2
article
+ Německé scány. V Hamburce odvážil se ře-
ditel tamního činoherního divadla a geniální režisér
baron Berger vypraviti dvě dramata Hebbelo-
va, na něž si dosud žádné divadlo netroufal: „Ju-
lii“ a „Truchlohru na Sicilii“. Jeho scéni-
ckému umění podařilo se získati pronikavý úspěch
kusům dosud málo známým. Jmenovitě tříaktová tra-
gedie „Julie“ působila velmi hluboce a poutavě dívčí
tragikou svojí titulní role. — Gecrg Engels, je-
den z nejoblíbenějších komiků a nejlepších charakter-
ních herců současných, zemřel v těchto dnech v Ber-
líně, kde plných třicet let umělecky působil. Narozen
v Altoně, předměstí hamburském v r 1846, byl
Berger
Hebbet
Julie
Gecrg Engels
Sicílie
Altona
činoherní divadlo
3
article
Engels původně malířem; vyníkaje jako břitký
humerista, vypomohl kdysi jen jaksi žertem za uprch-
lého herce, převzav narychlo jeho roli. Docílil pře-
kvapujícího úspěchu, a tato náhoda upoutala jej cele
k divadlu. V Berlíně rychle vynikl, nejdříve ve fra-
škách, v lidových kusech a drobných zpěvních žer-
tech, až jej L'Arronge engažoval jako prvního char-
akterního herce v r. 1883 pro nově založené „Berlín-
ské divadlo“. V posledních letech byl Georg Engels
jedním ze sloupů proslulého ensemblu Reinhardtova,
a jeho gáže byly vůbec nejvyšší, jaké se kdy v Ně-
mecku a v Berlíně platily činoherním hercům. Před
dvěma lety získán pro nově založený „Lustspiel-
haus“. Dosáhl věku 61 let a podlehl návalu srdeční
slabosti po nedávno přestálé chřipce. — Gang-
hoferova satirická veselohra „Právo na věr-
nost“, o jejímž zákazu ve dvorní činohře vídeňské
jsme psali, vyšla nyní tiskem v listopadovém sešitě
„Jihoněmeckého měsíčníku“. Ukazuje se, že všecky
dosud šířené zprávy nepodávají jasného obrazu
pravé podstatě zajímavé práce, v níž autor vlastni
dílo nemilosrdně persifloval. Satira projednává pouze
novým způsobem starý problém nevěrné ženy a věr-
ného domácího přítele. Smělost obsahu přemáhá gra-
cičsní forma.
Engels
L Arronge
Reinhardtův
Satir
Berlín
Ganga
ský divadlo
4
article
Ze soudní sině.
Ze soudní sině.
Český krejčí ve službách znojem
ského divadla.
Ze Znojma, 31. října. (Pův. dop)
(Pře civilní.)
U okresního soudu ve Znojmě došlo 23. října
t. r. před soudním sekretářem Waschauerem
k projednání civilní pře krejčovského pomocníka F.
K. z Vídně proti pí. Doře Jenny, ředitelce městského
divadla ve Znojmě na zaplacení 14denní mzdy v ob-
nosu 35 K proto, že týž byl bez zákonného důvodu
propuštěn bez výpovědi ze služby.
Žalovaná zjednala si žalobce ve Vídni 5. října
t. r. jako divadelního krejčího s měsíčním platem
70 K a již 12. téhož měsíce jej na hodinu propustila
Paní ředitelka odůvodňovala zrušení poměru pracov-
ního bez výpovědi tím, že žalobce vzpíral se konati
uloženou práci, že štval druhého krejčího k neposluš-
nesti, že mluvil v divadle česky, že odmítl večeřeti
znojemské uzenáče a mnoha jinými příčinami, z nichž
by si musil čtenář učiniti o divadelním krejčím K
představu člověka, který by brzy znojemské divadlo
obrátil na ruby a snad i — počeštil!
Paní ředitelkou vedený svědek, rovněž divadelní
krejčí, vypověděl, že jeho soudruh K. odešel jednou
před koncem představení domů proto, že mu, bylo ne-
volno a dvakrát, když byl s přikázanou prací úplně
F K
Dora Jenna
Znojmo
Vídeň
okresní soud v Znojmo
městský divadlo
5
article
hotov. Den přěd propuštěním nebylo představení,
pracovalo se však z nařízení ředitelky přes čas. Asi
o 7. hodině večer ohlásil jí krejčí K., že nemá již
nic více nutníího a s ostatním že bude hotov druhého
dne. K odpovědi její: „Tak jděte!“ že se vzdálil. Vý-
pověď tohoto nuádka nijak nenasvědčovala, že by pí.
ředitelkou dříve vylíčená osoba měl býti žalující
krejčí.
Když svědeclký důkaz se paní ředitelce nezdařil
a krejčí proti nárnitkám uváděl, že v dřívějším místě
mchl odejíti před koncem představení, když se svojí
prací byl úplně hotov a že žalovaná jemu při přijí-
mání výslovně řekla, že u ní bude míti stejné vý-
hody — nařídil soudce výslech stran a připustil paní
ředitelku k příspžnému potvrzení toho, co na krej-
čího všecko věděta a řekla. Paní ředitelka složení pří-
sahy však se vší rozhodností odmítla a prohlásila,
že raději krejčímu zaplatí celou — polovičku. S tím
nesouhlasil opět krajči, trvaje, aby mu byla přiřknuta
plná 14denní mzde.
Došlo k rozsudku, podle něhož soudce žalují-
cího F. K. s celýyn, žalobním nárokem zamítl.
Po vynesení rozsudku želel krejčí houževnatého
hájení svého nárohu, který považoval za spravedlivý
a vzhledem k smtdivé náladě pí. ředitelky ke konci
přelíčení za jistý. Ltost jeho byla tím větší, poně-
vadž s prázdnou l:psou se mu zdála zpáteční cesta
do Vídně přece jen příliš dalekou. Postižený diva-
delní krejčí se zařekl, že by ke znojemské řed. telce
již nikdy nevstoupil a ani ve Znojmě spravedlnosti
se nedovolával.
Vídeň
Znojmo
6
title
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král
Praha
7
article
Zemíkeli v Praze.
Zemíkeli v Praze.
D ne 25. října 1907. Baschová Marta
manž. průvodce cizinsců, 56 r., čp. 1403—II. Pernold
Alois, vrchní reviderit st. drah, 72 r., čp. 1072 — II.
Bervida Václav, soukr omník, 71 r., čp. 559—VII. Šule
Josef, býv. zámečník, 57 r., čp. 581—VII. Pachmann
Jaroslav, syn holiča, 2 měs., čp. 629—VIII. —
U Mil. bratří: Penoutka Antonín, dělník, 56 r. —
U Mil. sester: Palát Josef, bednář, 72 r. — V ži-
dovské nemocnici: Weissová Sara, obchod-
nice, 62 r. — Ve všeobecné nemocníci
Čiháková Marie, manž. pilnikáře, 41 r. Václavík Jos.
mlynář, 37 r.
Dne 26. října 1907: Plašilova Marrie, dcera
hostinského, 11 neděl, 116—IV. — Ve všeobecné
nemocnici: Bartort čková Barbora, služebná, 51
rok. Borovička Josef, karpennický pomocník, 34 roky.
Prinas Martin, dráteník, 47 roků.
Alois
Bervid
Josef
Jaroslav
Čiháková
Marie
Václavík
Barbora
Praha
Plašilův Marrie
Prinas Martin
Baschová Mars
Penoutka Antonín
Palát Josef
Weissová Sar
8
article
Dne 27. října 19907: Altschul Moric, účetní,
58 r., 522—I. Herzogová Anna, manželka pouzdraře.
59 roků, 111—I. Minánova Božena, dcera švadleny.
4 měs., 112—I. Antono va Marie, dcera korektora,
13 měs., 1654—II. Benderová Rozalie, soukromnice,
83 roky, 1403—II. Zajíčová Anděla, vdova po účet.
radovi, 58 roků, 24—III. — U Alžbětinek: Jalo-
vecká Františka, soukromtice, 79 roků. — U Milo-
srdných sester: Balounová Anna, služka, 50 r
Hájková Josefa, služka, 56 roky. Krebnerová Anna,
obchodnice, 77 roků. Mašk František, úřadník v. v.
83 roky. — Ve všeobecné nemocnici: Koh
Tomáš, obuvník, 58 roků. Kolářová Terezie, švadlena.
22 roky. Koláříková Marie, manželka kováře, 32 roky.
Toms Emil, učitel.
Dne 28. října 1907: Sokolová Anastazie.
manželka soukromníka, 62 roky, 511—I. Chmelíková,
Anastazie, vdova po polývači, 60 roků, 491—I
Rojová Emilie, manželka kupce, 35 roků, 521—Il
Štépán František, zámečník, 36 roků, 508—II. Wach-
trová Růžena, dělnice, 18 roků, 782—VIII. — U
Alžbětinek: Jarůšková Růžena, manželka děl-
níka, 211/2 roku. — U Milosrdných sester:
Hellerová Anna, dělnice, 37 roků. — Ve všeobec-
né nemocnici: Linke Josef, pasíř, 21 rok. Strán-
ská Anna, soukromnice, 80 roků
I Herzogová
Anna
Božena
I v
Benderová
František
Kolářová
Koláříková
Marie
Toms
I Chmelíková
Anastazia
Emilie
Růžena
Anno
Altschul Moric
U Mila
Balounová Anno
r Hájková Josef
Koh Tomáš
Sokolová Anastazia
Ilo Štépán František
U Alžbětinka
Jarůšková Růžena
Hellerová Anno
Linke Josef
9
article
Národní divadlo.
národní divadlo
10
article
V úterý 5. listopadu.
11
article
38. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Živnost paní Warrenové.
Hra o čtyrech dějstvích. Anglicky napsa! G. Bernard
Shaw. Přeložil Karel Mušek. Režisér Kare! Mušek.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
O 2. hod. odpol.
Warren
G Shaw
Karel muška
Kare
12
article
Ve středu 6. listopadu.
Ideální manžel.
Večer mimo předplacení:
Pohostinsku vystoupí komorní pěvec Vilém Herold
od král, opery v Kodani.
Vilém Herold
Kodaň
13
title
Romeo a Julie.
Romeo
Julie
14
article
Lidové divadio „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadio „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
V úterý 5. listopadu.
Po 3.: Dcera páně Fabriciova.
Činohra o 3 jednáních (s proměnou) Napsal Adoli
Wildbrandt. Preložil Jakub Arbes. Režisér Jaroslav
Počepický.
Fabriciův
Adoli Wildbrandt
Arbes
Počepický
Praha
15
article
Svandovo divadlo na Smichově.
Svandovo divadlo na Smichově.
Začátek o 7. hod.
V úterý 5. listopadu.
21130
Novinka. Troje přání.
Opereta o 2 jedn. a předehre. Text napsali L. Krenn
a K. Lindau. Hudbu složil C. M. Ziehrer. Přeložil
Jos. Kubík. Dirigent J. Jelínek. Režisér V. Housa.
na Král.
L Krenn
M Ziehrer
Jos
J Jelínek
V Housa
Král
Smichov
Svandovo divadlo
16
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohranoch
Pištěkovo lidové divadlo vinohranoch
Začátek o 7. hod.
V úterý 5. listopadu.
Kříž u potoka.
Obraz ze života o 10 odděl. on Birch-Pfeifferova.
21089
Režisér A. Marek.
Birch
Pfeifferův
Pištěkův lidový divadlo
17
article
Lidové divadlo v Praze VIII. Libeň.
Lidové divadlo v Praze VIII. Libeň.
Ředitel J. E. Sedláček.
Začátek o 1/28. hod
V úterý 5. listopadu.
Manžel v base
Fraška o 4 jedn. Napsal A. Gibbon. Přel. J. Kühnel.
Režisér A. Vedral.
Po divadle spojení elektrickou drahou všemi směry.
Sedláček
Fraško
A Gibbon
J Kühnel
A Vedral
Libeň
lidový divadlo v Praga
18
article
Káva Dražen 159
Káva Dražen 159
Pařížská směs „Louvre“ . . . 1/2 kg. K 2.40
Vídeňšká původní smás . . . . 1/2 „ „ 2.-
Vídeňská kavárenská směs . 1/2 „ „ 1.60
Verstská rodinná smě
1/2 „ „ 1.40
Louvre
kg
19
article
ALOIS PELZ.
ALOIS PELZ.
Praha, Platýz.
Pelz
Praha
Platýz
20
article
Je třeba rozměniti rychle peníze na bankovky
Je třeba rozměniti rychle peníze na bankovky
menší«
Dodala žena a vrátila mu balíček.
Mladý muž strčil jej opět do kapsy a odvraceje
oči své od očí jejích, zadíval se do ohně v krbu.
»Kolik jsi mi . . . půjčil již až posud?« tázala
se dáma po chvilce mlčení.
»Stoosmapadesát tisíc a osm set šilinků«, odvětil
Jack, neváhaje a upíraje oči stále na řežavé uhlí.
»Jak se dobře na to pamatuješ«, pravila Maria
s jistým sarkasmem v hlase svém; »jako bys měl obnos
stále na mysli.«
»Ovšem, že si jej dobře pamatuji. Musilť jsem
velmi bedlivě studovati způsob, jak bych mohl obnosy
zařaditi do pravidelných výdajů —
»Jsou započtěny do toho i úroky ?«
»Úroky zaplatila jsi mi už.«
Zahleděvši se, Maria vztýčila se na ráz.
»Myslíš, že prodávám lásku svoji?« zvolala mu
ve tvář.
»Víš-li, že kdysi milionář chtěl lásku moji koupiti,
ale ani jeho miliony nebyly by stačily.
Nemohl bys ji tedy koupiti ani ty, Jacku!«
»Ne, ne«, odpověděl tento spěšně, přistoupiv k ní.
»Nechtěl jsem ti říci nic takového, Marie. Vím dobře,
že mne miluješ. Vím to, avšak . . . můj bože, nepo-
chopila jsi, co jsem chtěl říci.«
Položila mu ruku na rámě a dívala se upřeně
na něj.
»Pochopuji velmi dobře, co chtěl jsi říci, ale ručím
za to, že budeš odměněn za všechno«, pravila pozvolna
»Avšak pozejtří opustíš Anglii.«
Jack
Marius
Jacek
Marie
Anglie
21
article
»Pozejtří ?«
»Ano, pozejtří.«
»Vyvzpomeň si omluvu nějakou, nemoc, smrt pří
buzného, vůbec jakoukoli chceš, ale pozejtří odjeď. Ob-
jednal jsi sobě již místo na lodi Oroquoia do Buenos
Aires? Zváti se budeš Hubertem Baringem.«
»Avšak ty ?«
Maria de la Mothe odtušila:
»Budu tě následovati 14 dní na to jinou lodía
setkáme se v hotelu Andalusie v Buenos Aires, kdež
mne budeš očekávati. Zanecháš mi zde 3 tisíce franků;
musím opatřiti různé věci, dříve nežli opustím Anglii.
Tvůj lístek na loď strávil veškeré mé úspory.«
Když obdržela peníze, přitulila se k němu, objala
šíji jeho bílými rameny svými a dívala se mu do očí s ně-
mou otázkou.
Pojal jí tvář ve své dlaně a díval se na ni dlou-
hým pohledem, jakoby chtěl čísti až na dně duše její.
A potom jal se ji vášnivě líbati.
A děl prostě:
»Buď klidna, drahá.«
Maria de la Mothe otevřela uzavřenou zásuvku
psacího stolu a vyňala z ní přeplavní lístek na loď Oro-
quoia a podala mu ho.
Jack pohroužil se v mlčení. Byl jako dítě v rukou
jejích; karieru svou i úctu před sebou samým, vše byl
složil k nohám jejím a ona strhla vše v kal a bláto.
Avšak, když pojala jej v náruč, mladý muž zapomněl
všeho, i zdálo se mu, že nedal jí nikterak ještě dosti.
Marie zašeptala:
»Odjedeš zejtra?« a dodala: »bože můj, kdyby bylo
již pozděl« a radila, aby odejel ihned.
Hubert Baringo
Moth
Jack
Marie
Ob
Oroquoia
Buenos Aires
Anglie
Oro
Andalusie