ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 531efff0-8ea9-11dc-aa18-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 59, person 39, org 10, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, v úterý 14. prosince 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 344.
4 article
Baranní a večerní listy předpllácí se V Praze v administracit na měsic. . . . . . 2 K —h na čtvrt leta . . . . 6 K — h a dvojí donáškou měsin. . . . na čtvrt ieta . . . . 7 K 62h vo filiálkách: na měsio. . . . . . 2 K 80 Pošton: na měslo. na čtvrtieta : . . . K onh „ dvoji zásilkou na měsie a čvrt ista : . . . k o
Praha
5 title
NAR
Nara
6 article
ečerní vdaní V drobném prodejis ranní číslo o sobě . . za sh večerní za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní cislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5 h lnnerátv platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá administrace v Marinnské ul., a. Tam nacházeji ze též rodakce, tiskárna a sxpedice „Národních Listů Rukopisy se novracejí.
Marinnský ulice
7 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Agrárníci a zmocňovací zákon. Z Vídně, 14. prosince. Požadavek agrár- níků všech stran, aby se vláda spokojila toliko parlamentním vyřízením obchodní smlouvy ra- kousko rumunské, aby však vzdala se zmocňo- vacího zákona pro obchodní smlouvy se státy jinými, byl korunou a vládou za mítnut a baron Bienerth nezůstavil agrárníky. kteří u něho včera dopoledne meškali, v nižád- ných pochybách o tom, že odepření souhlasu poslanecké sněmovny pro zmocňovací zákon cel- kový mělo by neprodleně v zápětí rozpu- Stění říšské rady. O tom sdělují se tyto podrobnosti: Sv. p. Bienerth trvá na stanovisku, že musí býti přijat obchodně-politi cký zákon zmocňovact ve své ce listvosti. Když deputace prohodila, že by agrárníci povolili obchodně-politickou smlouvu rumunskou, kdyby navzájem dal jim celý 54 milionový úvěr ke zvelebě chovu dobytka, na mitl sv. p. Bienerth: »Z toho nebude nic!« Deputace odtušila: »Pak nebude povolena ani obchodní smlouva rakousko-rumunská!« Sv. p. Bienerth: »Nebude-li povolena, nezbude, leč říšskou radu rozpustiti.« Sv. p. Bienerth dodal, že obchodní smlouva rakousko rumunská byla uzavřena jménem císařovým a musl nabýti platnosti 1. ledna 1910. Bude-li zmařeno projednání její obstrukci, ponese následky tolik parlament. Podle »N. Wr. Tgblitu.« pravil sv. p Bienerih agrární deputaci, že žádá celý obchodně- politický zákon zmoeňovaci jako požadavek státní a jen bude-li povolen celý zákon, může dáti také celou podporu pro chov dobytka. Když včera v saloně presidenta agrární delegáti referovali o své rozmluvě se sv. p. Bienerthem, uváděn z jeho rozmluvy tento jeho výrok: »Musím míti plnou moc ce lou, neboť vyžaduje toho situace za- hraniční, jinak musím sněmovnu rozpu- Stanovisko německých agrárníků oproti zmocňo vacímu zákonu.
Bienerth N Wr Vídeň
8 article
Z Vídně, 14. prosince. (K. k.) Německo- nacionální korespondence uveřejňuje tolo sdě- lení německé strany agrární: Dnes do- poledne konala německá strana agrární schůz za předsednictví dra. Waldnera. Přodseda podal podrobnou zprávu o včerejší konferenci s m nisterským předsedou, jakož i poradách, kona ných se zástupci ostatních agrárních stran ve sněmovně. Po delším rokování bylo jednomyslně zaujato stanovisko, že německá stran agrární nedá si odkoupiti hlaso- vání pro zmocňovací zákon kom- pensační předlohou. Německá strana agrární považuje zmocňovací zákon pro jeho nedostižné následky za škodlivý a ničivý pro zemědělstvo a zejména pro obyvatelstvo, zabý- vající se chovem dobytka. Strana vyhražujesi současně své stanovisko vůči odporu vlády, aby odvolala zmocňovací předlohu ve příčině hla- sováhí o jiných věcech.
Waldner Vídeň
9 article
Navržené nové zemské daně a dávky na Moravě. Z Brna, 14. prosince. (K. k.) „Lidové No viny“ sdělují, že zde v čera zasedala če- ská parlamentní komise morav ského zemského snému. Zástupci strar dohodli se povšechně, aby za podklad dalšího rokování o finančním plánu pro sanaci zem- ského rozpočtu vzato bylo 10 návrhů na za- vedení nových daní a aby návrh na za- vedení zemské pivní dávky byl vyloučen. Dle těchto proposicí bude se jednati o dávce z ho nebního práva (100.000 K) a zvýšen taxy za henební lístky (100.000 K) o 75%ní zemské přirážce ke státní dan z vína (210.000 K), o zvýšení příspěv- ku obcí na učitelské platy, a to z 12 na 15% (t. j. o 600.000 K), zavedeni z em- ské dávky za zábavy (340.000 K), o za vedení 14ní zemské daně z dědictvi vyjímaje Brno, kde již je zavedene (100.000 K) o zavedení daně z platů soukromý ch úřadníků, kteří mají plat přes 1200K (200.000 K), o 10ní přirážce ke státnímu po- platku při převodech pozemků mezi ži- jícími (300.000 K), o zavedení dávky z těžbu uhlí na Moravě (1,700.000 K), o za- vedení zemské dávky z nájemného za byt (1,800.000 K). Tyto nové daně vynesly cel- kem 5,450.000 K. Koněvadž skutečný zemský schodek činí 14,500.000 korun, zbyl by ještě nekrytý schodek 9 milionu korun.
K Koněvadž Morava Brno
10 article
stit !«
11 article
Dotaz v přičině Friedjungova procosu. Z Vídně, 14. prosince. Posl. dr. Strán ský a soudr. podali dnes ve příčině chování se vídeňského tisku v procesu srbsko- chorvatské koalice proti dru. Friedjungovi tente dotaz na ministra justice: „Bude zajisté Vaší Excellenci povědomo, že v Rakousku již od 47 let jest pořáde v platnosti zákon, podle kterého dopouští se přestupku a dostane vězení od i do 3 měsíců ten, kdo za příčinou trest- ního řízení, které ještě se koná. v nolvinách uvažuje o důkazech, vyslovuje domněnky o výsledku líčení, nebo si dovoluje výsledek procesu překrucovat způsobem, který může na veřejné mínění účinkovat tak, že by se předstihoval nález porotců. O důležitosti a do- sahu lohoto zákona pro spořádanou justici ne- může býti pochyby žádné. Ve výboru tiskovém
Friedjungův Posl doktor Strán Vídeň Rakousko
12 article
nedávno teprve zástupce ministerstva práv žá- dal důvodně, aby do nového zákona tiskového mezi případy, ve kterých jest konfiskace přípust- nou, byly pojaty také posudky o procesu a vli- vech na něj. Vzpomenutý zákon — jak se po- dobá — není však povědom ani zněním, ani du- chem státnímu zastupitelstvu vídeňskému; jinak nebyly by se staly v posledních dnech zjevy, které vídeňskou justici, beztoho všestranně už zkompromitova- nou, stavi do světla instituce nej- skandalósnější. Ví sám bůh, „který chytrý člověk“ dal chorvatským poslancům radu. aby domáhali se svého revného prá- va uvídeňskéhc zemského jako po- rotního scudu proti hrab. Achren- thalovi, který je dal napadnout svými historiky drem. Friedjun- gemadrem. Fundrem. Protože však stalc se tak z neznalosti poměrů při vídeňském zem- ském soudě — velmi správně řekl předseda: „Jsme zde ve Vídni, neplavím ni jiného!“ — mohlo se čekat, že aspoň zacho- vány budou primitivní předpisy k ochraně objektivního soudni- etví. Avšak ani toto očekávání se nesplnilo. Nehoť v týž den, kdy začalo hlavní ličení, uve- řejnila „N. F. P.“ stať o procesu dra. F'ried- junga strannicky zbarvenou se zjevným úmy- slem účinkovat na soudce a porotu. Od onoho dne uveřejňuje tento list dvakrá denně paličské stati proti žalob- cům a jejich věci. Stejně jedná „Reichs- post“. Dva nejnádhernější květy nové doby: ži dovský liberalismus a katolický klerikalismus spojily se zde ke s po- lečnému důkazu, jak velikým stát- níkem je hr. Aehrenthal, jsou-li jeho prorokové oba jmenovaní historikové duchy čel- nými. Stupidnosti vídeňského stát- niho zastupitelstva pro právc a zákon nebály se tyto stati, které jsou pravým výsmě- chem na čl. VIII. zák. ze dne 17. prosinco
bůh Vídeň
13 article
1862. A tak „N. Fr. P.“ ve své známé im- munitě před korrupeí vídeňského státního zastupitelstva dospěla tam, že mohla ve stati, která nebyla zabavena, ža- lobce (Supila) se zlomenou páteři hoditi k no- hám porotců. Tento vliv na soudce lidové nemá sobě rovna, jak viděti z výroku předsedy, jenž vyzval ostatní žalobce, aby s jedním ze svých soudruhů neobcovali, aniž ovšem jednal s osta- ními lépe. Věru, vídeňský tisk jest špatný, avšak vaše justice, Excellenee, je ještě horší. Nechceme zde opakoval četné stati „N. F. P.“, kterými spáchán byl přestupek vzpomenutý a které nebyly přes to uznány zá- vadnými. Předpokládáme, že vaše Excellenee čte onen list, jakkoliv se nám onen předpoklad stěžuje výrokem obhájce, že všichni vzdělanci k onomu listu se nalézají v poměru čtenářů — reklama to, která patrně stejně jako láska za protilásku uchází se o protireklamu. Ano i stát- ni zastupitelstvo počíná si tupě předseda svojí cynickou stranni- ckostí, svým surovým jednáním proti žaloboům a svojí ochotou k žalova- ným obrací pozornost veřejnosti na smutny stav vídeňské justice. Vaše Excel- lenee seznala z novin, že žalovaný nebez- pečně ohrozil svědka ještě ne předvolaného, aby jej zastrašil, aby před soud vůbec se nedostavil. Předseda nereagoval ni jediným slovem na tento zločin vydě- račství. „Jsme zde ve Vídni!“ — jinak ne- řiká ničeho. Sekční chef Palajkovič má prokázati nepravost Friedjungový ch listin. Není ještě zde, ale „velký“ historik dr. Friedjung doufá, že jej odstraší od při- chodu projevem, který nebyl předsedou kárán a který zní: „Pan Palajkovič dal vyhlásiti dal- matským poslancem drem. Mitrovičem, že sem přijde a zde dosvědči, že dokument jest padělán.
Supil doktor Friedjung Palajkovič Vídeň Palajkovič
14 article
Čekám ho. Ukáže se budeli míti od- vahu, svoji ohlášku učiniti skutkem. Potom dokážu, že tento pán měl ve svých ru- kou předivo velkosrbské agitac v Bosně a Hercegovině. Byl bych rád- aby můj spor s chorvatskými a srbskými příslus- níky naši monarchie byl klidný a s jakousi re- servou vyřízen, ale přes to s panem Palajkovi čem jako zahraničním původcem vele zrádných rejdů budu jednat ne- milosrdně a dám mu na jehe díplomatickou činnost průvodní list, který zajisté rád neukáže., Vzhledem na tyto důkazy bídné justice ví- deňské tážeme se ministra: Jest minist ochoten naříditi, aby se také v Vídni prováděl zákon z r. 1862? Jest ministr rochoten postarati se, aby za předsedy hlavního líčení ve Vidni dosazování byli jen soudcové, kteří mají k tomu potřeb- nou nestrannosta důstojnost, toliké pak nezbytný takt a nezbytnou neodvislos na ministerstvu zahraničním a jeho tiskových orgánech? Dr. Wekerle u cisaře. Z Pešti, 14. prosince. (K. k.) „Uher. tel kor. kane.“ sděluje z Vídně: Předseda minister stva dr. Wekerle přijal dnes dopoledne v uher ském paláci návštěvu státního tajemníka Ver tessye a odjel pak do dvorního hradu, kde byí v 10 hodin přijat císařem ve slyšení. Z Vídně, 14. prosince. (K. k.) Předseda mi nisterstva dr. Wekerle přijel sem dnes ráno z Pešti. Král Leopold. Z Brusselu, 14. prosmce. (K. k.) O pe- race, provedená dnes na králi Leo- poldovi, se velmi zdařila. Nebyla na- lezena ani stopa po nějakém nádoru, nýbrž prostá zácpa. Král spí klidně.
Palajk doktor Wekerle Leopold Boseň a Hercegovina Vídeň Pešť Uhry dvorní hrad Brusel Leo Vera tessy
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Nová strategická železnice německá. Z Paříže, 11. prosince. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Maršál Moltke, když měl po ruce orčitou sumu na přípravy k válce, věnoval prý ji raději na stavbu železnice než na zřízen pevnosti. Němci zůstali věrni této zásadě a jako zřl- dili značný počet pevnosti poděl hranic fran couzských, vybudovali také pro útočný postu železniční síť v Elsasku Lotrinsku a nyni ode vzdávají dopravě novou trať, jejíž výbradně strategický účel vykládá senátor generál Langlois. bývalý člen vrchní válečné rady, v zajímavé studii, uveřejněné v »Tempsu«. Nová železná dráha, o niž jde, opoušt u Donnemarie mezinárodní dráhu z Paříže do Basileje přes Mylhůzy a připojuje se u Bonfolu ke dráze, která vede ku Porrentruy, stanie dráhy belfortsko-basilejské. Tato nová trať táhne se tři kilometry poděl hranic francouzských. Jest zajímavo, jak důkladně byla dráha sta věna a jaká péče věnována náspům a nádražím. ačkoli vozba bude velmi nepatrná. Z toho lze soudili, že byla vyslavěna výhradně k vojen- skému účelu. Jakému však? Možno tu posta- viti tři hypothesy.
Moltke Němec Langlois Porrentruy Paříž Lotrinsko Basilej Mylhůza
16 article
Je známo, že v případě války s Franei prováděli by Němci proti armádě francouzské taktiku obkličovaci. Posud se soudilo, že byse snažili obklíčení provésti ze severu, při čemž by po případě přešli část jižního území belgi- ckého. Všechny jejich studie byly psány v tomto smyslu. Ale stále postupující organisace anglické armády a prohlašování Belgie, že chce zacho- vati neutralitu, způsobily snad, že se Němei rozhodli provésti na jihu onen manévr, který hodlali dřive provésti na severu. To je první hypothesa. Druhá hypolhesa jest, že Němci snad s pokusí obkličiti armádu francouzskou na obou křidlech. Dle třetí hypothesy byla snad nová tra zřízena, aby usnadnila úlok na Belfort. Veškerá obkličovací taktika, má-li míti úspěch, výžaduje skulečně, aby se Němci zmocnili této povnosti. Belfort byl posud obrožen pouze železnou drahou mylhůzsko-belfortskou. Nyní dovoluje nová železnice dovoz maternálu a munice k do- byti Belfortu ještě druhým směrem. Nelze říci, ktera z těchto tři hypothes je správna, ale, jak praví generál Langlois, zřízen nové strateg cké železnice němucke jest prvním krokem pro operaci německé armády na jihu která posud mohla býti pokládána za pravd nepodobnou.
Franei Němec Němei Belfort Langlois Belgie Belfort
17 article Pícrre Rocheverre.
Pícrre Rocheverre. Evropa a politika britská. Politický spisovatel Ernest Lémonou vydal zajímavou knihu »L' Europe et la politigue britann que«, v níž líčí tendence zahraničné po- litiky anglické od 1882 do 1909. Politika lon- dýnská održela za posledních 30 let Velkou Britanii na předním místě, které zaujímala, přes to, že se jí v poslední době vyskytl mocný soupeř v Německu. Kdysí Anglie, odloučená na svém ostrově, nedbala o spojenství. »Splendide jsolement« bylo dlouho zásadou politiky angli- cké. Když však zájmy anglické v Asii byly obroženy postupem Ruska, vystoupla Anghie ze své osamělosti a uzavřela spolek s Japonskem. čímž byl na čas zadržen asijský pokrok ruský Německý rozvoj naplnil Anglii obavou. S úžas- nou rozplnavostí zmocňoval se Němec obchodu na souši či na moři a konkuroval s největším obchodníkem Britem. Politická moc arrogantni řiše Vilémovy též roste. I v diplomacii nalézá Londýn v Berlině svého mocného soupeře. Francie, chtějící čeliti proudu německému, posilňovaná již aliancí s Ruskem, hledala do- rozumění s Anglil. Anglická politika sledovala hlavně velký cil dosažení evropské rovnováhy S francouzskou diplomacií nejvíce se přičinila o udržení světového míru. Foreigu Oftice snažil se zameziti všechny konflikty a vyjí vždy hladce a Německem. Nedávno sir Edwar Grey prohlásil: »Vláda anghická přeje si jen žili v míru se svými sousedy. Její politika za- hraniční sbrnuje se v slova: »Smíření!« Dál pravil anglický ministr zahraničních věcí: »Poli- tika zahraniční Anglie spočivá v tomto: za- chovati naše državy, upevniti je, rozšířiti je, co nejméně se příti s jinými« Anglie, kter válka jihoafrická způsobila finanční pohromy. chce žiti v miru i se svými nepřáteli.
Ernest Lémoný Anghie Němec Brito Evropa Velká Británie Německo Anglie Asie Rusko Japonsko Londýn Berlín Francie Edwar Grey L ' Europe
18 article
Dosáhla této možnosti, opírajíc se o Franci a Rusko a tato »triple entente« je protiváhou »triple alliance«. Žárlivě střeží Anglie rovnovahu evropskou a v březnu 1909 pravil Sir Eduaro Grey: »Každý pokus některé velmoci ovládat a diktovati politiku pevniny, rozpoutal by válku!e Londýn, Pařiž a Petrohrad mohou zabrániti přilie panovačným záměrům německým. Autor spisu o britské politice soudí, že teď, když posic Francie je silnější a možnost nepřátelství s Ne meckem mizl, je výhoda spojenství s Anglil ne patrnější. Prospěch z aliance není na obou stra nách stejný. Kdyby Anglie byla napadena, po skytla by ji Francie pomoc armády silné, vy cvičené, zdatné. Ale kdyby Francie byla pře padena, jakou pomocí by jí mohlo přispěti n vydatné vojsko anglické?. Přes reorganisaci mi nistra Haldana je armáda anglická málo četná a nedostatečně vycvičená. Hlavním výsledkem anglické politiky, podporované francouzskou a ru- skou, je, že Německo je udržováno v reservo a že je znemožněn každý pokus, porušiti evrop ský mir.
Franek Rusko Anglie Londýn Petrohrad Francie Německo Eduaro Grey
19 article Zemský rozpočet na rok 19l0.
Zemský rozpočet na rok 19l0. (Oficiální zpráva zemského výboru.) Ve dnešním mimořádném sezení zemského výboru král. českého, konaném za předsednictví nejv. maršálka zemského Ferdinanda prinee Lobkovice, projednán byl zemský rozpočet na rok 1910. Po podrobné úradě k návrhu finančního referenta přís. dra. Eppingra usneseno stanoviti 96,591.767 K celkovou potřebu na . . . . celkovou úhradu, čitajíc v to výnos 559 přirážky zemské a ostatních zemských dá- vek na . 74.128 181 22.463.586 K z toho vychází defieit . .. 23.117.771K t. j. proti loňskému deficitu .. menší o 654 185K Z deficitu toho připadá na ordi- 13.195 249K narium . . . . . . na mimořádný rozpočet . . . 9,268 337 K Kdežto však v roce 1909 rozpočtený scho dek hlavně následkem snižené potřeby v roz počtu mimořádném proti schodku r. 1908 byí o něco málo menší, jest tentokráte důlažito, že snížení schodku proti roku lonskému o 378 509 k jeví se v rozpočtu řádném. Ježto potřeba v rozpočtu řádném stoupl ze 79,595.198 K na 82,644.552 K, jest zml- něné zlepšení následkem stoupnutí řádných příjmů. Podklad přirážkový zvýšil se okrouhle o 2,800 000 K, z čehož připadá na domov daň činžovní asi 2,000.000 K, na daň výděl kovou z podníků veřejnému účtování podrobe ných asi 800 000 K. Z toho vychází větší vý- nos zemské přírážky okrouhle 1,500 000 K Státní úděly rozpočteny byly podle položek. obsažených ve státním rozpočtu na rok 1910 to úděl z výnosu daně z kořalky jako lonského roku 3,893.215 K, proti tomu úděl z výnosu osobních daní částkou 3,015. 926 K, t. j.o 1,085.204 K větší než loní.
Ferdinand Lobkovic
20 article
Ze zvýšených položek v rozpočtu řádném buďlež uvedeny: v ústřední správě plus okrouhle 400 000 K, v kapitole zemědělství asi 280 000 při ústavech bumanitních asi 1,150.000 K. zejmena následkem stoupnutí běžných vydaje v novém ústavé pro choromyslné v Bohnicíeh a v jubilejních ústavech pro skrofulosní děti v Luži a ve Cvikově, při školství okrouhle 600.000 K, posléze při zúročení » umořování zemských dluhů 700.000 K. Naproti fomu budiž upozorněno na menší potřebu okrouhle 600.000 K, zvláště následkem snížení položky na zakoupení akcií místních drah. V rozpočtu mimořádném snížil se stavební náklad na ústav bohnický asi o 1,000.000 K naproti tomu vložena na zakoupení pozemku pro ústav pro choromyslné v německé čásl Čech položka 650 000 K. Mimořádný rozpočet na ústav pro choro- myslné v Kosmonosích stoupl o 300 000 K při ústavu hornobeřkovickém klesl o 240 000k Jednollivé kapitály zemského rozpočtu na příšt rok sestaveny jsou takto: úhradu má potřebu korun 1. Zemský sněm . . . . 3301 99 2n0 694.029 2. Zemská ústřední správa B.430.227 79.464 3. Polní a sadební hospodář. 172 246 4. Zemědělské záležitosti . 6.435.790 369.164 73.83 871.179 5. Živnosti a průmysl .. 6. Humanitní ústavy a ne- mocnice 12,790.908
Luža Cvikov Kosmonosy 694.029 2
21 article
1,209 041 7. Ústavy pro veřejnou bez- 672.110 2,158.646 pečnost . . . . . . 577.880 8. Vojenství . . . .. 9. Vyudování a vzdělání . 47,401.034 10. Věda a literatura . . 426 708 1.100 11. Umění . . . . . . 885.314 12. Veřejné stavby . . . . 13,398.460 38 2H0 13. Všeob. pensljní etat . 739 702. 14. Zemské berně . . . . 29.610 66,301.813 6,943.964 4.944.200 15. Zemský dluh Celková potřeba 96,591.767, úhrada 71,269.682. Schodek, jaký z rozdilu mezi potřebou úhradou vzniká, vyčíslen jest již v oficiální zprávě zemského výboru. Jak je patrno ze zprávy té, která je dílem referátu přísedícího z. v. dra Eppingra, počítá dr. Eppinger, příslušník ně mecké obstrukční menšiny, do rozpočtěné úhrady jak první dávku tak i úděly z daní státních. tedy položky, jež měly vzejíti teprve z příslušnýeh usnesení sněmu. Je známo, že německá ob- strukce spekulovala právě na tyto položky, ve- řejně hlásajíc, že země stojí před finsnční ka- tastrofou, když sněm nebude moci učiniti usnesení, zajišťující zemi dalši vybírání pivní dávky a další přikazování údělů ze státní daně lihové a osobní daně z přijmů, spekulovala na to, že Čechové budou musit z příčin těch ně- meckému terroru ustoupit. Je známo, že speku- lace tato sklamala spekulující Němce. Ježto úhradné položky řečené jsou do roz- počtu pojaty, vyskytlo se míněni, že zemský výbor se usnese požádati vládu, by vymohla ústavní sehválení nejen pro vybírání dosavadní zemské přirážky, t. j. pro další rozpočtové pro- visorium, nýbrž i dávky pivní a ovšem též pr další přikazování státních údělů. O úhradě schodku rozpočtového a o ostatních záležilostech rozpočtových rokovati bude zemský výbor ve svém sezení zltřejším. Dnes příja rozpočet jako soustavné uspořádání přijmů výdajů zemských, jak byly projednány v cel řadě dřivějších sezení jeho.
Eppingr Eppinger Čecho Němec
22 article Svépomoc proti poštovní spořitelně
Svépomoc proti poštovní spořitelně III. Jakkolí svým plánem nemířím v první řadé proti úspornému oddělení poštovních spořitelen, jest nieméně vytknouti i tyto nevýhody, poněvadž strany, které by uvykly si utíkati se o služby ku privátním peněžním našim podnikům v řízení poukázkovém, byly by účastny i výhod a pro- spěchů v řízení ukládacím, úsporném. V poukázkovém a clesringovém řízení po- štovních spořitelen jest poukázati k těmto nevý- hodám, že- 1. složní lístky, jimiž ději se vklady na účet majitele konta stoji 2 halére, 2. použije li se rubu složního lístku k ně- jakému sdělení majiteli účtu, podléhá zpráva t poplatku 5 h, 3. za každý přespolnímu listonoši k ulo- žení na konto odevzdaný obnos rovnéž 5 h pla- titi třeba, 4. v poukázkovém řízení prostřednictvím šeků stoji každý výlisk šeku 6 h, z nichž 4 h připadají ovšem na kolek, 5. k vyřizování poukázek šekových pří- jemcům, kteří nemají podllu na poukázkověm (clearingavém) řízení, používá se vyhotovovaní poštovních poukázek aneb peněžních dopisů, náklady za to vzešlými zatiží za konto pouka- zovatelovo (postovným a doručným), 6 máli se jedním šekem několik poukázek vyříditi, třeba k šeku tomu připojiti seznam pří- jemeů a jim poukázaných obnosů, které na jeden šek úhrnný obnos 6000 K nesmí převyšovati. Za takové oficielně a obligatně zavedené pro- dajné seznamy platiti třeba za 25 kusů 5 korun a za zvláštní k nim obálky za 50 kusů 30 h, 7. Zúrokování vkladů uložených v řízení poukázkovém děje se jen 2 proc. a počiná konči obdobně jako v úsporném oddělení v uda- ných shora lhůtách, 8 v poukázkovém řízení vybírá se zi každou účetní manipulaci při kontu poplatek 4 h a krom toho započítává se za každý, konto zatižující obnos, sahající až do 6000 K 1/4 per mille a za obnosy vyšší 1/s per mille.
23 article
Úhrada manipulační a za tiskopisy jest tedy u poštovní spořitelny velmi značná a podminky zúrokování proti bankám privátním velmi nizké, nepříznivé. Krom toho výhody poukázkové vá- zány jsou u pošt spořitelen i na vzájemnost účtů poukázkových (majitelů kont) a pokud nezní ponkázky do cizozemska. V tom jsou banky privátní se svými převodními (giro) konty ve výhodě. Za těchto daných předpokladů podmínek nenarážela by soutěž a výbojnost privátních bank na vážné překážky. Jde jenom o to, čeliti dostižnosti poštovní spořitelny, klerá má po celé říši rozvětvenou hustou siť svých filiálek v poštovních úřadech. Než i tu mám za to, že by se dala do jisté míry vyvážiti jejl převaha. Mámeť dnes po ruce veliké své peněžní podniky a banky: Živnostenskou banku, Banku českých záložen a spořitelen, Pražskou úvěrnt banku, Českou průmyslovou banku, Pozemko- vou v Praze a Agrární banku v Brně, jež všechny svými četnými filálkami obepjaly země české, ale svou působnosti vitězně i do cizlch krajů v říší pronikly. K nim druží se banky ve slovanských ze- mích se svými filiálkami: Lublaňská kreditní banka s podružným ústavem ve Splitu, Celovci a Sarajevě, Jadranská banka v Terstu atd. Zvláště naše banka českých spořitelen jest spjata svými styky obchodními s bankami a peněžními ústavy v Chorvatsku a Slavonii A přihledneme-li k utěšeně vyvijejicímu se bankovnictví na Uherském Slovensku, dostáváme úcfyhodnou spleť peněžních ústavů, jež k určitému clli sraziti by se mohly v jednolitý obchodní svaz.
Pozemko Praha Brno Split Celovec Sarajevo Terst Chorvatsko Slavonie Slovensko živnostenský banka úvěrnt banka Český průmyslový banka agrární banka kreditní banka jadranský banka
24 article
Ba do kruhu společných těch zájmů zabrati by se mohly i banky cizozemské na Rusi, v Srbsku a Bulharsku. Pro vniterní obchodní ruch by ovšem naznačená síť peněžních našich ústavů proti dostižnosti poštovních spořitelen nevysta- čovala. Bylo by třeba nabytou síť hodně silni zhustiti. Tak dalo by se sesíliti přibráním spo- řitelen, záložen a Raifeisenek. Ovšem bylo by pak třeba k tomu cili jejich působnost změnou stanov přizpůsobiti. Záležitost, o které jednáno, nabývá i akut- nosti vůči obchodním poměrům, jež navázati se musí se zeměmi balkánskými, aby nás Némci tam nepředhonili. Nejmak jest nám se připra- vovati v tom směru se zeměmi ruské říše, jež nesmíme vydati na pospas Némcům. I tam se postarati musíme o hladké vyrovnávání obchod- ních styků organisovaným svým peněžnictvím. Organisaci toho vykýženého ruchu maluji sobě na svém obzoru asi takto: Jedna z největších našich bank, ať už Živnostenská banka s nejčetnějšími svými podružnými ústavy, ať banka českých spořitelen, jež zase na jihu jest výhodně zapsána, ujala by se akce, jež by nejen všechny přípravné organisační práce podnikia, jež by ale i jako ústředna svazu prohlášena byla. Tato by ve svém středisku v Praze po způsobu sídla po- štovních spořitelen ve Vídni shrnovala u sebe veškerou agendu svazu, u ní sbihaly by se ve- škeré příkazy a otevřely se konta zákazníků a ovládala celou organisaci svazového rozvětvaní. Za účelem opatrnosti vydala by seznam všech členů svazových. Ona jedině měla by právo vydávati ofierální, obligátné ode všech svazových členů užívané tiskopisy šekovéa poukázkové. Svaz tento k osvěžení peněžního ruchu s prospěchem zabrati by mohl v obor své pů- sobnosti v hranicích Rakouska, po případě Uherska vyrovnání dobirek, na zboží drahám ku přepravé odevzdaných. Jest to vleklou žalo- 307 52
Némec Rus Srbsko Bulharsko Praha Vídeň Rakousko