Strana 6. Číslo 203.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 26. července 1900

o dozor děliti s Rusy. Angličtí obyvatelé obávají se, že výhradně ruský a francouzský dozor nad železni- cemi a plavbou by znamenal ohrožení britských zájmů a překážku britských operací. Rakouské lodi do Číny. Z Pulje, 25. července. (T. k.) Válečné ko- ráby »Císařovna Alžběta« a »Aspern« odpluly včera do Číny. Z Londýna, 25. července. (T. k.) »R. k.« oznamuje z Tientsinu ze dne 19. t. m. Zde má se za to, že spojencové započnou svůj postup nejspíše dříve, než se původně zamýšlelo, snad už koncem tohoto měsíce. Konečné usnešení nebude učiněno před příchodem generála Caselee, jenž se očekává v nej- bližších dnech. Číňané, kteří sem přicházejí ze sou- sedních území, oznamují, že císařské vojsko boxery usmrcuje, kde je dopadá, prohlašujíc, že boxeři ho zavedli k beznadějnému boji. Jistý intelligentní Číňan prohlásil, že jest jen otázkou času, kdy tentýž stav nastane v Pekingu. Pak prý nejspíše generál Tung a prine Čing nabudou vlivu, aby rozhodující kruhy v Pekingu pohnuli k jednání o mír. Z Petrohradu, 25. července. (T. k.) Jak se oznamuje, odtáhlo ruské vojsko z Nikolska a o řeky Sungary rychlými pochody k osvobození Char- binu. Generál Gernegross, jenž zřídil obranu města, chová naději, že se situace brzy zlepší. S Charbinem budou pak zachráněna také jiná ohrožená města.

Obyvatelstvo chová se k Rusům a železniční správě přátelsky. Plukovníku Mišeňskému podařilo se po- stoupiti s vojskem jižně od stanice Dešicao. Dle te- legrafních zpráv ruských konsulů v Kuldži, Čugu- čaku a Zjangonu, dovolil guvernér tohoto obvodu, aby dvě setniny kozáků odešly do Kuldže a Čugu- čaku k cehraně tamních konsulátů. — Generál Gro- dekov oznamuje ze dne 23. t. m.: Včerejší jen slabá palba Číňanů z děl a pušek udělala v Blegověščen- sku jen malou škodu. K večeru stala se brubá střelba prudčí, přestala však v noci. Parník »Selenga« kři- žuje před Ajgunem ku podpoře podniků vojska. Ko- záci překročili Amur a zahnali i pronásledovali Čí- ňany. Do »Albusinu« připluvší parník »Vojevoda«, jenž se nalézá na cestě z Charbina do Lašasu, ozna- muje, že Čiňané naň v Sansinu stříleli ze břehua z Džunglí a zranili jednoho lodivoda a jednu ženu. Ruští obyvatelé nalézají se u Sansinu na nákladní lodi uprostřed řeky Sungary. Břeh Amuru chráněn jest proti přepadení. Zřízení pravidelného parníkového spojení nestává. Vojenské oddíly admirálů Alexejeva a Č.čagova táhnou podle Sungary rychle ku předu a docílily tím, že Čňané již opustili některé body na mandžurské dráze. Z Petrohradu, 25. červeuce. (T. k.) Dle došlé sem zprávy nařídil místoadmirál Alexejev, aby vzbouřenci na poloostrově Liantungu v Koreji byli pozorováni. Telegrafní spojení mezi Takem a Port Arthurem a Čifem bude asi záhy obnoveno. List pro obchod a rukodílné zboží oznamuje: Japonská vláda postaví ještě 3 divise, pakli se to ukáže nutným. Křižníky »Gromoboj« a »Palada« odplují počátkem září do ciziny.

Z Berlína, 25. července. (T. k.) »W. k.« ozna- muje ze Soeulu ze ane 23. t. m.: Mezi Chemu lpem a Port Arthurem zřízeno bylo ruské parníkové spo- jení s trojí plavbou týdně. Z Londýna, 25. července. (T. k.) »Daily Tel.« oznamují 23 t. m. z Tokia, že železniční roku 1895 utvořený prapor odjel s oddělením kuli (střelců) a dělostřelectva do Činy.

Válka v jižní Africe. Boerům přeje v drobné válce štěstí. Přepadávají nyní totiž roztažený šik anglického vojska takřka den co den a byť anglické zprávy to zapíraly sebe více, vítězí celkem přece. Nelze následkem toho pomýšleti ani z daleka na brzké ukončení války. V Londýně zbavili se již také všeho sebeklamu a posílají na vá- lečné jeviště v jižní Africe posilu za posilou. Pro- hlásil sice v řeči, již dne 20. t. m. zahájil sir Albert Milner parlament v Kapsku, že »jest již jako po válce«, ale téhož dne podán byl v dolní anglické sněmovně dotaz, na nějž bylo odpověděno, že od ob- sazení Pretorie byli posláni do jižní Afriky neméně než 12,203 muži. Připojeno, že taková značná vo- jenská síla nebývá vysílána na bojiště, když jest již takřka po válce.« A Anglicko nebylo by toho dojista učinilo, kdyby toho nebylo na výsost potřebí. Živí totiž nejsilnější touhu, aby ve východní Asii mohlo vystoupiti co nejsilněji, ale může jí dostáti v míře jen velmi skrovné.

ského Města, napadlo včera polní vojsko z Carring tonu a Rhodesie postavení Boerův na řece Selonua dobylo ho po prudkém boji útokem. Angličané měli 4 mrtvé a 19 raněných. Ztráty Boerův byly těžké. Z Kapského Města, 24. července. (T. k.) Zákonodárné shromáždění zahájilo dnes poradu o ná- vrhu Merymanově, který čelí k odstranění válečného práva v určitých újezdech kolonie. Attorney-generál (korunní právní zástupce) Janes přimlouval se za to, aby válečné právo platilo po tak dlouho, pokud bude ho třeba. Dosavadní Attornay generál Salomon sou- hlasil s tím. Debata byla pak odročena. Z Londýna, 25. července. (T. k) Depeše lorda Robertsa ze stanice Bander River ze dne 24. t. m. elezniční a telegrafní spojení bylo obnoveno. V po- mocném vlaku, který nepřítel ukořistil blíže Roode- valu, nalézali se 2 důstojníci a 200 mužů valisských střelců, kteří nejspíše padli do zajetí.

— »Reut. kanc.« oznamuje z Bronkurstpruitu z včerejška: Okamžitě děje se všeobecný postup k vý- chodu. Generál French táhne s dvěma brigádami na jihu, Polecarew ve středu, a Hamilton, jakož i plu- kovník Mahon na severu. Sbor dorazil sem skorem bez odporu. Z Londýna, 25. července. (T. k) »Reut. kanc.« oznamuje z Bronkurstspruitu ze včerejška: Když se Boerové dověděli, že britické vojsko táhne ku přleu, vyklidili svoje postavení. Oznamuje se, že odtáhli severovýchodním směrem a sice do Lyden- burku, kam se odebere také president Krüger. Čá-t nepřítele zůstane severně od Bushveldu, odkud chce se pokusiti o přerušení spojovacích cest britských. Má se za to, že pochodu britického vojska na Middleburg nebudou kladeny překážky. Z Londýna, 24. července. (T. k.) Lord Ro- berts tel-grafuje: Generál Baden Powell oznamuje z Majotského průsmyku ze dne 22. t. m., že se 400 muži vyhnal 1000 Boerů z velmi silného postavení. Boerové, kteří utrpěli velmi těžké ztráty, byli roze- hnáni. Na straně Angličanů bylo 6 mužů zabito a 19 raněno.

Telegramy. K ženitbě srbského krále. Z Bělehradu, 25. července. (T. k.) Při při- jetí důstojnického sboru zdejší posádky, jenž přišel králi Alexandrovi blahopřáti, pravil král, že jeho rozhodnutí jest pevné a nezvratné. Lituje prý, že jeho otec, jemuž tolik děkuje a jenž mu zejména jako velitel armády prokázal tak veliké služby, nezdá se schvalovati jeho úmysl. To prý však mu nemůže překážeti v jeho provedení. Každému vo- jákovi musí prý býti králova vůle zákonem. Směšná amnestie v Srbsku. Z Bělehradu, 23. července. (T. k.) Král udělil jen částečnou amnestii, neboť jen k vězení odsouzení byli propuštěni na svobodu, kdežto k ža- láři odsouzeným byl trest změněn ve vězenía značně stižen. (Taušanovič a jiní tedy zůstanou na dále bez viny ve vězení.) Z Bělehradu, 25. července. (T. k.) Na zá- kladě úkazu uveřejněného v úředním listě, bylo plukovníku Vlajkovi Nikoličovi, Petru Kovačevi- čovi a Michalu Dimičovi, odsouzeným pro atentát na Milána odpuštěno 10 roků. Dvacíti- letý žalář arcikněze Milana Gjuriče, advokáta Ljuby Sivkoviče, redaktora Stojana Protiče a ad- vokáta Ivana Pavičeviče změněn byl v 8leté vě- zení, žalář býv. ministra Kosty Taušanoviče ve 3leté vězení. Všem ostním k vězení odsouzeným odpuštěn byl trest docela. Mezi nimi nalézají se bývalí ministři války Vesnič a Milovanovič. Konec transvaalského železničního procesu.

Z Bruselu, 25. července. (T. k.) V procesu jihoafrické republiky proti podniku železnice z Ku- massipoortu do Leydsburgu pro ošizení o 11.5 mil. franků byl dnes po vícenedělním líčení vynešen rozsudek. Tímto byli bankéřové bratří Roberta Eugen Oppenheim z Paříže, jakož i advokát Henry Warnant odsouzeni na rok do vězení, bankéř Ter- vagne z Luttichu pak na 6 měsíců. Inženýr Louis Warnant a bankéř Brasonnier z Paříže byli uznáni nevinnými. Obžaloba vedena byla pro padělání ob- chodních listin a rozvah. Konec občanské války ve Venezuele. Z Londýna, 25. července. (T. k.) »Rent. kanc.« oznamuje z Caracasu: V celé republice Venezuelské prohlášen byl mír. Političtí vězňové byli propušténi na svobodu. Revoluce ve střední Americe. Z Nového Yorku, 25. července. (T. k.) De- peše »New- York Heraldu« z Panamy oznamuje, že se také blíže města bojovalo a že vládní vojsko klade povstalcům tvrdý odpor. Vláda doufá, že sesílením svého vojska povstalce zmůže. Všichni k boji schopní občané povoláni byli do zbraně. Až dosud bylo 200 mrtvých a raněných.

Zprávy hospodářské. Nový pramen rolnických příjmů. Do Vídně zavítala k ministerstvu orby a financí 19členná deputace rolníků moravských, kde žádala za dovolení pěstovati tabák, poněvadž v nynější době se hospo- dářství nevyplácí a je třeba pomýšleti na nový zdroj příjmů. První česká akcijní továrna na zužitko- vání plodin v Třebenicích svolává řádnou val- nou hromadu na den 5. srpna 1900 do velikého sálu na radnici v Třebenicích. Hlavním bodem jednání jest převedení celé správy do Prahy, jakož i volba celé správní rady. Důležitost této valné hromady, jakoži předpis stanov, že při změně stanov dvě třetiny všech akcionárů musí býti přítomno, vyžaduje toho, aby všickni akcionáři této důležité schůze se súčastnili. Ti pak, jimž naprosto nemožno se dostaviti, necht pošlou plné moci buď k rukoum p. MUDra. Václ. Paříka do Třebenic, nebo upisovacímu komité III. emise do Prahy, k rukoum pana Antonína Vízka, Spálená ulice, neb p. Václava Zářeckého, Václavské náměstí. Hospodářský spolek pro Oboříště a okolí pořádá v neděli dne 5. srpna 1900 o 3. ho- dině odpoledne manifestační schůzi rolnictva v ho- stinci p. V. Štefanidesa v Oboříšti. Pořad: 1. Zahá- jení schůze. — 2. O národohospodářských úkolecha organisaci selského lidu promluví tajemník »Sdružení českých zemědělců« a redaktor p. Em. J. Hrubý. — 3. Rozhovor o bodu druhém. 4. Volné návrhy. Dobré hnojivo na trávníky. Dobrým hnojivem na trávníky jsou saze a mýdlová voda. Saze položíme v pytli na trávník a polejváme je vodou z prádla, vychladlou. Mydliny zase rozpustí na trávník. Také učiníme dobře, když saze rozpustíme v mydlinách a po několika dnech, když mydliny na dobro zč rnaly, vylejeme je na trávník.

Víno z rybízu.

Tanou mně na mysli v naší krásné vlasti, bobu- žel, na mnoho místech zanikající farské a učitelské zahrádky. Poznal jsem mnoho pečlivě upravených takových zahrad, ale ještě více »popelek«, mnoho plevele, ale keříky rybízové nechyběly nikde! Na otázku, jak zužitkuje se toto ovoce, odpověd zněla skorem vždy stejně. Něco se zavaří, a to ostatní? Inu, jsou zde vrabci, kosi a páni kluci se přičiní, aby nepřezrál. Okusil jste již jednou rybízového vína? Četl jsem ovšem, jak lahodné a zdravé jest ta- kové víno, ale ta práce, nádobí a — dovednost. Úprava rybízového vína jest velmi jednoduchá. Zralý rybíz zbaví se šťopek, načež se v kamenné ná- době rozmačká a nechá dva dni státi; jest záhodno aspoň dvakráte denně tím zamíchati, aby se neutvo- řila na povrchu plíseň. Třetího dne se vylisuje řídkým, ale pevným plátnem. Na jeden litr rybízové šťávy svaří se kilo cukru ve dvou litrech vody a horké do šťávy se na- leje. Po vychladnutí naleje se vše do skleněných láhví, které mají otvor 4—5 cm široký, a postaví nepřikryté do 14—18° R. teplé místnosti.

Mezi kysáním jest záhodno, vyměsující se neči- stotu nejlépe dřevěnou lžicí odkliditi. Ovocná vína nemají s kovem přijíti do styku. Láhev má býti ne- ustále plná, proto možno dolévati svařenou cukrovou vodou. Když se víno utišilo a učistilo, stáhne se do láhví, které se dobře zazátkují a na chladném místě uschovají. Láhve nesmějí se položiti, mají státi. Za 6—8 měsíců jest víno požitku schopné. Tímto způsobem připravené rybízové víno vy- rovná se do chuti a vůně francouzskému červenému vínu a vyniká krásnou granátovou barvou. Pro svou čistotu hodí se pro nemocné. Jest to perla všech ovocných vín. Čo do chuti předčí je víno připravené z bílého rybízu. Chuť a též barva připomíná víno šampaňské. Jest vidno, že každý i v nejmenší domácnosti takto může několik láhví dobrého, zdravého a laci- ného vína sobě vyrobiti. Kdo jednou se pokusil o vý- robu jediné láhve tohoto vína a se přesvědčil, že při malé práci a malých výlohách získal tak skvostný nápoj, zajisté výrobu rybízového vína rok od roku ve větším rozměru sobě zařídí a od něho neupustí. Zbývá jenom přání, aby příprava jeho u nás brzy zdomácněla a pak by mnohá domácí zahrádka nebyla tak bohata — kopřivami.

Z Londýna, 25. července. (T. k.) »Daily News« oznamují včerejšího dne z Laurenco-Marquesu, že velitel Boerů v Komatipoortu, Lombard, zabit byl od anglické hlídky na branici země Svazův. — »Times« oznamují dne 23. t. m. z Watersfalu: Ge- nerál Clery táhl dnes k Watersfalu. V levém angli- ckém boku vznikla se značným sborem Boerův šar- vátka. — Jak týž list oznamuje včerejšího dne z Kap-

Václav Bartoš, c. a k. dvorní zahradník.

Vídeňská peněžní bursa. Dne 25. července. [Zá- věrečne kursy.) Únorová renta 97.40. Květnová renta 97 50 Rabouská korunová vnota 97 35. Stříbrná renta 97. 35. Rakouská zlatí renta 115.60 Uherská zlatá renta 115.35. Uherská kor, renta 90.90 Losy z r. 1860 celé 134.—. Losy z r. 1860 pět. 164 00. Losy z roku 1864 194.— Losy kreditní 384 50 Losy z roku 1854 171.00 Komunalní losy 380 —. Tisské losy 139.00. Turecké lony 105.00, Úvěrní