1
masthead
byl ani jediný člen divadelního personálu unikl
2
masthead
životem«
Z Chicaga, 2. ledna. Hlavní příčinou po
žáru byl patrně nedostatek předepsa-
ných železných schodů. Neuvěřitel-
nou, však zjištěnou je zpráva, že divadlo nemělo
žádného spojení s hasiči. Několik minut musilo
se běžet k přvnímu sloupu signalovému. Hasiči
přibyli na místo teprve 10 minut po vzniku po
žáru. Tvrdí se, že pojišťovací společnosti utrpěly
pohromou škodu přes půl mil. dollarů.
Chicago
3
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Noc sylvestrovská. Kdo by neměl rád
veselý lid a třeba i rozpustilý lid, vždyť u nás
je nyní tak málo upřímné radosti, tak málo
smíchu, že by bylo hřichem výbuch veselí ne-
místným škarohlidstvím zapuzovati. Nechť se
cíti člověk aspoň jednou v noci na ulici vol-
nějším, vždyť jindy beztoho slavná policie stále
je na nohou, aby v ničem nebyl rušen »klid a
pořádek«. A běda tomu, kdo se na tom »klidu«
a na tom »pořádku«, jaký je ve všem a všude
u nás, nějak prohřešil, vždyť žijeme ve státě,
jenž má ve své zákonné zásobárně pověstný
patent z roku 1854, na jehož základě dá se,
jak známo, zavřít každý a pro všechno. B
šťastni bychom byli, kdybychom vůbec domohli
se »živé ulice«, jakou je ve městech italských.
neb aspoň v určité dny v roce, kdy i v tom suchém.
střízlivém Německu obrací se vše vzhůru nohama.
ale proti tomu bychom se bránili a ze všech
sil bránili, aby se v našem městě nerozhosti
nepěkný mrav sylvěstrovské noci berlinské.
Německo
4
article
aby na ulicích nezavládlo panství těch, prot
nimž jako ochranná barriéra zřízena byla tak
zvaná »lex Heinze«. Nechceme, by vtip nahra
žován byl u nás surovostí, veselá nálada spro
stými řečmi a volnost spustlostí. A žal, že mi
nulá noc sylvestrovská povážlivý jevila sklon ku
berlínské noci sylvestrovské a žs výjevy, jež
odehrály se na Příkopě, valně se nerůzuily o
toho, co v této noci děje se ve hlavním
městě říše zbožnosti a dobrých mravů, »ha
nároží u Krantzlera«. Naráženy cylindry
starým mužům a bez zřetele, šel-li a dámou
či ne, rýpáno svévolně do chodců, tropeny
sprosté žašky z jednotlivých passantů a provo-
zováno vůbec to, co tropí na ulici srowdies«, již
letos, jak jsme již naznačili, zvlášť na dámy
měli zamířeno. Nevoláme snad policii a nežá-
dáme od této pomoci. Nikoli. Dobře činí, do-
přává-li v sylvestrovské noci větší volnostia
bylo by si přáti, aby činila tak i jindy, ale
appellujeme na slušné elementy ve společnost
naší, jichž energickou součinnosti dalo be se teto
»nové« modě berlínské učiniti snadno přítrž
Heinz
5
article
— Jubileum čtyřiceti let slavily „Plzeňske
Listy“ včera i vydaly z té příčiny slavnostní číslo
s výpisem své historie a imitací první strany
svého 1. čísla z roku 1864, s redakčním pod-
pisem Františka Schwarze. Slavnostní vydání
plzeňského listu prodchnuto jest duchem po-
vznešeným a uvědoměním čtyřiceti let práce
žurnalistické, vykonávané za poměrů mimořádně
obtížných, jaké žurnalistika žádného jiného ná
roda nezakusila. Tklivý odstavec z doby perse-
kuce let šedesátých, kdy sedělo v kriminále bez-
mála víc českých žurnalistů, než v redakcích.
neschází také v přehledu „Plzeňských Listů“
založených Fr. Schwarzem, jehož jméno jest ne-
odlučitelno od historie českého živlu v Plzni, od
celého vývoje české Plzně vůbec. Slavnostn
článek „Plzeňských Listů“ končí vřelým appel-
em k plzeňské veřejnosti a projevem odhodlan
vůle k další práci „za praporem pravdy a práva“ !
— Obecní a okresní výborové němečtí n
daný povel z vůdcovské německé kanceláře
štvou proti zemskěmu výboru, poněvadž se na-
máhá, sehnati peníze na přepjaté a ne-
oprávněné v mnohém ohledu požadavky Němcův.
Schwarz
Němcův
Plzeň
6
article
První byl Liberec, který pocítil následky něme-
cké sněmovní obstrukce a jako druhé město,
jemuž se nelíbí zemské hospodářstvi, dostavily
se vždy věrné Teplice. Není pochybnosti, že
následovati budou další od Ústí nad L. až do
Bastianperku a že všechny budou zpívati jedni
písničku o tom, že dostávají ze zemského fondn
příliš málo, poněvadž bývalý zdejší němeciý
professor baron Wieser vypočetl svým konna-
eionálům, že platí zde v Čechách absolutně i r-
lativně větší daně než my Čechové, že tedly
mají nároky na větší práva. Vyložili jsme již
jednou ciferně, jaký to humbug, když si Něrnci
stěžují na útisk v zemském hospodářství. Nla-
opak, německá číselná menšina nejen že vštaíde
dostává z měšce zemského tolik jako dvakrát
tak mohutná česká většina, Němcům dostává se
na mnoze proti práva příspěvků a subvenoi
mnohem větších než obyvatelstvu původnímu,
jež je představitelem této země. Aby zvrátili
spravedlivý soud o právech a povinostechv
pravý opak, obrátili se na zmíněného již pro-
fessora, aby jim vypočetl a dokázal, že Němci
v Čechách, jakkoli jsou zde v číselné menšině,
platí více dani, než my Čechové. A professo
Wieser v zájmu velké německé myšlenky jim
vyhověl. Ovšem způsobem, za jaký by i věda za-
stříti měla čistou svoji tvář a proti němuž
by každý, kdo má smysl pro právoa
spravedlnost, hlučně protestovati musil. —
Wieser
Čecho
Něrnec
Němec
Liberec
Teplice
Ústí nad L
Čechy
7
article
Práce prof. Wiesera jest jednostranná slátanina
bez vědeckého podkladu, diktovaná záští národ-
nostní. Účelem jejím je, poskytnouti Némcům
třeba i dosti chatrnou oporu pro praeponderanci
v zemi. Proto zápoli s ustálenými pojmy národo-
hospodářskými jako jongleur a proto si pomáhá
nejsmělejší sofistikou, aby z falešných praemiss,
jež v potu tváři byl postavil, vyvodil naprosto
pochybné závěrky. Jaká jsou na přiklad jeho
kriteria národnostního rázu podniku? Nechť je
fabrika třeba v nejčeštějším kraji, dělníci její
vesměs Čechové, rovněž inženýři a úřadníci.
u p. Wiesera je to závod německý, nalezá-li se
v rukou majitele Němce. Práce, dovednost, ini-
ciativa to všechno u něho neplatí, ba ani ne
penize. Neboť i kdyby z české pokladny po-
cházely, v rukou Němce, jako jejich držitele,
rychlostí blesku změní se v německý závod. C
je zde továrníků původu cizího, i Němcům nepřá-
telského, ti všickni jsou u p. Wiesera Němci.
Téměř všechno velkostatkářstvo zařadil p. Wieser
mezi Němce, bezmála všechen statek církevní,
císařský atd., všechno to je samý majetek ně-
mecký. Že je u nás průmysl po většině v rukou
Němců, kteří přišl, z ciziny, aby zde
zbohatli, je přirozeno. Jestli jim po-
skytnuta byla příležitost, vydě-
lati u nás hromady peněz, mohl
bye tím snad spokojiti, jaká to
ale nestoudnost, žádati ne pouze
peníze, nýbrž i přednost a větše
výměru práv, než jaké se dostalo náml
A že je obchod dnes rovněž v rukou nám ne-
přátelských, není rovněž zásluhou Němců, nýbrž
zjdů, které Němci, když se jedná o politická
práva a výhody, odkopávají, ale hned zase
si je přisvojují, kdykoli mohou z nich a z toho
co mají, těžiti statisticky. Ale významným je to
věru úkazem doby, že dnes v této zemi Něme
troufají si vésti důkaz, že větších nároků na
práva a privileje mají než my.
profesor
Wieser
Čecho
Němec
8
article
Poměry přic k místodržitelské účtárn
staly se už naprosto nesnesitelnými. ŘReditel
Laifer, prototyp neschopného německého úřadníka,
neseného na křídlech slepé Fortuny přes hlavy
nesisných českých předáků, kterýž do místo-
držitelské budovy byl importován z rakouské
Poloasie Bukoviny tak, jako kdyby nebylo bý-
valo poctivého a schopného úřadníka pro místo
ředitele účtárny ve stato zdejším — vymstil se
na nešťastnících jemu podřizených za to, že se mu
nepodařilo vymoci na místodržiteli zavedení dvojí
frekvence v účtárně, raffinovaným způsobem. O své
újmeě a libovůli prodloužil jednoduchou frekvenci o
celau hodinu, takže úřadníci účtárny oproti všem
ostatním kategoriím nuceni jsou při své práci
v nejhroznějších místnostech od 8. h. ranní do
3. h. odp. setrvati. Nebledě ke zvláštní, úmorné
povaze úřadování v účtárně, ani k zostřeným
ohtížím všedního života, z nichž poukázati možno
také na to, že svobodní úřadníci účtárny nedo-
stanou se vůbec k řádnému obědu, nutno při-
pbmenouti, že v žádném oboru činnosti není
nepřetržité sedmihodinné práce bez oddechu,
nejméně pak v úřadě. Něco podobného jest
možno dovoliti si jenom na českých úřad-
mnících a jenom pod zúmyslným jich tv-
ranem, jakým jest Němec Laifer se svou
orientální kariérou. Muž tento neměl o agendě
pražského místodržitelství ani zdání, ale dokázal
toho za přispění tajemných mocností, že k do-
sažení VI. třídy hodnostní, jíž dosáhne právník
zřídka kdy, doktor lékařství a professor střední
ŘReditel Laifer
Němec
Laifer
Poloasia Bukovina
9
article
školy nikdy, stačí mnohdy prázdná hlava s dů-
kladnými mluvidly. Za dřívějších ředitelů chodí-
vala práce v účtárně hladce, bez křiku a sekatur,
všichni přednostové účtárny až dosud vždy vy-
stačili i s časem i s personálem. Teprve buko-
vinský virtuos vymohl si rozmnožení počtu
radů, zrušil nedělní klid, pro-
dloužil úřadní hodiny a vzdor tomu
všemu nemůže býti s prací hotov a to
při veškeré vřavě, spílání a hulákání, jimiž
se účtárna mnohdy rozléhá. — Ačkoliv ni-
komu z předřených úřadníků ani nenapadá
aby své vyčerpané sily přepínal ještě nějakou
mimořádnou praci, přece vydal p. Laifor nař-
zení, jímž se zakazuje úřadnictvu veškeré
vedlejší zaměstnání. To mu ovšem nevadí, aby
sebe zaměstnával vedlejším zaměstnáním, revisí
účtů místodritelské tiskárny, ovšem z pouho-
pouhé nezištné píle, vedle níž odměna 2000 K
ročně za tuto práci ani na váhu nepadá. Po-
měry v místodržitelské účtárně jsou podle toho,
aby k námaze přetížených úřadníků přidávaly
hořkosti a trpkosti, způsobené libovůlí a tvran-
stvím ředitele, jehož kvalifikace sestává sice ze
dvou vlastností arrogance a ignorance, ale Němci
stačí mnohdy až na nejvyšší příčli karriéry
úřadnické.
— Národní zřízení. Píše se nám: »Ná-
rodní radě, od níž nadějeme se brzké inicia-
tivy v zátežitosti národního zřizení, do-
voluji si doporučiti k uvážení následující řádky.
Vhodná organisace národní práce bude vyžado-
vati především hojnost a co možná stálý a
spolehlivý proud hmotných prostředků.
Němec
10
article
Vedle navržené už organisace národ-
niho kolku, myslím, že by nebyl na škodu
také ještě jiný způsob dobrovolné a mravné
zušlechtující národni daně. Nechť se zavadou
zvláštní malé pokladničky, jež by svéřeny byly
vlasteneckým domácnostem, rodinám, které by
si toho přály. Ať každodenně neb aspoň při
zvláštních příležitostech vkládala by rodina do
pokladničky malé peněžité dárky. Pokladnička
byla by číslována, čísla a jména majítelů měla
by ústřední sprava, po případě odbory v evidenci.
V domácnosti byla by pokladnička chována na
vhodném místě. Kdykoli pak kterýkoli člen ro-
diny mohl by drobnou částku postrádati, uště-
dřil by pokladnici. Často tak zcela malicherně
pohodime drobný peníz. Pokladnička by nás
upomenula, že lze i nejdrobnějšího užitečně vy-
naložiti. Hlavně u mládeže mělo by to velký
význam. V útlém mlád budil by se smysl pro
nezištnou obětavost a odvykalo by se i marné
plýtvání penězi. Při různých návštěvách mohli
by hosté romnožit malým dárkem rodinnou
ofěru národní. Pokladnička ponechala by se
rodině po celý rok. Před Novým rokem byly
by sbírány. Byla by to do rozpočtu národních
potřeb pěkná novoroční daň. Kdyby jen 5 zl.
průměrem bylo sneseno do pokladničky a jen
v 50.000 rodinách byly rozšířeny, dalo by
hezkou sumičku. Véc musila by vhodnou agi-
tací býti uvedena v obyčej, státi se imperativem
národní uvědomělosti. Nenáhlým, vytrvalým, Ječ
důsledným postupem bylo by tu lze pěkného
úspéchu dociliti«
— Kluby občanské. Občanský k l ub
na král. Hradčanech uspořádá ve středu
dne 6. ledna 1904 o půl 8. hod. večer v ho-
stinci p. Jana Cerhy v Loretanské ul. č. 173.IV.
členskou schůzi s následujícím programem:
a) záležitosti klubovní, b) volné návrhy.
Cerha
Hradčany
Loretanský ulice
11
article
— Rodinné zprávy. Došlo nás toto oznámení:
Zdeněk říáský hrabě z Thunů a Hohensteina, pána
obyvatel v Tyrolsku, zemský poslanec, generální ře-
ditel Hypoleční banky kral. českého, komtur řádu
Františká Josefa s hvézdou a t. d., a Josefina, říšská
hraběnka z Tbunů a Hohensteina, rozená říšská hra-
běnka z Thunů a Hohensteina, oznamují tímto nasta-
vající sňatek svého syna Lva, říšského hraběte z
Thunů a Hohensteina, pána a obyvatele v Tyroisku,
c. a k. setníka ve sporu generálního štábu, s uroze-
nou Hannou, baronessou z Beeszu a Chro-
stínu Církevní oddavky vykonány budou dne 16.
ledna 1904 o 11. hod. dop. v prelátní síni kláštera
Skotů ve Vídni. — Slečna Bohumila Dolen ská,
dcera hospodářského správce m. s. a p. Rudolf u-
chomei, tajemník okres. zastupitelstva kouřimského,
slaviti budou sňatek svůj dne 9. ledna 1904 o 11,
hod. dopolední ve chrámu sv. Štěpána v Kouřími
— Dary. Českoslovanské jednotě věnovala firma
J. L. Pultarova v Kolíně svůj registrator.
Zdeněk
Hohenstein
Františká
Josefin
Lev
Hanna
Skot
Dolen
Rudolf
svatý . Štěpán
Pultarův
Thun
Tyrolsko
Tbun
Vídeň
Kolín
Hypoleční banka
12
article
— Německá troufalost. Z Přívozu se sděluje:
V noci na den 27. prosince vraceli se z německého
domu v Moravské Ostravě do Přívozu v rozjařeném
stavu 4 němečtí mladíci a připíjeli si cestou z láhve
nějakou lihovinu. Když v Přívoze potkali 3 Čechy,
jdoucí ze Sokolovny a slyšeli, že mluví česky, vrhlí
se na ně a řvali: „Tschechischo Hunde!“ (Čeští psi!)
Jeden z Němců, úřadník severní dráhy Strache, počaí
do jednoho z Čechů mlátiti holí a již prvou ranou
rozbil mu hlavu tak, že napadený neprodleně celý
zhrocen byl krví. Češi Němcům jejich útok řádně
oplatili. Hrdinsky počínali si z Němců dva synové
továrníka a městského radního Hitzigratha, oba zá-
ložní poručíci. Dokud česká společnost nechala si na-
dávati a se tlouci, byli udatni, ale jakmile Češi uká-
zali, že se nebojí, oba Hitzigrathové dali se na útěk
a jeden z nich volal o pomoc — maminku. Srážce
této přítomen byl obecní strážník Sichoň, který viděl,
že česká společnost byla napadena. Když dostávali
výplatu Němci, oba Hitzigrathové štvali strážníka,
aby do Čechů sekal šavlí, Když strážník neupo-
slechl, Hitzigrathové vrhli se na něho; jeden pověsil
se mu kolem krku a druhý snažil se vyrvati mu
šavli, aby útočiti mohl na Čechy. Když se jim to
nezdařilo, dali se na útěk. O případu tomto učiněno
trestní oznámení u státního zastupitelství v Nov. Ji-
číně a o udatném chování se reservních poručíků
Hitzigrathů, kterým měla na pomoc přijíti maminka,
uvědoměno sborové velitelství v Krakově.
Čecho
Němec
Čech
Hitzigrath
Sichoň
Hitzigrathová
Ostrava
Čechy
Krakov
Tschechischo Hund