ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5dfcdf60-75c6-11dc-bdc2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 35, person 35, org 5, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 7. února 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 38.
4 article
Na ranní a odpol. Iistr phaaplačí se Práze v admíní aik lana s drojí donánko gl ank nano .: 2 K n Pošton ek nk. : : vdvojí slallko
5 article Výsledek a význam parlament- ních voleb v Německu.
Výsledek a význam parlament- ních voleb v Německu. Velký volební zápas v německé říši jest dobojován a císař Vilém II, kancléř kníže Bülow i svobodomyslné měšťanstvo a stu- dentstvo německé nepokrytě plesají nad ne- očekávaně velkou porážkou sociální demo- kracie, jako nad přeskvělým vítězstvím ně- meckého ducha. V Berlině bylo v noci na včerejšek »Pod lipami« velmí hlučno. Zástup vítězoslavících studentů a občanů zpívaje vlastenecké písně, táhl nejprve k pa laci kancléřovu, pak ke hradu královskému a cisař Vílém o půlnoci s rodinou svou ob- jevil se u okna, aby zástupu tomu děkoval radostnými slovy triumfátora. Kdežto kníže Bülow se radoval z toho, že o těchto vol- bách zvítězil opět nezdolný německy duch, poněvadž prý jest nesmrtelným a vyzýval zejména německou mládež, aby zůstala duchem tím naplněna, pakže mohou Němci klidně a radostně hleděti bu- doucnosti německé vlasti své vstříc, jíž pro volal slávu: — půlnoční pavlánová řeč císaře Víléma plála ohněm bojovnosti husarské kypěla bombastem, jakýž Němci tak rádi vy- týkají vojevůdcům, státníkům, řečníkům i pu- blicistům italským, francouzským, americkým i ruským. Vzpomenuv na slovo původně Bismarkovo, které nedávno Bůlow ciťoval, že »Německo dovede již jezdit, jakmile jen se jednou vyhoupne do sedla« — císař Vilém hlásal »své skalopevné přesvědčení, že Němci, budouli jen všichni ať vysocí, ať nízcí, bz rozdílu stavu a víry k sobě svorně státi. dovedou netoliko jezdit, nýbrž všecko přejeti a zašlapati (salle niederreitene), cokoliv se jim v cestu postaví...« Načež končil »Nyní jsme se naučili nepřítele por a zi a hoříme chutí v tomto umění i na dále se osvědčit.
Vilém II Bülow Němec Bismarkův Vilém Německo Berlín
6 article
Kdo byl tím nepřítelem, proti němuž o volbách nýnějších vláda Vilémova tasil meč a burcovala ve jménu slávy, mocia budoucnosti Německa celý národ? Bylit jednak němečtí klerikalové cili tak zv. kato lický střed, jednak sociální demokracie. — Nuze, tito vskutku utrpěli tentokráte krutou porážku. O nich může se říci: »Pýcha před- chází pád!« Spoléhali na svou znamenitou organisaci, honosili se, že mají 3 miliony svých voličů jistých a že všechny své od- půrce přejedou. A zátim se přepočetli. ple- šťanstvo v celé řadě velkých německých měst se vzchopilo a postavilo proti terroru sociálních demokratů svou organisaci, své agitatory, i vychvátilo jim neméně než 36 mandátů Tak vrací se tato do nedávna tak nebetyčně sebevědomá a pyšně vyzývavá strana rudé internacionály v Německu dnes těžce zraněná a bědně prořídlá do parla- mentu, sklesnuvší skoro na polovinu pře- dešlé své síly poslanecké. Měla v posledním říšském sněmu 79 poslanců, nyní jich uhá- jila toliko 43.
Pýcha Vilémov Německo
7 article
Tento nepřítel německého imperialisti ckého ducha tedy skutečně utrpěl značno a pro budoucí vývoj společnosti německ významnou porážkou. Avšak druhé křídl nepřátelské armády tvořil katolický střed. od jakživa nejsilnější to strana v ne- meckém parlamentě, s kterou ani Bismark nemohl být hotov a na niž si nyní po tak citelné porážce klerikalismu ve Francii Bülov i Vilém troufale brousili meče co nejostřeji Podařilo se jim i toto křídlo rozrazit a pře- jeti? Ani pomyšlení ! Naopak ono se udrželo nezdolně ve své posici proti všemu náporu vládních nationalliberálů i ostatních pokro- vých stran německých, ono se vrací v ne- ztenčené síle, ba ještě o něco silnější do parlamentu německé říše Hohenzollerův. Měliť němečtí klerikálové až dosud 103 po- slance, nyní jich však budou míti 105. Věříme, že tento skutek velice kalí ra- dost německých vítězův berlínských. Doka- zujeí, kterak je to hyperbola holá, mluvíli kn Bülow o nezdolném, nesmrtelném duchu německém, kdyžtě v německém tom ná- rodě přes 2,270.000 voličův vytrvale hlasuje v duchu římském, ať nemlu- víme ani o pozoruhodném a utěšeném tom
Vilém troufale Hohenzollerův Bülow Francie Doka
8 article NARC
NARC vzrůstu voličstva polskéhoo 112.000 hlasův (ze 342000 na 449.000) jenž má za následek, že přibyli Polá- kům 4 národní poslanci, tak že jich nvní budou míti na místě posavadních 16 — v parlamentě německém 20. Z ostatních neněmeckých národnost německé národní říše utrpěli Elsasané ztrátu 3 mandátů, takže jim zbylo 7 poslanců, Dánové ztratili jednoho, takže nebudou na dále zastoupeni v parlamentě německém než 1 poslancem. Nicméně i tato počtem skrovná četa 28 obrancův nesmrtelného práva po- tlačených, zabraných národů můze se časem za okolností kritických státi vládě berlínské v jejím německo- nacionálním rozmachu dosti nepohodlnou překážkou, přes niž nebude lze tak snadno — a tak vesel přejeti, Majíť již dnes němečtí hakatisté houževnaté a chrabré sebeobrany Polákův poznaňských plné oči. Jakkoli tedy národní a svobodomyslné strany německé povzbuzené krajním úsilím německo národní dynastie a vlády po dlou hém úpadku konečně se opět sebralya zmohly, jakkoli toto znovuvzkřísení »teuton- ského furoru« v Němcích jest událostí všeho pozoruhodnou a pro nás výstra žno u tož na druhé straně přece jen zdá se nám býti vítězoslavný jásot vlády berlínské a její přívrženců silně přehnaným a zúmyslně pře- pjatým. Praví-li vládní »Norddeutsche Allg.
Dán Polákův Němec Norddeutsche Allgie
9 article
Ztg.«, že vláda dosáhla těmito volbami pro veškeru svou politiku spolehlivé vět- šiny v říšském sněmu německém, tož my o spolehlivosti této budoucí vládní většiny troufáme si prozatím silně pochybo- vat; dokud nepůjde o nové oblížení Němoů značnými novými břemeny hmotnými, doku půjde o otázky kulturní, národní a ústavně- politické, a pokud vláda Vilémova v těchto otázkách stane se z posavadního Šavla Pavlem, opouštějíc dráhy zpátečnické a be- rouc se směrem pokroku a svobodomyslnosti: potud můze v novém parjamentu pro své předlohy býti vělšiny jista: avšak jakmile přijde s novými řiznými požadavky fiskál- ními a vojenskými, jakmile bude potřebovat nové tisíce rekrutův a nová sta milionů na- další výzbroj vojska, na nové válečné lodi — slovem, jakmile bude žádat na Němcích další těžké oběti na statcích i hrdlech — počne se jí ta její spolehlivá většina opě křečovitě zmítat a střečkovat jako již tol- kráte, až přijde opět takové mrzuté překva- peiščko parlamentní, jakým byl pro p. Bu- lowa 12 prosinec loňského roku.
Šavel Pavel Němec
10 article
Nejspolehlivější vládní stranou jsou dnes zajisté němečtí nationalliberá lo ve; v těch je vtělen ten vlastní »německý duch«, o němž p. Bülow blouzní; avšak mnoho- jest jich? Všech všudy pouze 55; podaří-li se úsilí německého kancléře, aby k nim přidružil německé konservati vce. jichž jest 59, svobodomyslnou lidio vou stranu (Richtrovu) s její 28 poslanci, říš- skou stranu čitající 21 poslance, i hospo- dářský svaz, čítající 15 poslanců, spolek rol- níků čítající 8 poslanců a reformní stranu, čítající 6 poslanců: činilo by to úbrnem vládní většinu 192 hlasů — proti níž stojí však oposice katolického středu, sociálních demokratů, Poláků, německé li- dové strany a Elsasanů, úhrnným počtem 184 hlasů. Je to tak veliký nepoměr sil, aby bylo příčiny k takovému vítězoslavení? Jazýčkem na váze mezi oposicí a vládní většinou bude těch 11 poslanců svobodomyslného sdružení, které si to zajisté v mnohých příčinách a případech rozmyslí, může li hlasovati pro vládu. Různorodá, svpká a vratká jeví se nám býti tedy i na vzdor porážce sociálních demokratů ta budoucí vládní většina, z níž císař Vilém i kanciéř jeho dnes tak okázale se radují. Budoucnost snad nedaleká to ukáže.
Bülow Richtrův Polák Vilém
11 article Reorganisace naše na Moravě.
Reorganisace naše na Moravě. Pod dojmem provedené reformy volební na prahu nové doby reorganisuje se strana svo- bodomyslná v Čechých. Kdo zná význam její v politických dějinách národa našeho v době té- měř půlstaletí, kdo zná silný kmen přívrženců jejích v lidu našem, kdo stopuje podivuhodné
Morava
12 article
až rozčienění politických stran našich barvy po- krokové, zajisté těší se upřímně z fakta toho přeje mu z duše zdaru v zájmu národním i v zá- jmu věci svobodomyslné. Reorganisace v Čechách! Jen v Čechách? Není potřeby takové též na Moravě? Jsou zde poměry jiné? Lepšr? Na Moravě máme jinou firmu české strany svobodomyslné — moravskou stranu lidovou. kdysi nejpočetnější na zemském sněmě morav- ském. Poslední volby zemské nechaly ji vejít v nové zásedání sněmovní na dlouhých šest le seslabenou, absolutně i relativně. A nemusilo tak býti, kdyby byly jiné poměry především ve vedení strany samé. Lidorá strana v posledních letech (hlavně v posledním roce) nemobla im- ponovati ani inteligenci ani širším vrstvám lido- vým. Zejména myslicí inteligence se od ní od- vracelo, když poznávala, ze poslanci strany ani ve věci nejzákladnější důležitosti — ve známém paktu moravském — nemobti najíti postup jed- nofný a hlasovali ve dvou směrech spolu ne- slučitelných; známé podpisy lidových poslanců. na klerikální interpelaci proti svobodnému pro- jevu smýšleni ve věcech náboženských působily stejně jak mezi inteligencí, tak i mozi venkov- ským voličstvem dojmem rozlaďujícím. (Paměti- hodno, že všichni tři podpisatelé propadli při zemských volbách). Vedle neurčitosti progra- mové seslaboval stranu nedostatek nevyhnutelné discipliny. Nejednotnost ve vedení brněnském, antagonismus mezi tímto a některými skupinam propukni občas tak, že byl zjevný i na venek a vedl k tomu, že bývalý poslanec a kandidál strany lidové ve veřejné schůzi prohlásil,ž předseda strany vyioti z nii —. — Poslanec ten ovšem propudl, ale okresi výtečníka toho byl ztracen prol stranu lidovou.
Čechy Morava
13 article
Vedle potíži takových, vyskytujících se v o- boru zemské politiky, nijak nemohla se posice. strany lidové posíliti činností na radě říšské, jíž vedení strany vždy věnovaloj pozornost hlavni, podeeňujíe práci na sněmu zemském a mezi li- dem v kraji. Prolo se nedostávalo dosti impulsu pro činnost organisační a agitační v zemi. Když zasedala tišská rada, v Brně lidová strana ne- měla pověřeného zástupce a vlastního vedení. A mimo to z Vídně přicházely s jistou pravidel- nosti — totiž vždy v dobách pro českou dele- gaci a zvláště pro ctranu svobodomyslnou nej- kritičtějších — projevy samého vůdce moravské strany lidové a k tomu místopředsedy české de- legace, které vždy působily jako pumy zhou- bné, jenže vždy v řadách našich uvolnujíce dis- ciplinu, viklajice jednotnou taktikou, působíce u nás nejistolu a zmafeni, pepřátel však jsouce vítány jako pomloc v nejiobsr čhs. Pčukazují na projevy o perversitě obstrukce za nejtužší ob- strukce české protí Körbrovi, projev proti „plí teli“ dru. Pacákovi, a nejnovější kritiku strany svobodomyslné jako „houfce invalidů“ zrovn v nějvhodnější chvíli — před kampaní volební V rádně organisované straně by vše to nebyl možno, a nikdo se nemůže diviti pak výsledku volob zemských.
Pacák Brno Vídeň český jítlegace
14 article
Podobná nejistota udržuje se i nyní. Př volbami zemskými lidová strana odmítla spo- lečný postup se stranou klerikální — nyní před- sednictvo strany s klerikály vyjednává! Prý tu nejde o nie jiného, než o rozvržení mandátů pro volbu na raduí říšskou, o zjednodušení boje vo- lebniho, o výběr nejlepších lidl atd. Jak kleri- kálové hledali „nejlepší lidi“, ukázaly poslední volby, hanba to celého národa. Brzy se tedy jedná s klerikály, brze zas o splynutí téměř s stranou pokrokovou. („Vždyť vite, že jsem vlast- ně váš!“) Dnes se těžko vyznati, co bude zejtra a není pak divu, že mezi, předáky i kandidáty pokrokové strany jsou bývalí důvěrníci strany li- dové a že na druhé straně jiní opouštějí prapo lidový, očekávajíce větší výhody ve stranách stavovských. Sám místopředseda strany býv. po- slanec Vychodil, od lidovců vždy nesený a po- vznášený, činí tak a sice způsobem zvláště oka- tým vyhazuje tak jistě cizí trumí proti vedení strany. Také orgán vlivné skupiny prostějovské přímo vystupuje proti dru. Stránskému.
Vychodil Stránský zemský lidový strana
15 article
Novými poměry na Moravě, či jak se řiká: dobytím většiny na shěmě a v zemském výboře. táké dosud nie nebylo získáno ani národně, ani pro stranu lidovou. Čeští přísedící zemského vý- boru — až na jednoho, a ten je agrárník — „pra- covali“ ve Vídni, takže celá agenda zemská vlastně byla jako dříve v rukou osvědčeného pracovníka německého dra. Fuxa, jenž tu byl dnem i nocí v pravém slova smyslu. Snad poně- Kud se to nyní zlepší, když lidový přísedící posl. dr. Šílený bude trvale v Brně; doufáme však, že splní požadavek strany i národa a nebude se ucházet o mandát říšský. Bude pak aspon v Brně stálé oficiální zastoupení strany. Ale jinak stejně jak v Čechách pociťujeme potřebu nové organisace strany lidové: propra- cování a upevnění programu, získání nových sil, stojících na výši doby a zvýšení agitační činnosti před nastávajícími volbami ne shnilými kompro- misy s klerikály, ale silou vlastní. J. K.
Fuxa Morava Vídeň Brno Čechy
16 article
Pokračovací školy živnostenské. Doslov ku přednáškám a anke tě. Píše poslanec Josef Krejčík. (Dokončenl S tím pak živnostnietvo naše zajisté sou- hlasí, aby pokračovací školy v Praze byly co možno přeměněny na odborné, což se ovšem částečně již provádí. Zlatnická zdejší ško- la jest zde dobrým vzorem, ostatní potřebují zdo- konalení, jak ve spísku zmíněném jest detailně rozvedeno. Bylo by jen ku přání, aby Obchodní a zivnostenská komora v Praze se stejnou peč jako o zlatnickou školu, také přiklonila se my- šlence zařízení řádné o dborne školy pro výrobu nábytku v Praze. Bez zřetele na to, že snad některý interešent není pro škol nadšen. Tytéž úkazy byly v Chrudimi a jinde a přece školy ony působí tam bláhodárně. Váž- ným jest zde fakt, že výroba nábytku v Praze jest velikým a vynikajícím oborém a to dosud českým oborem a má-li se dále, povznésti, musí se proň něco vydatného učiniti. Dosud. mimo učňovskou školu nestalo se téměr ničeho
Krejčík Praha Chrudim pokračovací škola v Praga
17 article
Myslíme, že české zivnostnictvo ve své vět- šině i s tím souhlasiti bude, a by vyučo v á n v pozdních hodnách večerních bylo přeloženo na dobu jinou a ne- dělní jen na některě hodiny dop - ledn obmezeno. Ovšem před nemožnost- mi, hlavně ze socišlních a výrobních poměr varujeme. Učňové po většíně se rekrutují z ro- din chudých a učí se u mistrů často taktéž ne- majetných, kteří musí učni poskytovati buď platu aneb stravy a zaopatření, což za dnešních dra- hotních poměrů jest obětí značnou. Chtíce na- dělati z učňů studentů, zkracujíce jich výrobni výkonnost beztak malou a ukládajíce mistrům stále větších obětí, budeme ztěžovat dorozuměn mezi rodiči a mistry a ztěžovat učehné poměry v živnostech navzájem. Pro každý obor bude nutno zvoliti jinou dobu pro vyučování. Buda tedy v budouenu potřebí, abychom sledovali stále pokřoky pokrnčovacího skölství nejen v Mnichově, ale i jinde, v Německu, ve- Francii i v ostatních státech. Vždyť v Paříži n škole v rue Tournefort a jinde již dávno činili prvé pokusy o šíření odborného a pokračovacího školství a dílenského vyučování; my pak v Če- chách dosavadním již značným rozšířením sítě. pokračovacích škol vykonali jsme také kus vý- znamné práce, hlavně z prostředků zemských a obecních, což nelze podceňovati. Zdokonalov. musíme vždy, protože naší sousedé také ne- kladou ruce v klín.
Buda Mnichov Německo Francie Paříž
18 article
Královská Praha i obch. komora v Praze vykonaly již mnoho, mnohé obce české tolikéž a poslancové Národní strany svobodomyslné ze- jména na sněmu království českého i na radě řišské dovedli přes všechnu nepřízeň vládní toto školství tak ukotviti, že se velký význam jeho podeeňovati více nedá a v naší politice živno- stenské význačné mu místo bude vždy zacho- váno. Pro širší rozhled uvádíme několik číslic. V království českém máme nyní 466 pokračo- vacích škol průmyslových, kupeckých a jiných, z nichž jest 278 chlapeckých a 17 dívčích s vy- učovací řečí českou: 162 chlapeckých a 9 dlv- čích s vyučovací řečí německou. Vyučování děje se v 1169 českých a v 655 německých, tudíž úhrnem ve 1824 třidách či odděleních chla- peckých. Na 26 dívčích pokračovacích školách jest 98 českých, 29 německých, tudíz celkem 127 tříd. Učitelů působí na chlapeckých školách 2135 Čechů, 933 Němců, celkem 3068 sil. Na dívčích školách působí 232 českých, 73 německých, dohromady 305 učitelských sil. Im- posantní jest věru armáda průmyslového žactva, která na pokračovacích školách našich jest zdě- lávána. Celkový počet obnáší dle statistiky z roku 1905 v království českém 54.741 ž á ko zapsaných, z nichž 30.516 na českých 16.159 na německých školách vytrvali až do
Čecho Praha Imo Němec
19 article
V drobném proneji vo sllanáeh na voskori epní, deo 1nseraty plati se hotově napleo Fedelacení erty přljíná dpinl Ten nachštejí se tét redakee tiskárns a expedice „Národnich Listás Bakoplsy vo nerraevjl.
20 article
Eonce školního roku, fudíž čslkem 36.675 žáků. Mimo to bylo vyučováno 2668 dívek a sice 2145. na českých a 523 na německých školách. Pozoruhodnou jest okolno st, že na českých školtck jest pouze 471 učňů německé národnosti, kdežto na německých školách bylo žáků národnosti české 2485, tudíž plný ch 15.38%. Z toho lze viděti, jak velký počet če- ských jinochů žije v německých městech a u ně- meckých se učí mistrů. Zemský náklad na školy chlapecké činil 1,423.494.— K. Nákled škol dívčích 257.790.— K. Královské hlavní město Praha může se tak- též imposantním vykázati výsledkem, neboť její pokračovací školy mají přes 3700 záků , 88 tři- dách se 129 učitoli! Žactvo vyučováno jest co možno dle povolán“ ve škole cukrářské, číšnické, holičské, knihařské, krejčovské, lakýr- nické, obuvnické, pekařské, řeznické, strojnické, truhlářské, typografické, zámečnické a v něko- lika odděleních pro řemesla různá. Od tohoto - trvajícího rozvrstvení, k reorgani s a c i těch- to škol po rázu odborném jest jen jeden krok. Dílenské vyučování ve školách pokračova- cích jest otázkou blízké budo ucnosti.
Praha
21 article
Školní výbor pražský sám pravi: „Až budou pražské školy po- kračovaci mti aspon nějakou vl a st- ní budovu, s kreslírnami, modelo- vnami a odbornými dilna ni, poto m budelze se právem nadíti joště zdár- nějších výsledků než doru d. Náklad obce pražské obnáší 20.000 K a věený náklad asi 30.000 K ročně. Obchodnía živnostenská komora v Praze 30.240.— K pro obchodní školy K 17.680.—, Rovněž i ostat- ní komory v Čechách poskytují taktéž značných subvenci, rovněž i města veškerá. Poznamenati musíme, že o dborné školy pokračovací jsou myslitelny pouze ve velkých městech aneb průmyslových centrech; zůstanou tudíž všeobecné školy pokračovací i nadále hlavním kadrem tohoto školství, k jehož zdaru a rozvaji králevství české i naše obce hor- livě budou přihližeti. Nechť ale také stál, vzhle- dem na náš vyvinutý průmysl a na velkou po- plátní sílu království českého koná svoji povin- nost. A toho dožadovati se budou poslancové ná- roda našeho neůstupně.
Čechy velký město aneb průmyslový centr živnostenský komora v Praga 30.240
22 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 6. února. (Vláda a o pr a va zomských volebních řádů.) Baron Gautsch a po něm i bar. Beck zaujali jíž několí- krát stanovisko k otázce reformy zemských vo- lebních řádů. Vláda připouští sice rozšíření vo- lebního práva i při volbách zemských, ale trvá. na tom, aby země na svých sněmech byly za- stoupeny dle kurií. Toto stanovisko vyslovila Beckova vláda opětně a přesně v odpovědi, kte- rou ministr vnitra bar. Bienerth zaslal zemské- mu výboru terstskému na dotaz, týkající se za- vedení všeobecného a rovného hlasování při vol- bách do sněmu a obecního zastupitelstva terst- ského. Vzhlodem prý k rozdílu mezi úkoly tiš- ské rady a obeeního zastupitelstva terstského, jež je současně zemským sněmem, vláda prý ne- může svoliti k tak pronikavé změně volebnílio řádu. Jestliže si všeobecné, rovné a přímě va- lební právo prorazilo cestu do říšské rady ja- kožto organismu s funkcí po výtce zákond ár- nou, nutno vyloučiti tuto volební soustavu ve všech případech, v nichž běží o zastupitelstva, zabývající se vedle prací zákonodárných hlavné vyřizováním otázek s právních. Platí to také o obecním zastupitelstvu terstském, které sie vykonává také funkce zemského sněmu, ale jest hlavně správním orgánem obce. Zastupitelsteo obecní z důvodů hospodářských musí býti se- staveno tak, aby v něm byly náležitě obhájeny zájmy oněch tříd obyvatelstva, jež nesou celé břímě přímých daní, Jinak však vláda prý uzná- vá potřebu reformy volebního řádu i pro město
Baron Gautsch Beck Beckův Bienerth Praha
23 article
Terst a jest ochotna spolupůsobiti při vypraco- vání zákona, jenž by směřoval k rezšíření voleb- ního práva na širším základě a přihližel by i k oněm vrstvám obyvatelstva, jež byly dosud vyloučeny z voleb do obecního zastupitelstva. Zemský výbor terstský rozhodl se následkem to- hoto vládního prohlášení vypracovati nový návrh volebni opravy a sice ve smyslu vládního přán a předložiti jej zemskému sněmu, jenž bude svo- lán kolem 20. t. m.
Terst
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 5. února 1907.
Praha
25 article
H. (Zelený prapor.) Před udivenými zraky šiků českého venkovského lidu, očekáva- jíclho poslední povely svých vůdců, hejímano a zemanů před bojem rozhodným vyhareoval na bujném Pegasu básník. »Hle, básník, náš básník !« zašuměl obdi v řadách ztepilých šohajů a bradatých sedláko. »Ano, básník . . . váš básník, sgrárníci váš Tyrteus, váš Burns, váš Běranger . . . jenž zapěje vám hymnu bojovnou a vítěznou !« hlás mocným, rozplameňujícím hlasem učený pismák a moudrý rádce venkovanů. Nadšení zajiskřilo v očích lidu dobrého statečného, v němž žije láska k písni, zděděná po praoteích, láska k písni rázné a bystré, jako vichr, letící po pastviskách a jako bystřina, řítíe se ve skalách, k písni vzletné a náruživé jako jásavé trilky skřivana, třepetajíelho se v azuru, k písni, v níž uleví si vtipem posměch i hněv v niž najde útěchu touha i žal, k písni národní A básník, ověnčený laurem, udatný bohatý tyry, »Delu odchovanec, mladý polobůh«, o němž šla pověst, že kdysi, když byl ještě mladší složil báseň, jíž se mnoho tleskalo, počal pět »Na hroudě jsem zrozen, s tou hroudou jsem srost, a moje je, moje ta země Ať ořu ji v potu, ať práce jsem pros, vždy k srdci to mluví z ní ke mně. Kde že je lásky, oddanost rudá jako je má pro rodný lán ?
Délos
26 article
Dva jsou, kdož srostli, rolník a půda, Čech a český venkovanie Šum zaševelil v zástupu. Udiveně na s zřeli a polohlasitě se ptali »to že je ta naše plsnička?« ti, kteří natahovali krky a lapal slova, aby zachytili smysl. Někteří mlčeli, pře- šlapovali a podrbávali se za uchem. »Mordie, chlapci, to je něco !« zvolal stařík v koženkách, jenž se díval zbožně na básnika a potřásal hlavou jako v kostele při kázání jemuž též nerozuměl, poněvadž byl nahluchlý. A básník pěl dále »Svůj dávám ti život, svůj dávám ti vznět, ty odplácíš práci, jak třeba, a oba tak od věků drlíme svět. my, kteří mu neseme chleba Co že však za to k nebesům mává, zatknuto hrdě ve svůj lán Zelený prapor, rolníka práva, práva, jichž dobyl venkovanl- Co zpíval básník dále, bylo již poslouchán roztržité, ač uctivě, neboť lid vzdával čest lauru jimž byl pévec odměněn za svou hymnu. »Je to skutečně básník, pane profesore ? ptal se nedůvěřivě mladý muž obstárlého pána vážné a dobromyslné tváře. »Zajisté ! Básník světového jména ! Největa náš básník po autoru »Srdeového esa«, odvě pan profesor s přesvěčením, neboť věřil, že čí výše básník stojí nad všedním lidstvem, tím n- srozumitelněji, ale též vznešeněji dolehá, k nám prostým smrtelníkům, jeho hls.
Šum Čechy
27 article
Agrární »Marseillaisa « nezvedne srdce lid českého, abych mluvil slohem autora »Psanců« Ta dutá deklamace zanikne bez ozvěny Nejkrásnější hudba nedů křidla těmto těžko- pádným veršům. A přece básník hymny není snad nějakým »svátečním jezdcem na Pegasu«, jak říkal Heinrich Heine. Naopak odvažuje se ke krko- lomným skokům jako divoký cow-bov. V jeho kostrbalých verších někdy zajiskří bžsnický ná- pad, jako záblesk z nebroušeného drahokamu. Není obratným veršovcem, ale je poelou. Autor »Agrární hymny« nebyl šťastně in- spirován. Nucenost a neupřímnost theatrálníh poseura, jenž před několika lety v okázalé pro- klamaci k dělnikům přísahal na rudý prapor, vymstila se na jeho talentu. Jeho pokus státi se Rougetem de T'Isle českých sedláků, selhal žalostně. Naši venkované mají přílis mnoho
Hein Marseillaisa Rouget jít T ' Isla
28 article
vkusu, než aby zpívali o »rudé oddanosti« »zeleném praporue Agrárnický poeta laureatus je typickým představitelem literárního »bluffu« a barnumství. Je na čase, to jednou říci. Tim spíše, poněvadž je originálním a temperamentním talentem. Me hned při debutu náhlý úspěch. Stal se přes noc slavným, ale ne jako lord Byron, jenž byl tvůrcem a pracovníkem vášnívým, spíše jako Maseagni. muž jediného vítězství. Nemusel se probíje prací k bojem proti zneuznávání, umlčování Od té doby každý jeho gest a každé jeh slovo bylo provázeno obdivem. Občas uznal z vhodné promluviti k národu. Vydal manifest k proletářům. Prohlásil, že ho Shakespeare nudi. Ozval se proti kultu Husovu. Vysmál se boji za »Starou Prahu« a skončil agrárnickou hymnou. A stal se u jisté mládeže a hysterických ženštin populárnim ne jako první básník, ale spíše jako prnní tenorista mladé literatury. Vnikne tato suggese též do mas venkovského lidu? Pochybuji. »Zelený prapor« českého sedláka asi nezláká, ani kdyby mu bylo slibováno, že ve znamen barvy proroka Mohameda dostane se do Mekky svých tužeb a do sedmého ráje.
Tim Byron Shakespeare Husův Praha Mekka
29 article
Český venkovan, bohdá, též se nedá svésti černým praporem klerikálního proroka barona. Parishe. Lidé, žijící na venkově, mající volný po- hled k širým obzorům polí, dovedou samostatně myslet. Nadarmo se nestala příslovím zehytralost sedláka českého, jenž umí uvažovat i vtipkovat svým způsobem. Bylo by pohromou, kdyby český sedlák se dostal do vleku zpátečníctví. Nevěřím, že by se tak mohlo státi na dlouho. Český venkov byl získán z větší části myšlence svobodomyslné. Vliv kazatelny a misionářů byl oslaben, skoro zlomen. Je možno věřit pessimistům, kteří vidí v nynější samostatné organisaci venkova nejen přirozený vliv zájmové politiky, ale i vliv reakcionářských živlů? Český sedlák neklesne nikdy na úroveň sedláka bavorského a tyrolského, Jeho zdravý smysl a samostatnost ho zichrání před takovým úpadkem. Marné jsou naděje našich feudálů a pre- látů. Jeho odštěpení od strany liberální, pokud bude provedeno definitivně, je pouze diktováno zevní taktikou politickou. Český sedlák, jenž vytvořil nejslavnější epochu našich dějin, jenž první povstal do boje pro svobodu svědomia demokracie, jenž husitskými vítězstvími razi cestu reformě a osvobození lidstva z pout tmy a pověry, nezapře tuto svou slavnou minulost.
Parish