Nikoliv, světla dnes máme mnoho. Spíše by se to mohlo nazvati: vláda světla bez kře- sťanského milosrdenství. Ano, křesťanské milosrdenství! Dovolím si čte- náře zavésti do domu, v němž panuje vláda tmy, ba že vláda věčné tmy, jež ale oslazena je

křesťanským milosrdenstvím. Je to dům nevidomých sirotků na Hradčanech pod vedením milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Přítel, jenž dobře poměry v ústavě tom zná. píše mi: Blíží se Vánoce. Včera psali naši milí nevidomí, velcí a malí svá přání Ježíškovi. Těch přání a přá- niček jednotlivce jest mnoho na tucty. Tu Brailské psací stroje, potahy na citery, tam ladicí náčiní, knihy vypouklým písmem a halda hudebnin; a ti malí by rádí hrací stroje, hračky, jež samy skáčí a zvučí; tak zní dopisy. Nezabloudí-li sv. Antonín do Hradčan- ského ústavu k sestrám, nevím, jak to as letos bledě s Ježíškem u našich ubohých nevidomých dítek do- padne. Pokorně prosím, byste také letos prosbu uve- řejnil, by dobrotiví milodárci cestu na ten vysoký Hradčanský vrch do skoro zapomenutého vychováva- cího ústavu č. 104 dítek nevidomých k milosrdným sestrám našli. — Též prosím, kdyby mohl ctěnému obecenstvu doporučen býti bývalý nevidomý chovaneo Kilián Glückauf, výtečný a velmi svědomitý ladič klavíru, výtečný varhaník a hudebník na piano, křídlovku a klarinet. Milý Bůh zaplať tisíceronásob! Svrchu jsem ukázal, kam člověka naprostá opu- štěnost vede, není-li sloučena s důvěrou v Boha. Koho Bůh obdařil statky pozemskými, ten má po- vinnost, dle možnosti pomáhati těm nejubožším, jakými jsou ubozí slepí chovanci v hradčanském ústavě. uvržení do vlády tmy, kterouž ale každý dobrodinec může ozářiti světlem milosrdenství. Dary nechť zašlou k rukám: Ctihodné představené ústavu, Aloisii Če- chové, Hradčany č. 104.