Z Moravy. (P. d. Ö. •) Co Bedtvno t ot. .Čecha11 a .Poiora* o U itleiltosti nepsáno bylo, eaklAdá u ne pravdě » nelze toho nikterak opliti, te lid mor. namnoze akateině se viemi svými poslanci na aněmn spokojen není. Na své vlastni nii při posledních volběch do řliské rady slyieli jsme vyjadřovali se venkovany následovně: .Jedno jest to, vollme-li kandidáta nám od .naiich* navrženého aneb ústaváka. Jeden stoji za 18 a drahý .... Kterého jsme sami pt. dr. Šromovi odporuiovali, toho nám navrhnout! nechtl, aby jen ten advo- kátský řetěz rostrien nebyl. Máme-li je doma na krko, dron nás, a vollme-li je za poslance, hledí si svých osobních sájail, a mleto aby nám byli svědomitými a věrnými zastanci v naiich přáních, óinl nám velkomožně brobiánatvi, ani si nás nevilmnonce, byt bychom přiili i s nejzdvořilejifmi a nejpo- kornéjiimi prosbami к jich rosliěným urozenostem. Jeden po drahém se stává kdo vl člm, a my z toho ze vieho máme černého čerta I" Co torna říkají pánové? ▲ proto nedobře éinl pánové, jest liže proti toma viema, místo obezřelého vyietřeni věci a vyplněni přáni ce- lýeh řad obci, jak sami víme, postaví straiáka v podobě zaklinači formale : že .takých výtržnosti v táboře nikterak trpěti se nemftže.“ (I) Ráčeji zapomínat! pánové, že nejsme ani děti, ani na vojně a že nám nehrozí žádné .Mass11 ; nýbrž, když se bade přecházeli přes naie tnžby к denníma pořádka, že budeme je- dnodníe po drahé co svobodni voliči voliti dle v A 1 e své vlastni. At se to již pánAm hodí anebo nehodí.

Jich domýšlivost a bezohlednost nám počíná být! poněkud nepohodlnou, neb máme za to, že Pánbiček nevyvolil pouze pány advokáty svými mazánky, a že jim jediné bystrosti a rozuma udělil, by o potrebách a tužbách všech vrstev národa rozhodovati mohli. A proto at jest před budoucími volbami jasno mezi námi! Jen к vůli solidárnosti podrobili jsme se ai dosud jich libovolným návrhům ; nyní však в důstatek vidíme, že bychom takovýmto dobráckým jednáním, nadále jen směšnými se činili a proto zni právě naše nynější htslo : .Bud nám navrhne státopr. klnb naiich národ, .důvěrníků* známé, a námi vícekráte již odpornčované maže za kandidáty formálně a v pravý čas — aneb si jednodnie baderne voliti dle svého, а nezabráni nám to ni naiich laskavých patronů obvyklé nadávky o zrádě, dcmýšlivosti, nešetřeni kázně a autority, ni jinaké hladké nkonejinjicl fráze, tlm méně dotěrnost jich najatých matadorův. — Při volbách za města, at se třapči, jak chtí ; ale do voleb venkovských, at svůj nos nestrkají ! Daně z krve a majetku piati selský stav vice než kterýkoliv jiný; má tndiž celé právo, aby se naů alespoň již nyní většího ohledu bráti počalo. К—к.

Od Prsou Matky Boží.

Y naši bndějovioké diecési můžeme řici, že veškeré kněžstvo jest konservativnl a dacha vlasteneckého, že i v těch nejsmntnějšlch dobách, kde bürgermisterstvo Anersperka I. a II. nás Čechy ke zdi tlačilo, a rozličnými danaj- skými dary jako subvencemi pro sebe získali se snažilo, přec kněžstvo naše se nikdy neodrodilo a co pevná vlasti hráz, když i jiné stavy jako úřednici a učitelstvo věc národní zradily, a mnozí, když prospěch svůj viděli, od národní strany odpadávali, národ od záhuby hájilo a к vytrvalosti nabízelo nehledíc na svůj vlastni užitek — raději trpělo škodu a bídu, nešli by bylo národní věc zradilo. Vždyť jsme měli hlavu dobron — vůdce zknšeného našeho Jana Valeriana Jirsika, к němuž jsme láskon détin- nou lnuli, ano sami Němci bněžl, znajíce lži- liberálnost ústav&eké strany, sami se proti ústa- vákům do šiku národního stavili, tak ze mezi kněžstvem at Čechy neb Němci byla jedna mysl a doch konservativnl po veškeré časy. Totéž platí doposud o našem kněžstvo pošornavském, kdež jedinon výminka činí hamerský farář P. Petr Nenbaner, rodák z krajiny krumlovské z Přldoll, který s našimi fakciosnlmi liberály se epřáhl a proti kněžstvu národníma a konserva- tivnimn se postavil co zarytý a nesmlřlivý Ně mec. Mezi spolubratry kněžlmi českými jej baviti se netěší, však ale těší jej když přijedou pisenšti hasiči, zpěváci němečtí, větiinoa sami z pokolení Abrahamova, e tèmi si bratříčkuje a podává roce, aby spasil nebohou otlačovanou matka Qermanii.

Když zemřel všeobecně vážený vdp. děkan nýřský Frant. L?brmann, aby Nýřsko nedostalo českého faráře, vyzván od nýřských židů a fak- ciosů, sám neházel se o to fara. ač ne co pastýř, dveřmi, nýbrž oknom, totiž ncivátiti ji na cizím patronátu — do Nýřska dostali se chtěl. Však vznešený patron hájil práva, a dal fara ta velezasloažiléma pana vikáři Knbernatovi, mnži charahtcra plnému, rozšafnému a nčenémn, který všem stranám vyhovět! dovede. Když nyní do sněmu nového minulého městce voliti se mělo, a ▼ krajině pošornavzké za venkovské obce kandidoval jasný kníže Adolf ze Sc; warzenbergů, postavil se farář hamerský Nenbaner zase na strano fakciosnlcb úataváků a židů, agitoval proti knížeti a agitoval s Herbstem proti katolické konservativnl straně. Krumlovský list .Krnm- maner Intelligenzblatt* obdržel dne 97. června 1883 takový jeden list faráře hamerského Nen- baoera v dopisu od Vimbersba, který v českém *) O téže věci došel nás i t jiné strany list.

Red. překladu podáváme, aby duchoveostvo badějovi- cké diecése seznalo smýšleni faráře Petra Neubauera. List ten ani : Milý pane 8t—rt Záležitost, která pro nás Němce jest velice důležitá, nutí mne Vám psáti, jest to nastávající volba poslance do sněmu. Okresy soudní Nýřsko, Hartmanice, Katperaké Hory a Vim- berk voll dohromady jednoho poslance. Poněvadž tyto okresy jsou skórem veskrze německé, musíme se též my o to starati, aby pH volbě, která ae dne 28. června letošního roku v Kašperských Horách odbývat! bude, jenom Němec zvolen byl. Tento muž, jemuž Němci avé důvěry dáti mohou, jest statkář Ziegler i Těiova u Hartmanic — jak mně známo — rozhodný Němec. Tomuto kandidátu, jemuž Němci avé důvěry věnovati chtl, chce ae napreti postavili v okresech těchto mladý kniže Adolf Joief же Schwar- aenbergů, který jest horlivým Čechem a který všemožně za poslance zvolen býti chce.

Jest-li němečtí voliči okresu vimberského a kaěpersko-horského avé hlasy knížeti Schwarzen- bergovi odevzdají, bode zajisté náž volební okres pro nás Němce ztracen 1 ▲ toma se musí každopádně překazili. Obce Korkusova hnt volí tK voliče, jedná ae tedy, aby všichni tito tH voličové volili statkáře Zieglers a Téšova, a aby žádným spůsobem odvrátit! od volby této se nedali. Jest-li tyto tH voliče vlivem svým pro naši německou věc získáte, budete miti, pane, velké zásluhy o naši věc německou, která velmi od Čechů jest ohrožena a mně, který vždy věrné a pevni s mým německým národem držím, spůioblte velikou radost. Sdělte obsah tohoto lista ostatnim mužům obce Kor- kusový hati, taktéž mužům Ernstergerským, Tafel- hAttuerským, Huttenhofským a až v Korkusově huti voliči budou svoleni, udejte mi jejich jména a zdaž není se obávali n některého z nich, že by věci naši německé mohl se státi nevěrným, a by snad českého (den tschechischen) knížete Schwarzenbergs nevolil. Pozdravujú Vás, všecky Vaše domácí, všecky osadníky v Korkusově Hati co nejsrdečniji a zůstávám stále Váš P. Neubauer. Za to, že je tak teplého srdce německého, cti jej všichni židé z Nýřska, čini mu elože — a velebí jej co velikého vlastence. Všickni jeho ctitelé, ač uemaji ani za trojulk náboženství, veleb! jej co velkého kněze.

Z českého sněmu. (Dvanáctá schůze.) (Dodatek.) К návrhu komise pro okresu! a obecni záležitosti přijala sněmovna, aby se přes petici občanů lazeckých v přičíně vyloučeni „Drmlova pole* ze svazku obce příbramské, přešlo к dennímu pořádku. Dále byla na deunim pořádku zpráva o petici obce Ghotikova v příčině vyloučení i obvodu okresního sondu toškovského a přiděleni к soudníma okresu plzeňskému. Zprávu podává posi. Salášek, jenž jménem komise navrhuje, aby záležitost odkázána byla zemskému výboru к dalšímu vyšetřeni а к podáni zprávy. Posi. dr. Palacký podává zprávu o žádosti kontrib obilního fondu ve Zvlkovci, v Plané a ve Sv. Kláře na Skalce za změna zákona v příčině zřízeni okresních záložen. Komise na vrhnje, aby co se týče petice zvikovské, přešla sněmovna к denníma pořádku, o žádostech kon- tribnčenských Lndů v Plané a ve Sv. Kláře na vrženo, aby odkázány byly zemskémn výboru к dalšíma vyšetřeni. Oba návrhy se přijímají. Posledním předmětem denního pořádku byla zpráva komise zemědělské o osnové zákona předložené výborem zemským, jež se týče chova plemenných býků. Jak predloha ta vyřízena bjla, oznámili jsme již včera Zpráva podával posi. Teklý. O návrhu dotyčného zákona přichází se ihned k generální debatě, při niž přihlásil se proti návrhům komi e ke slovn posi, Schwarz, jenž postrádá v navrhovaném zákona přirozený přechod od poměrů dosavadních к p mérům novým.

Ě: čnik v}týká, ře komise přeh édla dosavadní zařízeni obecních býků, dále že v navrhovaném zákoně nečiní se žádné výminky a že ani Praha se z něho nevylu nje, jakož i že zákonem ť.m starostům nová bř-m^na se ukládají. Konečně nairho^e řečník, aby o nota vrácena byla zemskémn výbora, by tento vyšetřil dosavadní poměry chovu obecních býků a uvážil, čeho činili třeba к docíleni sh dy v době přechodní ; dále aby uvá'il, má-li miti zákon platnost pro všechny obce ani král Ы město nevyjímaje, jak ž i aby určil kompetenci oněch orgánů, jimž vykonáváni zákona má býti svěřeno a aby v příštím zasedání podal své návrhy, po př.padě aby podal novoo předloho zákona. Jelikož nikdo vlče ke slovn se nehlásí, prohlašuje nej. maršá.ek generální debata za skončenou. Závěrečné slovo má ještě zpravodaj posi. Teklý. jenž snaží se vyvrátili námitky předešlým řečníkem proti osnově zákona pronesené; o.ledně Prahy připonioá, že tato nevylnCoje se ze ákona proto, poněvadž v d< bě n-jbližši přip iena bndon к г Pra-e předměstí, kde také dobyuk se ch vá. Řečník doporučuje na konec návrhy komise к ecbváleoi. Pře- hási ae к hlasováni a sice dává nejv. zemek, maršáles nejprve hlasovali o nàvrhn posi. Schwarze, aby osnova zik zemskémn výbora byla vrácena N e j v у šši zemský maršálek oznamuje, že pro návrh jest 76, proti 76 hlasů; že však není vyloučena mýlka a jest prý třeba hlasovali dle jmen (Ve.elost.) — Po ukončeném hlasování ebleflsno. že návrh poal Schwarze přijímá se 100 pr^ti 99 hlasům. — Tlm další jednáni o věci té odpadlo a ■chůze (končena. Přišil schůze v ■ o b o t a.

V severo-némeekých státech stěžuji si na rozmáháni ie sekt ze sev. Ameriky a Anglie. Zejména však v Saska, v Rndobořl nabývají půdy metbodisté. Zakládáni oiad této sekty děje ae zvláštním spolkem misionářským. Také spiritismus straší v těchto krajích, zvláště v okolí Stallberga a Glonobova. Lidé shromažďuji se kol media v noci, kteréž Kristem samým se nazývá. Theosofické spisy se mesi lidem ŠIH, v nicbž se mluví o bezprostředním spojeni s Krhtem. — U nás v Prase máme něco podobného. Do katolické společnosti přijde mladík, poprosí, aby se směl modlit a potom klekna, vzdýchá, trhá tělem, vyráží ze sebe trhaně nijakou modlitbo, ktarou в Kristem v rosmlova se poaštl. Citi se býti nadšencem a apoštolem samého Spasitele a chce, aby ho za takého i ostatní považovali. Později povíme něco o jejich schůzích.

Záležitosti chorvatské jsou vedle českého sněmu nyní hlavním předmětem úvah časopiseckých Rózami se, že jsoa to hlavně listy maďarské, jimž »myšlenka velkochorvataká* nedá spáti. Vládni orgán nhereký »Nemzet* táže se; »Co chtěj! Chorváti ? Požádají zraženi territo- ríálnlch poměrů řlie. Chtějí tři provincie od Rakouska odtrhnonti, Bosna anektovali a Uherska odejmoati Chorvatsko a Slavonsko. Myslejtt si Velkochorvatsko co stát, jenž by na rovni stál s Uherskem a jenž by se tedy do rámce království uherského nehodil. Oni totiž požádají, abychom pod jmenem Velkochorvatsko otvorili stát tak velký jako půl Uherska a aby za účeledi tím Rakousko zrušilo integritu svého územ! a my territoriálnl integrita říše koruny ьт.-Štěpánské ; abychom zrušili dualismus a zřídili s Chorváty trialismus aneb dokonce s Čechy quadraaliamus. Krátce : máme utvořiti z monarchie federalismas. Toto a nic méně žádaji od nás Chorvaté, naproti čemuž nám slibuji, že nás budou pak bránili proti Rusku a že zamezí, aby se proti řlii uašl utvořil jihoslovanský stát.

Leč Rakousko v nynějším složeni svém jest dosti silno, aby во ubránilo jak proti Rusku tak oproti jižním Slovanům. Bylo by to však s naši strany největší zpozdilost, kdybychom, bojíce se jižního Slovanstva, tohoto nesmyslného mozkového strašáka, utvořili si sama v Chorvatsku jihoslovanský stát.* Ku konci pravi: »Na štěstí nemají myšlenky tyto vyhlídku na uskutečněni. Co se však týče oné taktiky, že se Chorvaté dovolávají ku podporováni velkochorvatské myšlenky uherských zájmů, odpovídáme na to starým příslovím: »Timemus Danaos.* Zcela jiným tónem, nežli vládni list uherský, píše chameleonský »Pester Lloyd,“ jenž, co se týče národnosti neněmeckých, osvědčil povždy svon plemennou nenávist tentonskon, v niž se ničím nelíši od listů liberálně-opo- sičnlcb. Stran záleHtoati chorvatské plie takto : »Charváti byli povzbuzeni nynějšími rakouskými experimenty. Domnl.ajl se, že nelze zabránili poslovanštěnl Rakouska ; jaký tedy div, že očekávají z toho prospěch ? Uhry nerušily až dosud kruhy vlády hrabáte Taaffeho. Naše vláda chovala se passivně, veřejné míněni buďto lhostejně neb dokonce přátelsky. Ale cjiitnjeme, že v okamžiku, kdyby měl vzejiti z rakouské politiky jaaýsi právni důvod pro dali! slovanské aspirace v obvodu koruny sv. Štěpánské, povstal by proti nynější rakouské vládě odpor zdrcující, odpor, který nebylo by možno odklidili calácholivými frásemi.* Fráse »Pester L1.“ nejsou však také toho druhu, aby dovedly vzbudili ohavy. Neoít tomu dávno, co se veškeré téměř maďarské listy rozhodně opřely tomu, že by byl »Pester Lloyd* interpretem smýšleni rozhodujících kruhů uherských.

„Narodnie Novine,* úřadnl list chorvatské vlády, ojiitoje, že nemá vláda pranic co činiti s článkem »Záhřebských Novin,* v němž prává uveřejněn byl onen článek o »velkochorvatských tendencích.* Taktéž i pisatel článku toho, Mis- katovič, vynikajíc! člen strany národní, dosvědčuje, že ani chorvatská vláda, aniž strana její vliv na zmíněný článek neměla. »Deutsche Ztg.* dovídá se, že dalmatský mletodržitel Jovanovič vydal se již na cesta do Vidně, kdež prý hade rozmlouvali s hrabětem T a a ff e m, jenž, jak známo, jest prý největším příznivcem Cnorvatův. Dojde prý tedy asi mezi oběma к velmi interessantnlm výstupům. Má se tedy »Deutsche Ztg * aspoň opět na co téiiti, což dětem dostačí. Jen aby se ji radost nspokasila. — Když až je tak v pronda, chopil se .faksiosnl šašek* i českých zůležitostl a plýtvá frásemi o návrhu Clamové stran němčiny co obligátního předméta а o návrha, jejž podal prof. Kvičala v Českém klabo, aby totiž nstanoven byl zákon, jimž by tabráněno bylo, aby byly přijímány dítky do školy, jejíhož vyučovacího jazyka by nebyly mocny. Tendence návrha toho je prý průhledná. Jelikož se přemnozí čeitl rodičové nedají ani terrorismem odstrašili, aby posýlali dítky své do německých isol, má prý proti nim býti zakročeno moci Hřada. Jest to prý zvláštní sjev, že se „iechi- soias* vidi nucena dovolávat! se zákona, aby ho obhůjil proti mírumilovným výbojům německé knitnry. — V takovém tona, jeni má býti výkvětem té .německé kaltary*, to jde dále. Bůh ochraň nás před takou kalturoo, je­

jímiž předními apoštoly jsoa »Deutsch# Zig.", »Neue freie Presse*, neb »Wiener Tagblatt*. Ka konci klademe ještě maďarský hlas o otlačováni národnoati. ,Uj Magyar Bion* pii« v cestopise »Hegyj séták* takto : .Ctím si řeů každého. Protol páše svatokrádež ten národ, který v omámenosti své okamžité moci ehe« jiná plemena jich řeči posbavit. Nečiní tak ■ védoml své moci, ale a vědomi své slabosti, něhot jen slabost a strach vede к otlačováni. Herodes dal se strachu povraždit neviňátka. Jest to však též politickou beztaktnosti, otlačovali národnosti. Státy chtějí býti svobodnd a dělají sluhy; chtějí byt silné a seslabujl ona páska, která ve společnou jednoto spojuje všecky národuosti, které sjednotil osad pod jedno žezlo.*

V Prase, dne 27. července. Italie. V posledním čarae mlnvl so opětně velmi mnoho o římské otázce. Jak známo, pokládají i největší vlastenci italští anexi Říma za hlavni město Italie za chyba, jelikok loupež, spáchaná na sv Otci národ rozdvojilo, neprospěvši v ničem jednotě státu a může nyní zem vydati každé chvíle nebezpečí mezinárodních reklamaci a jich následkův. К náhleda torna přišel mezi jinými i bývalý ministr Bonghi, je- msž nedávno franconsský pnhlicista Engen Reoda zaslal dopis, jenž právě učinil počátek discnsla 0 této sáležitosti. Dopis ten jest předmětem úvah všech časopisů, leč nesouhlasí s nim úplně ani liberální ani katolické listy. Liberální listy nemohou sice tvrdili, že sjednocená Italie anexi věčného města získala hmotného visko, tlm vice však mlavl o »morálním* a rozhodně se opírají navrácení uloupeného majetku. Katolické časopisectvo římské uznává dobré úmysly Rendnovy a důvodnost jeho vývodů, že nynější stav nemůže déle trvali, leč přece pokládá návrhy jeho na ros- loštěnl té záležitosti za pochybené. »Ose. Rom.* praví, že se Renda snaží neslončitelné nemířit! a kdyby se návrhy jeho mdlý uskutečnit, byl by ještě zmatek zvýšen a anomalie zvěčnény. Návrh

Rendnův obsažen jest hlavně v této větě : »Uváii-li se smatná zkaženost posledních třinácti let, nváži-li se dále ustavičné nebezpečí, jimž království italské jest vydáno ; uvážl-li se na konec, že se nemůže stát consolidovsti, dokud nebude vyřízena taková životni otázka, jakou jest římská, musi Italie vydati sv. Otel Řim, jenž, jak Massimo d’Azeglio pravi, jii od časů Diocleciana až po naše dny byl stilo hlavním městem křesťanstva.“ — »Oes. Rom.* pokládá návrh tento za nesplnitelný. »Renda* — plie zmíněný list, — »zapomněl při tom na hlavni věc. Nepovšiml si toho, še se dopouští velké chyby ten, kdo mlel Itálii в nynějším jejím politickým zařízením a považuje za národní zájem to, co jest penze zájmem jedné strany, kteráž se zemi vantila.

Nesmi se zapomenonti, že nynější stav byl ntvořen mezinárodni revoluci; še udržuje se pouze činnosti kosmopolitických sekt, jejímiž mandatary jsou sekty italské ; že jest invase Říma a zajeti sv. Otce činem revoluce; že tato nepomýšlí na nic jiného, než li stále biojiti proti náboženství a sv. Stolici a že politický stát, jenž nese jméno království italského, povstal jen z těchto okolnosti. Vezmětež mu úkol, brojili proti katolickému náboženství • býti žalářníkem sv. Otce, a odpadne existenční podmínka jeho a na všech stranách odpadne mu 1 ona ochrana a moc, jež povolena mu byla jedině к oněm účelům.* — Římský list domnívá se tedy, že návrh Rendnův dosáhne právě opaku svých přání. Kdyby byl sv. Otec osvobozen v Římě, nebyl by jim přec ve skutečnosti, neb na všech stranách obklíčen by byl nepř&telskoa moci a stále by vydán byl nebezpečí, padnout! sa obět novým hanebným atentátům. Kdyby však Itálii někým silnějším zabráněno bylo, něco nepřátelského proti svaté Stolici podnik- nouti, pak by bylo s nl konec. Na konec vyslo- voje týž list neději, že se dostav! doba, kdy bode sv. Otec ochraňovali nejen náboženství nýbrž i pravé prospěchy Italie.

FVssnoie. Ve sněmovně ndála se včera bonřlivá scoůze, vyvolána radikálním vyslancem Laisantem. Týž uveřejnil v jednom časopise článek, v němž nazval sněmovnu bezectnou a zaprodanou od velkých železničních společnosti. Někteří poslanci chtěli o záležitost! té zapřlsti debata, leč předseda Brissoa odvětil, že výrok sněmovny bode zajisté znlti v tea smysl, že útoky, jež neazná za hodny, aby je odevzdala řádným sondům, nemohou též do- tknontf se sněmovny v té míře, aby ornala su potřeba jimi se zabývali. Na to přistoupila sněmovna к pokračováni v poradě o smlouvách železničních. Ministři války a veřejných prací doka'ovali, že smlouva ta vyhovovali bode veškerým potřebám zemské obrany. Ministr veřejných prací pravil, še jest věc tak opravena, že stačí čas od hodiny poledni do 6 hodin те- čer, aby proveden byl rozkaz, by pohotově byle tolik železničních vlaků, jet by jakékoliv eventualitě zadosti učiniti mohly. Přečetné návrhy к vládni předloze podané byly bnď nazpět vsáty, bnď odmrštěny.

Politický přehled zahraniční.

Anglie. Z Londýna se telegrafale, še správy s Dnrbann se dne 96. července dotvrzuji úplně pravdivost pověsti o smrti Cetevuya. Zároveň s Cetevayem sabity všechny jeho ženy a mnoho jeho vůdců. Pohlavár Usibepu postupuje vítězné v zemi Zulù. Egypt. Opatřeni proti choleře v Ka- hýře, zavedená na rozkaz mlstokrálův, minala se в kýženým výsledkem, poněvadž byla save- dena pozdě. Jelikož nedostává se lékařův, povoláni sem vlidui lékaři a krajinských měst,