Číslo 203.

V Praze, dne 26. července 1900.

Ročník IV.

Redakce, ndminiotransa epedico: Prsha. Pštrossova ulics, číslo 200— II Kofrankované dopisy se nepřijímají, rukopísy se nevracejí Rexapečetěné reklamace js0u porta prosty. inserty účtujeme lovno a při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vzdy o dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h.

KAl Telefou redakce č. 1126.

ULILKt Li

Fředplatné pro Prahu s donáškou čo domu: K 2.80 měsíčně . . . .. čtvrtletně . . . K 8.40 eeloročně . . .. K 83.60 Pro tuzemako poštou: měsíčně.. . .. K 8.— čtyrtletně ... K 9.— celoročně. . . . K 88.— Předplatné do cixozem- ska: Rěmecka a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně. . . . K 48.— Předplatné do šmeriky, Francie. Švýcarska, Ita- le, Belgie a Anglie: čtvrtletně . .. K 18.20 eoloročně ... K 52.80 Telef. administrace 1l26.

Slunce vychází ve 4 hodiny 21 minutu ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 50 minut večer Čtvrtek:

S v. Ann y. Čtyřicetihodinná pobožnosť v chrámu Páně u sv. Norberta na Andělce od 24.—27. t. m.

Protikatolické hnutí. V Chomútově, městě se 14 tisíci katolíků, s 560 evangelíky, již zde vlastní modlitebnu mají, odpadlo celkem 117 osob. Mezi těmi jest 14 dětí (7 chlapců a 7 děvčat), jež rodiče zavlekly spolu v blud, dále 26 osob ve stáří 14—20 let, 50 osob ve stáří 20 až 40 let a 27 osob ve stáří přes 40 let. — V Te- plicích odpadly z 15.000 katolíkův 52 osoby. Z těch přihlásilo se 49 ku protestantství, 2 ku bezvěrstvía 1 k židovství. V Novosedlích (se 13 sty katolíkův), v Trnova- nech (s více nežli 5000 katol.) a v Dubí (s půl třetím tisícem katol.) odpadlo 319 osob, mezi nimiž 70 dětí pod 10 rokem. — V Žatci s více nežli 14 tisíci ka- tolíkův odpadly 74 osoby ku protestantství. V Albrechtsdorfá, kdež na blízku starokatolická stauice (Dessendorf) urvali pro sebe starokatolíci 116 osob, je lna osoba prohlásila se býti bez víry. V sou- sedním Josefodole z 1746 katolíkův přestoupilo 59 na stranu Nittla a 9 na stranu protestantů. O Ja- blonec n. N. drali se pastoři a starokatolíci tuze. Ja- blonec čítá na 19 tisíc katolíkův, z těch přemluvili pastoři 159 osob, starokatolíci 196, a 3 osoby pro- hlásily se bez víry. — Horní Litvínov s více než 8 tisíci katolíky pozbyl 5 osob, 4 si vyvolily augsbur- skou konfessi a 1 osoba helvetskou konfessi. V Hro- bech u Bíliny agitováno bylo skorem šíleně, ale od- padlo jen 15 osob, mezi nimiž jsou 3 děti. Prote- stanté tu zamýšlejí stavěti kostel.

Město Frankfurt slíbilo jim sebrati mnoho tisíc marek. Také již vyjednávali o pozemek. Zastupitelství městské šlo protestantům s ochotou vstříc, nabídlo jim vhodný pozemek ku stavbě kostela, čítajíc sáh za 25 krejcarů. Hejtmanství však této až napadně směšné ceny neschválil Duchcov (město čítá na 10.000 katolíkův, celá kolátura přes 12 tisíc kat olíkův) pozbyl 31 osobu. mezi nimiž bylo 9 dětí. I tam staví protestanté kostel pastora již dávno také mají. Zde mimo kněžstvo dlužno právem děkovati a uznati kulantní jednání okresního hejtmana vůči proselytství pastora a jeho agitátorů. Každý, kdo se hlásil u úřadu, že odpadl, musil se vykázati křestním listem, aby totožnost osoby byla náležitě zjištěna. A to asi mnohé polekalo, peníze na ten kolek, a ještě víe dostali, ale ta cesta na farní úřad... Přišel si také ku děkanovi výrostek pro křestní list. »Nač ho potřebuješ?« Žádná odpověd.

»Do šachty?« Výrostek ani muk. »A tak? Ty chceš jako odpadnout, proto jsi si přišel pro křestní list! Jdi zatím do kostela a pomodli se tam Otče náš a pak sem přijď, povíme si více; ani nevíš, co chceš učinit!« Výrostek odešel a více si pro křestní list nepřišel . .. V Bilině odpadlo 6 osob, 3 ku protestantství a 3 prohlásily se býti bez víry. — V Jablonném vzdor »moc« krásným řečem pastorovým, vánočním podíl- kám, spisům odpadly z více než půl třetího tisíce katolíků ve městě jen 4 osoby ku straně pastorově. Ve Cvikově pracovali horlivě starokatolíci a získali 27 osob, 2 osoby přibyly protestantům. O Ústí nad Labem nadáli se pastoři více, než-li se bylo stalo. Ze 30 000 obyvatelů města odpadly ku protestant- ství 372 osoby. Tam, jakož i v Litoměřicích konal rektor kolleje Jesuitů v Bohosudově, dle přání Jeho Excellencí ndp. biskupa konforenční řeči o thematě »Los von Rom!«, jež hojně byly navštíveny a mnohé zajisté již již se zaprodávající zachránily. — Přes nemravné agitace pastorů a starokatolíků neodpadlo v Boru mnoho lidí. Dle úředních oznámení získal pastor 7 osob, mezí nimiž 1 dítě, a starokatolíci 13 osob. Cizí pastor (z Německa) tu jest usazen. V Mostě odpadlo se známým poslancem Kittlem 68 osob ku konfessi augsburské. (Agitovalo se zvláště v březnu m. r. v Mostě velice. Dne 16. března 1899 odpadlo 16 osob.) Z nich je 14 dětí ve stáří do 7 roků. Most čítá více než-li 12.000 katolíků. V Kadani, kde odbývali starokatolíci veřejný sjezd, odpadlo ku protestantismu 11 osob, starokatolíci vy- získali 8 osob.

Třebenice pozbyly vedle dra. Titty a jeho paní dvacet osob, z nichž jest 5 ditek. — V Podmoklích odpadla 21 osoba, v Děčíně 26, v Trmicích 31 osoba, v Lovosicích 4 osoby. V těchto průmyslových a ob- chodních místech odpad asi pastory nepotěšil. A ta společnost ještě?! Hledali, kde koho! Ani v Litoměřicích, kde se vůbec čile agitovalo, odpad není veliký. Pouhých 11 duší získali tam pro- testanté. A pro hrstku protestantů staví se i tu ko- stel, k němuž dvakráte byly plány sestavoványa jenž — jak orgán spolku »Der Bund d. D.« psal — k veliké ozdobě města Litoměřic bude. Vystavěn má býti v rozměrech dosti velikých. — Rumburk z více než-li 7000 katolíkův pozbyl 7 osob. — Ve známé Krásné Lípě agitovali horlivě pro odpad starokatolíci i pastoři. Starokatolíci získali 26 nových členů, kon- fesse augsburská toliko 4 členy. — Krásná Lípa čí- tala s přifařenými osadami ku konci r. 1898: 9438 katolíků, 105 protestantů, 542 starokatolíky, 8 židů a 21 osobu bez víry.

V Krásné Lípě zase naopak vrací se ročně mnoho pobloudilých zpět do církve katolické. Tak během roku 1899 navrátilo se 5 protestantů a dva starokatolíci. Pro starokatolicismus agituje se tam vů- bec vždy horlivě. Tak od 7. června 1895 do 27. července 1897 odpadlo ke starokatolíkům 46 osob, mezi nimiž bylo 10 dětí, navrátilo se zpět do církve katolické 13 osob. — Ani v Liberci odpad neodpo- vídal agitacím. Odpaďí fam 46 osob (z nichž je 8 dětí starých ne 7 let), ku protestantství, 5 osob pro- hlásilo se býti bez víry; během roku 1899 navrátilo se 7 osob do církve katolické. — V Rochlicích od- padlo 6 osob ku protestantům a 1 osoba ku staro- katolíkům. — V Rychnově u Liberce namáhal se pro odpad pastor, káže často v Rádlu ve velikém sále, výsledek však byl skrovný. Odpadlo 10 osob, mezi nimiž jest 6 dítek. Špolečnost nevalná, na př. jedna žena se třemi nemanželskými dítkami, muž v konkubinátě žijící atd. — Starokatolíci se tam také namáhali.

Jak výše řečeno, přemlouvali mladé lidi ve stáří 18—28 let a získali 6 osob ženatých se 4 dětmi, a 5 svobodných se 2 nemanželskými dítkami. Pozoru- hodno jest, že v Rychnově za 10 let ni jediný od- pad se nestal. Příčina asi ta, že dříve sekty nena- bízely peněz a pod. těm, kteří by chtěli odpadnouti, jako se to roku minulého dálo. Penězům mnozí tak podlehli. Na Česko-Lipsku zvláště starokatolíci a la Schindelarz sgitovali. Tak ve Skalici, kde vedle 4534 katolíků bylo 11 starokatolíkův, získali 19 nových údů. Ve Volferticích 20 členů nových do- stali opět starokatolíci. Ve Skalici byl také odpad fedrován hrozbami, jako propuštěním z práce a pod. Mezi odpadlými jsou také skutečně osoby ve službách u starokatolíkův. Stejně horlivě agitovali starokatolíci kolem Ja- blonce n. N. Tu v Přichovicích (celá osada čítá 6724 kat., 6 prot., 421 starokat. a 32 židů) získali 86 nových členů, v Polubném 21 členů z půl šesta tisíce katolíkův, ve Vyzuteli (Wiesenthalu) z půl čtvrta tisíce katolíků starokatolíci získali 18, prote- stanti 6 osob. Nejvíce členů nabyli ve výše uvede- ném Albrechtsdorfě; způsob, jakým si tam počínali, nebude zajisté omezen na jediný příklad, jež byl svrchu uveden.

Dr. Eugen Kadeřávek. Ž. — Dnešního dne slaví Phdr. Eugen Ka- deřávek svoje šedesátileté narozeniny, i po- užíváme této příležitosti, abychom mu vyjádřili svoje blahopřání touto cestou. Dr. Kadeřávek stal se populární osobou za doby pražských bouří, kdy bylo nad královskou Prahou vyneseno stanné právo. To se stalo za jeho rektorátu české Karlo Ferdinandovy university, ve který byl uveden dne 29. listopadu r. 1897 za velmi četného účastenství vybraného obecenstva a akade- mické obce, což mělo pro naše stoupence tím větší význam, poněvadž oslavenec byl prvním re- k torem vybraným z české fakulty bohoslovecké po její zřízení, byv k této vznešené a důležité hod- nosti jednohlasně všemi voliteli zvolen. Při svém na- stolení měl k shromážděným podle starobylého oby- čeje inaugurační přednásku »o účelnosti v přírodě«, která učinila na posluchače hluboký dojem. Doba jeho rektorátu byla velice vážná. Prahou zmítaly tehdy těžké houře, které zdály se uchvátiti nejširší vrstvy lidu a intelligence. Ký div, že i stu- dentstvo, jsouc ve své povaze vznětlivým, bylo by se dalo snadno strhnouti vše uchvacujícím proudem nadšení a snad se dopustilo kroku, který by mui jeho vážnosti nemálo škodil, jakož by tím nikterak neprospěl pověsti slavného učení Karlo Ferdinandova. Tehdy si počínali němečtí buršáci, podporovaní ži- dovskými obchodními příručími tak vyzývavě vůči českému obecenstvu, že na ně spadá veškera odpo- vědnost za demonstrace a krvavé půtky, které po tom následovaly. V touž dobu, co se konala slavná

installace nového universitního rektora ve veliké aule Karolina, kdy přitáhl dav buršáků, z nichž nej- větší zuřivci roztříštili kamením několik oken, což dalo studenstvu českému podnět, že uspořádalo hlučné ovace novému rektorovi. Ve schůzi universitního studentstva dne 1. prosince téhož roku podařilo se taktnímu jednání Jeho Magnificence, že studentstvo nevybočilo nikterak z mezí zákonných, což se stalo též za celé pozdější bouřlivé doby. Tento úkaz možno směle nazvati zásluhou rektora dra. Kadeřávka, který svého osobního vlivu užil v míře nejhojnější k utišení rozkvašené mysli. Ještě mně jest v paměti dobré, kdy za imatri- kulace koncem prosince konané nás nově zapsané akademiky jako rektor magnificus vyzýval k důstoj- nému chování, abychom byli vždy pamětlivi svých povinností a pověsti staroslavného učení Karlova, dále nám na mysl uváděl, jak máme pěsto- vati lásku ke studiu, mravnost a zbož- nost, kteréžto vlastnosti jsou nejlepšími ctnostmi studující mládeže universitní. A tehdy jsem se také divil trpělivosti a laskavosti, kterou tiskl ruku kaž- dému z immatrikulovaných a bral od něho s úklo- nem slib akademický. Mohl jsem to pozorovati tím lépe, poněvadž jsem byl posledním z immatrikulova- ných na filosofické fakultě. Nemalou pochvalu a ozvěnu mezi studentstvem našel si rektor dr. Kadeřávek, když po skončených bouřích veřejnou vyhláškou děkoval akademickým občanům za jejich důstojné chování za pražských bouří a při tom obdaroval přední universitní spolky, aby dokázal takto svoji uznalost skutkem. Ký div, že tímto svým jednáním si získal lásku veškerého

studentstva, i těch, kteří vůči katolickému nábo- ženství a zvláště kněstvu nebyli právě příznivého smýšlení. Pravý otec studující mládeže ! Dr. Eugen Kadeřávek náleží k předním našim učencům katolickým, napsav celou řadu hlavné filosofických a apologetických děl, kte- rých naše literatura nemá příliš mnoho, proto jsou tyto příspěvky tím cennějším materiálem. Poprvé literárně vystoupil roku 1873. Kromě četných drob- nějších prací roztroušených po časopisech vydal hlavně tyto samostatné spisy: 1. Křesťanská filosofie, po- rovnána s některými filosofickými soustavami nového věku. 2. Logika formálná. 3. O atheismu. 4. O jsouc- nosti a bytnosti Boží. 5. O duši lidské, o sobě uvá- žené. 6. Psychologie. 7. Právo přirozené základem zákonodárství lidského. 8. O volbě a přípravě čtvera povolání. 9. Co jest krásno. 10. Věda a víra. 11. Bohověda katolická předmětem universitním. 12. Řeč o sv. Tomáši Akvinském. 13. Překlad Chaignono- vých rozjímání kněžských. 14. O původu tvorstva dle zpráv biblických. Dr. Kadeřávek podporuje každý katolický pod- nik, který podpory zasluhuje, čímž se nám před oči staví jako pravý lidumil. Jeho podpora neobjevuje se veřejně, nýbrž jubilár řídí se zásadou, aby nevěděla levice, co činí pravice, což má ovšem tím větší cenu. Také dlužno uvésti, že jest upřímným přítelem kato- lického listu, zvláště též našich listů, kde radoui skutkem pomáhá, chtěje takto je povznésti, aby mohl konkurovati s ostatními orgány. Rodištěm oslavencovým jest Německý Brod, který náleží k nejpamátnějším městům českého ven- kova, neboť vyniká bohatými dějinami, krásnou po-