1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 19. března.
Praha
2
masthead
K číslu 78.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
SII
SII
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici.
číslo 3.
a expedice.
am je též redakce
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Aféra papežského nuncia ve Vídni.
Z Vídně, 19. března. Aféra papežského
nuncia roste nikoli každým dnem, nýbrž ka-
ždým půldnem a každým vydáním zdejších listů.
Konec aféry té, jak se vyvinula, nemůže býti
jiný než odchod papežského nuncia
z Vídně. Dvě zajímavé publikace byly dnes
vydány. Jednou jest list, který zl as l a
ministr věcí zahraničních baron
Aehrenthal ministrovi kultu a vy-
učování, dru. Marchetovi, druhou pak je stat
křesťansko-sociálního »D. Volksbl.«, ve kterése
vyličuje postavení papežského nun
cia ve Vídni před aférou nynější a posta-
vení jeho po aféře.
List bar. Aehrenthala, svědčící dru.
Marchet
D Volksbl
Vídeň
7
article
Marchetovi, zní takto: »Za návštěvy, kterou mi
učinil zdejší apoštolský nuncius, uvedla jeho
excellence na přetřes záležitost známého profe-
sora kanonického práva v Inšpruku, dra. Wahr-
munda, podotknuvši, že tento profesor nedávno
v Inšpruku a Salzburku měl přednášky povahy
atheistické a že rozšiřuje také brožury, které
sepsány jsou stejným duchem, katolické církvi
nepřátelským Proti brožuře po návrhu vrchního
státního zastupitelstva stalo se již opatření kon-
fiskací. Určité žádosti apoštols ký
nuncius u příležitosti té nepro-
nesl. Pokládaje sobě za čest Vaší Excellenei
toto sděliti k informaci, užívám atd. . . .«
»Deutsches Volksblatt« oznamuje: »Jak
koliv neobvyklým jest postup papežského nuneia.
přece vysvětluje se jeho vroucím přáním, a by
mohl Vídeň opustiti co nejdří ve
Kníže Granito del Belmonte nikdy necítil se ve
Vídni doma. Ani politických ani společenskýc
styků neměl, kterých diplomat nemůže postrá-
dati. Stál ve zdejším prostředí jako cizinee
a bez porozumění pro svéráznost
našich poměrů, čímž se velmi dobře vy
světlují četné jeho přehmaty, kterých se do-
pustil za své zdejší působnosti. Nejhorší dojem
však činilo nedávné jeho vystoupení
v záležitosti sňatku knížete bul-
harského. Publikací způsobenou papežskou
nunciaturou konána kritika na aktu, ke které-
mu vyslal císař, na jehožto dvoře jest nun cius
pověřen, svého zvláštního zástupce.
Inšpruk
Salzburk
Vídeň
Deutsches Volksblatt
Granito del Belmont
8
article
To bylo více než podivným a v zasvěce-
ných kruzích) se pokládalo odvojání nynějšího
nuncia takřka za neodvratné.Ale pád pro ne-
obratnost a beztaktnost není ovšem pro diplo-
mata věcí příjemnou a tak se vysvětluje, že
nunciushledal v oboru církevně-politi-
ckých zásad úmyslně konflikty, který
mi má býti pravá příčina jeho odvolání za-
střena. A to se mu také podařilo. Ne-
učiniv žádného dotazu u stolice papežské a ne-
dostav také od ní žádných rozkazů, zahájil akei
v aféře Wahrmundově. Mluvil o té věci s mi-
nistrem zahraničních záležitostí bar. Aehrentha-
lem, nevysloviv však žádného požadavku. Když
nedostal samozřejmým způsobem žádné úřadní
odpovědi, šel do veřejnosti a tvrdil,
že žádal za odvolání prof. Wahr-
munda ze stolice církevně-politi-
ckého práva z inšprucké fakulty právnické.
K úřadnímu prohlášení předlitavské vlády, že
tomu tak není, tvrdí opětně nuncius opak
a vytýká prvnímu ministrovi, u kterého jest po-
věřen, veřejně nepravdu a hru slovy. Že ta-
kové věci nejsou obvykly ve sty-
cích diplomatických, jest na jevě
musí potvrditi domněnku, že papežský nunciu
naschvál provokoval konflikt, aby
dal příznivější výklad svému neodvratnému od-
volání.«
Na včerejším rautě, který pořádal ministn
železnic dr. Derschatta, byla záležitost
papežského nuncia skoro výhradným předmětem
veškerých rozprav mezi diplomaty, ministrya
poslanci. Ministr kultu a vyučování dr. M a rich e
netajil obsah dopisu, který mu zaslal bar.
profesor
Wahr
doktor
Derschatt
9
article
Aehrenthal a pravil, že tento list neobsahuje
nic, než zprávu, že si papežský nuncius na
prof. Wahrmunda u bar. Aehrenthala stěžoval.
Vyšily však na jevo zároveň ještě
momenty jiné. Bylo praveno, že papežský
nuncius, čekav dvě neděle na nějakou odpověd
bar. Aehrenthala nebo dra. Marcheta, d a
celou příhodu do »Vaterland u«,
chtěje uveřejnění záležitosti té užíti jako nátlaku,
jako urgence na vyřízení své žádosti.
Bylo však také praveno, že předvčerejší
communiqué, vydané vládou předlitavskou v ten
rozum, že papežský nuncius netlumočil baronu
Aehrenthalovi žádný požadavek, mělo
býti zlatým mostem, po kterém umožniti se chtěl
ústup papežského nuncia, ale papežský nuncius
nejen na tento most nevkročil, nýbrž
o pakoval ještě ve včerejších svých pro-
jevech tvrzení své, že oficiálně předložil
ministru zahraničních záležitostí oficiáln,
požadave k.
Konečně bylo ukazováno k tomu, že kře-
sťanským sociálům, zvláště vídeňským, celý
tento konflikt jest velmi nepříležitý a že činili
prudké výtky klerikálům tyrolským, že tento
rozpor způsobili.
Z Vídně, 19. března. (K. k.) „Frdbltt.“ uve-
řejňuje soukromý list, zaslaný ministrem
zahraničních záležitostí ministru vyučování dru.
Marchetovi dne 6. března a poznamenává k ně-
mu: „Jak z tohoto listu vidno, jde o prosté
sdělení slov nunciových vůči ministru zahra-
ničních záležitostí. Kdyby byl zástupce Jeho
Svatosti postoupil dále a formuloval v této zále-
žitosti konkretní žádost, po kteréžto stránee
jest rozhodování vyhraženo rakouským orgánům,
nebyl by svob. pán Aehrenthal mohl přijati zpro-
středkování.“
Z Vídně, 19. března. Devítičlenný výbor ně-
meckých stran vydá dnes večer zvláštní projev
o zakročení papežského nuncia v aféře Wahr-
mundově.
profesor
Wahrmunda
Aehrenthal
Vídeň
10
article
Wahrmund nebude kandidován.
Z Vídně, 19. března. Z Inšpruku se sdě-
luje, že tamější liberálové dokonce nechtějí kan-
didovati prof. Wahrmunda na místo dra. Erlera,
jenž ostatně do té chvíle neoznámil svoji resig-
naci ani předsednictvu německé strany lidové,
ani předsednictvu poslanecké sněmovny a to
z té příčiny, že němečtí radikálové
němečtí nacionálové jsou proti
kandidatuře prof. Wahrmunda již
z té přičiny, že jest původu židovské-
ho. Obě tyto skupiny neustoupí prý za žád-
ných podmínek při stanovení kandidáta od přes-
ného stanoviska antisemitského.
Příští kampaň říšské rady.
Z Vídně, 19. března. Nedávná zpráva „Ná-
rodních Listů“, že plenum poslanecké
sněmovny sejde se teprve v dubnu, se dnes
profesor
Wahrmunda
Erler
Vídeň
poslanecký sněmovna
11
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Z pamětí Edmonda de Amicis.
S populárním italským spisovatelem Edmondem
de Amicis mizí opět jeden z malého kruhu, jehož
mládí spadá ještě v dobu, kdy ohnivý a dobrodružný
duch Garibaldův uváděl srdce všech mladých Italů
v rychlejší tep. Jako dvacetiletý poručík bojoval bu
doucí básník proti Rakousku u Custozzy a ve svých
pamětech líčí sám ony dny, kdy vlny mladistvého
nadšení zvedly se po celé Italii a zachvátily také
jej, třináctiletého, takže pojal dobrodružný plán, opu-
stiti otcovský dům, aby na Sicitii v řadách Garibal-
dových bojoval za osvobození Neapole.
V malém městečku, v němž Edmondo tehdy žil.
nalézala se odvodní kancelář, jež přijímala dobrovol-
níky a jednoho dne rozhodl se Edmondo s dvěma
spolužáky vstoupiti rovněž v řady dobrovolníků. Vá-
havě zaklepali na dvéře kanceláře, radostně však ji
opouštěli a mladistvé nadšení měnilo jim školáckou
kazajku již v červenou košili garibaldovců. »Přijdte
opět za tři dny,« pravil jim muž s chladnýma, pátra-
výma očima, nic více. »Tato lakonická stručnost uči-
nila na nás největší dojem. Jaký to muž! Opravdu
muž činu! Bylo tedy rozhodnuto. Tři dny ztrávili
jsme v nevyslovitelném rozechvění. Potábneme ke
Garibaldovi, potáhneme ke Garibaldovi! S bohem la-
tino, s bohem algebro, s bohem klasické dějiny!«
Amicis
Garibaldův
Italos
Garibald
Rakousko
Custozza
Neapol
12
article
Myšlenka na rodiče a jejich bolest, až zvědí, že
děti jejich spěchají na krvavé bojiště, působila ho-
chům jakousi starost, ale těšili se, myšlenkou na
slávu, která je jistě nemine. Když však třetího dne
opět příšli do odvodní kanceláře, byli odkázáni na
další tři dny, pak opět a konečně poznali, že pre-
sident kanceláře, jenž rodiče mladých vlastenců znal,
je klame. »Bylo nutno vysvětliti tomuto presidentovi
jeho vlasteneckou povinnost. S hrdě vztýčenými
hlavami šli jsme k němu a jeden mluvil za nas
všechny. Mluvil velkolepě, ale advokát poslouchal
klidně a konečně nás vyzval, abychem příštího jitra
byli o půl páté hodině na nádraží. Chvějíce se vzru-
šením šli jsme domů. Pak přišly dopisy na rozlou-
čenou s rodiči. »S bohem, milovaní rodiče, vlast nás
volá, proste za nás, bůh bude s námi, ať žije
Garibaldi.«
Potají připevnil de Amicis na své okno dlouhý
provaz, jenž měl v noci sloužiti k útěku. Večer
mohl sotva jisti, každý pohled matky svíral mu
hrdlo a nevypravil ze sebe více než »dobrou noc!-
Teprve o půlnoci usnul a tisíce rudých košil tančilo
mu před očima. K uším doléhalo mu hřmění děl,
byly to údery věžních hodin. Probudil se, jeho pokoj
byl osvětlen, matka seděla u jeho lože. Plán by
vyzrazen, president zpravil rodiče . . . Ráno pak,
když zklamaný hrdina po neklidné noci vyšel na
ulici, padl jeho zrak nejprve na provaz, vísící s okna,
jenž mu měl býti mostem ke slávě. Domovník po-
hlížel na provaz, potřásaje hlavou a Edmondo, za-
rdělý studem, rychle se vrátil domů. Po několik
neděl ještě, když se náhodou mluvilo o provaze, cítil
přitom slově hrozné ponížení, které jej vždy znova
zdrcovalo . . .
Garibaldi
Amicis
13
article
Tragedie školáka. V duryňských listech obje
vila se těchto dnů následující zpráva z Oldislebenu
„V úterý minulý týden odešel školák Nikolni z do-
mu svých rodičů a posud se nevrátil. Pobyt jeho ne
mohl posud býti zjištěn. Zasloužený trest ve škole
i od politováníhodných rodičů pohnul asi lehkomysl-
ného chlapce k tomuto kroku.“ Pozdější zpráva zněla-
„Čtrnáctiletý školák Hans Nikolai, jenž před osmi
dny tajně odešel z domu svých rodičů, byl dne4
března náhodou nalezen umírající ve stodole, nále-
žející ke zdejší faře. Rychle povolaný lékař nemohl
pomoci. Hoch stal se zatím obětí dobrovolné smrti
hladem. Zemřelý, jenž měl býti na květnou neděli
biřmován, byl jedíným dítětem svých rodičů.“ O pří-
čině této dobrovolné smrti domněle „lehkomyslného“
a „zaslouženě“ potrestaného chlapce podáv? vysvě-
tlení třetí zpráva v novinách: „Hans Nikolai byl na-
lezen ve středu, právě osm dní po svém záhadném
zmizení, ve stodole, náležející k faře. Půl hodiny na
to zemřel. Hoch byl z různých příčin vehnán ve
smrt. Mluvil ve škole při vyučování se svým souse-
dem a dostal za to karcer.(!) V místnosti k tomu
určené má dle předpisu býti nočník, poněvadž děti,
odsouzené ke karceru, jsou při odpykávání svého
trestu uzavřeny. V den, kdy hoch byl zavřen, nenalé-
zala se však nádoba v místnosti a proto byl nucen
vykonati svou potřebu v karceru, neboť přes opětov-
né klepání nikdo nepřišel a zvonek v místnosti také
není Trest, který jej za to stihl a který musil ne-
spravedlivě vytrpěti, vzal si hoch tak k srdci, že se
odhodlal zemříti a provedl tento úmysl k velkému
žalu svých rodičů, jichž jediným dítětem byl.““ —
Nikolni
Nikolai
Oldisleben
14
article
Celý průběh případu jest hrozným obviněním „peda-
gogů“, kteří hocha dohnali k smrti. Nutno uvážiti,
co znamená pro hocha v onom věku dobrovolná smrt
hladem, jak nesmírné energie jest třeba k provedení
tohoto úmyslu, zuří-li hlad v útrobách! Jak hluboce
musila býti duše tohoto nešťastného dítěte uražena,
že ubožák raději volil hroznou smrt, nežli by žil
s pohanou nespravedlivého trestu!
15
article
= Oběti novin. Rychlé decimování lesů ve Spo-
jených státech budí stále větší obavy; neschází va-
rovných hlasů a zvláště stížností na noviny, jež se
činí v první řadě zodpovědnými za pustošení lesů.
Jak se v „American Review of Reviews“ uvádí, pa-
dají zejména jedle, smrky, buky a topoly za obět
časopisům, poněvadž se nejlépe hodí k výrobě
ohromných spoust papíru, jež se denně spatřebují.
Při tom objem i náklad časopisů stále vzrůstá. Roku
1905 činila denní výroba dřevěného papíru desatkrát
tolik jako před 25lety a znamená zničení 50.000
hektarů lesa ročně. Pouze časopisy měly roku 1905
ve Spojených státech 6000 sázecích strojů. Nedělní
čísla šesti velkých novoyorských listů mají průměrně
60 stran a každý exemplář vyžaduje tolik papíru
jako kniha o 480 stranách. Ve Spojených státech
vychází 456 velkých nedělních vydání; jejich poti-
štěná plocha rovná se obsahu papíru knihovny o 6
milionech knih po 500 stranách! Nutnost, používati
k opatření tohoto ohromného množství papíru jiné
suroviny, stává se stále naléhavější. Kdyby posavadní
způsob výroby potrval, nezbylo by dle přesnéha vý-
počtu za 33 let v celých Spojených státech jediného
stromu! -
spojený stát 6000
spojený stát
ha