2
masthead
„Nový Jihočeský Dělník."
4
article
čkami je tomu však již poněkud jinak: i z půjčky
plyne sice druhý díl zisku, avšak půjčkou
poskytuje se zvláštní výhoda, výhoda úvěru,
kterého by jednotlivec o sobě nesnadno získal.
Poskytování úvěru je tudíž výhodou, která se
děje od ústavů s jistou tendencí založených
v prvé řadě jednotlivcům smýšlení souhlasného
s jich směrem. A o záložně Svatováclavské je
známo, že druhdy stačila k odmítnutí informace
jejího zřízence, který spatřiv v bytě ucházeče
obraz kacíře Husa neb jinou urážlivou rekvisici,
beze slov zmizel, jak přišel. Z toho vidno, že
již po této stránce záložna počínala si s jistou
tendencí, ačkoliv okolnost, kdo peníze ukládá a
vypůjčuje, jest pro směr závodu nejméně rozhodující.
Naprosto již nerozhoduje ku karakteristice
závodu, zaměstnává-li úředníky jiného smýšlení,
než-li jest v jeho tendencích. Nalezne-li dosti
schopných sil ve svých řadách, dá jim přednost,
jinak spokojí se se silami, jaké jsou po ruce,
bez ohledu na jich osobní smýšlení. Ů těchto
indiferentních sil působí vždy tendence závodu
na smýšlení osobní, a je také známo, jak světští
úředníci záložny Svatováclavské se tužili, aby
dosáhli církevních vyznamenání.
Důležitější je okolnost, kdo podnik zakládal.
5
article
Zakladatel zajisté že vtiskne podniku
ráz, odpovídající jeho tendencím osobním a stanovy
Svatováclavské záložny jsou dostatečným
pomníkem tendencí jisté náboženské konfese. A
tu jsme v nej důležitějším: Ne okolnost, z koho
podnik těží, ani koho zaměstnává, ale k jakému
účelu byl založen, jest rozhodující
v jeho tendenci. A stanovy odpovídají: Aby
společenstvo podporovalo podniky katolického
směru. Také nové představenstvo
záložny doznává, že ústav »po dobu svého
30tiletého trvání poskytl do statisíců
jdoucí podpory různým jednotám
a organisacím« (rozuměj katolickým).
Záložna byla tedy podnikem eminentně katolickým:
založena kněžími, řízena správní radou,
zahajující svá sezení otčenášem, a rozsévající ze
svých výtěžků zúrodňující dešť po polích kleri-
kální agitace bez rozdílu odstínů. Směle lze
říci, že těžili z ní všechny klerikální podniky,
počínaje »Katolickými Listy« a konče nejposlednější
křesťansko-sociální jednotou v zastrčeném
venkovském kraji. Tak daleko ovšem
Reiffeisenovky nejdou: rozdílí zisk svým členům
a spokojují se s tím, že v nich místní klerikální
veličina vede hlavní slovo (farář).
6
article
Také druhá výmluva klerikálů, že Drozd
byl liberálem, je zcela lživým úskokem jezovit-
ských odchovanců. Než připusťme, že Drozd
byl liberálem. Jak obrovskou hloupost provedli
tu páni Jiroušek, Skrdle et cons., když
přednášky onoho »liberála«, kněze-dlouhoprsťáka,
vydali tiskem a je sáhodlouhými chvalořečmi
všem svým spolkům ajednotám doporučovali, titéž
křesťanští sociálové, kteří nyní prohlašují, že se
k němu nikdy nehlásili! Že Drozd byl liberál,
prozrazuje prý i jeho kolegiálnost s liberálním
Ortem. — Nikoliv, Drozda s Ortem nespojoval
liberalismus, ale taškářství, společný métier! Nikoliv,
Drozd nebyl liberálem, ale mužem nad
jiné k tomu povolaným, aby v nejlepším souhlase
se svědomím křesťansko-sociální partičky
byl v jich orgánu doporučován do družstva
sv. Vojtěcha, by pomáhal »Katolickým Listům«
z bryndy! (Viz »Naše L.« č. 38. str. 3.) Z toho
jde: Byl-li Drozd liberál, nemělo družstvo »Vlast«
jeho přednášku vydávat a jej k sanační akci
»Kat. Listů« doporučovat. Stalo-li se lak, pak
byl as právě tak dobrým klerikálem, jako Jiroušek
a Skrdle, až na ty »vedlejší obchody«.
Studení bratří ted post festum marně dokazují,
že žádný klerikál není schopen Činů Drozdových
— usvědčují je fakta vytištěná v jich vlastním
plátku.
Jiroušek
Skrdle
Ort
Drozda
svatý . Vojtěch
Drozdův
7
article
Tato v pravdě jidášská taktika tisku kře-
sťansko-sociálního měla by otevříti oči všem, kdo
se jím až dosud dali balamutiti v případech
podobných. Kdo před tak oslňujícími fakty
dovede zapírat, lhát a ještě nadávat, jako to
dovede tisk studených bratří, ten je zralým —
k obraně věci katolické!
A je-li celá obrana církve takovou, jak
ji v daném případě provádí studení bratří, pak
nikdo nezasazuje »Církvi« pádnější rány nežli
oni sami, ovšem jen ve zracích soudných lidí.
Nevědomé masy budou k nim ještě dlouho zí-
rati jako k svým spasitelům. Než doufejme, že
mezi těmi zdárně bude působiti dílo Drozdů,
Kletzků a jiné klerikální havěti. Liga A 6.
Drozda
Kletzka
A 6
8
article
Politický přehled.
Politický přehled.
— Haličská stávka v parlamentě. Dne 28.
října ujal se v říšské sněmovně slova polský
sociálně-demokratický poslanec soudr. Daszynski
a uvedl na pravou míru příčiny haličské stávky
zemědělců. Kdežto stančíci polští tvrdí, že stávku
podnikli Rusíni z národní zášti vůči Polákům,
dokázal Daszynski, že není to pravda a že stávku
zavinili jen šlachčici, kteří dřou chudý lid nemilosrdně,
bez ohledu je-li Rusín anebo Polák.
Nestávkovali také jenrusínští sedláci, aleipolští,
stávkoval chudý proletariát nelidským vyssava-
telům. Jak žije zemědělský lid v Haliči? Otom
pravil Daszynski:
V celé řadě okresů, východohaličských nepřipadá
často více nežli 1 — 2 hektary půdy na selskou rodinu.
Ve zloczowském okresu má 416 osob čistý roční katastrální
výnos 50 zl. a jen 10 osob přes 50 zl. Podle
oficielní haličské statisky je v každé obci 86—94 kandidátů
hladu A to je v zemi, jež má nejlepší půdu ve
střední Evropě a jež by mohla uživiti kvetoucí obyvatelstvo.
Mezi 7,300.000 lidmi v Haliči jest jen 65.000, kteří
mají roční příjem přes 600 zl. (Slyšte! Slyšte!)
Řečník mluví na to o třídní dani domovní. Nejnižší
tuto daň v obnosu 11/2 K platí v Haliči 11.040, v Čechách
9, v Dolních Rakousích 6 osob. Tedy 95" 0 všech
haličských domů jsou boudy na spadnutí.
Daszynski
Rusín
Polák
Ted
Halič
Evropa
Čechy
Dolní Rakousy
Jak žít zemědělský lid
9
article
Co se týká školských poměrů, bylo před 5 lety
v Haliči 1,021.000 školou povinných dětí mezi 6 až 14
lety, z toho však chodilo do školy jen 650.000 dětí,
kdežto 371.000 dětí nedostalo se žádného školního vyučování.
(Slyšte! Slyšte!)
To je sociální a nacionálni zločin, jenž se tu páše
na celém národě za tichého souhlasu kulturního státu,
jeho úředníků, tohoto parlamentu a sněmu.
V Haliči nejchudší obyvatelstvo, jehož je 50-proc.,
nejí aspoň 6 měsíců v roce chléb a druhých šest měsíců
chléb nejhoršího druhu.
Posl. Schuhmeier: Jedí páni z polského klubu
takový chléb?
Posl. Pernerstorfer: Ti pánové se tomu ještě
smějí!
Posl. Schuhmeier: To je nestydatost! Jedli již
páni někdy takový chléb? (Volání u Poláků: 0 ano!)
Vypravujte to paní Blažkové. Ani vašim koním něco
takového nedáte!
Posl. Daszynski: Na sedm milionů lidí nemá v Haliči
nemocenského pojišťování. Úmrtnost v Haliči jest
největší v celé říši a obnáší průměrně 34—36 pro mille.
Mnoho lidí též ze zoufalství se stěhuje ze země. Dle
statistiky stálo toto vystěhovalectví v posledních 10
letech zemi as 300.000 obyvatel, tedy více než nejkrvavější
válka, více než epidemie. Jen ve dvou věcech
rovná se Halič ostatním zemím v Rakousku: v kořaleč-
ním konsumu a dodávání rekrutů.
— Nový následník trůnu. Prohlašuje se, že
arcivévoda František Ferdinand z Este vzdá se
následnictví trůnu a stane se následníkem arcikníže
Karel, syn arciknížete Otty. Při jisté hostině
dvorní, při níž i papežský nuncius byl přítomen,
pronesl sám císař přípitek »na zdraví
svého následníka — arciknížete Františka Karla«.
Posl
Schuhmeier
Polák
Blažek
František Ferdinand
Karel
Ott
František Karel
Halič
Rakousko
Est
Daszynski
10
article
— Panské volby. Dne 23. října byly provedeny
na Moravě volby do zemského sněmu společenské
smetánky, potomků původních mořských
a lesních loupežníků. Volily svěřenské statky
svých 5 poslanců a velkostatky nesvěřenské 25
poslanců. Volby 5 poslanců za velkostatky svěřenské
súčastnilo se 8 voličů a 25 poslanců za
velkostatky druhého řádu — 96 voličů. Ale jen
když volili jednomyslně a nelělali takový volební
hřmot jako ti „sprostí voličové“, jejichž
pradědové nebrázdili moře ani nerousali se lesy.
— Pokrytci. Nikdo nepopře, že v žádné politické
straně nenachází učitelstvo větší své nepřátele
— vyjma strany klerikální — jako ve
straně agrární. Mnohem závistivěji pohlíží sedláci
na venkově na svého učitele než na faráře,
velkostatkáře a jinou venkovskou honoraci. Mlado-
Češi vyslovovali se též mnohokrát posměšně a
urážlivě o učitelstvu, když volalo po větším kousku
chleba. Nyní však, že není vyloučena možnost
nových voleb, na které učitelstvo má značný
vliv, tváří se kompromisní strany bůh ví jak
starostlivě, aby zemským sněmem schválené vyšší
služné učitelů bylo předloženo k sankci koruny.
Dříve však si na učitelstvo nevzpomněli. Taková
potměšitelnost . . .!
— Sociálně-demokratické vítězství. Při volbách
do obecního zastupitelstva v Polomy u Tann-
waldu, zvoleni byli ve třetím sboru vesměs soc.-
demokratičtí kandidáti.
Čech
Morava
Mlada
Poloma u Tann
11
article
— V Horních Rakousích zvítězili při volbách
do zemského sněmu na celé čáře klerikální kandidáti.
Jaký tedy div, že nemůžeme v Rakousku
ku předu a v některém ohledu i Turecko nás
předčí? Úroveň hornorakouských horalů také dle
toho vypadá.
— Anketa žurnalistů a spisovatelů, jež konala
se právě ve Vídni, vyslovila se jednomyslně
proti zamýšlenému zrušení porot ve věcech tisko
vých, jak novou tiskovou předlohou vláda na
vrhuje a prohlásila, že celá reforma tiskového
zákona by nevyvážila škodu žurnalistům a spisovatelům
z odstranění porotních soudů vzešlou.
— Aféra Dykova. Dne 25. října zabýval se
mladočeský výkonný výbor aférou Dykovou a
rozhodl, že je-li Dýk čistým a nezaprodával české
voliče ve Vídni antisemitovi Luegrovi, musí Janču
žalovat. Jsme zvědavi, zda-li to Dýk učiní a ne-
učiní-li to, co dále s ním budou Mladočeši dělat.
Soudíme, že kdyby byl zcela nevinný, nečekal
by byl, až vybídne ho k žalobě mladočeský výbor,
ale bránil by se ze své vlastní iniciativy.
= Celní tarif v Německu. Říšský sněm zabývá
se právě novou celní předlohou ve druhém
čtení a hlasuje o jednotlivých odstavcích. Situace
jest příznivou pro návrhy vládní a tyto jsou
jeden za druhým přijímány. Přepjaté požadavky
agrárních velkostatkářů, jakož i návrhy komise,
které na obilí žádají mnohem vyšší clo než sama
vláda, propadají. Než vzdor tomu bude clo na
dovážené obilí samými vládními návrhy zvýšeno
měrou značnou a přivodí v Německu zdražení
životních potřeb. Sociálně demokratičtí poslanci
mluví každodenně nové řeči proti zvýšení cla,
ale poslanci měšťáčtí raději sněm opouští a vláda
vůbec se obává, že nebude sněmovna ani kompetentní
za pár dnů k nějakým usnesením.
Dykův
Janča
Horní Rakousy
Rakousko
Turecko
Vídeň
Německo
12
article
= Ve Francii očekává se, že v dozírné době
provedeno bude odloučení církví od státu. Spřátelily
prý se s tím již i kruhy církevní, protestanti
a israelité zvláště proto, že římská církev
požívala oproti nim velkých předností. Katoličtí
kněží vyslovují se též, že škodu jim odloučení
církve od státu nepřinese, poněvadž vidí, že již
se asi tomu nevyhnou.
= President francouzské republiky Loubet
připravuje se na cestu do Italie, za účelem obnovení
přátelství mezi oběma státy. Chtěl navštívit
i papeže ve Vatikáně, nebude prý však,
jak nové zprávy oznamují, od něj přijat. Proto
bude přece živ tak dlouho, jak dovolí jeho ústrojí
a Francie se nerozpadne.
= Ruský car strojí se též podniknout! příští
měsíc cestu do Ríma a chce se sejít i s papežem.
Nebude-li to však nebezpečné, když sejdou se
dva žárliví konkurenti? A jak se shodnou?
Papež je první osobou na světě dle katolíků a
Rusové zas považují za takového cara. Který
tedy bude míti před druhým větší respekt? . .
= V Rusku působí nový celní tarif německý
nemalý poplach, neboť vyváželo se odtud
do Německa každý rok obilí mnoho a to bude
nyní zvýšeným celním tarifem překaženo. Kdyby
v Rakousku byl pro něco užitečného smysl a
nekomandovalo nám stále Uhersko, dostalo by
se nám nyní z Ruska levnějších plodin a zároveň
náš průmysl našel by v Rusku odbyt.
== Ve Švýcarsku obnovena byla novými
volbami národní rada a rozmnožena o dvacet
nových členů. Prospěch z toho mají členové
stran radikálně-pokrokových, kteří budou tvořit
nyní v nové národní radě většinu. Sociální demokraté
získali též dva nové mandáty.
Rus
Francie
Vatikán
Rusko
Německo
Rakousko
Uhersko
volba národní rada
13
article
Z českého jihu.
Z českého jihu.
Dělný lide! ==
= Občané jihočeští!
Tři roky již zápasíme na českém jihu sne-
dostatkem práce a trpíme krutou bídu. Upozorňovali
jsme vícekrát příslušné úřady na neblahý
úděl náš, ale nikdy nebylo dbáno hlasů našich
a prostředky, které nejvydatněji pomoci mohou,
nebyly k záchraně tisíců dělnictva voleny. Budeme
proto volání své opakovat hlasitěji. Nežádáme
almužnu, ani neprosíme, by prokazovaly
se nám milosti:
Chceme práci,
na kterou máme právo jako dělníci a žádáme,
aby tato nebyla lehkomyslně odkládána. Činíme
tak také jako příslušníci státu, kteří krví svou
a penězi jej vydržujeme a protestujeme proto,
aby nutné stavby ze zištných ohledů jednotlivců
anebo pro zákulisní politiku byly oddalovány.