1
masthead
Strana 2. Číslo 22
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Dne 24 ledna 1900.
4
article
lionů marek. Ano jeden list opovídá, že bude po-
třebí dokonce — 2 a půl miliardy. Rozčilení, jaké
zmocnilo se německého poplatnictva, je z té příčiny
více než pochopitelno.
»Nebezpečná« činnost francouzských
kongregací. Židosocialistická vláda ve Francii,
jíž v čele stojí Waldeck a socialista Millerand,
obrátila nyní svou činnost ke spáse republiky, když
šťastně osvobodila žida Dreyfusa a odsoudila věrné
vlastence Derouléda a Guérina do žaláře, k nábo-
ženským kongregacím. Jde o to, aby těmto kon-
gregacím byla zapovězena »nebezpečná« jich činnost.
Na školách katolických ve Francii, které si kato-
líci sami vydržují, vyučovalo se r. 1899 přes 2 mi-
liony dítek do školy obecné povinných, 91 tisíc
studujících na školách středních a 10 tisíc mla-
díků na školách vysokých. Náklad na vyučování
to stál by státu aspoň 130 milionů franků. Roku
1899 ošetřovaly náboženské kongregace v nemoc-
nicích, útulních a sirotčincích 60 tisíc sirotků, 100
tisíc starců a 90 tisíc nemocných. Kdyby stát měl
se o tyto vyděděnce starati, potřeboval by ročně
aspoň 110 milionů franků. Náboženské kongregace
ve Francii mají však pouze 560 milionů franků.
jmění, což dá roční příjem nejvýše 30 mil. franků.
Waldeck
Millerand
Dreyfus
Derouléda
Guérin
Francie
5
article
Mnoho-li založili nemocnic, sirotčinců a útulen čer-
vení občané? Na pařížské burse koluje cenných
papírů v obnosu 80 tisíc milionů franků. Pařížská
bursa, jejíž hlavou jest žid Alphons Rotschild má
160krát více jmění, než veškeré náboženské kon-
gregace ve Francii. Židozednáři, kteří potlačili pa-
namský proces a milionových podvodníků nechali
na svobodě, obrátili svou zášť proti řeholím, aby
vlastní své podvody zakryli dle známé praktiky.
Před soudem v Paříži stojí nyní 12 assumptionistů,
kteří jsou obžalovaní z protirepublikánských agitací.
Státní návladní Bulot měl dlouhou řeč o bohatství
assumptionistů. Vyšetřování ukáže, co na obvinění
pravdy.
Rotschild
Bulot
Francie
Paříž
6
article
Generál Mercier. Příští neděli konána bude
v departementu Loire ve Francii volba senatora.
Kandidátem všech protirepublikánských stran je
tam generál Mercier. Jeho přívrženci namáhají
se ze všech sil, aby zabezpečili jeho zvolení.
Stejně, ale za účelem docela opáčným pracují jeho
odpůrci. V čelo jejich postavila se »Liga lidských
práv«. Vydala právě ku všem voličům jmenova-
ného departementu zvláštní provolání, ve kterémž
dokazuje, že generál Mercier dopustil se pěti zlo-
činů, pro něž by měl býti soudně stihán. Zločiny
ty jsou: 1. Tajné sdělení listin vojenskému soudu
z r. 1894, zařadění padělků do těchto listin (Psaní:
»Cette Canaille de D . . .) a zfalšovaný překlad
depeše Panizzardiho. 2. Zničení klamného komen-
táře, kterýž pořídil k těmto falešným listinám Paty
de Clam, za tím účelem, aby dle vlastního do-
znání generálova byla revise znemožněna. 3. Pokus
o to, aby před vojenským soudem v Rennesu vy-
líčen byl falešný překlad depeše Panizzardiho jako
správný a aby generál Chanoine byl zapleten ve
předivo lži, s čímž 4. spojena byla zároveň ne-
stoudná pomluva dřívějšího ministra zahraničních
záležitostí Hanotauxa. 5. Předsunování jiných ministrů,
Billota atd., aby jeho zločiny utajeny byly zrakům
veřejnosti Je prý proto generál Mercier trestný
1. pro zločin proti osobě třetího; 2. pro použití
padělku; 3. pro křivou přísahu a 4. pro odstranění
a roztržení listin, jež patřily k aktům ministerským
Bude-li míti toto provolání kýžený účinek čili nic,
jest dnes ještě nejisto; za to však jest neklamným
důkazem, že také dnes ještě pracují Dreyfusovci
plnou parou, aby se pomstili nenáviděnému gene-
rálu, kterémuž přičítají hlavní vinu, že chráněnec
jejich, vlastizrádce Dreyfus, byl od vojenského
soudu dvakráte odsouzen.
Mercier
jít clam
Chanoine
Dreyfus
Loira
Francie
Ligo lidský práv
Cette Canaille jít D
7
article
W. N. Ligin, tajný ruský rada a kurátor
varšavského školského obvodu, zemřel dne 19. t.
m. z nenadání ve Francii, kdež trávil svou dovo-
lenou. Ligin, jenž převzal roku 1896 správu jme-
novaného obvodu, byl od cara ustanoven k tomu,
aby působil na Poláky úkojně. Podařilo se mu to
také do jisté míry na poli školství. Ligin dobyl si
svou snášelivostí sympatií všech kruhů v kongre-
sovce. On to byl, jenž za studentských nepokojů
zachránil varšavské studenty před losem jejich mo-
skevských kollegů. Také jako učenec znám byl
Ligin za hranicemi své vlasti. Práce jeho vychá-
zely v knihách francouzské akdemie věd. Ligin bl
mužem teprvé 53letým.
V Italil zemřel dlouholetý předseda sněmovny
a senátu Domenico Farini. Týž byl po
dlouhá leta vojákem a účastnil se válečných vý-
prav v letech 1855 a 1866. Bojoval r. 1860 také
u Ankony, kdež vyznamenán byl za udatnost.
Španělský senát rokoval včera o návrhu
hr. Almenava, aby vláda a jenerálové, kteří se sú-
častnili války americké, byli pohnáni k zodpovědnosti.
Afganská otázka. Emir afganský Abdur-
rahman je těžce nemocen, smrt jeho čeká se
W N
Ligine
Polák
Farin
Emir
Abdur
Francie
senát
8
article
každým dnem. Zvláště s velikým napjetím hledí
k poslední jeho hodince Anglicko a Rusko. Zají-
mava je zpráva, jež v té příčině rozložila se právě
z Kalkuty po Evropě. Tvrdí na určito, že v Indii
považuje se za jisté, že hned po smrti emirově
bude rozřešena otázka afganská. Otázka tato skrývá
v sobě však otázku rusko-anglického soupeřství
před branami Indie. Rusko obsadí — tak aspoň
ubezpečuje kalkutský dopisovatel — ihned po smrti
emirově Herat a celou část Afganistanu, ležící na
sever od horského pásma Uirdukušského. Je to tak
zvaný afganský Turkestan. Anglicko zase, jakmile
doletí zvěst o smrti emirově do Kalkuty nebo do
Simly, vyšle své vojsko do Kabulu, obsadí jej,
zmocní se zároveň Kanduharu a třetí, průsmykem
Gomulským vyslanou výpravou obsadí Ghažni,
místo strategicky neobyčejné důležité. Anglicko by
si opatřilo následkem toho tak výhodné obrovské
postavení, že by Indie byla před všelikým vpádem
přes Afganistan na dohlednou dobu uchráněna. —
Ale bezpečná tato důvěra mohla by býti zmařena,
kdyby Rusům podařilo se získati nějakého pří-
stavu v perském zálivu. Znamenalo by
tudíž usazení se Rusů na perském zálivě obejití
opevnění, kteráž byla vybudována na ochranu Indie
na západní hranici. Rusko, jak známo, za tím cí-
lem již spěje a není žádné pochybnosti, že násled-
kem své příslovečné houževnatosti a vytrvalosti
cíle toho také dospěje.
Rus
Rusko
Evropa
Indie
Afghánistán
Kalkuta
Simla
perský záliv
9
article
Listy z Moravy.
Listy z Moravy.
(Původní dopis »Katolických Listů«.)
Morava
10
article
(Protestní schůze obchodnictva a živnostnictva v Kro-
měříži. — Zmizelé děvče. — Konference, — Činnost
spolková.)
L 1. — Dne 14. ledna t. r. sešlo se na mě-
šťanském nadsklepí v Kroměříži hojně obchodníků
a živnostníků, aby schůzí svou protestovali proti ná-
vrhu volební opravy do obchodní a živnostenské ko-
mory olomoucké, která ovšem pamatovala při svých
návrzích na to, aby zachovala si většinu německou
a zamezila do ní volbu střednímu a menšímu obchod-
nictvu a živnostnictvu. Schůzi předsedal p. Povondra,
obchodník v Kroměříži. Po velmi živém rokování
přijata resoluce, jíž shromáždění protestují proti návrhu
volební opravy olomoucké obchodní a živnostenské ko-
mory, kterýžto návrh, nejvýše nespravedlivý k české
národnosti a malovýrobcům a poplatníkům, jest na-
prosto nepřijatelným. Přítomní dovolávají se resolucí
ochrany českých poslanců a poukazují na návrhy,
učiněné ve příčině této Řemeslnicko-živnostenskou Be-
sedou v Kroměříži a důvěrnou schůzí veškerého živ-
nostnictva moravského, shromážděného v Kroměříži
r. 1898 schválené a přijaté Zemskou jednotou a mno-
hými poslanci.
Povondra
Kroměříž
živnostenský Be
11
article
Děvče 13leté, jež dne 18. t. m. se ztratilo, ne-
bylo z Hulína, ale z Kroměříže. Vypravuje se, že
zpronevěřilo vícekráte již peníze a ze strachu před
trestem uteklo z domu. Dosud se o něm neví. Ač
z českých rodičů, chodilo do školy německé, a tak da-
leko to přivedlo. Potom prý se děti české v něme-
ckých školách neznemra vňují!
V oktáv »Nejsv. Jména Ježíš« konal v Hulíně
vdp. P. Cibulka, rektor na posvátném Velehradě a
miláček lidu moravského konference odpoledne pro
panny a ženy, večer pro jinochy a muže. Konference
těšily se hojné návštěvě. Mnohé a mnohé osoby
súčastnily se sv. svátostí. Krásná tato jubilejní slav-
nost skončena v neděli, dne 21. t. m. odpoledne, kdy
udělil vdp. kazatel nesčetnému množství zbožných vě-
řících a účastníků pobožnosti plnomocné odpustkya
apoštolské požehnání. Na to zapělo vel. duchovenstvo
»Te Deum« a po uděleném požehnání rozcházel se
lid s mocnými, nesmazatelnými dojmy u vděčných
srdcích. Bůh žehnej a odplať všem, kdož tak vzácné
duchovní hody věřícím připravili a zaplať jim životem
věčným.
Ježíš
P Cibulka
Hulín
Kroměříž
Velehrad
T Deum
12
article
Ačkoliv příroda ledovými pouty spjala všecek
život, ač také lid přirozeně poután jest též jakousi
vnitřní pohnutkou více k odpočinku a nečinnosti, aby
sebral nové síly pro čas jarní a budoucí žeň, přece
neutuchl všecek vzmach života společenského.
Společenstvo řezníků a uzenářů zřídilo v Kro-
měříži moderní jatky nákladem asi 2 milionů zlatých.
Jatky tyto, všemi možnými moderními stoji opatřené,
budou povždy ozdobou města i také ozdobou oby-
vatelstva, zvláště jmenovaného společenstva, jež ote-
vření těchto jatek učinilo způsobem katolických mužů
hodným. Nejprve sloužena slavná mše sv. vdp. dě-
kanem Kaunem; po službách Božích kráčel malebný
průvod k jatkám, jež posvětil dp. Luska, kate cheta
měšť. škol Po svěcení proslovil dp. světitel a pak
purkmistr města Kroměříže dr. Pištěcký příslušné
řeči, po nichž odevzdal klíče p. zvěrolékaři Boučkovi.
Na to poraženo bylo dobytče p. Držálkem. Stavbu
provedl stavitel p. Drahoš v Kroměříži, stroje dodala
chvalně známá firma Ringhoffrova v Praze. Odpoledne
byla v hotelu Simonově slavnostní hostina.
Bož
Luska
doktor
Pištěcký
Bouček
Držálek
Simonův
Kroměříž
Praha
Ringhoffrov
13
article
Z celé východní a střední Moravy docházejí
zprávy o schůzích spolkových. V Řepčíně, kdež čte-
nářský a pěvecký spolek »Břetislav« konal valnou
hromadu, v níž m. j podávána zpráva o pohřeb-
ním fondu, do něhož každý člen přispívá jednou
pro vždy 2 zl. Jest to první spolek na Moravě, který
na tuto šťastnou myšlénku přišel a ji ve skutek u vedl
a přispívá takto ke slušnému a uctivému pohřbu
svých členů. Zajisté následování hodno.
V Olomouci koná v Pöttingeu přednášky pan
prof. Vincenc Prosek a v dámském odboru »Národní
jednoty« dr. Fišer přednášky pro ženy.
Na Vyškovsku činí se též miláček lidu našeho
vdp. Dr. Stojan, kterýž ve schůzi Katolicko politické
jednoty v neděli, dne 21. t. m. přednášel o tkalcov-
ském družstvu na Vyškovsku.
Číle druží se ku vzdělávacím snahám lidu mo-
ravského četná divadelní družstva, rozumí se i obli-
gátní masopustní plesy a zábavy, k nimž přistupuje
lid s dobrým srdcem a bodrou myslí. Neboť ne-
zapomíná dávati též Bohu, co jest Božího. Důkazem
toho jest přečetné účastenství, jenž lid má na missiích,
jakž svědčí o tom Dub u Olomouce, Kojetín, Hulín aj.
Břetislav
profesor
Prosek
doktor
Fišer
Stojan
Morava
Řepčín
Olomouc
Vyškovsko
Dub
Kojetín
Hulín
spolek na Morava
14
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
J. Exc. kníže-arcibiskup olomoucký
dr. Theodor Kohu věnoval dále tyto dary: Sub-
venci na stavbu farní budovy v Korytné 100 K, na
podporu křesť. tisku 100 K, spolkům ku vystavění
kostelů v Kloboukách, ve Starých Těchanovicích
(Slezsko), Žalči a Slavkově (Slezsko) 200 K. Na sy-
stemisování místa kooperatorského v Hradisku 50 K,
pro chudé žáky a studující v Binině, Těšíně a Písku
100 K, spolku »Zora« v Zábřehu 80 K, padporova-
címu spolku na vysoké škole zemědělské ve Vídni
100 K, dohromady 730 K.
* Ze služby soudní. Radové zemsk. soudu
Václav Novák a Antonín ryt. Forster jmeno-
váni rady vrchního zem. soudu s prominutím tax —
Rada zem. soudu v Praze Jan Chlum u příležitosti
odstoupení svého do výslužby jmenován radou vrch.
zem. soudu s prominutím tax.
*Osobní věstník uěitelský. Zemskou školní
radou ustanoveni byli: při školách měšťan-
ských: řiditelem: Václ. Žižka ve Vysokém Mýtě;
učitelem náboženství: dp. P. Fr. Kvíčera ve Dvoře
Králové; učiteli pokud se týče učitelkami: J. Jaček
v Rovensku (okr. turnovský), B. Zichova v Poděbra-
dech, J. Jandova v Staré Boleslavi (okr. karlínský),
A. Kofránek v Poděbradech, M. Tibitanzlova v Ko-
stelci n. Orlicí (okr. rychnovský), Č. Netušil v Daši-
cích (okr. pardubický); při školách obecných: ří-
dícími učiteli: L. Beneš v Tisové (okr. vysokomýtský),
A. Dočekal v Bestvíně (okr. chotěbořský), V. Zeman
v Budeníně (okr. sedlčanský), František Tirmantingr
v Bruchu (okr. duchcovský), K. Havlík v Nedomi-
cích (okr. karlínský), J. Matějka ve Voděradech (okr.
rychnovský), F. Novák v Nové Vsi (okr. příbramský),
J. Nemanský v Kuněticích (okr. pardubický), Jarosl.
doktor
Theodor Koha
Žalč
Novák
Antonín rýt
Forster
Chlum
Václ
Žižek
Kvíčera
J Jaček
Zichův
J Jandův
A Kofránek
M Tibitanzlův
L Beneš
A Dočekal
V Zeman
Tirmantingr
Bruch
K Havlík
J Matějek
F Novák
Jarosl
Klobouky
Stará Těchanovice
Slezsko
Slavkov
Binina
Těšín
Písek
Zábřeh
Vídeň
Praha
Vysoký Mýto
Dvůr Králové
Rovensko
Poděbro
Stará Boleslav
Poděbrady
ko
Orlice
Daša
Bestvín
Nedom
Voděrady
Nová ves
Kunětice
Zora
15
article
Švestka na Král. Vinohradech, J. Skuhravý tamže;
učitelem náboženství: P. Fr. Holeček v Strakoni-
cích; učiteli pokud se týče učitelkami: R. Ludmila
v Škrdlovicích (okr. chotěbořský), J. Semrád v Ho-
ješíně (okr. chotěbořský), K. Sobotka v Čachotíně
(okr. chotěbořský), Mar. Sadilova v Nepomuku (okr.
přeštický), A. Hašek v Železné (okr. kladenský), Ž.
Wittochova v Unhošti (okl. kladenský), F. Šimůnek
ve Dvoře Králové, J. Hovorka ve Zvoli (okr. kralové-
dvorský). A. Mayerova ve Volyni (okr. strakonický).
Fr. Hnilica v Kněževsi (okr. smíchovský), J. Kospert
v Černolicích (okr. smíchovský), B. Procházka v Stře-
šovicích (okr. smíchovský), F. Čadek ve Vel. Borku
(okr. mělnický), K. Michalička v Záboří (okr. měl-
nický), J. Robovský v Kněžicích (okr. mělnický), .
Švestka
Král
J Skuhravá
Holeček
J Semrád
K Sobotka
Sadilův
A Hašek
Ž Wittochův
F Šimůnek
J Hovorka
A Mayerův
František
Hnilica
J Kospert
Procházka
F Čadek
K Michalička
J Robovská
Strakoň
Škrdlovice
Čachotín
Mar
Nepomuk
Unhošť
Dvůr Králové
Zvol
Volyň
Kněževes
Černolice
Stra
Vela
Borek
Záboří
Kněžice
16
article
Hainz v Koutech (okr. poděbradský), B. Holubová
v Libni (okr. karlínský), F. Kozár v Bruchu (okr.
duchcovský), Št. Pitr v Radomyšli (okr. strakonický),
F. Machovec v Tuchově (okr. čáslavský), K. Krato-
chvíl v Hostoulicích (okr. čáslavský), J. Procházka
v Ronově (okr. čáslavský), Em. Schützner v Čelako-
vicích (okr. karlínský), Al. Rejman v Líbeznicích
(okr. karlínský), V. Zábrodský v Ličné (okr. rychnov-
ský), V. Suchánek v Lovni (okr. rychnovský), Josef
Landa na Smíchově, J. Košťálek tamže, Ad. Glasr
v Bílině (okr. duchcovský), A. Tyšler v Brocné (okr.
rychnovský), Č. Chytil v Dlažďově (okr. domažlický);
podučiteli, pokud se týče podučitelkami: Jan Kluh
v Chotěboři, J. Hořejší v Modletíně (okr. chotěboř-
ský), Zdeňka Salačova v Buštěhradě (okr. kladenský),
V. Holý v Poličce, Kumstadtova ve Dvoře Krá-
lové, J. Novák ve Zlíchově (okr. smíchovský), Rud.
Šafek v Jílovicích (okr. třeboňský), A. Langhamer
v Mnich. Hradišti, Rud. Černý ve Vokovicích (okr.
smíchovský), J. Švorc v Star. Benátkách (okr. mlado-
boleslavský), B. Briedlová v Předměřicích (okr. mlado
boleslavský), Fr. Chrasný v Lužci (okr. mělnický),
J. Charvát v Libici (okr. poděbradský), M. Hykešova
v Karlíně, M. Jindřichova tamže, Maris Šrámkova
Hainz
Kout
Holubová
F Kozár
Bruch
št
Pitr
F Machovec
K Krato
J Procházka
em
Schützner
Al
Rejman
V Zábrodský
V Suchánek
Landa
J Košťálek
Ada
A Tyšler
Chytil
Jan Kluh
J Hořejší
Salačův
V Holá
J Novák
A Langhamer
Černá
J Švorc
Chrasná
J Charvát
M Hykešův
Šrámkův
Libeň
Radomyšl
Tuchov
Hostoulice
Ronov
Čelako
Líbeznice
Ličný
Lovni
Smíchov
Bílina
Brocná
Dlažďov
Chotěboř
Modletín
Buštěhrad
Dvůr
Zlíchov
Jílovice
Vokovice
Benátky
Předměřice
Francie
Lužec
Libice
Karlín
Jindřichov