ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 574bc250-7592-11dc-bb49-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 55, org 6, person 57, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIIL.
2 masthead
V Praze, v sobotu 8. února 1908.
Praha
3 masthead
TA VOm A
TA Vomo
4 masthead
Číslo 38.
5 article
del Na ranní a odpal. listy přelelkef se v Prare v asninistrael B K na nažsíe na ftvrt leta . . . 6 K —h s dvojí donáškou na čtoit late ve flialkáck na měeí . . . . . . 2 K M0 Pošien: mae see na čtvt la . . . . 9 K o0 s dvojí zleilkou na pařsíe n tvc t. . . . I K ao
6 article Za povšechně nejistoty.
Za povšechně nejistoty. Letošní kampaň delegační provázena jest výjevy a událostmi, kteréž nesvědčí o klidném a pravidelném chodu rakousko- uherského dvouspřeží. Jest patrno, že vy- rovnání rakousko-uherské, toto hlavní dílo vlád Beckovy a Wekerlovy zůstavilo na obou stranách hluboké stopy desetiletých zápasů, podrážděnou náladu, kterouž nedovedou ula- jiti ani sbory tak disciplinované, jakými se jinak osvědčily býti delegace rakouskáa uherská. Třeba vlády jak vídeňská tak pešt ská — obě ovšem i v zájmu svého vlast- ního trvání — všemožně se přičiňují, aby rychle ucpaly každou trhlinu, jakmile se objeví, nedovede již ani jejich největší obrat- nost předejíti činům obmyslně znepokojují- cím. Sem náleží na př. návrh hr. Latoura o úpravě platů vojenských, kterýž na uher- ské straně se prohlašuje za schválné vybo čení z mezí kompetence delegační, takže chová v sobě nebezpečí, že delegace vůbec nedospějí k souhlasnému usnesení ve věc tak choulostivé, jako jsou záležitosti vojen- ské. Z Vídně se sice téměř dvakráte za den ohlašuje, že jest naděje, že o zvýšení platů vojenských, pokud se týče návrhu hr. La toura, se docilí kompromisu, ale rovněž tak houževnatě se oznamuje z Pešti, že delegace uherská nemůže se ve věci té vysloviti, do- kud nepromluví sněm uherský. Za možný kompromis pak se vydává prosté — odro- čeni otázky této až na měsíc květen.
Beckův Wekerlův Latoura Vídeň Pešť
7 article
Zvláště však vyniklo podrážděně smý- šlení, když v Uhrách z nedávněho projevu bar. Aehrenthala o hospodářské úpravě po r. 1917 a o státoprávních vymoženostech uherských při jednání a podpisování smluv s cizími státy, kterýžto projev neměl asi jiný účel, než učiniti malou radost delegátům ra- kouským — Maďaři učinili otázku zásadní. a donutili ministra věcí zahraničných, ze odborným přednostou hrab. Esterházem dal své výroky, učiněné v delegaci rakouské — prostě smazati A toto urovnání stalo se jen proto, že předseda uherského ministerstva Wekerle napjal všecek svůj vliv, aby konflikt, který nemohl jinak skončiti než ostrou kris v tomto okamžiku, byl — odročen. Tyto připady zároveň nasvědčují tomu. že na obou stranách působi proudy, kteréž hatí záměry vlád, jež ovšem nechtějí dle známého výroku bar. Becka dostati se na Golgotu, zvlaště ne takřka na počátku letoš ního roku panovnického jubilea.
Maďar Esterház Beck Uhry Golgota
8 article
Vzpomeneme li, že zároveň v této polo vině soustáti státnické umění bar. Becka selhává při třetím hlavním úkolu, jejž pře- vzal dle trůnní řeči, totiž uklizení sporů národnostních a do něhož zasáhl německý ministr krajan svou pověstnou řečí přímo vyzývavě a vidíme li, že za Litavou koaliční ministerstvo nemůže se nijak odhodlati, vy- tasiti se konečně s volební opravou, jejíž provedení dle zásady všeobecného hlasova cího práva na se vzalo, shiedáváme, že stejná nejistota a nerozhodnost se jeví na obou stranách; že ani vídeňská ani peštská vlada neodhodlávají se pokračovati v pře- vzatých úkolech. nt Uherská vláda mimo to dostala se do nejtužšího zápasu s Chorvaty a jak neutě- šeně se věci tamní pro ni vyvijejí, zřejmo i z výzvy bána bar. Raucha, o níž dnešní telegrafické zprávy ze Zahřeba vypravují ve spojení s volbami do chorvatského sněmu. Je-li tu s podivením, že předseda uher ského ministerstva Wekerle nemohl v této a slhá toviz lrá nstonlo vdrta
Chorvat Rauch
11 article
chvíli potřebovati také ještě prudkou srážku s bar. Aehrenthalem? Než nejen tyto případy, kteréž se vyvi nuly z nálady delegační, pokud jde o po měry obou polovin soustátí k sobě, jsou význačnou známkou zřejmé nejistoty, i vnější ohlasy a události přispívají tentokráte k tomu, že kampaň delegační se stává zdrojem zne- pokojení, nejasnosti a neurčitosti poměrů. Zvláště jsou to výklady ministra zahra- ničných věcí, kteréž letos nedočkaly se ob- vyklé diplomaticky zahalené ozvěny; ba ve dvojím směru byly událostmi přímo vyvrá- ceny, a to v oné své části, kteráž se po- kládá za nejvýznačnější pro stav vnější rakousko-uherské politiky. Máme na mysl poměry balkánské. V exposé ze dne 27. m. m. prohlášena byla reformní akce, pokud jde o ochranu křesťanů — téměř za úplně provedenou, ač právě v tétéž době bylo tureckou vládou oznámeno zástupcům velmocí, že sultán ne- přistoupil na jejich návrh, by byly prodlou- ženy mandáty evropských komisařů. Podobně nesplnily se naděje co do ob- chodní smlouvy srbské, že »nevyřízené ještě některé otázky v oboru agrárním budou co nejdříve urovnány a že bude s timto státem brzo uzavřena smlouva obchodní«. Ba vládní orgány již tenkráte hlásaly, že smlouva ob- chodní se Srbskem — jest hotova. Zatím však dle týchž orgánů »nadešly v poslední chvíli takové potíže, že nutno počítati s úpl- ným zmarom všeho vyjednávání«. Ve Vídni to sice zamičovali, ale ve skupštině srbské prohlášeno bylo ministrem obchodu, že vláda rakousko-uherská činila nároky, jakýchž žádná vláda srbská nemůže splniti.
Srbsko Vídeň
12 article
Zároveň zabájilo volné sdružení agrár- níků ve Vídni ostrou akci proti připuštění srbského skotu a masa do Rakousko- Uher- ska, čímž naděje na brzké skoncován obchodní smlouvy se Srbskem ještě více utrpěly. — Na uskutečnění smlouvy této závisí však si rychlý pořad upravení obchodních styků s Bulharskem, Rumunskem, Černou Horou Řeckem.« Co zbude z obchodního trhu rakousko- uherského na Balkáně a může se tam ještě někdy domoci bývalých a nyní ztracených posic? o nalelogn Nejpodivnějšího ohlasu dostalo se však balkánské politice rakousko-uherské, jak byla vylíčena v exposé ministra vnějších věcí — v Rusku, s nímž provádíme reformní akci v Makedonii ve smyslu dohody mürzstegské. Všecky ruské časopisy, ani orgány levice v dumě nevyjímaje, odmítají dopravní zá- měry balkánské a staví se příkře proti nim Vládní orgány zdejší snaží se odpor ten vy světliti tak, že prý oposiční listy ruské takto nepřímo odsuzují vlastně politiku ruskou na Balkáně. Než ani polské časopisy haličské nepopírají, že připravil bar. Aehrenthal za- mýšlenými železničními stavbami »překva- pení«, dorozuměv se o nich pouze s Italila pominuv vládu ruskou; a toto opome- nutí stalo se Rusům kamenem úrazu. Ale nedorozumění mezi Ruskem a Rakousko- Uherskem bylo by nyní velice málo žádoucí, prutože by vliv Německa ještě více tím vzrostl. Nuže, jsou tyto delegační ohlasy ve věcech zahraničných něčím jiným než známkou nejistoty, kteráž sotva se liší od nejistoty vnitřní a podrážděné oboustranné nálady? Máme za to, že stačí upozorniti na tento stav, aby všicci, kdož mezi námi se zabývaji politickými olázkami, získali takto dalšíci bvmu lnon
Rus Vídeň Rakousko Uhry Srbsko Bulharsko Rumunsko Řecko Balkán Rusko Makedonie RakouskoUhersko Německo
14 article
důvodů pro potřebu věcně dohody mez českými stranami, bychom my Čechové byl si jisti aspoň sami sebou v té povšechné nejistotě, jež nás obklopuje kol kolem.
Čecho
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 7. února. (Podkopná čin- nost křesťanských sociálů.) Ve Vídn rokují nyní pilně obě delegace i výbory posla necké sněmovny, ale hlavní zájem nepoutá k sobě to, co se děje a mluví ve schůzích, ný- brž co se kutí za jich kulisami. A není už tajem- stvím, že hlavním ředitelem oněch zákulisníel pletek jest vedení strany křesťansko-sociálné. Antisemité mají dávno s vrchu na Maďary a ne jsou také spokojeni s bar. Beckem. Proto užil nynější příležitosti, aby na hoře vzbudili nespo- kojenost s oběma. Vhodný k tomu prostředel našli v Latourově a Schrafflově návrhu na zvý šení důstojnických platů a vojenského žoldu Na zvýšení důstojnických platů záleží především koruně a proto politická strana, která se vyna- snaží o zlepšení důstojnických platů, dobře se zapíše na nejvyšším místě. Křesťanští sociálové svými neustálými útoky na Maďary a rostouet odtud nechutí Maďarů k Rakousku netěšili se dosud zvláštní přízni koruny. Naopak baron Beck, jemuž se podařilo po desetiletém marnén vyjednávání uzavřiti s Uherskem nové vyrov nání, upevnil své postavení v korunní radě. Po něvadž však křesťanským sociálům jde o to aby bar. Becka odstranili a na jeho místo posta vili svého stoupence, bylo nutno jednak zavdě čiti se panovníku a současně podkopati pevné postavení ministerského předsedy. A toho práve chtějí dosíci návrhem na zlepšení důstojnickýeh platů. Aby pak ani v lidu, jemuž zvýšení dn- stojnických platů není valně sympatické, ne- vznikl odpor proti tomu návrhu, přišel poslane Schraffel s dalším návrhem, aby se zlepšila také strava prostého mužstva, proti čemuž ne- budou ani poslanci lidoví, ani jich voliči. V rakouské delegaci i v parlamentě návrh kře- sťanských sociálů má zabezpečenou většinu.
Maďar Beck Schrafflův Praha Latourov Rakousko Uhersko necký sněmovna
16 article
Jestliže Maďaři bez národních ústupků nesvol ke zlepšení vojenských platů, a to je dnes už jisto, vzbudí proti sobě nechuť nahoře, kdež se uzná, že útoky křesťanských sociálů na Ma- dary byly oprávněny. Tím však dle mínění kře sťanských sociálů seslabí se současně také po- sice bar. Becka, který nobude s to provésti čeho si přeje jak koruna, tak i většina rokouské delegace i celého parlamentu. A až takto přípra- vené věci dozrají, křesťanští sociálové nabídnou ochotně svého kandidáta, jehož mají už připra- veného v osobě prince Liechtenštejna. V tomto smyslu líči podkopnou činnost kře sťanských sociálů „Kur. Lwow. a nelze popříti že v jeho líčení jest mnoho pravděpodobného V Praze, 7. února. (Zemské sněmy. Krakovský „Czas“ dovídá se z Vídně, že mo- ravský sněm bude počátkem března svolán k několikadenním zasedáním, aby mohl schváliti zatímný rozpočet na další měsíce, neboť nynější provisorium skončí koncem března. Kolem čer vna mají býti svolány k zasedání hlavnímu jak sněm moravský, tak i nově zvolené sněmy český, haličský a patrně i jiné sněmy zemské. V Praze, 6. února. (Účinek středo- školské enkety.) Lvovsk; „Przeglad“ sde- luje, že semestrálná klasifikace na haličských gymnasiich byla letos neobyčejně přísná. Stalo se to prý proto, že ministerstvo osvěty vybídí školní úřady, aby vzhledem k nebezpečnému vzrůstán polointeligentního proletariátu zkoušky se konaly co nejpřisněji a aby každého nedost schopného nebo špatně se učícího žáka nechal bez milosti propadnouti. Smysl ministerského moboldz ns ,lumanzo anl aM« třašnaaa sběiv žstauonus slibiíse vižoznlě z iae ulis vvaael
Maďar Beck Liechtenštejn Ma Praha Vídeň
17 article
nařízení jest prý takový, aby, se mládež, ne schopná k intelektuálné práci, v čas odvrátiln od gymnasií a převedla se na dráhu života prak tického. Gymnasijní správy haličské řídily se již tímto nařízením a proto prý letos propadl až 50% všech žáků. Energičtější žáci, kteří pa- trně nejsou obeznámení s ministerským naříze- ním, vidí ve špatných známkách zlomyslnost pro fesorů a mstí se na nich. Ve Lvově zbili dva profesory, v Kolomyji jednoho zmrzačili a také v jiných městech byly útoky na nemilé profe sory. Jiní propadlí žáci, bojíce se doma trestu vůbec utekli. Tak v Krakově zmízeli dva gymna sistě.
Lvov Kolomýt Krakov
18 article
Je-li zpráva „Przegladu“ pravdiva, pak by vrhala zajímavé světlo na účel středoškolsko onkety. Hlavním účelem jejím bylo, jak znám. usnadniti mládeží studia a dostup na vysok školy. Takový byl účel jaksi v eřejný. Druhý tajný účel byl patrně zameziti t. zv. přeplho- vání středních škol a k tomu se našel nejvhodněj ší prostředek ve slarých známých dvojká ch Z Lublaně, 4. února. (Vládní poma- hači klerikálů.) Venkovské okresy kraňské jsou na ten čas bezpečnou domenou klerikál Při nastávajících sněmovních volbách budou as voliti šmahem kandidáty klerikální. Okresy měst- ské měly však dosud převahu liberální. Kleriká lům jde nyní o to, aby i tuto převahu zvrátili Svými vlastními silami toho nesvedou, to vědí proto se uchýlili ku prostředku ne sice čestnému ale klerikálům přiměřenému. Tam, kde si ne troufají liberálního kandidáta poraziti kazatel nou, staví proti němu c. k. úřadníka, dobřo vědouce, že nynější vláda nebude činiti námitek vstoupí-li její úřadník, zvolený za poslance, do tábora klerikálního. Tak v městské skupině Kamnik-Radovlica vystupuje už jako „samostat ný kandidát okresní hejtman Detela, jenž ke kandidatuře vyzván klerikály. Detela obdrž všechny hlasy klerikálné a mimo to hlasy voličů se slabou páteří, takže jeho vyhlídky jsou dost příznivé.
Przeglad Detel Lublaň Kamnik
19 article
Ze Lvova, 5. února. (Z volebního ru chu.) Neočekávané rozhodnutí strany všepol ské, že ve Lvově postaví své samostatné kandi dáty bez zřetele na krakovské usnesení demo kratické unie, počíná už jeviti rozkladné účinky na tuto, poměrně ještě velmi mladou unii. Město Lvov bylo po léta již doménou staré demokrati cké strany polské, která zde mívala mandáty zabezpečené. V samostatných kandidaturácl všepolských staří demokraté vidí úmyslný úlol na svou starou državu a proto ohlašují nyní, z pro město Lvov utvořili také svůj samostaln volební výbor a budou se ucházoti o lvovsk mandáty na svůj vlastní vrub. Půjdou zde tedy proti sobě do volebního boje příslušníci stran tvořících na říšské radě společný klub. Orgár Všepoláků „Sl. Pol.“ nevidi v tom však nic ne přirozeného. Ve Vídni jde prý o zájmy národ polského jako celku, doma však každá stran i každ, odstín demokralické skupiny má práv uplatniti se a hájiti svého politického progr mu. Jen že jest olázka, udrží-li se na říšske radě společn; demokratický klub pod velenín Všepoláka prof. Glabiňského, když týž profeso Glabiňski ve Lvově příslušníky svého klubu bez ohledně potirá.
Orgár Pol profesor Glabiňský Lvov Vídeň dema kratický unie
20 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Slované v zahraničné politice. U nás je všecka pozornost obecenstva po hilcena domácímní záležitostmi. Čím jsou tyto zá ležitosti neutěšenější, tím více pozornosti vyža dují. Mezitím v oboru zahraničné politiky děj a připravují se věci, které se zájmů jak českých. tak obecně slovanských nejhlouběji dotý kají,
Slovan
21 article
i oo uini
22 article
V drobném prodejii ranní číalo o sobě . . . za půpolední . . . . na žh Ve Hlialkách na venkově ranní čislo. . . . ndpolední . . . . . . . . 4i Inserát plati se hotově napře Předplacení a innerty přijímá admini- strace v Marianské ulicl č. 3. Tam nacházejí se též redak tlskárna a szpedice „Národních Listá“ Eukoplay so novraceji
národní Listat
23 article
brglja 10h
24 article
nám to všecke uchází. To je chyba. Za této naší nepozornosti stává se, že politické tendence, na- mířené proti jednotlivým částem světa slovar- ského, mehou se v některých českých listech ukládati jako kukaččí vejce. Je nutno bdít, in- formovat a rozhlížet se, studovati zahraničné otázky, abychom nebyli jejich vývojem překva- poni. Každý z nás ví, že o našem národním bytí a nebytí nerozhodne vnitřní politika rakouská, nýbrž politika zahraničná. Baron Aehrenthal svým výkladem v dele- gacích odkryl kartu, kterou rakouská diplomacie po pěť let tak pečlivě skrývala před Slovany bal- kánskými a Ruskem. Rakousko-Uhersko hoto se zříditi na Balkáně železnodražnou síť, která by jeho obchodu i vlivu otevřela celý Balkán. Otázku okupovaných zemí pokládá ve skuteč- nosti za odbytu. Tam získá obyvatelstvo mírným administrativnými reformami a kolem státopráv- ního poměru Bosny a Hercegoviny půjde pře se, jakoby ho nebylo. Vlivu svému podčiní Srb- sko i Černou Horu, Makedonii i Rtecko. Srbsk a Černou Horu navždy oddělí železnou drahou do Soluna. A co je při tom hlavní: ruský vl by z Balkánu úplně byl vytlačen, slovnnské jeho země byly by vydány pouze vlivu rakousko- německému Toho třeba nezapomínati, že Rakousko ne- jedná zde za sebe a na svůj vrub, nýbrž jako předbojovník Německa, Při mravné odvislosti Vídně od Berlína je na bíledni, že selto s Athé- nami a Solunem spojuje vlastně Německo přes hlavu Rakouska. Německo bude z něho míti hlavní prospěch, německá moc jím netušeně vzroste. Rakousko na svých plecích jako věrný služebník přenese Německo přes Balkán,a z Cařihradu do Malé Asie Německo má již cestu vyšlapanou, tam Rakouska potřebovat nebude.
Baron Srb Rusko Rakousko Uhersko Balkán Bosna Hercegovina Makedonie Srbsko Černá Hora Německo Vídeň Berlín Cařihrad
25 article
Před našima očima rozvíjí se pověstný „Drang nach Osten“ ve vší pýše dobyvatele. Ru- sko jest jím odstrčeno od konání úloby, kterou po dvé stě let považovalo za historickou. Co Rusko za dvě sté let pro Balkán vykonalo a obě- tovalo, růka německá chce smazat a zahladi jako nikdy nebývalé. Aby Anglie télo politice Německa nepřekážela, Němečko jest ochotn zavázati se jí, že se vzdá zálusků na Nizozemí, ano zaručiti nedotknutelnost tohoto království. Po mínění Ruska se již neptají a co se týče států balkánských, počitají, že za naději na oži- vení svého obchodu vzdají se politického odporu proti politice německo-rakouské. Zdařl-li se tato politika, vypočítaná ostatn na drahná leta, Německo se dodělá nesmírné mohutnosti a slovaňští národové půjdou za nim eli po široké jeho dráze jako trabanti. Finsko zbrojí. Moskevské „Ruské Slovo“ obdrželo z Petro- hradu telefonickou zprávu, že poslance kníže Urusov chystá v Hlosudarstvenné dumě dotaz po zbrojení Finska. Dotaz ten chtěl podati hned, jak se duma sešla, ale odkládal jej, až nyní se mu vidi nevyhnutelným. Kn. Urusov má přesné zprávy, že Finsko v poslední době úsilovně zbrojí a že tam bylo z ciziny přivezeno několik set tisíe pušek. Z pbslání ruského vojska do Finska kn. Urusov vidí, že i vláda je zpravena o tom, co se ve Finsku děje, ale žádá ji, aby toho netajila parlamentu z národu, jimž je třeba přesné informace o tom, proti komu Finsko zbrojí a co ruská vláda proti tomu učinila. Dále dolaz ukáže na nenormalnost v poměru Rusk k Finsku. Zatím, co Rus ve Finsku nedostane ani místo domovníka, ruským ministrem vojen- ství je Fin. Bude dobře zříditi mezi Ruskem Finskem celní čáru. Dotaz bude naléhati, aby ruští občané ve Finsku byli srovnání v právecl s Finy, meškajícími v Rusku; nelřeba se dot-
Osten Rus Fina Rusko Balkán Anglie Německo Nizozemí Finsko Petrahrad
26 article
V Praze, 7. února.
Praha
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 7. února 1908. H. (A. F. Pisemskij.) Na jevišti Ná rodního divadla uzříme ruské drama » Hork osud«. Autor jeho je již znám českému obe- censtvu z překladu románů »Rozbouřené moře- a »Tisic duší«. Ruská literstura měla tak hluboký vliv u nás, okouzlila a uchvátila nás svými romány a v divadle připravila nám ně- kolik nezapomenutelných dojmů, že každý nový zjev z Ruska je očekáván s dychüivostí. Jako dramatik je nám Pisemskij neznámý Jeho »Hořký osud« jest velkým dílem velke literstury. Od dávných let se udržuje svěží silné na jevištích ruských a nevybledly nijak harvy toho mohulného obvazu ruské společnosti. který vymaloval nejkratější pozorovatel, jeho svědomitost necouvla před žádnou bezohlednostl ani před eynismem. Premiera »Hořkého osudue slibuje vzácné vzrušení těm, kteří až do hleubi duše byli rozechvění krásou ruského drymatu, krásou »Strýčka Váni«, »Tři sester«, a »Měsťáků«. Písemskij jest překládán, „ hojně čten, ale přes to málo znám. Jeho ponurá literární fysionomie nerýsuje se v naší mysli tak určite jako fysionomie Turgeněva, Gončarova, Tolstého Daslojovského, do jejichž skvělé družiny Pisem skij patří. Byli jsme již uvykli, že se citovala přiliš často jména ruských spisovatelů z le šedesálých, jež znamenají vrchol ruské litera tury bez Pisemského. Romancier »Rozbou řeného moře« byl přezírán, umlčován a pod- ceňován a klelba, vznesená na něj kritikou předpojstou, strannickou a nesvědomilou, proná sledovala ho i do ciziny. Život geniálního romanopisce a dramatik Písemského byl tragedií. Vilém Mršuik přichází právě vhod se spi
A F Pisemskij Váňa Turgeněv Gončarův Tolstý Daslojovský Pisemskij Písemský Mršuik Praha Rusko rozbouřený moře
28 article
sem, kde nás seznamuje s přičinami a účinky této tragedie literáta. *) S obvyklým svým živým a bojovným tem peramentem a s náruživou výmluvností vyprávi český autor život Pisemského, jeho drsné houževnaté zápasy s nepřizní a nepochopením doby, se zlovůli kriliky, sloužící jistým heslům, prineipům, stranám a nechápajíeím velikost spi sovatele, jenž sloužil jen pravdě a umění Pisemskij byl osamělý a samostatný duch. Byl hrdý a svědomitý. Nedovedl se přizpůsobo- vat modě a požadavkům časových hesel a šei svou cestou k budoucnosti. Nechtěl se ponížit k pletichářskému a kramářskému shonu literár- ních klik a sekt a poštval proti sobě celou tu chamradinu, která by v opáčném případě jej velebila a vynášela. To byla tragická jeho vina, praví Mrštik »Stál celým svým dílem a celou svou osobou v odporu se vším, co vyznačovalo dobu s nim současnou, a bez milosrdenství sarkasmem svým napadal, kde co jí neprávem bylo svatého.« Pisemskij touto svou posicí intransigeantníh a mnohdy často morosně nevrlého oposičníka jež nebyla posou, ale nejupřímnějším výrazem jeho mračné a sarkastické bytosti, popudil proti sobě nejen literární žoldněře a condotiěry, jejich spolky, kruhy i žurnály, ale i mnohé vážné kri tiky, kteří viděli v něm jen zpátečníka, nepřitel myšlenek, od nichž očekávali obrození Rusk a zapoměli, že mají před sebou umělce a origi nálního myslitele. Je to z mnohých ohledů pochopitelné, ž takto se postavila proti Pisemskému kritika, vy- víjející se v ruské společnosti, na jejíž utváření se v duchu osvícenosti a pokroku horhivě pra- covala tato kritika a požadovala též od literatury aby šla podobným směrem k témuž cíhi. A běde tomu, kdo pochyboval nebo odporoval! Turgeněv pocítil hněv této autority a Pisemskij byl ji od souzen.
Pisemskij Rusk Turgeněv
29 article
*) Vílém Mrštík: A. F. Pisemskij. »Světová knihovna« č. 639 —640. Nakladatel J. Odo. Hle, jaká byla kritika z doby Pisem- ského: »V žádném jiném světě snad nebyl kritika tak dogmatická, tak velitelská oprot spisovatelům, tak exaltovaná pro své zá- sady, tak přisná. Místo pojmu krásy, kladl pojem socialní užitečnosti. Černiševský a Do- broljubov pokládali dila literární za doku menly, podle pichž se může sondit skutečnost Pisarev, ještě absolutnější, požaduje od nich přísnou povahu historického svědectví. Z těchlo snah vzniklo přírozené pohrdání marnou litera- turou. Dobroljubov byl nelitostný k největším talentům, neshledával-li je demokratickými*) « Rusko bloudilo ve zmatku ideí, kráčelo pralesem, z něhož se dosud nedostalo. Litera tura toužila po světle, pátrala po vysvobozujíeí cestě. Kritika chtěla zachrániti ruskou duši. zmítající se v tom přívalu nových myšlenek hrnoucích se se všech stran a hlásala vášnive a často konfusně ideály pokroku sociálního, po- a n litického a mravního.
Mrštík A F Pisemskij J Odo Pisarev Dobroljubov Rusko
30 article
Krilik jako Dobroljubov sám se vrhal do řad bojujících, nedovedl zachovat míru ani klid, po třebný nestrannému soudci, byl příliš zaujat pro svůj princip, přiliš zapálen pro svou ideu, než aby mohl s rozvahou a objektivností posuzovat spisovatele, v němž viděl odpůrce svých zásad Dovedl se nadehnout pro spisovalele prostřed ního, jehož tendence mu byla blízká a doved nenávistně vystoupit proti Písemskému, jehož mocný umělecký talent pohrdavě odmitl. Pisemskij byl prohlášena za zpálečníka tmáře. Bylo mu ukřivděno. Hrdý spisovatel nechtě jit za rozvinulým praporem moderního hnutí — sám pravi o sobě: »Nikdy jsem se nepostavil pod jakýkoliv prapor!« — šel svou cestou os mělou, vyslovil své pochybnosli a skepse velm upřímně a drsně. A proto byla uspořádána na něj nevidaná štvanice. Byl podceňován. vysmíván, špiněn i umlčován. Za vážnou kri
Dobroljubov Pisemskij
31 article
* Ivan Strannik: La pensée russe con temporaine, str. 21. tikou, jíž šlo aspoň o ideu, vyřítila se smečke pisálků, lokajů a námezdníků jistých směro klid a osobnosti ohrožující a ubijela Pisem ského, jemuž bylo vpáleno ohavné znamení ne přitele pokroku. Byl prohlášen za nepřitele ru ského lidu, upřeno mu vše, talent i duch i ori ginalita. Tak daleko šla zášť proti němu, že ne váhali stotožniti Pisemského s hrdinou jeho románu »Tisíce duší«, s Kalinovičem, typen štrebra a egoisty, že mu vytýkali napodobován francouzských románů, což opakovali bezmyšlen- kovitě všichni kritičtí šmokové, a že morslističl pokrytci viděli v jeho reahistických, nezahale- ných obrazech z ruského života holdovění frivo- litě a smyslnosti! Čiěte v Mrštikově knize stránky o tét štvanici, uspořádsné kritikou pracující pro jiné zájmy nežli je literatura a kultura, liskem slou žícím choutkám jislých táborů a klik, kamarád- ské reklamě a tupení těch, kteří jinak smý šlejí nenosí odznak jisté strany. Je v nich řečeno mnoho co se zatkne ostře i do našich po- mérů . .
Strannik Pisemskij Kalinovič tisíc duše
32 article
Pisemskij nebyl zpátečník. Šel před svou dobou. »Nesdilel prostě dobou přepjatých naděj a opojných přeludů, které do myšlených vý sledků moderního hnutí vkládány byly, prot jmín byl i úhlavním nepřitelem moderně-reform ního hnuti. Nejmírněji řečeno, spáchán byl tun něm podvod, poněvadž podvrženo mu bylo sla novisko, kterého nikdy nesdilel. « *) Když napsal Pisemskij po »Tistci dušícho drama »Hořký osud«, oetl se na vreholi slávy Drama to patří mezi klasická díla divadla ru ského. Udržuje se dodnes na repertoaru, »svou stálou cenou přetrvá věky měnicích se mode- Písemikij byl obdivován a čien. Ale s lélo výše byl sražen právě prolo že nešel se širokým proudem, že se postavi stranou, ano že šel i proti proudu. Odi té doby jak pravi Skabičevskij, byla další jeho cest ) Vl. Mištk: A F. Pisemskři str. 97.
Pisemskij Skabičevskij
33 article
vysllána massou šípů a trni. »Z tehdejší, dalek svůj věk předcházející pochodně učinil osu zášlitu mraku a ztrnulosti, vyzbrojil proli němu celou pokrokovou liferaturu a jméno jeho po stavil v jednu řadu s jmény nejpolupnějšími.« Takový trest stihl Pisemského, že se ne- podrobil přikázání mody, že se neklanil jistým oltářům, že nezasedal u jistých stolů. Proto byl tnpen a umlčován a vyráženo mu péro z ruky. poněvadž měl vysoké a ušlechtilé mínění o svém poslání spisovatelském.
Pisemskij
34 article
Protože hapsa! Turgeněvovi: »Umněle především má být objeklivní a nesíranný vůbec není povinen psáti pro potřebu jakých- koliv stran« a poněvadž »byl indiťerentním k všem na vzájem potírajíeím se literárním stranám a při všech svých moskevských sympatifch byí zrovna tak dalek slavjanofilským jako západ- niekým- tendencím.« (Str. 55.) Život Pisemského byl tím podlým bojem otráven. Nepřátelé znechutili mu práci, naplnili duši jeho trpkostí. V jeho povaze byl vždy sklon k přísné melancholii a k sarkastickému posměšku, jímž skrýval své bolesti a svůj soucit s trpícími. Jeho svět byl smutný a hrozný. S ohnivou vervou karakterisuje Mrštik svět Pisemského, ten pekelný rej lidských mreh, lidí zbědovaných a špatných, zločinců a šejdířa lhářů a pokrytců, děsné zjevení bídy, podlost a ubohosti lidské společnosti, »Babel začínající dětmi a končicí bezvou- sými stařečky, společnost, jejíž všechno bájení pachlí se po vodce, sukni a penězích« (str. 9 1). Dilo Pisemského překonalo všecky útoky, intriky a kletby. On, napodobovatel francouz- ských romancierů, je uznáván jako jeden z nej- rázuvilějších ruských spisovatelů, on, jejž po- krytečtí popové a jezovitští puritání stavěli n pranýř jako autora nemravného a smyslného, je pokládán za nejvážnějšího a nejupřímnějšího maliře ruské společnosti a on, jenž byl lží podvodem prohlášen za zpátečníka, stojí v po- předí téch, kteří zápasili za osvobození ruské myšlenky
Turgeněv Pisemskij Babel Dilo Pisemskij