1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v ponděli dne 19. záři 1904.
Praha
4
article
Naranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v admínislraei
za mněsl
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
za měsí
Hapr let. . . . . 7 K o0h
ve flialkách
2K n0n
na měsíe ..
Pešton:
a měst
al
na čtvrt leda ! :
s drejí zisilkoa
na měsle
na čtvrt leta : . . K
Praha
5
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
K situaci.
Z Vídně, 19. září. Dneškem počíná k am
paň zemských sněmů, která potrvá do
poloviny listopadu, které doby, dle ohlášky vládní
»Montagspresse«, sejde se opětně říša ká
rada. Možno důvodně čekati, že v hlavním
městě vévodství slezského bude mlti
politika čelné místo a stanou se tam prud ke
útoky jak na vládu vídeňskou, tak
na vládu zemskou pro slovanské paral-
lelky v Těšíně a Opavě. My Čechové nemáme
příčiny, abychom se jakkoli stavěli po bok vlády
buď vídeňské nebo slezské a to tím méně, ježto
hr. Thun učinil vše, aby si českopolskou
většinu vévodství slezského znepřátelil. Považu-
jeme za jisté, že bude v době dozírn
obětován Němeům, jakkoli se dnes ofíi
ciosně ohlašuje, že kromě změn v bukovinských
Černovicích a v Terstu jiná změna v politick
zemské správě se nestane.
Montagspress
Čecho
Thun
Vídeň
Těšín
Opava
Černovice
Terst
6
article
V křesťansko sociálním vládním pondělníku
čteme tuto zajímavou apostrofu na Němce:
»Fňukání pro paedagogia v Opavě a Těšíně
je nepolitické. Kdyby se byl projekt slovanských
parallelek rozbil, dovede přece každý slepý na-
hmatat, že nic na světě není tak jisté, jako že
by za 5 let Slezsko mělo dva samostatné slo-
vanské ústavy učitelské. Co by při to m zl-
skalo Němectví, nedovede normální rozum po-
chopit. Jest tedy nejzvrácenější taktikou, vykři-
kovati do světa, že styky Némců s vládou pro
ústav opavský a těšínský musí se zhoršit. Při-
rozeným způsobem měly by se
styky ty po rozřešení, které vláda
pro tuto věc našla, vlastně zlepšit.
Nedovedeme si představit, že křesťansko sociálni
strana dá se proto strhnouti k nepřátelství proti
kabinetu Körbrovu. Ve Vídni, Dol. Rakousích
alpských zemích přejí si, aby opavsko-těšínská
afféra byla uznána za to, čím jest: za baga-
Z Vídně, 19. září. V »Monta gspresse«
»Montagsrevue« dr. Körber dává pojednávato
zemských sněmech vůbec a sněmu
království českého zvláště.
Němec
Montagsrevue
doktor
Körber
Opava
Těšín
Vídeň
Dolo
Rakousy
7
article
Co nejrozhodněji odsuzuje se takti-
ka slovinských konservativeů n
sněmu lublaňském a líčí se škody,
jaké působí. Co nejrozhodněji odsuzuje se ob-
strukční taktika česká na říšské
radě. Proti obstrukční taktice německé na
Anámu našem dr. Körber nemá slo va,
proli télo netroufá si hlesnout, tu nazývá pro-
stým důsledkem taktického postupu českého.
Zasedání sněmu českého nelze prý činit
příznivé předpovědi. Politické pod-
mínky od poslední kampaně se nezlepšily.
Projevy české většiny za prošlého léta nebyly
takovými, aby se mohlo čekat, že napjetí po
volí. Není příčiny domnívati se, že taktika na
sněmu českém bude změněna.
Obstrukční taktika obou tá-
borů je tedy jistou. Sněm královstvi
českého dostává však tím více politický význam,
poněvadž v něm bude se ihned obrážeti o s u
podzimního zasedání říšské rady-
Vráti-li se čeští vůdcové se svým nesmiřitelným
smýšlením, jaké mají na říšské radě, do snému.
najdou tam také Němce v pevném odhodlání
setrvati na obranné politice (!), která vlastní
zemské sněmy činí spolutrpileiem bolestí cen-
trálního parlamentu, v práci rušeného. Potom
nastávající zasedání v Čechách nebude k ni-
čemu než k důkazu, že strannická taktika
a outrance zajde vlastní zbraní a že tedy stromy
české obstrukce nerostou do nebe.
Tedy: Německá obstrukce je obrannou,
česká obstrukce dle vládního listu, drem.
Körbrem inspirovaného, jest zločinem, stejně
jako slovinská v Lublani. Stromy české obstrukce
nesmějí růsti do nebe, tam smějí růs
jenom stromy německé a za to jsou
s nebe věnčeny a ozdobeny úspěchy na úče
českého majetku právního.
doktor
Körber
Němec
Čechy
Lublaň
9
article
Telegramy „Národních Listů.
Telegramy „Národních Listů.
Královna anglická v Kodani.
Z Kodaně, 18. září. (C.-B.) Královna an-
glická a princezna Viktoria přibyly sem
dnes na palubě královy yachty »Victoria aud
Albert«. Byli uvitáni králem Kristianem
králem Řeků a ostatními členy královské ro
diny a dopraveni na zámek Bernstorfí.
Sultánovo blahopřání královskými manželům
italským.
Z Cařihradu, 17. záři. (C.-B.) Sultán zasla
italským královským manželům za příčinou na-
rození následníka trůnu blahopřejný telegram.
Zinověv u sultána ve slyšení.
Z Cařihradu, 17. září. (C.-B.) Včerejší
slyšení ruského velevyslance Zinověva bylo
rázu velice přátelského. Politických otázek však
dotčeno nebylo.
Arménský komitét.
Z Cařihradu, 18. září. Attentát učiněnýv
měsíci červenci v Trapezuntu na arménského
notábla Arabiana, jakož i výhružné listy na
druhý den jemu doručené, vedly k vypátrání
pobočné sekce mladíků arménského komitétu
»Hinčate«. Proces proti nim vedený byl
těchto dnech skončen. Čtyři obžalovaní byli od-
souzeni k doživotnímu žaláři, 22 na
patnáct let do žaláře, dva na deset let,
dva na pět let a dva na dva roky do ža-
láře. Pět obžalovaných bylo osvobozeno. Kromě
toho jsou v Trapezuntu již po delší dobu ve
vyšettování pro politické delikty ještě 92 osoby.
Victoria
Albert
Kristian
Řek
Zinověv
Kodaň
Cařihrad
Trapezunt
Viktoria
10
article
Řecké čety v Makedonii.
Z Cařihradu, 18. září. (C.-B.) V sandžaku
serlidžském (vilajelu monastýrského) objevila se
ondy řecká povstalecká četa. Příchod
této čety byl tureckým vyslancem v Alhěnách
do Cařihradu ohlášen dříve ještě, než četa hra-
nici překročila. Porta učinila za tou příčinou
u řecké vlády námitky. Později překročila hra-
nici jiná četa, čítající 100 mužů. Turecká vláda
tedy svůj protest v Athénách obnovila. V poli
tiekých kruzích zdejších soudí se, že zahájené
hnutí řeckých čet bulharský revoluční komitét
přiměje, aby svoji částečně zastavenou činnos
zase v pohyb uvedl.
Z Janova, 18. září. (C.-B.) Na náměst
Humbertově udeřila včera skupin
demonstrantů na policii, při čemž
vypálena byla rána z revolveru. Poli cie vy-
střelila na to na slepo.
Z Pelrohradu, 18. září. (C.-B.) Ředitel de-
partementu pro všeobecné záležitosti v mini-
sterstvu vnitra, Stürmer, byl povolán do říšské
rady. Stürmer byl počátkem roku 1904 pověřen
revisemi ve Tveru, jež nařizeny byly následkem
státnímu pořádku prý odporujícího jednán
zemstva tamější gubernie.
Z Haagu, 18. září. (C.-B.) Rozpočet p ro
nizozemskou Východní Indii na
r. 1905 vykazuje při úhrnné výši 1611/2 mill.
schodek 14.5 mill. Vzhledem k tomu ohlašuje
vláda zvýšení dovozného cla a zavedení daně
z živností. Následkem politického stavu ve vý-
chodní Asii má se městům Batavii, Meester
Cornelisu a Buitenzorgu uděliti v námořních
věcech samospráva.
Z Ajaccia, 18. záři. (C. B.) Při dnešní volbě
do senátu zvolen na místo zesnulého Maraceiola
ministerský republikán Arěne 676 hlasy prol
republikánu Decoriovi, jenž dostal 96 hlasů.
Z Brizenu, 18. září. (C.-B.) Dnes konal
se tu slavnostní nastolení knížete biskupa dra.
Altenneisla za přítomnosti čelných hod
nostů duchovních i světských.
Humbertův
Stürmer
Decori
Makedonie
Cařihrad
Alhěny
Atény
Janov
Pelrohrad
Tver
Haag
Indie
Batavie
Ajaccio
Brizen
Meester Cornelis
11
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Žádné srážky.
Z Petrohradu, 19. záři. (C.-B.) Úřadn
zpráva. Generállieutenant Sacharov telegra-
fuje generálnímu štábu ze dne včerejšího: Dne
16. a 17. září neudála se na celé frontě mand-
žurské armády žádná srážka, Pozoruje se
však, že přední voj japonský do sita
značně posily, zejmena u vesnice Biano-
pudze a na východní straně železné dráhy smě-
rem k dolům jantajským.
Očekávají se nové události.
Z Londýna, 18. září (C. B.) »Reuterově kan
celáři« oznamuje se z Mukdenu ze dne 15
září, že tam v brzce již očekávaj
dalších válečných událostí. Prav
se již, že Japonei postupují na vý
chod. Armády obou stran se po únavách bitvy
ljaojanské již zotavily.
Válečná kořist.
Z Tokia, 18. září. (C.-B.) »Reuterova kan-
celář« oznamuje: Maršálek O jama ohlásil dnes
ráno, že generál Oku v Ljaojanu zajal 13
Rusů. Oznamuje dále, že Japonci v Ljaojanu
ukořistili 20 koní, 2288 pušek, 127 vozů na
střelivo, 5892 granátů, 659.930 patron a hoj
nost dříví, mouky, rýže, krmiva, všelikého ná-
řadí a šatstva. Generál Kuroki ukořistil prý
40 koní a vozů na střelivo, 800 pušek, 300
granátů, 600.000 patron, telegrafní apparát
různé nářadí a hojnost spíže. Kořisť, již Oku
učinil, stojí prý za zřízení skladiště.
Dopravní loď »Orele.
Z Teulonu, 18. září. (C.-B.) Dopravn
parník ruského Červeného kříže »Orel« odpluí
do Barcelony, kde naloží uhlí a popluje pak
dále do východní Asie. Vojenské úřady vyhoto-
vily mu svědectví, že nemá na palubě žádného
válečného materiálu.
Generállieutenant Sacharov
Reuterův
Japonei
Maršálek
Rus
Japonec
Kuroki
Petrohrad
Biano
Londýn
Mukden
Pravy
Tokio
Teulon
Barcelona
Asie
Kořisť
Reuterův kana
12
article
Ruské obhlídky.
Z Tokia, 18. září. (C-B.) [»Reuterova
kancelář.«] Maršálek Oyama oznamuje: Ruské
jízdní hlídky operují u Pančiapaua, Han-
linpaua a Pasančiscu. Co den podnikají se ob-
hlídkové jízdy do okolí Vulilajeu. Rusové za-
ujali dvanáct mil dlouhou frontu směrem na
Jintan, jež se nalezá tři mile od Tatanšanpaua
Jejich jízda má jiné, temné šedé uniformy.
Uhlí pro ruské lodi.
Z Berlina, 18. září. (C.-B.) »Norddeutsche
Allgemeine Zeitung« praví: Pařížský dopisovate
londýnských »Times« opětuje tvrzení kteréhos
časopisu, že němečtí dodavatelé zorganisovali
zásobování ruského východomoř
ského loďstva uhlim na plavbě do vý-
chodní Asie a že se bude uhli přejímati v širém
moři na přesně udaných a smluvených místech,
jež známa jsou toliko císařům Mikulášovi a
Vilémovi. Toto tvrzení je drzá nepravda. Dodá-
vají-li němečtí příslušníci ruským válečným lodím
uhlí, jest to jejich soukromý obeho
na vlastní účet a nebezpečí, který dle obecného
názoru mezinárodního práva přesné neutralitě
nikterak se nepříčí, neboť státní nestran-
nost zůstavuje soukromému ob.
chodu úplnou volnost. Uhlí, o němž
se tuto mluvi, je uhli anglické a o jeho
určení nemohlo býti při nákupu v Cardiffu žádné
pochybnosti. Jako se nemůže anglická vláda
činiti zodpovědnou za prodej tohoto uhli, ne-
sluší se uváděti jeho dodávaní ruským válečným
lodím ve spojeni s německou vládou aneb do
konce s německým císařem.
(Ostatní telefonické a telegra fické zprávy viz
na strané 3.)
Rus
Mikuláš
Vilém
Tokio
Oyama
Vulilajeu
Berlín
Cardiff
Reuterův kancelář
Norddeutsche Allgemeine Zeitung
Times
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Kníže Herbert Bismark zemřel.
Ze statku Friedrichsruhe u Homburku do
náší drát zvěsť o mukyplném skonu nejstaršího
syna »železného kaneléře«. Zemřel včerao
1/4 na 11. hod. dopoledne. Smrt knižete Her-
berta Bismarka nezčeří dnes ovšem již valné
politické hladiny německé. Již před delší dobou
přestal kníže Bismark zasahovati účinně do poli
tiky pruské a německé a také když stál v čele
důležitého státního úřadu německého jeho akce
politické nebyly nijak směrodatny. Tehdejší hrabě
Herbert Bismark byl jen vykonavatelem vůle
otcovy, bezohledného muže »železa a krve«.
Právě proto, že si byl jist passivnosti jeho.
povolal jej starý kníže Bismark v čelo říšského
tajemnictví pro zahraničné záležitosti. V úřadě
tom udržel se Herbert ještě i nějaký čas po
tragickém pádu otcově v r. 1890, uchýlil se
ale později rovnéž na odpočinek. Obmezil se
od té doby na arénu parlamentní, ale také tu
zřídka kdy se slova ujimal, a když i v opposiei
k té neb oné vládě se oetl, bývalo to z pravidla
jen v jednotlivých otázkách a to namnoze v otáz-
kách hospodářských. Jak u vlády tak v parla-
mentu kníže Herbert stál na stanovisku konser-
vativním. Po otci svém zdědil i úzkostlivou
šetrnost finanční a nepochybně jmění otcovo
značně rozmnožil. Nedosáhl ještě ani věku
55 lel. Narodil se 28. prosince 1849. Roku
1884 stal se vyslaneckým tajemníkem v Lon-
dýně, rok na to vyslancem v Haagu, 1886 stát-
ním tajemníkem a 1888 ministrem státním. By
i členem říšského sněmu. Viléma II. prováze
na jeho cestách do Říma, Petrohradu a Vídně.
Bismark
Herbert
Vilém II
Homburk
Lon
Haag
Řím
Petrohrad
Vídeň
Friedrichsruhe
14
article
Před patnácti lety oženil se Herbert Bismark
s hraběnkou Hoyosovou ve Vídni. Ke sňatku
jeho přibyl tehdy do Vídně i kniže Bismark.
jenž ale u přiležitosti té nebyl z ohledů na ber-
linský dvůr rakouským císařem přijat, což vy-
volalo té doby nejživější komentáře. Kníže
Herbert Bismark zanechává několik dětí, mlad-
šího bratra Vilěma a sestru starší Marii, pro
vdanou za hraběle Ranízana.
Z Friedrichsruhe, 18. září. (C.-B.) Kniže
Herbert Bismark, který byl už v posled-
ních dnech bez vědomi, zemřel po krátkém
smrtelném zápasu, aniž by byl nabyl opěl vě-
domí. Mrtvola bude pohřbena ve stře d
dne 21. t. m. ve zdejším mausoleu. Došly již
četné soustrastné telegramy, mezi jinými od el-
saře Viléma a krále Eduarda angli
ckého.
Bismark
Hoyosová
Vilěma
Marie
Vilém
Eduard
Vídeň
Friedrichsruhe
15
article
Manifestační schůze Polabi.
Manifestační schůze Polabi.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. L.«)
Letošní katastrofa, zaviněná trvalým suchem
postihla nejvíce žírné krajiny zlatého pruhu po-
labského po celé jeho délce od Jaroměře ž
pod Mělník a vyžaduje nutně mimořádnýeh
opatření, by aspoň částečně se zmírnila. Těchto
domáhají se veškeré vrstvy obyvatelstva, jež
vyslovilo svá přání a návrhy nejprve v Bran-
dýse nad Labem a včera učinilo tak také
v Přelouči.
Městská rada přeloučská svolala
na včerejšek maniřestační schůzi Po-
labí do velké dvorany záloženského domu
by pojednalo se na ní o letošní neúrodě v Po
labí a appellovalo se na urychlené zahájení
regulačních a kanalisačních praci, by zamezila
se nezaměstnanost a vyplývající z ní nouze
a bída.
Dvorana byla účastníky schůze, zavítavším
k ní i ze vzdálených míst, četně navštívena
zavítali k ní také poslanci: Josef Sokol,
František Udržal, Josef Kudrnka v za-
stoupení klubu svobodomyslných poslanců
Josef Komárek, dále přednosta technické
kanceláře zemědělské rady vrch. stav. rada pan
Ant. Němec, v zast. obch. a živnost. komory
v Praze universitní docent pan JUDr. Josel
Gruber, Václav Pilař a Václav Váň a
zast. »Středolabského komitétu«, v zast. král.
města Kolína měst. rada p. Bayer, za město
Sezemice starosta p. Čeněk Blahouš a nám.
Václav Novotný aj.
Sokol
Udržal
Kudrnka
Komárek
Antonín
Němec
JUDr
Josel Gruber
Pilař
Váň
Bayer
Blahouš
Novotná
Jaroměř
Mělník
Bran
dýs nad Labe
Přelouč
Praha
Kolín
Sezemice
technický kancelář zemědělský rada vrch
16
article
Delegáty vyslaly obce: Rosice, Blatnik
Lany, St. Kolín, Živanice, Kojice, Řečany
Trnávka, Lhota, Chvaletice, Lohenice, Labětln.
Lab. Chrčice, Solmice a Břehy
Nepřitomnost svoji omluvili: starosta města
Pardubie poslanec p. JUDr. Ant. Formá nek.
vrchní inženýr zem. výboru vodního oddělení
Praze p. Josef Dlouhý a poslanci K Adá-
mek z Hlinska, inž. Kaflan, JUDr. Pippich
JUDr. Baxa. Omluvné přípisy zaslaly také zem-
ský výbor a místodržitelství.
Schůzi zahájil o 142. hodině odpolední sla-
rosta města pan Josef Jelinek. Poukázav na
dalekosáhlé následky letošního sucha pro všecky
třídy obyvatelstva, pravil, že stav tento přimě
městskou radu ke svolání schůze, by v čas
učinila se vhodná opatření, která státi se mohou
jen za účinné podpory státu a země.
Když uvital přitomné, předseda připomenul
že tato schůze jest jedině schůzí nouzovou, ni
koli politickou a vyslovil přesvědčení, že vyzní
jednomyslností shromážděného na ní Polabí.
Posl. Josef Sokol připomíná, že poprv
mluvi v novém pěkném sále záloženské budovy
a vyslovuje přání, by všechno, co v něm ve
prospěch pokročilého a snaživého města i v
všeobecném národním prospěchu bude se kdy
jednati, bylo zdárně splněno a přeje zejmena
zdaru dnešní schůzi.
Po lonské pohromě, postihnuvší třetinu Čech
dostavilo se letošní sucho a hrůzou trnou všichni,
nejen rolník, ale i ti, kleří jsou na něho odká
zání, trnou, kdož v dobrých debách vycházel
se svým skrovným služným, i u, kterým hroz
nezaměstnanost. (Souhlas.)
JUDr
Antonín
Dlouhý
Ing
Pippich
Baxa
Jelinek
Posl
Sokol
Rosice
St . Kolín
Živanice
Kojice
Řečany Trnávka
Lhota
Chvaletice
Lohenice
Labětln
Chrčice
Solmice
Hlinsko
Polabí
Čechy
Blatnik Lana
vodní oddělený Praga
17
article
Lid se táže, kdo tu může zjednati pomoci
ale odpověď je těžká. Kdo ji zjednal loni
Známo, jak smutně dopadla. (Souhlas.) Bylo by
jinak, kdybychom mohli říci, že jest vláda naše
a naší ošetřovalelkou, ale ona naší nechce být
a veřejně prohlašuje, že chce býti ochranitelkou
cizího nadpráví. (Tak jest!)
Ačkoli výsledek appellu na nynější vládu
jest nejistý, přece si řečník přeje, aby přítomní
ozvali se silně a mocně, aby vláda, kdyby
chtěla býti nedoslýchavou, hlasu jejich přece
slyšeti musila. (Výborně! Pollesk.)
Rozhovor so letošní neúrodě v Po
labí a o urychleném započetí regu-
lačních a kanalisačních prací na
středním Labi za účelem zame
zení nezaměstnanosti dělnictva
vzmáhající se nouze a bídy« za-
hájil zástupce středolabského komitétu, jeho
pokladník pan Pilař, který poukázal na zákon
o vodních stavbách z roku 1901 a na úsile
všech povolaných činitelů, by všechny pro-
jekty vodní byly dohotoveny. V r. 1902 pro-
hlásilo pak mimisterstvo obchodu, že pro první
periodu stavební, totiž od počátku roku 1904
až 1912 má se na středním Labí prostavěti 25
millionů korun mimo zemský příspévek, který
má činiti 121 z prostaveného obnosu.
Pilař
18
article
Projekt, jehož provádění mělo v r. 190
býti zahájeno, dotýká se velice území od Jaro
měře až k Mělníku, jak řečník podrobně vy-
světluje. Otázkou je, proč se práce tyto r. 1904
nezahájily. Vláda řekla, že se nemohou začiti,
poněvadž projednání zemského zákona, kterým
se mělo zajistiti 1212% zemského příspěvku, byl
zmařen německou obstrukci. Dnes se však věc
jinak utvářila, protože zemský výbor ze dne
14. t. m. rozhodl, že 1242% ze 4 millionů, jež
se měly r. 1904 prostavěti, jest ochoten oka
mžitě složiti.
Na středním Labi v Čechách se r. 190
nic nestavělo, ale zahájeny byly práce na hor-
ním Labi a sice v krajinách německých (Hlasy
»To je to!«) a budou li práce tyto prováděny
s takovou rychlostí, jako nyní, pak povodně
v Polabí od Králové Hradce až ke Kolinu hroz
velkým neštěstím, protože záplavy budou pak
mnchem větší, nežli jsme jich kdy zažili. (Sou
hlas.)
Letošního sucha není na půl století pamě
nika a jest jim postižen nejen rolník, ale i živ
nostník, řemeslník a v největší míře náš dělný
lid a jest obava, by nedostavil se hlad. (Tak
jest!) A katastrofa tato jest v Polabí snad dva
krát i třikráte tak velká, nežli v jiných kraji-
nách. (Souhlas.) Ornice z polabských políuž
po tolik let jest již za Hamburkem a při letoš-
ním suchu neměla následkem toho z čeho čer
pati výživu; proto v Polabí rolníci neměli
nemají ničeho. (Tak jest.)
Středolabské komité jako strážce zájmů
polabských o tomto stavu dobře vědělo a proto
již zakročilo: vyslalo deputaci k místodržiteli.
sepsalo memorandum a poslalo je ministerstvu.
Mělník
Labe
Čechy
Polabí
Hradec
Hamburk
19
article
Žádá v něm, aby k umírnění bidy a nouze na
Polabí ministerstvem navržené práce na Labi
prováděly se nyní alespoň jako práce z nouze.
(Výborně ! Potlesk)
Druhý zástupce Středolabského komitétu
pan Václav Váňa konstatuje, že od roku 1868
nebylo v Polabí větší katastrofy, nežli jest letos
a k tomu se ješté připojuje úplná stagnace
prací regulačních, ač úprava a kanalisace Labe
jsou jednou z největších prací na stole našich
požadavků. Hlavní dva momenty, proč se práce
tyto nezahájily, jsou politické a národnostn
rozpory a výslednice naší zahraniční politiky
což řečník zevrubně vysvětluje a lituje, že li
chocení Němců nalezá u vlády více slechu,
nežli upřímná slova a přání zástupců českého
národa. (Tak jest.) V severních Čechách pracuje
se na úpravě Labe, Metuje a Úpy, ale dolev
českém kraji nedělá se nic. (Tak jest! Různé
hlasy.) Vláda neměla by však zapomínati, že
prameny státních příjmů nesmí vyschnouti, což
musí se jí důrazně připomenouti, a zlatý pruh
království českého zasluhuje největší pozornosti
státní správy. (Souhlas.) Letošní katastrofou po-
stiženo jest nejvíce Rakousko, v něm pak krá
lovství české a v tomto zvláštním řízením osudu
naše Polabí. Dle statistických dat sklizeno letos
na celém světě měně pšenice o 151 milliono
metrických centů, žita o 10 millionů a u ostat-
ních hospodářských plodin, vyjma ječmene, do-
padla tato čislice ještě nepříznivěji.
Váňa
Němec
Polabí
Labe
kanalizace Labe
Čechy
Metuje
Úpa
Rakousko
český národ
20
article
V Polabí věnována v posledních letech ve
liká péče okopaninám, z čehož vyvinul se v něm
svérázný průmysl hospodářský. Jest v něm 70
eukrovarů surovaren, 3 velké raffinerie cukru,
3 velké lihovary a mnoho menších, 50 pivo
varů, 60 velkých mlýnů, 3 velké továrny na
kávové náhražky atd. Průmysl tento měl za ná-
sledek, že povstaly v Polabí jiné podniky prů-
myslové: 6 velkých sléváren železa a četné
menší strojírny, raffinerie surového oleje, závody
textilní a četná jiná menší a kvetouci městaa
místa i obce hosti slušný počet živnostníků, pro
které všechny hlavním dodavatelem a konsu-
mentem jest rolník.
Polabí
21
article
Suchem trpěly také Uhry a nelze z nieh
počítati na velký vývoz pšenice a tvrzení,ž
by Amerika měla nadbytek obilí, není správné
sklizeň pšenice dopadla v ní velmi bledě, kuku
řice jest tam však lepší.
Jaká bida na- Polabí dolehá, vysvítá z toho
jak dopadla sklizeň: schodek u pšenice čin
lelos 55 proc., u pícnin 63 proc., u hospodář
ských průmyslových rostlin 70 proc. a u bram
borů až 80 proe
Že Polabí, jež nemůže si samo pomoci
zasluhuje pomoci státní, vysvitá z následujícíeh
číslic: plati se v něm daně z cukru 24 mill.
z lihu 11, z piva 3, z pozemků 10, domovn
daně 4, výdělkové 5 a daně z příjmů 1 mill.
tudiž téměř třetina veškerých daní v Čechách.
Z Přelouče, 18. září.
V drobném prodejir
ranní čí-lo o solě . . . za 8b
odpole dní
. . . za 2h
Ve fllalkách na venkově
ranní čílo. . . . . .
10h
odpolední . . . . . . . . Bh
Inserá e
platí ze hotově rapřel
Přečplscení a inserty přijímná zdinlni-
strace v Marinuské ulici č. 3
Tar nacházejí se ték rodales
tiskáraa a ezpedice „ Káhsodnich Listů“.
Rukopi vy se nevznesjl.
Such
Uhry
Polabí
Čechy
Přelouč
Marinuský ulice
Tara
22
article
Při letošní mimořádně krisi je proto třeba, aby
mu byla také poskytnuta mimořádná pomoc.
(Výborně ! Pollesk.)
Předseda starosta pan Jelínek prohlašuje,
že by bylo třeba, aby zástupci mistodržitelství
a zemského výboru podali vysvětlení, proč ne-
byly lefos zahájeny práce na Labi, ale že se
na schůzi nedostavili.
Přednosta technické kanceláře zemědělské
rady vrch. staveb. rada p. Ant. Němec ob-
jasňuje vznik zákona o vodních stavbách a
investičního. S úpravou řek mělo se začíti
r. 1904, ale nezačalo se, což do jisté míry dá
se omluviti, přípravami; návrhy na úpravu do-
spěly však již tak daleko, že při dobré vůli
mohlo by se na mnohých místech započiti. Je
tudíž na místě, by se práce tyto zahájily i bez
nouzového momentu.
Zemědělská rada bdí nad zájmy zeměděl-
ství při pracích splavňovacích a regulačních,
jejichž doplňovací čáslí jest program meliorační
Když věnuje se tolik millionů na regulaci a
kanalisaci, má se zároveň hleděti, aby se také
povolilo, čeho jest zapotřebi k trvalému za-
bezpečení úrody. (Výborně!)
Na Přeloučsku provádí se hojně meliorač-
ních projektů, na čemž město Přelouč i okoli
jsou značně zúčastněny. Jest však zapotřebí,
starati se, aby tyto meliorace co nejdříve se
mohly uskutečniti, by stalo se tu v jejich zájmu
něco mimořádného. Nechť urychli se jejich
úřadní projednání a povolí se prostředky.
Jelínek
Němec
Labe
Přeloučsko
Přelouč
technický kancelář zemědělský rada vrch
23
article
Jsou-li k tomu politické momenty překážkou,
mohlo by se tu použíti také § 14. (Výborně!)
Zásluhou p. poslance Kudrnky byl zemský
meliorační fond z obnosu 20 000 napřed na
200.000 a nyní jest v rozpočtu vloženo 400.000
korun; peníze tyto má zemský výbor k dispo-
sici, tak že na menší meliorace, zejmena sou-
kromé a družstev může povolovati peníze bez
přirážek. Řečník doporučuje, by se ve směru
tomto pracovalo. (Výborně!)
Pan posl. Udržal poukazuje, jak málo do-
vedeme vyzískati výhod zákona melioračního;
v ohledu tomto děje se poměrně velice málo
na Přeloučsku. V melioračním zákoně má země-
dělství zákon, který by mu mohl přiněsti lepšt
výhody, nežli všechny nouzové akce, nebot
může se jím pocíliti velkých trvalých úspěchů.
Kudrnka
Udržal
24
article
Letošním suchem postiženo jest nejvíce
království české, ale ministerský předseda je
na inspekční cestu do — Haliče; ještě smut-
nějším jest však zjev, že ministr orby sedi, ne-
dbaje nouze a deputací, v zátiší v Alpách
divá se tam na — neobyčejnou úrodu vína.
(Různé hlasy.) Proto žádá řečník, by resoluce,
jež se schválí, poslána byla také ministru orby,
by se v Kalternu ze svého zátiší konečně pro-
budil. (Výborně! Potlesk).
Poslanec Komárek odporuje tvrzení poslance
Udržala, že by se na Přeloučsku v ohledu me-
lioračním velice málo dělo, naopak, na něma
na Libáňsku dle zprávy zemědělské rady dělo se
nejvíce.
Vrchní stavební rada pan Němec prohla-
šuje, že na Přeloučsku jest mnoho melioračních
podniků, provedených i přípravených.
Poslanec Udržal pravi, že mu poslanee
Komárek nerozuměl. Řečník pravil, že na Pře-
loučsku poměrně málo se děje a trvá na tom,
co řekl, že s ohledem na terrain děje se málo
a že mohlo by se díti více.
Poslanec Kudraka vysvětluje vznik melio-
račního fondu zemského. Podnět dala k němu
okolnost, že z melioračního fondu říšského
mohlo království české velice málo dostati. Zří-
zením vlastního fondu stali jsme se do jisté
míry neodvislými od vlády a umožnili úspěšné
provádění meliorací. Do rozpočtu vřadéna také
položka 30 000 korun na hospodářské vodo-
vody; není tím řečeno, že by to nesiněla býti
voda pitná, ale musí sloužiti též k účelům ho-
spodářským. (Pochvala.)
Když se ke slovu nikdo již nehlásil, navrhl
dělník pan Bíža
Komárek
Udržal
Němec
Kudrak
Bíža
Halič
Alpy
Přeloučsko
25
article
resoluci
Zástupcové měst a obcí v Polabí, okresů
pardubiekého, přeloučského a kolínského,
shromážděni na schůzi poradní dne 18. září
1904 v král. komor. městě Přelouči, vyslech-
nuvše zprávy poslanců a odborníků, činí ná-
sledující slavnostní projev:
Žírné kraje a luhy staroslavného našeho
království českého postiženy jsou katastro-
fální takměř zhoubou: dlouhotrvajícími, ne-
pamětnými parny přivoděným suchem, jež ni-
čivou mocí svojí i úrodný a bohatstvím sly-
noucí kdysi „zlatý prut“ našeho Polabí pro-
měnilo v pustinu a suchopár, obilí spražilo,
píci veškeru takměř v zárodku zničilo, úrodu
ovoce a jiných k obživě chudého lidu nejnut-
nějších plodin nepoměrně zmenšilo — tak že
hospodářský i zemědělský rozvrat rozsahu
ohromného a tím nezbytně i úpadek prů-
myslu, obchodů a podniků živnostenských
přivoděn býti musl.
Však hroznější všech těchto běd a ran jest
krajně hrozící stav tisíců dělného a nema-
jetného lidu, jenž následkem panující neúrody
a z těto vyplývající nepoměrnou ztrátou práce
a zaměstnanosti, ať v podnicích rolnických,
průmyslových neb živnostenských — jisté
bídě a nouzi s hrůzou a beznadějně vstříe
pohlíží.
A v této kritické době nelze dovolávati se
ani pomoci jedinců, ani obcí, ba ani země
samé — jež rovněž stále stoupajícími dávkami
veřejnými po dlouhou řadu let jsou vysíleny
—v této kritické době má, ba musí pomoci je-
dině stát.
A učiniti tak jest povinností státu nejen
s ohledem na krajní a neodvratné nebezpeči
nouze a bídy, hrozící tisicům nemajetného
a dělného lidu — ale i s ohledem na hrozíci
úpadek nejpoplatnějších tříd obyvatelstva:
rolnictva, obchodnictva a živnostnictva, o je-
Polabí
Přelouč