2
masthead
V Praze, dne 24 června 1900
Praha
4
article
Řédařcé, ddministrace
expedicě:
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200 - m
Kefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracej
Rezapečetěnéreklamace
ot porta prosty.
Insertý účtujeme levně
a při častější iřgerci po-
skytujeme výhody
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po. svátku
vždy o dvanácté
Praha
Pštrossův
5
article
KAIULICKE LIS
KAIULICKE LIS
po
dině polední.
Jednotlivé číslo za 8 h.
Telefon redakce č. 1126.
6
article
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu:
měsíčně. . . ..
2.80
8.40
čtvrtletně . ..
celoročně . . ..
K 38.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně. . . ..
čtvrtletně ... K 8.—
celoročně... . K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . . . K 12.—
celoročně.... K 18.—
Předplatné do Ameriky,
Francie, Švýcarska, Ita-
ie, Belgie a Anglie:
čtvrtletně ... K 18.20
eloročně . .. K 52.80
Telef, administrace l126.
Praha
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Belgie
Anglie
ita
7
article
Slunce vychází ve 3 hodiny 53 minuty ráno.
Slunce zapadá v 8 hodin 11 minut večer
8
article
Neděle:
S v. Jana Křtitele.
Neděle:
S v. Jana Křtitele.
Čtyřicetihodinná pobožnosť
v chrámu P'áně
u Milosrdných sester pod Petř. od 22.—25. t. m.
Křtitel
9
article
Dnešní číslo jest o 12 stranách.
Příští číslo vyjde v pondělí v obyčej-
nou hodinu polední.
10
article
Vyšší kultura vítězí nad nižší.
Vyšší kultura vítězí nad nižší.
V Praze, dne 23. června.
Nenadálý rozvoj událostí na dalekém východě
upoutává stále mysle celého světa a političtí me-
tereologové předvídají v něm novou epochu dějin
světa.
Posudky o Číně jsou sice různé — dle zna-
losti dějin a zeměpisu — avšak v posledních dnech
obracejí se více ve prospěch Číňanů.
—Vždýť Číňané jsou ve svém právu-
stálo v mnohých listech, — že ze své říše vyhá-
nějí všecky vetřelé cizince. Která pak by říše
u nás nechala si líbiti to pachtování na 90 nebo
i na více let značných částí území. Žijeme s Čínou
v míru a přece přichází jeden národ za druhým a
uštipuje si větší nebo menší kus země s výhod-
ným přístavem z tělesa Číny.
A pak ti Číňané nejsou prý zlými lidmi, mají
prý o mnoho starší kulturu a ve mnohých věcech
i lepší nežli my křesťané. Pan Kořenský v »Nár.
Listech« líčí čínskou kulturu tolik svůdnými bar-
vami, že by snad u nás našli se mnozí, kteří by
z lásky k Čiňanům nechali si růsti copy, ovšem
s tím ohražením, nevadila-li by jim v tom pleš;
a snad by i mnohá dáma příště rozhodla se po
čínsku šněrovati si nohy místo prsa. Rodinný ži-
vot — dle téhož — je v Číně učiněným rájema
celá Čína eldorádem člověčenstva, do něhož my
evropští barbaři za pomocí svých děl, železnica
telegrafů vniknouti se snažíme.
Vychvalování podobné je přímo směšné. My
však přece věříme našim missionářům, kteří nám
život Číňanů líčí v barvách o mnoho tmavějších.
Číňan
Kořenský
Praha
Čína
11
article
Leč to pro dnešek ponecháváme stranou a tvr-
díme pouze, že kultura křesťanská úhrnem o mnoho
vyšší je, nežli čínská a že tato oné konečně pod-
lehnouti musí. Nechť se z mezinárodního práva
dovozuje, že evropské velmoci svým vnikáním do
Číny dopouštějí se na Číňanech násilí a kdyby
i následkem toho Číňanům se podařilo je všecky
ze svého území zahnati, vítězný postup
kultury vyšší do území čínského by
se tím nezastavil.
Z dějin všech národů ustálilo se všeobecné
pravidlo, že kultura vyšší vždy vítězí
nad nižší. Tak bývalo již za časů Thraků,
Punů, Řeků, Římanů a když v plnosti času vzešlo
světu světlo vzdělanosti křesťanské, zvítězilo toto
nade všemi ku turami pohanskými jakožto nižšími.
Již Punové a Karthaginci zakládali si osady
na pobřeží africkém, španělgallském; ba zajížděli
si i přes úžinu gibraltarskou na atlantský ocean
a kde mohli, zakládali a opevňovali si osady,
zrovna tak jako dnes Evropani v Číně.
Později řečtí kupci zakládali obchodní osady
kolem středozemního moře a bránili se proti úto-
kům domorodců. Během časů vyrůstaly zde kve-
toucí kolonie, z nichž těžili i domorodci, a způso-
bem tím šířila se vyšší kultura řecká a římská až
do Anglie, k Baltu a Sarwatska. Kamkoliv vnikl
Řek a Říman, tam vzrůstaly řečnické školy, před-
nášela se Aristotelova filosofie a římské právo.
Pravda, že s řeckou i římskou kulturou vniklo do
Evropy též mnoho zkaženosti, avšak dobré stránky
její měly přece převahu.
Číňan
Řek
Říman
Punová
Karthaginec
Evropan
Aristotelův
Čína
Anglie
Balt
Evropa
12
article
Po Caesaru a ostatních římských vojevůdcích
následovali sv. Bonifác, Augustin, Ambrož atd.,
jimžto kultura římská byla vítaným mostem ke
kultuře křesťanské, kteráž v době poměrně krátké
podmanila si Evropu. Největší křesťanští apologe-
tové snažili se křesťanství připínati k filosofii Ari-
stotelově a vydobyli tím Ston. Takový je běh kul-
turních dějin Evropy,
Konečně nadešel den objevení Ameriky. Stejně
by se mohlo dnes namítati: proč Kolumbus plul
do Ameriky, jakým právem zmocnil se území ru-
dochů a proč je podmaňoval Španělsku? Proč je
nenechal v pokoji žíti v jejich nahotě? Proč i ru-
doši nepoužili své číselné převahy a proč hned
první Španěly nezahnali do moře? Proč bylo do-
puštěno, aby španělští konkvistadoři poskvrnili
americkou půdu nevinnou krví divochů, kteří dnes
již skoro nadobro vymřeli? Na to nám dává od-
pověď dnešní vzezření celého amerického konti-
nentu. Ať již hrabivost lidská dopustila se tam
zločinů nejhroznějších, nicméně celkový výsledek
křesťanské vzdělanosti je tam veliký, je nesmírný.
Postup křesťanské kultury, ať ji roznáší mis-
sionář, anebo kupec a po svém způsobu ji šíří,
zameziti nelze. A tak veskrze důsledně tvrdíme:
i kdyby Čína sebe více se bránila postupu tomu,
nezadrží jej žádnou lidskou mocí. Je to zákon
všeobecný, že kultura vyšší pře-
mahá nižší.
Číňané brání železnému oři postup do své
říše, nechtějí připustiti ani telegrafy, ani elektrické
světlo, ba ani žádný stroj — avšak marný to od-
por a vzdor. Číňané již mnohé vymoženosti naší
kultury přijali.
Vynalezli si prý sami dávno před námi prach,
avšak dnes střílejí prachem evropským a z děl
Kruppových; dnes již zahazují své staročínské
Bonifác
Augustin
Ambrož
Ari
Ston
Kolumbus
Španěl
Číňan
Kruppův
Evropa
objevený Amerika
Amerika
Španělsko
Čína
13
article
luky a střílejí do Evropanů z Mauserovek. Přijali
do svého vojska německé cvičitele a přijmoui
evropské inženýry a strojníky. Přijali již elektrické
světlo, v jehož záři stříleli v noci na spojené evrop-
ské loďtvo. A čínské dámy přestanou šněrovati si
nohy a budou se obláčeti po evropsku, zrovna jak
to právě dělají dámy žaponské.
Lze se vší jistotou očekávati, že se spojenému
úsilí velmocí podaří revoluci v Číně udolati a že
pak tam i v ohledě náboženském musí nastati sná-
šelivost.
Vyšší kultura evropská bude si v Číně raziti
dráhy vždy širší a evropské velmooi budou žádati
náhrady za učiněné škody a garancie vždy větší
pro budoucnost.
Ať si Číňané ty evropské ďábly nenávidí sebe
více, oni je více ze své říše nezaženou. Každý za-
vražděný missionář, i kdyby to byl třeba nená-
viděný jezuita, bude velmocím vítanou záminkou
k vymahání většího vlivu.
Obě světové kultury: evropská a čínská je-
dnou na sebe narazily a budou narážeti dále, až
jedna z nich podlehne. Je ovšem co litovati, že
katoličtí missionáři musejí na mnoze svými životy
pykati za hrabivost evropských velmocí, — v ohledě
tom první věrozvěstové křesťanští byli na tom lépe,
protože světovládný Řím je pronásledoval a oni
tudíž nemusili nésti odium, jako by byli emisary
římských kupců: avšak i toto odium konečně bude
setřeno jejich heroickou láskou. Tolik zdravého
úsudku má i nejposlepnější pohan, že dovede ro-
zeznati pravého pastýře, jenž dává život za ovce
své od nájemníka, jenž odvažuje se jen na dostřel.
I Číňané dovedou již rozeznávati mezi missionáři
katolickými a protestantskými. Padne sice i při
tomto povstání mnoho životů lidských, avšak bude
i v Číně se osvědčovati, že prolitá krev mučeníků
je semenem křesťanů.
Evropan
Číňan
Čína
Řím
14
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praze, 23. června.
K situaci. Také dnes ještě nestalo se ničeho,
co by znamenalo, že vláda chystá nějaká daleko-
sáhlá opatření. Panuje proto na poli vnitřní politiky
úplný suchopar. Přece však nalezly německo-levi-
čácké listy vítanou kořisť. Je to právě vyšlá poli-
tická brožura, jejíž obsah vrcholí v požadavku oktroyo-
vání jazykového zákona a nového jednacího sněmov-
ního řádu. Potom bylo by úkolem vlády, aby
shledala řádnou pracovní většinu. Dále se praví
v brožuře, že voličům katolické lidové strany nikterak
nebyl prý spolek jejich poslanců s poslanci mlado-
Praha
16
article
V Praze dne 23. června.
V Praze dne 23. června.
K. — Je to honěnice a chumelice! Jak živ
jsem takovou neviděl a jsem přece z Krkonoš.
A přišlo to tak neočekávaně, jako v noci. Člověčen-
stvo se ráno probouzí — — a slyší rány a hluk
honem, honem, jen rychle! —
— Ale kam?
— Do P'ekingu!
— Kam pak to do horoucích p . ..., až do P-
kingu.
Člověčenstvo si protírá rozespalé oči a po ulicích
jezdí se jako o závod, jako by půl světa hořelo. Kde
jaká kocábka je, vyzbrojuje se: v Pulji, v Toulonu,
v Manile, ve Wilhemshafenu, v Yokohamě, v Tokio,
v Port-Arthuru, ve Woolwichu a sám Bůh ví, kde
všude a ze všad ozývá se velení: jen rychle do Pe-
kingu — Peking a nic než Peking. Zpravodajové
světových žurnálů, až doposud zaměstnaní v Trans-
vaalu, v největším chvatu sbírají svá lejstra, házejí
do beden a kufrů —-
Kam pak tak na kvap? — táží se Boerové,
— vždyť ještě není po válce, — počkejte ještě. — —
— Fare well! — odpovídají — Adieu — lebe
wohl — — zde se to nemá k žádnému konci, —
musíme pospíchati jinam — do Pekingu — do
Pekingu. Takové je to pověstné theatrum mundi
— divadlo světa. Předloni zbudovalo si svou boudu
Arthur
bůh
Boer
Praha
Krkonoše
Toulon
Yokohama
Tokio
Port
Woolwich
Peking
divadlo svět
P ' eking
Fare well
17
article
na Kubě a skoro současně na Filippinách; loni
v jižní Africe a teď právě stěhuje se se svou boudou
do Číny, na jak dlouho? První kus dával se v Taku,
při němž osvědčil se koncert evropského orchestru
znamenitě.
Divadlo si engažovalo kapelu, jež nese hrdý
název: solidarita. Kapelníkem byl tentokráte Rus.
Rus vůbec je dle všeobecného uznání, nejlepším ka-
pelníkem evropského koncertu.
Opravdu, svět jako by se zbláznil — všecko se
hrne do Pekingu.
Pan z Körberů se ráno probudí — po těžkém
snu. — Zdá se mu každé noci o české muzice,
trumpetky a puklice zní mu v uších a teď najednou
slyší: Peking — Peking — co se tam stalo?
Pan z Körberů měl již na svém stolku připra-
venou českou mluvnici, chtěl přece jednou do opravdy
studovati českou otázku a teď najednou ozve se
Peking! Teď aby zase studoval otázku čínskou.
Sotva odehrál se koncert na říšské radě, ozývá se
z dalekého východu nový koncert děl, jež právě
čínskou pevnost roztřílely. Ministři strojili se právě
do lázní a teď najednou se ozve: Nikam, hezky
doma. Učte se čínsky! Je mi skoro našich mi-
nistrů líto. Byli v nejkrásnějším učení se češtiněa
teď najednou mají se učiti čínštině.
Česky a čínsky mají aspoň dle zvuku velikou
podobnost a možná, že otázka čínská bude míti mnoho
podobností s otázkou českou.
Rus
Körber
Kuba
Filippina
jižní Afrika
Čína
Rus
Peking
18
article
Čtenář se asi usměje, avšak prosím, aby jenom
blíže na otázku čínskou pohleděl a přesvědčí se brzy,
že cesta z Vídně do Prahy vede přes Peking. Jsem
úplně přesvědčen, že jakmile naši státníci prostudují
otázku čínskou, najednou se jim v hlavách rozbřeskne,
že si prstem zaťukají na čelo a že zvolají: heuréka,
teď již jsme v Praze!
Čtenáři pamatují se na několik dopisů z Číny
zde uveřejněných. Dosvědčí mi, že jsem to byl já,
jenž první poukázal na souvislost otázky čínské s če-
skou. Já jsem to všecko předvídal. Já jsem první
podal zprávy o čínských Wau-wau, čili Boxerech.
Čím u nás jsou Wolfovci, tím jsou v Číně Boxeři.
Boxer jako Boxer. Když císař Vilém svého bratra
Jindřicha propouštěl do Číny, dal mu na cestu na-
pomenutí: Kdybys někde narazil na odpor, shrot
ho německou pěs tí.
Zde vidíme, že německá pěst v příštím století
má hráti velikou roli. Příštímu století dávají se různá
jména. Jedni je pokřtili stoletím sociální evo-
luce, čili revoluce — vyjde to asi na jedno;
druzí mu chtějí říkati: století elektřiny;
opět jiní: století lidskosti (slyším křičeti: »oho !«);
co by přišlo na mne, já bych je nazval stoletím v še-
německé pěsti.
Pěsť ta vždy hrozivěji rezpřahuje se na nás. Obr-
boxer Wolf jezdí po všech německých koutech a koná
přednášky o německé pěsti. Jeho učení vrcholí v tom:
Celý svět patří Všeněmecku. Všecky ostatní nace
Vilém
Jindřich
Wolf
Vídeň
Praha
Peking
Čína