2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
6. září 1913. Číslo 245.
4
article
Nebudu se dotýkat skutků rakouského
ministra zahraničních záležitostí, a o ruské
diplomacii řeknu, že podle mého mínění hlav-
ni její chybou jest okolnost, že netvoří si si-
tuace a událostí, ale jen se jim přizpůsobuje
Všechna iniciativa zůstává v rukou Němců
a třeba přiznati, že dovedou se starati o dneš-
ni den i připravovat si budoucnost; přítomnost
nikdy jich neoslepuje do té míry, aby za před-
ními stromy neviděli lesa. Pracují na všech
stranách ruských, v severnf Číně, v Arménii
v Turecku, Malorossii. Tato sesílená činnos
jest vzbuzena výlučně strachem ze slovansko
solidárnosti.
Jest velmí potěšujícím zjevem, že v ruské
společnosti stále více se probouzí slovanské
sebevědomí — je to nejjistější zárukou dalšiho
politického a kulturního rostu Ruska. Nelze
také nepřivítat zjevu nové ruské strany —
progressistů. Ve spojení s okťabristy tato stra-
na může mnoho vykonat. Tento nový zjev
v ruském životě je velmi významný. Svědč.
o zdravém obratu v ruské společnosti: cho-
robné frondérstvo ustupuje zdravé zákono-
dárné práci. Ale já považuji za velké neštěst
Ruska, že v nové hosudarstvenné dumě není
A. J. Gučkova, kterého pokládám za jednoho
z nejlepších veřejných pracovníků nynějšího
Ruska.
Němec
Malorossie
A J Gučkův
Čína
Arménie
Turecko
Rusko
5
article
Ruská společnost ještě úplně nevystří-
zlivěla z revolučního zápalu. Její uvědomělá
část, ta, pro kterou jest charakteristické vy-
dání sborníka „Véchi“, přešla od bořivé práce
k tvořivé. Druhá část společnosti je stále ješte
pod vlivem ruských demagogů, typických theo-
retiků a lidí naprosto neschopných býti stát-
ními činíteli. Když Miljukov proslovil v Lon-
dýně svou památnou řeč o „oposici Jeho Veli-
čenstva“, jásal jsem, mysle, že nyní všechna
energie lidí, které on vede, bude namířena
výlučně ke tvůrčí činnosti, ale, běda, kromě
Irází a obžalovací kritiky, pravda často roz-
umné a spravedlivé, činů jsme neviděli. Zatín
A. J. Gučkov má bezespornou zásluhu kardi-
nálního významu, práci pro obrození ruské
armády. Jeho památná smělá řeč o velitelstv
armády dokazuje velmi přesvědčivě, jak ne-
spravedlivy jsou výtky o jeho přílišném oppor-
tunismu k vládě. Ještě jednou opakují, pova-
žuji za velké neštěstí Ruska, že takový stát
ník, jako A. J. Gučkov, není dnes v činnosti
Rusko má mnoho Čackých, Rudinů, Buzarovů
Manilovů, ale žel málo má Solominů a štolců
Zvláště teď, když politický život na staré pev-
nině vyhraňuje se tak podivně, nepřítomnost
vůdce zdravé umírněně-liberální strany v dum
vzbuzuje upřímnou lítost u všech přáte
Ruska.“
Úplné fiasko protestní schůze
radikální trojky
a agr. posl. Žďárského v Nové Pace.
(Původní zpráva „Národních Listů“.)
Miljukov
A J Gučkov
Čacký
Rudin
Manilov
Žďárský
Lon
Rusko
Nová Paka
6
article
Je známo, že protestní schůze tří radikálních
stran nesměřovaly a pokad dosud jsou ještě ko-
nány, nesměřují především proti komisariátua
vládě, nýbrž proti naší straně svobodomyslné.
která měla býti učiněna za vše zodpovědnoua
nenáviděnou, aby bylo lze po ní děditi a nasytiti
dlouho již hladovíci a mandátů lačné žaludky ra-
dikálů.
V úterý 2. září zajeli si pánové také do Nové
Paky, kde dosud radikalismu se nijak nevedlo.
Zdejší mladočeská posice, silná a rychle, zvláště
v mladších vrstvách se vzmáhající, měla býti zdo-
lána nebo aspoň zviklána. Ale pokus se nepovedl.
Jediný řečnik mladočeský — nota bene míst-
ní, neboť na ostatní se ani nedostalo — úpln
stačil k tomu, aby odhalil vlastní,
protimladočeský účel schůze, a aby
skvěle před četným shromážděním obhájil stranu
svobodomyslnou, její program a taktiku, její jed-
notuva ideálního vůdce dra. Kramáře.
Před schůzí radikální pořadatelé rozhlásili, ž
přijedou poslanci Slavíček nebo Stříbrný a býv.
poslanec Sokol, ale tito se nedostavili — vědělit
asi, že v Pace jsou pro ně hrozny tuze vysoko.
Sokol
Nová Paka
Paka
7
article
Za to přijeli agitátoři: nár. sociál p. Špatný
[jeho příjmení vhodně vystihovalo jeho báječné
výkony), a státoprávní pokrokář p. Šmejc; za
stranu realistickou dostavil se učitel p. Ad. Ro-
sol. Také místopředseda poslan, sněmovny pan
poslanec Žďáraký se dostavil, aby v Pace po-
mohl rozlévati radikální vody.
Účastníků bylo přes 150. Byla to pestrá směst
nár. sociálové z celého okoli, státoprávníci, ně-
kolik realistů a soc. demokratů a asi 40 Mlado-
čechů, zvláště z mladší generace, kteří se dosta-
vili bez zvláštního vyzvání. Místní realisté a státo-
právníci vypadají tak uboze, že nesehnali ani své-
ho místního člověka do předsednictval
Průběh schůze byl místy bouřlivý, a trvala o
8. hod. večer do 1. hod. s půlnoci. Páni oposičníci
sice mluvili dlouho, přece ale zbylo i našemu
mluvčímu tolák času, aby naši stranu nejen ob-
hájil, ale také pozvedl vysoko nad niveau odpůrců.
Z oposice mimo pozvané nikdo nemluvil, pouze
několik vět předák realistů, který vytýkal našemu
řečníkovi inšeligenci (doktorátl), ale tentokráte
narazil se svou kosou hrubého vtípu na kámen
inteligence.
Žďáraký
Paka
Mlada
8
article
Páni, spatřivše značnou menšinu Mladočechů.
dostali strach a nechali nenáviděné Mladočechy
celkem stranou. Jen řečník státeprávní povoli
více uzdu své prostořekosti a nabíral z plna plic
Za to řeč našeho strannika naplnila už celou opo-
sici hněvém nad jejich neúspěchem a od té chvíle
již bylo jasno, že schůze nebyla adresována vládě
ale straně mladočeské. Náš řečník vhodně řekl
že schůze je vlastně proti němu, jako zástupci ná-
rodní strany svobodomyslné. Politoval také opo-
siční řečníky, že přišli apoštolovat do města, kde
jejich stranníci dosud nevykonali ani drobet jaké-
koli dobré práce.
Zajímavo bylo, že právě řeč našeho stranníka
dra. Karla Matoužka vynutila si sama sebou
největší pozornost a zájem. Vynikala klídem, věc-
ností a zaniceností pro stranu naši. Sám řečník
realistický a posl. Žďárský konstatovali své
potěšení nad slušnou formou vývodů dra. Matou-
ška; řečníci národně sociální a státoprávní nedo-
vedli dru. Matouškovi odpověděti jinak, než. „ve-
lectěný pane doktore“, „c. k. úřadníku“ atd. Vy-
padalo to jako inteligence a klid na straně naší.
a prázdnota i vztek na strahě druhé.
Matoužek
Matoušek
Mata
9
article
Schůze se rozešla sama. Nikdo z oposičníků
neodvážil se ani slovem zmínit o reso-
luci, aby hlasováním o ní neukázal
se odpor protitak zvané oposici. Schů-
ze nebyla ani předsedajícím uzavřena. Většina od-
nášela si dojem, že protest dopadl neobyčejně
chabě. Mluvčí naší strany přinutil pány příznat
pravdu: že přišli proti nám a ne proli vláděa
komisariátu. Útok se jim naprosto nezdařil a skon-
čil fiaskem. Svými řečmí podali našemu mluvčímu
hohatou příležitost k bezohledné kritice oposič-
ního hnutí, jeho bezprogramovosti a strannické
zášti. Schůze ukázala, že ujasněnost a cílevědo-
most je na straně naší, kdežto povrchnost, lehko-
myslnost a zmatek vězí v mozcích oposice.
Oposice nezdarem schůze je naprosto konster-
nována, neboť poznala, že stačí jen trochu
odvahy a jediný, nota bene místní člověk
aby rozmetal připravené referáty
Sch
10
article
předáků oposičních z Prahy. To jedno-
duše proto, že zásady a život naší strany mlado-
české podávají nejlepší pramen k vlastní obha-
jobě, kdežto celé poměry oposice jsou tak labilní,
že kácejí se prvním nárazem. Jen více tako-
vých schůzí, aby český lid viděl, jací oposiční
vůdcové derou se v jeho duši a jak slabá a špatná
je věc, kterou se odvažují hájit v domnění, že
nebude toho, kdo by vyhledal jejich společnosta
odhalil jejich prázdné nitro a sobecké úmyslyl
Packá schůze ukázala, jak právě oposiční tro-
jice neví, jaké stanovisko zaujmouti k oktrojí, k
provedení volební opravy a jak napraviti poměry
v Čechách. Toto záhadné „jak“ je vůbec kame-
nem úrazu každé oposiční schůze a jen některým
lidem stačí nadávky na určitou stranu, kdežto
většina dívá se do budoucnosti a chce zvěděti
cesty k lepšímu. O těch cestách ale oposice ví
neobyčejně málo nebo nic.
Packá schůze rozplízla se v invektivy proti
mladočeskému mluvčímu, ale nijak nepoučili opo-
siční řečníci posluchačstvo o cestách k lepšímu
ač o to byli výslovně našim mluvčím a četnými
hlasy, zvláště sociálních demokratů, žádáni. Z-
hadné „jak“ zůstalo pány oposičníky nezodpově
děno. Redaktoři „Českého Slova“ a „Samostatno
sti“ nebudou doma asi pochválení za rány a po-
tupu, kterou si ze schůze domů přivezli.
Samostatný
Praha
Čechy
11
article
Politický přehled.
Politický přehled.
mutově.
13
title
Říšský sjezd německého řemeslníctva v Cho
14
article
Počínaje dneškem po tři dny potrvá v Cho
mutově sjezd německého řemeslnictva z Ra
kouska, na němž budou ministerstva obchodu
a veřejných prací zastoupena. Sjezdu příkládá
se mimořádný politický význam, třicet něme-
ckých říšských poslanců přihlásilo k němu
své účastenství. Již včera dostavilo se n
2000 účastníků ze všech končin říše. Podle
„N. F. Presse“ neopomene prý říšský něme-
cký sjezd německým soukmenovcům v če-
chách vysloviti své sympatie v boji proti sla-
visujícímu systému knížete Thuna a připov
jim svou podporu tím, že učiní jich požadav-
ky také svými. Neboť prý v řadách německé
ho řemeslnictva panuje naprosto neobmezené
přesvědčení, že národní útisk a poškozován
Němců v Čechách má nepopíratelně škodlivý
vliv na Němce v ostatních zemích. Národnost-
ní boje v Čechách prý projevují se i v zemích
na sudetské hranici již způsobem co nejpová.
žlivějším a zvláště stav živnostenský trpi in-
vasí českých konkurentů v davech, rovněž
občasným bojkotovým hnutím. Živnostenský
stav cítí prý, že by každé další zatlačování ně-
meckého živnostnictva v Čechách znamenalo
ohromné nebezpečí pro všechen německý li
v Rakousku a že se pokračujícím počešťová-
ním živnostenského stavu provádi jeden z nej-
nebezpečnějších procesů rozdrobovacích, kte-
rý nejenom německému národu, ale i státu je
svrchovaně hrozivým. A proto prý chomutov-
ský řemeslnický sjezd vydá k vládě důtklivé
napomenutí, aby se vzdala dosavadního svého
lhostejného chování k úpravě národnostních
poměrů v Čechách a sama účinně spolupra-
covala na vyjasnění vnitropolitických poměrů.
N F
Thun
Němec
Čechy
Rakousko
15
article
jichž těžiště stále jako dosud v Čechách leži
a od jichž vyjasnění závisí každá další úspěš-
ná činnost parlamentu. Tato spolupráce vlá-
dy nesmí prý záležeti v jednostranném hově-
ní Čechům, nýbrž ve splnění německých poža-
davků. Jednání říšského sjezdu řemeslníků
vyzní prý v jednohlasném nároku: Německé-
mu lidu, německému řemeslnickému stavu bu-
díž vzdána náležitá vážnost a věnována péče
všech rozhodujících faktorů ve státě,
že by si byla „N. Fr. Presse“ něco kloud-
ného myslela při vydání tohoto článku, jest
velmi pochybno. Octla by se jistě v nejhroz-
nějších rozpacích, kdyby měla pověděti, v čem
zejména a zevrub záleží národnostní útlak
německého živnostnictva v Čechách. Jestlíže
je poškozováno konkurencí českých živnost-
níků, pak vystavuje „N. Fr. Presse“ nejbíd-
nější svědectví německému stavu živnosten-
skému v Čechách, neboť svým článkem vlast-
ně tvrdí, že nesnese konkurenci českého živ-
nostnictva, kteréž živnosti své provozovati
musí za týchž hospodářských podminek ná-
kupních a námezdních jako německé a přece
vítězí u německého zákaznictva. Kdyby chtě-
la „N. Fr. Presse“ tvrdit, že české živnostní-
ctvo vítězí lácí výrobku a že této láce doci-
luje skromnějšími životními nároky, musilo by
se mu vlastně živnostnictvo německé vysmá
z plna hrdla. Potvrdí snad chomutovský sjezd
inferioritu německých živnostníků požadavkem
za nacionálně ochranářské zákonodárstv
proti invasi českých konkurentů? Myslí pal
Čecho
Čechy
16
article
„N. Fr. Presse“, kdyby takový horendní ná-
pad byl uskutečnitelný, že by tím národnostní
boje v Čechách utuchly a že by bojkotové
hnutí hospodářské, proti českému živnostní-
ku dnes krajně vykořisťované německými or-
ganisacemi a radnicemi, potom na české stra-
ně — kde tento prostředek národnostního boje
dosud takřka nedotčen — nevzplanulo požá-
rem, o němž by si měli němečtí aranžéři ná-
rodohospodářského boje v Čechách napřed
učiniti aspoň přibližné představy!? Tyto sklo-
ny, jež vídeňský hlavní orgán pro živnosten-
skou neobmezenou svobodu připisuje chomu-
tovskému sjezdu, jsou povážlivým zahráváním
ohněm poblíž prachárny, paličům by se snad-
no mohlo stát, že by vylítli zároveň do po-
větří.
Německá strana dělnická.
Zítra a v pondělí koná se v Jihlavi páty
říšský sjezd německé dělnické strany v Ra-
kousku. Referáty mají poslanci Knirsch, Sei-
del, Fahrner, Jung.
Pivní inspektorát a Němcí.
Z útočníka na ochránce zemské správn
komise změnila se „Bohemia“ obratem ruky
a včerejší její večerník shoduje se s předse
dou komise naprosto s obvyklou dávkou per
fidnosti. Zmínivši se o kritice českého tisku
vůči pozoruhodnému výkonu hr. Schönborna
kterýž hodil autonomní zásady a svou domně-
lou a jim okázale manifestovanou neodvislos
přes palubu, praví „Bohemia“;
„Jak viděti, připravilo již jmenování ně-
kolika německých úřadníků české orgányo
rozvahu. Což pání zapomnělí, že
Knirsch
Fahrner
Jung
Schönborn
Čechy
Ra
Bohemia
Seidel
17
article
Němci také bez národnostního
klíče mají plný nárok na úřadni-
cká místa v zemské službě?“ To prá-
vě jest naše stanovisko a to také tvrdíme-
Němci mají právo na místa v zemské správě
ne snad „také“, nýbrž vůbec a výhrad-
ně bez národnostního klíče. Na mí-
sta v zemské správě podle národnostního
klíče budou míti právo, až se o tomto českém
ústupku obě národní strany znova dohodnou
v řádně obnoveném jednání vyrovnacím,
soubor vyrovnacích úmluv, jichž kusem tento
ústupek jest, bude řádným ústavním jednáním
na zemském sněmu uzákoněn
Do té doby nikdo, buďsi kdokolí, nemá
právo z odstavených a oboustranným prohlá-
šením za neplatné a nezávazné výslovně pro-
hlášených, vyjmouti některou a dávati ji Něm
cům via facti presentem. Proti tomu se sta
víme z dobré rozvahy a nikoli proti tomu, aby
Němci, vyhovují-li požadavkům kvalifikace
byli přijímáni do zemských služeb.
O roztržce v německo-radikálním táboře
vypravuje „Brüxer Ztg. zvěst, sahající až do
předběžné porady této strany před posledn
valnou hromadou německého Nationalvereinu
ve Vídni. V této poradě střetly prý se protivy
ve straně panující takovým nesmířitelným
způsobem, že rozpad strany na dvě skupiny
jest nevyhnutelný. Jedna z nich pod velenín
K. H. Wolfa a dra. Bodirského zaujme prý
většinu strany, k níž náležejí také poslanci dr
Herold, Kraus, Kroy, Lössl, kdežto druhá sku-
pina pod vedením Pacherovým s poslane
Hummerem. Teufelem, Sommerem. Mühlwer
tem, Kasparem nehodlá první skupinu násle
dovati směrem politiky ostřejší toniny. Roz
tržka je prý tak dokonalá, že přes všechny
snahy rozhodujících živlů stran nedá se nikte
rak napraviti.
Němec
Wolf
doktor Herold
Kraus
Kroa
Lössl
Pacherův
Teufel
Sommer
Kaspar
Německo
Vídeň
Brüxer Ztg
Hummer
18
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Hr. Stürgkh o svolání říšské rady.
Dr. Leche r dopsal dne 30. srpna hr
Stürgkhovi, žádaje ho, aby v brzku svolal říš-
skou radu, jež by vyřídila malý finanční plán.
aby se mohla provésti úřadnická pragmatika
a vyhovělo se slibu, jejž vláda dala státním
úřadníkům a zřízencům. Dr. Lecher stěžujes
ve svém listě, že finanční plán nebyl na jaře
poslanecké sněmovně vyřízen a vina toh
spadá prý také na vládu, jež ochotně poslala
členy sněmovny předčasně na letní prázdniny
Nyní pak, píše dr. Lecher dále, se proslýchá
že hr. Stürgkh odkládá úmyslně svolání parla-
mentu a pohrozil dokonce předsedovi dru.
Sylvestrovi, kdyby sám sněmovnu svolal, že
jí odroči. Sněmovna dle vládních plánů má
se sejíti teprve koncem října neb v listopadu,
až po zemských sněmech a delegacích. Poli-
tická slušnost a poctivost prý vyžadují, aby
se danému politickému slovu za všech okol.
ností vyhovělo a stal se každý možný pokus,
aby se splnil daný slib.
Stürgkh
doktor
Lecher
Sylvestr
RakouskoUhersko
Hradec
sněmovna
19
article
Hr. Stürgkh zodpověděl Lechrův dopi
dlouhým listem, v němž omlouvá odklad svo-
lání říšské rady a ospravedlňuje se z někte-
rých výtek, jež mu dr. Lecher učinil. Vláda
— píše mimo jiné — trvá pevně na svém sta-
novisku a neučinila pro podzim jiných dispo-
sicí, než které oznámila vůdcům pracovních
stran už za taktického vyjednávání koncem
června. Tvrdí-li se, že vláda se zavázala svo-
lati říšskou radu již v září, jest to podvržená
zpráva časopisecká. Doufám, že brzy po 15
říjnu bude možno říšskou radu svolati a času
až do té doby se použije ne pouze na sněmovn
práce v některých korunních zemích, nýbrž
také na politické přípravy k podzimnímu za
sedání říšské rady. Tyto předběžné porady ne
mohou začíti dříve, poněvadž před druhou po
lovinou září není žádná politická práce možna
z důvodů technických. Až se na podzím říšská
rada sejde, bude moci vstoupiti hned in medias
res finanční reformy (může přistoupiti hned
k debatě podrobné, poněvadž všeobecná roz
prava byla ukončena již v červnu) a může tedí
celý zákon vyříditi tak, aby mohl vstoupit
v platnost již 1. dubna 1914.
Proti výtce dra. Lechra, že vláda spolu
zavinila nevyřízení finančního plánu před let
ními prázdninami, brání se hr. Stürgkh pouka
zem na žalostný stav parlamentu v červnu, kdy
oposíce se chystala zmařiti nejen finanční plá
nýbrž i ústavní vyřízení zatímného rozpočtu
Čelní vůdcové politických stran uznali tehda
sami, že hr. Stürgkh svým zakročením zachrá
nil parlament před rozpadnutím.
Stürgkh
Lechrův
doktor
Lecher
Hradec
20
article
Ukrajinci o haličské volební opravě.
Dr. Konst. Levický, meškající ve Vídni
pravil redaktoru „Zeitu“, že jest sice dosu
naděje, že se ryt. Korytowskému podaří se-
hnati potřebnou většinu pro smluvenou voleb
ní opravu, ale tato naděje není valná, poněvadi
nepřátel této opravy v novém sněmě přibylo
Návrh, vypracovaný „národními lidovci“ (Vše
poláky a křesť. lidovci) je pro Ukrajince ne-
příjatelný. Návrhem prof. Glombiňské h
snižuje se smluvený již počet poslanců a take
Malorusům se v něm nabízí méně mandátů
než dříve (60 místo 62). Ukrajinci nesvolí také
ke složení zem. výboru, jak je navrhuje Glom-
bíňský, nepřijmou proporciální volby v ně-
kolika kuriích, takže na základě tohoto ná-
vrhu nemůže býti ani řečí o nějaké dohodě
mezi Poláky a Malorusy.
Stejně odmítavě píše o všepolském ná-
vrhu ukrajinské „Dílo“. Podkladem politického
rozhovoru a potom zákonem může se prý stát
pouze takový návrh, který by mohli přijati
také Ukrajinci. Objeví-li se takový náveh
rozebereme ho kriticky. Zatím vševolsko-kle-
rikálně-lidová koalice může se baviti svými
fantasiemi. Můžem se klidně dívati na jich zá-
bavu, poněvadž víme bezpečně, že nepřived
ani o krok blíže k cíli sanaci sněmu, který
Poláci pokládají za polský sněm polske
země. Poláci musejí především uznatí zemi
sněm za polsko-maloruské a svoliti, aby malo-
ruský národ zaujal v něm postavení spolu-
hospodáře, rovnoprávného s Poláky. Ve vý-
chodní Haliči jsou většinou Malorusové. Po
láci menšínou. A proto slušelo by jim chovat
se k požadavkům většiny skromněji, jakpe
patří na menšinu.
Ukrajinec
doktor
Konst
Zeit
profesor
Glombiňský
Polák
Malorus
Vídeň
Halič
21
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Mezí Spojénými státy a Mexikem
Naděje na pokojné urovnání konfliktu stouply
zprávou, kterou dostala vláda ve Washingtoně
že zatímní president Huerta při volcě definitiv
ního presjdenta nebude kandidovat
Berchtold a San Giuliano.
Schůzka těchto státníků byla odložena podle
zpráv římských proto, že dosud není úplně od-
straněno napjelí způsobené terstskou aferou. Ve-
řejné mínění v Italii prý dosud vyčkává uspoko-
jivého vyřízení rakouskou vládou. Kdyby prý s
nestalo, usilují římské kruhy, aby případ byl
předložen hasgskému rozhodčímu soudu, kam se
hodí, poněvadž výnos prince Hohenloha porušuje
nabytá práva Vlachů v Terstu, která jsou zaru-
čena obchodními smlouvami.
Berchtold
Vlach
Mexiko
Washington
Huerta
Terst
Sana Giuliana
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nevystoupili. Včerejší večerník »če-
ského Slova« oznamuje, že posl. Choca
býv. zemský poslanec K. St. Sokol ne-
vystoupili z užší permanentní komise
býv. Svazu českých poslanců. »České Slovoe
používá při té příležitosti svého malého vy-
dání k velikému útočení na národní stranu
svobodomyslnou a »Nár. Listy«, při čemž
omílá lež o »menšině« a »většině« v naší
straně a radí »většině«, aby »odstřelila
menšinu«. Proti tomuto nesmyslnému po-
vídání konstatujeme, že není »men-
šiny« ani »většiny« v naší straně; poslední
schůze našeho akčního výboru stanovila
známou linii politiky naší strany: požadavek
vypsání nových voleb, svolání sněmu k pro-
jednání volební opravy a zabezpečen
dělnosti sněmu prostřednictvím
česko-německých konferencí
Všechno ostatní, co napsalo včera »České
Slovo«, nestojí nám věru ani za slo vo
— Uznání národní práce obecním za-
stupitelstvem král. města Plzně. Předsedov
Národní rady české panu JUDru. J. Podlip-
nému, bývalému poslanci na sněmu králov-
ství Českého, byl odevzdán v těchto dnec
nádherný diplom čestného měšťanství krá-
lovského města Plzně. Diplom jest vkusné
umělecké album, vyzdobené akvarely Jos.
Mandla a obsahuje především plné uznán
obecního zastupitelstva král. města Plzně
jež jmenovalo pana JUDra. J. Podlipného
za vynikající, nadšenou a vzácnou činnost
jakožlo předsedy Národní rady české dle
jednomyslného usnesení ze dne 12. července
1912 čestným měšťanem král. města Plzně.
— Pan dr. Podlipný odejel se svou chotí do
Františkových Lázní na zotavenou po pře-
stálé vážné churavosti.
Sokol
JUDr
J Podlip
Mandl
J Podlipný
doktor
Podlipná
Plzeň
Jos
Františkův lázeň
Český Slovoe
Předsedov národní rada
národní rada
23
article
— Dvě želízka české politiky v ohni. V týden
níku „Veřejné Mínění“ byla dne 24. srpna uveře
něna úvaha, která liší se obsahem i tónem podstat
ně od toho, co čítáme na příklad v listech pravo-
věrně realistických. „V. M.“ není síce listem reali
stickým, je spíše volnou tribunou, leč čelní reali
sté ukládají tam úvahy, jež by se hodily do „ča
su“, protože, jak se nám zdá, mají v sobě cosi „ka
cířského“, co bývalo dříve specialitou nyní pravo-
věrného tisku realistického. Tedy: dne 24. srpna
uveřejnil ve zmíněném týdenníku předák realisti
cký z Plzně dr. Jindřich Kohn úvahu, nadepsa-
nou „Mezery v právu a politika bez mezer“, která
usiluje právně-vědecky vykládati snažení českoslo-
vanské strany sociálně-demokratické o oktro
vnlební opravy pro sněm český. Autor pole-
misuje očividně s žurnalistikou tří radikálních
stran, jež zavrhují usilování sociálních damokratů
o oktrojování demokratické volební opravy jako
zpátečnické; shledává, že v zápase o volební o-
pravu zápasí v českém životě dva proudy: soci-
álni demokraté a strany protioktrojo-
vé a o obou těchto proudech praví: „Vidíme-
dnes, že jeden politický proud upevňuje v této kri-
si vědomi třídní, druhý však vědomí právní — to
jsou nejen pochopitelné rozdily, to jsou rozdíly
přímo nutné. Timto přirozeným rozdělením politi-
ckého postupu se stává, že jeden směr hájí demo-
kratism, druhý však parlamentarism proti absolu-
tismu. Tyto dva směry se doplňují. Neboť směr, kte-
rý bychom mohli nazvali směrem demokratického
oktroje, vychází z předpokladu, že jen oktroj v de-
mokratickém smyslu způsobí rychlé zřízení silného
českého parlamentu. Směr, který bychom mohl
jmenovati směrem demokratického práva, předpo-
kládá, že dnes jen parlamentární akt může dát bez
pečný základ demokratickému zřízení zemskému
doktor
Kohn
Mezera
Vidím
Plzeň
24
article
Je ovšem nezbytno, aby tyto dva směry vysvětlo
valy svou podstatu vzájemnou kritikou. Ale by-
lo by zbytečno a neoprávněno, kdyby
tato kritika byla trpkou a roztrpču-
jící. Svornost je v tom, co se nechce. Nelze vy-
týkat sociální demokracii, že jde za absolutismem
žádá-li demokratický oktroj (a jen tenl). Nelze vy-
týkat těm, kteří se bojí malovat oktroj na stěnu
že se bojí demokratismu.“ Nemusíme souhlasiti
touto argumentaci, můžeme si také myslit, že autot
jí chtěl své straně postaviti most k názorům so-
ciálně-demokratickým, při čemž ovšem se přiro-
zeně naskytá otázka, proč úvaha autorov
nedoznala pozornosti „Času“, když ten-
to si libuje v citování planého tlachu nár. sociál-
ního — leč i přes všechny tyto námitky lze sou-
hlasiti s autorem v závěru jeho úvahy, kde praví
„Ale nutno pochopit, že konečně jednou má če-
ská politika dvě želízka v ohni. Je však třeba
aby jich neužila proti sobě. Samosprávný centra-
lism musí vidět před sebou vlny právního vědomí
chce-li se vyhnout vlnám vědomí třídního, mus
vidět, kamkoliv se obrátí, silné vlnění, které s
sbíhá z různých stanovisek proti absolutismu. Pak
pochopí, že pro něho v Čechách není místa. A od-
plaví-li jej demokratický oktroj č
vzkříšený sněm, ono nade všechno pomyšle-
ní vážné nebezpečí bude odvráceno, že vláda cen-
tralismu nad zemskou samosprávou se vžije.“ Kdo
oživí ve své paměti vývody posl. dra. Tobolky
na schůzi kosmonosské o volební opravě, shled
myšlenkovou příbuznost názorů realisty dra. Kohna
s názory dra. Tobolky a snad také — je-li toho je-
ště třeba — pochopí demokratleké i práv.
ní naše stanovisko ve věci volební opravy.
Kohn
Čechy
Tobolka
25
article
— Uspořádání dělnické výstavy v Praze r. 1915
zmařeno? Včerejší večerník „Práva Lidu“ stěžuje
si trpce, že prý zemský výbor král. Českého v po-
slední své schůzi dne 26. července t. r. učiníl v pří-
čině zadání výstaviště v Král. Oboře usnesení
jímž je zmařen úmysl Dělnické Akademie, uspořá-
dati v Praze r. 1915 dělnicko-živnostenskou vý-
stavu. „Dělnická Akademie“ obdržela totiž o
c. k. zemské správní komise toto vyřízení: „Vy-
řizujíce žádost za propůjčení výstaviště v Králov-
ské Oboře na rok 1915 ku pořádání dělnicko-živno-
stenské výstavy, sdělujeme na základě zdejšíh
usnesení ze dne 13. srpna 1913, že v této zálezi-
tosti bude lze rozhodnouti teprve v r. 1914, po-
něvadž podle usnesení zemského vy
boru království Českého ze dnen
Jčervence 1913 č. 75.319 na příště nemá býte
rozhodováno o propůjčení výstavl-
ště dříve nežliv roce předcházejícím
před podnikem, o který se jedná. Pánům žadate-
lům se však na vůli ponechává, aby novou žádost
obnovili hned počátkem r. 1915. President v za-
stoupení: Stitzenberger.“ „Právo Lidu“ vyvozujez
usnesení býv. zem, výboru, že býv. zemskému vý-
boru jednalo se o zmaření dělnické výstavy v Praze.
O tom důvodně pochybujeme, leč zase n
druhé straně považujeme stanovisko, že na příště
nemá býti rozhodováno o propůjčení výstaviště
dříve nežli v roce předcházejícím pořádání výsta-
vy za neudržitelné. Výstaviště v král. Obo-
ře je jediným místem pro výstavy representační.
veliké podniky toho druhu, a ty přece nelze zora
ganisovati z a rokl V zájmu veřejném by bylo, aby
tato záležitost byla zevrubněji vyložena.
Král
Praha
Králov
26
article
— Klasobraní z listů radikálních. Českobudě-
jovický národně-sociální týdenník je obrazem „du-
še“ národně sočiální strany. Doklad k tomute
tvrzení podává úvodník posledního čísla, v němž
se hlásá politika hesla zub za zub — ne snad proti
vládě a Němcům, nýbrž proti Mladočechům. Praví
se tam: „Prodá-li Němec Čechovi kus pole jako
dlaň, je pronásledován. Spáchal zradu na německé
věci. Neškodilo by, aby i český lid dle tohoto re-
ceptu se řídil. Dr. Kramář ať první propad-
ne hněvu lidu. Takovému hněvu lidu, že ani
Krym ho neuchrání.“ List končí svou „úvahu“ vy-
zváním, aby lid také přemýšlel. Dobře, jen přemý-
šletil Jak začne přemýšlet, pošle takové politiky
nár. sociální křen kopat a sbírat cibulil
— Úmrtí. V Hořovicích zemřel dne 4. září ve
vzácném věku 89 let otec před rokem zesnulého
chefa naší redakce pana Josefa Anýže, pan Josel
Anýž. soukromník a měšťan hořovický. Zesnulý
byl mužem hlubokého vlasteneckého uvědomění.
rodině své starostlivým otcem a vzorným obča-
nem. Pohřeb zesnulého koná se dnes odpoledne
v Hořovicích z domu smutku.
— Rada král. hlav. města Prahy pořádá
k uctění výroční památky úmrtí královny a císa-
řovny Alžběty v hlavním farním chrámu týnském
ve středu dne 10. září o 9. hod. dopolední slavně
zádušní bohoslužby.
Němec
Čecho
Kramář
Anýž
Josel Anýž
Alžběta
Krym
Hořovice
Praha
Rada král
27
article
— Ve schůzi městské rady v žižkově, konané
dne 2. září 1913 za předsednictví starosty pana
Gustava Žáka, bylo vzato na vědomí, že obee
pražská a král. vinohradská zchválila ujednání
mezí zástupci obcí žižkovské, pražské a král. vi-
nohradské, učiněné o zřízení chodníku v Žižkově
ulici kolem Rajské zahrady společním nákladem
a usneseno se zřízením chodníku ihned započíti,
aby zamezeno bylo dalším stížnostem na neupra-
vený stav ulice té. — K vědomí vzat přípis rady
král. hlav. města Prahy, že obec pražská schvá-
lila dohodu docílenou mezi zástupci obce žižkov-
ské, obce pražské a záduší pražského ve příčině
regulace okolí kostela sv. Kříže Povýšení v Žiž-
kově a usneseno přihližeti k tomu, aby vyřízení
věci u knížecí arcibiskupské konsistoře byl
urychleno. — Zhotovení čtyř regálů do veřejné
městské knihovny v č. p. 1000 zadáno p. V. Šeb-
kovi. — Převzat protektorát manifestace za dru-
hou českou universitu na Moravě, pořádané dne
21. září t. r. Akademickou besedou v Žižkově. —
Povolena stavba čtyřpatrového domu pí. A. Krá-
lové v ulici Bořivojově. — Vyřízeno 58 záležito-
stí stavebních, živnostenských, správních a chu-
dinských.
Gustav
V Šeb
Žižkov
Praha
Žiž
Bořivojův
český univerzita na Morava
svatý . Kříž
28
article
— C. k. zemské finanční ředitelství v Praze
výnosem ze dne 29. srpna jmenovalo přednostu
c. k. berní správy III. v Praze-VII. pana c. k.
vrchního radu Václava Červenku předsedou
všech u této berní správy zřízených berních
komisí.
— Z městské rady pražské. (Schůze dne 5.
září 1913. Předsedal starosta p. dr. K. Groš.í
Farář u nejsv. Trojice v Podskali dr. Ant. Víšek
vykonal slib měšťanský do rukou pana starosty
a vřelými slovy poděkoval za vyznamenání, jeho
se mu dostalo udělením měšťanského práva u pří-
ležitosti jeho 70. narozenin. — Dodávka kopa-
ného písku pro úpravu silnice u elektrárny za-
dána p. Chramostovi. — Dne 6. září bude ote-
vřena nábřežní komunikace mezi mostem Svato-
pluka Čecha a mostem Hlávkovým. — Schváleny
návrhy správní rady elektr. podniků na zlízení
elektr. osvětlení v sadech u obecné školy v Zátiší
a u Studánky VII., v ulici Platnéřské, na náměstích
Křižovnickém, Marianském a Linhartském. —
Schválen návrh smlouvy s obcí strašnickou v pří-
či č rozvodu a dodávky proudu elektrického do
obce strašnické. — Pozemková parcela č. k. 105
na Vyšehradě pronajata Českému klubu sportov-
nímu »Vyšehrad«. — Rich. Neviklufovi a Jos.
Červenka
K Groš
doktor
Antonín
Víšek
Chramosta
Čecho
Hlávkův
Rich
Praha
Vyšehrad
29
article
Valentovi povolena výměna pavlačí a zřízení vý-
kladce na domě čp. 422—II. v třídě Vyšehradské.
Frant. Chvojovi povoleno ohražení stavenišť č. 6
a 61 na Vlachovce VIII. — Jos. Malému povoleno
zřízení přístavku a verandy ve dvoře domu
čp. 1269—II. ve třídě Vyšehradské. — Jos. Klikovi
povolena do odvolání stavba hrázděného domku
a ohražení pozemku č. 660/1 při tř. Belerediho
u vodárny VII. — Společnosti pro telefonní auto-
maty povoleno zřízení telefonické hovorny pod
Letnou. — K dotazu po vydání nového praž-
ského adresáře sděleno, že vydání byl
úplně připraveno, ale nedošlo k němu pro nedo-
statek úhrady. Bude nutno zařaditi do vydání
příštího rozpočtu částku 50.000 K, aby adresář —
na jehož doplnění a opravách se stále pracuje —
mohl býti vydán aspoň příštího roku
Valent
František
Chvoj
Malý
Klik
Jos
Letná
Beleredi u vodárna
30
article
— Národní podnik obchodní a průmyslový.
akc. spol. v Praze, přestěhoval se ze svých míst-
nosti v Jerusalémské ul., aby cele zaujal vlastní
budovu ve Smečkách č. 20: bývalou továrnu n
hole a bičišťata firmy Bumiller, kterou svým úče-
lům přizpůsobil a přístavbou v nádvoří pro inkou-
stárnu a pečetárnu rozšířil. Porovná-li se nynější
rozsah Národního podniku s jeho skrovnými za-
čátky v Žitné ulici, ve Školské ulici, pak v Jeru-
salémské ulici, dlužno uznati, že péče a práce, vě-
novaná jak se strany správního výboru, členstva,
tak i širší české veřejnosti, nebyla marnou a ž
vybudován zde obchodní podnik, jakého bylou
nás nezbytně zapotřebí. Neboť proti mocné sou-
těži nepřátelské založena v národnostně ohrože-
ných Č. Budějovicích před 18 lety česká tužkárna.
o 2 léta později inkoustárna, speciální výroby, jek
dosud v rukou českých nebyly a kde snaha jedno-
tlivého podnikatele vůči přesile soutěže v těchto
oborech byla by vždy marnou. A výrobky Národ-
ního podníku svou dobrou jakostí získaly si u nás
obliby všeobecné, těší se hojnému odbytu a tím
se stalo, že původní zařízení tovární bylo třeba
rozšiřovati, novými odděleními pracovními dopl-
ňovati, jako výrobou držátek a plíšků držátkových
na péra, v poslední době pak i výrobou cravonů.
Praha
Jerusalémská ulice
Žitná ulice
školský ulice
Jer
salémský ulice
Č . Budějovice
průmyslový . akciový . společenský
Bumiller
31
article
Podobný vývoj byl i inkoustárně údělem. Součas-
nů rozvíjel se utěšeně i zavedený mezi tím obchod
a sklad s psacími potřebami, jenž postupně roz-
šířen kromě papíru na veškeré předměty z oboru
psacích potřeb, i jest velkosklad Národního pod-
niku dnes z největších nejen v Praze, ale i v ce-
lých Čechách. Při takovém rozvoji bylo přirozeně
třeba kapitálu i přetvořeno v roku 1911 bývalé
společenstvo s ručením obmezeným na akciovou
společnost s kapitálem K 750.000.—, Když pak
obchod rozšířil se tak, že ani sklady v Jerusalém-
ské ulici nestačily, rozhodla se správa závodu
soustřediti své kanceláře, sklady i výrobu inkou-
stu pod jednu střechu, vypsala roku letošního
druhou emisi akcií, pomocí jíž umožněno jí bylo
zakoupení a zařízení svého vlastního domu ve
Smečkách č. 20. V minulých dnech provedeno
přesídlení závodu a již dnes panuje tam nejči-
lejší ruch a šum obchodní. Vysoké hromady vý-
robků, k expedici určených, vyplňují jednotlivé
místnosti i koridory, známka to čilého obchodu.
Budova dvoupatrová byla pro účely Národního
podniku velmí racionelně upravena. Již při vstupu
z Václavského náměstí do Smeček upozorňuje
malebný štít, že má tu své sídlo průmyslový zá-
vod český. V přízemí vchází se prostranným ve-
stibulem, jehož skleněné dvéře vnitřek domu
úplně uzavírají, do místnosti pokladní a prodejní,
určené ke styku s obecenstvem, kdežto první
druhé patro zaujímají rozsáhlá a světlá skladišta
Praha
Čechy
Jeruzalém
Václavský náměstí