1
masthead
Ročník XXXXVIIL.
2
masthead
V Praze, v sobotu 8. února 1908.
Praha
3
masthead
TA VOm A
TA Vomo
5
article
del
Na ranní a odpal. listy
přelelkef se
v Prare v asninistrael
B K
na nažsíe
na ftvrt leta . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na čtoit late
ve flialkáck
na měeí . . . . . . 2 K M0
Pošien:
mae see
na čtvt la . . . . 9 K o0
s dvojí zleilkou
na pařsíe
n tvc t. . . . I K ao
6
article
Za povšechně nejistoty.
Za povšechně nejistoty.
Letošní kampaň delegační provázena
jest výjevy a událostmi, kteréž nesvědčí
o klidném a pravidelném chodu rakousko-
uherského dvouspřeží. Jest patrno, že vy-
rovnání rakousko-uherské, toto hlavní dílo
vlád Beckovy a Wekerlovy zůstavilo na obou
stranách hluboké stopy desetiletých zápasů,
podrážděnou náladu, kterouž nedovedou ula-
jiti ani sbory tak disciplinované, jakými se
jinak osvědčily býti delegace rakouskáa
uherská. Třeba vlády jak vídeňská tak pešt
ská — obě ovšem i v zájmu svého vlast-
ního trvání — všemožně se přičiňují, aby
rychle ucpaly každou trhlinu, jakmile se
objeví, nedovede již ani jejich největší obrat-
nost předejíti činům obmyslně znepokojují-
cím. Sem náleží na př. návrh hr. Latoura
o úpravě platů vojenských, kterýž na uher-
ské straně se prohlašuje za schválné vybo
čení z mezí kompetence delegační, takže
chová v sobě nebezpečí, že delegace vůbec
nedospějí k souhlasnému usnesení ve věc
tak choulostivé, jako jsou záležitosti vojen-
ské. Z Vídně se sice téměř dvakráte za den
ohlašuje, že jest naděje, že o zvýšení platů
vojenských, pokud se týče návrhu hr. La
toura, se docilí kompromisu, ale rovněž tak
houževnatě se oznamuje z Pešti, že delegace
uherská nemůže se ve věci té vysloviti, do-
kud nepromluví sněm uherský. Za možný
kompromis pak se vydává prosté — odro-
čeni otázky této až na měsíc květen.
Beckův
Wekerlův
Latoura
Vídeň
Pešť
7
article
Zvláště však vyniklo podrážděně smý-
šlení, když v Uhrách z nedávněho projevu
bar. Aehrenthala o hospodářské úpravě po
r. 1917 a o státoprávních vymoženostech
uherských při jednání a podpisování smluv
s cizími státy, kterýžto projev neměl asi jiný
účel, než učiniti malou radost delegátům ra-
kouským — Maďaři učinili otázku zásadní.
a donutili ministra věcí zahraničných, ze
odborným přednostou hrab. Esterházem dal
své výroky, učiněné v delegaci rakouské —
prostě smazati
A toto urovnání stalo se jen proto, že
předseda uherského ministerstva Wekerle
napjal všecek svůj vliv, aby konflikt, který
nemohl jinak skončiti než ostrou kris
v tomto okamžiku, byl — odročen.
Tyto připady zároveň nasvědčují tomu.
že na obou stranách působi proudy, kteréž
hatí záměry vlád, jež ovšem nechtějí dle
známého výroku bar. Becka dostati se na
Golgotu, zvlaště ne takřka na počátku letoš
ního roku panovnického jubilea.
Maďar
Esterház
Beck
Uhry
Golgota
8
article
Vzpomeneme li, že zároveň v této polo
vině soustáti státnické umění bar. Becka
selhává při třetím hlavním úkolu, jejž pře-
vzal dle trůnní řeči, totiž uklizení sporů
národnostních a do něhož zasáhl německý
ministr krajan svou pověstnou řečí přímo
vyzývavě a vidíme li, že za Litavou koaliční
ministerstvo nemůže se nijak odhodlati, vy-
tasiti se konečně s volební opravou, jejíž
provedení dle zásady všeobecného hlasova
cího práva na se vzalo, shiedáváme, že
stejná nejistota a nerozhodnost se jeví na
obou stranách; že ani vídeňská ani peštská
vlada neodhodlávají se pokračovati v pře-
vzatých úkolech.
nt
Uherská vláda mimo to dostala se do
nejtužšího zápasu s Chorvaty a jak neutě-
šeně se věci tamní pro ni vyvijejí, zřejmo
i z výzvy bána bar. Raucha, o níž dnešní
telegrafické zprávy ze Zahřeba vypravují ve
spojení s volbami do chorvatského sněmu.
Je-li tu s podivením, že předseda uher
ského ministerstva Wekerle nemohl v této
a slhá toviz lrá nstonlo vdrta
Chorvat
Rauch
11
article
chvíli potřebovati také ještě prudkou srážku
s bar. Aehrenthalem?
Než nejen tyto případy, kteréž se vyvi
nuly z nálady delegační, pokud jde o po
měry obou polovin soustátí k sobě, jsou
význačnou známkou zřejmé nejistoty, i vnější
ohlasy a události přispívají tentokráte k tomu,
že kampaň delegační se stává zdrojem zne-
pokojení, nejasnosti a neurčitosti poměrů.
Zvláště jsou to výklady ministra zahra-
ničných věcí, kteréž letos nedočkaly se ob-
vyklé diplomaticky zahalené ozvěny; ba ve
dvojím směru byly událostmi přímo vyvrá-
ceny, a to v oné své části, kteráž se po-
kládá za nejvýznačnější pro stav vnější
rakousko-uherské politiky. Máme na mysl
poměry balkánské.
V exposé ze dne 27. m. m. prohlášena
byla reformní akce, pokud jde o ochranu
křesťanů — téměř za úplně provedenou, ač
právě v tétéž době bylo tureckou vládou
oznámeno zástupcům velmocí, že sultán ne-
přistoupil na jejich návrh, by byly prodlou-
ženy mandáty evropských komisařů.
Podobně nesplnily se naděje co do ob-
chodní smlouvy srbské, že »nevyřízené ještě
některé otázky v oboru agrárním budou co
nejdříve urovnány a že bude s timto státem
brzo uzavřena smlouva obchodní«. Ba vládní
orgány již tenkráte hlásaly, že smlouva ob-
chodní se Srbskem — jest hotova. Zatím
však dle týchž orgánů »nadešly v poslední
chvíli takové potíže, že nutno počítati s úpl-
ným zmarom všeho vyjednávání«. Ve Vídni
to sice zamičovali, ale ve skupštině srbské
prohlášeno bylo ministrem obchodu, že vláda
rakousko-uherská činila nároky, jakýchž žádná
vláda srbská nemůže splniti.
Srbsko
Vídeň
12
article
Zároveň zabájilo volné sdružení agrár-
níků ve Vídni ostrou akci proti připuštění
srbského skotu a masa do Rakousko- Uher-
ska, čímž naděje na brzké skoncován
obchodní smlouvy se Srbskem ještě více
utrpěly. —
Na uskutečnění smlouvy této závisí však
si rychlý pořad upravení obchodních styků
s Bulharskem, Rumunskem, Černou Horou
Řeckem.«
Co zbude z obchodního trhu rakousko-
uherského na Balkáně a může se tam ještě
někdy domoci bývalých a nyní ztracených
posic?
o nalelogn
Nejpodivnějšího ohlasu dostalo se však
balkánské politice rakousko-uherské, jak byla
vylíčena v exposé ministra vnějších věcí —
v Rusku, s nímž provádíme reformní akci
v Makedonii ve smyslu dohody mürzstegské.
Všecky ruské časopisy, ani orgány levice
v dumě nevyjímaje, odmítají dopravní zá-
měry balkánské a staví se příkře proti nim
Vládní orgány zdejší snaží se odpor ten vy
světliti tak, že prý oposiční listy ruské takto
nepřímo odsuzují vlastně politiku ruskou
na Balkáně. Než ani polské časopisy haličské
nepopírají, že připravil bar. Aehrenthal za-
mýšlenými železničními stavbami »překva-
pení«, dorozuměv se o nich pouze s Italila
pominuv vládu ruskou; a toto opome-
nutí stalo se Rusům kamenem úrazu. Ale
nedorozumění mezi Ruskem a Rakousko-
Uherskem bylo by nyní velice málo žádoucí,
prutože by vliv Německa ještě více tím
vzrostl.
Nuže, jsou tyto delegační ohlasy ve
věcech zahraničných něčím jiným než známkou
nejistoty, kteráž sotva se liší od nejistoty
vnitřní a podrážděné oboustranné nálady?
Máme za to, že stačí upozorniti na tento
stav, aby všicci, kdož mezi námi se zabývaji
politickými olázkami, získali takto dalšíci
bvmu lnon
Rus
Vídeň
Rakousko
Uhry
Srbsko
Bulharsko
Rumunsko
Řecko
Balkán
Rusko
Makedonie
RakouskoUhersko
Německo
14
article
důvodů pro potřebu věcně dohody mez
českými stranami, bychom my Čechové byl
si jisti aspoň sami sebou v té povšechné
nejistotě, jež nás obklopuje kol kolem.
Čecho
15
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 7. února. (Podkopná čin-
nost křesťanských sociálů.) Ve Vídn
rokují nyní pilně obě delegace i výbory posla
necké sněmovny, ale hlavní zájem nepoutá
k sobě to, co se děje a mluví ve schůzích, ný-
brž co se kutí za jich kulisami. A není už tajem-
stvím, že hlavním ředitelem oněch zákulisníel
pletek jest vedení strany křesťansko-sociálné.
Antisemité mají dávno s vrchu na Maďary a ne
jsou také spokojeni s bar. Beckem. Proto užil
nynější příležitosti, aby na hoře vzbudili nespo-
kojenost s oběma. Vhodný k tomu prostředel
našli v Latourově a Schrafflově návrhu na zvý
šení důstojnických platů a vojenského žoldu
Na zvýšení důstojnických platů záleží především
koruně a proto politická strana, která se vyna-
snaží o zlepšení důstojnických platů, dobře se
zapíše na nejvyšším místě. Křesťanští sociálové
svými neustálými útoky na Maďary a rostouet
odtud nechutí Maďarů k Rakousku netěšili se
dosud zvláštní přízni koruny. Naopak baron
Beck, jemuž se podařilo po desetiletém marnén
vyjednávání uzavřiti s Uherskem nové vyrov
nání, upevnil své postavení v korunní radě. Po
něvadž však křesťanským sociálům jde o to
aby bar. Becka odstranili a na jeho místo posta
vili svého stoupence, bylo nutno jednak zavdě
čiti se panovníku a současně podkopati pevné
postavení ministerského předsedy. A toho práve
chtějí dosíci návrhem na zlepšení důstojnickýeh
platů. Aby pak ani v lidu, jemuž zvýšení dn-
stojnických platů není valně sympatické, ne-
vznikl odpor proti tomu návrhu, přišel poslane
Schraffel s dalším návrhem, aby se zlepšila
také strava prostého mužstva, proti čemuž ne-
budou ani poslanci lidoví, ani jich voliči.
V rakouské delegaci i v parlamentě návrh kře-
sťanských sociálů má zabezpečenou většinu.
Maďar
Beck
Schrafflův
Praha
Latourov
Rakousko
Uhersko
necký sněmovna
16
article
Jestliže Maďaři bez národních ústupků nesvol
ke zlepšení vojenských platů, a to je dnes už
jisto, vzbudí proti sobě nechuť nahoře, kdež
se uzná, že útoky křesťanských sociálů na Ma-
dary byly oprávněny. Tím však dle mínění kře
sťanských sociálů seslabí se současně také po-
sice bar. Becka, který nobude s to provésti
čeho si přeje jak koruna, tak i většina rokouské
delegace i celého parlamentu. A až takto přípra-
vené věci dozrají, křesťanští sociálové nabídnou
ochotně svého kandidáta, jehož mají už připra-
veného v osobě prince Liechtenštejna.
V tomto smyslu líči podkopnou činnost kře
sťanských sociálů „Kur. Lwow. a nelze popříti
že v jeho líčení jest mnoho pravděpodobného
V Praze, 7. února. (Zemské sněmy.
Krakovský „Czas“ dovídá se z Vídně, že mo-
ravský sněm bude počátkem března svolán
k několikadenním zasedáním, aby mohl schváliti
zatímný rozpočet na další měsíce, neboť nynější
provisorium skončí koncem března. Kolem čer
vna mají býti svolány k zasedání hlavnímu jak
sněm moravský, tak i nově zvolené sněmy
český, haličský a patrně i jiné sněmy
zemské.
V Praze, 6. února. (Účinek středo-
školské enkety.) Lvovsk; „Przeglad“ sde-
luje, že semestrálná klasifikace na haličských
gymnasiich byla letos neobyčejně přísná. Stalo
se to prý proto, že ministerstvo osvěty vybídí
školní úřady, aby vzhledem k nebezpečnému
vzrůstán polointeligentního proletariátu zkoušky
se konaly co nejpřisněji a aby každého nedost
schopného nebo špatně se učícího žáka nechal
bez milosti propadnouti. Smysl ministerského
moboldz ns ,lumanzo anl aM« třašnaaa
sběiv žstauonus slibiíse vižoznlě z iae ulis
vvaael
Maďar
Beck
Liechtenštejn
Ma
Praha
Vídeň
17
article
nařízení jest prý takový, aby, se mládež, ne
schopná k intelektuálné práci, v čas odvrátiln
od gymnasií a převedla se na dráhu života prak
tického. Gymnasijní správy haličské řídily se
již tímto nařízením a proto prý letos propadl
až 50% všech žáků. Energičtější žáci, kteří pa-
trně nejsou obeznámení s ministerským naříze-
ním, vidí ve špatných známkách zlomyslnost pro
fesorů a mstí se na nich. Ve Lvově zbili dva
profesory, v Kolomyji jednoho zmrzačili a také
v jiných městech byly útoky na nemilé profe
sory. Jiní propadlí žáci, bojíce se doma trestu
vůbec utekli. Tak v Krakově zmízeli dva gymna
sistě.
Lvov
Kolomýt
Krakov
18
article
Je-li zpráva „Przegladu“ pravdiva, pak by
vrhala zajímavé světlo na účel středoškolsko
onkety. Hlavním účelem jejím bylo, jak znám.
usnadniti mládeží studia a dostup na vysok
školy. Takový byl účel jaksi v eřejný. Druhý
tajný účel byl patrně zameziti t. zv. přeplho-
vání středních škol a k tomu se našel nejvhodněj
ší prostředek ve slarých známých dvojká ch
Z Lublaně, 4. února. (Vládní poma-
hači klerikálů.) Venkovské okresy kraňské
jsou na ten čas bezpečnou domenou klerikál
Při nastávajících sněmovních volbách budou as
voliti šmahem kandidáty klerikální. Okresy měst-
ské měly však dosud převahu liberální. Kleriká
lům jde nyní o to, aby i tuto převahu zvrátili
Svými vlastními silami toho nesvedou, to vědí
proto se uchýlili ku prostředku ne sice čestnému
ale klerikálům přiměřenému. Tam, kde si ne
troufají liberálního kandidáta poraziti kazatel
nou, staví proti němu c. k. úřadníka, dobřo
vědouce, že nynější vláda nebude činiti námitek
vstoupí-li její úřadník, zvolený za poslance, do
tábora klerikálního. Tak v městské skupině
Kamnik-Radovlica vystupuje už jako „samostat
ný kandidát okresní hejtman Detela, jenž
ke kandidatuře vyzván klerikály. Detela obdrž
všechny hlasy klerikálné a mimo to hlasy voličů
se slabou páteří, takže jeho vyhlídky jsou dost
příznivé.
Przeglad
Detel
Lublaň
Kamnik
19
article
Ze Lvova, 5. února. (Z volebního ru
chu.) Neočekávané rozhodnutí strany všepol
ské, že ve Lvově postaví své samostatné kandi
dáty bez zřetele na krakovské usnesení demo
kratické unie, počíná už jeviti rozkladné účinky
na tuto, poměrně ještě velmi mladou unii. Město
Lvov bylo po léta již doménou staré demokrati
cké strany polské, která zde mívala mandáty
zabezpečené. V samostatných kandidaturácl
všepolských staří demokraté vidí úmyslný úlol
na svou starou državu a proto ohlašují nyní, z
pro město Lvov utvořili také svůj samostaln
volební výbor a budou se ucházoti o lvovsk
mandáty na svůj vlastní vrub. Půjdou zde tedy
proti sobě do volebního boje příslušníci stran
tvořících na říšské radě společný klub. Orgár
Všepoláků „Sl. Pol.“ nevidi v tom však nic ne
přirozeného. Ve Vídni jde prý o zájmy národ
polského jako celku, doma však každá stran
i každ, odstín demokralické skupiny má práv
uplatniti se a hájiti svého politického progr
mu. Jen že jest olázka, udrží-li se na říšske
radě společn; demokratický klub pod velenín
Všepoláka prof. Glabiňského, když týž profeso
Glabiňski ve Lvově příslušníky svého klubu bez
ohledně potirá.
Orgár
Pol
profesor
Glabiňský
Lvov
Vídeň
dema kratický unie
20
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Slované v zahraničné politice.
U nás je všecka pozornost obecenstva po
hilcena domácímní záležitostmi. Čím jsou tyto zá
ležitosti neutěšenější, tím více pozornosti vyža
dují. Mezitím v oboru zahraničné politiky děj
a připravují se věci, které se zájmů jak českých.
tak obecně slovanských nejhlouběji dotý kají,
Slovan
22
article
V drobném prodejii
ranní číalo o sobě . . . za
půpolední
. . . . na žh
Ve Hlialkách na venkově
ranní čislo. . . .
ndpolední . . . . . . . . 4i
Inserát
plati se hotově napře
Předplacení a innerty přijímá admini-
strace v Marianské ulicl č. 3.
Tam nacházejí se též redak
tlskárna a szpedice „Národních Listá“
Eukoplay so novraceji
národní Listat
24
article
nám to všecke uchází. To je chyba. Za této naší
nepozornosti stává se, že politické tendence, na-
mířené proti jednotlivým částem světa slovar-
ského, mehou se v některých českých listech
ukládati jako kukaččí vejce. Je nutno bdít, in-
formovat a rozhlížet se, studovati zahraničné
otázky, abychom nebyli jejich vývojem překva-
poni. Každý z nás ví, že o našem národním bytí
a nebytí nerozhodne vnitřní politika rakouská,
nýbrž politika zahraničná.
Baron Aehrenthal svým výkladem v dele-
gacích odkryl kartu, kterou rakouská diplomacie
po pěť let tak pečlivě skrývala před Slovany bal-
kánskými a Ruskem. Rakousko-Uhersko hoto
se zříditi na Balkáně železnodražnou síť, která
by jeho obchodu i vlivu otevřela celý Balkán.
Otázku okupovaných zemí pokládá ve skuteč-
nosti za odbytu. Tam získá obyvatelstvo mírným
administrativnými reformami a kolem státopráv-
ního poměru Bosny a Hercegoviny půjde pře
se, jakoby ho nebylo. Vlivu svému podčiní Srb-
sko i Černou Horu, Makedonii i Rtecko. Srbsk
a Černou Horu navždy oddělí železnou drahou
do Soluna. A co je při tom hlavní: ruský vl
by z Balkánu úplně byl vytlačen, slovnnské jeho
země byly by vydány pouze vlivu rakousko-
německému
Toho třeba nezapomínati, že Rakousko ne-
jedná zde za sebe a na svůj vrub, nýbrž jako
předbojovník Německa, Při mravné odvislosti
Vídně od Berlína je na bíledni, že selto s Athé-
nami a Solunem spojuje vlastně Německo přes
hlavu Rakouska. Německo bude z něho míti
hlavní prospěch, německá moc jím netušeně
vzroste. Rakousko na svých plecích jako věrný
služebník přenese Německo přes Balkán,a
z Cařihradu do Malé Asie Německo má již cestu
vyšlapanou, tam Rakouska potřebovat nebude.
Baron
Srb
Rusko
Rakousko
Uhersko
Balkán
Bosna
Hercegovina
Makedonie
Srbsko
Černá Hora
Německo
Vídeň
Berlín
Cařihrad
25
article
Před našima očima rozvíjí se pověstný
„Drang nach Osten“ ve vší pýše dobyvatele. Ru-
sko jest jím odstrčeno od konání úloby, kterou
po dvé stě let považovalo za historickou. Co
Rusko za dvě sté let pro Balkán vykonalo a obě-
tovalo, růka německá chce smazat a zahladi
jako nikdy nebývalé. Aby Anglie télo politice
Německa nepřekážela, Němečko jest ochotn
zavázati se jí, že se vzdá zálusků na Nizozemí,
ano zaručiti nedotknutelnost tohoto království.
Po mínění Ruska se již neptají a co se týče
států balkánských, počitají, že za naději na oži-
vení svého obchodu vzdají se politického odporu
proti politice německo-rakouské.
Zdařl-li se tato politika, vypočítaná ostatn
na drahná leta, Německo se dodělá nesmírné
mohutnosti a slovaňští národové půjdou za nim
eli
po široké jeho dráze jako trabanti.
Finsko zbrojí.
Moskevské „Ruské Slovo“ obdrželo z Petro-
hradu telefonickou zprávu, že poslance kníže
Urusov chystá v Hlosudarstvenné dumě dotaz po
zbrojení Finska. Dotaz ten chtěl podati hned,
jak se duma sešla, ale odkládal jej, až nyní se
mu vidi nevyhnutelným. Kn. Urusov má přesné
zprávy, že Finsko v poslední době úsilovně
zbrojí a že tam bylo z ciziny přivezeno několik
set tisíe pušek. Z pbslání ruského vojska do
Finska kn. Urusov vidí, že i vláda je zpravena
o tom, co se ve Finsku děje, ale žádá ji, aby
toho netajila parlamentu z národu, jimž je třeba
přesné informace o tom, proti komu Finsko
zbrojí a co ruská vláda proti tomu učinila. Dále
dolaz ukáže na nenormalnost v poměru Rusk
k Finsku. Zatím, co Rus ve Finsku nedostane
ani místo domovníka, ruským ministrem vojen-
ství je Fin. Bude dobře zříditi mezi Ruskem
Finskem celní čáru. Dotaz bude naléhati, aby
ruští občané ve Finsku byli srovnání v právecl
s Finy, meškajícími v Rusku; nelřeba se dot-
Osten
Rus
Fina
Rusko
Balkán
Anglie
Německo
Nizozemí
Finsko
Petrahrad
26
article
V Praze, 7. února.
Praha
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 7. února 1908.
H. (A. F. Pisemskij.) Na jevišti Ná
rodního divadla uzříme ruské drama » Hork
osud«. Autor jeho je již znám českému obe-
censtvu z překladu románů »Rozbouřené moře-
a »Tisic duší«. Ruská literstura měla tak
hluboký vliv u nás, okouzlila a uchvátila nás
svými romány a v divadle připravila nám ně-
kolik nezapomenutelných dojmů, že každý nový
zjev z Ruska je očekáván s dychüivostí.
Jako dramatik je nám Pisemskij neznámý
Jeho »Hořký osud« jest velkým dílem velke
literstury. Od dávných let se udržuje svěží
silné na jevištích ruských a nevybledly nijak
harvy toho mohulného obvazu ruské společnosti.
který vymaloval nejkratější pozorovatel, jeho
svědomitost necouvla před žádnou bezohlednostl
ani před eynismem. Premiera »Hořkého osudue
slibuje vzácné vzrušení těm, kteří až do
hleubi duše byli rozechvění krásou ruského
drymatu, krásou »Strýčka Váni«, »Tři sester«,
a »Měsťáků«.
Písemskij jest překládán, „ hojně čten, ale
přes to málo znám. Jeho ponurá literární
fysionomie nerýsuje se v naší mysli tak určite
jako fysionomie Turgeněva, Gončarova, Tolstého
Daslojovského, do jejichž skvělé družiny Pisem
skij patří. Byli jsme již uvykli, že se citovala
přiliš často jména ruských spisovatelů z le
šedesálých, jež znamenají vrchol ruské litera
tury bez Pisemského. Romancier »Rozbou
řeného moře« byl přezírán, umlčován a pod-
ceňován a klelba, vznesená na něj kritikou
předpojstou, strannickou a nesvědomilou, proná
sledovala ho i do ciziny.
Život geniálního romanopisce a dramatik
Písemského byl tragedií.
Vilém Mršuik přichází právě vhod se spi
A F Pisemskij
Váňa
Turgeněv
Gončarův
Tolstý
Daslojovský
Pisemskij
Písemský
Mršuik
Praha
Rusko
rozbouřený moře
28
article
sem, kde nás seznamuje s přičinami a účinky
této tragedie literáta. *)
S obvyklým svým živým a bojovným tem
peramentem a s náruživou výmluvností vyprávi
český autor život Pisemského, jeho drsné
houževnaté zápasy s nepřizní a nepochopením
doby, se zlovůli kriliky, sloužící jistým heslům,
prineipům, stranám a nechápajíeím velikost spi
sovatele, jenž sloužil jen pravdě a umění
Pisemskij byl osamělý a samostatný duch.
Byl hrdý a svědomitý. Nedovedl se přizpůsobo-
vat modě a požadavkům časových hesel a šei
svou cestou k budoucnosti. Nechtěl se ponížit
k pletichářskému a kramářskému shonu literár-
ních klik a sekt a poštval proti sobě celou tu
chamradinu, která by v opáčném případě jej
velebila a vynášela.
To byla tragická jeho vina, praví Mrštik
»Stál celým svým dílem a celou svou osobou
v odporu se vším, co vyznačovalo dobu s nim
současnou, a bez milosrdenství sarkasmem svým
napadal, kde co jí neprávem bylo svatého.«
Pisemskij touto svou posicí intransigeantníh
a mnohdy často morosně nevrlého oposičníka
jež nebyla posou, ale nejupřímnějším výrazem
jeho mračné a sarkastické bytosti, popudil proti
sobě nejen literární žoldněře a condotiěry, jejich
spolky, kruhy i žurnály, ale i mnohé vážné kri
tiky, kteří viděli v něm jen zpátečníka, nepřitel
myšlenek, od nichž očekávali obrození Rusk
a zapoměli, že mají před sebou umělce a origi
nálního myslitele.
Je to z mnohých ohledů pochopitelné, ž
takto se postavila proti Pisemskému kritika, vy-
víjející se v ruské společnosti, na jejíž utváření
se v duchu osvícenosti a pokroku horhivě pra-
covala tato kritika a požadovala též od literatury
aby šla podobným směrem k témuž cíhi. A běde
tomu, kdo pochyboval nebo odporoval! Turgeněv
pocítil hněv této autority a Pisemskij byl ji od
souzen.
Pisemskij
Rusk
Turgeněv
29
article
*) Vílém Mrštík: A. F. Pisemskij. »Světová
knihovna« č. 639 —640. Nakladatel J. Odo.
Hle, jaká byla kritika z doby Pisem-
ského: »V žádném jiném světě snad nebyl
kritika tak dogmatická, tak velitelská oprot
spisovatelům, tak exaltovaná pro své zá-
sady, tak přisná. Místo pojmu krásy, kladl
pojem socialní užitečnosti. Černiševský a Do-
broljubov pokládali dila literární za doku
menly, podle pichž se může sondit skutečnost
Pisarev, ještě absolutnější, požaduje od nich
přísnou povahu historického svědectví. Z těchlo
snah vzniklo přírozené pohrdání marnou litera-
turou. Dobroljubov byl nelitostný k největším
talentům, neshledával-li je demokratickými*) «
Rusko bloudilo ve zmatku ideí, kráčelo
pralesem, z něhož se dosud nedostalo. Litera
tura toužila po světle, pátrala po vysvobozujíeí
cestě. Kritika chtěla zachrániti ruskou duši.
zmítající se v tom přívalu nových myšlenek
hrnoucích se se všech stran a hlásala vášnive
a často konfusně ideály pokroku sociálního, po-
a n
litického a mravního.
Mrštík
A F Pisemskij
J Odo
Pisarev
Dobroljubov
Rusko
30
article
Krilik jako Dobroljubov sám se vrhal do řad
bojujících, nedovedl zachovat míru ani klid, po
třebný nestrannému soudci, byl příliš zaujat pro
svůj princip, přiliš zapálen pro svou ideu, než
aby mohl s rozvahou a objektivností posuzovat
spisovatele, v němž viděl odpůrce svých zásad
Dovedl se nadehnout pro spisovalele prostřed
ního, jehož tendence mu byla blízká a doved
nenávistně vystoupit proti Písemskému, jehož
mocný umělecký talent pohrdavě odmitl.
Pisemskij byl prohlášena za zpálečníka
tmáře.
Bylo mu ukřivděno. Hrdý spisovatel nechtě
jit za rozvinulým praporem moderního hnutí —
sám pravi o sobě: »Nikdy jsem se nepostavil
pod jakýkoliv prapor!« — šel svou cestou os
mělou, vyslovil své pochybnosli a skepse velm
upřímně a drsně. A proto byla uspořádána
na něj nevidaná štvanice. Byl podceňován.
vysmíván, špiněn i umlčován. Za vážnou kri
Dobroljubov
Pisemskij
31
article
* Ivan Strannik: La pensée russe con
temporaine, str. 21.
tikou, jíž šlo aspoň o ideu, vyřítila se smečke
pisálků, lokajů a námezdníků jistých směro
klid a osobnosti ohrožující a ubijela Pisem
ského, jemuž bylo vpáleno ohavné znamení ne
přitele pokroku. Byl prohlášen za nepřitele ru
ského lidu, upřeno mu vše, talent i duch i ori
ginalita. Tak daleko šla zášť proti němu, že ne
váhali stotožniti Pisemského s hrdinou jeho
románu »Tisíce duší«, s Kalinovičem, typen
štrebra a egoisty, že mu vytýkali napodobován
francouzských románů, což opakovali bezmyšlen-
kovitě všichni kritičtí šmokové, a že morslističl
pokrytci viděli v jeho reahistických, nezahale-
ných obrazech z ruského života holdovění frivo-
litě a smyslnosti!
Čiěte v Mrštikově knize stránky o tét
štvanici, uspořádsné kritikou pracující pro jiné
zájmy nežli je literatura a kultura, liskem slou
žícím choutkám jislých táborů a klik, kamarád-
ské reklamě a tupení těch, kteří jinak smý šlejí
nenosí odznak jisté strany. Je v nich řečeno
mnoho co se zatkne ostře i do našich po-
mérů . .
Strannik
Pisemskij
Kalinovič
tisíc duše
32
article
Pisemskij nebyl zpátečník. Šel před svou
dobou.
»Nesdilel prostě dobou přepjatých naděj
a opojných přeludů, které do myšlených vý
sledků moderního hnutí vkládány byly, prot
jmín byl i úhlavním nepřitelem moderně-reform
ního hnuti. Nejmírněji řečeno, spáchán byl tun
něm podvod, poněvadž podvrženo mu bylo sla
novisko, kterého nikdy nesdilel. « *)
Když napsal Pisemskij po »Tistci dušícho
drama »Hořký osud«, oetl se na vreholi slávy
Drama to patří mezi klasická díla divadla ru
ského. Udržuje se dodnes na repertoaru, »svou
stálou cenou přetrvá věky měnicích se mode-
Písemikij byl obdivován a čien.
Ale s lélo výše byl sražen právě prolo
že nešel se širokým proudem, že se postavi
stranou, ano že šel i proti proudu. Odi té doby
jak pravi Skabičevskij, byla další jeho cest
) Vl. Mištk: A F. Pisemskři str. 97.
Pisemskij
Skabičevskij
33
article
vysllána massou šípů a trni. »Z tehdejší, dalek
svůj věk předcházející pochodně učinil osu
zášlitu mraku a ztrnulosti, vyzbrojil proli němu
celou pokrokovou liferaturu a jméno jeho po
stavil v jednu řadu s jmény nejpolupnějšími.«
Takový trest stihl Pisemského, že se ne-
podrobil přikázání mody, že se neklanil jistým
oltářům, že nezasedal u jistých stolů. Proto byl
tnpen a umlčován a vyráženo mu péro z ruky.
poněvadž měl vysoké a ušlechtilé mínění o svém
poslání spisovatelském.
Pisemskij
34
article
Protože hapsa! Turgeněvovi: »Umněle
především má být objeklivní a nesíranný
vůbec není povinen psáti pro potřebu jakých-
koliv stran« a poněvadž »byl indiťerentním k
všem na vzájem potírajíeím se literárním stranám
a při všech svých moskevských sympatifch byí
zrovna tak dalek slavjanofilským jako západ-
niekým- tendencím.« (Str. 55.)
Život Pisemského byl tím podlým bojem
otráven. Nepřátelé znechutili mu práci, naplnili
duši jeho trpkostí. V jeho povaze byl vždy
sklon k přísné melancholii a k sarkastickému
posměšku, jímž skrýval své bolesti a svůj soucit
s trpícími. Jeho svět byl smutný a hrozný.
S ohnivou vervou karakterisuje Mrštik svět
Pisemského, ten pekelný rej lidských mreh, lidí
zbědovaných a špatných, zločinců a šejdířa
lhářů a pokrytců, děsné zjevení bídy, podlost
a ubohosti lidské společnosti,
»Babel začínající dětmi a končicí bezvou-
sými stařečky, společnost, jejíž všechno bájení
pachlí se po vodce, sukni a penězích« (str. 9 1).
Dilo Pisemského překonalo všecky útoky,
intriky a kletby. On, napodobovatel francouz-
ských romancierů, je uznáván jako jeden z nej-
rázuvilějších ruských spisovatelů, on, jejž po-
krytečtí popové a jezovitští puritání stavěli n
pranýř jako autora nemravného a smyslného,
je pokládán za nejvážnějšího a nejupřímnějšího
maliře ruské společnosti a on, jenž byl lží
podvodem prohlášen za zpátečníka, stojí v po-
předí téch, kteří zápasili za osvobození ruské
myšlenky
Turgeněv
Pisemskij
Babel
Dilo Pisemskij