Strana2.

„Nový Jihočeský Dělník.

Číslo 24

riátu a bez ohledu na osud dohody ná- rodnostní mezi měšťáctvem německým a českým proti takovým pokusům vystou- pily, neboť pak by bylo zjevno, že měšťá- ctvu nejde o klid a mír v zemi, ale o pouhé rozdělení nadvlády třídní nad lidem českým i německým v Čechách, pod rouškou národ- nostního smíru. Kdyby měšťáctvo české a německé přes to chtělo znásilniti proletariát uzákoněním takové hanebnosti, budiž mu dáno předem ujištění, že pracující lid český nebude míti na dělnosti takto „re- formovaného“ sněmu žádného zájmu. Ať žije všeobecné, rovné, přímé a tajné právo hlasovací do zemského sněmu pro muže i ženy!

Státní dluhy. Poslanecké sněmovně předložena byla zpráva komise pro kontrolu státního dluhu za dobu od roku 1894 do roku 1910. Zpráva tato líčí veškeré finanční operace v době oné provedené. V roce 1894 činil státní dluh naší říše 8861 milionů korun. Z tohoto obnosu připadalo 6122 mi- lionů na všeobecný státní dluh a 2739 milionů na dluh zemí v říšské radě zastoupených. V roce 1910 obnášel celkový státní dluh 12.111 milionů k z kteréhožto obnosu připadalo na všeobecný státní dluh 5200 milionů, na dluh zemí v říšské radě za- stoupených 6911 milionů korun. Srovnání číslic z o- bou těchto let poskytne pak tento obraz; 1894 1910 milionů korun 6122 5200 — 922. 2739 6911 + 4172 Všeobecný státní dluh .. Dluh rak. poloviny 8861 12.111 Celkový dluh Zmenšení všeobecného státního dluhu vysvě- tluje se tím, že část dluhu byla splacena, některé státní losy byly vylosovány, státovky byly staženy a salinky převzaty byly ze všeobecného dluhu do dluhu rakouského. Vzrůst rakouského dluhu způ- soben byl jednak sestátněním železnic, jednak roz- množením nákladů vojenských. Kapitál, investovaný ve státních drahách, vzrostl s 2004 milionů na 5579 milionů, tedy o 3575 milionů korun, ale státní dluh rakouský vzrostl v té době o 4172 milionů, takže 597 milionů korun připadá na dluhy, způsobené výdaji na vojsko.

Z celkového státního dluhu 12.111 milionů ko- run připadá na Uhry částka 1389 milionů. Z tohoto obnosu platí úroky uherská polovina říše, kdežto na nás zbývá obnos 10.722 milionů korun. Leč k obnosu tomuto nutno připočítati ještě některé dluhy železniční, takže celkový dluh naší polo viny říše obnáší koncem roku 1910 závratný obnos 11.279,000.000 korun. K zúročení tohoto ohromného dluhu bylo v roce 1910 zapotřebí ob- nosu 509 milionů korun; ježto však státní dráhy vynesly v onom roce 154 milionů korun, zbývalo přece ještě 355 milionů korun, které se musily přímo sehnati na daních. Ježto v roce 1910 napočteno bylo v naší polovině říše 27,997.511 obyvatel, připadlo na každého obyvatele přes 400 korun dluhu skoro 14 korun ročně úroků.

Od roku 1910 vzrostl státní náš dluh ovšem velmi značně. V roce 1911 nadělalo se 129 700.000 korun nových dluhů. A v roce letošním vydáno bylo za 200 milionů korun renty, za 130 milionů poklad- ních poukázek a bylo vyzvednuto několik milionů z peněz, vypůjčených od pojišťoven. Oproti tomu staženy byly pokladní poukázky z roku 1909 v ob- nosu 179,7 mil. korun a splacen kontokorentní dluh 76 milionů korun. Jak vidět, převyšuje vypůjčený obnos skoro o celých 100 milionů korun obno splacený. A co je to státní dluh? Vysvětlení je snadné Nadhodnotu lidské práce shrábnou jednotliví kapitalisté, proměněnou v peníze. Doma by jim peníze ty málo prospěly, proto koupí si za ně státni papíry — čili půjčí je státu. A tak berou úroky či renty z toho, oč méně dali svým zaměstnan- cům, než jim tito vydělali. A co je při tom nej- zajímavéjší: Lid, který vydělal obnosy, jež ka- pitalisté státu půjčili, platí z nich týmž kapita- listům úroky ve formě dani. Z vlastních výnosů své práce plati lid úroky a to dosti značné: 14 korun z jedné hlavy, čili: 5členná rodina

Slaa Klatovského prádla Vadislav Jomec, So zaplatí z toho, oč kapitalisté dělníky zkrátili. ročně 70 korun. Je to božské zařízení, co? — —

Politický přehled. K politické situaci. Vzhledem k tomu, že vojenské předlohy byly v uherském—parlamentě vyřízeny, třeba že násilím a protizákonnými pro- středky, nastává vládě rakouské úkol, posta- rati se o to, aby také rakouský parlament bez prodlení vojenské předlohy schválil. Baron Hei- nold za tím účelem zahájil v parlamentě vyjed- návání se stranami a žádá od vůdců velikých stran, aby urychlily debatu o branných před- lohách ve výboru branném a ve výboru justič- ním, aby ještě ku konci měsíce mohly předlohy přijíti do plena sněmovny, jež by je do 1. čer- vence definitivně vyřídila. Stane-li se dle přání vlády, nastanou odvody již v červenci. Vláda naléhá dále, aby sněmovna během tohoto mě- síce vyřídila rozpočtové provisorium a posléze malý finanční plán. Přirozeně, že je také akutní otázka pevné vládní většiny, do níž pojati býti mají mladočeši, agrárníci a klerikálové. Aby u- snadněno bylo vstoupení těchto stran do vládní majority, činí vláda v Praze i ve Vídni nátlak, aby českoněmecké smiřovačky co nejdříve do- spěly k nějakému resultátu. Také o nastolení nového kabinetu koaličního neb parlamentárního se pilně uvažuje, kabinetu, který by rychle vy- řídil branné předlohy. Tvrdí se již, že hrabě

Stürgkh v nejbližších dnech odstoupí. Ten- tokráte neoznačuje se však za jeho nástupce ani Körber, ani Beck, nýbrž baron Heinold a to zejména pro případ, kdyby českoněmeck vyrovnání stalo se skutkem. Kolují též pověsti, že ministr orby dr. Bráf vzhledem ku své cho- robě nabídl hr. Stürgkhovi již svoji demisi. Pro- skakují dokonce i pověsti o rozpuštění posla- necké sněmovny, kdyby branné předloze měly se stavěti nové překážky. Co je na pověstech těchto pravdivé, nedalo se dosud zjistiti. V kaž- dém případě dojde během tohoto týdne k velmi důležitým vnitřním pólitickým a parlamentním událostem. Z poslanecké sněmovny. Od pondělka,,jed- ná poslanecká sněmovna o služební pragmati- ce. V pondělní schůzi přišla na přetřes také katastrofa prachárny u Vídeňského Nového Mě- sta, o níž píšeme na jiném místě. Poslanec Pernesdorfer podal v tom směru interpelaci. Po- slanci chorvatští chystají v parlamentě novou akci proti Cuvajovu režimu v Chorvatsku.

Německá buržoasie proti demokratické vo- lební reformě a právu žen v Čechách. Z Prahy se sděluje: Němečtí měšťáci nijak se netajili zjev- nou nenávistí proti demokratisaci zem. voleb- ního řádu v Čechách. Byli jedněmi z nejúklad- nějších nepřátel každé jeho reformy, a jestliže dnes mlčky svolují k tajnému, pokoutnímu pro- jednávání zmetku vládní osnovy reformní, tož nelze to nijak připsati na prospěch změny jejich názorů na otázku demokratisace zemského vo- lebního řádu, nýbrž výhradně té okolnosti, že byli k tomu donuceni finančním zemským cha- osem, který hrozil přímo strašlivým krachema proto také svolili k smiřovačkám, kde odhodlali se jednati o „volební reformě“. Ale i ta nedo- statečná osnova s přílepkem nové kurie a s po- necháním dosavadních výsaď šlechtě, měšťákům a agrárníkům, jak ji vláda navrhla, nejde jim pod vousy, a tak v tajných schůzích ústavně- politického výboru snaží se uplatniti svůj roz- hodující vliv na zhoršení volební reformy. Ně- mečtí měšťáci v Čechách stejně jako češtío- značovali se jako přívrženci volebního práva žen. Ale ledví měšťáků českých i německých by- lo odhaleno právě nynějším volebním bojem ina Mladoboleslavsku. Mladočeši v ukvapení prohlá- sili na Mladoboleslavsku kandidaturu ženy. Ta- mní mladočeská organisace kandidovala muže Kdyby se ústřední vedení mladočeské strany ne- bálo veřejného mínění a přísné kritiky, bylo by kandidaturu pí Vikové-Kunětické jistě odvo- lalo. Nyní přiskočili mladočechům na pomoc Němci. Jejich hlavní mluvčí „Pr. Tagblt.“, vy- slovil pochybnost o právoplatnosti pří- padného zvolení pí Vikové-Kunětické. Dnes, dělnické prádlo, stálé novinky nákrčníků, veškeré přípravy pro švadleny, krajky

neděli, tuto pochybnost zmíněný list zdůraz- ňuje. Přináší z kruhů něm. poslanců měšťáckých dobrozdání o daném případě a opírá ho tímto doprovodem: „V pražských poslaneckých kruzích se ujišťuje, že bude-li pí Viková-Kunětická sku- tečně zvolena, odepře ji se zřetelem na § 52. zem. voleb. řádu místodržitel hr. Thun vyhoto- vení poslaneckého certifikátu. Paragraf ten zní- „Místodržitel po prozkoumání došlých jej vo- lebních dokladů, vyhotoví každému poslan- ci, proti jehož volitelnosti není ani jediné v § 18. téhož vol. řádu uvedených námitek, poslanecký certifikát a jemu jej doručiti dá.“ Ustanovení toto mluví zřetelně jen o poslanci-muži a vy- lučuje naprosto, že by pí Vikové-Kunětické vy- hotovena býti mohla zmíněná poslanecká legi- timace. Certifikátu se bude muset pí Viková- Kunětická domáhati — cestou soudní.“ Tolik „Pr. Tagblatt“. Je v tom vložena všechna prů- zračná zášť proti ohrožování privilegií německé buržoasie. Tato snaha německých měšťáků, str- nulý volební řád uchrániti před reformami, při- jde vhod jedině mladočechům, kteří beztoho kan- didaturu pí Vikové-Kunětické úmyslně zkom- promitovali.

Co nového doma i v cizině? Žena poslancem v Čechách. Poněvadž mladoboleslavský starosta Matou- šek svoji kandidaturu odvolal, je volba pí Vi- kové-Kunětické, která jako druhá volba koná se 13. t. m., zajištěna. Je to prvý případ v Ra- kousku a právem je mu věnována mimořádná pozornost. Sociální demokraté v této druhé vol- bě volí pí Kunětickou. Před generální stávkou v Belgii. V Belgii panuje ticho před bouří. Dělnická generální rada dala sice povel, aby dělnictvo nastoupilo všude práci a upustilo od demon- strací, za to činí se na všech stranách horečné přípravy ku generální stávce, která bude odpo- vědí na klerikální „vítězství“ při posledních vol- bách a bude proklamována v polovici tohoto měsíce, ne-li ještě dříve. Vláda vyhrožuje pro případ generální stávky nejostřejšími opatřeními Socialism na postupu. V Bulharsku při doplňovacích volbách v Sofii zvolen byl poslancem socialista Zakizov. So- cialisté zde ve sněmu neměli až dosud žádného zastoupení. Zavedení osmihodinové pracovní doby v severní Americe. Senát severoamerických Spojených Států dne 1. června schválil předlohu poslanecké sněmov- ny, že každá smlouva, kterou uzavírá ame- rická vláda, musí obsahovati paragraf, že žáj- ný řemeslník nebo dělník nesmí prla- covati déle než 8 hodin denně.

Potentáti cestují. Ve Vídni byl v těchto dnech bulharský král Ferdinand. Návštěva platila rakouskému císaři. Z Vídně jel Ferdinand do Berlína. Černohorský král Mikuláš přibude do Vídně v nejbližších dnech a brzo po něm přijede také srbský král Petr. — Budoucnost nám ukáže, proč tyto ce- sty se konají. Hrozný výbuch prachárny. U Vídeňského Nového Města došlo v pátek k hroznému výbuchu prachu ve vojenském skla- dišti. Při výbuchu bylo usmrceno na 10 lidí, 200 těžce neb lehce raněno. Škoda obnáší přes 1,000.000 korun. Zničeno bylo také několik vo- jenských létadel. Prach, který se dosud nevy- šetřeným způsobem vzňal, vážil na 200.000 kg. Na „Milion dvacetihaléřů“ sebráno bylo dle 22. výkazu pokladníka strany celkem 192.939.10 dvacetihaléřů. Soudruzi, ne- opomeňte žádné příležitosti ku sbírce.

Jižní Čechy — milionu. V dvacetihaléřích. Na sběrací listinu č. 1430 od soudruhů sobě- novských v Innsbrucku 57, org. Borek-Bídaz plenárky 6.10, org. Budějovice III. 6.10. České Budějovice