ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5b2f9e40-78ea-11dc-a1ec-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 33, person 80, work 4, org 7
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 44. března 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 73.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpiací se r Praze v administrnni na miě sín na čtvrt leta s drejí čoníškou va sařel 7k6oi na črvat lela . . ve Elislkách: 2 K 9ot na uěsie- Toštont na něsie ne čtvrt leta . . . . 9 K ooh s dvojí zisilkoe pa roě na čtvrs lota . . . K eo n L. Z Petrohradu, 13. března o 8.20 kod. večerní. (Původní telegraf. zpráva zvlášt ního dopisovatele »Národních Listů«.) V gu- bernii vitebské propukly nepokoje. Rolníci sežehují a plení domy ven- kovské i vyhánějí majitele jejich V gubernii kurské byl zapálen dvore velkoknížete Michala Alexandroviče Z Londýna, 13. března. Prvá ruská armáda, které velí Liněvič, unikl obklíčení od Japonců. Pokusy generála Kamamury, který necha své vojsko dokonce jeden den uraziti 40 mil pochodu, nepodařilo se v pravý čas dostihnouti Liněviče. Týž byl sice Kurokim odřízuut od silnice, která spojuje Mukden s Fušunem, ale již v pátek mohl oznámiti Kuro- patkinovi do Tělinu, že se soustře- ďuje na cestě do tohoto místa. Podle zpráv z TTokia odhaduje maršál Ojama počet ruského vojska, které účastnilo se poslelní bitvy, na 300.000 mužů pěchoty, 26.000 jízdy a 1368 děl. Podle úřadních zpráv, z Tokia do- šlých, kladly ruské oddíly v okolí Mukdenu ještě v sobotu zou- falý odpor. (Ostatní lelegrafické a telefonické zprávy viz na straně 5.)
Michalus Alexandrovič Japonec Kamamura Kura Ojama Praha Petrohrad Londýn Tokio Mukden
5 article Probili se!
Probili se! „Jenom zázrakem mohl by se generál Kuropatkin se svou poraženou, Japonci úplně obklíčenou a hrůzou podlomenou armádou probíti k Tělinu. Většina jeho armády jest již zaskočena a obklíčena vojskem Nogiovým, Okuovým, Nodzuovým, Kurokiovým a Kama- murovým od západu, od jihu, od východu i na severu. Po hlavní mandarinské silnici, ani po trati mukdensko-tělinské nemohou trosky a ne- dobitky armády ruské dostihnouti již Tělinu. Neboť silnice tato jako trať železniční jest již zatarasena 7 kilometrů severně nad Mukdenem pluky Nogiovými. Prchajícímu Kuropatkinovi zbývají k vyváznutí a spáse toliko velmi bídné horské cesty, vedoucí přes průsmyk Vanko- talinský. Avšak toto jediné východiště jest již také velmi vážně ohroženo vojskem Kamamu- rovým ... Tak líčily před 4 dny po bitvě mukdenské skoro veškeré anglické a po nich německé listy zoufalý stav ustupující, poražené armády ruské.
Kuropatkin Japonec Nogiův Okuův Nodzuův Kurokiův a Kama
6 article
„Jen zázrakem“ se mohla ještě zachránit a po- něvadž zázraky už se dávno nedějí, tož zdála se jim úplná záhuba její na ústupu neodvratna. V pevné té naději, že bude Kuropatkin tak se- vřen, že musí kapitulovat, neváhaly londýnské listy dne 10. března napsati: „Slušelo by připsat generálu Kuropatkinov palmu největší strategické zna- menitosti, ano bylo by lze nazvati jei přímo největším vojenským ge- niem, kdyby se mu podařilo z této nesmírně tísnivé posice nynějš vyváznouti! Než nastojte, ještě nechýlil se večer téhož dne, ozval se „ztracený“ generál Kuropat- kin sám. Telegrafoval dne 10. března o 6. hod. do Petrohradu: „Od dnešního odpoledne byl ústup naší armády velice nebezpečným, zvláště pro sbory, nalezající se daleko od hlavní silnice mandarinské. Japonci ohrožovali naše sbory. avšak vděk nejkrajnějšímu napnut sil, vyvázly již naše armády z ne- bezpečí. Nepřítel střilel na naši ústupní čáru od západu i od východu. Zejmena prudkou palbu udržoval proti dvěma bodům na silnici mandžur- ské: u Tawy a Puhe. (Místo Tawa asi 10 kilometrů, Puhe asi 16 kilometrů severně od
Kuropat Japonec Petrohrad
7 article
Mukdenu). Vojsko naše drželo se re- lice statečně.“ — Vskutku také není podnes ani jediné zprávy úřadní z Tokia, která by svědčila, že by Japone byli v pronásledování ustupujících Rusův do- sáhli nějakého úspěchu a dostihli v patách za nimi dále, než Kuropaíkin uvádí. Tolikéž nesplnila se luzná naděje japano- filů, že snad levé křidlo ruské, bránivší tal hrdinně průsmyk Kuntulinský, jakož i východní horské cesty u Matsjundanu a Dity, jest bud zníčeno neb zajato: nýbrž i jemu podařilo se za stálých bojův dosáhnouti vysokého levého břehu řeky Hunu mezi Funšanem a Supanem a tím cesty na Tělin.
Japone Rusův Kuropaíkin Hun Tokio
8 article
„Že pak tento ústup nepodobal se útěku,“ doznává sama „Neue Freie Presse“. dokazuje ta okolnost, že Japonci se teprv hotují podnikati na zadní voj levého křídla ruského z údolí Hunu nájezdy u Kinsau, Siatrianu a Fušunu. Co se pak tkne pravého křídla ruského, bylo toto na svém ústupu po sil- nici tělinské krutě znepokojováno od západu voj- skem Nogiovým a od jihu vojskem Okuovým. avšak ubránilo se šťastně pronásledovatelům svým, což doznávají samy zprávy japonské, dle nichž „Rusové ustupují podél dráhy (mukden- sko-tělinské) dále na sever.“ Krylo tedy levé křídlo ruské chrabře bok hlavní armády ruské, ustupující po mandarinské silnici a tábořící dnes již zajisté v Tělinu. „Ze všeho vysvítá“ — jsou slova včerejší „Neue Freie Presse“, „že ru- ský ústup v podstatě děje se pravi- delně.“ — „Zázrak“ se tedy stal skutkem. A jak vypadají ty ohromné ztráty ruské, které od 9. t. m. nadouval žlutý tisk od Tokia až po Londýn a Vídeň do rozměrů přímo bá- ječných? Tvrdil, že prý Rusové, podstoupivše boj u Mukdenu o síle 302 000 pěšáků, 26.000 jezdců a 1112 děl oproti početně s lab ším prý Japoncům (celkem prý jen 215.800 mužů s 894 děly) ztratili ve dvanáctidenní hroznété bitvě mukdenské na 200.000 lidí — totiž: 150.000 mrtvých a raněných, 50.000 zajatých a na 500 až 600 děl.
Japonec Hun Fušun Rus Londýn Vídeň Neue Frei Presse
9 article
Po třech dnech však už musí sám ten japanofilský tisk svoje údaje smrštit na 40.000 padlých a raněných a na 25.000 zajatých Rusů, z těch 500 až 600 ukořistěných ruských děl pak jich dnes nezbývá šťastně než pouhých 60. A tak je nucena i včerejší »Bohemia« pou- štěti zpáteční páru a doznati nevrle: »Vůči kritické situaci, v níž ociťovalo s celé ruské vojsko, dlužno říci, že se ú stu Rusům rozhodně zdařil a že toli- kéž oběti, jakých vymáhal, jsou poměrně vlastně nepatrné . . . Cože znamená vů č zprávám anglického tisku a vůč vysoce vypjatým nadějím vítězu ztráta 40.000 zajatců a — 60 děl, kdyžtě celá ostatní armáda ruská se 1300 děly byla zachráněna?« Však pravý úsudek a odhad bude teprv možný, až vyjde časem na jevo skutečná číslice ztrát japonských, kterou ovšem té doby vláda japonská před vlastním lidem a před světem pod sedmi zámky tají. Že bude hrozná, jest tak jisto, jako že Japonci měli v bitvěu Mukdenu aspoň o 70.000 mužů více vojska než Rusově. Jedině nesmírná početní přesila umožnila jim tu dosud nevysvětle- nou výpravu 50.000 ne-li více mužů oklikou 60 kilometrů na Sinmintin, kterouž zaskočili a překvapili Rusy po desltidenním nerozhodnu- tém zápasu nenadále v týle, severozápadně o Mukdenu podobně jako v den bitvy kralohra- decké překvapila a zaskočila v rozhodném oka- mžiku armáda korunního prince Bedřicha pru- ského, od Králové Dvora přes Zvičinu přichvá- tavší, Rakušany u Chlumu v boku a způsobila jim katastrofu. Zdali také Kuropatkin dopustil se podobné tragické viny, že do poslední chvíle neopatřil si náležitých zpráv o tomto úkladu japonském, či zda-li neměl naprosto dostatek sil, aby jej mohl vítězně odrazit, kdož by té chvlle troufal si rozsoudit ? Jisto jen tolik, že nedostihla
Rus Japonec Rusův Bedřich pr Rakušan Mukden Bohemia
10 article
na bojiště v čas značná vojska ruská, vy pravaná ku pochodu z evropské Rusi již v lednu t. r., kteréžto opozdění zaviněno nejspíš nepo- koji a stávkami, tou dobou jako na zavolání po celé Rusi zabouřiv- šimi. Očekávaje bezpečně každým dnem při chod jejich, setrvával Kuropatkin v hlevním mě stě Mandžurska a to bylo jeho neštěstím, tak jako že byl přikovén ke dráze man- džurské, nemoha se od ní vzdáliti, aby čelil Japoncům operacemi dalekosáhlými a smělými výpravami obkličovacími, jako oni při svém snadném spojení s vlastí svou vždy mohli proti němu troufale podnikat. Jdou zprávy, že požá dal Kuropatkin za své propuštění a že bude na hražen jiným vojevůdcem. Nuže, kéž tomuto Štěstěna jest věrnější družkou v dalších zá- pasech, k nimž car Mikuláš II. jest prý ne- ochvějně odhodlán za česť a budoucnost těže zkoušeného Ruska! —
Japonec Kuropatkin Mikuláš Rus Rusko evropský Rus
11 article Čeští poslanci v „parlamentním“ ministerstvu.
Čeští poslanci v „parlamentním“ ministerstvu. Jakkoli nic snadnějšího v situaci nynějš než zodpověděti otázku, může-li některý český poslanec z klubu svobodomyslného vstoupiti do parlamentního či do poloparlamentního minister stva Gautschova jako plnomocník své strany, je u nás přece dost nedočkavců, kteří domnívaj se, že ku politickému spasení národa našeho neschází nic jiného, než aby vedle ministra krajana povolán byl do kabinetu jako ressortní ministr některý český poslanec. Dokazují, že všechny ostatní ohledy ustou- piti musejí zásadě, že zkaždá politická strana snažiti se musí dospěti ke vládě a zabezpečití si tím politickou moc. A že by český minist byl representantem české moci v kabinetě, o tom prý nalze pochybovati. Ostalně prý nikdo nevytýkal ani dru. Kai- zlovi ani dru. Rezkovi, že vstoupili do minister stev, jež nebyla naše, ba dr. Kaizl byl prý im- posantní většinou zvolen ve svém volebním okresu opět za poslance, když se byl dle stanov klubu, byv ministrem jmenován, mandátu svého vzdal. I dru. Rezkovi prý rovněž nepře- kážel ministerský úřad, když se byl ucházel mandát do zemského sněmu. — A »Politik« vy světluje dokonce oprávněný odpor proti tomu, aby nyní, bez závazných ujednání vstoupil ně který poslanec český do kabinetu, mizernou prý nám Čechům závistivostí oproti každému, kdo má štěstí něčím se státi. Opakujeme opělně že je ku podivu, jak se u nás rychle i na nej- bližší a nejpřirozsnějši věci zapomíná. Gož může dnes kdo z českého klubu vstoupiti do ministerstva, když neuplynula ještě ani ona lhůta, která se strany české dána byla baronu Gautschovi, aby osvědčil ochotu oproti národu našemu.
Gautschův doktor Kaizl Rezek Čecho Gautsch Kai
12 article
Co by si, pro bůh, počal parlamentn český ministr v kabinetě, kdyby neosvědčily se předpoklady, za nichž upuštěno bylo se strany české od obstrukce a kdyby čeští poslanci nu- ceni byli vrátiti se ke dřivější taktice? Tolik politické moudrosti, k níž mnozi páni, jak se zdá, teprve v poslední době se dopracovali, máme dávno již, abychom dovedli oceniti vý- znam politické moci. Nepodceňujeme také to, co český ministr v kabinetě dovede národu svému škodlivého zameziti a co zmařiti, i kdyby vý- sledky positivními vykázati se nemohl a věru že zbytečně se namáhají ti, jichž se to týče, poučiti nás o tom, jaké chyby se dopouštíme když vzpíráme se tomu, aby beze všeho, jen na pokyn shora, posadil se některý český po- slanec — a na to klademe důraz — jako repre- sentant politiky své strany, do křesla mini- sterského. Poukazovati na dra. Kaizla a na dra. Rezka je počínání nemístné. Mezi kabinetem Gautscho- vým a Thunovým je valný rozdíl, rovněž mez dobou, kdy dr. Kaizl okupoval palác ministerstva financi a touto dobou. Tehdy byla v plat- nosti ještě jazyková nařízení
Kaizl Rezek Thunův doktor
13 article
poslanci čeští měli závažný slib, že splněny budou požadavky je- jich. Dr. Rezek stal se ostatně poslancem teprve tehdy, když z ministerstva Körbrova byl vystoupil. A nemohl-li on, neparlamentní, úřad- nický ministr, vytrvati v kabinetě, který odpíral všechny ústupky národu našemu, jakou by tam měl za stejných okolnosti posici ministr parla- mentní? Mluví se ovšem neustále o tom, že Gautschův poměr k nám je zcela jiný, než byl Körbrův, však dokladu pro to nen dosud ani jediného. Naopak, z hříš- ného otálení se jmenováním soud- ních úřadníků jest patrno, že nemá baron Gautsch ani tolik kuráže, učiniti po spravedlnosti národu našemu ve věci druhého neb tře- tího řádu a v niž právo naše je tak samozřej mé.
doktor Rezek Gautschův Körbrův Gautsch
14 article
Obrozený kabinet Gautschův nemohl by býti jiný než koaliční; což ale političti mudrcové nechápou, že koaliční kabinet byl by kreaturou bez kosti, masa a krve, kdyby se neopíral koalici stran. A je dnes kdo tak nsivní domní- vati se, že koalice taková je možná? Což se vytratily jistým pánům u nás z mozku již i ty nejzákladnější pojmy politické, že mohou se domnívati, že by representace národa našeho pro nic za nic, jen k vůl tomu, že jeden nebo dva z českých poslancův stali se ministry, mohla po tom když vzdala se obstrukce, státi se dokonce sans fagon stranou vládní? A tou by přece státi se musila, kdyby své zá- stupce měla v kabinetě. Přece nelze si mysliti, že by jeden neb dva poslanci čeští seděli ve vládě a ostatní vládě té dělali by opposici. A po všem tom odváží se »Politik« tvrditi, že po- hnutkou, ze které rozumní čeští politikové vzpí- rají se za nynějších okolností tomu, aby kdo z českých poslanců stal se členem Gautschovy vlády, je »česká závisť«. Známe tuto slabou stránku v české povaze ale v tomto případě věru že nepůsobí. Kdyby skutečně byla naděje, že vstoupením do mini- sterstva ten či onen pán k tomu způsobilý — to ovšem předpokládáme — národu svému platně by prospěl, nikdo by mu ani ministerské slávy, ani titulu a jiných ještě s úřadem tím spojených výhod nezáviděl. Jsme přesvědčeni, že v klubu českých poslanců není nikoho, kdo by tyto naše vlastně samozřejmé náhledy nesdilel. proto můžeme tvrditi, aniž bychom se obávali, že bychom se někoho tím dotkli, že národ náš by nikdy nestrpěl, aby k vůli tomu, že snad ten či onen — dle sPolitik« — nemůže se dočkati zlatem vyšivaného fraku, odstrčeny byly stranou národní prospěchy a zájmy.
Gautschův
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 13. března. (Účtovárí řádo- vých tax.) Krakovský „Glos Nar.“ dovídá se z rozpočtové komise poslanecké sněmovny, že za jednání o disposičním fondu dojde na dosti choulostivou debatu. Čásť řečníků požádá pr za vysvětlení, na jaké účely jdou úřadní taxy. vybírané dle platných předpisů od osob, vyzna- menaných různými tituly a řády. Dotazovatelům nejde prý zatím o vysvětlení, co se děje s pe- nězi, soukromě placenými ze taková vyzname- nání. Chtěji pouze zvěděti, nač se užívá tax. úřadně předepsaných a ve kterých knihách jsou zúčtovány. „Gl. Nar.“ soudi z této zprávy, že parlament počíná státní správu skutečně kontro- ko vati. Z Krakova, 12. března. (Rozkol mez slezskými Poláky.) Od posledních sně movních voleb na Těšínsku jevi se mezi slez skými Poláky různost jednání. Tehda, jak známo, na Těšínsku propadl kandidát ústředního polského volebního výboru P. Londzin a po- slancem zvolen neodvislý polský kandidát Hal far. Brzy na to objevily se rozmíšky ve správě těšínské Školské matice polské, takže čásť vý- boru, hlásíci se k táboru čistě katolickému, z vý-
Glos Polák P Londzin Praha Nara Krakov Těšínsko poslanecký sněmovna
16 article
V drobném prodeji zannÍ čílo o zobě . . . za sdpelední . . . . za žb Ve alialkách na venkově- ranní číclo. . . . . . cepolední . . . . . . . . 5b Inseráty platí ce hotevé napřad Fřečplacení a inserty pšljíná sěeslni- strace v Marlanské ulici č. a. Tam nacházejí se téš rečakee tiskárna a expečice „Národnich Listě“, Rukopisy ze novrac-ji.
Marlanský ulice
17 article
boru vystoupila. Matice tím sice neutrpěla, poně- vadž zbylí členové výboru vedou spolkové věci na všeobecnou spokojenost Poláků, ale ochla- zení značné části polského obyvatelstva pro zájmy Matice může míti přece nevýhodné ná- sledky. Činily se pokusy, aby se rozvaděné tá- bory opět smířily, ale místo smíru nastává úplný rozkol, ježto „Svazek slezských katolíků“ na poslední valné hromadě se usnesl zahájiti úplně samostatnou politickou činnost, se žádnou pol- skou stranou nevstupovati do styku a odvolati delegáty teké z polské Národní rady. Rozkol jest dílo P. Londzina, který po porážce při sněmov- ních volbách utrpěl druhou porážku tím, že byl odstraněn z předsednietva Matice školské, a z to se nyní mstí na polském vedení na Těšínsku.
Polák P Londzin Těšínsko Matica polský národní rada
18 article
Z Lublaně, 11. března. (Sl« vanské školství v lstrii.) V Istrii žije na 118.000 Vlachů, 140.000 Chorvatů a 44.000 Slovinců, tak že Slované tvoří 61, Vlachové 39% obyva- telstva. Počet škol vlašských a slovanských vy- kazuje však čislice obrácené. Vlachové mají 190 třid národních škol, t. j. 63%%, Chorvaté 81, Slovinci 31 třídu, celkem 112 tříd čili 37% všech národních škol. Příčina tohoto nepoměru jest s dostatek známa. Zemská školní rada, spo- čívající v rukou výlučně vlašských, zakládá jen vlnšské školy, třeba v osadách čistě slovanských, škol slovanských pak nezakládá a překáží obcím, chtějí-li si národní školy zříditi samy. Několik charakteristických příkladů, jak strannicky si počíná istrijská vlašská školní rada proti Slo- vanům, uvádí „Slovenec“. R. 1870 zemská školní rada svolila Velk. Lošini chlapeckou a dívčí školu vlašskou. R. 1895 obecní zastupi- telstvo se usneslo, aby vyučovacím jazykem na lešinských školách byla chorvatština. Vlašská menšina obecního zastupitelstva proti tomu pro- testovala a zemská školní rada usnesení zrušila.
Chorvat Slovan Vlach Lublaň Istria Vlach
19 article
Na stížnost chorvatské většiny ministerstvo osvě- ty odpovědělo, že nemá s otázkou školní co či- niti, poněvadž ji rozhodla již zemská školní rada. Lošinské školy jsou podnes vlašské. Ve Vo- loské je ode dávna vlašská škola; okresní školní rada žádala roku 1897, aby se při ní zří- dily chorvatské pobočky. Za dvě léta zem. školní rada žádost zamítla, protože prý ve Voloském jest už soukromá chorvatská škola. Obec se od- volala k ministerstvu osvěty r. 1899, ale odpo- vědi nemá podnes. Na vlašské zemské škole je 40 žáků, na soukromé škole sv. Cyrilla a Me- thoda v jedné třídě 90 žáků. V Plaviji ne- daleko Kopru obec požádala roku 1893 za zří- zení chorvatské školy a sama vystavěla pro ni budovu za 15.000 K. Žádala jen za učitele. Zem- ská školní rada odvětila, aby posílali své děti do dvoutřídky, která bude zřízena ve Skofiích.
Cyrill
20 article
V Plaviji mají školní budovu a 80 dětí, povin- ných školou, ale učitele nemají podnes. V Ber- gudei totéž. I zde obec dávno již vystavěla školu, ale zemská školní rada učitele nedala. Je tu však škola, poněvadž učitele platí spolek sv Cyrilla a Methoda. Obec Vlachovo má 100 školních dítek; za školu prosila již roku 1896, ale podnes neobdržela ani odpovědi. A tak v celé řadě jiných slovanských obcí. Země nemá pro učitele ve slovanské obci ani několik set korun na služné učiteli, ale vlašské „Lega nazzionale“ poskytuje na povlašťování slovanské mládeže v Istrii ročně 10.000 K, neboť slovanská men- šina na sněmě jest úplně bezprávná. Z Pešti, 11. března. (Nemaďarské po- slanecké kluby.) Hodžův „Slovenský Tyždenník“, odpovídaje brašovskému orgánu starorumunské strany, píše, že národnost- ní klub se neusnášel, aby jeho jednacíni ja- zykem byla maďarština, poněvadž se rozumělo samo sebou, že jednání nelze vésti ve všech jazycích (rumunském, srbském a slovenském). kdežto maďarština jest dle zákona z roku 1848 úřadním jazykem sněmovním, a tedy také nej- vhodnějším jazykem klubovním. Sedmihradští Sasíci, jichž jest ve sněmu 13, vystoupili z liberálního klubu, k němuž se přihlásili po volbách a založili si zvláštní klub, jehož předsedou zvolen Vil. Melzer, náměstkem dr. Oberth a zapisovatelem Arn. Heintz. Saslý
Vlachův Hodžův Melzer doktor Oberth Arn Heintz Istria Pešť spolek svatý Cyrilla slovenský Tyždenník
21 article FEUILLETON
FEUILLETON Mukden posvátné hroby čínské dynastie. Jsou tomu právě čtyři roky, kdy upozorněna byla naše veřejnost na Mukden zajímavou zprá- vou, že ruská vojska, vracející se z tažení proti Číně, přinesla ze starobylého tohoto města Man- džurie vzácné staroslovanské památky rukopisné a mezi nimi i některé české. Celá západní Evropa a zejmena Francie interessovaly se o tento ná- lez, zejmena když došly zprávy další, že nale- zeny netoliko slovanské, nýbrž i v jiných jazy- cích a dle všeho z Cařihradu sem dopravené pa- mátky rukopisné. Soudilo se na díla starých klassiků a ve Francii sestavena zvláštní vědecká ke mise, jež společně s Rusy měla rukopisné pa- mátky prozkoumati a o výsledcích bádání podati zprávu. Došlo-li k expodici vědecké a jak do- padla, nezvěděl však dále nikdo a věc upadla v zapomenutí. Rukopisy prý uloženy v museu moskevském a další osudy jejich neznámy. Tato upominka vynořila se pisateli těchto řádků z pa- měti nyní, kdy téměř již po třinácte měsíců tak- řka denně a třeba několikráte dočítali jsme se zpráv z Mukdenu a ve dnech poslodních dočtli se zprávy bolestné pro každé srdce slovanské: o porážce Kuropatkinově v okoli Mukdenua o jeho vyklizení Rusy. A tu nebude od místa o věkopamátném tom městě a jeho okoli šiřeji se rozepsati. Jeť Mukden, dnes v rukou japon- ských, jedním z nejinteressantnějších a histori- eky proslavených měst dálného Východu. Dle zpráv činských historiků je mnoho tisíe let stár a jest kolébkou nad Čínou dnes vládnoucí dy- nastie Mandžu. Severozápadně od Mukdenu n
Rus Mandžu Čína Evropa Francie Cařihrad Mukden dálný východ
22 article
cházejí se všem Číňanům podnes nejposvátnější místa, hroby císařů, kde odpočívají panovníci kteří dávno před dynastií Mandžů vládli nad Čí- nou. Také první dva císařové této dynastie z po- lovice a konce 17. století jsou zde pochováni. Velice zajímavé popsání Mukdenu a okol učinil ruský plukovník Alexandr Vasiljevič Ve- reščagin, bratr slavného malíře, jenž loňského roku na zevní rejdě portarturské s admirálem Makarovem vzal na „Petropavlovsku“ tak tra- gický konec! Plukovník Vereščagin, stejně dobrý válečník jako cestopisec, přišel poprvé do Muk denu, jak ve svých vzpomínkách píše, za doby zimní. „Město samo,“ pravi, „leží asi dvace verst od nádraží. Vysoko sněhu leželo na polích. vše vůkol zářilo bělostí. Krajina kol do kola jes jedna ohromná, nepřehledná rovina. Cesta k mě- stu vede jedinou, širokou silnící se zajímavým těžce stavěným mostem, jehož pilíři jsou ska- liska. Stavba činí dojem, jakoby pro staletí slou- žiti měl tento most komunikačním účelům. Ballu- stráda mostu krášlena jest fantastiekými so chami, v bílém kamenu tesanými, z pola lvya z pola psy představujícími. Před námi v dálce leží Mukden jako tmavý bod. Čím blíže k městu, tím markantnějšími stávají se jeho obrysy, až posléz na bílé půdě objeví se tmavé střechy, krá- šlené v rozích draky, triumfální obloukya brány.“
Číňan Mandž Vasiljevič Makarov Vereščagin Muk Ball Petropavlovsk polo pes
23 article
Při vstupu do města překvapí příchozího podivuhodná čistota, která v jiných městech Mandžurska jest řídkou vzácností. Ulice, ze- jmena v zimě, jsou velmi čistě zameteny a rovné jako stůl. Po obou stranách ulic táhnou se tak- řka nepřetržitě řady krámů, jež krášleny jsou fantast. řezbami v dřevě a čínskými nápisy, sdě- lujícími, co v krámě k dostání. Od obsazení Muk- denu Rusy namnoze nápisy čínské zaměněny ruskými. Avšak kromě nápisů snaží se majitelé obohodů i jiným plastickým způsobem upozor- niti kupujícího, s čím obchodují. Tak není vzác nost na chodníku před krámem umistěná ve- liká dřevěná bota, na znamení, že zde obyvatel- stvo najde čínského ševce; nebo naleznou se ob chody, před nimiž vyřezána do dřeva hromada čínských i ruských peněz, na znamení, že zde směnárna a podobně.
Rus
24 article
Zajímavo, že o počtu obyvatelstva Mukdem číslice úžasně se rozcházejí. Někteří cestopise němečtí uvádějí, že nemá více než 100.00 obyvatel; Vereščagin mluví o půl millionu duší slovník „Ottův“ na jednom místě (viz Mukden o 250.000, na jiném (Mandžursko) o 150.00 až 200.000 obyvatelích. Zdá se, že číslice Ve reščaginova je značně přehnána, ačkoliv veliká rozloha a výstavnost města mohly by i tento po čet obyvatelstva pojmouti. Hned při vstupu do města upoutá pozornos příchozího veliká budova, starý malajský klá- šter vzácné architektury. Zde ještě před rokem nacházelo se sídlo bývalého místodržitele Alexě- jeva, po odchodu pak jeho bydliště vyššíel důstojníků ruských. Dnes asi ruské stráže vy- střídány japonskými.. Největší vzácností a památkou Mukdenu jest cisařský palác a řečené již hroby císařů. Císařský palác byl po dobytí a obsazení Rusy neprodleně uzavřen a zapečetěn, aby zamezeno bylo neubranitelnému jinak pustošení a dranco vání. Proto všechny zámky jeho při „ávštěvě se rezpečetily a po skončené opětně zapečetily. Ob divuhodný palác sestává z řady budov, z nichž každá má jen po jediném velikém pokoji. Většina budov jest prastará a mnohé z nich nemají žád- ného vnitřního zařízení, jelikož jsou na spad- nutí. Ba několik budov leží v malebných tro- skách... Stěny složeny jsou z pestrobarevných kachlí, vzácně trvalého koloritu. Nízká, polo- sbořená jedna komnata jest bývalá slavná bi- bliotéka císařská; až de dnes většina památek
Vereščagin Ottův Rus Mukden
25 article
čínských jest zde uložena, tak na příklad všecky historické zprávy o dynastii Mandžu, archaeolo- gické nálezy, kamenné desky s nápisy a pod. Ve zvláštním sále uchovány jsou manifesty ci- sařské o následnictví trůnu, zákony a prohlášen cisaři čínskými, vlastnoručně podepsaná. Všecky tyto drahocenné památky svázány jsou ve žlutém hedvábí. Budova dnešní bibliotéky jest dvou- patrová, ale také valně již sešlá. Balkony jej jsou na spadnutí a proto není přístup na ně do- volen. Pokoje knihovny nejsou zvláště roz- sáhlými; podél stěny i na příč stojí skříně na knihy a v nich uloženy tyto v bednách. Z venč jest však budova knihovny, jako ostatní budovy eísařského paláce, neobyčejně malebnou. Střechy na spodních svýen koncích jsou ohnuté vzhůru, jako střechy u klobouků a sbíhají se úzkým pásem nahoru, kde končí podobou draka, zatím co v rozích umístěny figury psů a různých zvířat. Střechy celého císařského paláce pro- vedeny jsou z pestrých cihel, zelených, žlutých a někdy i modrých. Kromě bibliotéky v císař- ském paláci pozoruhodnou jest sbírka císařských starožitností a klenotů... Vstoupí se do velikého sálu, přeplněného skříněmi, jež přikryty látkou, avšak neuzavřeny. Zde nalezají se vázy z čer- ného bronzu, prastará to práce originálních fo- rem, pokrytých prachem století. Jiná komnata obsahuje postroje pro koně císařův, bohatě vy kládané zlatem a drahokamy, stříbrné náčiní atd., vše v hrozném nepořádku zpřeházené, o věků neuspořádané a netknuté rukou lidskou. Ve skříních jiných pokojů nalezají se rovněž drahocenné ozdobné a bijouterní předmětyz bronzu, stříbra, zlata, korálu, tyrxisu, slonové kosti, želvoviny, malby na hedvábí a knihy, n pergamenu psané, s ilustracemi, ve zlatě pro- vedenými. Císařské hroby, „Čaolin“ a „Fu-li“ nazý vane. leží sedm verst severozápadně od Muk
Mandžu Muk
26 article
denu. Správa jich svěřena jest Číňanu, jenž ode- vzdal Vereščaginovi visitku s touto titulaturou: „Dow Jen, žlutý prine z krve císařů, strážce hrobů Fu-li“. Brána, kterou se vstoupí do po- svátných míst, sestavena z kachlů, pokud barvy se týče velmi harmonicky vybraných. Kol brány půlobloukem utvořena palisáda z kmenů dubo vých, tak mohutných, že není možno jich obemknouti. Na zdich umístění jsou lvi s kovo- vými kruhy v nozdrách. Projdete-li se branou, vkročí se do smrkového lesa, který působí ne- vylíčitelným dojmem. Prastaré pně vyrůstají k nebi, jeden krásnější druhého. Středem táhne se, kam oko dohlédne, alej pinií, jejíž konee uzavírá chrám. Tato alej proťata je na příč ji- nou, která utvořena ze statuí fantastických, bá- ječných zvířat a hrůzných bytostí. Všechny tyto sochy jsou na vysokých, kamenných podstav- cích, značně zvětralých a mechem pokrytých. Ve chrámu, který stojí na konci aleje, nalezá se veliká kamenná želva, nesoucí na zádech ka- mennou pamětní desku. Opodál na stupni pře- kvapí příchozího dvě nádherná křesla se stolem uprostřed. Na stole leží míč. Číňané věří totiž, že v den narozenin zemřelého císaře přilétá jeho duše a duše jeho ženy, jež usednou na křesla a poživše jídel, na stole připravených, pohrávají si míčem a opět odlétají. Vedle tohoto chrámu nachází se po stranách aleje řada pagod. V sa- mém středu parku jsou pak staré eísařské hroby, z nichž zejmena hrob císaře Taifuna ze 17. sto- letí jest nádherným mausoleem. Syn jeho Sundžu podmanil v r. 1644 celou čínskou říši. Úeta, jakou Číňané hrobům císařů pro- kazují, jest takřka státním zákonem. Jak Kuro- patkin, tak Ojama chránili se, aby boj jejich ne- byl vtažen na posvátná místa čínská: vědělit, že znamenalo by to vzplanutí nové a vášnivé války s Čínou. — ad—
Číňan Vereščagin Taifun Kura Ojama Čína