2
masthead
V Praze, dne 9. května 1900.
Praha
4
article
Modzkoá, namizietrace
sxpedíce:
Prahu, Fštrosaova nlíde.
číslo 200—II.
Nofrankované úopiey se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí.
Kexapečetěnéreklamace
jeou porta prosty.
Praha
5
article
AIUILKt
AIUILKt
Inserty účtujeme levně
a pří častější inserci po-
skytujeme výhody
Vycházejí denné o šesté
hodině ranní
V pondělí a po svátku
vždy po dvamnácté ho-
dině polední.
Jeánotlivé číslo xá a
Telofon redakce č. 1128.
7
article
Ržedplatné pre Praku
s donáškou do
domu:
měsíčn. . . . . K 2.80
čtvrtletně .. . K 8.40
celoročně . . ..
K S8.60
Pro tuzemako
poštou:
měsíčně. . . .. K 3.—
čtvrtletně ... K 9.—
celoročně.... K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Hámecka a Srbska:
čtvrtletně . . . K. 12.—
celoročně.... K 48.—
Do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
le, Anglie a Ruska;
Štvrtletně . .. K 18.20
celoročně .. . K 52.80
Telofon redakce č. 1126.
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Belale
Anglie
Rusko
Hámecko
Italia
8
article
Slunce vychází ve 4 hodiny 25 minut ráno.
Slunce zapadá v 7 hodin 29 minut večer.
9
article
Středa:
Sv. Řehoř Nazianský.
Středa:
Sv. Řehoř Nazianský.
Čtyřicetihodinná pobožnost
u sv. Petra na Poříčí od 9.—12. května.
v chrámu Páně
Naziánský
Petro
svazek
10
article
Alea jacta est.
Alea jacta est.
V Praze, dne 8. května.
Elaborát pana ministra- předsedy dra. šl. z Körbrů
konečně vyšel na Boží světlo. Měl-li ještě někdo
flějakou pochybnost, dojde-li k obstrukci Čechů, jest
jí nyní nadobro zbaven i přes to, že v českém klubu
na půdě vídeňské v příčině obstrukce nastala různost
mínění, jež měla za následek vzdání se
předssdnietyí v něm se strány dra.
Engla, který bezpochyby vzdá se též
poslaneckého mandátu. Přyní výstřel české
ebstrukce měl tím ránu z pětno u, jež povážlivě zřanila
čéský klub. Podle průběhu prvního zasedání říšské
řady ařanžovali vídeňští antisemiti, k nimž se i ně-
kolik českých sociálních demokratů přidalo, galerii
proti Mladočechům. Tolik můžeme a musíte říci, že
českého národa zmocnilo se voliké rozčílení myslí
následkem zrušení jazykových nařízení a věčného od-
kládání vlády, aby křivda učiněná Čechům koffečně
byla napravena. Mladočeští poslanci nalézají se tu
v nuceném postavení. Kdyby se neodhodlali k ob-
sírukci, způsobili by bouři v celém národě. Věru,
postavení českých poslanců není závidění hodno.
Ostatně ukázalo se, že »Národní Listy«, jež
asi před týdnem obsah Körbsfova jazykového zá-
kona přinesly, zpraveny byly dobře.
Čecho
Engl
Praha
11
article
Co p. ministr-předseda nazývá upravením
jazykové otázky v Čechách, je vlastně zmatením
kpřevrácením skutečných poměrů. Přímo hor-
rendní je to upravení jazykové otázky na Moravě,
kde většina česká je kompaktní, obnášejíc 75 procent
obyvatelstva, mezi něž pouzé vě městech značnější
počet Němců je roztroušen. Upravením jazykové
ctázky to vůbec není, slovo to má pouze maskovati
nadpráví něměiny, jež žádný poctivý Čech nemůže
přijati. Nepřijatelné je též nové parcelování Čech zří-
zením krajských úřadů na základě jazykového rozdě
lení. Celý ten velmi obsažný elaborát je vlastně sta-
rou křivdou v novém vydání.
Každý nový návrh na upravení jazykové otázky
v Čechách a na Moravě je horší svého předchůdce
Jaký to skok od Badeniho až ku Körbrovi, skok
jako do propasti! Co by ještě po panu dru. Körb-
rovi mohlo přijíti horšího !?
Nejnovější ministerský elaborát je nadobro při-
způsoben svatodušnímu programu německých nacio-
nálů. Pan ministr-předseda mohl si přáci usnadniti
poukázati na Kaserera číslo II. svatodušního pro-
gramu Němců. Ostatně i němečtí nacionálové budou
p. Körbrovi činiti námitky, že němčinu nazývá pouze
Vermittlungssprache a nikoliv Statssprache.
Němci budou ovšem dělati náramnou drahotu, jakoby
Bůh ví jakou oběť Čechům přinášeli.
Nyní po uveřejnění jazykových předloh, pro
Čechy naprosto nepřijatelných, stává se zpráva, že dr.
Rezek zadal svou demisi, dosti věrohodnou. V mi-
nisterstvě, z jehož lůna mohla vyjíti předloha taková,
déle ještě setrvati, pro Čecha je nemožno.
Nuže, poslyšme, jak to nejnovější nadělení
z Vídně zní:
Němec
Badeni
Körbr
bůh
Čecho
doktor
Rezek
Čechy
Morava
Vídeň
12
article
V dnešní schůzi poslanecké sněmovny předložila
vláda tři osnovy zákonů, z nichž prvou upravují se jazy-
kové poměry u zeměpanských úřadů v králov-
ství českém, druhá týká se zřízení krajských
úřadů v království českém a třetí upravují se ja-
zykové poměry u zeměpanských úřadů v mar-
krabství moravském.
Prvá osnova má 30 paragrafů. Úprava spočívá na
zásadě jednojazyčnosti a rozeznává tři
jazykové obvody: ryze český, ryze ně-
mecký a smíšený.
V předloze vypočítávají se obvody okresních soudů,
které připojiti se mají k jednotlivým jazykovým obvodům
do té doby, než jazykové ohraničení bude definitivně pro-
vedeno. Toto státi se má nejdéle do konce roku 1901.
Každý soudní okres považovati se má smíšeným, ve
kterém menšina dosahuje 20 procent veškerého
obyvatelstva okresu, nebo je převyšuje. Až se
jazykové ohraničení provede, konati se bude po každém
druhém sčítání lidu na základě uvedeného pro centa
revise.
poslanecký sněmovna
13
article
Úřední řeč v zevnější službě úřadů jedno-
jazyčných obvodů.
V zevnější službě, to jest v ústním a písem-
ném styku se stranami, musí úřady jednojazyčných obvodů
užívati řeči tohoto obvodu jako řeči úřední. Strany,
jež nejsou zastoupený advokátem neb notářem, mohou
v těchto obvodech předkládati písemné podání také ve
druhé zemské řeči. Podání toho, uzná-li to úřad potřeb-
ným, zhotoví se úřední překlad, jenž bude pod-
kladem úředního jednání O vyřízení obdrží strana úřední
vyřízení v řeči, ve které zhotoveno podání.
Při úsťním jednání musí úřady jednojazyčných
obvodů vyjednávati se stranami v řeči úřední a
není-li jí strana mocna, poskytne se jí prostředni-
ctvim úředníka obou jazyků znalého a u úřadů,
které obsazeny jsou v zásadě úředníky konceptními, obou
jazýků znalého konceptního úředníka možnost, by byla
s to, aby se jednání súčastnila a svých práv hájila.
Všem súčastněným musí se umožniti úplná znglost
obsahu jednání výpovědí svědků a znalců, jakož i u lfčen
oznámených rozhodnutí a usnesení. Protokol sepsshi se
musí v řeči úředni. Prohlášení a výpovědi tiran
(svědků, znalců), kteří nejsou znalí úředního jazyka,e
píšou se pomocí jazykově způsobilého úředníka (tlum
níka) do protokolu v řeči úřední. Záleží li na doslov
ném znění výpovědi svědka neb znalce, mohou bý i úřed-
níkem tímto k protokolu př loženy v jazyku, ve kterém
byly prosloveny, jako z vláštní přiloha.
Všechna prohlášení úřadů protokolovati s
musí v řeči úřední. Strany, neznalé úředního jazyka.
obdrží rozhodnutí, usnesení, opatření a písemná vyřízení
protokolárních zápisů ve svém jazyk u, ve kterém dáti
se jim musí i ústní vyříze ní.
14
article
Nařízení tato platí též v trestním jednání
není-li obžalovaný mocen úřední řečí.
Záznamy do knih veřejných a rejstříkův u jednojazyč-
ných úřadů boďtež provedeny úředním jazykem. Jen je-li
jazyk ústního neb písemného podání rozdílný jiný, než
úřední jazyk úřadu výkonného, budiž k záznamu přiložen
překlad v jazyku podavatele.
O úředuím jazyku ve službě úřadů v ob-
vodech smíšených jednají Sš11. až 18. Tu řídí se ja-
yk vnější služby zásadně jazykestrany, při čemž je pro-
vedena platnost obou zemských jazyků dle zásady naprosté
rovnosti. Zejména záznamy do veřejných knih a rejstříků
u těchto úřadů buďtež prováděny jazykem ústního nebo pí-
semního podání, na základě kterého se vydají.
O úřední řečí ve vnítřní službě a úřední
korrespondenci stanoví §§ 19. a ff toto: Ve vnitřní
službě užívají úřady jednojazyčné svého úředního jazyka
smíšené úřady ve věcech stran, které projednávají se vý-
hradně jazykem jedním, jazyka podávající strany; ve všech
ostatních záležitostech stavu věci přiměřené záznamy do po-
dacího protokolu a rejstříky pro úřední službu, do nichž
strany mohou nahlédnouti nebo ze kterých na požádání stran
vydávají se opisy, buďtež provedeny u jednojazyčných úřadů
jazykem úředním, u dvojjazyčných jazykem podání nebo ja-
zykem, jímž záležitost byla projednána a vyřízena. Záznamy
do rejstříkův a záznamy, které vydávají se na místě proto-
kolárního stvrzení, provedou se u dvoujazyčných úřadů ja-
zykem strany.
15
article
Rejstříky, záznamy a jiné pomůcky administrativně-
technické, účetní a registratorské služby povedou se u jedno-
jazyčných úřadů jazykem úředním, u dvoujazyčných oním
jazykem, jímž dotyčná věc se projednává.
Pro listiny, výkazy a záznamy, které se vedou u poli-
tických úřadův o vécech vojenských, pro úřední spisy, jež
mají býti předloženy ústředním úřadům, pro záležitosti státní
policie a kvalifikační tabulky státního úřednictva platí před-
pisy dosavadní. Rovněž zůstane v platnosti vojenský jazyk
služební a předpisy o styku s úřady mimočeskými, zvláště
pak s úřady ústředními. Ve styku s úřady na roveň posta-
venými nebo s úřady podřízenými, zeměpanskými a nevo-
jenskými, jakož s úřady II. stolice, nalézajícími se v zemi,
užívají jednojazyčné úřady svého úředního jazyka, úřady
smíšené ve styku s jednojazyčnými úřady úředního jazyka
těchto úřadů, ve styku s úřady dvojjazyčnými, jakož
i s úřady II. stolice onoho jazyka, ve které záležitost se
projednává.
16
article
Zeměpanské zemské úřady v Čechách jsou oboujazyčné,
vyjma vrchní zemský soud v Praze, kde pro každý jedno-
jazyčný obvod zřídí se zvláštní oddělení, v jehož čele nalé-
zati se bude po místopresidentovi. Z každého tohoto oddě-
lení s oží se senáty pro vyřizování záležitostí dotyčného
jednojazyčného obvodu. Záležitosti obvodů smíšených, byly-li
v I. stolici projednávány jedním jazykem, dle tohoto přiká-
zány jednomu ze senátů pro jednojazyčné ú emí, jinak při-
kážou se senátům, jež mají býti sestaveny z členů obou od-
dělení, kteří mocni jsou obou jazyků zemských, Jednánía
rozhodnutí v záležitostech stran má se díti dle předpisů, jež
platí o jednání a vyřízení věci v I. instanci. O záležitostech
stran, pro něž jest vrchní zemský soud prvou instancí, má
býti jednáno dle předpisů platných pro úřady dvojjazyčné.
Dosavadní jazykové předpisy zůstanou v platnosti pro
všechny zeměpanské pokladny a úřady v království českém,
které obstarávají agendu peněžní, pro vnitřní službu ve všech
záležitostech dopravních a výkonných, pro vnitřní službu a
manipulaci při úřadech poštovních a telegrafních, pro vnitřní
službu v erárních průmyslových podnicích, podřízených bez-
prostředně ústřední správě, dále ve vzájemných stycích do-
tyčných orgánů a úřadů.
O jazykové způsobilosti úředníků určuje § 27, že při
úřadech v obvodech jednojazyčných smějí býti zaměstnání
jen úředníci, kteří vládnou úplně úředním jazykem ústněi
písemně. Aby pak bylo lze použiti i druhého jazyka zemského
při úřadech jednojazyčných, jest používati, kde toho potřeba
služby vyžaduje, úředníků dotyčných odborů extra statum,
kteří mocni jsou obou jazyků zemských ústně i písemně a
jichž počet dle potřeby má býti napřed stanoven.
Čechy
Praha
17
article
Lze připustiti, aby jeden úředník i při několika úřa-
dech stejnorodých a sousedících fungoval. Při úřadech dvoj-
jazyčných jest se postarati o dostatečný, potřebám vyhovující
počet úřednictva, obou zemských jazyků mocného.
V závěrečných odstavcích (§s 28—30) návrhu zákona
jest vysloveno, že zákon tento platí o úřadech soudních, stát-
ních zastupitelstvích, dále o úřadech podřízených ministeriím
vnitra, financí, obchodu a orby v království českém. Pro ři-
ditelstní, policejní a veškeré úřady zeměpanské I. instance
Faze atí předpisy stanovené pro obvody dvojjazyčné.
platnosti za 3 měsíce po prohlášení. Veškeré,
předpišy o používání zemských jazyků při úřa-
kých, jež v zákonu tomto obsaženy nejsou, po-
Jatnosti.
zákona jsou přípojeny obsáhlé poznámkya
ož i tabulka, znázorňující nynějsí stav politi-
ch okresů v Čechách a poměry zalidnění. Dále
chu uvedený obšírný elaborát o jazykovém ohra-
Čechách. Lze z něho vypozorovati, že při vypraco-
vání návrhu o jazykovém ohraničení hlavní zásadou bylo co
nejúplnější od oučení jednotlivých obvodů de jazyka většiny
obyvatelstva, a že při tom nestranně brán ohled na obě ná-
rodnosti, jakož i na oprávněné nároky a zájmy obyvatelstva,
Dle tohoto operátu byly celkem 233 soudy okresní, mezi těmi
94 ryze německých, 133 ryze českých, 6 dvojjazyčných.
Nově zřídilo by se 14 okresních soudů a sice 7 jedno-
jazyčných českých (v Bohušovicích, Čermné, Zlaté Koruně,
Husinci, Stankově, Velešíně a Velkém Ždikově), 6 jedno-
jazyčných německých v Opatově, Č. Radiměři, Kysiblu, Hra-
dišti, Kuřích Vodách a Outerý) a smíšený okresní soud
v Dobřanech.
Čech
Stankův
Čechy
Bohušovice
Čermná
Velešín
Velký Ždikov
Opatov
Č . Radiměř
Kysibl
Dobřany
18
article
Úřadovalo by dále 103 okresních hejtmanství (31 jedno-
jazyčných německých, 58 jednojazyčných českých a 4 smí-
šená). Znova by se zřídilo 5 jednojazyčných okresních hejt-
manství českých a to v Hluboké, Jaroměři, Libochovicích,
Nepomuku (nebo v Blovicích) a v Netolicích, 4 jednojazyčná
německá (v Králíkách, Nýrsku, Mimoni a Vimperku).
K tomuto operátu přiloženy jsou tři seznamy a to : 1.
seznam okresů, jež mají býti zřízeny, jakož oněch, jež mají
buď odlou ením nebo přidělením býti změněny; 2. seznam
všech obcí v Čechách, které skládají se z několika míst a
kde v tom neb onom místě většina obyvatelstva s většinou
obyvatelstva v obci samé v ohledu ja ykovém se různí; 3.
seznam míst od soudních sídel nejvzdálenějších a to jak dle
dosavadního, tak dle chystaného soudního rozdělení.
Osnova zákona ve příčině krajských úřadů
ustanovuje, že za příčinou usnadnění agendy politické
správy v Čechách zřídí se 10 krajských úřadů. V čele
každého bude státi krajský hejtman (V. hodnostní třída)
s místodržitelským radou, jako svým náměstkem a s po-
třebným personálem. Krajští hejtmané jsou podřízeni
přímo místodržiteli. Z 10 krajských úřadů jsou 3 jedno-
jazyčné německé se sidlem v Chebu, Litoměři-
cích a Liberci, 5 jednojazyčných českych
se sídlem v Chrudimi, Jičíně, Hradci Králové, Prazea
Táboře, dva s.míšené se sídlem v Budějovicích a Plzni.
Jaroměř
Libochovice
Nepomuk
Blovice
Netolice
Nýrsko
Mimoň
Vimperk
Čechy
Cheb
Litoměr
Liberec
Chrudim
Jičín
Hradec Králové
Budějovice
Plzeň
Prazea Tábor
19
article
Kompetence těchto krajských úřadů týče se zásadně oněch
záležitostí krajského, jim přikázaného obvodu 1. a 2. in-
stance, jež náležely dosud v obor působnosti c. k. místo-
držitelství. Tomuto vyhraženy budou záležitosti, jež bud
dotýkají se celé země nebo obvod některého kraje pře-
kročují. Krajským úřadům mohou býti také přikázány zá-
ležitosti, jež dosud obstarávány byly okresními hejtman-
stvími.
Z opatření a rozhodnutí krajských úřadů možno od-
volati se, pokud to zákonem vůbec přípustno, prostřed-
nictvím místodržitelstva přímo k úřadu centrálnímu.
Vedle toho uvedeno jest v zákoně 28 důležitých
bodů, jimiž vyznačeny jsou záležitosti, ve kterých je místo-
držitelství poslední instancí odvolací.
Hlavního města Prahy, jakož i záležitostí a působ-
nosti pražského polic. řiditelství tento zákon se netýče.
Krajské úřady mají zahájiti svou činnost šest měsíců
po prohlášení zákona.
Praha
20
article
V dodatcích, jimiž zákon jest provázen, nalézáme
přehled dějinného vývoje krajů v Čechách, zejména no-
vějšího vývoje, počínajíc rokem 1848. Pak následují ob-
šírné důvody pro znovuzřízení krajských úřadů. Náklad
na jeden krajský úřad páčí se na 80—90.000 K ročně.
V příloze shledáváme též návrh na možné rozdělení země
ve 14 krajů, z nichž 5 jednojazyčně německých: Cheb,
Litoměřice, Krumlov, Liberec, Žatec, 7 jednojazyčně če-
ských: Chrudim, Jičín, Hradec Králové, Písek, Praha,
Slané a Tábor a dva smíšené: Budějovice a Plzeň.
Osnova zákona, týkající se Moravy, obsahuje 21
paragrafů a ustanovuje ve příčině úřední řeči v zevní
službě, že se má u zeměpanských úřadů na Moravě při
zevním úředním jednání, t. j. při jednání ústním a pí-
semním se stranami jednati zásadně v jejich j a-
zyku. Úřady tyto jsou tedy povinny podáni ústní i pí-
semní od stran přijímati v obou jazycích a vyřízení nebo
rozhodnutí dodávati stranám v tom jazyku, ve kterém
bylo podání ať ústní nebo písemní učiněno. V zevní
úřední řeči jest provedena úplná rovnost obou zemských
jazyků.
Ve vnitřní službě mají zeměpanské úřady uží-
vati obou jazyků zemských dle těchto pravidel: V záleži-
tostech stran, které byly projednávány výhradně v jednom
jazyku, budiž užito jazyka podavatele také ve vnitřní
službě. Jsou-li při některé záležitosti súčastněny strany,
jež při svém vystupování neužívají jazyka jednoho, má se
zby
Čechy
Cheb
Litoměřice
Krumlov
Liberec
Žatec
Chrudim
Jičín
Hradec Králové
Písek
Praha
Slaný
Tábor
Budějovice
Plzeň
Morava