Periodikum ALTO Viewer

1

■Vydán ktftty dea

2 Bcdéli • iviteJL

Bcdéli • iviteJL : «Um èia. t sc v PraMi paCttai

3

Г •Лш.Эгс® v Ootrorei ulici i. 1608-1 ■ovraeima a oepodepaanjck aadbáa« ÄKKLAMAeE ■asapečetéDt poiýliuy badtat oclraa- kovtay. ln uráty požitia* м ntJltra^L

Эгс Ootrorei ulice

4 Jednotlivá ftliln po 4 kr.

Jednotlivá ftliln po 4 kr. I» áasAlmí do doso mdoföai 10 kr.

5

Oinl« 9VM.

VM

6

V Prase, v pondèlf dne lY. zèri IWW3.

7

Korili к XV

8 article

davnost zahájí. Zatím ale císař nepřijel a »řijel korunní princ. Židovský .Berliner Tsg- >latt\ jenž nemálo o zdar slavnosti se pH- důoval, napsal o jejím průběhu celých 36 'ádek, z nichž čtenář se dovídá, že president Diest německého kralevice delší řečí při- rítal, že dcera zámeckého kastellána podala na kytici a že princ na hrob velikého refor- natora položil bobkový věnec. Po kratinké 'eči a po snídání odjel princ • půl 3. hod. lo Merseburkn. Z blíska i z daleka sešlo prý se množ itví lidí. Na slavnostní hostině o 6 hodině rečer bralo prý účastenství na 700 hostů. Z kratinké řeči korunního prince vy »raly si protestantské a židovské noviny ršeho všady dvé slova, o nichž každém na- zsaly úvodní článek. Pravil totiž kralevic nezi jiným : necht tato slavnost upevní nás r předsevzetí, vždy hájiti naše evandělické vy íňání, svobodu svědomí a snášen- ivost — Tedy svobodu svědomí i snášenlivosti Kdož by z čtenářů nádch trpce neusmál se pH téchto dvou slo- rích z úst následníka trůnu v Německu, edež kulturním bojem již přes 3000 katoli- ikých farních chrámů musí zůstati neobsáhne, odkud množství biskupů bylo vyhnáno, i u vyhnanství částečně zemřelo, aneb do- md žije.

Ted svoboda Německo Berliner Tsg

9 article

O svobodě svědomíasnášen- i v o s t i ve velikém Německa, v říši bázně ioží a dobrých mravů, vypravují divoši ame- ičtí, barbarové čínští a synové Chámovi ve třední Africe, kteříž vyhnané mnichni a ře- lolnice z Německa přijali. Turčín dnes ovšem ehná dnn, v němžto uzřel Trappisty, pro iéž v šírém Německu místa nebylo, avšak poli vné véci si myslí o tom velikém diplo- latu, jenž vyznavačům půlměsíce na sjezdě erlínském přistřihoval kulturní šaty. Svoboda svědomí a snášenii- o s t ! Krásná jsou to slova, vouná jak vítka z rajské zahrady, avšak kvítka ta ne- yrostla anevykvetla ani na písčinách brani- orských, ani na výšinách vittenberských, ba píše kvete na skalných boráeb amerických V Prase, dne 17. sáh.

Chám Turčín Německo Afrika

10 article

iž od loňska započaté^ nebyly s to, živéjší a následování katolíků.

11 article

nebo panovník katolický. Za to na sjezdu diisseldorfském velmi vřele pHpomíuáno bylo zásluh panujícího rodu habsburského o za' chránění Evropy Jak řečeno, sjeli se do Düsseldorf!! katolíci z celé téměř Evropy. Četní zástupcové přišli z Rakouska, poměrně však nejvíce z Anglie, farář Benelins přinesl pozdravy až ze Švédská. S povšechným jásotem přivítán byl vůdce katolíků německých posi. Windthorst, kterýž promluvil asi v ten rozum : Úspěch loňského sjezdo katolíků nloiil mi za povinnost, abych i letos sjezdu se súčastnil. Právě letošní sjesd katolíků něm. jest tolik důležitý a dalekosáhlý, ie by každý kstolcký mni, jejž věci natné na domov neváži, měl zde stanonti pod praporem věci katolické. Úlohou naši jest, v těchto čtyřech dnech posilnili a utužit! ze. Yidlm-li shromážděni tak čžtaé, nepochybuji, še účelu toho se dosáhne. Víte, pánové, jak mnoho pozornosti sjezdu našemu právě letos se věnuje. Pozornost tato jost nám velmi milá. (Veselost.) Očekávají, ie baderne se obirati věcmi cizími. Zklamou se. My chceme toliko nsie domácí věci pořádali. Avšak nechť nedomnívají se, ie proto snad necháme si Ubiti klacky od jisté strany. J,me sico smířliví, avšak boje se nelekáme. — Před sabájenlm sjezde i po těchto slevich vůdce kat<Hků zapělo vidy 300 zpěváků přiměřenou pUefi. Předčítají se listy ndp. biskapův: strese burského a lineckého, kteřli omlouvají se, ie sjezdu «účastnit! se nemohli, Ie však sjezdu

Benelins Evropa Düsseldorf Rakousko Anglie

12 article

y¥Y- valný sjezd katolíků německých a n* ihavýeh píaěioách mongolských. Do ná- hojného přejon idarn. Farář Dr. Verrei přlnáil katolíků» bambonkých před reformaci a pro- V Düsseldorf!!. tlodníka trůnu némeckdho, katolíkům nelze poidrary katolická unie anglická.

doktor Verrei Düsseldorf katolický unie

13 article

následováni jich v dobách reformace. Přeied mnoho se nadíti. Všemocné zednářstTO, je* Dne 10. sářl po slavných pontifikálnich pak na nynájáí bédný stav náboleneký v Ham- hožto členem jest pruský kralevic, boji knl slnibáck Boiioh předčítán byl list sv. Otce borea, roshovořil se o misiích severního N4* I- turnímu nedá ve smím se zakončit!, ba spíše Lva ХШ. Dákaje v nám sa osvidčovanon oddá mecka. Apoitolská provikariaty : ělesvik-kol*

Ham N 4

14 article

Ačkoliv o sjezdu tom již několikráte jsme je se co obávati, že po smrti nynéjšího cí* nost a lásko, chválí je te nedali katolíci ni- itýnaký, oldenberský, Ittbecký, breeenský, kern« le sminili, vyžadují důležité předměty, o safe boj z nova vzplane. A véra kdyby ča- mcátl zdržet! и od sjesdn kaidábo roku obvy- horský, mekleoburský a lippe schanmhsríký mají nichž na něm bylo pojednáváno, rozboru šir- sově naši v lůnu svém nekryli tolik nebež- kláho a doofá, te I letoinl volný sjesd přede- celkem 36 misionářů mimo dva knise vojenská

15 article

Ubo a to hlavně za tou příčinou, abychom péčí, kdyby z břehů protějších za Rýneaa |lým plně *e vyrovná a te na nám pojedná se e 3 knáse n šlechty. Nedostává se kněil a korný u nás na bohatství života katolického stále neozývali se mstylační hlasové po od- o důležitých věcech, kterái víře a křesťanské stelů V Hambnroe, hlavni to bráně Německa, r Německa s nemalým studem seznali, kte- větě. tak že Německo téměř ani dne nemá ji- kátni bndon sloužili, tak aby hojného ovoce není Marianskábo kostela. Čestnou povinnost!

Německo

16 article

rak dosud jsme chudičcí. V tétéž chvíli, stého, v němžto ma nebude tasiti meče a do přinesly ke vzrůstu nábotenvtvl a německým ka> katolíkův jest hlavni teto stanici misionářekon kdy církve a církvičky protestantské к osla- boje volati i své katolíky, zajisté že by tcllkům kn vzděláni. O to ie denně bade pro- podporovali. (Živá pochvala.) ? pozdější schůzi reni 4001etých narozenin .muže b o ž í h o* ; těchto svízelů a pronásledování spíše přibý- síti а к öemol jim i svého apoštol, pošehninl ustanoveno na kostel v Hamborko sbírky pořá- iemonatrativně, avšak při všech demonstrač- j válo, než li ubývalo nděloje. dati, U katolíků německých vystavět kostel je lích agitacích v počtu dosti skromném ve' Svobodu svědontía snášeni i- Za prvního předsedu svolen byl skklamaot věci besobtižnou, skutkem takřka navyklým, littenberku se sešly, zahájili němečtí katolíci vost ku katolíkům v ústechapro- dr. Bushin, kancléř nej vyššího aoudn v Heidel- Třetí řeónik proi Schröder mlovil o bel- valný sv^j sjezd v Diisseldorfu, třicátý již následování ve skutcích, tot si- herko, který! ku konci svépoděkovacl řeči pra- gických poměrech školských Pochválil stateě- >d r. 1848. gnatura našeho věku více méně vil: Solidarita všech katolíků Německa, severních nost biskapův, šlechty katolické a katollklv tam

doktor Bushin Schröder Hamborco Heidel Diisseldorf Německo

17 article

Všecky agitace listů protestantských a všude ž, protože liberál stejný ř jižních, jest to, která katolické nvédoménl lidu vůbee, kterouž tatizovali setom svobodné školy ddovsky-liberálních — (viz .Beri. Tagblatt*) je si všude ž. Kde liberál, tam je i pro- našeho povsnášf a turí. Toto solidaritu uskute- proti bezbošeckým školia státním, Jiš roku ěail katolický střed na sněmu řlšikém (Výborně 1), 1879, tedy v době vydáni tyranského tákena letnijší účastenství к „Luthertagu* probuditi, * . * jeboito několik ělenů в vědcem svým máti liberálního o školách, měly školy katolické sož zajisté nejvýmlnvnějším jest důkazem. Leč vzdor tomu, a snad právě proto, že námi dli. (Výborné I) Prvním místopředsedou 379.377 iáků, státní ponte 340 501. Dnes mají tterak protestantismus čím dál více se drobí, katolíkům v Nimecku tolik útisků na své- volen byl hrabě Ferd. Galen; drahým Frani katolické školy 600 000 ditek, státní sotva po- S bratrských Švýcar, ze zemč Kalvína a1 domí snášeti jest, sešlo se na sjezdu kato- Brandts, továrník, lovici toho. Číslo to ustavičně vzrůstá Do 3vingliho nepřijel téměř nikdo. jlickém v Düsseldorfu veliké množství mužů Pořádek 1. schůze dne 10. sářl byl ten: státních škol chodí ion déti.Úředníkův, učitelův Smutné to vypadalo ve Vittenberkn v den ; se všech končin Evropy, tak že sjezd vitten- 1- Proslov nejd. svět. biskupa dr. Bsadriho; a lidi státem nocených. Roku 1881 bylo 9300 davnostní. Pořadatelé namlouvali lidu, že] berských naproti onomu vyjímal ae dosti mi- 3. přednáška dra. Verres-a z Anglie; 3. dp. farář katolických učite.ův, 94 000 btátnlch. Dnes je lám německý císař do Vittenberkn přijede a; niaturně. Wassermann o klidu nedělním; 4 prof. Scbrö- katolických většina. Každá diecéee má několik

Beri Ferd Galen Kalvín Smutná doktor Bsadri Verres Wassermann Scbrö Düsseldorf Evropa Anglie

18 article

protestanté výslovné si přáli, aby v krajinách V řeči evé vytkl účel ejezdo, kterýž jest: za- katolických spíše řádil Turek, než li papež, chovat! a rozšiřovat! živou víro, podporovat!

Turek

19 title

FEUILLETON.

20 title

Vidné 1683.

21 article

Letošní den 13. září v dějinách Evropy der o katolických školich belgických; 6. advo- učitelských seminářů. Učitelé json jmenováni zajisté zůstane památným, neboť odbývaly se kát dr. Pórech o chndinstvl ; 6. kupec Backé výborem farářů. Vydáni na slušné učitelův v něm, kromé každoročních výstav různých z Mobnče o rodině. i roční pičl se nejméně na 6 a půl milionů fr. věcí, tři veliké slavnosti. První generální schůsi zahájil předseda К tomo přidat sluší miliony na stavby a vydr- V metropoli říše naší slavnost památky sjezdn dr. Bosshirt v pondělí (10. t. m.) n ve- šovšnl škol. A to vše platí horliví katolíci osvobození od Turků, v Düsseldorfu sjezd ka- čeř při naplněných prostorách hudebního sálu. mimo daně státní. O nich pleti slovo Caesara: tolíků a ve Vittenberkn sjezd protestantů. Prvním řečníkem byl světici bisknp dr. Bandri ,Ze všech Gellt jsou Belgové nejudetnljšl I* Zajisté že z d e živá duše ani nepomyslila o (Colin). I on vspomennv na obtlše ve volbě (Živá pochvala.) velikém nebezpečí, jež před 300 lety celé města kn sjezdu, děkoval městu Düsseldorfu, iej Po té převzal slovo konsist. rada a státní Evropé hrozilo, ba známo, že mnozí tehdejší katolíky v středu svém přátelsky pohostilo. [ návladal dr. Pórech z Vratislavi. Mlnvil o chu- činnou křeztanskou liská, křesťanské nménl véda ikolon 1 tiskem. Sjezdu daleka jest boje- vzoružení ae v trpělivém zhášeni útisků je*t jeho předmětem. Ochotně podává zmlrné raky všem, kdož sociální otázko křesťansky chtějí rozluštit. Povzbudiv přítomné к jednotnému půzobenl ve smyslu Církve sv. udělil shromážděným biskupské požehnání.

Backý doktor Bosshirt Turek Caesar Bandri Colin Evropa Düsseldorf Vratislav

22 article

Po něm ujal se alova předseda dr. Boss hirt. Volbu svou za předseda jsa Jihoněmec povainje za nový důkaz sjednocující snahy katolíkův Německa ; nahot mini, ie mimo něho hodnější jsou mnžové čestného toho ůředn. Opakuje, ie úkolem sjezda jest pojedneti o sociálních hlízách sáhnbných a kterak lidstvo z nich vyléčit!, což naznačeno jest poselstvím císařským a papeiskoa encyklikou. Konči ovací ns oba tyto nejvyšil hodnostáře, kteréž se shromáždění trojnásobným svoláním „hochl * eúéast- nilo. Po přečteni některých blahopřejných telegramů mlnvil farář dr. Verres z Anglie. Sdělil s posluchači rozkvět Církve katolické v Anglii. Jet tam přes 3000 kněil a 3000 kostelů a kapli. Želel toho však, še 3 miliony katolíkův anglických nema.'l dosud svého denního listu še mnozí upadnonce v btdn, též v moři sektář- stvi a vlatnozt náboieoekon klesají. Vzdor tomu těší и naději v bohatý vzrůst katolichma tamle. Ujistiv shromážděné и sympatiích katolíkův anglických, prosil řečník, aby v modlitbách na ně vzpomínali. (Živi pochvala) Drehým oficielním řečníkem byl farář Bave z Hambarko. Výmluvné vylíčil květný život obtivoat výbojná, toliko nutná obrana, útěcha a dnes vyznali, še Girkev je matkoa chu- dině a jejím ošetřováni. Chudoba ze rozsahů úžasně; denně zaeýlajt se nové programy a návrhy kn pomod chudým, v niobi obyčejně o přispěni Církve ani zmínky není a přec musíme

doktor Verres Bave Německo Anglie

23 article

*a«aj sv waauavv jw ш eo * щ v « VM«* dýchl (Hlačný souhlas.) Křesťanstvím péče o chudé nabyta pravé formy ; antický svět jl neznal. Boháč stal se toliko správcem svých statků a chndina rakama biskapův a kněil přijímala pomocné dary. Pokladna ta nazvána přímo patrimonium pnnperam. Vzrůstající nouze méta vidy vetši soustředěni církevní organisace sběrné a dirné v zápětí. To dokasoji hospice a kláštery, jei byly vždy útulkem chudých u opuštěných. Po rozštěpeni Církve vytiučovul tutéž z blahodárné činnosti její stát. Anglie první vydala zákon o chudých. Dnes zúžena jo C rkev v láskyplné činnosti své se všech strun. Jen řády nemocné ošetřující smi, u to ■ velkým omezením, chudým o nemocným dobrodiní prokazovali. Zskládánl nových ústavů no tomto poli jest naprosto iádoucné. Velkolepý orgu- . niamus Církve katolické jediný je ■ to v tomto odvětví stata ukázali, co zmůže sjednocená moc, je li uvolněna, na údělu lásky. Cirkev je nej- mocnějším faktorem sociálním a kdyby lidé šili dle přikázaní Božích, nebilo by žádné sociální otázky, aspoň ne tak děsivé, jako je dnes. Bez Církve nehe ji rozlnštitl Nejsou to slova nepřátelského vzdoro, eie hlubokého míru, ješ v ústa hlade poznání dějinné i mravní nutnosti. Volny mnsl býti zde sily Církve, aby rozvinou ti mohly působnost svoji. .Matka chudých zbavena musí býti pout, aby njala se práce se státem společně; tu bétl o blaho Církve i otčiiy. (Trvalý potlesk. Tfm první echů:e skončena.

Boháč Bož Anglie

25 article

(Pokračování.) Předloha alliance byla od senáta schvá-

26 article

«inocenc XI. a osvobozeni !?“ *y.la 1683 p0 ina; ale on pHdal podmínka, že císař a upotřebil též stříbrné stolní náčiní к tomuto rál se zavázali mojí, do rukou papeže účelu, řísahu na věrné plněni smlouvy skládali. Přišlo tedy v kongresu к bouřlivým vý- ento požadavek měl svůj důvod v po- stupům. Více než jednou chybělo málo, že ezření, že by se císař s Turky vyrovnali a nepřišlo ku krvavému boji. Iři dni se opa oláky zlosti Turků vydali mohl. La- kovala bouře Nnncias radil biskupům, by vík XIV. řekl Polákům, že jest to po- ti к své ochraně stráž po jednom stu, aneb tiká císaře, by je proti nému podráždil, více mnžích přibrali, fsař Leopold nechtěl z počátku na tato Třikrát odročil král sněm. Konečně se ecela neobyčejnou a z nespravodlivého po- shromáždil na Bílou sobota. Prudké řeči se szření pocházející podmínku vejiti, ale obnovovaly. Jednání trvalo až do rána sva- uncias ve Vídni jej prosil, by svolení tého Božího Hodu : zdálo se nemožno, gje- »odřekl, jelikož by se jinak smlouva ne dnocení docílili. Ta se objevil král, který ikntečnila a on by bez pomoci Poláků nad v téchto zmatcích pevnou mysl podržel, arky zvítězit) nemohl. Konečně se stalo v shromáždili a prosil senátory, by pohodnutí, by místo obou mocnářů korál- slední raka na dílo vložili k slažbé Boží a Uové Pio a Barbarin!, kteří a sv. Stolice obecné véd. Žádné odmlouvání se neozvalo: imecký a polský národ zastupovali, jménem všichni souhlasili : sněm byl ukončen.

Ir Turek Nnncias Polák Leopold Barbarin Vídeň

27 article

císaře a krále do rukou Innocence XI. přísahu skládali. Smlouva o allianci mezi císařem a krá- depsána. Ale tím nebyla тёс ješté n konce : smlouva musela též od sněmu schválena býti a sice jednohlasně. Ale ve sněma bylo více francouzský smýšlejících a vyslanec krále vynaložil vžecko, by potvrzení překazil. Nejen že rozdělil velké sumy, ale on

Innocenc

28 article

Vcbod smlouvy vykládá hlavní motivy : .Král a republika polská,* — zní tom, — „se o nutnosti tohoto spolkn přesvědčili, po névadž blízké nebezpečí co vlastní poznávali museli a předvídali, že s Turky uzavřený, ale mnohými vpády z jejich strany porušený mír trvali nemůže Zvláště se ale objevila tato nutnost, když otcovská starost společného otce křesťanství, papeže Innocence XI, již nékolik let neupustila, velkodušnou mysl krále a pobožnost říšských stavů polských svými vřelými, horli vými a častými napomínáními к této svaté válce pobádali a к vedení této své subsidie přislíbili.* Ku kond následuje důležitá, od strany v pHsaze, která se do rukon papeže Innocence XI. skládali mèla. .Aby ale toto svaté a nábožné dílo t větší silon a nerozlučným svazkem upevněno bylo, berou obé strany v uctivosti společného Otce křesťanstva, papeže, co protektora, co rukojmé a mod rokojemství, co správce spolkn, jej, jakož i jeho nástupce, papeže, jelikož mime pochybnoet postavili, polské žádaná a od císaře phřknntá věta jednati budeme, by jmenovaný spolek a je

Innocenc XI

29 article

že Jeho Svatost к torno účinkovali bude, by žádný z obou stran toho nelitoval, že otcovským a vřelým napomínáním Jeho Svatosti dobrovolně co dobrý syn poslouchal.* Odpověď papeže Innoceace XL císaři na zprávu o spolku byla opětaé odeslání 100.000 scudù nunciovi ve Vídni. Podpory pro Polsko byly vydány oddělené. Dne 16. srpna když byla Vídeň již jeden měsíc obklíčena, složili oba kardinálové Pio a Barberini jménem obou mocnářů před Innocencem XL v smlouvě ujednonon přísahu. Papež odpověděl: ,Stoužebným přáním, by, co jmenovaní osvíceni knížata ve svém spolku aiedn&li. к blaha křest&nttva povinné prováděno bylo, slibujeme jménem Apoštolské Stolice, že s otcovským namáháním a vší horlivostí a pilností dnotlivá ustanovení jeho od obou stran svědomitě, svatě a neporušeně všímána a vyplňována bylo.* Pik nojal papež, pln radosti nad xda- rum toho díla, které v první řadě jebe bylo, oba kardinály do svého náručí.

Pio Barberini Vídeň Polsko Innocenc XL Innoceace XL císař