1
masthead
Strana 2. Číslo 18
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Dne 20 ledna 1900
4
article
diti odstoupil následkem aféry Artura Minghettiho,
jenž octl se, jak známo, ve vyšetřování pro své
styky s francouzským vojenským splnomocněncem
Piasonniérem. Vyšetřování bylo, jak se zdá, na
vyšší rozkaz zastaveno, ale Pinsouniére opouští
Řím. Tvrdí se pak, že generál Terditi byl vůči
Minghettimu až příliš shovívavým a že proto složil
svůj úřad. Naproti tomu tvrdí se však zase z jiné
strany, že Terditi vystoupil z ministerstva proto,
že jest úplně stejného smýšlení s Mirrim a jako
tento také on sám považuje za nutné, aby vojen-
ský rozpočet byl zvýšen za příčinou změny dělo-
střelectva. Nový ministr vojenství bude jmenován
prý teprve v únoru. Lze z toho souditi, že dá
dosti práce, nežli bude nalezen italský generál či-
stých rukou.
Anglický ministr na obranu generálů.
Minghetti
Terditi
Řím
5
article
Dalo se očekávati, že se stanou pokusy svaliti
vinu za neštěstí v jižní Africe s beder ministerstva,
které nespravedlivou válku zavinilo, na generály,
kteří nedovedli zvítěziti. Přes to uznalo anglické
ministerstvo za vhodné, veřejně a slavně prohlásiti,
že zodpovědnost bere v plné míře na sebe. Učinil
tak jménem svým i svých kollegů státní tajemník
vnitra, sir Ridley, v řeči, kterou promluvil včera
v Blackpoolu. Pravil, že není úkolem tisku nebo
jiných činitelů, odsuzovati statečné generály, kteří
se nalézají v poli. Neníť prý mezi nimi ani jednoho,
jenž by nepožíval plné důvěry země i vlády,a
pak prý také se nikdy v historii říše vojáci nebili
lépe. Výsledek války leží mimo každou pochyb-
nost; jest to jen otázkou peněz a času — Jsme
tomu již zvyklí, že angličtí ministři nabírají ústa
plní větru, a lze také očekávati, že sira Ridleye
odbude sám anglický tisk tak jako nedávno jeho
kollegu Balfoura. Smýšlení v zemi není dnes více
takové jako na počátku války a národ anglický
rozmyslí si to as velice, svůj čas a svoje peníze
obětovati za věc tak ničemnou a při tom bez-
nadějnou.
Ridley
Balfour
Afrika
Blackpool
6
article
Listy ze Saska.
Listy ze Saska.
(Původní dopis »Katolických Listů«.)
(Potravní spolky, sociální demokraté a jejich kupečtí
a krámské. — Výroční zpráva protestantské konsi-
stoře a její falešné lamento. — Čeští dělníci v Ostři-
cích. — Jízdy o závod.)
L 41. V Sasku je celkem 168 spolků po-
travních o 175,673 členech. V minulém roce měly
obrat peněz to jest prodaly zboží za 43 374.862 ma-
rek; členům dostalo se čistého užitku maličkost
5,308.637 marek. Nedávno vyměřena jim byla zvláštní
daň, proti níž brání se zuby nehty a podaly též pe-
tici zem kému, sněmu. Poměrně nejvíce prý užitku
mají a největší dividendy rozdávají potravní spolky
sociálně-demokratické, ale svůj služební personál platí
nejmizerněji, tak že jejich »kupečtí« a »krámské« za-
ložili si proti socinským principálům zvláštní ochranné
družstvo »Verband der Lagerhalter u. Lagerhalterinen«,
aby vyn ohli si, jak sami praví, lepší existenční pod-
mínky. V Lipsku docela bylo nutno sestaviti zvláštní
smírčí soud, aby urovnány byly spory mezi sociálně-
demokratickými spolky potravními a jejich kupeckými
a krámskými. A tihle vydřiduchové a necitové slibují
lidu ráj již zde na zemi, bude-li říditi se jich koman-
dem. Děkujeme za takové nadělení; vede-li se nyní
tu a tam dělnictvu špatně, vedlo by se mu ve státě
sociálně-demokratickém ještě hůře.
V Drážďanech dokončil se nedávno spor socín-
ského spolku »Vorwärts« s jeho obchodvedoucím
Bläselem, jenž okamžitě propuštěn byl ze služby,
protože prý některé krámské, jemu podřízené, jistý
druh kávy prodávaly dráže, nežli nařídilo socínské
družstvo.
Bläsel
Sasko
Lipsko
Drážďany
spolek sociálnodemokratický
Verband der Lagerhalter
7
article
Ačkoli Bräselovi dokázáno nebylo, že o tom
věděl a smírčí soud též neuznal tuto příčinu za do-
statečnou, aby Bräsel okamžitě byl propuštěn, nic mu
to nepomohlo. Socínský štáb sice hlásá všude vládu
demokratickou,, ale sám počíná si absolutisticky v nej-
hrubším smyslu slova: Bräsela nejen propustil oka-
mžitě, respective vyhnal, ale i do propouštěcího vy-
svědčení ještě mu poznamenal, že byl propuštěn pro
nesprávnosti v obchodě, aby uškodil mu i pro bu-
doucnost. Toť odměna socinská.
Nedávno vydala zdejší »evangelicko-lu-
theránská konsistoř« výroční zprávu za rok
1898, v níž, jak ani jinak býti nemůže, opět a opět
naříká do katolické propagandy, ale skutečnými fakty
sama sebe usvědčuje ze lži. Vypočítává zevrubně.
kde si všude zdejší katolíci obnovili kostel, postavili
kapli, založili místo kaplanské, vystavěli školu, zaří-
dili vlastní hřbitov atd., al. konec konců přece jen
dí, co potvrzuje skutečnost, že v roce tom 310 kato-
líkův odpadlo k protestantismu a jenom 54 lutheránů
přestoupilo na katolickou víru. Plných 85.6 procent
smíšených manželstev oddáno bylo jen do luthersku
a 96 8 procent dětí z nich shrábli páni pastoři. . Ale
přes to přese všecko mluví zpráva jejich o katolickém
Bräsel
8
article
proselytství, ano má i katolické porodní babičky v po-
dezření, že jim ubírají novorozeňátka. Ale skutečnými
fakty usvědčují se dvojetihodní páni ze lži sami.
Podobně jako v Sasku, je tomu i v jiných ze-
mích německých; v »církevní statistice
Německa« uválí emeritní pastor Pieper, že
v Prusku, Hessensku a Badensku je asi 340.000 smí-
sených manželstev, a dětí z nich narozených dostává
se o plných 81.000 více církvi protestantské nežli
katolické. V ostatních zemích německých není tomu
o nic lépe. Sám pastor Pieper doznává, že smíšená
manželstva znamenají veliký přírůstek pro protestanty
Též naši krajani čeští poprotestantšťají se
dosti zhusta; kdo z nich uzavřel zde smíšené manžel-
ství, je pro katolickou církev skoro již ztracen. A je
jich zde na tisíce; o Drážďanech a Lipsku ani ne-
mluvím, ale i v jiných městech je jich na sta, tak
na př. čítá česká kolonie dělnická v Ostřicích (Ostritz)
asi na 600 mužů, z nichž velmi mnozí, ne-li valná
většina, zavadí o kostel velmi zřídka a lehce zapro-
dává nejenom národnost, nýbrž i víru.
Na konec něco rozmarnějšího. Ol r. 1891 pro-
vozují se v Drážďanech jízdy o závod; celkem jich
bylo za uplynulých devět let 59, a koní závodících
2330, jejichž majitelé a milovníci projezdili a pro-
sázeli maličkost 1,042.660 marek Kolik bylo při tom
zlomených hnátův, odřených nosův, modřin atd. stati-
stika neuvádí.
Pieper
Ola
Sasko
Německo
Prusko
Hessensko
Badensko
Drážďany
Lipsko
Ostritz
9
article
Zprávy církevní.
Zprávy církevní.
Jeho Milost nejdp. kníže-arcibiskup
pražský Lev svobobný pán ze Skrbenských
bude příští neděli, due 21. t. m. o 8. hodině ranní
sloužiti mši sv. u oltáře Pražského Ježíška v chrámu
Páně Panny Marie Vítězné na Malé Streně. —
Známost Pražského Jezulátka a úcta k němu síří se
a nabývá půdy čím dále tím více po veškerém ka-
tolickém světě, nejnověji též ve střední a jižní
Americe. Kromě německých, francouzských a italských
časopisův úctě této věnovaných, vychází ode dvou
let měsíčník i v jazyku vlámském. Nápia jeho zní:
De Bode van het Heilig Kindje Jezus van Praag
(verschijnt den 25ten van iedere maand). — Na
základě této tak všeobecné, polivahodné úcty založil
J. E. kardinál kníže-arcibiskup ze Schönbornů, jak
známo, Kongregaci milostného Ježíška Pražského,
která též utěšeným způsobem prospívá. Čítáť dnes
více než 16 200 členů z těch pak jest přes tisíc
v severní Francii, zvláště v krajině Bretagneské.
Ředitelem družstva toho jest duchovní správce u P.
Marie Vítězné v Praze.
Hudba chrámová. V kostele karlínském (řid.
O. Horník) provedeny budou v nedéli dne 21 t. m.
o 9. hod. tyto církevní skladby: Mše »Stabat matere
z F-dur pro smíš. sbor a capella od J. Singenbergra,
Graduale »Timete deum« z G dur a Offertorium
»Dextera Domini« z C-dur od O. Horníka, »O deus«
z Edur od B. Kothe, Pange lingua z G-dur odJ.
C. Sychry. Po mši sv. mužský sbor »Plesej duše«
z Ddur od V. E. Horáka.
Bode
Praag
Ježíšek
matere
J Singenbergr
Graduale
Dexter Domin
B Koth
Pange
G odj
Sychra
V E Horák
Skrbenský
jižní Amerika
Schönborn
Francie
Praha
Ddur
Páně pannus Marie
Fdur
Cdur
10
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
* Kněžstvo děkanství choliuského na
Moravě poslalo Jeho biskupské Milosti, dru. Edv.
Janu Nep. Brynychovi projev díků tohoto znění:
»Kněžstvo děkanství cholinského, arcidiecése olomou-
cké, shromážděné na pastorální konferenci v Hněvo-
tíně dne 17. ledna 1900, děkuje Vaší biskupské Mi-
losti za to, že způsobem neohroženým zastala se ne-
zadatelných práv našeho těžce zkoušeného národa.«
Neodůvodněná obrana. Kdo četl náš
článek o odstupujícím starostovi p. dru. Podlipném
ve čtvrtečním čísle, zajisté nepomyslil si, že pro článek
tento dají se de nás obě zdejší »Politiky«, jakožto
obránkyně od nás prý napadené a uražené většiny
staročeské. Také nám na mysl nepřipadlo, že nám
»Politiky« budou takový úmysl podkládati, a proto jsme
četli jejich odmítnutí ve včerejších jejich číslech s jakýmsi
překvapením. V listě našem byla vyslovena pouze
doměnka, která připadne každému na mysl sama
sebou, že pamflet proti p. dru. Podlipnému napsal
někdo, kdo ho nechce míti starostou, a to as také
bude pravda, nebo že by tento pamflet byl napsal
někdo, aby tím vzbudil rozhořčení proti jeho odpůr-
cům a tak nepřímo mu hnal vodu na kola, to je
příliš machiavelistická kombinace, kterých my u ná
nečiníme. Na koho se naše podezření vztahuje, nejsme
povinni sděliti, upozorňujeme však výslovně, že ve
článku ani nikde neobviňujeme žádné strany,
nýbrž mluvíme jen o jedinci, a toho nechť sobě
obě »Politiky« v zájmu pravdy povšimnou. Obvinění
obou »Politik« bezděčně připomínají známého výroku
z doby francouzské revoluce: Dejte mi od ně-
koho tři psaná slova a já ho přivedu
na guillotinu. — Rozhodně připomínáme, že
nikterak nejsme. proti kterémukoli kandidátu strany
konservativní, prohlašujeme, že od příštího starosty
Jan Nepa
Brynych
Podlipný
Morava
Hněvo
11
article
královské veleobce žádáme jako podmínku nezbytnou,
aby byl veskrze mužem čestným a energickým a k na-
šim požadavkům objektivním a spravedlivým, aby
každý, kdo pro obec v nejširším slova smyslu pra-
cuje, konal řádně svou povinnost.
* K otázce patronátní. Uznávaje na mno-
hých místech nesnesitelnost poměrů patronátních a
nutnost tyto změniti, ustanovil sám nejd. episkopat na
svých konferencích ve Vídni zvláštní komisi a refe-
renta, aby o otázce patronátní jednali a potřebné
kroky v té příčině učinili. Jest známo, že třeba změ-
niti, vlastně upraviti poměry patronátní v zemích ko-
runy české, v Horních a Dolních Rakousích; v ostat-
ních zemích Cislajtanie podobných poměrů patronát-
ních jako u nás téměř není. Poměry tyto patronátní
jest třeba upraviti pro každou zemi zvlášť. K tomu
nutí již zvláštní poměry těch zemí, a pak možnost
rychlejším způsobem otázku patronátní rozřešiti. K tomu
však nejd. episkopat potřebuje souhlasu svého ducho-
venstva. Duchovenstvo svá přání v otázce patronátní
vyslovilo v resoluci vikariátu kosteleckého. S touto
resolucí souhlas dosud projevily vikariaty z diecése
králové hradecké: 1 rychnovský, 2. lanškrounský,
3. králický, 4. kostelecký, 5. hořický, 6. chrudimský,
7. pardubický, 8. chrastecký, 9. čáslavský, 10. vy-
soko-mýtský, 11. skutečský, 12. poděbradský, 13. le-
dečský, 14. kutnohorský, 15 kopidlenský, 16. ně-
mecko brodský, 17. náchodský, 18. vrchlabský, 19.
Vídeň
Dolní Rakousy
12
article
poličský, 20. jičínský, 21. jaroměřský. Z arcidiecése
pražské: 1. rakovnický, 2. budyňský, 3. brandýský,
4. tepelský. Z .diecése budějovické! 1. lukavický,
2. písecký, 3. dešenský, 4. bechyňský, 5. blatenský,
6. plánický, 7. nepomucký, 8. klatovský, 9. jistebr
nický, 10. soběslavský, 11. táborský. Z Litoměřicka:
1. remilský, 2. turnovský, 3. mělnický, tedy 39 vi
karlátů. Toť zajisté dosud mnoho chybí. Proto po-
slána bude výše zmíněná resoluce vikariátu kostele-
ckého na farní úřady celých Čech tištěná, aby, bud
od jednotlivých duchovních neb hromadně od celých
vikariátů podepsaná, byla zaslána vld. vikariátnímu
úřadu kosteleckému v Cuslavi u Kostelce n. Orlicí,
odkud všechny petice a souhlasy budou nejd. episko
patu k dalšímu jednání zaslány.
Litoměřicko
Čechy
Cuslav
Kostelec
Orlice
13
article
* Žurnalistická noblesa státoprávního
denníku. »Rad. Listy« přinesly lokálku o syrském
rukopisu nadepsaném »Testamentum Domini Nostri
Jesu Christi«, o kterém se rozepsala brněnská » Hlídka o
»Rad. Listy« praví: Patrně látka pro nová dog nata
a atentáty na kapsy věřících. Kdyby se však, ač-li
nález opravdu je authentický a z tak staré doby po-
chází, srovnalo tehdejší rituale a degmatika s dneš.
ními řády a naukami oočistcích, neomylnosti, svatých
a odpustcích atd., nebylo by to snad dokonce pp.
arcipastýřům nepříjemným? — Známo je, že patri-
archa asyrský Rahmani našel syrský rukopis ze dru:
hého století v Mogulu a vydal jej u Kirchheima syr-
ským a latinským textem. Rukopis ten vzbuzuje v theo-
logickém světě velikou sensaci a proto o něm »Hlídka«
se rozepsala. Nejasné narážky »Rad. Listů« nám dá-
vají opět doklad, kterak radikálové, jakmile se do-
tknou náboženské věci katolické, píší zrovna tak jako
sociální demokraté. Pisatel zprávy v »Rad. Listeche
rukopisu Rahmaniho ani neviděl, ani nezná katoli-
ckého katechismu, ale odsuzovati si troufá. — Včera
namířil pak týž list svoje rychlopalná radikálně-
pokroková děla na ubohého semilského kaplana vp.
Fllera, který se osmělil státi se pokladníkem veřejné
semilské čítárny. Dle »Rad. Listů« čítárna, kde kle-
rikál uplatňuje svůj vliv, nejen že nebude nestrannou,
nýbrž dle klerikální zásady zpátečnictví nevyhoví
svému účelu nikdy a zajde. Proto radí bodrým Semi-
lanům, aby kaplana Fillera z čítárny v bržku vyho-
dili, aby neprosákla zhoubným klerikalismem. Pak
vytýkají radikálové, že se katolíci nechtějí účastniti
společných vlasteneckých prací! Není přes důslednost.
Hlídek
Fller
Filler
Mogul
Domin Nostri Jes Christ
14
article
Jak píší národní dělníci. (Pův. zpráva-
z venkova.) V úvodním článku 1. čísla »Česká De-
mokracie« mimo jiné čteme, že »socialismus nebude
pro ně (t. j. národní dělnictvo) jen otázkou chleba,
ale i otázkou výchovy, zušlechtění mra vů,
povznesení ducha a tím i mravného
povznesení celého národa«. Již však feuille-
ton hned na první stránce je psán mluvou (zvolání
také: »Ježíš Šmarja«), která je paskvilem naší
řeči české. A což ten článek nadepsaný »Vzdělávací
časopisy strany křesťansko-sociální čili klerikální!«
(Vypočítávají se: »Hlasy svatých«, »Život světic«,
»Anděl strážný«, »Škola božského srdce Páně«,
»Květy Marianské«, »Kříž«, »Maria«, »Listy far-
ských kuchařek a hospodyň«, »Život kněžských hodno-
stářů«, »Spravedlnost křesťansko-katolická«, »Hlas
andělů«, »Svatá žena«, »Katolický výbojník«, »Snahy
klerikalismu«, »Sborník jesuitů«, »Duše klášterníků«,
»Srdce černých«, »Obrana svatých« a »Přítel tmy «.)
Takový článek, v němž p. redaktor si tropí šašky
ze svých čtenářů, neboť jim chce přivěsiti na nos,
jakoby ty časopisy skutečně někde vycházely, nsi
mnoho nepřispěje k zušlechtění mravů a povznesení
ducha. A což teprve článeček nadepsaný »Resoluce
Šmarja
Květa
Marius
Český jít
strana křesťanskýsociální čít klerikální