ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 46656530-71e2-11dc-a005-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 101, person 72, org 12, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 19. záři 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 259.
4 article
Naranní a odpol. listy předplácí se v Praze v admínislraei za mněsl na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou za měsí Hapr let. . . . . 7 K o0h ve flialkách 2K n0n na měsíe .. Pešton: a měst al na čtvrt leda ! : s drejí zisilkoa na měsle na čtvrt leta : . . K
Praha
5 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů. K situaci. Z Vídně, 19. září. Dneškem počíná k am paň zemských sněmů, která potrvá do poloviny listopadu, které doby, dle ohlášky vládní »Montagspresse«, sejde se opětně říša ká rada. Možno důvodně čekati, že v hlavním městě vévodství slezského bude mlti politika čelné místo a stanou se tam prud ke útoky jak na vládu vídeňskou, tak na vládu zemskou pro slovanské paral- lelky v Těšíně a Opavě. My Čechové nemáme příčiny, abychom se jakkoli stavěli po bok vlády buď vídeňské nebo slezské a to tím méně, ježto hr. Thun učinil vše, aby si českopolskou většinu vévodství slezského znepřátelil. Považu- jeme za jisté, že bude v době dozírn obětován Němeům, jakkoli se dnes ofíi ciosně ohlašuje, že kromě změn v bukovinských Černovicích a v Terstu jiná změna v politick zemské správě se nestane.
Montagspress Čecho Thun Vídeň Těšín Opava Černovice Terst
6 article
V křesťansko sociálním vládním pondělníku čteme tuto zajímavou apostrofu na Němce: »Fňukání pro paedagogia v Opavě a Těšíně je nepolitické. Kdyby se byl projekt slovanských parallelek rozbil, dovede přece každý slepý na- hmatat, že nic na světě není tak jisté, jako že by za 5 let Slezsko mělo dva samostatné slo- vanské ústavy učitelské. Co by při to m zl- skalo Němectví, nedovede normální rozum po- chopit. Jest tedy nejzvrácenější taktikou, vykři- kovati do světa, že styky Némců s vládou pro ústav opavský a těšínský musí se zhoršit. Při- rozeným způsobem měly by se styky ty po rozřešení, které vláda pro tuto věc našla, vlastně zlepšit. Nedovedeme si představit, že křesťansko sociálni strana dá se proto strhnouti k nepřátelství proti kabinetu Körbrovu. Ve Vídni, Dol. Rakousích alpských zemích přejí si, aby opavsko-těšínská afféra byla uznána za to, čím jest: za baga- Z Vídně, 19. září. V »Monta gspresse« »Montagsrevue« dr. Körber dává pojednávato zemských sněmech vůbec a sněmu království českého zvláště.
Němec Montagsrevue doktor Körber Opava Těšín Vídeň Dolo Rakousy
7 article
Co nejrozhodněji odsuzuje se takti- ka slovinských konservativeů n sněmu lublaňském a líčí se škody, jaké působí. Co nejrozhodněji odsuzuje se ob- strukční taktika česká na říšské radě. Proti obstrukční taktice německé na Anámu našem dr. Körber nemá slo va, proli télo netroufá si hlesnout, tu nazývá pro- stým důsledkem taktického postupu českého. Zasedání sněmu českého nelze prý činit příznivé předpovědi. Politické pod- mínky od poslední kampaně se nezlepšily. Projevy české většiny za prošlého léta nebyly takovými, aby se mohlo čekat, že napjetí po volí. Není příčiny domnívati se, že taktika na sněmu českém bude změněna. Obstrukční taktika obou tá- borů je tedy jistou. Sněm královstvi českého dostává však tím více politický význam, poněvadž v něm bude se ihned obrážeti o s u podzimního zasedání říšské rady- Vráti-li se čeští vůdcové se svým nesmiřitelným smýšlením, jaké mají na říšské radě, do snému. najdou tam také Němce v pevném odhodlání setrvati na obranné politice (!), která vlastní zemské sněmy činí spolutrpileiem bolestí cen- trálního parlamentu, v práci rušeného. Potom nastávající zasedání v Čechách nebude k ni- čemu než k důkazu, že strannická taktika a outrance zajde vlastní zbraní a že tedy stromy české obstrukce nerostou do nebe. Tedy: Německá obstrukce je obrannou, česká obstrukce dle vládního listu, drem. Körbrem inspirovaného, jest zločinem, stejně jako slovinská v Lublani. Stromy české obstrukce nesmějí růsti do nebe, tam smějí růs jenom stromy německé a za to jsou s nebe věnčeny a ozdobeny úspěchy na úče českého majetku právního.
doktor Körber Němec Čechy Lublaň
9 article Telegramy „Národních Listů.
Telegramy „Národních Listů. Královna anglická v Kodani. Z Kodaně, 18. září. (C.-B.) Královna an- glická a princezna Viktoria přibyly sem dnes na palubě královy yachty »Victoria aud Albert«. Byli uvitáni králem Kristianem králem Řeků a ostatními členy královské ro diny a dopraveni na zámek Bernstorfí. Sultánovo blahopřání královskými manželům italským. Z Cařihradu, 17. záři. (C.-B.) Sultán zasla italským královským manželům za příčinou na- rození následníka trůnu blahopřejný telegram. Zinověv u sultána ve slyšení. Z Cařihradu, 17. září. (C.-B.) Včerejší slyšení ruského velevyslance Zinověva bylo rázu velice přátelského. Politických otázek však dotčeno nebylo. Arménský komitét. Z Cařihradu, 18. září. Attentát učiněnýv měsíci červenci v Trapezuntu na arménského notábla Arabiana, jakož i výhružné listy na druhý den jemu doručené, vedly k vypátrání pobočné sekce mladíků arménského komitétu »Hinčate«. Proces proti nim vedený byl těchto dnech skončen. Čtyři obžalovaní byli od- souzeni k doživotnímu žaláři, 22 na patnáct let do žaláře, dva na deset let, dva na pět let a dva na dva roky do ža- láře. Pět obžalovaných bylo osvobozeno. Kromě toho jsou v Trapezuntu již po delší dobu ve vyšettování pro politické delikty ještě 92 osoby.
Victoria Albert Kristian Řek Zinověv Kodaň Cařihrad Trapezunt Viktoria
10 article
Řecké čety v Makedonii. Z Cařihradu, 18. září. (C.-B.) V sandžaku serlidžském (vilajelu monastýrského) objevila se ondy řecká povstalecká četa. Příchod této čety byl tureckým vyslancem v Alhěnách do Cařihradu ohlášen dříve ještě, než četa hra- nici překročila. Porta učinila za tou příčinou u řecké vlády námitky. Později překročila hra- nici jiná četa, čítající 100 mužů. Turecká vláda tedy svůj protest v Athénách obnovila. V poli tiekých kruzích zdejších soudí se, že zahájené hnutí řeckých čet bulharský revoluční komitét přiměje, aby svoji částečně zastavenou činnos zase v pohyb uvedl. Z Janova, 18. září. (C.-B.) Na náměst Humbertově udeřila včera skupin demonstrantů na policii, při čemž vypálena byla rána z revolveru. Poli cie vy- střelila na to na slepo. Z Pelrohradu, 18. září. (C.-B.) Ředitel de- partementu pro všeobecné záležitosti v mini- sterstvu vnitra, Stürmer, byl povolán do říšské rady. Stürmer byl počátkem roku 1904 pověřen revisemi ve Tveru, jež nařizeny byly následkem státnímu pořádku prý odporujícího jednán zemstva tamější gubernie. Z Haagu, 18. září. (C.-B.) Rozpočet p ro nizozemskou Východní Indii na r. 1905 vykazuje při úhrnné výši 1611/2 mill. schodek 14.5 mill. Vzhledem k tomu ohlašuje vláda zvýšení dovozného cla a zavedení daně z živností. Následkem politického stavu ve vý- chodní Asii má se městům Batavii, Meester Cornelisu a Buitenzorgu uděliti v námořních věcech samospráva. Z Ajaccia, 18. záři. (C. B.) Při dnešní volbě do senátu zvolen na místo zesnulého Maraceiola ministerský republikán Arěne 676 hlasy prol republikánu Decoriovi, jenž dostal 96 hlasů. Z Brizenu, 18. září. (C.-B.) Dnes konal se tu slavnostní nastolení knížete biskupa dra. Altenneisla za přítomnosti čelných hod nostů duchovních i světských.
Humbertův Stürmer Decori Makedonie Cařihrad Alhěny Atény Janov Pelrohrad Tver Haag Indie Batavie Ajaccio Brizen Meester Cornelis
11 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Žádné srážky. Z Petrohradu, 19. záři. (C.-B.) Úřadn zpráva. Generállieutenant Sacharov telegra- fuje generálnímu štábu ze dne včerejšího: Dne 16. a 17. září neudála se na celé frontě mand- žurské armády žádná srážka, Pozoruje se však, že přední voj japonský do sita značně posily, zejmena u vesnice Biano- pudze a na východní straně železné dráhy smě- rem k dolům jantajským. Očekávají se nové události. Z Londýna, 18. září (C. B.) »Reuterově kan celáři« oznamuje se z Mukdenu ze dne 15 září, že tam v brzce již očekávaj dalších válečných událostí. Prav se již, že Japonei postupují na vý chod. Armády obou stran se po únavách bitvy ljaojanské již zotavily. Válečná kořist. Z Tokia, 18. září. (C.-B.) »Reuterova kan- celář« oznamuje: Maršálek O jama ohlásil dnes ráno, že generál Oku v Ljaojanu zajal 13 Rusů. Oznamuje dále, že Japonci v Ljaojanu ukořistili 20 koní, 2288 pušek, 127 vozů na střelivo, 5892 granátů, 659.930 patron a hoj nost dříví, mouky, rýže, krmiva, všelikého ná- řadí a šatstva. Generál Kuroki ukořistil prý 40 koní a vozů na střelivo, 800 pušek, 300 granátů, 600.000 patron, telegrafní apparát různé nářadí a hojnost spíže. Kořisť, již Oku učinil, stojí prý za zřízení skladiště. Dopravní loď »Orele. Z Teulonu, 18. září. (C.-B.) Dopravn parník ruského Červeného kříže »Orel« odpluí do Barcelony, kde naloží uhlí a popluje pak dále do východní Asie. Vojenské úřady vyhoto- vily mu svědectví, že nemá na palubě žádného válečného materiálu.
Generállieutenant Sacharov Reuterův Japonei Maršálek Rus Japonec Kuroki Petrohrad Biano Londýn Mukden Pravy Tokio Teulon Barcelona Asie Kořisť Reuterův kana
12 article
Ruské obhlídky. Z Tokia, 18. září. (C-B.) [»Reuterova kancelář.«] Maršálek Oyama oznamuje: Ruské jízdní hlídky operují u Pančiapaua, Han- linpaua a Pasančiscu. Co den podnikají se ob- hlídkové jízdy do okolí Vulilajeu. Rusové za- ujali dvanáct mil dlouhou frontu směrem na Jintan, jež se nalezá tři mile od Tatanšanpaua Jejich jízda má jiné, temné šedé uniformy. Uhlí pro ruské lodi. Z Berlina, 18. září. (C.-B.) »Norddeutsche Allgemeine Zeitung« praví: Pařížský dopisovate londýnských »Times« opětuje tvrzení kteréhos časopisu, že němečtí dodavatelé zorganisovali zásobování ruského východomoř ského loďstva uhlim na plavbě do vý- chodní Asie a že se bude uhli přejímati v širém moři na přesně udaných a smluvených místech, jež známa jsou toliko císařům Mikulášovi a Vilémovi. Toto tvrzení je drzá nepravda. Dodá- vají-li němečtí příslušníci ruským válečným lodím uhlí, jest to jejich soukromý obeho na vlastní účet a nebezpečí, který dle obecného názoru mezinárodního práva přesné neutralitě nikterak se nepříčí, neboť státní nestran- nost zůstavuje soukromému ob. chodu úplnou volnost. Uhlí, o němž se tuto mluvi, je uhli anglické a o jeho určení nemohlo býti při nákupu v Cardiffu žádné pochybnosti. Jako se nemůže anglická vláda činiti zodpovědnou za prodej tohoto uhli, ne- sluší se uváděti jeho dodávaní ruským válečným lodím ve spojeni s německou vládou aneb do konce s německým císařem. (Ostatní telefonické a telegra fické zprávy viz na strané 3.)
Rus Mikuláš Vilém Tokio Oyama Vulilajeu Berlín Cardiff Reuterův kancelář Norddeutsche Allgemeine Zeitung Times
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Kníže Herbert Bismark zemřel. Ze statku Friedrichsruhe u Homburku do náší drát zvěsť o mukyplném skonu nejstaršího syna »železného kaneléře«. Zemřel včerao 1/4 na 11. hod. dopoledne. Smrt knižete Her- berta Bismarka nezčeří dnes ovšem již valné politické hladiny německé. Již před delší dobou přestal kníže Bismark zasahovati účinně do poli tiky pruské a německé a také když stál v čele důležitého státního úřadu německého jeho akce politické nebyly nijak směrodatny. Tehdejší hrabě Herbert Bismark byl jen vykonavatelem vůle otcovy, bezohledného muže »železa a krve«. Právě proto, že si byl jist passivnosti jeho. povolal jej starý kníže Bismark v čelo říšského tajemnictví pro zahraničné záležitosti. V úřadě tom udržel se Herbert ještě i nějaký čas po tragickém pádu otcově v r. 1890, uchýlil se ale později rovnéž na odpočinek. Obmezil se od té doby na arénu parlamentní, ale také tu zřídka kdy se slova ujimal, a když i v opposiei k té neb oné vládě se oetl, bývalo to z pravidla jen v jednotlivých otázkách a to namnoze v otáz- kách hospodářských. Jak u vlády tak v parla- mentu kníže Herbert stál na stanovisku konser- vativním. Po otci svém zdědil i úzkostlivou šetrnost finanční a nepochybně jmění otcovo značně rozmnožil. Nedosáhl ještě ani věku 55 lel. Narodil se 28. prosince 1849. Roku 1884 stal se vyslaneckým tajemníkem v Lon- dýně, rok na to vyslancem v Haagu, 1886 stát- ním tajemníkem a 1888 ministrem státním. By i členem říšského sněmu. Viléma II. prováze na jeho cestách do Říma, Petrohradu a Vídně.
Bismark Herbert Vilém II Homburk Lon Haag Řím Petrohrad Vídeň Friedrichsruhe
14 article
Před patnácti lety oženil se Herbert Bismark s hraběnkou Hoyosovou ve Vídni. Ke sňatku jeho přibyl tehdy do Vídně i kniže Bismark. jenž ale u přiležitosti té nebyl z ohledů na ber- linský dvůr rakouským císařem přijat, což vy- volalo té doby nejživější komentáře. Kníže Herbert Bismark zanechává několik dětí, mlad- šího bratra Vilěma a sestru starší Marii, pro vdanou za hraběle Ranízana. Z Friedrichsruhe, 18. září. (C.-B.) Kniže Herbert Bismark, který byl už v posled- ních dnech bez vědomi, zemřel po krátkém smrtelném zápasu, aniž by byl nabyl opěl vě- domí. Mrtvola bude pohřbena ve stře d dne 21. t. m. ve zdejším mausoleu. Došly již četné soustrastné telegramy, mezi jinými od el- saře Viléma a krále Eduarda angli ckého.
Bismark Hoyosová Vilěma Marie Vilém Eduard Vídeň Friedrichsruhe
15 article Manifestační schůze Polabi.
Manifestační schůze Polabi. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. L.«) Letošní katastrofa, zaviněná trvalým suchem postihla nejvíce žírné krajiny zlatého pruhu po- labského po celé jeho délce od Jaroměře ž pod Mělník a vyžaduje nutně mimořádnýeh opatření, by aspoň částečně se zmírnila. Těchto domáhají se veškeré vrstvy obyvatelstva, jež vyslovilo svá přání a návrhy nejprve v Bran- dýse nad Labem a včera učinilo tak také v Přelouči. Městská rada přeloučská svolala na včerejšek maniřestační schůzi Po- labí do velké dvorany záloženského domu by pojednalo se na ní o letošní neúrodě v Po labí a appellovalo se na urychlené zahájení regulačních a kanalisačních praci, by zamezila se nezaměstnanost a vyplývající z ní nouze a bída. Dvorana byla účastníky schůze, zavítavším k ní i ze vzdálených míst, četně navštívena zavítali k ní také poslanci: Josef Sokol, František Udržal, Josef Kudrnka v za- stoupení klubu svobodomyslných poslanců Josef Komárek, dále přednosta technické kanceláře zemědělské rady vrch. stav. rada pan Ant. Němec, v zast. obch. a živnost. komory v Praze universitní docent pan JUDr. Josel Gruber, Václav Pilař a Václav Váň a zast. »Středolabského komitétu«, v zast. král. města Kolína měst. rada p. Bayer, za město Sezemice starosta p. Čeněk Blahouš a nám. Václav Novotný aj.
Sokol Udržal Kudrnka Komárek Antonín Němec JUDr Josel Gruber Pilař Váň Bayer Blahouš Novotná Jaroměř Mělník Bran dýs nad Labe Přelouč Praha Kolín Sezemice technický kancelář zemědělský rada vrch
16 article
Delegáty vyslaly obce: Rosice, Blatnik Lany, St. Kolín, Živanice, Kojice, Řečany Trnávka, Lhota, Chvaletice, Lohenice, Labětln. Lab. Chrčice, Solmice a Břehy Nepřitomnost svoji omluvili: starosta města Pardubie poslanec p. JUDr. Ant. Formá nek. vrchní inženýr zem. výboru vodního oddělení Praze p. Josef Dlouhý a poslanci K Adá- mek z Hlinska, inž. Kaflan, JUDr. Pippich JUDr. Baxa. Omluvné přípisy zaslaly také zem- ský výbor a místodržitelství. Schůzi zahájil o 142. hodině odpolední sla- rosta města pan Josef Jelinek. Poukázav na dalekosáhlé následky letošního sucha pro všecky třídy obyvatelstva, pravil, že stav tento přimě městskou radu ke svolání schůze, by v čas učinila se vhodná opatření, která státi se mohou jen za účinné podpory státu a země. Když uvital přitomné, předseda připomenul že tato schůze jest jedině schůzí nouzovou, ni koli politickou a vyslovil přesvědčení, že vyzní jednomyslností shromážděného na ní Polabí. Posl. Josef Sokol připomíná, že poprv mluvi v novém pěkném sále záloženské budovy a vyslovuje přání, by všechno, co v něm ve prospěch pokročilého a snaživého města i v všeobecném národním prospěchu bude se kdy jednati, bylo zdárně splněno a přeje zejmena zdaru dnešní schůzi. Po lonské pohromě, postihnuvší třetinu Čech dostavilo se letošní sucho a hrůzou trnou všichni, nejen rolník, ale i ti, kleří jsou na něho odká zání, trnou, kdož v dobrých debách vycházel se svým skrovným služným, i u, kterým hroz nezaměstnanost. (Souhlas.)
JUDr Antonín Dlouhý Ing Pippich Baxa Jelinek Posl Sokol Rosice St . Kolín Živanice Kojice Řečany Trnávka Lhota Chvaletice Lohenice Labětln Chrčice Solmice Hlinsko Polabí Čechy Blatnik Lana vodní oddělený Praga
17 article
Lid se táže, kdo tu může zjednati pomoci ale odpověď je těžká. Kdo ji zjednal loni Známo, jak smutně dopadla. (Souhlas.) Bylo by jinak, kdybychom mohli říci, že jest vláda naše a naší ošetřovalelkou, ale ona naší nechce být a veřejně prohlašuje, že chce býti ochranitelkou cizího nadpráví. (Tak jest!) Ačkoli výsledek appellu na nynější vládu jest nejistý, přece si řečník přeje, aby přítomní ozvali se silně a mocně, aby vláda, kdyby chtěla býti nedoslýchavou, hlasu jejich přece slyšeti musila. (Výborně! Pollesk.) Rozhovor so letošní neúrodě v Po labí a o urychleném započetí regu- lačních a kanalisačních prací na středním Labi za účelem zame zení nezaměstnanosti dělnictva vzmáhající se nouze a bídy« za- hájil zástupce středolabského komitétu, jeho pokladník pan Pilař, který poukázal na zákon o vodních stavbách z roku 1901 a na úsile všech povolaných činitelů, by všechny pro- jekty vodní byly dohotoveny. V r. 1902 pro- hlásilo pak mimisterstvo obchodu, že pro první periodu stavební, totiž od počátku roku 1904 až 1912 má se na středním Labí prostavěti 25 millionů korun mimo zemský příspévek, který má činiti 121 z prostaveného obnosu.
Pilař
18 article
Projekt, jehož provádění mělo v r. 190 býti zahájeno, dotýká se velice území od Jaro měře až k Mělníku, jak řečník podrobně vy- světluje. Otázkou je, proč se práce tyto r. 1904 nezahájily. Vláda řekla, že se nemohou začiti, poněvadž projednání zemského zákona, kterým se mělo zajistiti 1212% zemského příspěvku, byl zmařen německou obstrukci. Dnes se však věc jinak utvářila, protože zemský výbor ze dne 14. t. m. rozhodl, že 1242% ze 4 millionů, jež se měly r. 1904 prostavěti, jest ochoten oka mžitě složiti. Na středním Labi v Čechách se r. 190 nic nestavělo, ale zahájeny byly práce na hor- ním Labi a sice v krajinách německých (Hlasy »To je to!«) a budou li práce tyto prováděny s takovou rychlostí, jako nyní, pak povodně v Polabí od Králové Hradce až ke Kolinu hroz velkým neštěstím, protože záplavy budou pak mnchem větší, nežli jsme jich kdy zažili. (Sou hlas.) Letošního sucha není na půl století pamě nika a jest jim postižen nejen rolník, ale i živ nostník, řemeslník a v největší míře náš dělný lid a jest obava, by nedostavil se hlad. (Tak jest!) A katastrofa tato jest v Polabí snad dva krát i třikráte tak velká, nežli v jiných kraji- nách. (Souhlas.) Ornice z polabských políuž po tolik let jest již za Hamburkem a při letoš- ním suchu neměla následkem toho z čeho čer pati výživu; proto v Polabí rolníci neměli nemají ničeho. (Tak jest.) Středolabské komité jako strážce zájmů polabských o tomto stavu dobře vědělo a proto již zakročilo: vyslalo deputaci k místodržiteli. sepsalo memorandum a poslalo je ministerstvu.
Mělník Labe Čechy Polabí Hradec Hamburk
19 article
Žádá v něm, aby k umírnění bidy a nouze na Polabí ministerstvem navržené práce na Labi prováděly se nyní alespoň jako práce z nouze. (Výborně ! Potlesk) Druhý zástupce Středolabského komitétu pan Václav Váňa konstatuje, že od roku 1868 nebylo v Polabí větší katastrofy, nežli jest letos a k tomu se ješté připojuje úplná stagnace prací regulačních, ač úprava a kanalisace Labe jsou jednou z největších prací na stole našich požadavků. Hlavní dva momenty, proč se práce tyto nezahájily, jsou politické a národnostn rozpory a výslednice naší zahraniční politiky což řečník zevrubně vysvětluje a lituje, že li chocení Němců nalezá u vlády více slechu, nežli upřímná slova a přání zástupců českého národa. (Tak jest.) V severních Čechách pracuje se na úpravě Labe, Metuje a Úpy, ale dolev českém kraji nedělá se nic. (Tak jest! Různé hlasy.) Vláda neměla by však zapomínati, že prameny státních příjmů nesmí vyschnouti, což musí se jí důrazně připomenouti, a zlatý pruh království českého zasluhuje největší pozornosti státní správy. (Souhlas.) Letošní katastrofou po- stiženo jest nejvíce Rakousko, v něm pak krá lovství české a v tomto zvláštním řízením osudu naše Polabí. Dle statistických dat sklizeno letos na celém světě měně pšenice o 151 milliono metrických centů, žita o 10 millionů a u ostat- ních hospodářských plodin, vyjma ječmene, do- padla tato čislice ještě nepříznivěji.
Váňa Němec Polabí Labe kanalizace Labe Čechy Metuje Úpa Rakousko český národ
20 article
V Polabí věnována v posledních letech ve liká péče okopaninám, z čehož vyvinul se v něm svérázný průmysl hospodářský. Jest v něm 70 eukrovarů surovaren, 3 velké raffinerie cukru, 3 velké lihovary a mnoho menších, 50 pivo varů, 60 velkých mlýnů, 3 velké továrny na kávové náhražky atd. Průmysl tento měl za ná- sledek, že povstaly v Polabí jiné podniky prů- myslové: 6 velkých sléváren železa a četné menší strojírny, raffinerie surového oleje, závody textilní a četná jiná menší a kvetouci městaa místa i obce hosti slušný počet živnostníků, pro které všechny hlavním dodavatelem a konsu- mentem jest rolník.
Polabí
21 article
Suchem trpěly také Uhry a nelze z nieh počítati na velký vývoz pšenice a tvrzení,ž by Amerika měla nadbytek obilí, není správné sklizeň pšenice dopadla v ní velmi bledě, kuku řice jest tam však lepší. Jaká bida na- Polabí dolehá, vysvítá z toho jak dopadla sklizeň: schodek u pšenice čin lelos 55 proc., u pícnin 63 proc., u hospodář ských průmyslových rostlin 70 proc. a u bram borů až 80 proe Že Polabí, jež nemůže si samo pomoci zasluhuje pomoci státní, vysvitá z následujícíeh číslic: plati se v něm daně z cukru 24 mill. z lihu 11, z piva 3, z pozemků 10, domovn daně 4, výdělkové 5 a daně z příjmů 1 mill. tudiž téměř třetina veškerých daní v Čechách. Z Přelouče, 18. září. V drobném prodejir ranní čí-lo o solě . . . za 8b odpole dní . . . za 2h Ve fllalkách na venkově ranní čílo. . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . Bh Inserá e platí ze hotově rapřel Přečplscení a inserty přijímná zdinlni- strace v Marinuské ulici č. 3 Tar nacházejí se ték rodales tiskáraa a ezpedice „ Káhsodnich Listů“. Rukopi vy se nevznesjl.
Such Uhry Polabí Čechy Přelouč Marinuský ulice Tara
22 article
Při letošní mimořádně krisi je proto třeba, aby mu byla také poskytnuta mimořádná pomoc. (Výborně ! Pollesk.) Předseda starosta pan Jelínek prohlašuje, že by bylo třeba, aby zástupci mistodržitelství a zemského výboru podali vysvětlení, proč ne- byly lefos zahájeny práce na Labi, ale že se na schůzi nedostavili. Přednosta technické kanceláře zemědělské rady vrch. staveb. rada p. Ant. Němec ob- jasňuje vznik zákona o vodních stavbách a investičního. S úpravou řek mělo se začíti r. 1904, ale nezačalo se, což do jisté míry dá se omluviti, přípravami; návrhy na úpravu do- spěly však již tak daleko, že při dobré vůli mohlo by se na mnohých místech započiti. Je tudíž na místě, by se práce tyto zahájily i bez nouzového momentu. Zemědělská rada bdí nad zájmy zeměděl- ství při pracích splavňovacích a regulačních, jejichž doplňovací čáslí jest program meliorační Když věnuje se tolik millionů na regulaci a kanalisaci, má se zároveň hleděti, aby se také povolilo, čeho jest zapotřebi k trvalému za- bezpečení úrody. (Výborně!) Na Přeloučsku provádí se hojně meliorač- ních projektů, na čemž město Přelouč i okoli jsou značně zúčastněny. Jest však zapotřebí, starati se, aby tyto meliorace co nejdříve se mohly uskutečniti, by stalo se tu v jejich zájmu něco mimořádného. Nechť urychli se jejich úřadní projednání a povolí se prostředky.
Jelínek Němec Labe Přeloučsko Přelouč technický kancelář zemědělský rada vrch
23 article
Jsou-li k tomu politické momenty překážkou, mohlo by se tu použíti také § 14. (Výborně!) Zásluhou p. poslance Kudrnky byl zemský meliorační fond z obnosu 20 000 napřed na 200.000 a nyní jest v rozpočtu vloženo 400.000 korun; peníze tyto má zemský výbor k dispo- sici, tak že na menší meliorace, zejmena sou- kromé a družstev může povolovati peníze bez přirážek. Řečník doporučuje, by se ve směru tomto pracovalo. (Výborně!) Pan posl. Udržal poukazuje, jak málo do- vedeme vyzískati výhod zákona melioračního; v ohledu tomto děje se poměrně velice málo na Přeloučsku. V melioračním zákoně má země- dělství zákon, který by mu mohl přiněsti lepšt výhody, nežli všechny nouzové akce, nebot může se jím pocíliti velkých trvalých úspěchů.
Kudrnka Udržal
24 article
Letošním suchem postiženo jest nejvíce království české, ale ministerský předseda je na inspekční cestu do — Haliče; ještě smut- nějším jest však zjev, že ministr orby sedi, ne- dbaje nouze a deputací, v zátiší v Alpách divá se tam na — neobyčejnou úrodu vína. (Různé hlasy.) Proto žádá řečník, by resoluce, jež se schválí, poslána byla také ministru orby, by se v Kalternu ze svého zátiší konečně pro- budil. (Výborně! Potlesk). Poslanec Komárek odporuje tvrzení poslance Udržala, že by se na Přeloučsku v ohledu me- lioračním velice málo dělo, naopak, na něma na Libáňsku dle zprávy zemědělské rady dělo se nejvíce. Vrchní stavební rada pan Němec prohla- šuje, že na Přeloučsku jest mnoho melioračních podniků, provedených i přípravených. Poslanec Udržal pravi, že mu poslanee Komárek nerozuměl. Řečník pravil, že na Pře- loučsku poměrně málo se děje a trvá na tom, co řekl, že s ohledem na terrain děje se málo a že mohlo by se díti více. Poslanec Kudraka vysvětluje vznik melio- račního fondu zemského. Podnět dala k němu okolnost, že z melioračního fondu říšského mohlo království české velice málo dostati. Zří- zením vlastního fondu stali jsme se do jisté míry neodvislými od vlády a umožnili úspěšné provádění meliorací. Do rozpočtu vřadéna také položka 30 000 korun na hospodářské vodo- vody; není tím řečeno, že by to nesiněla býti voda pitná, ale musí sloužiti též k účelům ho- spodářským. (Pochvala.) Když se ke slovu nikdo již nehlásil, navrhl dělník pan Bíža
Komárek Udržal Němec Kudrak Bíža Halič Alpy Přeloučsko
25 article
resoluci Zástupcové měst a obcí v Polabí, okresů pardubiekého, přeloučského a kolínského, shromážděni na schůzi poradní dne 18. září 1904 v král. komor. městě Přelouči, vyslech- nuvše zprávy poslanců a odborníků, činí ná- sledující slavnostní projev: Žírné kraje a luhy staroslavného našeho království českého postiženy jsou katastro- fální takměř zhoubou: dlouhotrvajícími, ne- pamětnými parny přivoděným suchem, jež ni- čivou mocí svojí i úrodný a bohatstvím sly- noucí kdysi „zlatý prut“ našeho Polabí pro- měnilo v pustinu a suchopár, obilí spražilo, píci veškeru takměř v zárodku zničilo, úrodu ovoce a jiných k obživě chudého lidu nejnut- nějších plodin nepoměrně zmenšilo — tak že hospodářský i zemědělský rozvrat rozsahu ohromného a tím nezbytně i úpadek prů- myslu, obchodů a podniků živnostenských přivoděn býti musl. Však hroznější všech těchto běd a ran jest krajně hrozící stav tisíců dělného a nema- jetného lidu, jenž následkem panující neúrody a z těto vyplývající nepoměrnou ztrátou práce a zaměstnanosti, ať v podnicích rolnických, průmyslových neb živnostenských — jisté bídě a nouzi s hrůzou a beznadějně vstříe pohlíží. A v této kritické době nelze dovolávati se ani pomoci jedinců, ani obcí, ba ani země samé — jež rovněž stále stoupajícími dávkami veřejnými po dlouhou řadu let jsou vysíleny —v této kritické době má, ba musí pomoci je- dině stát. A učiniti tak jest povinností státu nejen s ohledem na krajní a neodvratné nebezpeči nouze a bídy, hrozící tisicům nemajetného a dělného lidu — ale i s ohledem na hrozíci úpadek nejpoplatnějších tříd obyvatelstva: rolnictva, obchodnictva a živnostnictva, o je-
Polabí Přelouč