ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 567e6d10-8f4e-11dd-a6ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: place 68, person 107, org 14, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISIY.
3 masthead
6. listopadu 1913. Číslo 305.
4 article
vičně udržuje „ostrou tělesnou kázeň“, v r. 1913 jej však kárá, „že dosud stále mnoho mluví“ Takřka v každé zprávě stěžuje si škol. inspek- tor na nedostatečnou znalost jazyka vyučovacího u školních dílek a na závady z toho plynoucí, na př. stěžuje si ve zprávě z r. 1910 do čtvrté třídy na „závadnost vyjadřovací“, ve zprávě z r. 1911 o třetí třídě, že „čtení rozhodně neuspokojuje (e tvrdé“ atd. To jsou posudky německého okres. inspektora tudíž o poněmčovací škole zajisté blahovolně smýšlejícího — nestranný posudek byl by jistě zdreu- jicí: není tomu ani jinak možno, když na 90 proe ditek jest na škole té mateřského jazyka českého Těmto českým dítkám i náboženství německy s vykládá, ač duchovní, tuto iunkci opatřující, jes Čech. Za poslední čtyři léta kolísal úhrnný počet dítek na německé soukromé škole v Nymburce o 120 do 98. Z těch bylo v roce 1910 pouze 13 di- tek a mazimálně 21 dítek o německém jazyku mateřském — a k vůli těmto 13 dítkám udržuje státní správa železniční nákladem velikým roz- počtové však neprokázaným německou školu ryze českém kraji. Pravým účelem německé školy té jest poněm- čovati české dětí, lákati je různými malichernýmí výhodami, aby pro celý život ve výchově své újmy utrpěly. V německé obecné škole této se české dětí cizím jazykem ničemu řádně nepřiučí, nemo- hou pozdějí též v české měšťanské či střední skole náležitě prospivati.
Čechy Nymburk
5 article
Ovšem státní železnlční správa, majíc za přední úkol svůj germanisaci, k níž doprava jen prostředkem jest, počítá s tím předpokladem, že si takto vychová dorost pro železniční službu, kterýž by v němčině náležitě kvalifikován byl a v němž by české národní uvědomění pokud možno ztlumeno bylo. Státní železniční správa se však mýli; třicetiletá zkušenost poučuje, že češti žáci z německé školy nymburské, jak těžce se němčině přinčovali, tak snadno a rychle ji doma v občan- ském životě zapomenali, nemajíce příležitosti nš- mecky hovořiti. Aby však německá škola želez- niční v Nymburce přece jen jakýsi praktický vý- znam měla, dává státní železniční správa při při- jímání do služeb nádražních, tratních a dílenských přednost uchazečům, kteří tuto školu navštěvoval — tím a drobnými výhodami pro školou povinne děti svádí neprozíravé rodiče, aby své ditky do německé školy posílali, u železničních zřízenet neostýchá se ani nátlaku.
Nymburk
6 article
Dítky docházejí do německé školy nymburské nejen z města, nýbrž dojízdějí i ze vzdálených míst, u některých vlaků průvodči s tim plno práce mají a jak snadno dilko z obecně školy, tedy o 6 do 10 let, při jízdě úrazu tělesného doznati může a jak všechen ten neklid a přerůzná příležitost k mravní zkáze, po cestě se naskytující, na vý- chovu úllých dítek působí — o tom netřeba s šířiti. Je nancivýš na čase luto zbytečnou, ke zhouba českého lidu a proti zřejmým ustanovením zákon trvající a ze státních prostředků t. j. do značne míry i z peněz českého poplatnictva vydržovanou školu konečně zrušiti — proto 4ážeme se Vaších Excellencí- 1. Jsou Vašim Excellencím vyličené poměry soukromé německé školy obecné v Nymburce, vydržované ze státních prostředků železničních pro germanisací a k ohlupování českých dětí známy? 2. Hodlají Vaše Excelleňce školu tuto, proti- zákonně trvající, zrušilí a budovu její účelům 5pe železničním odevzdati? Ve Vídni, 4. listopadu 1913.
Nymburk Vídeň
7 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 5. listopadu. (K. k.) Jusiiční výbor pokračoval dnes dopoledne ve sehůzi, konané za předsednictvi dra. Waldnera a za přítomnosti ministra spravedlnosti Hochen- burgera a odborového přednosty dra, ryt. Schauera, v rokování o osnově zákona na úlevu soudům. Nežli se zahájilo rokování, přihlásíl se poslanec dr. Witt k formálnímu návrhu. Poukázal na to, že dle sdělení denních listů ministr spravedlnosti kritisoval v cestě do- hlédací rozsudek v jistém procesu pro urážku na cti, a že o této záležitosti by se mělo v parlamentě promluviti. Navrhuje, a by výbor ministra spravedlnosti vyzv al. by ústně nebo písemně stav věci vy- líčil, a aby až do té doby byly schůze výboru přerušeny. Dr. Waldner prohlašuje že návrh ten není justičnímu výboru přikázán, a že ani nesouvisí s projednávaným předmětem, a že tedy nemůže dáti o něm hlasovati. Na to zahájeno rokování o osnově zákona.
Waldner Schauer doktor Witt Vídeň
8 article
Sociálně politický výbor konal dnes schůzi, na jejímž denním pořádku bylo novelování zákona o pensijním pojišťování. Referení dr. sl. Licht podal zevrubnou zprávu o základních otáz- kách, o které jde pří novelování pensijního poji- šťování. Zkrácení karenční doby z 10 na 5 let, zlepšené postavení pojištěnců, příznivější vymezení pojmu invalidity a celá řada jiných úlev, k nimž poskytlo příležitost zvýšení úrokové sazby pro pen- stiní pojišťování ze 31/4 na 4%, jsou podstatným zlepšením novely. Největší rozpory vyskytly sev otázkách, které týkají se rozsahu pojišťovací po- vinnosti. Jeho návrhy volí střední čestu a zařaďují zejména u prodavačů, skladníků, kancelářských zří- zenců, jakož i u zřízenců, zaměstnaných v lesni- ctví, zemědělství a zahradnictví, jakož i v orbě. zejména ony zřízence do povinného pojišťovění, u kterých dána jest potřeba a může býti očekáván skutečný výkon. Rozhodnutí o sporných otázkách musi býti přenecháno výboru a poslanecké sně- movně. Ať už toto rozhodnutí dopadne jakkoliv, nechť ti, kteří jím nebudou uspokojení, mají na paměti důležitou skulečnost, že zákon byl zlepšen a vyjasněn v četných podslatných směrech a tím zjednána byla značná úleva zřízencům. Zpravoduj peukazuje na obligatorní ráz zákona, který zřízen- cům poskytuje účinný podklad pro jejich zaopa- tření a zbavuje je náhodnosti zaopatření se strany jednoflivého podnikatele. Zpravodaj na konec žádá výhor, aby rychle zahájil rezpravu o předlozea navrhuje, aby provedena byla podrobná debalav těchto třech skupinách 1. Rozsah povinnosti pojtštovagt a at Zlepšení výkonů, a 3. Náhradní ústav a formální ustanovení. Příští schůze zííra dopoledne.
doktor
9 title
Politický přehled.
10 article Země české.
Země české. Debaty, které vystupuji z břehů. a be Důvod, pro který dosazen zvláštní výbor pro česko-německý spori v německém nacionálním svazu, zajímavě prozramuje „Nordböhm. Tagblatt ve svém vídeňském dopiše. Podle něho příčino usneseni Svažu, aby české otázky projednávány byly prozatím nikoli v plenu, nýbrž v iníormačnín výboru, jest „stará zkušenost, kterou Svex učinil že jcho debaty v plenu čašlo z břehů vystupulí, ježto jest ohromný počet jeho členů, kteří se do- mnivají, že musí při každé příležitosti ujati se slo- va, třeba by iničemunerozuměli z nie jiného nedovedli říci, než co předešl řečníci dávno povědělí.“ Proto dán infor- mačnímu výboru zvláštní útvare že jeho členové vo- leni nikoli z celého Svazu, nýbrž » jeho skupin po- dle zemí. Tedy jakási regulace, aby bylo zmonšeno rhetoricky inundační území. Ke jménům referentů z německého sdružení ze Čech již uvedeným sluší dodati ještě jich referáty. I budou referovati: Pa- char o všecbecných otázkách Němců v Čechách. Urban o zemském zřízení a volabním řádu. Schrei- ner o ohraničení, Lodýman o krajském zřízení. Roller o jazykových otázkách. Hartl a Knirsch menštnovém školství, o dosavadním průběhu vy- rovnacích jednání jednotlivých materií a zásadníc názorech Němců z Čech o všech těchto otázkách Bachmann o vysokých školách. O těchto referátech rozpřede se debata na ten způsoh, že mimočeští členové výboru budou se tá- zati a referenti z Čech jim budou odpovídati. Pa- trně budou stavěti dolní přehrady řečnickým by- střinám svých mimočeských kolegů, jestliže vzhle- dem k účelu zvláštního výboru vůbec nebyli vy- brání příkladně málomluvní politikové.
Svaža Němec Urban Roller Hartl Knirsch Čechy Schrei
11 article
Z „nacionálního kretinismu podává liberecký soc. demokratický „Vorwärts“ tuto ukázku: „Německý Volksrat rozesílá něme- ckému nacionálnímu tisku takovouto zprávu: „Ně- mečtí hoslinští pozorl Německým hostinským zasí- lají se, jak již oznámeno bylo, ze zems, pivního in- spektorátu dvojjazyčné složní listky. Upozorňuje- me ještě jednou na to, aby těchto složních lístků nebylo za žádných okolnosti při placení používáno a od pivního inspektorátu aby žádány byly jedno- jazyčné německé složní lístky.“ Bude-li se takto dále pracovati — podotýká k tomu „Vorwärts“ nemůže se německému lidu už nikdy špatně vésti.
12 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Klerikálně-slovinský návrh na řešení národ- nostních otázek. V polovině října otiskl „Slovenec“ článek jehož pisatel hledá příčinu neúspěchů česko- němeclého vyrovnání v tom, že se spor má ukliditi pouze v jedné zemi a v ostatních že má vše zůstati při starém. Poněvadž z rakou- ských národů každý až na Malorusy je v ně- které korunní zemi ve většině a v jiné v men- šině, má se prý vypracovati společný říšský zákon, jenž by upravil národnostní otázku ve všech korunních zemích. Zákon byl by prý jistě spravedlivý, poněvadž každý národ, kte- rý by činil nároky na nadpráví v jedné zemi vydával by tím svou vlastní menšinu v jiné zemi na milost nadvlády jiného národa a pro- to, aby uhájil svých menšin, přál by dostateč- ných práv i menšinám jiných národů. Kdyby nebylo možno zákon takový provésti v parla- mentě, pisatel připouští, aby byl oktroyovár císařským nařízením. Nezmínili jsme se o tomto na pohled do- brém návrhu proto, že se v Rakousku na tu dobu provésti nedá. Provedení spravedlivého zákona na ochranu všech menšin bylo by možno za dvou podmínek: kdyby v šech ny menšiny byly v Rakousku utiskovány a kdyby dynastle rakouská nebyla německá. Kdyby k utiskovaným menšinám náležely také men- šiny německé, bylo by možno očekávati, že by Němci leckde slevili se své nadvlády, aby tím jinde zachránili své utištěně menšiny. Ale německé menšiny těší se všude, i v Kraňsku kde je Němců sotva 5%, úplné rovnoprávnosti a proto Němcí tam, kde jsou ve většině, drž se klidně svého nadpráví, v parlamentě pak kdyby taková předloha byla podána, vyřízení její najisto by zmařili. Panovník pak nezavede oktrojírkou proti Němcům nějaký zákon, prot kterému vystoupili Němci v parlamentě.
Němec Němce RakouskoUhersko Rakousko Kraňsko
13 article
Zmiňujeme se dnes o tom slovinském ná- vrhu proto, že „Slovenec“ otiskl druhou stat ve které píše, že jeho návrh schválen četnými politiky, také četnými Čechy, jen Mladočešt prý si ho nepovšimli. Mladočechům jde prý jen o vyřízení sporu česko-německého a ostatní Slovany nedbají. Dnešní sobeckost Mladočechů prý vysvětluje, proč svým časem rozbili Slovanskou Jednotu, která představo- vala v parlamentě sílu, přes niž nebylo možno přejíti k jednacímu pořadu. O sobecké politice a Slovanské Jednotě neměl by přece mluviti „Slovenec“, orgán dra. Šusteršiče, který je vzorem politického sobce a Slovanskou Jednotu uznával za sílu jen tak dlouho, dokud byla v jeho rukou ná- strojem při provádění jeho nekalých parla- mentních plánů. Slovanskou Jednotu nikdy nerozbíjeli Mladočeši. Stalo se 6. května 1910 že z Jednoty vystoupili čeští národní sociálo- vé, když Jednota zamítla Chocův návrh, aby se změna jednacího řádu nepřipustila k parla- mentnímu projednání. Nespokojenost v Jed- notě vznikala následkem Šusteršičovy dikta- tury a vedla k nové úpravě stanov, dle níž v parlamentní komisí Jednoty národnosti byly zastoupeny poměrně dle počtu svých poslan- ců, takže Čechové měli pak v parlamentní ko- misi 17 členů, Jihoslované 8 a Rusové 1. Před- sedou Jednoty byl zvolen dr. Fiedler a Šuster- šič se stal jen místopředsedou, což mu tak málo vyhovovalo, že po nových říšských vol- bách r. 1911 o Slovanské Jednotě už se ani nezmínil a zřídil si svou vlastní klerikální Jed- notu ze Slovinců a několika Chorvatů. Není tedy pravda, že Mladočeší někdy rozbfjeli Slovanskou Jednotu. Ale udržovat Slovanskou Jednotu takovou, jakou si přál dr. Šusteršič, aby jen podporovala jeho kleri- kální plány na jíhu říše, k tomu ovšem Mlado- češi nemohli nalézti v sobě dosti ochoty. zpo
Šusteršič Jednota Chocův Šusteršičův Čecho Jihoslovan Fiedler Šuster Chorvat Mladočešit Mlada Čechy Jednota Slovinec
14 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Rakonsko-italská akce na Balkáně a troj- nvolao dohoda. Již samostatné zakročení Rakouska prot Srbsku způsobilo u mocnosti trojdohody velm nepříznivý dojem, který se ještě sesílil podá- ním rakousko-italské noty v Athénách v zále- žitosti ohraničení Albanie. „Temps“ píše, že rakousko-italské zakro- čení v Athénách učinilo velmi trapný dojem stejně v Berlíně jako v zahraničních úřadech trojdohody. Vlády italská a rakousko-uherská neuvědomily předem mocností, zúčastněné na londýnské konferenci, o svých úmyslech a obmezily se na to, že sdělily své stanovisko k otázce ohraničení jižní Albanie, aniž daly na srozuměnou, že se chystají k zakročenív Athénách. Není možno neznepokojovati se nad fakovýmto postupem, jenž po samostat- ném rakouském ulfimatu Srbsku činí shodu mocností naprosto ilusorní. „Figaro“ přípomíná, že Rakousko a Italie zapomínají, nebo dělají, jako by zapomněly, že Albanie je výtvorem Evropy, o nějž má právo i povinnost zajímati se evropská diplo- macie ve svém celku. Týž list dovozuje, že o posledních otázkách balkánských má roz- hodnouti londýnská konference, která má již tři měsíce prázdniny, a je nutno, aby se co nejdříve projevila evropská akce.
Temps Figaro Rakonsko Balkán Rakousko Srbsko Atény Albánie Berlín Evropa
15 article
„Times“ poznamenávají, že samostatný postup Rakouska a Italie tvoří nepřípustný praecedens. Mezi nesčetnými otázkami, vznik. lými z balkánské krise, byly některé důležité projednávány londýnskou konferencí. Zástup- cové mocností po vzájemných ústupcích do- spěli jakž takž ké shodným rozřešením. Tato rozřešení mohou míti své vady, ale mají vel- kou zásluhu, že zachovala,evropský mír. Mají však význam jen potud, pokud vlády, zastou- pené na konierenci, respektují přijatá rozhod- nutí. Jestlíže dnes Rakousko a zítra Italie chtějí se uchýliti od přijatých rozřešenía upravíti nesnáze albanské samy, proč by ostatní interesované země nejednaly stejně? Proč by na přiklad Turecko se nepokusilo jednati o otázce ostrovů přímo s Řeckem? To by byl nejbezpečnější prostředek, abychom měli co nejdříve válku. Kdyby pak trojdohoda nyní prohlásila, že se nezajímá o Albanii a že nechá Rakousko a Italii zakročovati v této zemí jak jim libo, došlo by za několik měsíců ba snad za několik neděl jistě k roztržce ra- kousko-italské a oba spojenecké státy by se dostaly do konfliktu. Oficiosní Reuterova kancelář pak přinesl projev, v němž se praví, že rakousko-italské zakročení bez předběžně zprávy ostatním vel- mocem nepříjemně překvapilo v kruzích diplo- matických a vidí se v tom nebezpečí zápletek. Mocnosti dostaly sdělení Rakouska a Italie teprve, když rakousko-italská nota bylav Athénách odevzdána. Nyní se vyměňují mi- nění mezi mocnostmi trojdehody, a je pravdě- podobno, že tyto mocnosti něco učiní, aby všech mocností bylo poukázáno na nutnost společné akce a na nebezpečí akce samo- statné.
Rakousko Turecko Řecko Albánie Atény Times
16 article
pe Autonomní Mongolsko Z Petrohradu, 5. listopadu. Oficiálně se ozna- muje, že v Pekinu byla právě podepsána rusko- čínská doklarace o záležito st mongolské. Touto deklarací uznává s autonomie vnějšího Mongolska po svrchovaností Číny Čína nemá právo v- sílati tam vojsko, nebo vydržovati tam činské správní orgány a rovněž nemá práva kolonisovati vnější Mongolsko a vměšovati se do obchodníc a průmyslových otázek Mongolska Ostrý boj mezi ruskou a čínskou vládou o vněj- ší Mongolsko, vedený sice jen diplomatickou cestou. ale vzbuzující přece v Číně mnoho zlé krve, byl tedy aspoň pro tu dobu, než Čína šebere své síly. ukončen ve prospěch autonomního M on- golska, jinými slovy ve prospěch Ruska. Rusku záleží velmi mnoho na tom, aby vnější Mongolsk zachovalo si co největší samostatnost od Činy a ták tvořilo nárazníkový stát mezi oběma velikými stál- ními organisacemi, činskou a ruskou. Podaří-li s Rusku zachovat Mongolsko v této neodvislosti o Číny, podaří-li se mu zabránit kolonisaci Mongol- ska, jmenovitě Chalchy. Číňany, ke které čínská vláda již dělala velkolepé přípravy, podaří-li se mu zabránit železničnímu spojení Mongolska s Čínou může Rusko hledět na tisice kilometrů dloubou po- hraniční čáru se značným klidem. Přes obrovskou poušť Gobi nebude moci Čína, ani kdyby konečně reorganisovala své vojenské síly a kdyby zavládí v republice pořádek, posunouli proti Rusku vělš sily. Možnost srážky bude omezena jen na Mandžu- Ruská diplomacie může být se svým nynějším úspěchem na dalekém východě spokojena. Dosáhl v Mongolsků, čeho chtěla. rii
Mongol Chalch Číňan Mandžu Petrohrad Peking Mongolsko Čína Rusko Gobi
18 article
Francouzský parlament. Nynější zasedání francouzského parlamentu bude zajímavo zejména důležitými otázkami finanč- nímí, jež mají býti projednány, i neméně význam- nými otázkami politickými. Již v úterní zahajovaei schůzi poslanecké sněmovny došlo k vážnému střet- nutí v otázce jednacího pořadu. Vláda chtěla po- staviti na první místo otázku ochrany světského rázu škol, a ministeřský předseda Barthou prohlá- sil, že hodlá sněmovnu ušetřiti marných debato volební reformě, poněvadž pro odmítavé stanovisko- senátu není žádné naděje na provedení volební reformy před všeobecnými volbami. Při tom však byl Barthou tak opatrný, že neučinil žádnou kabi- netní otázku z toho, má-li se projednávati nejprve tento předmět nebo obrana lalcké školy. A sku- tečně nalezla se většina 18 hlasů pro to, aby se především projednávala volební oprava. Toto se- skupení 291 proti 273 hlasům, nebudí ovšem u vlá- dy žádných vážných obav, poněvadž většina v tom- to případě je složena ze živlů, které se nesejdouv žádné jiné otázce, ale přece jí není příjemno, že hned na počátku zasedání její nejspolehlivější stou- penci progressisté jdou společně še socialisty. Vět- šina sněmovny postavila se na stanovisko komise pro volební opravu, která trvá na návrhu, již dřív němovnou přijatém a obsahujícím poměrné zastou- pení menšin, který byl senátem sněmovně vrácen.
Barthou poslanecký sněmovna
19 article
Pokud jde o úhradu delicitu v předloženém rozpočtu, rozhodla se vláda opatřiti potřebné sumy částečně novými daněmi a částečně půjčkou, krajní levice však hodlá použiti finančních obtíží k tomu. aby prosadila vzestupnou daň z přijmu. Leč návrh Caillauxův, přijatý sněmovnou r. 1907, dosud nebyl projednán finanční komisí senátu, klerá chystá nový návrh. Jestliže senát projedná a přijmne návrh své komise, přijde tento návrh do sněmovny, ale nestane-li se tak dostí brzy, aby mohl býti nahra- žen nynější fiskální režim, budou radikálové a so- cialisié žádati, aby tato daňová reforma byla po- jata do finančního zákona rozpočtu na rok 1914. Senát však není valně přízniv dani z příjmu a tak mohou z finanční olázky vzniknouti oblíže politi- cké, které by mohly vésti k novému konfliktu meni oběma sněmovnami.
Caillauxův
20 article Spojené státy a Mexiko.
Spojené státy a Mexiko. Poslední nota americké vlády, zaslaná mer- ckému presidéntu Hcertovi, v níž se žádá jehe nebdklačné odstoupení, nemá sice dle prchlášení státního sekretáře Bryana ráz ultimata, ale dle zprávy z Mexika obsahuje hrozbu ultimatem, kd - by požadavku nebylo vyhověno, i považuje se v Mexiku přímo za rozkaz President Wilson prý je úplně rozhodnut do- nutiti Huertu k odstoupení, poněvadž je přesvěd- čen, že není žádné naděje na mír v Mexiku, poku generál Hnerta si bude osobovati vrchní moc, a po- něvadž pokládá za povinnost Spojených států za kročití proti zmátkům v zemích latinské Ametiky Proto se především snažil zjednati si souhlas ia- teresovaných evropských mocností s politikou Spo- jených států v Mexiku a v notě, zaslané před tý- dnem vládě britské, francouzské a německé, byle projevěno přání, sby tyto vlády nezahajovaly žád- né diplomatické akce vzhledem k výsledku presi- dentské valby v Mexiku, pokud jim americká vlá- dá nepředloží své stanovisko. Zatím konalo s další diplomatické vyjednávání, jobož výsledkem jest dle úřadní zprávy z Washingtonu, že skor všechay diplomaticky zastoupené mocnosti jsou ocholny zůstavíti Spojeným státům obnovení ústav- ni vlády v Mexiku. ha
Bryan Wilson spojený stát Mexiko Washington
21 article
Dlo informací z Washingtonu uvažuje se tam posud o dvou možneslech, jak zjednali v Mexiku spořádané poměry, a tice buď o vojenském zakro- čení Spojených států, nebo o podpoře ústavní stra- ny, která provádí nyní revoluci proti Huertová. listý osobní zástupce presidenta Wilsona byl prý pověten úkolem navázati styky s vůdcem me- zických revolucionářů Carranzou, z čebož se sou- dí, že Wilson by byl ochoten způsobiti odstranění Huerty podporou revoluční strany, jež by záležel zejména v tom, že by se povolil volný dovoz zbraní do Moxika přes americké hranice. Leč pro případ kdyby tento plán selhnl, pomýšlí se patrně na pří- mé zakročení Spojených států, jak svědčí rozsáhle vojenské přípravy. Ve Veracruze soustředilo se ponděli 7 amerických válečných lodí a dvě jiné vepluly do zálivu Tampického. Plány k vyslání předběžné výpravy 50.000 mužů do Mexika a l mobilisaci několika set lisíc mužů milice mají bt vypracovány ministerstvem yojenství.
Wilson Carranza Washington Mexiko spojený stát Moxico Veracruz
23 article
že britská vláda, která se posud v mexické politice s vládou Spojených států velmi rozchá- zěla, pokládá situaci za kritickou, vysvítá z toho že sir Willfam Týrrel, soukromý sekretář sira Ed- varda Greve, byl vyslán do Bostonu, prý se zvlášt- ním zmocněním pro případ války. Britský velevyo slanec ve Washingtonu, sir Cecil Spring Rice, dl totiž již měsíc na svém letním sídle u Bostonu, js horečkou upoután na lůžko. Do Paříže došly z Washingtonu zprávy, že se tam očekává brzké rozhodnutí presidenža Wilsona. podporovati všemi prostředky kandidaturu gene- rála Carranzy, v připadě potřeby také vtrhnutím smeriokého vojska do Mexika. Francouzská vláda prý k tomu posud nezaujala stanovisko a vyčkává další vývoj událostí. Z Mezíka, 5. listopadu. (Associated Press. Včera konala se v paláci porada o požadavku. činěném ve Washingtoně, aby Huertac o d stoupil. Huerta setrval ve zdrželivé nzavře- nosti. Jeho přátelé vyslovili se o wasbingtonském požadavku, který považují prakticky za rozkaz Memorandom presidenta Wilsona praví, že pre- sídent Wilson podá ulfimatum, Jestliže Huert neprodleně neodstoupí, nevzdá se správy a ne- upustí od zřízení nové vlády. Zamitnutí ultimata přimělo by Wilsona požádati kongres, aby ho zmocníl ku použilí přísnějších opafření. Z Mexika, 5. listopadu. (Reiter) Ačkoliv vlá- da ve Washingteně nepředložila Huertovi přesné formulace svých přání, prohlašuje se přece, že do- sazení zatímní vlády Wilsonem a Bryanem pova- žuje se za možné řešení. V tom případě byli by po- vstalci početně zastoupení v komisí, která by pro- zatím převzala vžádu. Z Nového Yorku, 5. listopadu. (K. k.) Dle tele gramu z Vercruza přibyly tam čtyři americké vo- jenské lodi a zakotvily mimo mol
Willfam Týrrel Wilson Carranza Huertac Huerta Reiter pov spojený stát Ed Boston Washington Paříž Mexiko Nový York Vercruza Cecil Spring Rika Associated Press
24 article
O polském povstání z r. 1863 (Od zvlášt. zpravodaje „Nár. Listů“.) „Společenský klub česko-polský“, sdružující ve svých řadách většinu českých slavistův a spe- cielně přední přátele a pracovníky kulturních hospodářských styků česko-polských, uspořádal vče- ra ve středu večer v sále Měšťanské besedy pražské přátelský večer, na němž přednesl předseda klubu prof. dr. Jar. Bidlo výsoce poutavou a zajíma- vou přednášku o posledním polském povstání, je- hož půlstoletého výročí národ polský letos v lětě vzpomínal, a o významu této historické událost pro národ polský i český. hon Večtrek, četně navštívený zdejší kolonií pol. skou i hosty z kruhů české společnosti, jakož členstvem Klubu českopolského a četnými dámami zahájil vřelým proslovem místopředseda klubu dr Jos. Fuhrich. uvítal přítomné, zvláště zástupee městské rady pražskě, cís. radu Urbana a dele- gáta Ogniska polského místopředsedu p. P aga- nowského a zdělil, že omluvili se: Ústřední Matice školská, starosta dr. Groš, dv. rada dr Goll. čestný člen klubu red. Fr. Hovork a, pl Pavla Maternová, dr. Lad. Tichý a red.
profesor doktor Jar Bidlo Fuhrich Urban Groš Goll Hovork Pavel Maternová Lada Tichá Francie kulturní hospodářský styk českýpolský klub doktor Jos přátelský večer P aga
25 article
Pavlů. vževoteinin Přednášející prof. dr. Jar. Bidlo, dotknuv se jubilea bitvy u Lipska (1813) připomenul, že náro polský připíná k této události vzpomínky smutné ježto pohroma Napoleonova znamenala pro Poláky zničení jejich nadějí v obnovení politická samo- statnosti. Mimo to právě v bitvě u Lipska zahy- nul hlavní představitel těchto nadějí, nejvěrnějš přívrženec Napoleonův, kníže Josef Poniatowski synovec posledního krále polského. Vedle tohoto smutného jubilea připadá na letošní rok padesáté výročí nešťastného povstání lednového z r. 1863 jež mělo rozhodující vliv na ufváření se dnešního politického stavu národa polského.
Pavel profesor doktor Jar Bidlo Napoleonův Polák Poniatowský Lipsko
26 article
Na to vylíčil přednášející stručně příčiny, z kterých povstání vzniklo. Byly to jednak zklama- né naděje v dalekosáhlé reformy ve prospěch Po- láků, sevřených šlakem ruské vlády po povstání jejich r. 1830—31, jednak kolísavost a bezradnost ruské vlády a jejích varšavských zástupců, kteř nevěděli, jak dalece by měli jiti v koncesích nedovedli utlumiti ústupností hnutí polské, je se projevovalo po několik let hlučnýmí demon- stracemi, z nichž se znenáhla vyvinulá agitace re- voluční, soustředěná v tajných organisacích. Revo- luční hnutí vyvíjelo se též pod vlivem romanti- ckého proudění, jež tehdy ovládalo celou Evropu, jehož výmluvnými představiteli a šíříteli byli nej- větší polští básníci. Mickiewicz, Slovackí a Kra- siňski. V době, kdy oposiční a revoluční hnut blížilo se k svému vrcholu, vláda ruská povolal v čelo civilní správy království Polského markra- běte Alexandra Wielopolského, jenž se snažil roz- sáhlými národními a hospodářskými reformami vy- tvořiti kolem sebe rusofilskou stranu. Ale kruhy konservativní šlechty, se kterou hlavně počíta Wielopolski, z nechuti k Rusku i k samému Wielo- polskému zachovaly se pasivně. Kruhy radikáln pak přímo snažily se překaziti reformy, aby ru- ská vláda v Polsku se ukázala zhola nemožnou.
Mickiewicz Slovackí Wielopolský Evropa Rusko Polsko
27 article
Wielopolski, chtěje stranu revoluční zbaviti vůdeů násilným odvodem k vojsku, uspíšil tím vypuknut povstání. Povstání, nemajíe dostatečné síly, byl záhy potlačeno, Na to vylíčil přednášející pro- středky, jimiž vláda ruská chtěla na příště Poláky držeti na uzdě a nové povstání zameziti. Pak po- ukázal na to, že v přímé souvislosti s nezdaren povstání jest protiruský šovinism Poláků halič- ských a jejich postup proti haličským Rusům a Ukrajincům, jakož i chování jejich ve Slezsku. Ha- lič jest jakýsi ventil království Polského a územ kompensační. Jiným následkem povstání lednově- ho že jest haličské staúezykovství, které v době ústavních bojů rakonských porušilo solidaritu Čechy, což však se neobešlo bez boje se stranou Čechům nakloněnou [Smolkovou). Povstání lednové mělo důležitý ohlas i v če- ském národě, neboť se stalo podnětem k odíržení strany mladočeské od staročeské. Mladočeši sym- palisovali s povstáním a „Nár. Listy působily tomu, aby čeští dobrovolnici se vypravili Polákům na pomoc. Palacký a Rieger povstání zavrhovali předvídajíce jeho neblahé následky pro Poláky pro šlovánskou vzájemnost. Mnozí mladí lidé ode- zli skutečně, aby jako dobrovolnici pomáhali pol- ským povstalcům za př. Jiří Bittner a Jos. Barák V Čechách internovaní povstalci setkávali se vše- obecně s velikými sympatiemí a pozorností. Ně- kteří usadili se v Čechách trvále
Polák Rus Ukrajinec Čecho Palacká Rieger Bittner Barák Slezsko Čechy Jos
28 article
Od té doby, co haličtí Poläci začali provádět svou známou oportunistickou methodu politickou vůči vládám vídeňským, poměr strany mlodočeské a staročeské k Polákům se obrátil a styky česko- polské doznaly několikeré změny. Ale přes to byl- u nás vždy dva proudy, jeden více polonofilský chápající chování Poláků haličských a druhý je zavrhující. Ani u nás, ani v polské společnosti aní v době největšího rozladění nevýmizeli přívr. ženci shody a vzájemnasti česko-polské; v českém národě vždy najde se dostatek lidí, kteří dovedou se přeněsti přes dočasná nedorozuměni, a poku see okolnosti dovolují, pracují ke zlepšení těžkého sta- vu národa polského.i tesnučvsžnnai Po přednášce, srdečným potleskem provázené. okouzlíla člen Národního divadla pí. Marja Bogu- cká posluchačstvo svým zjevem a skvělým před- nesem Paderewského „Písně dudácké“ a tklivou „Polaly sielzy“ (Vytryskly slzy), dále písno Chopinovou „Vojín“ a arií „Měsíčku svit z „Ru- salky“. Paní Bogucké věnována skvostná kytice a obecenstvo bouřlivým potleskem odměnilo skvělý výkon oblíbené ozdoby naší opery. Potom uspořádána Klubem českopolským i- limní večeře, při které proneseny četné přípitky a stedovány živě poutavé vzpomínky dčastníka po- vslání p. Stanislava šl. Towarnického, jen bojoval v řadách povstalců jako 17letý jinoch a byl oliie v bojiraněn, jeho bratr pak zastřelen
Polák Marja Bog Paderewský Chopinův Měsíček Bogucký Stanislav národní divadlo
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. o— Zastanci samosprávy v nedbalkách. Ve- škeré české listy přinesly už předevčírem resp. včera zprávu, že místodržitelství král. Českého rozpustilo nár.-sociální obecní zastupitelstvo v Břevnově pro dokázané nepořádky v obecní správě, jen orgán rozpu- štěného obecního zastupitelstva břevnovské- ho „České Slovo“ a jeho bratr „čas“ neví do- sud níčeho o tom a o korupcí národně-sociální v Břevnově. České Slovo“ a „Čas“ nejvíce se přičinily o rozšlapání michelského případua oba listy před obecními volbami vypadaly ja- ko čítanka mravnosti v samosprávě. „České Slovo“, ač zamlčelo svým čtenářům, že zá- sluhou národně-sociálních členů obecního představenstva s nár.-sociálním starostou Ko- látorem v čele byla v Břevnově suspendo- vána samospráva a dosazena správní komise, pokusilo se včera večer o to, aby odvrátilo pozornost od této ná- rodně-sociální korupce v části útrob příští Velké Prahy publikováním zprávy, že prý možnost rozpuštění zastupitelstva král. hlav. města Prahy nikterak není vyloučena. Kon- statujeme, že „České Slovo“ publikací této zprávy stalo se orgánem německých tu- žeb a přání. Zpráva „Čes. Slova“ nemůže býti už proto pravdiva, poněvadž národně-so- ciální list tvrdí, že pražskými Němci a jím roz- hlašovaná zpráva o rozpuštění obecního za- stupitelstva pražského podpírá se o „dosavadní vyšetřování“, zahájené na podání dra. Boučka
Čes Němec Bouček Břevnov ko Praha Kon
30 article
Poněvadž právem pochybujeme, že by podání dra. Boučka vyšetřující úřad stál vůbeco čest, aby sděloval výsledky „dosavadního vy- šetřování“ redakci „Českého Slova“, dříve ne úřadním orgánům, chováme pevné přesvědče- ní, že „České Slovo“ čerpalo svou zprávu kruhů, jimž záleži na ostouzení české Prahy. Při té příležitosti ovšem strannictví jde mu opět nad věc českou- aby zakrylo národně-sociální ostudu v Břev- nově, volá komisariát i na Prahu. A vydat- ného spojence má v tomto úsilí v „Času“, kte- rý — nota bene — zná špinavé národně-so- ciální prádlo v Břevnově důkladně, neboť je před časem rozvěšoval po svých redakčních plotech. „Čas dnes ovšem o korupci nár- sociální v obecní správě v Břevnově a Braní- ku a o korupci státoprávně-pokrokové v Se- milech psát nesmí, poněvadž jeho strana se politicky příživuje u těchto dvou stran, za to lím úsilovněji pátrá po korupci na radnicích mladočeských. „Čas“ poskytuje v zorny příklad toho, jak se samospráva — ne- obrozuje — K revisí zemského rozpočtu království Českého správní komisí, o němž jsme včera večer referovali, dlužno dodati, že správní komise zvýšila též některé položky v úhradě.
Bouček Praha Břve Břevnov Braný
31 article
Zvýšeny byly úhrada zemské ústřední správy o 9000 K (řádná úhrada byla býv. zemským výborem stanovena na rok letošní částkou 700.291 K). polního a sadebního hospodářství o 2000 K (v rozpočtu 79.198 K), zemědělských záležitostí o 62.400 K (491.271 K). úhrada po- ložek na živnosti a průmysl o 4000 K (82.778 K), a úhrada veřejných staveb o 279.588 K (býv. zemským výborem stanovena úhrada celé této položky na 133.570 K). Celková úhrada je tímto způsobem o 356.988 K větší než úhrada, do rozpočtu vložená býv. zem- ským výborem. — V oficiální správě, kterou jsme včera večer uveřejnili, dlužno v řádce4. číslici celkové úhrady opraviti na 69,360.302k (na místě 60,360.302 K). — Užší říšská volba na Moravě. Z Brna. 5. listopadu. (K. k.) O dnešní užší volbě, v níž obsazoval se mandát na říšskou radu v 29. če- ském volebním okresu na Moravě (Hustopeč, Mikulov atd.), uprázdněný úmrtím P. šilingra. byl zvolen 7273 hlasy ze 14094 odevzdaných hlasů agrárník Rudolí Malík. Vládnt rada JJosef Mašek (str. kat. nár.) dostal 6821 hlasů. — Boj za druhou českou universitu vstu- puje do nového stadia. České studentstvo ve- dle manifestací za tento požadavek příkro- čuje k jednodenní demonstrační stáv- ce. V sobotu, 8. t. m., bude studentstvo obou pražských vysokých ško stávkovati, aby zdůraznilo své dosavadní volání po II. české universitě. Téhož dne do- poledne chystá se demonstrační prů- vod Prahou. V neděli 9. t. m. v 10 hod. dopol. bude veřejná manifestační schůze v Měšťanské besedě v Praze. V referátu doc. dra. F. X.
Malík JJosef Mašek docent doktor Morava Brno Hustopeče Mikulov Praha Český studentstvo
32 article
Hodáče z Brna bude poukázáno též na řadu nedostatků obou pražských vysokých škol. České studentstvo doufá, že akce jeho najde u veřejnosti pochopení a podpory. — Z Českého učení pro vědy politické. Přednášky IV. cyklu započnou v pondělí 17. listopadů o 7. hod. več. na právnické fakultě naproti Rudolfinu. Zápis koná se denně o 9—12 hod. dopol. v sekretariátě Českéh učení (Marianská ul. 3, II. posch.). Program kursu sociálního, všeobecně vzdělávacího po- liticky a doplňků pro žurnalisty a státní úřad- níky lze obdržeti v sekretariátě. Zápisné pro studenty vysokoškolské 5 K, školné 10 K. ji- nak zápisné 10 K. školné 20 K. Žádosti za osvobození od školného příjímá sekretariát. Bývalí posluchači Českého učení zápisného neplatí. Úvodní kurs sociálně-politický obsa- huje 17 hodin přednáškových a přednášejí pp prof. dr. Jos. Gruber, prof. dr. Karel En- gliš, dr. V. Schuster, vrch. insp. inž. Jos. Jareš, dr. Alfred Mayer, MUDr. Lad Procházka. Kurs všeobecně politicky yzdělávací obsahuje 80 hodin a přednášelí pp. prof. dr. Jar. Kalla b, prof. dr. Kami Krofta, doc. dr. Boh. Baxa, doc. dr. V. svohslolalsn v k vnon
Hodáč profesor doktor Jos Gruber Karel Ena V Schuster Ing Jareš Mayer MUDr Procházka Jar Kalla Kroft docent Boh Baxa Brno Český učený pro věda právnický fakulta Rudolfinum Českéh učený