2
masthead
V Praze, ve středu dne 15. března 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předplání se:
v Praze v administraci
na měsíe . . . . ..
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čenáškeu
2 K50h
na měsí
na čtvt leta . . . . i K solh
ve slIalkárha
2 K 30h
na měsíe . .
Foštou
za měsíe
na čtvrt lela . . . 9 K. 60h
s dvojí záellkot
na meěatn
na čtvrt láta . . . 1I K so
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 14. března. (Původn
telegram od zvlášt. zpravodaje »Nár. Listů«.
Na ústupu dva kavkazské pluky, da-
gestanský a osetinský, jež chránily
poslední oddíly vojska, zadržajíce Ja-
ponce, byly zničeny. Zbylo několik
mužů s dvěma důstojníky.
Budou mobilisovány tři nrmádn
sbory. Generál Dragomirov odebere
se na bojiště jako poradce.
Mobilisují se dvě divise carsk
gardy, pluky finský, moskevský, pav
lovský, petrohradský a čtyři pluky
jež jsou posádkou ve Varšavě.
(Ostatní telegrafické a telefonické zprávy
víz na straně 3.)
Dragomirovo
Petrohrad
Varšava
6
article
Zemědělství a hospodářská
rozluka.
Zemědělství a hospodářská
rozluka.
V okamžiku, kdy na radě říšské se rokuje
o návrhu Derschattově, aby se zvolil 48ělenný
výbor, kterýž by se radil o poměru obou polovin
soustátí a připravil případné návrby, jest zá-
hodno blíže přikročiti k otázce, jaké účinky
bude míti obchodní politika toheto soustátí, jak
se projevuje v obchodní smlouvě s Německem.
na nejširší vrstvy našeho národa, zejmena pak
na naše zemědělství.
Ráz této příšti obchodní politiky, jejíž pů-
sobnost nastane již měsícem březnem příštího
roku, dá se stručně označiti jakožto ochranný.
nejen co se týče zemědělství, ale i čelných od-
větví průmyslových. Ochrana tato, poskytovaná
zvýšenými celními sazbami, projeví se v širo-
kých vrstvách konsumentů zdražením veškerých
životních potřeb, protože vedle celé řady kartelů
a jiných podobných úmluv mezi výrobci, maří
se pomocí její uskutečnění hospodářského pra-
vidla o volně soutěži a jejích účincích na vývoj
levných cen.
Avšak ochrana, takto poskytovaná zvláště
zemědělství, připadne lvím podílem předovším
uherské polovině soustátí, a to již i proto, že
vývoz obilí, mimo ječmen, z této poloviny říše
jest bezvýznamný a že spotřeba uherského obilí
a mouky jest u nás přímo obrovská.
Nové zvýšené celní sazby německé na obilí
stlačí, možno-li, ještě více posavadní náš vývoz
a dotknou se bezpochyby nepříznivě i vývozu
ječmene a sladu, ale naše zvýšené celní sazby
na obilí nebudou nám hrubě k užitku proti do-
vozu obilí z ciziny, protože dovoz tento i dosud
byl velmi nepatrný a značněji jevil se pouze
u kukuřice, již dovezeno bylo v r. 1903 okrouhle
za 30 mill. K, v r. 1904 pak za 40 mill. K;
ostatního obilí dovezeno v týchž létech za
6.4 mill. K a v loňském suchém roce za 47.6
mill. K.
Německo
7
article
Již z těchto okolností plyne, že nové celní
sazby ne obilí ještě více sesilí schopnost uher-
ské soutěže zemědělské v této polovině soustátí
ano, že při nedostatku dovozu jiného obilí, se
stanou ostrou zbraní v rukou uherských vývoz-
níků proti naší výrobě zemědělské i v její posa-
vadních, i tak značně obmezených rozměrech.
Tento předpoklad stane se nepochybnou
pravdou, sestavíme-li přehledně množství posa-
vadního dovozu zemědělských výrobků do zem
našich a vypočteme-li zároveň premii, jakéž bu-
dou v Uhrách požívati ve způsobě zvýšených
sazeb celních.
Vezmeme za základ výkazy uherského sta
tistického úřadu za poslední r. 1904, při čemž
zaznamenáme i značnější odchylky v r. 1903.
Pšenice dovezeno z Uher do Rakousk
okrouhle 4 mill. metr. etů. (r. 1903 přes 5)
nejnižší celní sazba dovozná činí 6 K 30 h, tedy
se dostane Uhrám ochranné premie přes 24 mill.
korun.
Žita dovezeno přes 2 mill. q (roku 1903
okrouhle 3 mill.); nejnižší celní sazba 5 K 80
premie se dostane Uhrám okrouhle 12 mill. K.
Ječmene prodali Uhři u nás 1.9 mill. a
nejnižší celní sazba 2 K 80 h, uherská premie
obnášeti bude přes 5.3 mill. K.
Ovsa dovezeno z Uher více než 2 mill.q
celní sazba 4 K 80 h, získají tedy v Uhrách
9.6 mill. K.
Kukuřice dovezeno z Uher na 2.2 mill
q, při celní sazbě 3 K získají Uhři 6.6 mill. K-
Mouky dovezeno z Uher přes 6.1 mill. e
celní sazba na mouku činí 15 K, přibude tedy
Uhrám přes 91 mill. K.
Takovýmto způsobem dá se zjistiti vývozní
ochrana, poskytovaná uherským zemědělským
výrobkům ve všech ostatních celních položkách,
a jak pronikavá bude tato ochrana, vidno nejen
z uvedených ukázek, ale i z následujících dal-
ších okolností. Úhrnná cena obilnin a mouky
v r. 1904 z Uher k nám dovezených činila
okrouhle 19 mill. q, v ceně okrouhle 375
mill. K.
K Ječmen
Uher
Uhry
Rakousk
mill
8
article
Ze všeho uherského vývozu šlo tu do zemí
cislajtánských 87.7%; zvýšením celn
sehrany v Německu tento uherský
dovoz k nám ještě vzroste; to hroz
zejmena ječmeni,
Dále připomínáme, že jde z vývozu uher-
ského do zdejších zemí zeleniny, ovocea
jmých rostlin 3 míll. q za 28 mill. K čil
80.5% všeho tamního vývozu; dobytka přes
920.000 kusů v ceně 203 mill. K, čili 79.39%
všeho uherského vývozu.
Menších zvířat (drůbeže a pod.) přes
4 mill. kusů v ceně 17.7 mill. K čili okrouhle
61%. Dále následují vejce, med a pod. v ceně
32 mill. K okrouhle 51.5%; tuky, máslo a
pod. v ceně 27 mill. K okrouhle 84%; ná-
poje, víno a pod. v ceně 32.7 mill. K čili
76.6 9.
Různé jiné potrav ay v ceně 23.7
mill. K čili 95.89.
Tu bnáší celní ochrana na př. u dobytk
(volů) 15 mill. K, u koni 2.2 mill. K, u drobných
zvířat 3.2 mill. K, u zabité drůbeže přes 2.2
mill. K, u vajec 1.6 mill. K, u másla přes 1.5
mill. K, u sádla, slaniny přes 6 mill. K
u čerstvého masa 2.7 mill. K, u vína v sudech
42 mill. K.
Kdyby se dle posavadního vývozu podrobně
vypočítala ochrana, jíž se dostane uherskému
zemědělskému dovozu k nám, dospěli bychom
k sumě na 300 mill. K ročně; vždyť již tuto po
dané ukázky činí úhrnem 219.5 mill. K.
Ovšem lze namítnouti, že u veškerých vý-
robků a plodin zemědělských se neuskuteční po-
skytnutá ochrana v plné ceně, ale v tom právě
spočívá nebezpečí pro naši vlastní výrobu země-
dělskou, protože již za posavadních poměrů
byla soutěž Uher vítězná a nyní se jí dostan
takovéto vydatné výzbroje, že soupeření to bude
ještě úspěšnější, uváží-li se, že jsou poměry
půdy a pracovní podmínky v Uhrách celkem pří
znivější než na př. v zemích českých.
Uher
Německo
Uhry
mill
9
article
Zdejší zemědělství nebude však s to, vy-
užitkovati stejné celní ochrany ve stejné míře
jako Maďaři, již z toho prostého důvodu, že n
př. v celé řadě odvětví hospodářských se mu
nedostává vůbec potřebných podmínek výrob-
ních, na př. uvádíme víno; a tam, kde podmínky
ony by byly, nutno počítati, že veliká massa na-
šich drobných zemědělců jen málo co může od
prodati, kdežto četné latifundie uherské mají v
vývozu zemědělských plodin nepopíratelnou pře
vahu. Budou to tedy hlavně velkostatky na obou
stranách, jež seberou smetanu, poskytovanou
celní ochranou zemědělství, kdežto malí ma-
jitelé půdy a všechno konsumující obyvatelstv
bude ochranou touto těžce postiženo ve svých
denních životních potřebách.
Nevalnou útěchu poskytuje tu ochrana, jíž
se dostává četným odvětvím průmyslu. Nejen
že v Uhrách usilují všemi prostředky, aby roz
množili svůj průmysl a snížili odbyt našich to-
varů, ale mezinárodní poměry utvářejí se pro
celé soustátí tak nevýhodně, že zahraničných
trbů spíše ubývá. Budou-li však široké vrstvy
slísněny zdražením svých denních potřeb, sotva
se lze nadíti, že by jejich schopnost konsumní
se posilnila a že by tudíž vnitřní spotřeba prů-
myslových tovarů značněji mohla vzrůsti.
Mimo to, přihližíme-li ku poměrům ve vlast-
ním národě, lvi podíl z výhod průmyslové výroby
připadne opět — jinam.
Dle toho se podobá, že by za daných okol-
ností pre široké vrstvy obyvatelstva hospodář-
ská rozluka a zřízení vnitřní celní čáry, jež by
poskytla přiměřenou ochranu zemědělství proti
Uhrám, nemusila ani u nás nebýti nevítanou.
Maďar
Uhry
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 14. března.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Velká věc: struktura monarehie, poměr obou
její polovin, oetl se návrhem předsedy německé
strany lidové na jednacím pořadu sněmovním
Ale pozornosti a smyslu pro tento kardináln
problém říše pro těžkou krisi, ve ktere
nalezá se právě dualism a celý státoprávní útvan
společných instituci, hlavně pak armády, nebylo
valně. Dra. Derschattu a dra. Lechr
ještě poslouchalo 80, pak asi 60 poslanců.
potom se zasedací síň vyprázdnila, jako by se
jednalo o silnici jihotyrolskou, a naplnila se
teprve koncem schůze, když ujal se slova řečník
všeněmecký, jehož dávno již na jeho křesl
nebylo.
Dr. Jul. Derschatta šlechtic ze Stand-
galtu je bez odporu nejsympatičtější a nejnada-
nější osobou a hlavou v čele německých nacio-
nálů. Poprvé vynikl návrhem na zvýšení podílu
ze zisku rakousko-uherské banky, jejž podal
roku 1886 a jenž byl sněmovnou poslaneckou
přijat a panskou sněmovnou zpáčen. Loni pro-
půjčil se — ke své škodě — v delegaci k reso-
lutnímu návrhu, ve kterém akcentovala se, poku
jde o záležitosti vojenské, práva koruny proti
parlamentu a proti vůli zastupitelstva lidového
Pohořel důkladně a málem byla by měl
tehdejší jeho morální porážka za následek resi
gnaci na mandát poslanecký.
Lechr
doktor
Jula
Vídeň
Stand
poslanecký sněmovna
uherský banka
11
article
Nezastrašiv se oním neúspěchem, podnikl
teď akci novou. Navrhl velkou 48člennou ko-
misi, která by — dle jeho výkladu — zevrubně
vyšetřila všechny stránky styků Cislajianie se
zeměmi uherskými a měla při tom zřetel na
historický vývoj, učinila pak své usnesení a po-
dala konečně sněmovně konkretní referát. Chce
tedy jakousi reformu, jakousi revisi dua-
lismu. Jakou — neřekl. Ukázal jen na ne-
shody vyrovnacích zákonů rakou-
ských na straně jedné a uherských na straně
druhé a vylíčil, jakým prolilidovým sborem jsou
delegace. Vzpomenul fakt, nesčislněkráte již
opakovaných — pro některé německé lidovce
byla čiročirým odhalením; naivně volali:
»Slyšte! Slyšte!« Nebylo také žádné novum, co
vypočeti na důkaz, jak uherské zákony vyrovnaci
porušují hospodářský prospěch této poloviny říše
počinaje železnicemi a cukrem konče. Byl samá
kritika, samá negace. Nic snazšího, než politik
proti jeho sermonu. Je-li dualism špatný a ško-
dlivý, kdo medle má vinu, než ti, kdož jej
udělali, by jím otročili národy neněmecké a
kterým byl dobrý, dokud je otročiti mohli. Nyn
má stiny a škraloupy. Nyní jsou páni z ně-
mecké levice vidomi a choulostiví. A položil-l
si prof. Schöpfer otázku, proč v zemi koruny
svatoštěpánské národové nemaďarští vydáni byl
v šanc maďarské menšině, jest odpověď na
snadě: pro nesnášelivost a pan-
vačnost Němců zdejších, kterýmž vlast-
nostem hoví také tento tyrolský kněz stejně,
jako monsignore Scheicher, jenž mluvil
proti Madarům toninou nejostřeiší na thema
profesor
Schöpfer
Němec
Scheicher
Madar
12
article
národnostní otázka za Litavou. Tou zabývalse
také dalmatský Chorvat dr. Ferri, jehož řeč
měla tresť: co jest na venek silou Uherska, jes
násilím nejen na Nemaďarech, nýbrž i na Ma-
darech, poněvadž jest to toliko projev vrchníeh
několika tisíců, nikoliv však lidu samého.
Dr. Lecher tam, kde opustí obor otázek
národních a jazykových, jest nejen snesitelný
ale i zajímavý. Také jde-li do extrémů. Poda
dnes parlamentu několik, ostře vyhraněných
antithosí na důkaz, jak rvládne se v této polo-
vině říše shora dolů, v Ukrách s dola nahoru.
Podal několik drastických dokladů, jak veškera
hospodářská politika obou států jest diktována
zájmy, rozpory a sobectvím stálu jednoho
státu uherského, vlastně národa jednoho, maďar
ského. Vše to podal ve formě aforisticky účinné
které vadil jen nepřijemný jeho hlas. Nen
žádné pochyby, že poslanec za město Brno
rozumi rakousko-uherskému vyrovnání lépe a
dovede více a pěkněji o něm říci, než posl. za
Štyrský Hradec.
Chorvat
doktor
Ferri
Lecher
Uhersko
Ma
Nen
Brno
Štyrský Hradec
13
article
Dr. Bareuther po dlouhé době objevi
se opět na svém místě. Sedě — jest nemocen
— přimlouval se za celní jednotu Rakousk
s Německem, konejše nás Čechy, že by se
v ní vedlo nám dobře. Velké posluchačstvo
shromáždilo se kol toboto poslance, který dostal
se do družiny Schönererovy v podzim věku
svého a jemuž nikdo by nebyl před 20 roky
prorokoval, že bude v této společnosti . ..
Nynější ministr zemské obrany Schö na ich
byl dnes bar. Gautschem představen sně-
movně. Formou novou, mimořádnou, slavnostní.
Provázeli ho při jeho debutu všichni kollegově
všichni en pleine parade ve frakovém oděvu
Obřadnost representace tě vzbudila pozornost
dala podnět k leckterým, také zlomyslným ko
mentářům. V době necelých šesti měsíců by
Schönaichem uveden do sněmovny sed ný nový
ministr a nemůže překvapiti, že s několika stran
dnes ozvaly se souhlasné předpovědi, že změny
které začaly rekonstrukcí kabinetu Körbrova
dne 26. října minulého roku, a které měly pro-
nikavé pokračování v pádu dra. Körbra sama
a v nastolení bar. Gautsche v čelo vlády, nejsou
ještě skončeny a že dovršeny budou proměnou
nynějšího kabinetu ve vládu parlamentní. Ovšem
připojeny byly tři důležité otázky: kdy to
bude? za jakých poměrů to bude ? kdo budou
osoby povolané? Na žádnou, opakujeme na
žádnou z otázek nemůže nikdo dáti dnes
opravdové odpovědi.
doktor
Bareuther
Čecho
Gautsch
Schönaich
Körbr
Německo
14
article
Z Víäně, 14. března.
M. předseda dr. Kaiser zahajuje schůzi
11.15 hod.
Předseda hr. Vetter ohlásil se nemocným
Členové ministerstva byli ve fraku. Nový minist-
zemské obrany pzm. Schönaich usedá na mini
sterské lavici.
Po schválení protokolu předsedající dal předčí
tati sdělení o odstoupení hr. Welsersheimba a jme
nování Schönaicha ministrem zemské obrany a m.p
bar. Gautsch představil nového ministra.
Mezi došlými spisy jsou dotazy poslanet
Skena a sp. po naddržování ruskému cukru před
rakouským při přívozu: — Hovorky a sp. p
přidělení vagonu solních odpadků věličských hospo
dářské besídce v Krouně; — Hybeše a sp. po neza
chovávání nedělního klidu v Halbmaverově mlýně
v Plzni; — Sommra a sp. po českých lesních
úřadnících při politické správě v tak zv. německém
území; — Biankina a sp. po obchodní smlouvě
s Černou Horou; — Flondora a sp. po nařízení
jatečných ředitelů v Rouenu, Frankfurtu a Kolíně
o prodeji dobytka dováženého z ciziny a škodě tím
vznikající rakouským dobytkářům.
Ministr orby hr. Buquoy odpověděl na dotazy
Seidlův a Kliemannův-
Sněmovna rokovala o Derschattově návrhu n
dosazení výboru k poradě
doktor
Kaiser
Vetter
Gautsch
Hovorka
Hybeš
Sommr
Buquoy
Seidlův
Kliemannův
Derschattův
Víän
Krouna
Plzeň
Rouen
Frankfurt
Kolín
15
article
o poměru k Uhrám.
Uhry
16
article
Posl. Derschatta vykládá sněmovně, proč návrl
byl podán a proč je potřebným a neodkladným
Dualismus z r. 1867 není nijakým organismem, nýbrž
mechanismem nejprimitivnějšího rázu a nejneohra
banějšího druhu. Státní smlouva, upravující pomě
k Uhrám, není smlouvou ani svým vznikem, ani
formou a obsahem. Uherský zákon z r. 1867 byl
ujednán tehdejšími ministry Beustem a Beckem
s uherskou polovinou říše a předložen koruně k
schválení bez dolazu s touto polovinou říše. Ukazuje
k nestejnému znění rakouského a uherského zakona
o vyrovnání, což je nanejvýš povážlivé. O různost
mezi čl. 5. našeho a čl 11. uherského zákona (vý
sostní právo) nehodlá se zmiňovati. Tato otázka
praví, zaměstnávala nás a mne snad příliš mnoho
(Hlučná veselost.) Je velmi charakteristické, že
o kvotě zákony různí se podstatně. Uherský záko
stanoví právo koruny určovati kvotu bez časového
omezení, rakouský zákou obsahuje známé omezen
na rok. Ještě charakterističtější jest různost v příčin
záležitostí, které mají se vyřizovati dle společnýcl
zásad. Příslušný článek uherského zákona obsahuje
bezvýminečné stanovení jen v příčině branné sou
stavy Stran všech ostatních otázek, které mají s
vyřizovat dle společných zásad, závisí společnos
v upravování od uzavření celního a obchodního
spolku.
Posl
Beust
Beck
Uhry
uherský zákon
17
article
Posuzuje delegace, zřízení, které již při svém
vzniku vzbudilo veliké námitky, tvrdí, že sněmovn
zřízením delegací zřekla se rozpočtového práva ve
společných záležitostech a v celé řadě agend, jel
přikazují se společným ministerstvům, prakticky an
není zákonodárného práva. Proti zřízení delegacije
podstatná námitka: neposkytuje žádné záruky, že
její většina srovnává se s většinou sněmovny.
Zřízením společných schůzí je dána možnos
že stačí v delegaci rakouské jediný hlas, aby tétc
polovině říše bylo vnuceno usnesení, s kterým ne-
srovnává se většina, ani menšina sněmovny.
18
article
Jsme spolkovým státem, pokud jedná se o bře
mena. Ale jsme spolkem států, kdy jde o povinnosti
Tu platí zásada parity: co nechce jedna čásť, ne
může se státi.
Není divu, že již r. 1876 v době prvního obno
vování vyrovnání byla postavena do popředí olázka
revise. Během času znikla, protože pokaždé při ob-
novování vyrovnání měli jsme slabý parlamení s
slabou vládou a každé obnovování posuzovalos
v tomto parlamentě s hlediska moci. Poměry způso
bené r. 1867 přiostřily se během let způsobem při-
rozeným a umělým. Přirozené přiostření nastalo
tím, že uherská polovina říše během posledních de-
sítiletí vyvinula své síly více než rakouská. K agrár-
nímu státu přičlánkoval se pozoruhodný průmysl.
Jakými prostředky? víme všichni. Na vysvětlenou
uvádí řečník příslušné číslice a dospivá k závěrku
že již dle přirozeného vývoje nynější kvota více ne-
vyhovuje a poměr z r. 1867 není správný. K tomu
druží se vývoj umělý. Není téměř jediného uslano
vení o vyrovnání, proti jehož duchu uherská polo
vina říše nebyla by se prohřešila. Všecka železničn
politika, neuvěřitelné nadržování domácímu průmy
slu, jednání při dodávkách v Uhrách jsou momenty
které zřídily již dávno neviditelnou celní čáru mez
touto a druhou polovinou říše. Pomníme-li na sur
taxu a brusselskou konvenci, pokud se týče na její
podepsání, musíme říci, že tato nevidilelná celn
čára jeví se již ve státních aktech v patrné vše-
obečné rozluce.
jítsítiletí
Uhry
19
article
Řečník cituje známě místo z novoroční řeči b
Tiszy o cíli, aby politické těžiště mocnářství padal
čím dále tím více do Uher, aby na jednání tohote
mocnářství názor národa uberského a veliký zájem
uherské vlasti vykonával rozhodující vliv. Tato ře
byla přijata s nadšením. Mluví-li vůdce strany, při
znávající se v Uurách k vyrovnání z r. 1867, tak
jasně a zřetelně, pak musí říci, že v dualismu byl
utvořen především stát vedle nás, během vývoje
povstal stát proti nám, v budoucnosti má vzniknouti
dle snu této novoruční řeči stáť nad námi. (Tak
jest! lilučná pochivala.)
Přecházeje k podrobnostem, uvaloval nejprv
samostalné armádě. V této otázce nerozhodují zá-
sady, vylčené maďarskou stranou neodvislosti, nebot
mnoho bude odstaveno. Rozřešení její závisí n
usnešeních 9členného výboru liberální strany ma-
ďarské, neboť z nich patrno, jak rozmnožily se po
žadavky uherského parlamentu ve vojenských zále
žitostech. Tu hrají hlavní úlohu výhrada ve správě
a organisaci armády. Vojsko, na jehož organisae
nebo správu působí parlament jeden nebo dva, ne-
může zůstati dlouho jednotným. Otázka rozdělení
vojska nemůže se vyloučiti z celku uherského vyrov-
nání. Byl by sice možným i po rozdělení armády
celní a obchodní spolek, ale státoprávní základ
poměr k Uhrám by po rozdělení armády pominul.
Uhry
20
article
Je možná, aby až budou miti- v Uhrách nárednl
vojsko, Rakousko platilo sebe menší příspěvek na
armádu společnou? Rozdělení vojska bez velkých
státoprávních změn není možné.
Ohledně celní rozluky poukazuje na někter
projevy průmyslníkův a jejich svazův a tvrdí, ž
Rakousko snese ji snáze, než Uhry. Třeba vzpla
nuly velké boje při změně poměrů, jež trvaly 11
věku, rakouský průmysl vydrží tento boj, třeb
utrpěl i rány. Bar. Banfly vyjádřil se, že maďarský
národ vyslovil se pro celní rozluku, ale zároveň pro
společenství. Zde máme také my slovo. Řečník po
ukazuje na státoprávní nesnáze s neřešeným dosu
poměrem zabraných zemí a na společenství rak.
uherské banky, jež by se při celní rozluce ne
udržela.
Uhry
Rakousko
21
article
Kvotový poměr jest osnován na společném hospo
dářském území. Celní rozlukou kvota a vojenský po
měr stojí v čele souvislosti a jakmile se jednou kvot
změní, je státoprávní a praktický vliv na otázku roz-
dělení vojska nevyhnutelný. Situace je obtížná. Mám
vyrovnání dle § 14. až do r. 1907, mincovní spole
a bankovní statut, jenž platí až do r. 1910. Předlat
se nám obnovené vyrovnání až do r. 1913 a obchodn
smlouvy platné až do r. 1917. Větší spletitosti byt
nemůže. Každý krok s cesty znamená nebezpečí. Nej
větším nebezpečím je však odkládané projednáván
této záležitosti zvlášť se zřetelem k velkému volebnímu
vítězství uherské strany neodcislosti a k jejím poža
davkům. Souhlasí a hr. SylvonTarouccou, že likvi
dační proces nesmí provésti se, kdy to bude vho
Uhrám. Největší chybou bylo, že jsme se ociťovali
vždy před hotovou událostí, v tísni, kde musili jsm
podvoliti se i tomu, co bylo proti našemu prospěchu.
Uhry
22
article
To se více státi nesmí. Zodpovědnost nesmí zůstavo
vati se pouze vládě, musí ji převzíti také parlamen
Ten musí zaujati postavení k této otázre v zájmu
obyvatelstva i státu. Doba řeči je ta tam, třeba skutků
Řečník odůvodňuje svůj návrh na dosazení samo
statného výboru, jenž musí zvolit odbor k přípravé
materiálu pro výbor a prohlašuje, že jeho návrh nen
demonstrační, nýbrž opravdový. Chopí-li se i výbo
věcí do opravdy, ustanoví podmínky, za jakých by
chom mohli vstoupiti do nového státoprávního a ho
spodářského poměru s Ubrami, ba kdyby bylo možné
aby výbor vypracoval program většiny této sněmovny
shledala by se také většina pro veledůležitou otázk
politickou. Troufám, že nynější historická chvíle ne-
setká se se slabým pokolením. (Hlučná pochvala
mnozí přátelé gratulují řečníkovi.)
Posl. Lecher praví, že trapně dojímá, jsme-l
vyloučení z nynějšího jednání koruny se zástup
uherského lidu. Vždyť jsou to takřka naše záležitosti,
o nichž oba činitelé jednají. Je to většinou nae
vojsko, naše zboží, naše obchodní smlouvy, naše
banka, naše peníze. Uhry nemají ani žádné řádn
vlády a přece se s nimi vyjednává. My máme řád
nou vládu a ta je povinna převziti vedení říšsk
rady v této důležité životní otázce. Že se tak dosu
nestalo, naplňuje obavou.
Posl
Lecher
Uher
23
article
Ministerský předseda dostal závdavkem branc
a úvěr. To je bilý, čistý list a řečník obává se, aby
rakouský cisař nenapsal naň jednoho dne, co slíbi
zástupcům uherského lidu jako král uherský
(Hlučný souhlas.) V Uhrách formuluje vyrovnací po-
žadavky lid, u nás koruna; v Uhrách vnucuje je
lidové zastopitelstvo koruně, u nás koruna lidovému
zastupitelstvu. V Uhrách dělá se vyrovnání z dola
u nás s hůry; tam je ústava trvalostí a vyrovná
možností, u nás vyrovnání trvalostí a ústava mož-
ností. Ministerský president čeká na pokyn od
dvora a sám neví, co předloží jako svůj program
zda společenství, nebo rozluku.
V ignorování rakouských politiků korunou jev
se úmysl; hledí se potlačiti debaty a použiti vzá
jemné žárlivosti stran. To proto, že doufá se, za
chovati přízrak v armádní otázce a přinésti zan
velké hospodářské oběti.
Uhry
24
article
Vytýká, že obchodní smlouva s Německem ne
byla ani předložena. Obchodně politické calendarium
je porušeno pro domnělou nečinnost uherské vlády
jež se však nejevila v otázce uherských nobilitaeí
(Velmi dobře.) Právě pro hospodářské poměryje
třeba, aby vláda převzala vedení. Především je tu
důležita otázka obchodní smlouvy s Německem, jež
je uzavřena až do r. 1917. Tato smlouva odporuje
Szellově formuli. Tím, že uherská vláda uzavřela
v Berlíně smlouvu do r. 1917, porušila smlouvu
způsobila státní převrat naproti lidovému zastupitel-
stvu v Uhrách. Rakousko octlo se ve zvláštním po
měru. Německý parlament přijal novou smlouvu
stará je vypovězena 1. března 1906. Tu je zjevný
konflikt mezi císatovým závazkem naproti uherským
parlamentníkům. Rečník ptá se, na kterou strau
postaví se vláda: na pešťskou (1907) neho berli-
skou (1917). V Berlíně uzavřeli jsme smlouvu spo-
lečně s Uhrami a nepřijmou-li ji, budeme společn
blamováni. Je přesvědčen, že Uhry chtějí úplno
celní rozluku a pomýšlejí na zamitnuti obchodní
smlouvy s Německem. Tím by se zbavili rázem
svého hlavního odbytiště.
Szellův
Uher
Německo
Berlín
Uhry
Rakousko
25
article
Řečník uvažuje následky uherských záměrů. Na
báda vládu, aby nečekala, co bude dělati příšt
výbor, ale zaujala bez meškání postavení v aktuál
ných otázkách, jež tísní obchod, průmysl, živnosti
zemědělství v Rakousku, a vyřkla jasně a zřeteln
své mlnění. Ať vynasnaží se s námi dospěti v uher
ském vyrovnání k společnému programu. Naše s
tuace v Rakousku je vážnou, ale ne špatnou. Uhe
nemáme se co báti, ale špatné politiky tak zv. roz
hodujících činitelů. (Hlučná pochvala.) Lidové zastu
pitelstvo rakouské musí se starati samo o sebe
dáti již za nynějšího stadia vyjednávání korun
s uberskými záslupei lidovými formální i materiáln
parilu. (Hlučná pochvala a pollesk.)
Posl. Schöpřer dovozoval, že dualismus je v od
poru se samým vznikem Rakouska, nepřirozeným
spojením, pro něž nelze dostati se k cílevědoméza
V drobném prodejt:
ranní číslo o sobě . . . za e
odpelelni
. . . . za zk
Ve fillalkách na venkověa
ranní čírlo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 3b
Inseráty
plati se hotově napře
Přečplacení a Inserty přijímá adlmini-
strace v Marianské ulici č.a
Tam nacházejí se táž redakee
tiskárna a enpedice „Národních Listá“
Rukopisy se novraosjí.
Posl
Rakousko
národní Listat
26
article
hraniční politice. Bosenská otázka poupadá. Tak
v úpravě vnitřních poměrů dualismus nevykonal nic
dobrého. Hospodářské společenství dospělo k tako-
vým koncům, že hlásá se skoro všude »Pryč o
Uher«. Se zřetelem na národní politiku nynější spo-
jení udržeti nelze. V Rakousku dobyly si národnosti
značné samostatnosti. V Uhrách jeví se opak toho.
(Hlučná pochvala mezi křesťanskými sociály.)
Jednota armády jest prý částečně obětována.
Uhry
Rakousko
27
article
Dospívá k přesvědčení, že dualismus má v sobě zá-
rodek smrti a proto musí jednou zajíti ku prospěchu
nebo škodě říše. Celý vývoj věcí žene k nové
úpravě a proto je velice důležito, aby byl dosazen
výbor k úpravě jednoty. Velmocenské postavení Ra-
kouska musí zachovati se, ale proto přece nesmí
povolovati se těm, kdo jsou jeho nepřáteli a starali
se o jeho zkezu. Politické a hospodářské otázky
musí projednati se společně. Hodí-li Rakousko na
váhu celou svou silu, ukáže se, bude-li pouhým di-
vákem Uhry budou prositi, by se uzavřel mír
pak upraví se skutečně státoprávní poměr a Rakou-
sko stane se zase, čím bývalo, velkým státem, v němž
všecky národy naleznou ochranu, také madarský,
neboť jinak by musil zahý nouti. (Hlučná pochvala a
pot esk mezi křesťanskými sociály.)
Posl. Fezri (nejprve chorvatsky, potom německy)
připomíná, že poslední volby uherské byly pouze vý-
razem vůle jednoho tamějšího kmene. Maďarům mízí
půda pod nohama a proto provádějí bezohlednou
assimilaci. Jejich zhoubný vliv jeví se také v Chor-
valsku. Oni maří železniční spojení s Dalmacii, zbra-
ňujíce tak jeji hospodářský rozkvět. Podobně počínají
si také v zabraných zemích. Líčí potlačovací politiku
maďarskou proti jiným národnostem a prohlašuje, že
nejsou to zvolenci lidu, již usilují teď o celní rozluku
a pomaďaření armády. Právě vůle lidu za nynějšího
volebního systemu v Uhrách vyniknouti nemůže. Ae
se řekne králi, že v Uhrách není žádné ústavy, žádné
svobudy a že tam očekávají jeho spásného slova:
»Rovnoprávnost pro všecky občany bez ohledu na je-
jich jazyk a vyznání.« Bude hlasovati proti předloze.
Posl
Maďar
Rakousko
Chor
Dalmacie
Uhry
28
article
Posl. Scheicher přimlouvá se, bychom dbal
sami o sebe. Uhry nejsou kulturní zemí. Stěžuje si
na potlačování tamních Němců, Slovanů a Rumunů,
jichž třeba ujmouti se. Chtějí-li se Uhry od nás od-
trhnouti, nemáme proti tomu žádné námitky, ale at
nám dají, co nám patří: celou západní čásť Uher
a také jižní čásť obydlenou Germány (?). Bylo by na
čase, aby národy jednou samy spolu mluvily, potom
by se dosáhlo klidného spolužití. Výbor musí po-
jednati o té záležitosti vážně a důrazně. (Hlučná po-
chvala a potlesk mezi křesťanskými sociály.)
Posl. Bareuther prohlašuje, že jeho strana
souhlasí s návrhem, ale záleží na tom, aby sně-
movna také svá usnešení provedla. Té síly se jí
však nedostává, dokud bude platiti § 14. a hroziti
nebezpečí, že nesvědomité vlády použijí ho k ústup-
kům pro Maďary. Proto přimlouvá se především za
zrušení § 14. a podá návrh, aby výborová zpráva
o jeho zrušení dala se na jednací pořad. Dále vytkl po-
stavení své strany k vyrovnací otázce. Osobní unie
znamená úplnou samostatnost a neodvislost obou
států pod jedním panovníkem. Rozdělením společné
armády odstraní se kvota a celní precipuum, od-
padnou delegace, tato parodie lidového zastupitelstva,
společná ministerstva, vrchní účtárna a rozdělení
společných aktiv. Osobní unie nevylučuje smlouvy
o zahraničném zastoupení, vojenství a p., ani úpravu
hospodářských poměrů celní a obchodní smlouvou.
Výsledek uherských voleb nás nezarmoutil, dokázal
správnost našich cílů.
Posl
Němec
Rumun
Germán
Maďar
Uhry
Slovan
29
article
Celní rozluka při zachování společné armády je
nesmyslem. Přejeme Uhrám úplně samostalné vojsko,
ale ať si je platí samy. Rakousko nemá proč nadbí-
hati Úhrám. Koruna svolila prý již k celní rozluce.
Ať ministr řekne, co na tom pravdy, on to přece
také má věděti. Zemědělství je rozluce povděčno.
průmysl ne, protože by byla na jeho újmu, ale
škoda by se vyrovnala, kdyby Rakousko a Německo
utvořily spolu hospodářský celek. (Hlučné heil!) Vý-
hody rozluky byly by vělší než škody, bez nichž
nebude jeden ani druhý stát. Jednání vyrovnacího
výboru musí býti prosto polovičatosti, jíž Rakousko
tolik vytrpělo. (Hlučná pochvala a potlesk; řečníku
gratulují.)
Konec schůze ve 3 hod. 45 min. odpol.; příšt
bude v pátek 17. t. m. s dnešním jednacím pořa-
dem. Mezi imm unitní záležitosti pojata tu též Stern-
bergova afféra.
Stern
Uhry
Rakousko
Německo
30
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 14. března. (C.-B.)
V rozpočtovém výboru předseda d .
Kathrein upozorňoval na loudavost práce, takže
půjde-li to tak dál, nebude do Velkonoc odbyta
ptal se, nebylodli by radno dohodnouti se se sněmov-
ním předsednictvem, aby výboru vyhradily se místo
dvou tři dni v týdnu k jeho porzdám. (Souhlas.)
Ref. hr. Komorovský referoval o pol. »Vý-
daje k uměleckým a archaeologickým
účelům«.
Posl. dr. Ladislav Dvořák oceňuje význam
umělecko-historických památek kostela sv. Jiří na
Hradčanech. Doporučuje zvýšení navržené subvence
30.000 K pro přiští rok, aby se tnohlo počíti s umě-
leckou výzdobou chrámu. Líčí dále peněžní oběti,
jež přineslo město Klatovy na opravu chrámu dě-
kanského a navrhuje resoluci: »C. k. vláda se vy-
zývá, aby k opravě děkanského kostela Nanebevzeli
Panny Marie v Klatovech poskytla na rok 1905 státní
subvenci 10.000 K, za níž ústřední komise pro za-
chování uměleckých a historických památek již roku
1902 se přimlouvala a aby ji vřadila do dotyčného
rozpočtu pro rok 1905.e
Posl. Pernerstorfer zmínil se o Marschal-
lově aféře; — Heímann na Nowakovy podněty
stran ochrany k zachovávání přírodn ch památek; —
Kiemann prohlásil, že není spokojen s ministro-
vou odpovědí v Marschallově aféře a žádal za uve-
řejnění protokolů: — Skéne souhlasil s Perners-
torferovými vývody.
Ministr dr. Hartel zastával se dosavadníh
rozřešení aféry a prohlásil, se každý čien výborn
může nahlédnouti do protokolu.
Příští schůze bude z ejtra
Vinařský výbor usnesl se pozvati delegát
zemědělské rady terstské a obchodních komor štyrsko-
hradecké, roveredské a splilské a 2 vinochemické
znalce na expertisu o strojeném vínu, jež konána
bude 29. a 30. t. m. v poslanecké sněmovně.
Ref
Komorovský
Posl
doktor
Dvořák
svatý . Jiří
Pernerstorfer
Marschal
Nowakův
Marschallův
Hartel
Vídeň
Hradčany
Klatovy
Nanebevzel pannus Marie
31
article
V živnostenském výboru ministr obchodu
bar. Call vytkl důvody, proč vláda při reformě
živnostenského zákona setrvala při novelle. Připustil,
že žádaná kodifikace má pro sebe formálně mnoho
okolností a že zastaralost živnostenského řádu
opravňuje k pořízení nového, avšak poměry prů
myslu, maloživností a sociální politiky nejsou ještě
tak ustáleny, aby byly podkladem zákona, vypočte-
ného snad na dlouhou dobu. Poukazuje na nedo-
statečně dosud vyvinutou a sesilenou odbornou
organisaci společenstevní, na nejasnost v různých
oborech, na nutnost zevrubných praci předběžných,
aby výbor vzhledem k nedlouhému již trvání man-
dátu poslanecké sněmovny pustil se do dalekosáhlé
akce. Vláda jest ochotna v rámci nynější akce k dal-
ším zlepšením. Troufá, že výbor, jemuž záleží na
brzkém odstranění poměrů, tísnících maloživnost-
nictvo, tak jako vládě, uzná, že nebude zmenšením
zodpovědnosti, že chtěje něco lepšího, zmařil to, c
bylo dobrého.
Poslanec Erb pravil, že lživnostníci musí míti
organisaci, jakou jiné stavy již muji. Přimlouva se
za důkladnou změnu živnostenského zákona.
poslanecký sněmovna