ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3e376330-762f-11dc-a2ea-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 72, work 6, person 110, org 9
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pondělí 5. října 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 274.
4 article
Ka ranní a odpol. list přodplaeí se v Praze v sdnlnlsln ndole ná. . . . . 3k n s dvojí donáškeu n:: k n ně ... 2 K o Poštoni 1z na ktvrk iej sdvoji vianii nk a ise
Praha
5 title
NILISTY.
6 article
v arobném prodeli rasí člo o so4 . . . na ze odpoledni . .. Ve úllalkách na venkov anní člslo. sopiedn. : . : : . . : i Inseráty plati so ho tově nppře rlecení ery pjěisl- jiskira aespedise kiredloslessoa- Eskoply so nerrao í
7 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Vládní předlohy pro český sněm a říšskou radu Z Vidně, 5. října. Dnos odpoledne koná se opět ministerská rada, na které pokra- čovati se bude v poradách o pracovním Programu pro zemský sněm krá- lovství českého a říšskou radu. Dle „Sonn- und Montagszlgu.“ vláda před- loží sněmu království českého v jeho nejbližsi — páteční — schůzi dvě osnovy: zákon o vo- lební reformě a zákon, kterým so zřizuje stálá vyrovnací komise. Podle „Montagsrovuc“ vláda 3. listo p a du, kterého dne poslanecká sněmov na sesejde poletní prázdni, předloží zá- kon o pojišťování pro nodělnosta stáří a zároveň pak zákon o stavbe průplavů. Zákon o pojišťování pro nedělnos a stáří bude rozšířen také na osoby samostatné Zákonem o kanálech navrhuje se výstavba ve- škorých vodních cest, jak v zákoně z r. 1901 uvedeny jsou.
Sonnund Montagszlg
8 article
Bosenská politika. Z Vídně, 5. října. Vnitřní politiku se svými krisemi jest tento týden poněkud zatlačena poli- tikou zahraniční, zejména bosensko u. K - lem iéto točl se veškerý zájem ne jen domácí, nýbrž také evropské veřeinosti. Na tuto politiku soustřeďevati se bude veškeré jednání delegační. B senské politice bude věnován zejtřejší porada, která se bude konu ve Vídni a na které bude také bar. Beck pří- tomen. „Sonn. und Montagsztg.“ dovídá so z pramene prý velmi dobře informovaného, ze Rakousko neopustí meze smlo u vy berlinské, nýbrž že podnikne pokus, vy- hnouti so prohlášení ennexe Bosny a Hercegoviny a že vyhlási toliíko rakousko- uherskou suvorenitu (svrchovano s !) nad- Bosnou a Hercegovinou. Neplatit zemské přirážky a pokračovali v ob strukci Z Vídně, 5. října. Z Chebu, Teplic a Liber- ce sděluje se, že na tamějších německých sehů zích usneseno neplatiti ze m s k přirážky. V Chebu vyslovena mini s tr práv dru. Kleinovinedůvěr a pro „usla vičné odstrkování němčiny táko výhradně jedna cího jazyka při soudech zemských.“ O sta ním ministrům němackým vyslo vena nelibost pro vlažné jejich chován národní. Obstrukce německ á na sněmu zrálovství českého schválena jednomyslně a za- dáno, aby se v ní pokračovalo, doku Němci nedosáhnou splnění aspoň svých nejmen ších požadav ko. Neodvislost Bulharska. Z Vídně, 5. října. „Sonn- und Montags Zigu.“ telegrafují ze Sofije: Blizké prohlášen neodvislosti Bulharska vzbuzuje tu všeobecné nadšení. Smýšlení jest však proti povýšení kní šectví na království.
doktor Němec Ziga Vídeň Rakousko Bosna a Hercegovina Cheb Teplice Bulharsko
9 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Oslava císařových jmenin Z Vídně, 4. října. (K. k.) Císařovy jmeniny byly ve Vídni a ve všoch korunních zemíecl oslaveny bohoslužbami, při nichž přítomni byl přednostové zemských, státních i vojenskýah úřadů a četní věřící, Slavnostní mši ve votivníu kostele vídoňském, kterou sloužil polní viká biskup dr. Bělopotecký, přítomni byli arcivévo- dové a vysocí hodnostové vojenští. Slavnostn mši u sv. Štěpána obcovali všichni ministri Prade a ryt. Abrahamowicz, dále vysocí úrad- níci, rektoři vysokých škol, starosta dr. Lueger s náměstky atd. Velkou mši sloužil světící biskup dr. Marsehall. Tedeum kardinál kn. areibisku, dr. Gruseha. Z Vídně, 4. října. (K. k.) V lidové dvoraně radniční holdovalo dnes imposantním způsobem na 1200 městských a obecních sta- rostů dolnorakouských císaři za pří činou 60letého vladařského jubilea. Starosta dr Lucger pronesl holdovací řeč. Byly pak demon- strativně přijaty návrhy Luegrovy, aby císa byla do Pešti poslána holdovací depoše a ab Mu byla deputací doručena umělecky provedená adresa. Pak následovala hostina, na níž dr Lueger za provolávání „Slávy“ připil císaři. Z Říma, 4. října. (K. k.) Za příčinou jme- nin císaře n krále Františka Josefa sloužil dne- v kostele Santa Maria deli anima msgre. Aversa apoštolský delegát pro Kubu, slavnou ši za přítomnosti četných hodnostů rakousko- uher- kých a papežských. Po mši bylo konáno Te dedm
doktor Bělopotecký Štěpán Abrahamowicz Lueger Marsehall Gruseh Lucger Vídeň Pešť Řím Kuba král František Josef Santa Marius
10 article
Spanělští královští manželé ve Vídni. z Vídně, 4. října. (K. k.) Španělstí krá lovšti manželé podnikli dnes automobilem pro- jíždku po městě, prohlédli si památnosti a na- vštivili členy císařské rodiny. V 1 hodinu od- poledne posnídali u arcivévody Bedřicha a jeho choti, načež si o 3. hodině vyjeli do Prateru Večer stolovali opět v paláci pana arcivévody Bedřicha a navštívili pak dvorní operu. V noe ve 12 hodin odjede král Alfons do Drážďan na všllvit saského krále.
Bedřich Alfons Vídeň Prater Drážďany
11 article
Demonstrace za všeobecné hlasovací právo v Pešti. Z Pešti, 4. října. (K. k.) Asi 600 socialist uspořádalo dnes o 5. hodině odpoledne demon- strační průvod za všeobecné hla- sovací právo ulicí Andrássyovou. Policie vyzvala dav k rozchodu. Z lidu bylo osmkrát vystřeleno z revolveru a usmrcen kůň jízdního strážníka. Z policistů a chodců nebvl nikdo poranén. Osm osob bvlo zatčeno, nenalezeno však u nich střelné zbraně. Konečně byl zástup rozptýlen. Teď je zase klid. Z Pešti, 5. října. (Uh. tel. kor. kanc.) k včerejšímu demonstračnímu průvodu socišlních demokratů se ještě sděluje: Před průvo- dem konala se schůze, které zúčastnilo se asi 3000 sociálních demokratů. Po ukončení schůze bylo dáno heslo, odebrati se do ulice Andrassovy. Na pochodu do této ulice připojil se k průvodu asi 1500 osob. Na nározí ulice Andrassovy a Vorösmarovy posta vil s proti neohlášenému provodu měe ský hejtman Boni a vyzval zástup, aby se rozešel. Zástup na to odpovědě povykem a plskáním. Když městský bejtman vyzvání své podruhé opakoval, p a d ly ze zástupu výstřely. Na to polici za kročila a rozehna la z á s t u p, ktergž se nyní rozprchl. Bylo zatčeno 14 osob, mezi nimi 5 šavlemi lehce rančných. Všecky zatčen osoby až na jednu byly opět propuštěny. Císařův pomník v Krňově. Z Krňova, 4. řijna. (K. k.) Dnes byl zde slavnostně odhalen u přitomnosti pana arcivévody Karla Franliška Josefa jezdecký pomník clsaře. Príští sjezd německých lékařů. Z Heidelberku, 4. října. (K. k.) Společno německých nervových lékařů se usnesla z místo příštiho sjezdu zvoliti Vídeň, budou rouhlasiti vidensti kolegové, jinak Hlamburk. Presidont Falličros. Z Paříže, 4 ríjna (K. k.) President Falličre konferoval dnes dopoledne s ministerským před- sedou Clemencesuem, načež se vrátií do Ram bouilletu.
Andrassův Vorösmarův Boni Franliška Josef jezdecký Falličre Pešť Krňov Heidelberg Vídeň Paříž Rama
12 article
Izvolský v Paříži. Z Paříže, 4. rljna. (K. k.) Ruský minist zahraničnich zálezitostí Izvolský sem přijel. Pomník Bernardu Lazaresovi. Z Niemesu, 4. rijna. (K. k.) Dnes dopo ledne byl zde odhalen pomník Bernardu Laza resovi, známému podpůrci revise pronesu Dřes fusova. Alfred Dresfus omluvil svou nepřito m nost Neudálo se nic zvláštního. Současně konal s protestní tábor, na němž byli m. j. majon Cuignet a novináři Vaugeolx a Leon Daudet. Studentská stávka na Rusi. Z Petrohradu, 4. října. (Spb. Ag.) Rekto petrohradské university sděluje v novinách, že s přednášky a praktická evičení na universitě z usne- sení vysokoškolské rady na základé universitníh rádu prozetlm za sta rojl. Nový řecko-katolieký biskup Z Karanšebeše, 4. října. (K. k.) Ře c ko katolický koneil zvolil dnes za pře sednictví aradského biskupa Papa biskupskéh vikáře Mustu Filareta řecko-katolický biskupem v Karanšebeši. Musta Filar t obdržel ze 60 hlasů 41, jeho prolivník Josef Olariu 13; ostatní byly roztřistény. Oslava Berihelota. Z Paříže, 4. října. (K. k.) Včera večer konala se na Sorboně oslava. Berthejota, ktere se zůčastnil president Falňiěres s několika mi nistry.
Lazares Bernard Laza Dresfus Vaugeolx Daudet Filaret Olaria Falňiěres Paříž Rus Petrohrad Aga
13 article
Ilalie a Rakousko.
Rakousko
14 article
Z Říma, 4. rljna. (K. k.) Rakousko-uhersk- velevvslanec hr. L ůt zo w odjel do Racconipi kdo bude přijat ve slyšení králem Viktoren Emanuelem. Balharsko a Turecko konají válečné přípravy Z Cařihradu, 3. ríjna. (K. k.) Smýšlení Porty je klidné. Má se za to, že bulharsk spory budou za málo dní urovnány ve prospěch Turecka. Také neznepokojují Portu zprávy mobilisaci v Bulharsku. Započalo s zatím s dopravou děl a nábojů d Soluné a Drinopole. Ze Sofije, 4. října. (K. k.) Bulharský kníž přijede dnes večer do Rusčuku, kde je očeká- ván všemi ministry. Ještě dnes bude se za jeho předsednictví konati ministerská rada, na ni bude rozhodnuto o sporných otázkách. Noodvislost Bulharska a připojení Bosny a Her
Viktoren Emanuele Řím Rakousko Turecko Cařihrad Bulharsko Drinopol Rusčuk Bosna
16 article
Z Londýna, 4. října. (Pův. tol. „Nár. L..“ Jsem s to vám sděliti, že neodvislost Bulharsk má býti prohlážena zejtra v ponděli v Trnoe knižetem Ferdinandem, jenž přijme titul care Bulhará. — V úterý prohlásí Rakousko přips- jení Bosny a Hercegoviny. Rakouský vy slanec u dvora londýnského hrab Mensdorí odjel dnes z Londýna d Balmoralu, kdež odevzdá král Eduardu list eísaře Františka Jo- sefa, stejný slistem, jejž odev z d včera hrabě Khevenhůller pres dentu Falliěrovi, v němž se sdělu- ie úmysl Rakouska, připojiti z m něné provincie vyhlášením s xoj suverenity nad nim spn Tato zpráva, která zde není li stům posud známa a již jsem sděli některým diplomatům, působí ne- smírný rozruch v diplomatický ch kruzích a bude zejtra účinko vati v anglickém tisku přímo jako pu ma, poněvadž se nevěřilo v mož nost těchto dvou oventualit. Je v tom patrně viděti vliv Německa, které se mstí Mladoturkům za to, že seslabili jeho prestiž v Cařihradě a budou tím přímo dotčeny dvě liberální velmoci, Francie a Anglie, jež ote- vřeně sympatisují s liberálním Tureckem. J. Coudurier. rao Nový vali ve Skadru. Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) (Oficiální. Někdejší úřadník finančního ministerstva Saí Edin bej byl jmenován valim ve Skadru. Torecká stižnost na Bulharsko. z Cařihradu, 5. října. (K. k.) Včerejs patriarchální synoda se usnesla podati velev elancům pamětní spis se s tížností p ro sekvestraci cirkevních statků v východní Rumelii, pro ve de n
Ferdinand Mensdorí Eduard František Falliěr J Coudurier Londýn Rakousko Bosna a Hercegovina Německo Cařihrad Francie Anglie Turecko Bulharsko východní Rumelie Bulharsk Khevenhůller Saí Edina bej
17 article Bulha ry.
Bulha ry. Připravy k volbám v Turecku. Z Cařihradn, 5. řiina. (K. k) Přípr av k volbám do parlamenlu jsou zde na jiných místech v plném proudu. Dosavadní netečnost Mohamedánů k volbám snaží s mladoturecký výbor a tisk odstraniti přednáškam a poučnými články. Stávka na dráze Smyrna—Aidin. Z Cařihradu, 3. ríjna. (K. k.) Obča zabitý ve srážee mezi vojskem stávkujícím zřízenectvem dráhu Smyrna—Aidin, je Itale m. Italské vel vyslaneciví žádalo Poriu za výšetřování.
Aidin Italos Turecko Smyrna Cařihrad
18 article Z turecké armády.
Z turecké armády. z Cařihradu, 4. fljna. (K. k.) Z nařízen ministerstva vojenství zůstane dřívější mutesarií a velitel plevljšký Sulejman pas prozatím v Soluni a dostane prý v brzk vyšší místo. Plukovník Džavid byl jmenován jeho nástupcem a spolu brigádním generálem Tareoké vojsko oponští perské úizeml. Z Cařihradu, 3. října. (K. k.) Dle zprá ruských konsulátů bylo již započato s odvol váním tureckých sborů z perského území. St l se tak zvlástě na opětné z a k ro čřl e n í R u s k a Anglie. Řecké manévry. Z Alhén, 5. října. (K. k.) Letošní velké manévry, k nimž bylo povoláno 30.000 zálož- níků, byly včera ukončeny. Na evičišti nedalek Athěn vykonal prine, provázen ministry a cizím vojenskými attaché, prehlidku vojska. Anglie a Německo. Z Londýna, 3. řijna. (K. k.) Výbor mezi národní ligy rozhodčích soudů přijal dnes reso luci, již se vyslovuje plné uspokojení nad vý- sledkem nedávné deputace ligy v Berlíně. V okázalém přijetí, jakého se dostalo adres anglických dělníků berlínskými družstvy, spatřuj liga nezvralný důkaz přání, aby si obě zem porozuměly, přání, kterým jsou proniknu široké vrstvy německého národa a které plně sdílí lid anglický. V resoluci vyslovuje se dál naděje, že v Londýně brzo bude obnoven slavnostní slib, daný v Berlíně, že se bud- nepřelržitě působili ve věci mezinárodní dohody. a že touha po německo - anglické dohodě brz se vyplní. Liga se postará, aby byla oplacen na jaře návštěv a německých družstov v Londyne Sjezd na polirání tuberkulosy. Z Washingtonu, 3. října. (Wolf.) V dnešn závěrečné schůzi sjezdu na potírání tuberkulos byla schválena resoluce, v níž se prohlašuje, že se má pokračovati v prostředcích proti Bíren tuberkulosy
Sulejman Džavid Athit Wolf Cařihrad Soluň St l e můj í R Anglie Německo Londýn Berlín Washington
19 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 4. října. (Zabrání Bo sn a Hercegoviny.) Dnešní »Vaterl.« otiskuj- na prvém místě sensační zprávu, že o tá z k bosenského záboru bude rozr šena již v nejbližší dob č«. » Vaterl praví: »Můžele s bezpečností ohlásiti, že ro hodující krahy nejen pomýšlejí na věc, o kte je teč (t. j. na zabrání Bosny a Hercegoviny nýbrž že nezbytné přípravné práce pokročily ji tak, že v nejbližší době změna s táto právního (? Snad mezinárodního. Pozn. red poměru v obsazeném území bud hotovým skutkem. Jest tedy samozřejm že delegace, jež se za několik dní sejdou zat kových pomérů, budou míti mimořádný význam. O téže věci píše sobotní »N. P. Journ« list obyčejné dobře zpravený: »Vynikající člen uherské delegace, jenž se nejednou zabýval po senskou olázkou, sděluje nám, že akademick rozhovor o připojení Bosny nedá se v přiští delegacích zameziti. Dle obdržených informa min. Burián vylíčí ve svém exposé o Bosn tamější politické poměry, kdežto dosuds ve svých zprávách omezoval pouze otázkam správními, osvělovými a hospodářskými. v - světleni poměrů v obsazených zemích zavdá pak delegaeím podnět, aby svěřily vládě poručení, by upravila státoprávní náležitos obsazených zeml, aby otázka tato byl rozřešena dřive, než tyto země, jež rakousk tisk rád nazývá »říšskými zeměmi«, přejdou i formálně v držení monarchie. Ministři zdrá- hají se sice dáti jakékoli jasné zprávy o svých záměrech, ale zdá se, že vysoká a nej. vyšší místa nejsou proti anne xie Obě tylo zprávy, zakládající se na dobre informaci, stojí tedy proti poloúřadním zprávám, že se na zabrání Bosny a Hercegoviny zatím nepomýšli. Pravdy se dozvíme asi z trůnní řeči kterou budou ve čtvrtek v Pešti zahájeny de- legace.
Journ Burián Praha Bosna a Hercegovina Bosna Hercegovina Pešť zabránit Bo sn
20 article
V Praze, 4. října. (Ke krisi sněmov ní) »Zeit« píše dnes, že situace na českém sněmě posuzuje se příliš skepticky. Němcům nemůže prý na tom záležeti, aby se situace ještě více přiostřila, poněvadž osud českého sněmu musil by míti rozhodující význam také pre poměry v ústředním parlamentě. Nebezpečí rozpuštění českého sněmu není nikterak tak blízké, jakse tu a tam tvrdí. Především nutno prý vyčkati zdali ústupnost Čechů v nejpalčivějších otáz- kách způsobí na německé strany očekávaný do- jem. »Jak se dovídáme — píše dále »Zeit« — Čechové byli by ochotni (?) vyhověti německým požadavkům, pokud se týče německého aktuara, zmény jednacího pořadu a výkladu jednacíi řádu. Hlavní překážkou, která ještě vadí dělnos sněmu, jest německý požadavek, a b se Čechy rozdělily. Podaří-li se míni slerskému předsedovi přesvědčiti německé strany že nynější doba není vhodna k nadhození této otázky, bude možno českou krisi pokládati z rozřašenou.« Ze Lvova, 3. rljna. (Státní příspěve na vydržování národn. š kol.) Posl Szwed učinil v dnešní schůzi haličského sněmu návrh, aby se u vlády vymohlo, b státní pokladna přispívala zemím j e d n o třetinou na udržování národních škol.
Němec Čecho Posl Praha Lvov e d můj Zeit
21 article Odhalení náhrobku dra. Eduarda Grěgra ve Lštění.
Odhalení náhrobku dra. Eduarda Grěgra ve Lštění. Dne 4. dubna 1907, v den sychravý, mokrj a drsný uloženo bylo tělo osmdosátiletého, náhle ze- mřevšího poslance dra. Eduarda Grégra na mislo, které sám byl pro sebe určil: do prosté hrob na hrbitovů ve Lštění, na místo, o kterém s udržuje zkazka, že je právě středem české země- Prátelé dra. Eduarda Grěgra, stoupenci a pt vrženci týchž myšlenek a zásad, jimž dr. Eduard Grěgr opravdu věnoval úplně celý svůj život, ve konali čestnou povinnost přátelskou, když po- mnikem vyznačili místo, na klerém navždy od- počívá dr Eduard Grégr, spolozakladalel a spol- tvůrce národní strany svobodomyslné. Včera b náhrobek jeho odhalen za velikolepého podvečer podzimní přírody. Hrobka ozdobena byla věnci, jež mim rodinu věnovali »Klub národní strany svobo myslné«, »Klub sněmovních poslanců národn strany svobodomyslné«, král. hlav. město Prab »Českoslovanská obchodnická beseda« a »Spole faktorů knihtiskárent. Slavnosti sůčastnili se členové rodiny příbuzenstvo, mezi nimi ředitel »Národníe Listů« Prokop Grěgr; za sbor poslanců národn strany svobodomyslné poslanci dr. Jos. For slavnosiní řečník při odhaleni pomníku, dále V. N mec, dr. Podlipný, Maštálka, L. Čech, P. F. Krejčl za městskou radu pražskou, které dán byl k d sposici salonní vagon, starosta posl. dr. Gros pp. Červený, Hubáček, Voiul, Schrötter, Syřišt Maděra, Zvěřina, Březnovský, Lada, stav. rada Víček, mag. rada Borůvka a sekretář dr. So bolka, za »Klub národní strany svobodomyslné posl. Jos. Macháček, dr. Matys, Keclik, doc. d Maršan, řed. Kretší a Fr. Hořejš, přálelé dra. E
Grěgr doktor Prokop Grěgr Jos Podlipná Maštálek L Čo Gros Červená Hubáček Voiul Schrötter Maděra Zvěřina Březnovská Lada Borůvka so Macháček Matys Keclik docent Maršan Hořejš Lštění Prab Francie
22 article
Grěgra generální ředitel Hypoteční banky dvor. rada dr. Blažek, rektor české technik prof. inž. Novotný, za předsednictvo České obee sokolské dr. Scheiner, dr. Urban, dr. Herrmanr a Klecanda, advokát dr. Al. Rašín, dvor. rada MUDr. Jan Dvořák, prof. dr. Chodounský, prof inž. Bertl, redaktor J. V. Kalaš, za Českoslo . obchodnickou besedu« V. Karbus, za městsko radu karlinskou dr. Lokay, za měst. radu žižkovskou J. Kotlant, za měst. radu nuselskou řed. Kůrka, za výkonný výbor strany státoprávně pokrokové p. Štěpánek, za Státo právně-pokroko ý klub na Novém méstě pražském p. Hlava, z stranu národně sociální red. Pichl, za spolek faktorů knihtiskáren pp. Ed. Hausenblas, Jan Malý a M. Ewald, za spolek úřadníků českých žurnálů řed. p. F. Péro, za místní organisne nár. strany svobodomyslné v Benešově starosta p. Stark s lékárníkem p. Dlabolou a okr. sl- rosta Kar. Loula, členové Řemeslnické besed pražské; korporativné přišly těl. jedn. »Sokol z Poříčí n. S. a hasičské sbory z Čerčan Přestavlk. Přečetné občanstvo okolní rovněž dostavil. se znova, by netilo památku dra Ed. Grégr svého spoluobyvatele krajiny v posledních letee jeho života. Bylo již přes 145. hod. odpolední, kdy dojemnou, tklivou slavnost zahájil »Zpěvácký spolek pražských typografů« za řízení p. Nejíka slavnostním sborem.
doktor Blažek profesor Ing Novotná Scheiner Urban Herrmanr Klecanda Al Rašín MUDr Dvořák Chodounská Bertl Kalaš V Karbus Lokay J Kotlant Štěpánek Pichl Hausenblas Malá M Ewald Stark Dlabola Loula Ed Grégr Benešov Čerčany Přestavlky hypoteční banka Kara řemeslnický beseda Sokol z Poříčí
23 article
Pak promluvil ministr obchodu m. sl., posl dr. Josef F o rt Loni při rozpuku jara uložili jsme na hr dišťském hrbitůvku tělesnou schránku Eduard Grégra do lůna matky země. Letos na prahu jesené shromažďujeme se poznovu na této ma jestátní, luznému Posázaví vévodící výspě, aby chom odhalením pomniku složili zesnulému po- slední hold, hold to lásky, hold úcty a upřimné nepomijející vděčnosti. Hold lásky, jejiz teplen povždy proniknuto zůstane nitro všech, kdož měli stěstí, z bezprostředního styku poznat ušlechtilost a katonskou čistotu, dyšící z ryzího jeho srdce; hold úcty před skvostem bohatého nadání, jímž k obdivu přátel i nepřátel duch jeho překypoval; hold vděčnosti, kterouž mysl celého národa na politickou činnost Gré- grovu vzpominajícího, k mohyle hradisťského hrbitůvku dnes jest nesena. Víme, že pouhým jen symbolem vděčnosti této jest pomník, jim potomkům označujeme místo, které Eduard Grégr k poslednímu odpočinku byl si vyvolil Čím více jímá antická prostota, kteréž dle vý- slovného příkazu zesnulého při pořízení pomníku bylo šetřeno, tím hlouběji cítíme, že vlastní monument, jímž památka zesnulého nesena bude řadou pokolení příštích, spočívá v hlubokě brázdé, kterouž Grégr zúrodnil politickou roli českou, že spočívá v díle, jež vykonal svým zasáhnutím do soudobé historie národa. A vynoří-li se před zraky našími obraz díla tohoto, ovívá nás dech a vzrušuje mysl naši šum události téměť celého půlstaletí. Když na zápraží let šedesátých při pro- buzení ústavního ruchu národ po věky deptaný. v právích i podstatě své mrzačený, jals rukou uvolněnou znovu pracovati na zárukách své budoucnosti, stál tu Eduard Grégr v prvníeh řadách zápasníků, celý život službám národ zasvětivšlch. První památný rozmach na rest- Jtuci odvěkých práv vlasti pohřichu, k bolestné
doktor Lon Grégr Jtuc Hold láska
24 article
llosti nás všech, k cili však nevedl. V roz- valiny ztltla se klenba budovy, o jejíž sestro- jení usilováno k zabezpečení svéprávnosti a zdra- vého svobodného rozvoje národa v otecké jeho domovině. Nuž, je-li celá historie vlněním, v němž vzestup střídá se s poklesem a je-li psáno v osudech každého národa, že v zápo- lení s odpůrci nelze se mu vyvarovati pohrom, jež drtí práci drahných let, podlamují odvahu a šíři resignaci, nezřídka na cesty bludné svá- dějící — pak možno zajisté jen žehnati těm. z jejichž zápalu vlasteneckého zahlaholil povel: neztrácejme mysli, probouzejme sebedůvěru, sbírejme síly pohromou rozptýlené, seřaďme je znovu v semknutý šik a s hlavou hrdě vztyče- čenou a zrakem nezdary zbystřeným, postupujm k cilům cestami novými. Víme, že jedním z nej- přednějších předborníků povelu tohoto byl Eduard Grégr. V jeho činnosti, rozvinované pr- během let sedmdesátých za účelem vybavení politiky české z bludiště neplodné pasivity, leží vlastní těžisko životní jeho politické práce. Krutá tehdá v útrobách národa našeho zuřila krise. Nejlepší naši mužové, velikáni, jejichž jména národ povždy chovatí bude v památc nejsvětější, ulkali se v tuhých domácích zápa- sech, nad jejichž formami a průběhem jak Grégrovi tak i jeho tehdejším odpůrcům ne- zřidka pukalo srdce. Však zákon přirody, jehož působením každý záník jest jen počátkem nového živola, má svou platnost i pro vztahy psychické a proto zjednal si v těžké nušl krisi let sedmdesátých a osmdesátých rovněž průchod. Na ssutinách politiky dočasné resig- nace, přivoděné shroucením se prvého našeho velikého rozmachu, vytryskly svěží haluze směrů nových. A nositelem směrů těchto byly dvé vůdčí myš enky, kleré po výtes v osob Grégrově typického doznaly stělesněnl.
Grégr Krutá Grégrův
25 article
První z nich byla idea demokratická, drahou pak záména neplodné resignace z činorodou práci, spojenou s úporným výbojným postupem k zabezpočení nedílné vlasti a osvéto- vých i hospodářských podmínek rozvoje národa. Dobreť si byl Grége toho vědom, že ve vzá- jemném zápolení lidstva, odehrávajícím se proudem dějin, není národa, jenž by jiného mčl a udržel si postavení právního, než jak odpovidá jeho sile osvětové, mravní i hospa- dářské. Byloť mu rovněž nad slunce jasnějším, že národ český, vzhledem k spoustám, jež germa- nisací a stalelou porobou v ústroji jeho byly vyvolány, nemůže postupovati k metám svým jinak, než když zmobilisuje všechny své jedince a když vývoj příštích svých osudů zavěsí n hřidel mocného onoho kolesa, jež v nové dob v pohyb uvádí nejširší vrstvy lidu po záru kách sebeurčení žizníciho. Nuž, do služeb těchto dvou myšlenek postavil Grégr veškero bohatství feno- menálního nadání svého a v sledování jejich zl- skal si o věc českou zásluhy, kteréž jménu jeho nehynoucí zabezpečují pamě.
Grége Grégr
26 article
Arci ani Grégrovi nebylo tajno, že cesty, na něž politiku českou uvedly idea demokra- lická a myšlenka činorodé práce, nebudou bez svizelá, útrap a druhdy i krutého, snad i dlou- hého strádání. Znalt dobře lopotu, klerouž jest nám čeliti jak odvéké nepřízni tak směsi proti- chůdných zájmů vnitrorakouských. Rovně přesně oceňoval obližnost a nebezpečí celkovéh postavení našeho na nejvýchodnější slovanské výspě, obklopené se tři stran mořem živlu, ktere od třiceti let krok za krokem zdá se Evropu stavěti před problem novověkého německého imperialismu, problém to, jehož vyhraňování řešení bude as prevážnou tvořiti část dějin věku dvacátého. Ještě krátce před svou smrtí, kdy jsme se všichni k němu tulili na oslavu osmdesátých jeho narozenin, dal Grégr výraz předtuše, že na dráze své snad opět budeme dočasně vrženi zpět, že nastanou okamžiky, kdy útočná ofen- siva změní se v obranu před rvčným postupem soupeřů, takže místo získávání posic nových slane se nám nejpřednější nutností, odrážel pokusy loupeže, namířené proti skrovné vlastní naší državě. Předtucha tato pohříchu brzy se- vyplnila. Politický horizont nové obestírají chmurr.
Grégr Evropa
27 article
A tu vzpominajíce na plamennou výmluvnos, kterou Grěgr v lelech devadesátých uchvacoval celý národ, když poprvé nebezpečí roztržení země ocilo se na obzoru, zda necitíme hlu- bokou odchodem jeho v řadách našich povstalou mezeru právě dnes, kdy poznovu běží o to, aby nezdolnou energií čeleno bylo úsilí a nástrahám, jež způsobem přímo soustavným k tomu smě- fojí, aby celistvost a nedilnost naší odvěké vlast byla rozdrásána! Jak mocně i dnes by za- burácel zvučný Grégrův hlas na odražení úťoko k tomu namířených, aby podlomením staletých základů práva jazykového příslušníci českého národa v jedné téměř tretině své vlasti stali se psanci a vyděděnci ! . . . Leč plamen výmluv- nosti vyhasl, ústa Grégrova umlkla navždy. Co však zůstalo a nevyhaslo jsou myšlén- kové vzněty, jimiž Grégr politickou práci naši zúrodnil, co zůstalo a nevyhaslo, jest zářivý při- klad neochvějné jeho vytrvalosti, co zůstalos nevyhaslo jest jeho skalopevná víra v možnost konečného zdaru. A zdá se mi, že nazírání Grégra na trudnou naši minulost, na těžkou pří- tomnost a na mlhovité rysy budoucnosti nejpří- padněji vystihl umělec, jenž na čestném daru, hlavním městem království Grégrovi k osmdesá- tým narozeninám věnovaném, zobrazil allegori Prahy a Vltavy, v níž tato tulí se k oné rkoue- Víc bylo slz Tvých, než mých vod jest, sestrol — víc bylo běd, než jich kámen snese; — chtě však Té zdrtit vrah, Té jenom ztužil — výs hlavu, Praho, Tvé jest vítězení ! . ..
Grégrův Grégr Praha Vltava český národ