ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4ecd3100-8f0d-11dd-8bde-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 62, person 73, org 9, work 10
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, ve středu 19. března 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 77.
4 article
Ma rannt avečerní listy předplácl se v Praze v administracii a m ěsle- na dávrt lota . . . . 6 K —h s dvojí donáškon něste. . . . . . 2 čtvrt lota : . . . 7 K enk ve fIlálkách na měsle. . . . 2 K 00 Poštoui a měslu. na riet : . . . K an a dvojí zásllkou na měsle, n aiá!. kS Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Ma Praha
5 article Smír v Haliči.
Smír v Haliči. Sněmovní krise v Haliči je zlomena. Důkazem toho je, že mohl býti po celo- roční přestávce, za níž nastal v zemi stav ex-lex, svolán opěť sněm a že měl včera klidnou schůzi, v níž odevzdán komisím hojný materiál, jímž se sněm bude zabý- vati ve schůzích povelkonočních. Hlavním předmětem práce tohoto zasedání bude vedle četných předloh hospodářskýcha rozpočtových ovšem oprava zemského zří- zení a v ní reforma volebního řádu jako výsledek kompromisu, k němuž došlo po několikaletém vyjednávání mezi Polákya Malorusy. Halič jest jedna z oněch pěti korun- ních zemí, ve kterých neprovedena dosud reforma zastaralého zemského zřízenía volebního řádu. V Halíči jest tento nedo- statek citelnější než v Čechách, ve Slez- sku, v Dalmacii a Tyrolsku, poněvadž v těchto zemích staré zemské zřízení aspoř částečně opraveno a odstraněny z něho některé nejhrubší vady (na př. nepřímé volby), kdežto v Haliči až na nepatrné roz- množení mandátů městských zůstalo všechno při starém a sněm jest tam vý- hradnou doménou šlechty, bez jejíhož svo- lení v zemi nic se státi nemůže. Od r. 1861. v němž položeny základy nynějšího halič- ského zemského zřízení, vyrostla v Haličí veliká města, rozvil se v různých částech země velký průmysl, probudil se venkov- ský lid ze své staleté ztrnulosti; poplat- nost dávno se přesununla s velkostatků na města a průmyslové kraje, ale sněm je po- dnes složen tak, jako by jen šlechta měla zájem o zemské hospodářství a jako by zemské příjmy plynuly jen z kapes velko- statkářů. Města a venkovský lid. polský stejně jako maloruský, volají už leta po nápravě, ale všemocná ve sněmě konser- vativní šlechtícká většina přecházela přes jejich tužby klídně k jednacímu pořadu.
Malorus Halič Čechy Dalmacie Tyrolsko
6 article
Volání po volební reformě stalo se tím na- léhavější, když nový, demokratický volební řád pro říšskou radu ukázal, jaký je o- hromný rozdíl mezi zastoupením Halíče na říšské radě a v domácím sněmě zemském Ale ani tento do očí bijící příklad ne- byl by pohnul stojatými vodami ve straně konservativní, kdyby nebylo mladé, rušné strany ukrajinské, která z nedostatku vlastních politických zkušeností jala se ná- podobiti taktiku německé menšiny na sně- mě českém. Lomoznou obstrukcí, provádě- nou po několik let, zastavila všelikou zá- konodárnou práci na sněmě haličském a tím fakticky zmařila to, na čemž si polští kenservativci nejvíce zakládají, zemskou autonomii. Co je konservativcům platno, že mají na sněmě rozhodující slovo, když to- to jejich slovo zaniká v lomoze ukrajin- ských bubnů a vřesku píšťal. Chtěj nechtěj museli kousnout do kyselého jablka, při- pustit volbu stálé sněmovní komise pro re- formu zemského zřízení, smlouvat s pol- skými lidovci i Malorusy z obou hlavních politických táborů, až po mnohých mar- ných pokusech, aby zachovali ve sněmě dosavadní své nadpráví, přistoupili na kom- promis, na jehož základě stálá komise ve schůzi dne 17. t. m. přijala osnovu nového zemského zřízení i nového volebního řádu sněmovního.
Malorus
7 article
Nebude sice ani nový volební řád ha- líčský — předpokládaje, že sněm schválí osnovu stálého výboru — nic ideálně do- konalého, naopak podrží staré zastoupení zájmové, které vídeňská vláda vnucuje všem zemským sněmům, a mimo to bude míti různé nedemokratické zvláštnosti, ja- ko množné hlasování ve venkovských ob- cích, dvoumandátové okresy s menšino- vým poslancem atd., ale přece budou od- straněny aspoň vady, které nejvíc kříčely Zmizí nepřímé volby, ve městech se zřídi zvláštní všeobecná volební kurie, na ven- kově se zavede všeobecné volební právo hlavně města i venkov obdrží u porovnání s velkostatky mnohem početnější zastou- pení na sněmě, než měly dosud. Nový sněm bude míti 228 členů,z nichž bude 13 virilistů a 215 poslanců. Vel- kostatky podrží svých 44 poslanců a při- bude jim jeden zástupce řecko-sjednoce- ných duchovenských statků. Vedle velko- statkářské kurie zřídí se kurie středních statků, platících více než 100 K přímých daní, jež má obdržeti 10 poslanců. Města budou voliti dle censu 43 poslance, mimo to městská kurie všeobecná obdrží 12 zá- stupců na sněmě. K pěti poslancům ob- chodních komor přibudou dva zástupci ře- meslnických komor. Venkovské obce ob- drží 98 poslanců. Dle národnosti má býti ve sněmu 62 Malorusů, tedy 27.2 proc., ostat- ní mandáty budou polské, pokud ovšem města nevyšlou do sněmu poslance židov- ské, jichž počet se v novém sněmě asi značně rozmnoží. Aby se zabezpečilo smlu- vené zastoupení obou národností, utvoři se v městech i na venkově zvláštní volební okresy národnostní dle národního katastru. Okresy takové budou jednomandátové. Pouze v těch venkovských okresech ve vý- chodní Haličí, kde počet polského obyva- telstva dostupuje 35 proc., zřídí se okresy
Vela Halič
8 article
dvoumandátové a menšinový mandát se zabezpečí kandidátu polskému. Staří ven- kovští voliči, kteří měli dosud volební prá- vo dle censu, budou míti příště dva hlasy. noví členové jeden hlas. Ze změn, zaváděných do zřízení zem- ského, nejdůležitější je, že Malorusové bu- dou ve sněmu tvořiti zvláštní volební ku- rii, která bude samostatně voliti přísedíc zemského výboru, členy sněmovních ko- misí a různých zemských ústavů, připada- jící Malorusům. Zemský výbor bude míti sedm členů, z nichž dva budou Maloruso- vé. Také jeden z náměstků maršálkových musí býti Malorus. Nové zemské zřízení může se změniti jen za přítomnosti aspoň 184 členů dvoutřetinovou většinou, čímž je Malorusům dána možnost, zmařiti kaž- dou změnu v jich neprospěch pouhým od- chodem ze sněmu. Pro tyto změny zemského zřízení volebního řádu jsou získány všechny pol- ské strany kromě jedné části podolské šlechty a snad národních demokratů, a ta- ké všechny skupiny maloruské až na frak- ci dra. Dudykeviče. Tím by bylo zabezpe- čeno také schválení osnov ve sněmovním plenu. Sněm, sproštěný ukrajinské ob- strukce, bude pracovati rychle a tak za málo neděl v Halíči nastane smír mezi ná- rodnostmi, který umožní jednak intensivní sněmovní práci na odstranění hospodář-
Malorus
9 article Řecký král Jiří
Řecký král Jiří Z Vídně, 18. března. (10 hod. v noci.) Došla sem úřadní zpráva ze Soluna, že řecký král JJiří 1. byl dnes odpo- ledne zavražděn. Tuto nesmírně překvapující zprávu, současně s vídeňskou korespondenční kan- celáří, roznesla do světa v noci Reuterova kancelář a téměř všechny berlínské a pa- řížské agentury telegrafní, jež ve chvíli. kdy tyto řádky píšeme, krom smutného fakta neznaly ještě podrobností atentátu. a tím méně osoby pachatele neb pachate- lů. Věděly pouze, že zločin spáchán bylv Solunu, kam, jak z minulých zpráv zná- mo, odebral se král Jiří s celou rodinou svou, chotí Olgou, dcerami Eliškou a Ma- rií, princi Jiřím a Konstantinem, a to v do- bě, kdy řecká armáda hotovila se k útoku na Janinu. Po pádu této zúčastnil se král oslav vítězství v Solunu a setrval tu, pro- jednávaje s různými řeckými státníky dů- ležité otázky, jaké z nové, pro Řecko pří- znivé situace vznikly. Atentátem, který stal se dle soukro- mých zpráv v hodinách odpoledních a kte- rým zmařen život 68letého starce, jenž na sklonku života svého překvapil Evropu u- zavřením spolku se slovanskými státy bal- kánskými proti Turecku — odchází z ře- ckého trůnu vladař, jehož životní osudy nebyly právě nejšťastnější. Z počátku vlá- dy své oblíben, záhy ztratil přízeň lidu, který po nezdařeném povstání na Krétě, králem Jiřím podporovaném, upadl v těž- kou finanční tíseň. Nelibost proti němu vzrostla, když za války rusko-turecké na nátlak Anglie odvolal řecké vojsko z Thes- salie a Řecko po kongresu berlínském vy- šlo na prázdno. Nešťastnou jeho politikou v otázce krétské a neblahým výsledkem války s Tureckem v r. 1897, podryta byla úplně vážnost k rodině královské. Hrozné poměry finanční v zemi vedly tehdy vr 1898 k atentátu dvou anarchistů v Athé- nách; jako zázrakem tehdy král střelbě jich unikl.
Jiří Olga Eliška Konstantinos Jiří podporovaný Vídeň Soluna Ma Řecko Evropa Turecko Kréta Anglie Athé Reuterův kancelář JJiří 1
10 article
Náprava v neutěšených poměrech zjednána v pozdějších letech částečně za Theotokise, jenž staral se o reorganisaci vojska, v době poslední za prozíravého ve- dení Venizelova, jehož přičiněním došlok uzavření čtyřspolku balkánského. O atentátu došly do pozdní noci- tyto zprávy: Z Říma, 18. března. (11.20 v noci.) Sem došly s několika stran zprávy o atentátu na řeckého krále. Neshodují se ve všem, alev jednom souhlasí všechny: že král je mrtev a že byl zastřelen na ulici solunské, když vyšel ze svého pa- láce. Král bydlel v paláci Hadži Laza- rose v aristokratické čtvrti Pirga, v známé vile Aladini. Odpoledne asi o 4. hod. chtěl král vykonati nějakou návštěvu a vyšel z paláce v průvodu svého tajemníka a sluhy. Když blížíl se ku připravenému povozu před palácem — praví jedna depeše — vyskočil z nena- dání s opačné strany silníce muž který se rychle blížil k vozu. Nikdo si ho váž- ně nevšímal, ač vůkol byly rozestaveny stráže. Muž pronikl až do bezprostřední blízkosti krá- lovy, vytáhl bleskurychle revolver a vypáli na krále několik ran. Jedna zasáhla ho do hlavy, druhé do prsou; král pozvedl ruce. klesl a byl za několik minut mrtev Vojínů a obecenstva zmocnilo se nepopsatelné rozčílení. Ve zděšení nikdo nepomyslil na po- lapení útočníka. Z Říma, 18. března. Dle depeše sem došlé byl útočník zatčen. Obecenstvo poku- silo se ho lynchovati, ale stráž ho, silně krvá- cejícího, konečné odvedla.
Theotokis Aladin Řím Pirg Hadži Lazarosa
11 article
ských kalamit, jimiž země byla postižena následkem neúrody a hla ně nynější ho- spodářské krise, a umožní také asi brzkou dohodu o maloruskou universitu. Následky haličského smíru pocítí se však také na říšské radě. Ukrajinci nebu- dou míti příčiny k obstrukci, dají se snáze získati pro vládní předlohy a o jejich 30 hlasů stanou se méně cennými hlasy dele- gace české, pokud vláda je na ně odká- zána. Haličský smír zaplatí nade vši po- chybnost hlavně polští konservativci, kteří byli nuceni učiniti nejvíce ústupků. Jest jisto, že k ústupkům těm je nutila také možnost smíru česko-německého v Če- chách, poněvadž smírem tím by zlaciněly polské hlasy na říšské radě. Proto ustou- pili Malorusům, aby smírem haličským předešli smír v Čechách. Ani Malorusové nestáli tvrdošijně na všech svých původ- ních požadavcích a budou snášeti nadále četné výsady polských pánů v okresechi v obcích, neboť i oni uznali, že špatný mi je lepší než nejkrásnější válka. Jde i jim o zájmy Haliče, kterou uznávají za svou vlast stejně, jako Poláci. U nás v Čechách toho není. Naši Němci drží se zásady: čím hůř, tím lépe. Jim království České vlastí není, jeho nouze, ač jí trpí stejně jako my. je nebolí. V tomto vzhledě je hospodářsky i kulturně zpožděná Halič přece šťastnější.
Malorus Polák Němec Jim Čechy Halič
12 article
l. zavrazděn! Z Paříže, 18. března. (Zvl. tel. „N. L.“ Pozdě večer došly sem z Athén zprávy vel- mi úsečné a konfusní. Ve městě je ohromný zmatek. Lid shromažďuje se na ulicích, volaje po pomstě, ale nikdo neví na kom. Všeobecně je domněnka, že útočníkem je turecký zří- zenec komitétu. Lid se zprvu domníval že král byl jen těžce raněn. Telegrafické spo- jení bylo později přerušeno. Podrobnosti ze- jména o osobě útočníka a jeho zatčení známy dosud nejsou. Z Vídně, 18. března. (.N. W. T.“) O hlu bokém rozrušení, které způsobila všude lon- dýnská depeše o zavraždění krále Jiřího, svěd- čí, že zdejšího řeckého vyslanectví došl ohromné množství projevů soustrasti a dotazů z politických i společenských vídéňských kru- hů. Řecký vyslanec přiiál pozdé v nocí red- aktora „N. W. T.“ a pravil mu toto: Dovědě jsem se o události té pouze z londýnské de- peše. Odjinud mne potvrzení této zprávy dosud nedošlo. Musím říci, že zpráva Reuterovy kan- celáře zní přímo neuvěřitelně. Nemohu pocho- piti, že by někdo mohl být tak zpustlý, aby usiloval o život králův. Kromě toho domnívám se, že bych byl o hrozné této události zpraven Opětuji, nemohu té zprávě uvěřiti a doufám pevně, a přeji si vroucně, aby se ukázala klam- nou. Během večera došlo mně tolik soustrast ných projevů, které svědčí o sympatiích, kte- rých požívá náš král v civilisovaném světě Řekové si musí opětovně přáti, aby se straš ná zpráva ta nepotvrdila.
Jiří peš Řek Paříž Atény Vídeň Lido Reuterův
13 article
Ze Soluna, 18. března. (12 hodin v noci. Král řecký přibyl do Soluna bezprostředně p zabrání města řeckým vojskem. Když odjíždě z Athén, ptal se ho Venizelos, jak dlouho ho- dlá dlíti v Solunu. Král odpověděl: „Doufám že pouze 14 dní, načež bude mi možno vrátiti se do Athén.“ Venizelos se usmál a prohodil. „Ach, rozumím, Veličenstvo se chce vráti po moři.“ Zatím se však králi v Solunu zalí- bilo a zůstal. Včera, když princezny odjely chtěl král vykonati svou oblíbenou procházku ke tvrzi Karaburnu. Opustiv hlavní vchod pa- láce, ubíral se pěšky na sílnici, kde stalse obětí útoku. Z Terstu, 18. března. (12.20 hod. v nocí.) Konečně došly podrobnosti o zločinu Král střelen byl třemi ranami, z nichž poslední do srdce byla smrtelná. Byl již mrtev při dopravě do ne- mocnice. Vrah je zatčen, ale není známo, jaké je národnosti. Odpírá každé vysvětlení a vů- bec neodpovídá. Je zraněn dosti vážně o lynchování.
Venizelos Král Atény Terst Soluna Soluna
14 article
Král Jíří L byl druhorozený syn dánskéh krále Kristiana IX. a slul původně prine Vilém Po vypuzení krále Otty I. byl princ r. 1863 z ná- vodu Anglie a za souhlasu Francie a Ruska od řeckého národního shromáždění 30. března zvolen za krále a dáno mu jméno Jiří I.; na trůn nastoupil 31. října 1863, složiv přísahu na ústavu. Získání Jónských ostrovů (1864) a sňatek jeho s ruskou velkokněžnou Olgou (1867) zjednaly mu velkou oblibu, která však záhy počala cchabovati, když vypukla tíseň finanční a nezdařilo se povstání na Kretě v 1. 1866—68, Jiřím podporované. Za války rusko-turecké dal se zastrašiti od Anglie a odvolal vojsko z Thesalie, a tak Řecko nedostalo od kon- grosu berlínského ničeho. O velkou část Thesalie a Epíru rozmnoženo Řecko teprve r. 1881. Za vlá- dy jeho vyhubeny byly všecky lupičské roty, po- čala vznikatí snaha, aby umělecké památky byly zemi zachoványj zřizovány cesty, dráhy a stavěny lodí. Jiří I. podporoval snahy helenistické ke ško- dě vlastního království, jako na Krětě za povstán v 1. 1866—68, 1889 až 1897 a 1909. Za povstání 1897 odhodlal se král JJiří vypověděti Turecku vál- ku, která však skončila nešťastně a podryla váž- nost ke královské rodině. Neutěšené poměry po válce vzniklé byly asi příčinou nezdařeného aten- tátu na krále Jiřího 24. února 1898, spáchaného dvěma anarchisty
Kristian Vilém Ott I Jiří Olga Jiří podporovaný Anglie Francie Rusko Thesalie Řecko Turecko Jířit L
15 article Atentáty z minulých dob.
Atentáty z minulých dob. Vzpomínáme při této neblahé události řady jiných zločinů podobného rázu, spáchaných na ná- čelnících států v minulých desítiletích: r. 1849 12. července: atentát na císaře Františka Josef v Dol. Ingelheimu. 1850 22. května: útok ohně- strůjce Seleloga ve Wetzlaru na krále Bedřicha Vilěma IV. 1852 2. února: útok dýkou Martina Ma- rina v kostele Atocha v Madridě na královnu Isabellu, 1853 18. února: útok dýkou krejčího Libe- nyia na císaře Františka Josefa ve Vídni. 1853 5. července: atentát na Napoleona III. 1854 27 březnat atentát na Karla III., vévodu z Parmy 1855 28. dubna: útok Pianoria proti Napoleonu III 1855 8. září: útok Bellemaův na Napoleona III. 1856 28. května: útok na královnu Isabellu. 1856 8. prosince: útok vojína Agesilaa Milania na krále nespolského. 1858 14. lednar útok Orsina na Na- poleona III. pumou, při čemž zahynulo mnoho osob. 1861 14. července: útok Beckera proti králi Vilémovi. 1863 24. prosince: útok na Napoleona I 1865 14. dubna: zavraždění presidenta Lincolna ve Washingtonu. 1866 16. dubnat útok Karakazova na cara Alexandra II. v Petrohradě. 1867, útok na cara Alexandra II. v Paříži. 1868: zavraždění knížete srbského Michala, 1869: útok na místo- krále v Egyptě. 1869: útok na Napoleona III.
František Josef Vilěma Martino ma Libea Karel III Isabella Agesilaa Orsino Becker Vilém Lincoln Michalus Dolo Ingelheim Wetzlar Madrid Vídeň Parma Washington Petrohrad Paříž Egypt Atocha královna Isabella Napoleon III
16 article
Bois de Boulogne. 1872: útok na královnu angli- ckou Viktorii a na královnu španělskou Isabellu 1878 11, května: útok Hödela na císaře Viléma. 1878 25. října: útok Moncasia na krále španěl- ského Alfonsa. 1878 17. listopadu: Passanantův úlok na krále italského Humberta. 1879 14. dubna- útok Solověvův na cara Alexandra II. 1879 2. pro- since: útok na téhož v Moskvě. 1879 30. prosincer atentát Oterův na španělského krále Alfonsa královnu Kristínu. 1880 27. února: útok v „zimním paláci“ v Petrohradě proti životu Alexandra I. 1882 13. března: car Alexandr II. v Petrohradě zavraždén pumou dynamitovou. 24. června 1894 zavražděn Carnot v Lyoně dýkou. V roce 1897 udály se atentáty: v dubnu na krále Humberta I anarchistou Aeciaritem dýkou (král zůstal nezra- něn), dále opětný pokus atentátu na presidenta Faura. V roce 1898 dne 24. února střeleno bylo na vyjížďce na krále řeckého Jiřihor téhož roku na- ličili policejní detektivové atentát na Viléma II. když byl příjezd jeho očekáván v Kahýře. Dne 10. září téhož roku zavražděna pak císařovna Alžběta v Ženevě anarchistou Lucchenem. Roku 1899 udál se pověstný „atentát“ na krále Milana, po němž vystřelil Kněževič. Rok 1900 zaznamenal pak ne- zdařený útok Sipidův na anglického následníka na bruselském nádraží. Od té doby následovaly nezdařené „atentáty“ na Viléma II. ve Vratislav a Hamburku. Konečně 3. února 1908 zavražděn by portugalský král Don Carlos. (Viz poslední zprávy.)
Vilém Oterův Kristín Carnot Aeciarit Faur Vilém II Alžběta Lucchen Milan Kněževič Carlos Bois Boulogne Moskva Petrohrad Ženeva Vratislav Hamburk Viktoria Humberto Passanantův úlok car Alexandr II
17 article Ministerstvo Briandovo podalo demisi.
Ministerstvo Briandovo podalo demisi. Z Paříže, 18. března. (Senát.) Za rozpravy o volební reformě byl 161 hlasy proti 128 schválen dodatečný ná- vrh, který opětně zavádí princip většiny Tento návrh byl ministerským předsedou Briandem odmítnut, při čemž minister- ský předseda položil otázku důvěry. Z Paříže, 18. března. (N. W. T.) Mí- nisterstvo Briandovo podalo demisí ná- sledkem porážky, kterou utrpělo v se- nátě při hlasování o předloze volební re- formy. Z Paříže, 18. března. (Agence Havas. 12.30 v noci. Mínisterský předseda Briano podal demísi kabinetu. Průběh rokování senátu. — Briandovo pro- hlášení.
Briandův Briand Havas Paříž v noc
18 article
Z Paříže, 18, března. (K. k.) (12.30 hod. Senát pokračoval v debatě o volební refor- mě. Ministerský předseda Briand prohlásil- Kdyby rokování o předloze skončilo způso- bem, který odporuje přání vlády, nepodr- žela by vláda dále vládnímoc. Chce pracovati se senátem, ale také s poslaneckou sněmovnou, která jest volena na základě vše- obecného práva hlasovacího. Briand podal pal historický přehled a dokazoval, že myšlenka poměrných voleb byla původně velebena ny- nějšími nejzuřivějšími odpůrci, jest tedy dobře republikánskou. Všechna mínisterstva měla p dlouhou dobu volební reformu na svém progra- mu. Vláda musí býti silna důvěrou obou sně- moven. Schází-li ji důvěra jedné sněmovny nezbývá ji nic jiného, než aby šla. Clemen- ceau prohlásil, že myšlenka zastoupení men- šin byla zfalšována a vykořistěna proti repu- blikánům. Řečník bude po boku Brianda, na- jde-li se takové zastoupení menšín, které jes slučitelno se zásadou většiny. Jinak zamítne navrženou soustavu jako celek. Na to byla ge- nerální debata skončena a předmětu přiznána pilnost. Při článku 1. přimlouval se senátor Pey- tral za pozměňovací návrh, schválený také výborem, aby byla znovu zavedena zásada většiny. Ministerský předseda Briand po- vstal a prohlásil: Nalézáme se v rozhodném okamžiku. Dodatečný návrh Peytralův vylu- čuje jakoukoliv možnost vyrovnání. Schvá- lí-li senát návrh, podám demisi. Na to bylo pozměňovací návrh schválen 161 hlasy proti 128. Levice přijala výsledel hlasování výkřiky: „Ať žije republikal“ Briandopustilsenát v průvod všech členů kabinetu. Střed a četní poslanci, kteří byli přítomu schůzi senátu, tleskali na znamení pochvaly Schůze byla pak skončena.
Briand Pey Peytralův Paříž
19 article
S velkým napětím očekával se výsledek včerejší schůze francouzského senátu, na níž mělo se rozhodnouti o osudu předlohy o vo- lební opravě přijaté již sněmovnou a zavádě- jící listinné skrutinium s poměrným zastoupe- ním menšin, ježto na rozhodnutí tom závise také osud vlády Briandovy, která zásadu vo lební reformy přijala za svou. Již při volbě presidenta republiky pře dvěma měsíci hrála otázka volební opravy vážnou úlohu v rozporu mezí skupinami repu- blikánské levice pro různé stanovisko ku po- měrnému zastoupení, jež radikálové a radi- kální socialisté potírají, zastávajíce princip většiny, poněvadž z rozdělení hlasů o přede- šlých volbách lze předvídati, že volbami dle proporcionálního systému by získali především umírnění republikáni a sociální demokraté. Také při rekonstrukci kabinetu Poinca- réova, kterou Briand provedl. přicházela u V drobném prodejí, ranní čislo o sobě . . za 8h večernl . . . . . za t h Ve fliálkách na venková- ranní čislo večernl Inaerátv plati se hotově napřed. Předplacsní a Inserty přijíma zdministrace v Marianské al.,a Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a oxpadloe „Národnich Listů“ Bukoplsv se nevrnesi
Briandův Briand
20 article
osobností, s nimiž vyjednával, v úvahu vo- lební reforma na neposledním místě, pročež předácí jednotlivých skupin odmítli přijati portefeuille a Pichon, člen dřívějšího kabi- netu Briandova, jemuž bylo nabídnuto porte- feuille zahraničních záležitostí, doznal přímo. že nevstoupil do kombinace jen z obavy, že by se v otázce volební opravy musil prohlá- siti solidárním s ostatními členy kabinetu, je- muž odchodem Léona Bourgeoise byla odňata hlavní opora. Briand přišel s programem nejšírší re- publikánské dohody, ale právě pro otázku poměrného zastoupení zachovávaly vůči ně- mu radikální skupiny značnou zdrželivost a pessimisté předpovídali od počátku, že se mu nepodaří proplouti tímto nebezpečným úska- lím. Sítuace stala se vážnou od té doby, kdy komise senátu pro volební opravu zaujala sta- novisko proti předloze sněmovnou příjatéa setrval na něm i po vyslechnutí vývodů Brian- dových, jenž přišel do schůze komise hájit zá- sadu vlády. Briand, seznav zásadní rozpor mezi míněním vlády a většinou komise, žádal jen o brzké podání zprávy, stále ještě doufaje, že se akci jeho přátel podaří získati v plenu senátu většinu pro předlohu, i odmítl rady, aby z věci nečinil otázku důvěry. V plenu senátu však odpůrci poměrného zastoupení, stoupenci Clemenceauovi a Com- besovi, neváhali rozhodným hlasováním způ- sobiti rozpor mezi senátem a sněmovnou přijali návrh zpravodaje komise Jeanneneye, dle něhož senát sice příjímá listinné skruti- nium, ale odmítá zastoupení menšin dle kvo- cientu hlasů a trvá na zásadě většiny. Tím utrpěla vláda Briandova v senátě porážku, z níž vyvodila důsledky.
Pichon Briandův Léon Bourgeois Briand Brian Clemenceau Como senát
21 article
Aristide Briand, vynikající politik, stal se poprvé ministrem vyučování 7. března 1906 kabinetu Sarrienově. 4. ledna 1908 převzal portefeuille spravedlnosti po úmrtí ministra Guyot-Dessaigne. Ministerským předsedou byl třikráte a síce poprvé od 27. července 1909 do 2. listopadu 1910 a po druhé od téhož dne do 27. února 1911; když pak 13. ledna 1912 Poincaré apeloval na něj, aby věnoval své síly jeho kabinetu, převzal v něm Briand místopředsednictví ministerské rady a porte- feuille spravedlnosti i byl pravou rukou ny- nějšího předsedy republiky, po jehož zvolení sestavil dne 21. ledna 1913 svůj třetí kabi- net, v němž kromě předsednictví převzali vnitro
Briand Poincaré
22 title
Politický přehled.
23 article Země české.
Země české. Reorganisace německo-pokrokové strany. Dvorní rada dr. Bachmann, jehož kata- strofální názory o situaci v Teplicích prone- sené jsme ve včerejším večerním vydání re- produkovali, meškal den před tím v Marian- ských Lázních na schůzi důvěrníků německo- pokrokové župy západních Čech, na níž jed- náno na nové organisaci německo-pokrokové strany, teplická schůze platila rovněž této zá- ležitosti a další schůze za týmž účelem svo- lány jsou v době nejbližší do Budějovic, Plzně a Trutnova. Pomýšlí se na to, vybudovati ně- mecko-pokrokovou stranu na základě žup s přesně ohraničeným obvodem působnosti. Současně přikročí se k organisaci německo- pokrokové mládeže zakládáním tak zvaných Jugendbundů a podle projevů „Pilsner Tag- blattu“ myslí se, že snahy vůdce strany dv rady dra. Bachmanna o znovuoživení její po- nesou dobré ovoce. Zvláště na schůzi mariansko-lázeňské byt lo prý patrno, že německo-pokroková strana má v lidu německém hluboké kořeny a že je zapotřebí jenom agitačního popudu, aby se strana vzmužila z nynější její více pasivní role k roli aktivní, jak píše „Pils. Tagbl.“ . Ostatní tisk strany netropí s novoorganisací jeji pra- žádný velký poprask.
doktor Bachmann Jugendbund Teplice Čechy Budějovice Plzeň Trutnov Pilsner tag
24 article
„Pr. Tagbl.“ na příklad chová se k věci naprosto pasivně. Na schůzi pronesl dv. rada dr. Bachmann tutéž řeč jako v Teplicích. O psychologickém momentu našich Něm- ců oproti obstrukci svědčí výrok sekretáře obchodní komory chebské Chudáčka, jenž napomínal Němce, aby se nyní před stro- skotáním zemského finančního hospodářství, tedy předvítězstvím obstrukce neoddávalí malomy- slnosti a ostýchavosti. Podle toholo Chudáčka bylo tedy účelem německé ob- strukce stroskotání finančního hospodářství zemského a nikoli vynucení německé zvůle na české nezlomnosti. Zdá se, že v sekreta- riátu chebské obchodní komory zaměňují ví- tězství se mstou, která se spustošením ze- mě, v tomto případě náležející oběma válčícím stranám, ukájí za zmar svého vítězství. Pan sekretář Chudáček to ostatně cíti, neboť hned dodal, že, kdyby však všechny námahy něme- cké dosíci v zemi „spravedlivého vyrovnání“, přece zůstaly bez výsledku, Němci v Čechách by musili pomýšleti na to, aby se udělali samostatnými, aby se od Prahy a o pražského zemského výboru vše- možně odloučili a českou správu na studeno odstavili. V mnohém ohledu by prý to šlo velmí snadno. Toto ohraničení de facto by Čechům dokázalo, že jich Němci vůbec ne- mají zapotřebí. A jak by se chebští Němci obešli bez — Chudaczekal? Německá obstrukce neúnavna. K podmokelské schůzí okr. spolku pro zemědělské zájmy, na níž mluvil posl. Krütz- ner, nutno dodati, že po velmi nadšené pasáži o německé obstrukci, proslovené aa tima áča-
doktor Bachmann Chudáček Němec Čecho Teplice Německo Čechy Praha Krütz