1
masthead
Strana 4. Číslo 176.
2
masthead
KATOLICKÉ LIsTrY
3
masthead
Dne 29. června 1900.
4
article
přijmu z obecních důchodů náhrady
za vydání, která s touto cestou budou
spojena, nýbrž že si výlohy ty uhra-
dím ze svého.«
Po klidně a pevně pronesených slovech p. sta-
rosty vládlo starou síní ticho ještě hlubší. Za chvíli
přihlásil se ke slovu I. náměstek starostův, p. dr.
Kühn, a namítal za souhlasu přítomných — až na
trojlístek p. dra. Podlipného —, že nelze něco po-
dobného připustiti, poněvadž by to bylo krá-
lovské Prahy nedůstojno, aby podobné
oběti přijímala od členů své repraesentační deputace.
Pan dr. Podlipný byl toho náhledu, že by
repraesentační výprava byla jen tenkráte na místě,
kdyby šlo o repraesentaci na př. slovanských měst,
tuto však že něco podobného není. Soukromý nápad
nemůže zde býti rozhodným. Nejde tu o kulturní.
zápas. Krok, který se v tomto případě podniká, není
vhodným prostředkem, nevystačuje a nedostihuje cíle.
Budoucnost to ukáže. Řečník nemluvil s klidem.
Pan dr. Milde připomíná, že všechna předchá-
zející usnesení komise, měst rady a sboru v této zá-
ležitosii byla jednomyslně schválena. Komise vyslána
jest na zvláštní pozvání municipiální rady pařížské.
A jde tu o čestný dar, zhotovený dle návrhu a
za přispění předních našich odborníků, který by trvale
v museu pařížské obce hlásal české jméno, podobně
asi jako dar Moskvy. Cifry, uvedené v »N. L.«, ne-
jsou správné. Všechny strany, zastoupené na radnici,
volily svorně členy do deputace, i stra na, v je-
jímž čele stojí p. dr. Podlipný.
Pan Jirousek vřele vítá repraesentační depu-
taci. Když se českému národu nedostalo zvláštního
jednotného místa na výstavě pařížské, získá české
jméno ve Francii alespoň naší repraesentační deputací,
o které přece budou psáti veliké žurnály pařížské a
francouzské.
doktor
Kühn
Podlipný
Podlipná
Mild
Jirousek
Praha
Moskva
Francie
5
article
Znova přihlásil se ke slovu p. dr. Podlipný
a rozhovořil se s klidem ještě menším než-li dříve,
aby odpověděl jednak p. dru. Mildemu, jednak panu
Jirouskovi. Tomuto namítl, že nezná francouzských
poměrů (!) »Nejde tu o zvláštní pozvání, nýbrž jen
o pozvání všeobecné za účelem dosažení velikého úča-
stenství. Teď se mluví o veliké repraesentaci. Proč se
věc tajila? Zcela jinak se mluvilo o věci, když jsme
tu nebyli. (Strana p. dr. Podlipného.) Nechme věci
býti v tichu. Věc se měla chytiti za docela jiný
konec, než-li nyní. Ať obchodní komora pražská mluví
pravdu. Pátravé oko člověka, který umí čísti, uvidí
tam v malém kulturu malého českého národa, byt
neměl souborné a jednotné exposice. Že národ če-
ský nemá své vlastní celkové expo-
sice na pařížské výstavě, zavinila dle
mých informací pražská obchodní ko-
mora (!!!). Byloť prý možno dostati pozemek.«
II. náměstek starostův p. Voitl věcně pozna-
menal: Věc šla pravidelným svým tempem. Nic se
netajilo. Sám p. dr. Podli ný byl do komise zván,
ale po dvakráte se nedostavil; jedneu
byl zaměstnán na sněmu, po druhé vůbec nepřišel.
Toť věrný obraz smutné této kapitoly ze života
našeho na radnici Staroměstské. Čtenář nechť si o věci
učiní sám vlastní úsudek. Zástupcem frakce p. dra.
Podlipného v deputaci jest p. dr. Chudoba, který
prý má v té příčině hotové peklo s p. dr. Podlip-
ným, jenž prý živou mocí nechce, aby p. dr. Chu-
doba do Paříže jel — za obecní peníze . . ., a tak
pomáhal ke svornosti na staroměstské radnici, nedů-
stojné a nehodící se ke tropení různých kejklí!
doktor
Podlipná
Milde
Jirousek
Podlipný
Voitl
Podnout
Chudoba
Podlip
Chu
Paříž
6
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
Ustavující schůze Matice Cyrillo-Me-
thodějské. Z Olomouce nám píše L 15 následu-
jící: Dne 25. června o 8. hodině večer konala s
v České besedě ustavující schůze Matice Cyrillo-Me-
thodějské, spolku to založeného ku zřízení českých
měšťanských a jiných odborných škol řízených řádem
školských bratří Sv. Jana Křt. de la Salle. Již tehdy,
kdy stanovy potvrzeny jsouce úředně, ocitly se u ve-
řejnosti, bylo snášeti Matici nájezdy zdejších něme-
ckých liberálních i nacionálních listů Jim statečně
sekundoval vlastenecký »Pozor«, ano před svoláním
ustavující schůze dostavši pozvání k ní, nemohlato
nechati bez štulce i redakce »Selských Listů«. Usta-
vující schůze se Bohudík vydařila, ne sice velikým
účastenstvím, ale svým průběhem, jímž dokázáno, jak
velice podobného spolku nám třeba. Že účastenství
laiků, ačkoli na 300 pozvánek rozesláno, nebylo větší,
nedovedeme sobě vysvětliti jinak než tím, že česká
naše společnost jest dosud příliš terrorisována »kom-
mandem živlů okolo »vlasteneckého« »Pozoru« se ku-
pících, takže ani eminentně vlastenecký úkol spolku
»Matice« nedovedl je shromážditi v České besedě.
Jan Křt
jít le Salla
Jim
Olomouc
Matica CyrilloI
Matica CyrilloIthodějský
7
article
Vždyť že by je odstrašoval název »Cyrillo-Methoděj-
ská«, toho se nemůžeme domýšleti, vždyť potřeba ná-
boženství se zde v naší společnosti všude uznává a
jsme zde také velikou většinou katolíci. Ale právě to,
že jsme katolíky a že jimi chceme býti také věřejně
i ve školství, to se stalo kamenem úrazu a tomu se
dostalo při ustavující schůzi neomaleného projevu p.
drem. Svěrákem, takto patronem »Pozorovy« strany,
Schůzi zahájil dr. Hruban, předseda katolické národní
strany na Moravě a poukázal k tomu, že někteří
dobře smýšlející po zralých úvahách odhodlali se od-
pomoci nedostatku českých škol měšťanských i odbor-
ných, na jichž zřízení se strany města nelze za ny-
nějších politických poměrů v dozírné době ani pomý-
šleti, tím, že zřídili Matici Cyrillo-Methodějskou, jež
by školy tyto zřídila a osvědčeným učitelům z řádu
školských bratří odevzdala. Vysvětlil také v krátkosti
vznik a rozvoj řádu tohoto, jehož zakladatel o slav-
nosti Nanebevstoupení Páně letošního roku vřaděn
do počtu světců katolické církve. Vývody řečníkovy
sledovány byly se zájmem od přítomných a sou-
hlas bylo viděti na všech tvářích. Než bohudík do-
stavil se i se strany nepřátelské jmenovaný již patron
Svěrák
Pozorův
Hruban
katolický národní strana na Morava
Matica
řád školský bratr
CyrilloMethoděj
8
article
»Pozora« dr. Svěrák, který, přihlásiv se, obdržel do-
volení mluviti, a jak se zdá, při tomto útoku všecku
svou munici vystřílel. Proto jsme řekli ihned: Bohu-
díky, že se dostavil! Dobrá věc každá mívá své ne-
přátele, a jsou-li tito nepřátelé zřejmí, pak dobrá věc
jen získá, neboť může hned všecky předsudkya
výtky činěné vítězně odraziti. Pan dr. Svěrák přiznal
se za zásadního odpůrce »Matice Cyrillo-Methodějské«
z důvodů legálních, paedagogických (ale jak sám se
omlouval, paedagogiku prý nestudoval jen z Tolstoje)
konfessionálních a politických. Nepřednesl žádných
nových námitek proti řádům a konfessionální škole,
opakoval, co již tolikráte ve všech variacích se v li-
stech liberálních ozvalo Co se jeho názoru týká, že
se nemá zařizovati škola soukromá, ale domáhati le-
gální cestou zřízení škol veřejných na základě prý
§ 19. základních státních zákonů, tu jest možná bud
neznalost poměrů našich zde, anebo byl ten důvod
jen k vůli tomu uveden, by se něco uvedlo proti zří-
zení těchto škol. Vždyť pak by ani Ústřední Matice
školská nesměla zřizovati školy soukromé, nýbrž če-
kati, až stát je zřídí, a přece sám pan dr. Svěrák
Ústřední Matici za ústav potřebný a důležitý uznal.
doktor
Svěrák
Matica Cyrillo
Matica
9
article
Co se místní olomoucké Matice týká, bylo mu mužem,
který po čtvrt století v ní působí, vdp. radou Geis-
lerem připomenuto, že Matice olomoucká má dle
stanov jiné úkoly, a že nyní nemůže pomýšleti na
jiné, než udržovati to, co posud zřídila. Jeho poli-
tické důvody chtěly učiniti ze škol bratří školských
jakýsi ústav politické strany. V tom ohledu může pan
dr. Svěrák býti ubezpecen, že řád školských bratří
až doOlomouce přijde, nebude poslouchati kommando
»Pozora«, nýbrž že bude dle stanov řádových pro-
kazovati poslušnost svým představeným, jak ji každý
bratr slibuje při professi. O těch paedagogických a
konfessionálních důvodech Vám příležitostně napísi
více, by se ukázalo, jak »odůvodněno« jest nepřátel-
ství podobných lidí proti řádům katolickým. K Ma-
tici Cyrillo Methodějské přistoupilo několik zakláda-
jících a činných členů, zvolen první výbor, jehož
předsedou dr. Hruban. S důvěrou pohlížíme do bu-
doucna, svatý zakladatel budiž naším přímluvčím,
a doufáme, že i náš český lid bude jej brzy znáti
a uctívati.
* Jmenování. Řádný profesor při české Karlo-
Ferdinandově universitě v Praze dr. Jaromír Čela-
kovský jmenován byl členem archivální rady na dobu
pěti let. Předsedou rady jmenován v zastoupení ministra
vyučování dr. baron Jos. Helfert.
doktor
Svěrák
Hruban
Jaromír čelo
Jos
Helfert
Ma
rada Geis
Ferdinandov univerzita v Praga
10
article
Dar. Pan František Havránek, kavárník v Praze,
daroval se svou chotí Annou děkanskému chrámu Páně
v Kopidlně veliký oltářní obraz bolestné Panny Marie. Zá-
roveň daroval tentýž na památku své letos s ostatními pout-
níky českými podniknuté pouti do Říma témuž chrámu Páně
skvostný pacifikát, vyhotovený v chvalně známé dílně pana
Staňka, kterýž poslední za příčinou zbožného darování tak
nízkou cenu učinil, že se mu tímto veřejně srdečné díky
projevují.
Okresní hejtmanství v Mor. Ostravě z-
hájí svou činnost dnem 1. července. Okresním hejtmanem
v Mor. Ostravě jmenován byl místodržitelský rada Karel
Spengler, posud v Místku. S ním přestěhují se do Mor.
Ostravy z Místku míst. tajemník Minx, konc. praktikant
Schmidt, fmanční rada Komárek a c. k. okresní lékař
dr. Kahn.
* Konfiskace. „Lidového listu“ č. 29. konfiskováno
včera večer o 6. hod. Závadnou shledána část lokálky;
„Za to, že ho živíme a šatíme.“ Vydavatelstvo uspořádalo
nové vydání.
* Z české spol. výpravy na světovou výstavu
pod čestným protektorátem pořádané po administrativní
stránce firmou F. Topičovou byla vypravena včerejším dnem
7. výprava za hojného účastenství. Výprava tato vedena
panem A. Šulcem přibude po stuttgartském přenocování
dnešním večerem do Paříže, kdež očekávána jest pařížskými
průvodčími společných výprav. — Příští 8. výprava vyjede
dnem 6. července z Prahy. — Při této příležitosti sluší po-
dotknouti, že podnik tento dodává členům svých výprav
okružní listky francouzské bez obvyklého u nás prostřednictví
firem německých.
Havránek
Anna
Staněk
Karel Spengler
Mor
Minx
Schmidt
Komárek
doktor
Kahn
F Topičův
A Šulc
Praha
Kopidlno
Řím
Morava
Ostrava
Místek
Ostrava z Místek
Paříž
bolestné pannus Marie
11
article
* Úprava hranic mezi Starým Městem a
Josefovem. Staroměstský občanský klub měl schůzi svou
ve středu a tu mluvilo se o této důležité věci. Známo, že
s assanací židovského města nic se neděje a tímto prota-
hováním mnozí obyvatelé pražští trpí ohromné ztráty na
svém jmění. Prodej pozemků assanačních svěřen Živno-
stenské bance, čímž as assanace se urychlí. Na konci
schůze přijata resoluce, v níž obsažena žádost, aby roz-
měry Starého Města ani o píď zmenšovány nebyly na pro-
spěch Josefova, ale naopak vzhledem k zamýšlené nové
úpravě hranic mezi Starým Městem a Josefovem, aby uva
žovalo se o přivtělení Josefova ku katastru staroměstskému.
* Z městské rady král. hlav. města Prahy
Schůzi dne 28. t. m. předsedal starosta p. dr. Vlad. Srb.
Rada městská usnesla se vzdáti k sňatku Jeho c. a k. Výs
arcivévody Františka Ferdinanda s hraběnkou Žofií Chot-
kovou vhodným způsobem blahopřejný projev. — Člen státní
rady železniční pan B. Bondy byl městskou radou požádán,
by intervenoval ve prospěch rychlíkového spojení Čech s Ha-
ličí a Ruskem. Týž sdělil nyní, že ve smyslu tom interve-
noval u ministerstva železnic, že však hlavní překážkou jest
neochota společnosti státních drah, spojení takové provésti.
Vlad
Srb
František Ferdinand
Chot
Bond
Josefov
Živno
Praha
Čechy
Rusko
staroměstský občanský klub
státní dráha
12
article
Stbil, že ještě dále bude se snažiti o to, by při prodloužení
koncesse, o kteréž se bude jednati roku 1903, bylo za pod-
mínku uloženo rychlíkové spojení z Přerova přes Olomouc
do Krakova. — Vojenský erár byl požádán, aby jednak bez-
platně, jednak za náhradu postoupil některé fortifikační po-
zemky na Vyšehradě k rozšíření ulic a sadů tamtéž. Vojen-
ské stavební oddělení sdělilo nyní, že o postou pení těchto
pozemků na ten čas jednati se nemůže, ježto citadella musí
ještě zůstati fortifikací. — Schválen byl návrh pp. Seiferta
a Kaše, aby při zadávání offert na práce zednické a náde-
nické připuštěni byli i mistři zedničtí. Pan stavební rada
a c. k. konservator Wiehl upozornil, že v radnici (Palazzo
Vecchio) ve Florencii jest starobylá, z roku 1565 pocházející
nástěná malba, znázorňující Král. Vyšehrad a navrhl radě
městské, by pořízení kopie této malby stanoveno bylo za
podmínku při udílení uměleckých cestovních stipendií.
K panu starostovi dostavila se deputace spolku majitelů
domů v Holešovicích, žadajíc, by znovu bylo uvažováno
o zrušení mostného pro pěší na mostě císaře Františka
Josefa. Záležitost ta odkázána byla finanční komisi. — Pan
městský rada rytíř Pštross oznámil svo1 resignaci na členství
správní rady ústředních jatek a hodnost inspektora tamt ž;
na jeho místo zvolen členem správní rady pan obecní starší
Stárka. Pan městský rada dr. Frič navrhl, by resignovavšímu
p. inspektoru za jeho píli vzdány byly díky.
* Řádná schůze sboru obecních starších
král. hlav. města Prahy koná se v pondělí, dne
2. července 190 přesně o 4 hod. odpol. ve veliké zasedací
síni na radnici Staroměstské
* Schůze zdravotní komise konána dne 27. červ.
r 1900. Předsedal starosta p. JUDr Srb. Fysikus dr. J.
Seifert
Kaše
Wiehl
Král
František Josef
Pštross
Stárek
doktor
Frič
Srb
Přerov
Olomouc
Krakov
Vyšehrad
Florencie
Holešovice
Praha
Palazzo Vecchio
13
article
Záhoř přednášel o účelných opatřeních proti vzniku tyfu
břišního a dodal, že bylo vyšetřeno 14 studen a opětně
otevřeno 86; dosud se dováží voda do I. a V. části ve 3
voznicích: denně 37 voznic. Po přednášce fysika rozpou-
tala se velmi živá debata, jíž súčastnili se pp.: doc. dr.
Pečírka, prof. dr. Brauner, lékárník Kasalický, prof. dr.
Reinsberg, obecní starší Hudl, načež p. primátor dr. Srb
připomenul, že se učiní přiměřený pokyn vodárenské kan-
celáři, by měla náleitý zřetel k požadavkům hygienickým.
Na to přednášel fysikus o vhodném umístění desinfekčních
přístrojů po městě. Po přednášce fysika upozorňuje pan
rada Šiler, že odpor proti desinfekci byl hlavně tím živen,
že effekty přicházely z desinfekce ve stavu poškozenéma
nemůže s tím souhlasiti, by desinfekční přístroj a chole-
rový barák byly umístěny u ústředních jatek. Pan rada
Kasalický soulasí úplně s návrhem fysika, by desinfekční
stanice byly náležitě upraveny dle stanoviska vědeckého,
by effekty z Malé Strany nebyly vozeny na Karlov, nýbrž
do Holešovic. Pan dr. Štych dodává, že se mu hlavně o to
jednalo, by stanice dle moderních zásad byly upraveny.
docent
doktor
Pečírka
profesor
Brauner
Reinsberg
Srb
Šiler
Štych
Karlov
Holešovice
14
article
Na to se návrhy fysika přijímají — Pak byl projednán
návrh na obsazení místa 2. fysika městského, o kteréž
bylo podáno devět žádostí. — Při volných návrzích
žádá pan doc. dr. Pečírka, by byl pro transport duševně
chorých opatřen povoz obcí. Profesor Peinsberg ukazuje
k tomu, že trpíme při dopravé nemocných nedostatky, že
první pomoc není tak aranžována, jako jest zapotřebí, a
že není o transport nemocných náležitě postaráno a na-
vrhuje zásadné projednání předmětu komisí, do které na-
vrhuje pana dr. Pečírku a fysika. Pan rada Kasalický upo-
zorňuje, že by se transport nemocných usnadnil, kdyby
v každém obecním dvoře byl vhodný dopravní prostředek
aspoň do té doby, než u desinfekčních stanic náležité re-
misy budou upraveny. Pan sekretář Trůmmel objasňuje
podmět transportu nemocných a dodává, že ochranná sta-
nice také duševně choré odvážeti musí. Do komise, jíž se
přiděluje úprava transportu nemocných, jsou zvoleni pp.
rada Kasalický, dr. Pečírka a fysikus.
docent
doktor
Pečírka
Peinsberg
15
article
Otevření nové dvorany pro obecenstvo
v budově hlavní pošty v Praze V hlavní budové
poštovní a telegrafní v Praze provedena byla od r. 1895
celá řada přestaveb a přístaveb, jimiž odpomoženo býti
má pokud to možno nedostatku místa, vyvolanému po-
všechným stoupáním a rozšiřováním ruchu a dopravy po-
štovní, telegrafní a telefonní. Delší dobu dotyčných prací
stavebních vysvětliti lze velikým ro sahem přístaveb, ob-
tížemí jednotlivých upravení a zvláště tím, že bylo třeba
provésti veškeré práce postupně, aby dopravní služba po-
štovní, telegrafní a telefonní nijak rušena nebyla a že bylo
nutno jednotlivá veliká oddělení manipulační opět a opět
na jiné místo přeložiti. Práce stavební, během kterých jak
zřízenci poštovní a telegrafní, tak i obecenstvo do hlavní
budovy poštovní docházející nezbytně mnohým nepříjem-
nostem bylo vydáno, pokročily nyní tak daleko, že příštím
rokem úplně budou ukončeny. Mezi zařízeními zmíněné
hlavní budovy poštovní zmíniti jest se na předním místě
o veliké dvoraně, která 1. července t. r bude otevřenu.
Praha
16
article
Někdejší první poštovní dvůr (vchod z Jindřišské ulice)
opatřen byv dvojitou skleněnou střechou nad II. poschodím
přeměněn byl veliký sál který se tří stran přepažením
ohražen velikou a jednotnou chová prostoru pro obecenstvo.
V přepažení zřízeno 36 oken, kd ž bude lze podávati psaní
s penězi (2), platiti poukázky poštovní, úspory a čeky a při-
jímati pení e jimi poukázané (12), podávati doporučené
zásilky a kupovati známky cenné 19) a odnášeti si (jedno-
tlivé) zásilky pošty povozné (2). Z prostranství pro obe-
censtvo vcházeti možno přímo k telefonním hovornám
(tyto však budou moci býti teprve na podzim otevřenya
zůstanou tudíž až do te doby v traktu Bredovské ulice)
k oddělením pro psaní poste restante a psaní přihrádková,
kdež bude pro obecenstvo přihrádečné zaplativší pohotově
320 přihrádek (letter boxes). Za příčinou orientace obe-
censtva budiž výslovně uvedeno, že balíky podávati bude
jako dosud v ulici Bredovské, jakož i že bude lze podávati
noviny a odnášeti si hromadné balíky (více zásilek na téhož
příjemce) z velikého dvora poštovního (vchod z ulice Bre-
dovské). Také podávání telegramů zůstane na dosavadním
místě. Zdi dvorany, jež zřízena během dvou let z dřívější
prostory nádvorní ozdobeny jsou kolorovavými malbami
sgrafitovými. Na třech stěnách, pokud tomu prostory mezi
Jindřišská ulice
Bre