Periodikum ALTO Viewer

1 Vychází kaidý den

Vychází kaidý den nimo t nedéli a svátek.

2

DOFMSY frmakované a podrpsaiié přijiaiá red. a, lece v Ostrovní nlioi б. 1508-П.

3

PřsdpIAol se v administraci фяП'тчжлж nilo« iim. 1ВОЯ-П.

4

RukopisOv aerracime a nepodeptaných aedbia«

5

» Freie:

Frei

6

poiteu:

7

sCsl6sS .... étTrtletné .. pálletni ... oaloroěoé ..

8

REKLAMACE ■eaapečeténé poiýlány bodtet oefran- kovány. lauráty počítám* co nejlíTníjl

9

Jednotlivá élsla po 4 kr.

10

Za dooáienl do doma miiičně 10 kr.

11

ешо 169.

12

V Ргаже, ve étvrtek dne 26. éervence

13

Koŕnik XV.

14 article Rozpočet české země.

Rozpočet české země. I letošního roku stíhají živelní pohromy vlast naši milou, — pohroma za pohromou. Ve měsíci květnu a počátkem června, kdy osení na polích mělo vzrůstali, ustavičná sucha je v zemi zadržovala, tak že hospo dáŕové na místech přemnohých vidřli se nuceny, pole svá znova zasévali, ano rostlina nejvýnosnější, kteráž ve finančním hospodářství faktorem nejdůležitějším jest, cukrovka, musila dva- i třikráte býti vysazována. A co naposled se ujalo, nestojí za mnoho, jelikož chladna v měsíci červenci (I) plodině té velice uškodila. Když konečně deště, toužebně očekávané, ее dostavily, přicházely v průvodu krup s ta kou prudkostí, že úrodu zemskou na přemnohých místech bezmála zničily. A i nyní, když již žné nadešly a rolník s chvatem a bázní před novou pohromou, hledí tu boží úrodu do svých stodol ukrýti, tu zase ustavičné deště v práci jej zdržují. Každý najal ei délníků co mohl, aby podle výstrahy roku loňského dané, co uejdříve všecko sklidil a nyní všecka práce stojí a jak zprávy od Mělníka smutně zní, obilí vzrůstá jako v loni. Tot přesmutné vyhlídky na žně. V zemích, valnou většinou rolnických, všechny živnostenské odbory odkazují se na žně. Rolník těší obchodníka : posečkejte mi až do žní ! , Kolář, kovář, účty své přinášejí po žních. Úvěrní ústavy volky nevolky pů- letní splátky rolníků musejí odkládali až po žních. Obchodník s dobytkem dává rolníku na úvěr — až po žních.

Mělník

15 article

— Až po žních ! — tato slova lze na jaře a v letě nej častěji slýchali. — Až po žních 1 — těší nájemník polí majitele polí, když na jaře dochází půíetní termín. — Až po žních ! — těší řemeslník a vůbec živnostník rodinu svou v nedostatku žijící, — pak bude všeho dost. — Na výsledek žní čeká nejen chuďas, ale i velkoobchodník a nejvíce — finanční ministr, aby podle něho rozpočty mohl dělali. V těchto právě dnech, v těchto stálých deštích po tolika živelních pohromách bude na sněmé českém debatovali se o rozpočtu zemském. Našich poslanců se všech stran docházejí stesky a nářky na špatnou, místy téměř beznadějnou sklizeň s důtklivými prosbami : šetřte n á s, š etřt e vy d ajův ! čtenářové naši védí, že není naším zvykem, po spůsobu jiných listů, vtírali a míchat! se do všeho, cokoliv na sněmé se děje. Mámet do našich poslanců, jakožto věrných synů národa, z nichžto mnozí majiteli neb uživateli hospodářství jsou, tolik důvěry, že všemožné budou se o to přičiňovati, aby rozpočet či vydání země co nejméně bylo napínáno, avšak žalostný stav našeho rolnictva pohádá nás, abychom spolutlumočníky se stali stesků a nářků z venkova tisícerými bUsy se ozývajících. — Šetřte výdajův! My venku hyneme ! — Po celý čas zasedání sněmu českého do cházelo nás z venkova mnoho žádostí i stížností na jisté položky v zemském budžetu.

šetřit můj á s

16 article

My, nechtíce přetěžkou úlohu našich poslanců znesnadňovali, snažili se více cestou privátní, osobné důvěrnou, jednotlivým sné- movníkům žádosti ty na srdce klásti, nežli aiovl pak veřejné na né hartusiti, avšak úžasná bída,!z rána“ bude všecko rolnictvo, al si české či německé, bratrsky svorné. I nad jinou věcí český venkov velice se pozastavuje, kteráž věc ovšem mnohem více české praví : „Svatá Anna, chladno jBV. Jakob seče*, .sv. Anna žito ▼ nižto se právě o žních stav rolnický oci-iiala.* taje, nutí nás, abychom proti dvěma po-j Anděl strážný. V Bavorsko se sřítila ložkám v rozpočtu zemském v zájmech rol j střecha a strop ďomkn v Dürkheimn na tři spící nictva rozhodné se vyslovili. Jsou to položky dítky v jedné posteli. Kdyžsernm a trosky odkli- Stázičce něco do nchs, ntčež oň František rôzna obě zemská divadla. Jeden hlas díly, nalezeny byly všecky tři v úplném zdraví, pohoršení na venkově slyšeli jest : c o ž m у Řítící se trámy utvořily nad nimi ochranné primáme tolik set tisíc, téměř mil střeší. Hony připláceli na divadla, což1 LntherAni nechtí věřit v bož- jich v Praze ještě nemají dosti?! štvi Krista. Redaktor „Hamburské reformy“, Ani krejcaru na divadla, af si je Harbert Herberts napsal ronhačný proti božství české, nebo německé! — V tomhle Kristovo feuilleton, pro kterýž obžalován byl n

Jakob síci Anna František Krist Kristův Bavorsko Praha Svatá Anno LntherAni

17 article

oprávuěna, ano do jisté míry i spravedlivá hlo šest znalců, pastorů, kteří by dosvědčili, jest: — jsout to přečetné žádosti o zvýšení platů učitelských. Bylo nám 8 mnohými poslanci mluvili a všickni spí- jisto postaveno je, že božství Kristovo je člán- nali ruce nad tolika žádostmi o zvýšení kem viry. Rouhač odsonzen byl na 3 měsíce do platu. — Pro Bůh, odkud máme nabrali pe- vězení. Odvolá prý se к vyšií instanci. — Proč oéz I — volali. Obsah mnohých dotčených sond nezavolal oné^h 6 znalců odborných ? Za- žádostí vzbuzoval u poslanců nemalého po jiaté ža bál se, aby se mezi nimi nenašel ně- horšení. který Klappista, který by božství Páně popřel. Ano i velkoměstští poplatníci nemálo Obhajca dobře zná smýšlení pastorův, prsto se pozastavují se nad tolika žádostmi o zvýšení jich dovolával platů učitelských, kteréž žádosti asi sotva le- Výstraha. V Německu seznalo se, le toa příznivě budou vyřízeny, ačkoliv upříti kostelní krádeže spôsobený byly lidmi, kteří Heize, že učitelstvu českému naproti ně- dříve jako nějaká vrchnost kostel a jeho ataro- meckémn u vyměřování platů v liberální éře valně se ublížilo. Nynější sněm rád by za jisté i v této věci žádoucí nápravy činil, avšak bědný stav poplatníků, jmenovitě ale rolnictva uutí je železnou nutností i tento krátě mnohá oprávněná přání toho oslyšeli Heslem našich sněmovníků jest : šetřit, šetřit, šetřili

Kristův Klappista Páně Německo

18 article Paběrky.

Paběrky. Svátek s v. Anny, jak viem známo, papežem Řehořem XIII. r. 1584 v Čechách zasvěcen. Není zajibté chrámu, není kaple, kde hy «edle jiných obrazů neetkvěl se obraz matky Marie Panny, kde by nebyla ctěna s dostatek sv. Anna. když i národní pověra praví, že kde svátek sv. Anny není ctěn, tamo bonře, povodně, kronpy ikod převelikých na obili nadělají. Jako sobota Boborodižce zasvěcena a v řádných křestansbých rodinách růžencem za starodávna bjla Maria nctěna, tak v úterý ve mnohých osadách na počest sv Anny rozsvěcovaly slavností a pobožnosti uctívali. Než jako jiné chvalitebné zvyky z rodin českých mizl, tak i úterní úcta sv Anny se staročeským mravem a zbožností se vytracnjl. Kolik kaplí sv. Anně zasvěceno, kolik soch táhne к sobě jako magnet, tisíce a tisíce zbožných poutníků z daleka i z blízka, by ve sv. Anně hledali mocncn přimlnvkyni n Boha, tlumočnici svých proseb, orodovnici v nebesích I Z kolika jalová povrchnost osad křestamkých vycházelo a desnd ročně vy- pěstovali a jich chází na svátek sv. Anny procesí к oslavě boží, radosti a potěše vroucích ctitelů a zlosti nepřátel víry a starých krásných obyčejů českých

Anna svatý . Anna Marius nctit bůh Čechy papež Řehoř XIII . r matka Marie pannus

19 article

Na hradě pražském obraz sv. Anny, tolikéž n sv. Apolináře na Větrově a o sv. Mikuláše, kapličky na Smečné, Lhotě plzeňské, Zlonicícb, v Rampati, Radostně. Kolči, Kozojedech, Týnici atd. atd., to jsou útočiště pravých křebtanů, to json oblíbená pontní místa, kde setřena mnohá slza a kde vydral se mnohý vzdech z prson stísněných Kolik pověsti koloje o obrazech, sochách a kaplích téchl Jako tajemným, neprů hlédným závojem zabalena každá soška; fantasie lidská utkala pestré tkanivo bájí kolem kapliček v nejkrásnéjšim údolí, jež obyčejné oživováno jsouc pramenem hojným, zastíněno dlouhými, listnatými větvemi a poseto tisícerými květinami podobá se ráji s nebe strženémn. Sv. Anně zasvěcena v chrámě sv. vítském zvláštní kaple. U sv. Mikuláše na Malé Straně je obraz sv. Anny, jenž dle pověsti vzácnými a bohatými skvosty byl ozdoben. R. 1648 Švédi — ona morová rána na všechny poklady a skvosty, vyrabovali chrám dotčený, pokladnici, knihovna ; však oltáře onoho nikdo se nedotekl, poněvadž, jak dl pověst, к oltáři nikdo přistoupili bez po- oromy nemohl. V některých osadách obětuji ženy svíce sv.

svatý . Anna svatý . Mikuláš Anna Mikuláš Švéd Koleč Kozojedy Týnice svatý . Anna

20 article

Anně prosíce Boba, by je na přimlnvn matky Msrie Panny dítkem ráčil obdaHti. Sv. Annu vzali za patronku hornici & svátek j ji způsobem slavným oslavuji; i mnozí cechové zvolili si ji za ocbranitelkn obrazy její na pra- 1 orce své připevňujíce, ano úcta jeji toho dostoupila stupně, že šlechta česká ntlkala se pod její plášt a Šlikové dali razili zvláštní minci s obrazem sv. Anny. Pověra moravská dí, že v čase svátkn sv. Anny .voda květe tři dni a tři hodiny“, píl- zemského sonda z rušeni náboien.tvl. Obhájce jeho, řfšiký posi. dr. Gieschen, snažil se ze spisů eirkevnlcb dokázali, že božství Krista není lateránským článkem viry a navrhl, aby se povo- druhu letos svíce a světici detčenon zvláštní přiměřenoa vota se opevňovaly a zvláště ony idey, ješto nábo-ÍVám to povím

Anna Bob Šlik doktor Gieschen Krist svatý . Anna

21 article

A Chodím ta v Alpách po horách a dolinách a zaznamenávám si zvláítui myšlenky, které hoď čta aneb které se mi ta v klidu du- ievnim o překot z paměti vybavoji ; tyto pa- běrky dnievnt zasýlám .Čecha“. Nedávno zemřel nám po dloohé a trapné nemoci jeden velice vsdělaný spisovatel, Nebeský Václav, o němž nám říkával na gymnasia v Jindřichově Hradci ctihodný profesor Mašek Igoác, že jost — t. j. byl — na to dobu nej- spůsobilejšlm mnžem к sepsáni historie literatury české. Převzav r. 1860 redakci .časopisu se do hádky Musea království českého“, napsal Nehezký roka dél, že jiné šenský a mravní život člověčenstva řídf, v důstojnosti se okazovaly. Rozumlme-H ikdež se kráse dobře znahům časn nynějšího, čelí tyto hlavně к tomn, aby positivní základy člověčenstva, všelijak po dost dlouhý čas zviklané, se zase pevně postavily. Positivní tyto živly mravního a společenského života, jichž platnost a posvátnost jen npirati může, šetřiti mosl každý národ, nechce-li v záhubu upadnout i. Na nich hlavně zálo'1 síla a rozkvět státu, společnosti a života duševního, в jich vymizením nastává rozpadnutí se, hnití a konečný zmar. Pokládali to budeme za svon povionost, aby důstojnosti vědecké, vážnosti mravní a vroucnosti i nepostřednosti náboženského života všemožně v našem časopisu šetřeno bylo. Považujeme vůbec spisovatel-tvi za úřad velevážený a důležitý, jenž by se provozovali měl jenom в jakonsi zasvěcenostl a nikdy nesnížit! к řemeslu a zištnému průmyslu Pero spisovatelovo by natrdlo nikdy vedeno býti sobectvím, nečistou vášní, stranictvím a proston zištnosti . . . Zvláitnt naše poměry národní požádají, ano dílem к tomn napomabajf, aby naše literatura jakýmsi mravním živlem se značila ...

Čecho Václav Mašek Igoác Alpy Jindřichov Hradec

22 article

К toma nás nntí též naše postaveni. Jen ušlechtilosti a poctivostí, mravní čistotou a zdravou jádrnostl r celém svém literárním snažení může si zjednati vážnost a důstojnost . . . Jostit naše literatura jen malý sad, za to by mèlo ale v něm býti vše čistě urovnáno а я pečlivou láskou pěstováno, aby v něm bylo požíváni zdravého ovoce. ránka, do sebe zamilovali. František a Slzička vidonce, žo by nepovolil ani Petříček ani panl- maminka od svých úmyslů, prchli a živili se hudbon a zpěvem Když jednon hráli a zpívali n jednoho vysocenrozeného pána, šeptal tento

František Petříček

23 article

bil své housle a pán bo prrbodl. Stáričáa prchá do via ti a klesne bez vědom! n bytn Petříčkova s děckem, dívkou nedovolené lásky. Je při- nešena do bytn své matky, leží dlouho be: vědomi a když konečně к jasným myšlenkám přijde, praví к ní páter Josef: „Přiznej se ve jménu boha (p. Josef rajisté by vyřkl Boha) a svaté matky Kristovy, že lituješ své banby, uinávajfc, že té srihl spravedlivý trest za provinění tvoje“ (Kněz by to za jitté jinak řekl, než Světlá ). Sebravši poslední síly svoje, Stáuěba se že božství Spasitele je článkem rozporným. Sond ještě jednon vztýčila, svíčka daleko od sebe od- rozhodl, že není třeba povol&ti znalců, ant na hodivši : „Nelituji ničehrž,“ zvolala hlasem pevcým a silným, až to všecky přítomné do hlubin duté promrazilo, a nikdo není tak spokojen na výsluoí štěstí, jako jame byli my ve své bídě, nikdo na vrcholo slávy tak ctnostný, jako jsme byli my ve své hanbě — láska naše všemu se smála, vše překonala — co celý svět vedle ní ? Dnes srovná tak, jako tehdáš bychom uprchli před vámi, kdybyste nás nutit chtěli do toho, co vám se libi, sie proti našemu srdci jest ; vy proste, abychom vám odpustili, nám nemáte co odpustit, iitnosti, jmění, nejvíce viak nmělé sámky si nepři vás, pH nás stojí pravda a právo boil.* prohilieli. I o nás opatrnosti nikdy nezbývá. {(Světozor r. 1871., str. 290)

Petříčkův Josef Josef rajista bůh Světozor Světlá svatá matka Kristův

24 article

1856 svazek první .Slovo к laskavém« obecen- běžel do redakce .Čecha“ a obrano svon tam štva*, kdež mezi jiným toto a^ádi (str. 6): Hla- uveřejnil. vně bade zřetel náš к tomn obrácen, aby po- ! A ještě něco. V čísle 149. letošního roka ačování a vzděláváni takovým směrem ze vedlo, zmihoje se .Čech“ v literature o Strili seven, aby nejen vědomosti »štěpovalo, nýbrž přede-; vlasteneckém kalendáři n& rok 1883, který vydá viim ducha šlechtilo, mravně vědomi vzhnzovalo redakce časopisu .Hlasy z Polabí* v Lito- a smýilcni tužilo. Zdá se nám ve zkalených a měřicích. V tomto ohledn je redakci kato- závratných dobách nynějších důletiton býti po- *lický list dobrým — ale víte, jak ee tato re- ttebon, aby základy mravního a společenského ži-;dakco chová jinak к tiská katolickému? Já jen ne „Obzor“ —

Čecho Hla Čo Polabí

25 article Pročet tyto krásné zásady Nebeského vzal {nás nazvali a böhmisch i čechisch dohromady

Pročet tyto krásné zásady Nebeského vzal {nás nazvali a böhmisch i čechisch dohromady jsem do rnkv něco zábavného a sice četl jsem;míchá, si povídka Černý Petříček od Světlé j Berlínská Germania jmenovala v (Světozor roku 1871j. čeroý Petříček, který;jednom svém čísle hotely a hostince v Berlině, jest tu velmi pěkné líčen, jakož vůbec celá po- ; kde se odebírají katolické listy. Hodno násle- vídks, prozrazuje bystré a nadané pero spisová-£ dování i v Praze. Vytas se „Čechu“, kde berou telky Světlé. — Černý Petříček má bratra z nemanželského lože, kteréhož matka zosvétils stava duchovníma a Petříček Ьм к tomn vycho- . Prahy přichází veliký kontingent duchovenstva vává v tom blahém snění, žo hade z Františka a jich známých a přátel. A toto duchovenstvo, jednou kanovník na Hradčauecb. Petříček žije když bode véděti, hostinec A i В mají stejné v dobrém přátelství s panímaminkon od Beránka, pivo. stejnou stravu a A odeb rá listy katolické, která má dceru a jíž ona i Petíiček slušného В nikoliv, vždy raději si vyvolí onubo a opo- ienicha vyvolili — nevědouce ovšem, že se mine tohoto. Frantík a Stázička, dcera panlmam<nhy od Be- ' Jaká nevšimavost v tom ohledn к nám pa- list

Petříček Čech František Frantík Stázička Berlín Praha Be Světozor Černá Petříček

26 article

Tak líčí Karolína Světlá zpověď dívky, která se tonlala několik let ve světě a žila ne- oddána в Františkem. Tak se liči smrt dívky, která v tomto okamžiko nevzpomene matky, jež n ni stojí a nevzpomene Boha, к němni se vrací Hle vizte rozdíl zásad toto a tamto a Nebeského ? — К čemu je .Čech“ dobrým. Spisovatel Frič Goeleitin psal jednou do Vidné o politických časopisech českých a ta nevědě], le také v Praze vychází .Čech.“ Dostav viak в mnohými osobnostmi, když vi- listy obranu jeho přijití nechtí, Jednon přijdu v Praze к So- plné jchirkovùm a vezmn do raky „Hlasy z Polabí,' odporučujl všecky listy belletristické, a proč, proto že je katolický.

Karolín Světlá František bůh Čo Frič Goeleitin Praha Polabí

27 article

časopis tento zažil však již vice mal- heorů. Nejen že ho „Pokrok“ při jeho narození pokřtil velice stodenon vodou — i „Politik,“ když již „Obzorn“ bylo několik roků a když mn z Prahy — jak já si to představuji, postaven konkurent pod jmenem „Brněnská Zora,“ psala „Politik“ o této : Wir empfehlen diete „einzige“ belletristische Zeitschrift in Mähren. — Mám to někde do slova vypsáno, s udáním čísla a rokn „Politiky,“ ale nemoha na to právě přijití. — Smysl všsk je týž, jak to pravím. Dokud jsem měl přležitost probírali se více v literatuře, nikde a nikdy jsem nenalezl ; ochvalné zmínky o tomto listo, ač ju obsah jeho krásný, kritiky důstojné a sily přispívající znamenité. Četl jsem úvahy o spisech, které se vysmívají náboženstvi, Panně Marii a to v listech jinak vá ných, jen o katolickém listu a vůbec o celém katolickém tisku nikde a nikdy ani zmínky — nnte, vizme svoji opuštěnost, vztyčme se a jako jeden mnž podporujme a rozšiřujme katolický tisk s energii co největší. Uvidíme, co zmůžeme a užasnou jiní nad činoosti našt. -- Böhmisch oder čechisch. Že slovo „čechisch“ ožívají Němci o nás s jakousi příhant.a, viděli jsme, když pokřikovali poslanci na rektora Maassena: čechisch, nicht böhmisch. Lid. neznající novin, zde n Išlo, n Karlových Varů i Teplic, všode nás jmenoje „Böhme a blahé hovění a řeč böhmisch.“ Známo, io i vláda posledního íužívá. Časopis „Vaterland“ si neví rady, jak . — tvůj a ukaž čtenářům svým, kde beron listy katolické. V Praze je veliká síla kněžstva a do

Marie Němec Böhm Praha Karlová Vary Teplice Zora Böhmisch Ijít Zeitschrift in Mähre

28 article

nnje, poukazuji jen na Sicbůrka. Mnoho kněžstva z venkova, když zavítá do Prahy, zachází к němu na sklenici plzeňského a on, maje tolik listů ve dvou svojich hostincích, ignoruje úplně časopisy katolické. Bnďme i malých věcí bdělí, nebot z malého stromku vyrůstá strom ve'iký. V okolíPrahy žije jeden úředník, který velice milnje duchoven tvo a nejvíce našeho „Čecha“. Byl j^em s ním jednon v hostinci a tn оэ, trocha jsa již natříknnt, šeptal mi do ucha : „Co jsem živ, ještě jsem neměl řádného kněze rád.“ A jindy eedél s jedním katecheton v hostinci. který, čta „Čecha“, položil ho na stůl; i vzal solidní ten úředník do rnky šátek a šátkem vzal „Čecha“ do rnky, aby prý se mn nic nestalo. Větší hrnbienství učinil mně, když jednon, stoje před radnicí, „Čecha* jsem ěetl. „Dobře, že jsem se nasnídal, nebo bych „blil*, když toiio „Čecha“ vidím A tohoto pána zi udělala střena konservativnf, která se někdy taká nazývá kat' 1 ckon, ředitelem obecních kanceláří, ač zná jeho život i smýšlení. V posledním čisleletoinf „O svě ty“ str. 678. poznamenává pod čarou spisovatel Jaromír Hrubý toto : O stavu a vzdělání popů píše Prst íkov, součsstnlk Petra Velikého : Bůh ví, ničím se oni (popi) neliší od sedláků : mašík se beřd za pluh, pop ta pluh : mužík tu kesn, pop za kosu ; a církev sv. i duchovní pastva zůstái^jí stranou ... A dále píše o svěcení na kněžstvo : „Nelíbilo se mi, jak hiakapové svéti i na koěistvo, protoie sluhová arebijerejití

Čecho Jaromír Petro Veliký Praha bůh vědět