ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5b532bd0-78ea-11dc-ac3f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 49, person 63, work 4, org 6
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 15. března 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 74.
4 article
Na ranní a odpol. list předplání se: v Praze v administraci na měsíe . . . . .. na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čenáškeu 2 K50h na měsí na čtvt leta . . . . i K solh ve slIalkárha 2 K 30h na měsíe . . Foštou za měsíe na čtvrt lela . . . 9 K. 60h s dvojí záellkot na meěatn na čtvrt láta . . . 1I K so
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 14. března. (Původn telegram od zvlášt. zpravodaje »Nár. Listů«. Na ústupu dva kavkazské pluky, da- gestanský a osetinský, jež chránily poslední oddíly vojska, zadržajíce Ja- ponce, byly zničeny. Zbylo několik mužů s dvěma důstojníky. Budou mobilisovány tři nrmádn sbory. Generál Dragomirov odebere se na bojiště jako poradce. Mobilisují se dvě divise carsk gardy, pluky finský, moskevský, pav lovský, petrohradský a čtyři pluky jež jsou posádkou ve Varšavě. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy víz na straně 3.)
Dragomirovo Petrohrad Varšava
6 article Zemědělství a hospodářská rozluka.
Zemědělství a hospodářská rozluka. V okamžiku, kdy na radě říšské se rokuje o návrhu Derschattově, aby se zvolil 48ělenný výbor, kterýž by se radil o poměru obou polovin soustátí a připravil případné návrby, jest zá- hodno blíže přikročiti k otázce, jaké účinky bude míti obchodní politika toheto soustátí, jak se projevuje v obchodní smlouvě s Německem. na nejširší vrstvy našeho národa, zejmena pak na naše zemědělství. Ráz této příšti obchodní politiky, jejíž pů- sobnost nastane již měsícem březnem příštího roku, dá se stručně označiti jakožto ochranný. nejen co se týče zemědělství, ale i čelných od- větví průmyslových. Ochrana tato, poskytovaná zvýšenými celními sazbami, projeví se v širo- kých vrstvách konsumentů zdražením veškerých životních potřeb, protože vedle celé řady kartelů a jiných podobných úmluv mezi výrobci, maří se pomocí její uskutečnění hospodářského pra- vidla o volně soutěži a jejích účincích na vývoj levných cen. Avšak ochrana, takto poskytovaná zvláště zemědělství, připadne lvím podílem předovším uherské polovině soustátí, a to již i proto, že vývoz obilí, mimo ječmen, z této poloviny říše jest bezvýznamný a že spotřeba uherského obilí a mouky jest u nás přímo obrovská. Nové zvýšené celní sazby německé na obilí stlačí, možno-li, ještě více posavadní náš vývoz a dotknou se bezpochyby nepříznivě i vývozu ječmene a sladu, ale naše zvýšené celní sazby na obilí nebudou nám hrubě k užitku proti do- vozu obilí z ciziny, protože dovoz tento i dosud byl velmi nepatrný a značněji jevil se pouze u kukuřice, již dovezeno bylo v r. 1903 okrouhle za 30 mill. K, v r. 1904 pak za 40 mill. K; ostatního obilí dovezeno v týchž létech za 6.4 mill. K a v loňském suchém roce za 47.6 mill. K.
Německo
7 article
Již z těchto okolností plyne, že nové celní sazby ne obilí ještě více sesilí schopnost uher- ské soutěže zemědělské v této polovině soustátí ano, že při nedostatku dovozu jiného obilí, se stanou ostrou zbraní v rukou uherských vývoz- níků proti naší výrobě zemědělské i v její posa- vadních, i tak značně obmezených rozměrech. Tento předpoklad stane se nepochybnou pravdou, sestavíme-li přehledně množství posa- vadního dovozu zemědělských výrobků do zem našich a vypočteme-li zároveň premii, jakéž bu- dou v Uhrách požívati ve způsobě zvýšených sazeb celních. Vezmeme za základ výkazy uherského sta tistického úřadu za poslední r. 1904, při čemž zaznamenáme i značnější odchylky v r. 1903. Pšenice dovezeno z Uher do Rakousk okrouhle 4 mill. metr. etů. (r. 1903 přes 5) nejnižší celní sazba dovozná činí 6 K 30 h, tedy se dostane Uhrám ochranné premie přes 24 mill. korun. Žita dovezeno přes 2 mill. q (roku 1903 okrouhle 3 mill.); nejnižší celní sazba 5 K 80 premie se dostane Uhrám okrouhle 12 mill. K. Ječmene prodali Uhři u nás 1.9 mill. a nejnižší celní sazba 2 K 80 h, uherská premie obnášeti bude přes 5.3 mill. K. Ovsa dovezeno z Uher více než 2 mill.q celní sazba 4 K 80 h, získají tedy v Uhrách 9.6 mill. K. Kukuřice dovezeno z Uher na 2.2 mill q, při celní sazbě 3 K získají Uhři 6.6 mill. K- Mouky dovezeno z Uher přes 6.1 mill. e celní sazba na mouku činí 15 K, přibude tedy Uhrám přes 91 mill. K. Takovýmto způsobem dá se zjistiti vývozní ochrana, poskytovaná uherským zemědělským výrobkům ve všech ostatních celních položkách, a jak pronikavá bude tato ochrana, vidno nejen z uvedených ukázek, ale i z následujících dal- ších okolností. Úhrnná cena obilnin a mouky v r. 1904 z Uher k nám dovezených činila okrouhle 19 mill. q, v ceně okrouhle 375 mill. K.
K Ječmen Uher Uhry Rakousk mill
8 article
Ze všeho uherského vývozu šlo tu do zemí cislajtánských 87.7%; zvýšením celn sehrany v Německu tento uherský dovoz k nám ještě vzroste; to hroz zejmena ječmeni, Dále připomínáme, že jde z vývozu uher- ského do zdejších zemí zeleniny, ovocea jmých rostlin 3 míll. q za 28 mill. K čil 80.5% všeho tamního vývozu; dobytka přes 920.000 kusů v ceně 203 mill. K, čili 79.39% všeho uherského vývozu. Menších zvířat (drůbeže a pod.) přes 4 mill. kusů v ceně 17.7 mill. K čili okrouhle 61%. Dále následují vejce, med a pod. v ceně 32 mill. K okrouhle 51.5%; tuky, máslo a pod. v ceně 27 mill. K okrouhle 84%; ná- poje, víno a pod. v ceně 32.7 mill. K čili 76.6 9. Různé jiné potrav ay v ceně 23.7 mill. K čili 95.89. Tu bnáší celní ochrana na př. u dobytk (volů) 15 mill. K, u koni 2.2 mill. K, u drobných zvířat 3.2 mill. K, u zabité drůbeže přes 2.2 mill. K, u vajec 1.6 mill. K, u másla přes 1.5 mill. K, u sádla, slaniny přes 6 mill. K u čerstvého masa 2.7 mill. K, u vína v sudech 42 mill. K. Kdyby se dle posavadního vývozu podrobně vypočítala ochrana, jíž se dostane uherskému zemědělskému dovozu k nám, dospěli bychom k sumě na 300 mill. K ročně; vždyť již tuto po dané ukázky činí úhrnem 219.5 mill. K. Ovšem lze namítnouti, že u veškerých vý- robků a plodin zemědělských se neuskuteční po- skytnutá ochrana v plné ceně, ale v tom právě spočívá nebezpečí pro naši vlastní výrobu země- dělskou, protože již za posavadních poměrů byla soutěž Uher vítězná a nyní se jí dostan takovéto vydatné výzbroje, že soupeření to bude ještě úspěšnější, uváží-li se, že jsou poměry půdy a pracovní podmínky v Uhrách celkem pří znivější než na př. v zemích českých.
Uher Německo Uhry mill
9 article
Zdejší zemědělství nebude však s to, vy- užitkovati stejné celní ochrany ve stejné míře jako Maďaři, již z toho prostého důvodu, že n př. v celé řadě odvětví hospodářských se mu nedostává vůbec potřebných podmínek výrob- ních, na př. uvádíme víno; a tam, kde podmínky ony by byly, nutno počítati, že veliká massa na- šich drobných zemědělců jen málo co může od prodati, kdežto četné latifundie uherské mají v vývozu zemědělských plodin nepopíratelnou pře vahu. Budou to tedy hlavně velkostatky na obou stranách, jež seberou smetanu, poskytovanou celní ochranou zemědělství, kdežto malí ma- jitelé půdy a všechno konsumující obyvatelstv bude ochranou touto těžce postiženo ve svých denních životních potřebách. Nevalnou útěchu poskytuje tu ochrana, jíž se dostává četným odvětvím průmyslu. Nejen že v Uhrách usilují všemi prostředky, aby roz množili svůj průmysl a snížili odbyt našich to- varů, ale mezinárodní poměry utvářejí se pro celé soustátí tak nevýhodně, že zahraničných trbů spíše ubývá. Budou-li však široké vrstvy slísněny zdražením svých denních potřeb, sotva se lze nadíti, že by jejich schopnost konsumní se posilnila a že by tudíž vnitřní spotřeba prů- myslových tovarů značněji mohla vzrůsti. Mimo to, přihližíme-li ku poměrům ve vlast- ním národě, lvi podíl z výhod průmyslové výroby připadne opět — jinam. Dle toho se podobá, že by za daných okol- ností pre široké vrstvy obyvatelstva hospodář- ská rozluka a zřízení vnitřní celní čáry, jež by poskytla přiměřenou ochranu zemědělství proti Uhrám, nemusila ani u nás nebýti nevítanou.
Maďar Uhry
10 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 14. března. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Velká věc: struktura monarehie, poměr obou její polovin, oetl se návrhem předsedy německé strany lidové na jednacím pořadu sněmovním Ale pozornosti a smyslu pro tento kardináln problém říše pro těžkou krisi, ve ktere nalezá se právě dualism a celý státoprávní útvan společných instituci, hlavně pak armády, nebylo valně. Dra. Derschattu a dra. Lechr ještě poslouchalo 80, pak asi 60 poslanců. potom se zasedací síň vyprázdnila, jako by se jednalo o silnici jihotyrolskou, a naplnila se teprve koncem schůze, když ujal se slova řečník všeněmecký, jehož dávno již na jeho křesl nebylo. Dr. Jul. Derschatta šlechtic ze Stand- galtu je bez odporu nejsympatičtější a nejnada- nější osobou a hlavou v čele německých nacio- nálů. Poprvé vynikl návrhem na zvýšení podílu ze zisku rakousko-uherské banky, jejž podal roku 1886 a jenž byl sněmovnou poslaneckou přijat a panskou sněmovnou zpáčen. Loni pro- půjčil se — ke své škodě — v delegaci k reso- lutnímu návrhu, ve kterém akcentovala se, poku jde o záležitosti vojenské, práva koruny proti parlamentu a proti vůli zastupitelstva lidového Pohořel důkladně a málem byla by měl tehdejší jeho morální porážka za následek resi gnaci na mandát poslanecký.
Lechr doktor Jula Vídeň Stand poslanecký sněmovna uherský banka
11 article
Nezastrašiv se oním neúspěchem, podnikl teď akci novou. Navrhl velkou 48člennou ko- misi, která by — dle jeho výkladu — zevrubně vyšetřila všechny stránky styků Cislajianie se zeměmi uherskými a měla při tom zřetel na historický vývoj, učinila pak své usnesení a po- dala konečně sněmovně konkretní referát. Chce tedy jakousi reformu, jakousi revisi dua- lismu. Jakou — neřekl. Ukázal jen na ne- shody vyrovnacích zákonů rakou- ských na straně jedné a uherských na straně druhé a vylíčil, jakým prolilidovým sborem jsou delegace. Vzpomenul fakt, nesčislněkráte již opakovaných — pro některé německé lidovce byla čiročirým odhalením; naivně volali: »Slyšte! Slyšte!« Nebylo také žádné novum, co vypočeti na důkaz, jak uherské zákony vyrovnaci porušují hospodářský prospěch této poloviny říše počinaje železnicemi a cukrem konče. Byl samá kritika, samá negace. Nic snazšího, než politik proti jeho sermonu. Je-li dualism špatný a ško- dlivý, kdo medle má vinu, než ti, kdož jej udělali, by jím otročili národy neněmecké a kterým byl dobrý, dokud je otročiti mohli. Nyn má stiny a škraloupy. Nyní jsou páni z ně- mecké levice vidomi a choulostiví. A položil-l si prof. Schöpfer otázku, proč v zemi koruny svatoštěpánské národové nemaďarští vydáni byl v šanc maďarské menšině, jest odpověď na snadě: pro nesnášelivost a pan- vačnost Němců zdejších, kterýmž vlast- nostem hoví také tento tyrolský kněz stejně, jako monsignore Scheicher, jenž mluvil proti Madarům toninou nejostřeiší na thema
profesor Schöpfer Němec Scheicher Madar
12 article
národnostní otázka za Litavou. Tou zabývalse také dalmatský Chorvat dr. Ferri, jehož řeč měla tresť: co jest na venek silou Uherska, jes násilím nejen na Nemaďarech, nýbrž i na Ma- darech, poněvadž jest to toliko projev vrchníeh několika tisíců, nikoliv však lidu samého. Dr. Lecher tam, kde opustí obor otázek národních a jazykových, jest nejen snesitelný ale i zajímavý. Také jde-li do extrémů. Poda dnes parlamentu několik, ostře vyhraněných antithosí na důkaz, jak rvládne se v této polo- vině říše shora dolů, v Ukrách s dola nahoru. Podal několik drastických dokladů, jak veškera hospodářská politika obou států jest diktována zájmy, rozpory a sobectvím stálu jednoho státu uherského, vlastně národa jednoho, maďar ského. Vše to podal ve formě aforisticky účinné které vadil jen nepřijemný jeho hlas. Nen žádné pochyby, že poslanec za město Brno rozumi rakousko-uherskému vyrovnání lépe a dovede více a pěkněji o něm říci, než posl. za Štyrský Hradec.
Chorvat doktor Ferri Lecher Uhersko Ma Nen Brno Štyrský Hradec
13 article
Dr. Bareuther po dlouhé době objevi se opět na svém místě. Sedě — jest nemocen — přimlouval se za celní jednotu Rakousk s Německem, konejše nás Čechy, že by se v ní vedlo nám dobře. Velké posluchačstvo shromáždilo se kol toboto poslance, který dostal se do družiny Schönererovy v podzim věku svého a jemuž nikdo by nebyl před 20 roky prorokoval, že bude v této společnosti . .. Nynější ministr zemské obrany Schö na ich byl dnes bar. Gautschem představen sně- movně. Formou novou, mimořádnou, slavnostní. Provázeli ho při jeho debutu všichni kollegově všichni en pleine parade ve frakovém oděvu Obřadnost representace tě vzbudila pozornost dala podnět k leckterým, také zlomyslným ko mentářům. V době necelých šesti měsíců by Schönaichem uveden do sněmovny sed ný nový ministr a nemůže překvapiti, že s několika stran dnes ozvaly se souhlasné předpovědi, že změny které začaly rekonstrukcí kabinetu Körbrova dne 26. října minulého roku, a které měly pro- nikavé pokračování v pádu dra. Körbra sama a v nastolení bar. Gautsche v čelo vlády, nejsou ještě skončeny a že dovršeny budou proměnou nynějšího kabinetu ve vládu parlamentní. Ovšem připojeny byly tři důležité otázky: kdy to bude? za jakých poměrů to bude ? kdo budou osoby povolané? Na žádnou, opakujeme na žádnou z otázek nemůže nikdo dáti dnes opravdové odpovědi.
doktor Bareuther Čecho Gautsch Schönaich Körbr Německo
14 article
Z Víäně, 14. března. M. předseda dr. Kaiser zahajuje schůzi 11.15 hod. Předseda hr. Vetter ohlásil se nemocným Členové ministerstva byli ve fraku. Nový minist- zemské obrany pzm. Schönaich usedá na mini sterské lavici. Po schválení protokolu předsedající dal předčí tati sdělení o odstoupení hr. Welsersheimba a jme nování Schönaicha ministrem zemské obrany a m.p bar. Gautsch představil nového ministra. Mezi došlými spisy jsou dotazy poslanet Skena a sp. po naddržování ruskému cukru před rakouským při přívozu: — Hovorky a sp. p přidělení vagonu solních odpadků věličských hospo dářské besídce v Krouně; — Hybeše a sp. po neza chovávání nedělního klidu v Halbmaverově mlýně v Plzni; — Sommra a sp. po českých lesních úřadnících při politické správě v tak zv. německém území; — Biankina a sp. po obchodní smlouvě s Černou Horou; — Flondora a sp. po nařízení jatečných ředitelů v Rouenu, Frankfurtu a Kolíně o prodeji dobytka dováženého z ciziny a škodě tím vznikající rakouským dobytkářům. Ministr orby hr. Buquoy odpověděl na dotazy Seidlův a Kliemannův- Sněmovna rokovala o Derschattově návrhu n dosazení výboru k poradě
doktor Kaiser Vetter Gautsch Hovorka Hybeš Sommr Buquoy Seidlův Kliemannův Derschattův Víän Krouna Plzeň Rouen Frankfurt Kolín
15 article
o poměru k Uhrám.
Uhry
16 article
Posl. Derschatta vykládá sněmovně, proč návrl byl podán a proč je potřebným a neodkladným Dualismus z r. 1867 není nijakým organismem, nýbrž mechanismem nejprimitivnějšího rázu a nejneohra banějšího druhu. Státní smlouva, upravující pomě k Uhrám, není smlouvou ani svým vznikem, ani formou a obsahem. Uherský zákon z r. 1867 byl ujednán tehdejšími ministry Beustem a Beckem s uherskou polovinou říše a předložen koruně k schválení bez dolazu s touto polovinou říše. Ukazuje k nestejnému znění rakouského a uherského zakona o vyrovnání, což je nanejvýš povážlivé. O různost mezi čl. 5. našeho a čl 11. uherského zákona (vý sostní právo) nehodlá se zmiňovati. Tato otázka praví, zaměstnávala nás a mne snad příliš mnoho (Hlučná veselost.) Je velmi charakteristické, že o kvotě zákony různí se podstatně. Uherský záko stanoví právo koruny určovati kvotu bez časového omezení, rakouský zákou obsahuje známé omezen na rok. Ještě charakterističtější jest různost v příčin záležitostí, které mají se vyřizovati dle společnýcl zásad. Příslušný článek uherského zákona obsahuje bezvýminečné stanovení jen v příčině branné sou stavy Stran všech ostatních otázek, které mají s vyřizovat dle společných zásad, závisí společnos v upravování od uzavření celního a obchodního spolku.
Posl Beust Beck Uhry uherský zákon
17 article
Posuzuje delegace, zřízení, které již při svém vzniku vzbudilo veliké námitky, tvrdí, že sněmovn zřízením delegací zřekla se rozpočtového práva ve společných záležitostech a v celé řadě agend, jel přikazují se společným ministerstvům, prakticky an není zákonodárného práva. Proti zřízení delegacije podstatná námitka: neposkytuje žádné záruky, že její většina srovnává se s většinou sněmovny. Zřízením společných schůzí je dána možnos že stačí v delegaci rakouské jediný hlas, aby tétc polovině říše bylo vnuceno usnesení, s kterým ne- srovnává se většina, ani menšina sněmovny.
18 article
Jsme spolkovým státem, pokud jedná se o bře mena. Ale jsme spolkem států, kdy jde o povinnosti Tu platí zásada parity: co nechce jedna čásť, ne může se státi. Není divu, že již r. 1876 v době prvního obno vování vyrovnání byla postavena do popředí olázka revise. Během času znikla, protože pokaždé při ob- novování vyrovnání měli jsme slabý parlamení s slabou vládou a každé obnovování posuzovalos v tomto parlamentě s hlediska moci. Poměry způso bené r. 1867 přiostřily se během let způsobem při- rozeným a umělým. Přirozené přiostření nastalo tím, že uherská polovina říše během posledních de- sítiletí vyvinula své síly více než rakouská. K agrár- nímu státu přičlánkoval se pozoruhodný průmysl. Jakými prostředky? víme všichni. Na vysvětlenou uvádí řečník příslušné číslice a dospivá k závěrku že již dle přirozeného vývoje nynější kvota více ne- vyhovuje a poměr z r. 1867 není správný. K tomu druží se vývoj umělý. Není téměř jediného uslano vení o vyrovnání, proti jehož duchu uherská polo vina říše nebyla by se prohřešila. Všecka železničn politika, neuvěřitelné nadržování domácímu průmy slu, jednání při dodávkách v Uhrách jsou momenty které zřídily již dávno neviditelnou celní čáru mez touto a druhou polovinou říše. Pomníme-li na sur taxu a brusselskou konvenci, pokud se týče na její podepsání, musíme říci, že tato nevidilelná celn čára jeví se již ve státních aktech v patrné vše- obečné rozluce.
jítsítiletí Uhry
19 article
Řečník cituje známě místo z novoroční řeči b Tiszy o cíli, aby politické těžiště mocnářství padal čím dále tím více do Uher, aby na jednání tohote mocnářství názor národa uberského a veliký zájem uherské vlasti vykonával rozhodující vliv. Tato ře byla přijata s nadšením. Mluví-li vůdce strany, při znávající se v Uurách k vyrovnání z r. 1867, tak jasně a zřetelně, pak musí říci, že v dualismu byl utvořen především stát vedle nás, během vývoje povstal stát proti nám, v budoucnosti má vzniknouti dle snu této novoruční řeči stáť nad námi. (Tak jest! lilučná pochivala.) Přecházeje k podrobnostem, uvaloval nejprv samostalné armádě. V této otázce nerozhodují zá- sady, vylčené maďarskou stranou neodvislosti, nebot mnoho bude odstaveno. Rozřešení její závisí n usnešeních 9členného výboru liberální strany ma- ďarské, neboť z nich patrno, jak rozmnožily se po žadavky uherského parlamentu ve vojenských zále žitostech. Tu hrají hlavní úlohu výhrada ve správě a organisaci armády. Vojsko, na jehož organisae nebo správu působí parlament jeden nebo dva, ne- může zůstati dlouho jednotným. Otázka rozdělení vojska nemůže se vyloučiti z celku uherského vyrov- nání. Byl by sice možným i po rozdělení armády celní a obchodní spolek, ale státoprávní základ poměr k Uhrám by po rozdělení armády pominul.
Uhry
20 article
Je možná, aby až budou miti- v Uhrách nárednl vojsko, Rakousko platilo sebe menší příspěvek na armádu společnou? Rozdělení vojska bez velkých státoprávních změn není možné. Ohledně celní rozluky poukazuje na někter projevy průmyslníkův a jejich svazův a tvrdí, ž Rakousko snese ji snáze, než Uhry. Třeba vzpla nuly velké boje při změně poměrů, jež trvaly 11 věku, rakouský průmysl vydrží tento boj, třeb utrpěl i rány. Bar. Banfly vyjádřil se, že maďarský národ vyslovil se pro celní rozluku, ale zároveň pro společenství. Zde máme také my slovo. Řečník po ukazuje na státoprávní nesnáze s neřešeným dosu poměrem zabraných zemí a na společenství rak. uherské banky, jež by se při celní rozluce ne udržela.
Uhry Rakousko
21 article
Kvotový poměr jest osnován na společném hospo dářském území. Celní rozlukou kvota a vojenský po měr stojí v čele souvislosti a jakmile se jednou kvot změní, je státoprávní a praktický vliv na otázku roz- dělení vojska nevyhnutelný. Situace je obtížná. Mám vyrovnání dle § 14. až do r. 1907, mincovní spole a bankovní statut, jenž platí až do r. 1910. Předlat se nám obnovené vyrovnání až do r. 1913 a obchodn smlouvy platné až do r. 1917. Větší spletitosti byt nemůže. Každý krok s cesty znamená nebezpečí. Nej větším nebezpečím je však odkládané projednáván této záležitosti zvlášť se zřetelem k velkému volebnímu vítězství uherské strany neodcislosti a k jejím poža davkům. Souhlasí a hr. SylvonTarouccou, že likvi dační proces nesmí provésti se, kdy to bude vho Uhrám. Největší chybou bylo, že jsme se ociťovali vždy před hotovou událostí, v tísni, kde musili jsm podvoliti se i tomu, co bylo proti našemu prospěchu.
Uhry
22 article
To se více státi nesmí. Zodpovědnost nesmí zůstavo vati se pouze vládě, musí ji převzíti také parlamen Ten musí zaujati postavení k této otázre v zájmu obyvatelstva i státu. Doba řeči je ta tam, třeba skutků Řečník odůvodňuje svůj návrh na dosazení samo statného výboru, jenž musí zvolit odbor k přípravé materiálu pro výbor a prohlašuje, že jeho návrh nen demonstrační, nýbrž opravdový. Chopí-li se i výbo věcí do opravdy, ustanoví podmínky, za jakých by chom mohli vstoupiti do nového státoprávního a ho spodářského poměru s Ubrami, ba kdyby bylo možné aby výbor vypracoval program většiny této sněmovny shledala by se také většina pro veledůležitou otázk politickou. Troufám, že nynější historická chvíle ne- setká se se slabým pokolením. (Hlučná pochvala mnozí přátelé gratulují řečníkovi.) Posl. Lecher praví, že trapně dojímá, jsme-l vyloučení z nynějšího jednání koruny se zástup uherského lidu. Vždyť jsou to takřka naše záležitosti, o nichž oba činitelé jednají. Je to většinou nae vojsko, naše zboží, naše obchodní smlouvy, naše banka, naše peníze. Uhry nemají ani žádné řádn vlády a přece se s nimi vyjednává. My máme řád nou vládu a ta je povinna převziti vedení říšsk rady v této důležité životní otázce. Že se tak dosu nestalo, naplňuje obavou.
Posl Lecher Uher
23 article
Ministerský předseda dostal závdavkem branc a úvěr. To je bilý, čistý list a řečník obává se, aby rakouský cisař nenapsal naň jednoho dne, co slíbi zástupcům uherského lidu jako král uherský (Hlučný souhlas.) V Uhrách formuluje vyrovnací po- žadavky lid, u nás koruna; v Uhrách vnucuje je lidové zastopitelstvo koruně, u nás koruna lidovému zastupitelstvu. V Uhrách dělá se vyrovnání z dola u nás s hůry; tam je ústava trvalostí a vyrovná možností, u nás vyrovnání trvalostí a ústava mož- ností. Ministerský president čeká na pokyn od dvora a sám neví, co předloží jako svůj program zda společenství, nebo rozluku. V ignorování rakouských politiků korunou jev se úmysl; hledí se potlačiti debaty a použiti vzá jemné žárlivosti stran. To proto, že doufá se, za chovati přízrak v armádní otázce a přinésti zan velké hospodářské oběti.
Uhry
24 article
Vytýká, že obchodní smlouva s Německem ne byla ani předložena. Obchodně politické calendarium je porušeno pro domnělou nečinnost uherské vlády jež se však nejevila v otázce uherských nobilitaeí (Velmi dobře.) Právě pro hospodářské poměryje třeba, aby vláda převzala vedení. Především je tu důležita otázka obchodní smlouvy s Německem, jež je uzavřena až do r. 1917. Tato smlouva odporuje Szellově formuli. Tím, že uherská vláda uzavřela v Berlíně smlouvu do r. 1917, porušila smlouvu způsobila státní převrat naproti lidovému zastupitel- stvu v Uhrách. Rakousko octlo se ve zvláštním po měru. Německý parlament přijal novou smlouvu stará je vypovězena 1. března 1906. Tu je zjevný konflikt mezi císatovým závazkem naproti uherským parlamentníkům. Rečník ptá se, na kterou strau postaví se vláda: na pešťskou (1907) neho berli- skou (1917). V Berlíně uzavřeli jsme smlouvu spo- lečně s Uhrami a nepřijmou-li ji, budeme společn blamováni. Je přesvědčen, že Uhry chtějí úplno celní rozluku a pomýšlejí na zamitnuti obchodní smlouvy s Německem. Tím by se zbavili rázem svého hlavního odbytiště.
Szellův Uher Německo Berlín Uhry Rakousko
25 article
Řečník uvažuje následky uherských záměrů. Na báda vládu, aby nečekala, co bude dělati příšt výbor, ale zaujala bez meškání postavení v aktuál ných otázkách, jež tísní obchod, průmysl, živnosti zemědělství v Rakousku, a vyřkla jasně a zřeteln své mlnění. Ať vynasnaží se s námi dospěti v uher ském vyrovnání k společnému programu. Naše s tuace v Rakousku je vážnou, ale ne špatnou. Uhe nemáme se co báti, ale špatné politiky tak zv. roz hodujících činitelů. (Hlučná pochvala.) Lidové zastu pitelstvo rakouské musí se starati samo o sebe dáti již za nynějšího stadia vyjednávání korun s uberskými záslupei lidovými formální i materiáln parilu. (Hlučná pochvala a pollesk.) Posl. Schöpřer dovozoval, že dualismus je v od poru se samým vznikem Rakouska, nepřirozeným spojením, pro něž nelze dostati se k cílevědoméza V drobném prodejt: ranní číslo o sobě . . . za e odpelelni . . . . za zk Ve fillalkách na venkověa ranní čírlo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 3b Inseráty plati se hotově napře Přečplacení a Inserty přijímá adlmini- strace v Marianské ulici č.a Tam nacházejí se táž redakee tiskárna a enpedice „Národních Listá“ Rukopisy se novraosjí.
Posl Rakousko národní Listat
26 article
hraniční politice. Bosenská otázka poupadá. Tak v úpravě vnitřních poměrů dualismus nevykonal nic dobrého. Hospodářské společenství dospělo k tako- vým koncům, že hlásá se skoro všude »Pryč o Uher«. Se zřetelem na národní politiku nynější spo- jení udržeti nelze. V Rakousku dobyly si národnosti značné samostatnosti. V Uhrách jeví se opak toho. (Hlučná pochvala mezi křesťanskými sociály.) Jednota armády jest prý částečně obětována.
Uhry Rakousko
27 article
Dospívá k přesvědčení, že dualismus má v sobě zá- rodek smrti a proto musí jednou zajíti ku prospěchu nebo škodě říše. Celý vývoj věcí žene k nové úpravě a proto je velice důležito, aby byl dosazen výbor k úpravě jednoty. Velmocenské postavení Ra- kouska musí zachovati se, ale proto přece nesmí povolovati se těm, kdo jsou jeho nepřáteli a starali se o jeho zkezu. Politické a hospodářské otázky musí projednati se společně. Hodí-li Rakousko na váhu celou svou silu, ukáže se, bude-li pouhým di- vákem Uhry budou prositi, by se uzavřel mír pak upraví se skutečně státoprávní poměr a Rakou- sko stane se zase, čím bývalo, velkým státem, v němž všecky národy naleznou ochranu, také madarský, neboť jinak by musil zahý nouti. (Hlučná pochvala a pot esk mezi křesťanskými sociály.) Posl. Fezri (nejprve chorvatsky, potom německy) připomíná, že poslední volby uherské byly pouze vý- razem vůle jednoho tamějšího kmene. Maďarům mízí půda pod nohama a proto provádějí bezohlednou assimilaci. Jejich zhoubný vliv jeví se také v Chor- valsku. Oni maří železniční spojení s Dalmacii, zbra- ňujíce tak jeji hospodářský rozkvět. Podobně počínají si také v zabraných zemích. Líčí potlačovací politiku maďarskou proti jiným národnostem a prohlašuje, že nejsou to zvolenci lidu, již usilují teď o celní rozluku a pomaďaření armády. Právě vůle lidu za nynějšího volebního systemu v Uhrách vyniknouti nemůže. Ae se řekne králi, že v Uhrách není žádné ústavy, žádné svobudy a že tam očekávají jeho spásného slova: »Rovnoprávnost pro všecky občany bez ohledu na je- jich jazyk a vyznání.« Bude hlasovati proti předloze.
Posl Maďar Rakousko Chor Dalmacie Uhry
28 article
Posl. Scheicher přimlouvá se, bychom dbal sami o sebe. Uhry nejsou kulturní zemí. Stěžuje si na potlačování tamních Němců, Slovanů a Rumunů, jichž třeba ujmouti se. Chtějí-li se Uhry od nás od- trhnouti, nemáme proti tomu žádné námitky, ale at nám dají, co nám patří: celou západní čásť Uher a také jižní čásť obydlenou Germány (?). Bylo by na čase, aby národy jednou samy spolu mluvily, potom by se dosáhlo klidného spolužití. Výbor musí po- jednati o té záležitosti vážně a důrazně. (Hlučná po- chvala a potlesk mezi křesťanskými sociály.) Posl. Bareuther prohlašuje, že jeho strana souhlasí s návrhem, ale záleží na tom, aby sně- movna také svá usnešení provedla. Té síly se jí však nedostává, dokud bude platiti § 14. a hroziti nebezpečí, že nesvědomité vlády použijí ho k ústup- kům pro Maďary. Proto přimlouvá se především za zrušení § 14. a podá návrh, aby výborová zpráva o jeho zrušení dala se na jednací pořad. Dále vytkl po- stavení své strany k vyrovnací otázce. Osobní unie znamená úplnou samostatnost a neodvislost obou států pod jedním panovníkem. Rozdělením společné armády odstraní se kvota a celní precipuum, od- padnou delegace, tato parodie lidového zastupitelstva, společná ministerstva, vrchní účtárna a rozdělení společných aktiv. Osobní unie nevylučuje smlouvy o zahraničném zastoupení, vojenství a p., ani úpravu hospodářských poměrů celní a obchodní smlouvou. Výsledek uherských voleb nás nezarmoutil, dokázal správnost našich cílů.
Posl Němec Rumun Germán Maďar Uhry Slovan
29 article
Celní rozluka při zachování společné armády je nesmyslem. Přejeme Uhrám úplně samostalné vojsko, ale ať si je platí samy. Rakousko nemá proč nadbí- hati Úhrám. Koruna svolila prý již k celní rozluce. Ať ministr řekne, co na tom pravdy, on to přece také má věděti. Zemědělství je rozluce povděčno. průmysl ne, protože by byla na jeho újmu, ale škoda by se vyrovnala, kdyby Rakousko a Německo utvořily spolu hospodářský celek. (Hlučné heil!) Vý- hody rozluky byly by vělší než škody, bez nichž nebude jeden ani druhý stát. Jednání vyrovnacího výboru musí býti prosto polovičatosti, jíž Rakousko tolik vytrpělo. (Hlučná pochvala a potlesk; řečníku gratulují.) Konec schůze ve 3 hod. 45 min. odpol.; příšt bude v pátek 17. t. m. s dnešním jednacím pořa- dem. Mezi imm unitní záležitosti pojata tu též Stern- bergova afféra.
Stern Uhry Rakousko Německo
30 article
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 14. března. (C.-B.) V rozpočtovém výboru předseda d . Kathrein upozorňoval na loudavost práce, takže půjde-li to tak dál, nebude do Velkonoc odbyta ptal se, nebylodli by radno dohodnouti se se sněmov- ním předsednictvem, aby výboru vyhradily se místo dvou tři dni v týdnu k jeho porzdám. (Souhlas.) Ref. hr. Komorovský referoval o pol. »Vý- daje k uměleckým a archaeologickým účelům«. Posl. dr. Ladislav Dvořák oceňuje význam umělecko-historických památek kostela sv. Jiří na Hradčanech. Doporučuje zvýšení navržené subvence 30.000 K pro přiští rok, aby se tnohlo počíti s umě- leckou výzdobou chrámu. Líčí dále peněžní oběti, jež přineslo město Klatovy na opravu chrámu dě- kanského a navrhuje resoluci: »C. k. vláda se vy- zývá, aby k opravě děkanského kostela Nanebevzeli Panny Marie v Klatovech poskytla na rok 1905 státní subvenci 10.000 K, za níž ústřední komise pro za- chování uměleckých a historických památek již roku 1902 se přimlouvala a aby ji vřadila do dotyčného rozpočtu pro rok 1905.e Posl. Pernerstorfer zmínil se o Marschal- lově aféře; — Heímann na Nowakovy podněty stran ochrany k zachovávání přírodn ch památek; — Kiemann prohlásil, že není spokojen s ministro- vou odpovědí v Marschallově aféře a žádal za uve- řejnění protokolů: — Skéne souhlasil s Perners- torferovými vývody. Ministr dr. Hartel zastával se dosavadníh rozřešení aféry a prohlásil, se každý čien výborn může nahlédnouti do protokolu. Příští schůze bude z ejtra Vinařský výbor usnesl se pozvati delegát zemědělské rady terstské a obchodních komor štyrsko- hradecké, roveredské a splilské a 2 vinochemické znalce na expertisu o strojeném vínu, jež konána bude 29. a 30. t. m. v poslanecké sněmovně.
Ref Komorovský Posl doktor Dvořák svatý . Jiří Pernerstorfer Marschal Nowakův Marschallův Hartel Vídeň Hradčany Klatovy Nanebevzel pannus Marie
31 article
V živnostenském výboru ministr obchodu bar. Call vytkl důvody, proč vláda při reformě živnostenského zákona setrvala při novelle. Připustil, že žádaná kodifikace má pro sebe formálně mnoho okolností a že zastaralost živnostenského řádu opravňuje k pořízení nového, avšak poměry prů myslu, maloživností a sociální politiky nejsou ještě tak ustáleny, aby byly podkladem zákona, vypočte- ného snad na dlouhou dobu. Poukazuje na nedo- statečně dosud vyvinutou a sesilenou odbornou organisaci společenstevní, na nejasnost v různých oborech, na nutnost zevrubných praci předběžných, aby výbor vzhledem k nedlouhému již trvání man- dátu poslanecké sněmovny pustil se do dalekosáhlé akce. Vláda jest ochotna v rámci nynější akce k dal- ším zlepšením. Troufá, že výbor, jemuž záleží na brzkém odstranění poměrů, tísnících maloživnost- nictvo, tak jako vládě, uzná, že nebude zmenšením zodpovědnosti, že chtěje něco lepšího, zmařil to, c bylo dobrého. Poslanec Erb pravil, že lživnostníci musí míti organisaci, jakou jiné stavy již muji. Přimlouva se za důkladnou změnu živnostenského zákona.
poslanecký sněmovna