prý jii vykonáno a bude v brzká úradné Uiiono. Z Brna. (SehAze rolník A. — Stran rovaoprávnueti.) Smíšené němerko-české komité rolník A eéohUA rolnickou zeb Azi ot>oa nirodnoztt, na niž se rolnického byla severní dráha šetřit! rovnoprávnosti jazykové. Národní strana moravská žádá na vládě, aby byla zemská školní rada zHzena ve smyslu rovnoprávnosti. Ohledně okresní rady se požaduje, aby étyři zástupcové, jež jmenuje zemský výbor v každé okresní školní radě. v okresích čisté českých byli ustanovováni z kruhů národní inteligence. Asi na tři. čtyry výminky byly za posledních let se strany ústavácké a sněmovní většiny všecky okr. školní rady voleny z kruhů ústaváckých a nepřátel české národnosti. — Ujišťuje se, že předloha o zřízeni zdravotnictví bude konečné projednána a stane se zákonem.

Ze Záhrebu. (Volební provoláni .národní strany“. -- Domnělý výsledek voleb do sněmu.) Chorvatská neodvislá národní strana vydala volební provoláni, v němž mezi jiným praví: .Neodvislá národní strana dává výraz svému přesvědčeni, že zllu lidu třeba bledati v jeho kulturním a národohospodářském rozvoji, a že má li lid v něm pokročiti, potřebt mn především vice svobod. .Národní strana“ chorvatská domáhá se rozšířeni svobody co prostředku ku zdárnějšímu pěstováni uměni, literatury a národního hospodář stvl. Strana naše chová přesvědčení, že Chorvatsku nekyne utěšená bndonenost, doknd finance chorvatské bndou v rukou Uhrů a dokud Ubry výhradně rozhodovat! bndou v záležitostech ob chodntch atd. v Chorvatsku. — Poněvadž známi jsou již veškeři kandidáti všecb stran, lze již dohádati se výsledku voleb. Strana vládní bude miti asi 43 poslanců, neodvislá národní strana asi 21, strana práva, jinak strana Starče- vičova 11. Bez hlasů virilních bnde mít vláda na snémn většinn 11 hlasů, s virilnimi hlasy ' asi 38.

Ze Zadru. Sněm dalmátský byl dne 10. t. m. zavřen, jelikož vyřídil vše, co mn předloženo bylo. К radosti ústaváků stala se dva dni před ukončením snémn malá výtržnost. Ůřadní korrespondence přináší o tom následující zprávu : .Po včerejší schůzi zemského sněmu, v niž se jednalo šest hodin o činnosti zemského výboru, bylo několik poslanců národní strany několik minnt po nliclch pronásledováno od srotivších se přívrženců srbských autonomistů a insultováno křikem a hvízdáním. V dnešní schůzi byla výše zmíněná zpráva schválena a zemskému výborn nařízeno, aby vzhledem к udavším se nepokojům předložil cisaři přáni, aby zemský sněm bndoucni byl povolán jinam nežli do Zadrn. Zástupce vlády si vyhradil, že teprvé později odpoví na dotaz Bajamontiho stran zatčených osob a prohlásil, že viáda lituje ndálosti, kteráž se, co zemský sněm v Zadrn zasedá, nikdy nestala, a •e vši přísnosti zakročí jak proti stráži bezpeč nosti pro zanedbání povinnosti, tak proti výtržníkům.

Politický přphled zahraniční. V Praze, dne 12. září. O tajuplné schůzi dvou severních císařův, o niž json veškery dohady tou dobon marné, podáváme dnes ještě některé čelnější hlasy : .Pet. Vědom “ připomínají výrok cara Alexandra Q. : „Bud Bohu chvála, že je válka mezi námi (Ruskem a Německem) nemožná.* List ten pojednává dále o velikých zásluhách Rnska, jaké má o sjednoceni Německa. „Porjadok“ spatřuje ve schůzce zárukn míru, jehož má jak Německo tak i Rusko ku povznešení domácího bia- hobytn zapotřebí. — .Novosti“ vyvozuji z pří tomností Bismark a a Giersa že schůzka má velkou politickou důležitost. Německo má prý strach není pro Evropa nebezpečný; gdaňská schůze je prý jen doplňkem schůze solnubradské „Herold* polemisqje s cizozemskými novinami, které vin! Ignatéva z panslavismo. — Angspurská „Allg. Zeitung* píše v dopisu z Vidné ‘ „Příchodem cara do Odánska vstupuje na politické jeviště evropské živel, který delší dobu stál za kulisami.

Jaké důvody pHměly Alexandra Ш. к tomu, aby vyhledal tak okázale německého císaře, jest nezávažné ; závažná jest pouze skutečnost, že Rusko opětné se chystá vystonpiti jakožto aktivní moc ve zmatku evropské politiky. Ve chvíli, kdy tak mnoho se mluví o návštěvě italského panovníka ve Vídni, aniž dosud se dostavil, děje se návštěva ruského cara. aniž se o ni stala šminka. Raško obraci se opět ku svému bývalému spojenci, aby vystoupilo z osamoceni, v némžto nyní se nalézá Avšak onen bývalý spojenec jest vázán politickými páskami s Ra kouskem. Hledá tudíž i Rusko sblíženi se spolkem oboa císařů, rovněž Jašo Italie. Zvláštní to podívaná 1 Na oko zdálo by se to potěšitelné, ale bedlivěji pozorováno ebová to v sobě nebezpečí pro nynější spolek. Alliance všecb pře ■tává býti spolkem, rovněž jako přátelství noni důvěrné, když vite mnoho osob. Rakousku na- atává otázka, je-li oiivnntl spolkn tři císařů pravdě podobné čili nic a s tohoto stanoviska potáceje и poslední setkáni v Odánska v Re koutku. Spolek tří mocnářů není nikterak v dobré paměti, neboť on upravil Rusku cesty na Výchedě, kdežto Rakousko nemohlo tam své aájmy přivést! k platnosti I nyní, kdy na Bal- kánakém poloostrově vie smutno a nevyjasněno •e vlní, mAie jen • nedAvěrou pohlížet! se v Rakousku na blíženi se Rnska к Německa, kteréž, má li nějaký účel, můře j«j mit proti Rakooska.

Účel blíženi toho jest dojista ten, že Raško pH z ruského panslavismu, avšak přelud panslavismn jednáni otázka místa bndonciho sjezdu; načež vy- nejmeniim pokosí se o to, možno-11 Némecko odvrátit od rozhodné podpory Rakooska na Yý- chodě.” — .Times* pile o schůzi oboo císařů. Anglie nebyla od velkých vojenských stfltA tázána. jaký stnpeů vřelosti moji miti vzájemné na niž se má rokovati o povzneseni jich poměry, Anglie si ani nepřeje, aby byla na stavn — český politický spolek i to tázána. Nestanun-li se mezi vojenskými státy v Brné podá petici к řišské radě, aby přinucena smlouvy, jež by poškozovaly oprávněné zájmy anglické, ponechá jim Anglie, aby se mezi sebca dohodly. Anglie nemůže ve schůzi oboa císařů shledávat nfjakon příčina к nedůvěře — „Standard“ pronáší o poměrn Rakouska ke schůzi mocnářů tento ůsndek: „Jisto je, že, nechť cokoliv mezi carem a císařem německým v ohledá politickém se ujedná, sdělí se hned dvoru vídeňskému Bismark mění snad někdy přátelství své s překvapující rychlostí, činí to však, jen když má příčinu, příteli nedůvěřovat!, nebo když přítel se zdráhá, býti s nim jedno srdce a jedna dnše. Avšak on není muž ten, kterému by se nedostávalo loyality a důkladnosti к příteli skutečnému. On důvěřuje lidem bnď úplně, nebo pranic. Proto není obavy, že by spolek rakon- sko německý mohl jakoukoliv rozmluvou cara Alexandra s císařem Vilémem trpěli.“

IVöinooRo. (Volební provolání středu. — Vyslanectvo pruské ks v. Stolici. — Schůze něm. katolíků v Bonnu) Volební provolání .středu* vydaná dne 9. t m. drži se ve věcech církevně politických na tétéž půdě jako provolání z rokn 1878. Dále žádá se v něm, aby šetřeno bylo státního rázn spolkového. Vzhledem к hospodářské otázce se praví : „Jsme ochotni podporovali i nadále opravy hospodářské jsme si však také vědomi nebezpečí, které by povstali mohlo, kdyby státu! moc zabíhala za meze sobě vyměřené* Dále žádá střed, aby obmezeuy byly výdaje zvláště na vojsko, aby dané spravedlivé byly rozděleny, aby přihlíželo se к zájmům rolnictva a řemeslnictva a kn spravedlivým nárokům stavn dělnického. — Vláda pruská bude žádali, aby povolil sněm potřebný náklad na ob noveni prnského vyslanectva u sv. Stolice. „Germanie* praví, že takové vyslanectvo nesrovnává se s nynějším stavem Ně mecka a že by mělo být zřízeno u sv. Stolice vyslanectvo říšské. ne pouze pruské. Neboť z tohoto prý se lze domýšleli, že vláda chce dát znát, že neuznává papeže za sonveuéra, nýbrž toliko za hlava Církve, neposýlajíc к Němu jed natele zahraničního úřadu, nýbrž toliko jednatele prnského odboru knltn. Německé vyslanectvo u sv. Stolice zrušeno bylo r. 1874. Posledním jednatem byl tam legačnl rada Stumm. Od tčeb dob zast upeny byly ponze Bavory a sv. Stolice. V druhém veřejném, četně navštíveném dvacátého osmého generálního shromážděni katolíkův německých v Bounu dne 6. záři mluvil pastor Schlösser z Brém o činnosti spolku sv Rafaela pro mravní i hmotnon podporu vy- stěhovalců do Ameriky. Spolek ten zdárně prospívá.

Svob. pán Loe-Terporten mluvil o spolku sv. Canisia ve Freibnrgn, kanovník Gnerber z Hagenavy zastupoval pak El- sasko. Oba jednali o pochybeném vyučování ve školách, zvláště dívčích. Pan Scbäffer z Kolína nad Rýnem podal zprávu o tnmějšlm spolku katolických tovaryšů a dělníků, jenž se úžasně rozmáhá Na to sdělil předseda od Jeho Svatosti papeže právě došlý telegram ja kožto odpověď kn shromážděni za jeho list. Dále njal se slova dr MonfangzMobnče a sice mlnvil o sociální otázce, zvláště o blahobytu dělnictva, načež po delší řeči jeho sezení skončeno a velký dli účastníků odebral se kn komersu katolických spolků studentských, „Arminia“ a „Bavarie“. Předseda „Arminie“ JUC. Knerr nvltal hosty a mezi nimi i posi. Wind- borsta Pobyvše zde dvě hodiny odebrali se tito do „Bavarie“, kde trvala dlonbo živa a nenn cená zábava n přítomnosti více než 40-') osob. Dne 7. záři odbýváno třetí uzavřené shromáž dění. Svob. pán Bodmann odporučil к pro­

jednáno o rozličných užších zájmech spolkových Debaty »účastnili se dr. Virnicb, dr. Windhorst (o událostech italských v poslední době), dále mluveno o misiích v Palestině, dr. Lieber řečnil o tiskových poměrech a liberálních časopi šech, dr Perger o stadiích a nedostatku theologů v Německu. Zároveň в tímto generálním shromážděním odbývána zde toho dne schůze spolkn pro dělnický blahobyt. Na večer dne 7. září konáno třetí veřejné sezeni sjezdn. Řečníkem prvním byl dr. Schröder mlnvlci o petrském halíři a osobních poměrech papežových. Drahým dr. ze Stablewskich, jenž jednal o katolickém bnntí mezi Slo\any. Mlnvil o smutném poměrn katolíků oproti pravoslavným a vyplývají cích z tobo nesnázích zvláitě pro Poláky pod rnskon vládou Vyjádřil se, „že by mohli Cechové nahlédnout i, co je čeká pod panstvím Rnska*. Na to řečnil dr. Rebbert z Paderborn« o modlitebním spolkn pro Německo. Mezi tiro doiel list od bisknpa trevlrského. Halskamp z Monstern jednal o spolkn Oörresovn Dne 8. záři přikročeno dopoledne kn čtvrtému uzavřenému sezeni. Pan Rödy z Kolína podal zpráva o spolcích sv. Vincence, svob. pán Overkamp o katolickém právnickém spolkn, dr. M o u f * n g referoval opět o socialism«. Čtvrté veřejné sezeni tobo dne na večer bylo zvláště četně navštíveno. První vystoupil na řečniité dr. Hammer a jednal p moderní škole, načel farář Ibach četl resoluci, týkající se 1. sv. Otce, 2. knltnrního boje, 3. školské otázky, 4. otázky sociální, 6. klášterních spo lečnostl. Posledním řečníkem pak byl poslanec dr. Windhorst, jenž v dlouhé řeči mluvil o poměrech katolictva v Německo. Na to po obvyklém děkováni n loučeni se shromážděn! rosjelo.

Italie. (Poutnici. — Adresa sv. Otci. — Tibory lido. — Odcbod sv. Otce z Říma. — Studená lázeň z Odánska. — Zbrojeni.) Pont italských pontnlků odložena na druhou neděli v října. Tou dobou json na cestě do Říma pontu ci z argentinské republiky, majíce v čele generálního střldulka arcibiskupa v Buenos Ayres — Adresa oddanosti, kteráž podána bode sv. Otci za příčinou zločinu ze dne 13. července od Italů (sdělili jsme ji nedávno), podepsána v Sicílii dosud 47.000 osobami. — Nová shromážděni lidu se známým programem odbývat! se budou v Ankoně a v Livorně. V Řimé oslavovali tyto dny zemřelého .velikého pohana“ Cossn a použili této příležitosti к novým útokům proti papežství Dne 6. t. m. konáno tu ke cti -básníka toho shromážděni lidu v divadle Coustanzi, jemuž před sedal předseda tiskového spolku ž i d Arbib. Ministr Baccarini, bývalý ministr Crispi a purkmistr Armeliui byli přítomni, Alberto Mario měl řeč, kteráž veskrze byla prosáknuta zuřivými útoky proti křesťanství. Tábory proti zákonu o zámkách odbývány minnlon neděli v Catanii, Cremoně a Pavli. V Catanii přimlouval se'poslanec Bovio za sloučeni se celé italské demokracie a za všeobecné hlasovací právo. V Cre- moné usnešeno aby zrušeny byly zákony o zámkách, jelikož jimi vyhražena papeži souvere- nita která prý se protiví obecnému právu a nynější vůli lidu. — Není diva, že vůči po hauskémn bnntí, které Itslii počíná ovládat! a vůči zločinným záměrům proti Vatikánn. sv. Otec opravdově pomýšlí z Říma odejiti .Mond“ přináší zprávu, že odstěhování se sv. Otce z Říma jejíž v zásadě ustanoveno a že provedeni závisí jen ještě na dalším průběhu události.

— Gdánská schůze císařů překvapila té chvíle nejvíce Itálii. „Diritto“ praví: „Nemůžeme sice podat! úsudek o cíli a o možných násled cích této schůze, jest však velice pravdě podobno, že bade miti praktických následků a my řekneme jednun: Rusko přispíšilo si a nčinilo, co Italie nčiniti neuměla nebo nechtěla Každý nahlédne, že aliance Italie s Rakouskem a Německem tim méně bude užitečná a hledána, čím více tyto dva státy se přesvědčí, že buď sami nebo ve spojení s třetím svých cílů dosici raobon." Ostatně nebylo к tomu potřebí ani schůze v Odánska, aby dotýčné mocnosti zamítly alianci s véro- lomuon ItaM, která dnes jen ze strachu před Francii o ni žebrá-a jejíž pokrokářské ministerstvo by svým novým spojencům ukázalo záda, kdyby se na ně republikáni na Sekvané usmáli. — V ministerstvu války a generálním štábu panuje zimničná činnost; nsnešeno mobilisovánl jedné části armády a co nejrychlejší provedeni prací opevňovacich. Že chce vláda armádu až na 500.000 mužů zvýšit, zvěstovali jsme již dříve. Jak ale jim kapsa stačí, je něco jiného. Na letošek zvýšen byl rozpočet válečný o 15 mil. lir, pro rok 1882 bade zvýšeni mnobem větší — celkem požadovat! bade ministr Ferrerò na vojsko 215 milionů lir. V tom však není zahrnuto ještě vydání na vojsko námořní. ř^naiiclo. (Z Afriky. — Napnutí mezi Španěly a Francii. — Kongres svobodných myslitelů.) „Agence Havas* má zprávy z Tripolisu, vedle kterýchž není linnti tamějších Arabů namířeno proti křesťanům, nýbrž proti tureckým úřadům.

Úřady ty vyvolaly prý několikeré povstání ná' silným vybíráním poplatků, tak že mnselo tam být posláno turecké vojsko. — V okresu Sidi el Abbas v Alžíra zatčeno bylo 5 Kaidů na základě dopisů, které n nich nalezeny a z nichž vysvítá, že byli srozaméni s Boa-Amemoa — R o n s t a n , kterýž nebyl z Tanisa odvolán, nýbrž jen к poradě do Paříže povolán, má nynější stav Francouzů v Tnnisn za velmi povážlivý. V ministerské radě uzavřeno, aby obsadilo se celé pomoří a odtnd aby vypravovaly se létací sbory do vnitřku země. Nejlepši důkaz, že francouzskému vojska v Tnnisn zle se daří, jest to. že vláda najímá civilní lékaře pro ta- méjšl vojsko. Vojenští lékařové tedy jii nemohou stačit. Není však také diva, kromě útrap válečných a podnebí hubl francouzské vojsko bídné opaiřovinf ho potravou. Rocbefort praví ve svém „Intransigentn* : „Válka v Mexika za Napoleona UI. byla ohavností, ale ti, co onn válka Hdlli, byli poctivější a loyalnějšt lidé, nežli json oni, již řídi nynější výpravo do Afriky Nemocni vojáci nedostávají к ukojeni biada úle nežli trocha zkažené rýže. Důstojnici platí za libru chleba 5 franků. — Vedle sonkromých zpráv ze Španěl zmáhá se tam jak ve veřejném tiská tak v obyvatelstva stále větší rozhořčeni proti Francii. Některé madridské listy píšou, že bade španělský velevyslanee z Partie odvolán. — Kongres „svobodných myslitelů* svolán na dny od 18.—22. září do Paříže. Na pro- gramn letošní schůze těchto neznabohů jest tato otázka : „Vývody novodobé vědy o původu náboženských idei v člověčenstva ;* dále praktické otázky: I Odloučeni Církve )d stá to, a) zrušení konkordátů, b) zrušení rozpočtu knltn. c) zabrání výsad a immunit, jichž požívají služebníci knltn, d) odklizeni všelikého vyučování náboženství ve ikolácb П. Právo veřejné moci nad náboženskými spolky.

III. Právo vyučováni. Má- li rodina právo к roznmnému a náboženském« vychováni dítěte ? Může-li se právo, vyučovat! na sonkro- mých a veřejných školách, slušně podmiňovat! mravnosti a schopnostmi? Uslyší tedy křesťanský svět za krátko od těchto ronhačů nejobav- nějil vyjížďky na křesťanství a na vželiké positivní náboženství. — Komandujíc! v Tonisn generál Logerot žádá důrazné 20.000 mnžů posily. Sméiao prý je spolehstL se na vojsko bejovo. Renetta žádost ta podporoval Usnešeno, poslat! tedy do Tanisa nových 15.000 maiA. Bulli arsito. (Drobné zprávy.) Nová ztátnl rada bulharská sestoupl >e dne 12. tm. — „Bulgarski Glas* oznamuje, že započne vyjednáváni v pMčině zakoupeni železniční tratě rnščncko varneniké, к němuž vyšle vláda bolbar* ská delegáta s jedním inženýrem a jedním práv níkem do Cařihradn. — Vyměřeni hranic mezi Bulharskem a Macedonii jest ukončeno i vrátí se dotyčná komise do Srědce — Kníže udělil dne 11. t. ra. v den svých jmenin všeobecnou amnestii pro všechny politické zločince. ťiuslto. (Ignatév. — ZrAstná- rodního vědomi. — Nové železnice. -»• Proti pijanstvl. - Vyjednáváni s Portou. — Cář do Varšavy.) Nedávno probíhaly novinami mylné zprávy, že hr. Ignatév má býti nahrazen v ministerstvě vnitro hrabětem Šnvalovem. Šnvalov měl místo to nastoupit! hned po Melikovu a jelikož je ze zdravotních ohledů nepřijal, požádal cář Ignatěvn, aby ministerstvo státních statků zaměnil za ministerstvo vnitra. Od té doby nikdo nepomyslil na sesazení Ignatěva Poněvadž ale soustava vládni na Rnska je plno vad, (mezi jednotlivými ministerstvy není nijakého spojení a ani výbor ministerský nemá právo ministerské rady) pomýšlí se nyní na jejich odklizeni. Proto má se zřiditi jednotné ministerstvo s předsedou ministerstva v čele a s určitým, pevným programem.

Hrabě Ignatév pak, který požívá u dvora úplné důvěry a jehož dosavadní opatření vesměs dobře se osvědčila, má býti jmenován předsedou ministerstva Pevnost postaveni Ignatéva osvědčí se hlavně nyní, po schůzi gdánské — Národní dnch na Rusi a reakce proti všeliké cizáckosti jeví se mnohonásobným spůsobem. „Novosti“ přinášejí zprávu, že šlechtická mládež v Petrohradě založila spolek, jehož členové se zavazuji výhradně podle národního kroje se nosit, jen od ruských mistrů své potřeby odbírat, jen v ruských hostincích stolovat, vzdát se vůbec veškeré cizé výroby. Spilek počne činnost svou 15. září, a ustanoveny na přestupky proti závazkům značné peněžité tresty, jichž užije se na vzdělání rnských řemeslníků. — Počet ruských železnic, které mimochodem řečeno, jsou v stavn dosti smutném, rozmnožen bude dvěma vojenskými tratěmi. 1 Povedou obé z Benderà, jedna do Reni, druhá do Ismailu v Bessarabii. Trat Reni-Oalac se opravuje — Vláda svolala asi 20 čelnějších osobnosti z říše к poradě o tom, čeho by se slušelo uebopiti se proti pijanstvl ruského lido. Tentýž sbor má také v slušné meze uvést! přesidlováni se ruských sedláků. — Vyjednáváni s Ruskem stran nezaplacené dosud válečné náhrady bndou za krátko ukončeny. — Polské listy přinášejí zprávy, že cář ještě během tohoto měsíce zavítá do Varšavy. Tlli-eoU О (V y j e d n á v á n i s věřiteli.

— Spiklenci. — Vzpoura v Egyptě.) Delegáti zahraničních véHtelA json dosti sklamáni. Bonrke, jehož vyšlapováni lič! kollegové jeho jakožto nepříliš rázné, pravil к jednomu tureckému delegáta: Nemoha se vrátit do Anglie s výsledkem půl procenta, a co nám doposnd bylo nabízeno (poplatek provincie jihobnlharské a přebytek ze šesti nepřímých daní), neposkytuje ani tolik naděje. Delegáti opřeli se proti toma, účtovat poplatky a podíly balkánských států, poněvadž json nejisté a nejsou ciferné zjištěny. Anglie odepřela odvádět věřitelům možné přebytky ze správy ostrova Cypru, poněvadž je povinna odvádět je toliko sultánovi. Též řecká vláda oznamuje, že připadající na ni podíl státního dlaha odvádět! bade toliko tareckéma státu, nikoliv ale jeho věřitelům. — Ve Vliese zatčeno bylo 51 Bulharů a jeden duchovni pro účastenství, prý, ve spiknutí. Budou prý vyvezeni do Malé Asie. — Z Egypta došla telegrafická zpráva, dle nli 4000 vojáků s děly obkUčílo palác Abdina paši, žádajíce svoláni notáblů a sesazeni všech ministrů. Mistokrál svolil kn změně ministerstva. V okrnžnikn, který byl zaslán konsnlům, ujišťuje se, že demonstrace ty nejson namířeny proti Evropanům. Má se vůbec za to, že bade zapotřebí obsazeni Egypta cizím vojskem. Rozumí se, že anglickým, к toma pracuje Anglie, žárlivá na podnik Francouzů v severní Africe, a možno, že si к toma čili vzpoura tato schválně objednala.

Denní zprávy pražské. V Prste dne 12. (AH. * V nemori J Exc pana hraběte Bedřicha Thuna nastal již rozhodný obrat к lepšímu. Týž pán pozdravil se jii tak dalece, že může od několika dnů na krátkou chvíli sv^j pokoj opnstiti a opřen o hůl v parku se procházet!.

* Usnesení zemského výboru král. éeského. К dotasti místodržitelství odpověděno.

* Vysvěcení nové školy v Nuslích konalo se včera o 10. hod. ranní. Před nuselským obecním úřadem shromáždili se obecni zastupitelstva z Nuslí, Pankráce, Vinohrad. Po- dola, Michle a Vršovic, dále spolky vojenských vysloužilců z Nosil. Pankráce, Vršovic a Vyšehradu, tento s praporem, hasiči z Nasít, Pankráce a Vyšehradu, spolky sokolské s Nnslf, Pankráce a Branlka, živnostenský spolek z Pankráce a Vršovic s prapory, podporovael spolek „Bohdalec* z Michle a přečetné obecenstvo. Na to nbtrali se spolky к nové školní bodově, kdei obecni starosta měl pHméřenon řeč a odevzdal školn přítomným nčitelům. O 11. hod. krúěel prAvod do kostela na Pankráci, kdei vyiehrad- ský prohnit vdp. Václav Štole konal alavné slniby Boži. — Předevčírem večer o 8. bod. shromáždily se domácí spolky před radnici a kráčely s lampióny před novou školní hadova, kdei stříleno s hmoidtřA s vypáleny ohňostroje.