2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
29. března 1913. Číslo 85.
4
article
votní otázku novinářského stavu a za věe
stavovské cti, sám prý vypovídal jenom
věcech, kteréžádným redakčním tajemstvím
nejsou, neboť prof. Juda své články podpiso-
val buď plným jmenem anebo svou známou
šifrou.
Zaznamenáváme, poněvadž má průkazny
význam proti dru. Hrubanovi.
Jmenování auskultantů a radikální proudy.
Těší nás upřímně, že „Samostatnost“ už na-
prosto upustila od svého bludu, že nutno ztrosko-
tati především smířovačky, aby se zjednala ná-
prava ve jmenování soudních úřadníků v Čechách
a na příště odčiněna byla křivda, jaká způsoben
českým právním praktikantům posledním jme-
nováním auskultantů, neboť ve včerejším pokračo-
vání svých vývodů, původně takový názor tlumo-
čicích nezmiňuje se už o auskultantech ani slovem.
profesor
Juda
Hruban
Čechy
5
article
Utekla od této otázky s křepkostí své obvyklé
strategie. Stojí-li však neodvislý denník při tom,
že čeští zástupci nejsnáze porazí Hochenburgra,
když rozbijí vyrovnání, je to projev dětinné poli-
tiky, v jejím táboře ovšem zásadné. Skoro je nám
stydno, odpovídati na takové ukázky primitivismu
klerý je v umění snad svědectvím naivní prosto-
duchosti, ale v politice působí žalně. Jest patrno
že „Samostatnost“ a její politikové nemaji ani
vzdáleného tušení o určitých věcech mezi Prahou
a Vídní a zvláště o vídeňském zákulisí. Ale „Samo-
statnost“ mohla by se zamysliti nad svými vlast-
ními slovy: „Proč by také Hochenburger byl hozen
přes polubu? Němci nemohou si lepšího ministra
přát.“ Jestliže není dnes před skončením jednání
o dohodu ať v jednom či druhém smyslu důvodu, aby
byl Hochenburger hozen přes palubu, z jakého dů-
vodu by byl hozen přes palubu zrovna kdyby
Češi zmařili vyrovnací jednání s Němci?
Vyrovnání, které by „zlomilo vaz národu“, jak
včerejší „Samostatnost“ tvrdí, uzavřeno ne-
bude, nebude ani takového vyrovnání, které by
poškodilo jakkoli postavení českého národa v krá-
lovství jako rovnocenného, rovnoprávného s něme-
ckým a jakkoli zadalo jednotě zemské legislativya
správy, zejména pak jazykovému právu českému
v celé a jednotné zemi. Ale nedojde-li k vyrov-
nání, bude stabilisován systém Hochenburkfer—
Wessely—Schreiner—Titta, který umožnil také po-
slední jmenování auskultantů. Že však závěreč-
ným a vrcholným účelem vyrovnání jest taková
změna v parlameniních poměrech vídeňských, aby
tento systém byl znemožněn, toť přece jednou
politických podmínek vyrovnánil
Němec
Hochenburger
Čech
Wessel
Schreiner
Titt
Praha
Vídeň
Hochenburkfer
6
article
Ze Slezska.
Slezsko
7
article
(K politickým a žurnalistickým po-
měrům.)
Konservativní národní strana slezská jest ben
orgánu. „Opavský Týdenník“ před nedávnem za-
nikl a druhý list straně sloužíci, orgán poslanee
Gudricha „Slezský Věstník“ před několika dny
oznámil, že není a nechce býti listem politické
strany, nýbrž že chce státi nad stranami. Z fakta.
že národní strana slezská nedovedla si zachovati
výhradný vliv ani na jediný slezský časopis, jest
nejlépe patrno, že jsme měli pravdu, napsali-l
jsme svého času, že strana národní nemá jako
strana konservativní ve Slezsku oprávnění. Tehdy
se nad našimi vývody určité kruhy rozčilovaly.
a dnes daly nám poměry za pravdu. Zánikem „Op.
Týd.“ a postavením, jež nyní zaujal „Slezský Věst-
ník“, nadcházejí konce významné kdysi národní
strany slezské. Co nepřešlo ke klerikálům a agrár-
níkům z těch mála stoupenců, kteří zůstali straně
do posledka věrni, to přejde nyní.
Na věci docela nic nemění pokusy k obno-
vení „Opavského Týdenníku“ podnikané, nebot
podaří-li se, pak tento list bude prost jakékoliv
strannické tendence. Dle dosavadního stavu věcl
má býti „Opavský Týdenník“ sloučen se „Slez.
Gudrich
Slezsko
8
article
Věstníkem a má vycházeti pod vrchní redake
majitele „Slezského Věstníku“, zemského poslance
Rud. Gudricha. Leč to všechno jsou kombinace.
jichž splnění jest odvislo od výsledku dotazníkové
akce, kterou v řadách býv. abonentů „Op. Týd.“
podniká posl. Gudrich a jejíž účelem, vedle za-
bezpečení abonentů, jest také dáti direklivu
tom, má-li list vycházeti jednou či dvakrát týdně
a konečně pak, má-li zůstati při jménu „Opavský
Týdenník“, neb „Opavský Věstník
Jak jest patrno, hraje v této akci také veli-
kou, ne-li výhradnou roli otázka finanční. Poměry
v nichž slezským listům jest vycházetí, nejsou prá-
vě nejutěšenější. Zřetel na finanění zabezpečen
mluví arciť, jako všude jinde, pro největší obvody
jejich působnosti, leč složité slezské poměry nará-
žejí v této příčině na značné obtíže. Nacionáln
boj jest jiný na Opavsku, jiný na Těšínsku. Ho-
spodářské poměry jsou taktéž různé. Rovněžv
mnoha případech jest různá taktika. K tomu vše-
mu pak třeba připočísti ještě rozvrstvení stranni-
cké a fakt, že máme ve Slezsku, mimo listy soci-
álně demokratické a na ten čas nevycházející
„Opavský Týdenník“, šest týdenníků a jeden list
dvakrát týdně vycházející, nám vysvitne sám
sebou. Není pak žádný div, že listy tyto jsou ve-
směs pasivní, a že jejich vycházení jest možno
jedině tak, že nemají vyjma listu jediného, pla-
cených redaktorů.
Gudrich
Opavsko
Těšínsko
Slezsko
9
article
Jest sice krásná věc obětavost, s jakou jed-
notlivci starají se, nešetříce ani osobních, ani hmot-
ných obětí, o vycházení jednotlivých časopisů,
avšak jest otázka, jsou-li výsledky jejich činnosti
úměrny nákladům a nutným obětem. A tu se do-
mníváme, že přes výše uvedené rozličné poměry
národní atd. byla by na místě určitá koncentrace
v tom smyslu, aby některé časopisy splynuly. Nad-
hodili jsme otázku tuto již jednou, byla sympa-
ticky uvítána, ale padla z malicherných celkem
příčin. Tehdá se ovšem mnoho mluvilo o dalších
strannicko-politických akcích ve Slezsku. Ty však
až dosud provedeny nebyly, v čemž vidíme důkaz
toho, že nebyly nutny, a tak myšlenka naše při-
chází opětně, nemajíc účelu přivoditi ozdravění
poměrů jen ve slezské žurnalistice, ale i v poli-
tických poměrech. Jest dobře vzpomenouti toho,
že v témže smyslu šly před nedávnem událostiv
polském táboře slezském a fuse radikální strany
se stranou národní, „Glosu ludu s Dziennikem Cie-
szváským“ ukázala se jistě blahodárnou. Nebýti j
tehdy, bylo by k ní jistě došlo dnes, kdy Polác
opětně naříkají nad německými útoky.
Chceme my čekati, až vnější vlivy vynut
koncentraci v našich řadách?
Polác
Slezsko
Dzienniko Cie
10
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Dr. Pattaí o balkánské politice.
V dolnorakoushém sněmě projednává se
nyní rozpočet na r. 1913. V povšechné debatě
mluvil ve čtvrtek také dr. Pattai a dotkl
se rakouské politiky na Balkáně slovy, ne
valně lichotivými pro správu naší vnější poli-
tiky. Křesťanský sociál dr. Pattai vidí v ra-
kouské politice na Balkáně dvě možnosti.
Buď Rakousko chtělo udržeti balkánské ná-
rody pod svým poručenstvím, tedy zachovati
t. zv. status quo, aneb se jim chtělo postaviti
po bok, aby je řídilo a vedlo. Tento poslední
cil by se dru. Pattaiovi více zamlouval, poně-
vadž by byl přiměřenější dějinnému poslání
Rakouska. Dokud Rakousko bojovalo s Tur-
ky, řídilo se skutečně takovou politikou; ale
když se vládního hesla chopil kn. Metter-
nich, nastal obrat. Metternich uznal sultána
za legitimního pána Balkánu a na osvobození
křesťanských, arijských národů ze jha ture-
ckého nehnul prstem. Když se v letech dva-
cátých proti Turecku vzbouřili Srbové.
doktor
Pattaí
Metternich
Srba
RakouskoUhersko
Balkán
Rakousko
Turecko
11
article
Metterních přiměl císaře Františka, aby se
jich neujal. Stejně pro osvobození Řecka ne-
učinilo Rakousko pranic. Úkol ten převzaly
Francie. Anglie a Rusko. Rakousko nepocho-
pilo, že by aspoň Řeky mělo podporovati.
když už se bojí slovanské povodně.
I Jihoslované byli by nás tehda uznali za své
osvoboditele a na Balkáně nebylo by popu-
lárnější osoby, než císař rakouský, kdyby se
Rakousko bylo postavilo v čelo osvoboditelů.
Na Balkáně nepotřebujeme nových zemí
nadvlády, potřebujeme tam však ob-
chodních styků a přátelství bal-
kánských států. R. 1908 vzdali jsme se
sandžaku a nyní se kočkujeme se Srbskem
Černou Horou o jeden přístav. Do takové
směšné situace uvedla nás nezodpovědná di-
plomacie a proto se přeme o maličkosti, když
jsme důležitý vliv již ztratili. Rakousko ne-
učinilo pranic, aby si získalo sympatie bal-
kánských národů. Trýzní Chorvaty, dovoluje
Maďarům trýzniti Rumuny, ačkoli jsme odká-
záni na přátelstvi Rumunska. Když před de-
setí lety přišla do Vídně hromadná rumunská
deputace k císaři, bylo uherské vládě dovo-
leno, aby tuto deputaci zavřela jménem uher-
ského krále, protože se odvážila obrátiti se
s prosbou k rakouskému císaři. Dnes s
Rakousko bojí ruské politiky a zatím svou
politikou samo vydalo balkánské státy Ru-
sku. Rakouská diplomacie dokázala jen to, že
všude ustupujeme a při tom jsme všude ne-
náviděni.
Tato kritika rakouské vnější politiky je
tím zajímavější, že pochází od předáka kře-
sťansko-sociální strany.
František
Řek
Jihoslovan
Chorvat
Maďar
Rumun
jítsetý
Řecko
Rakousko
Francie
Anglie
Rusko
Balkán
Srbsko
Černá Hora
Rumunsko
Vídeň
12
article
Změna v tyrolském místodržitelství.
Dnešní úřadní noviny ohlašují, že místo-
držitel v Tyrolech a Vorarlberku, bar. Marek
Spiegelfeld, byl dán na svou žádost na
odpočinek a jeho nástupcem jmenován hr.
Fridr. Toggenburg.
Bar. Spiegelfeld byl tyrolským místodrží-
cím od r. 1906 po bar. Schwarzenanovi. Bylo
mu uloženo, pokusiti se o smír mezi Němei
a Vlachy a učiniti dělným zemský sněm ty-
rolský. Bar. Spiegel opíral se ve svých sna-
hách o klerikální strany, které v obou náro-
dech tvoří většinu. Z počátku se zdálo, ž
se mu podaří vznesený naň úkol provésti. Al
pro otázku Fleimské dráhy srazili se na sně-
mě klerikální Němci s Vlachy, vlašskou ob-
strukcí sněm od té doby ochromen, a když
si bar. Spiegelfeld neopatrným zasáhnutím
do krise v trídentském městském zastupitel-
stvu znepřátelil klerikální i liberální Vlachy
a němečtí křesťanští sociálové se také k němu
obrátili zády, neměl v zemi již nijaké opory
a byl nucen podati demisi.
Nový místodržitel, hr. Toggenburg je Ty-
rolák, má v zemi velkostatek a je ještě po-
měrně mladý muž. Je mu 48 let. Jeho hlav-
ním úkolem bude prý provésti ve sněmu re-
formu zemské obrany tyrolské, t. j. zvýšení
braneckého kontingentu.
Projev nedůvěry uherské vládě.
Zemplinské stoličné zastupitelstvo měl
v Satoralja-Ujhele valnou schůzi. Hr. Jul.
Andrássy mluvil proti vládě, již vytknul
porušení ústavy ve sněmovně a nečistou hi-
storii, vynesenou na světlo posl. Désym, i na-
vrhl resoluci, kterou se vládě projevuje ne-
důvěra. Přes obranu vládního stoupenc
Molnára Andrássyova resoluce byla 183
proti 122 přijata.
Spiegelfeld
Vlach
Al
Němec
Jula
Andrássy
Molnár
Andrássyův
Hradec
Spiegel
13
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Generál Radko Dimitricv v Petrohradě.
Na počest vítěze lazengradského předseda
„Slovanského dobročinného spolku“ generál Pa-
rensov dal u sebe snídaní, k němuž byli pozváni-
gen. Skugarevský, bulh, vyslanec S. S. Bobčev, se-
nátor gen. Borodkin, prof. K. Jak. Grot, prof. P. A.
Kulakovský, prof. Sobolevský, tajný rada A. V.
Vasiljev a mnozí jiní vynikající a přesvědčení Slo-
vané petrohradští.
Gen. Borodkin měl za stolem řeč o slovan-
ském vlastenectví a junáctví. Z ní vy-
jímáme toto význačné místo: Balkánský polo-
ostrov je místo slovanské slávy. On celý náleží
jim, neboť jest nejen jejich vlastí, nýbrž nad to
tato vlast vykoupena jest jejich krví. O, jak by
bylo krásné, kdyby na Balkáně slovanský prapor
vlál od moře do mořel Národ ke svému bytí potře-
buje míti mnoho vlastností: musí býti pílný, pra-
covitý ukázněný, čestný atd. Ale dobré vlast-
nosti národa musejí býti korunovány
vlastenectvím a junáctvím. Bez těchto
dvou pilířů nemožno zbudovati pevné státy. Slo-
vané projevili obé v plné míře. A pokud tyto city
novychladnou v jejich prsou, žádná síla jich ne-
setře s povrchu zemského! V tom je záruka pev-
né jejich budoucnosti. Já vím, že Slované za to
vše draho zaplatili, ale co dělat! Přírodě třeba
smutku západu, aby tím radostnější byl úsvit; bez
rozloučení není návratu, bez hořkých slz není
štěstíí“
Dimitricv
S S Bobčev
profesor
Kulakovský
Sobolevský
A V Vasiljev
Slovan
Petrohrad
Balkán
14
article
Srbové v Albanií.
Srba
Albánie
15
article
Po dvouměsíčné práci konané na rozkaz gen
Jankoviče Srbové dokončili stavbu silnice z Pri-
zrenu přes Ljumu, s odbočkami na Vezírův Most.
ke Drači a Lješi. Těmí cestami se zásobuje srbské
vojsko na přímoří a přiváží pošta. Všechny kraic
albánské, obsazené srbským voskem, jsou pokoj-
né. Je to pravý div světa, neboť ještě do války
nesměl se sem odvážili cizí člověk, nechtěl-li ztra-
titi hlavu.
Jak velice kulturná práce srbská imponuje
Albáncům, důkazem toho jest, že sám Isa Bolje-
tinac se připojil k těm svým krajanům, kteří pro-
testují proti zřízení samostatné Albanie.
Sjezd polských žen v Bytomí.
Ve středu 26. března měl se konati v Bytomi
sjezd polských žen z pruské částí Polska, ale byl
rozpuštěn na zakročení policie, které se zdály
místnosti pro pořádání sjezdu nedostatečnými na
tak velký počet přítomných. Polské ženy však
neustoupí policejní zvůli a uspořádají záhy nový
sjezd. V resoluci sjezdóvé, předem připravené,
polské ženy slavnostně slibují: 1. že se budou
všemi silami starat, aby jich děti naučily se v ma-
teřské řeči číst a psát; 2. že vždy budou mluvit
jen polsky a chránít čistotu jazyka: 3. že budou
svědomitě pracovat ve všech oborech národní
práce: 4. že vždy a všude budou na stráži ná-
rodní důstojnosti: 5. že budou své jmění ukládat
v polských peněžních ústavech a podnicích; 6. že
budou dle možnosti plniti heslo »Svůj k svémue
a 7. že budou usilovat o co největší vzdělání.
aby se staly občankami, vědomými svých povin-
ností a aby vychovávaly příští pokolení ku pro-
spěchu polského národa.
Jankovič
Srba
Albánec
Bolj
Drač
Albánie
Bytom
Polsko
16
article
Bulharské nálady.
17
article
Mezi Bulhary a Srby zůstává sporné území.
které kalí poněkud vzájemnou shodu mezi oběme
společnými národy. Bulháři si stěžují na srbská
opatření proti Bulharům v Prilepu, ve Velesu,
Dibře, v Bitolji. Srbové, zatlačení ze svých vítěz-
ných posic u Jaderského moře, žádají si za své
válečné obéti náhrady na jihu, kde se dostávaj
do sporu s Bulhary. Podaří-li se srbským a bul-
harským politikům bez trpkostí se dohodnoutí
rozdělení sporného územi, budou miti velikou zá-
sluhu o další tzvání balkánského spolku. Belha-
rům se také nezamlouvá ruská politika vůči nim
Sofijský dopisovatel »Ruského Šlova« píše do-
konce o rostoucím proudu protiruském, který se
jeví i v tradičně rusofilských kruzích, kde vždy
neochvějně a přesvědčeně milovali »velikou osvo-
boditelku Rus«.
Bude-li dnešní rozladění postupovat, mohla
by v budoucnosti »orientace« bulharské politiky
odvrátit se od trojdohody. Rusko dle mínění Bul-
harů zbytečně se přespříliš namáhá zachovat ja-
kousi rovnováhu na Balkáně, kdežto by se mělo
snažit zříditi na Balkáně silný stát, který by se
dovedl opřit německému Drangu nach Osten,a
takovým může být jen Bulharsko, nikoli »neu-
rasthenické, rakouskou patou přišlápnuté Srb-
sko,» které pro své položení nikdy nemůže v tom
směru se uplatnit. Taková nálada šíří se místy
dnesi třeba ovšem počkat, jaké budou výslydky
cesty generála Dimitrijeva do Petrohradu, ty po-
tom rozhodnou o tom, kam se mají přiklonit bul-
harské sympatic, zda i na dále mají Bulhaři věřié
blahovůli Ruska.
Bulhar
Srba
Šlův
Rus
Osten
Srb
Dimitrijev
Prilep
Veles
Dibrý
Bitolja
Rusko
Balkán
Bulharsko
Petrohrad
18
article
Tříletá vojenská služba ve Francii.
Tříletá vojenská služba ve Francii.
Armádní komise poslanecké aněmovny fran-
couzské vyslovila se ve čtvrtek večer po prohláše-
ní ministerského předsedy Barthoua 20 hlasy proti
9 v zásadě pro tříletou vojenskou službu, ale te-
prve, když se ministr vojenství Etienne zaručil, že
při udílení dovolené v třetím služebním roce, zvlá-
ště otcům několika dětí, bude si počínati velmi
liberálně. Ministerský předseda Barthou kromě
toho prohlásil, že teprve v květnu učiní ve sně-
movně prohlášení o tom, zdali podrží nadále
praporů ročník, jenž by měl býti v říjnu propu-
Tím jsou překonány první obtíže vládní před-
lohy, jejíž úspěch závisí z valné části na tom, zdali
nynější ministerstvo, které se rozhodně zasazuje
o tříletou vojenskou službu, bude moci udržeti se
u vlády, ježto jeho poměr k radikálnímu křídlu
levice zůstává stále nevyjasněn pro otázku vo-
lební opravy.
štěn.
Etienne
Francie
19
article
Italský vliv v Syrii.
O vliv v Syrii, kde ze obyvatelstvo, zejmena
arabské, domáhá reforem se zárukou evropských
mocností, závodí nyní nejen Francie a Anglie,
nýbrž také Italie, která si ve východní části
Středozemního moře tvoří sttru zájmů. Že tam
italský vliv skutečně vzrůstá, nasvědčuje depeše
kterou přináší »Giornale d'Italia« z Alexandretty
U přiležitosti velkonočních svátků přišel náš
vicekonsul oficiálně do kostela otců karmelitánů.
kteří zapěli Salvum regem nostrumi za nadšení
italské kolonie a obyvatelstva.
»Giornale d'Italia« k tomu dodává: Obřad
popsaný naším dopisovatelem, má velký význam.
Opustivše irancouzský protektorát, postavili se
karmelitští misionáři pod prapor italský. Tato
událost je pro nás zvýšením prestiže v Malé Asli,
která je stále neznámem budoucnosti.
Salva
Sýrie
Francie
Anglie
středozemní moře
Italia
Giornale d ' Italia
20
article
Spekulační aféra anglických mínistrů.
Spekulační aféra anglických mínistrů.
Ve středu odpoledne otázal se v anglické po-
slanecké sněmovně Archer-Shce ministerského
předsedy, zdali attorney general sir Rufus Isaacs
a kančléř pokladu Lloyd George mu sdělili, že ko-
nali operace s akciemi americké Marconiovy spo-
lečnosti před diskusí dne 11. října v záležitosti
smlouvy s anglickou Marconiovou společností.
Asquith odpověděl, že byl zpraven lordem
Murrayem koncem července nebo počátkem srp-
na, že lord Murray, attorney general a kancléř
pokladu koupili akcie americké Marconiovy spo-
lečnosti. Konečně pozdějí, v srpnu, attorney ge-
neral mu opakoval tuto informaci a snad prý do-
dal, že některé z těch akcií prodal, ale většinu si
jich ponechal. Oba jej ujistili, že koupě byla uči-
něna po uveřejnění smlouvy mezi poštovní sprá-
vou a anglickou Marconiovou společnosti a že
americká Marconiova rpolečnost nemá přímsého
ani nepřímého zájmu na této smlouvě. To bylo
vše, co věděl v době diskuse v říjnu.
Potom jiný poslanec. Johnson Hicks, za po-
tlesku oposice položil otázku, zdali ministerský
předseda nepokládal za žádoucí, aby tyto skuteč-
nosti byly sděleny sněmovné při diskusi. Asquith
odpověděl, že nikoli, že se mu tyto skutečnosti
nezdály býti v žádném poměru se skandálními ob-
viněními, jež byla tehdy rozšířena, a že tomu sku-
tečně přikládal malý význam nebo žádný.
Tím ovšem není záležitost ve sněmovně vyřl-
zena, neboť záleží především na tom, jakou zprá-
vu podá plenu sněmovny její komise, která záleži-
tost vyšetřuje a po siru Rufovi Isaacsovi vyslechne
ještě Lloyda Georga. Pak teprve dojde po apří-
padě ke hlavnímu útoku konservativců na vládu
interpelací jejich vůdce Bonara Lawa, kterou za-
tím odložíl.
Rufus Isaacs
Lloyd George
Asquith
Murray
Johnson Hicks
Lloyd Georg
Law
slanecký sněmovna Archer
Marconiov
21
title
Posl. prof. dr. Funk o malém
velkém finančním plánu.
Posl
profesor
doktor
Funk
22
article
DDokončení)
DDokončení)
Na středeční schůzi místní organisace
národní strany svobodomyslné a Ob-
čanského klubu na menším Městě
pražském pojednal posl, dr. Funk ke konci
své řeči podrobně o otázce, jež dnes stále se ven-
tiluje, t. zv. velkém plánu finančníma
Zásadou správného finančního systému jest, že
tak má býti upraven, by nejen byl dosti pružným,
ale aby i jednotlivé jeho součástky navzájem se
doplňovaly za účelem přiblížení se břemena daňo-
vého skutečné způsobilosti platební jednotlivcově.
Podmínkám těmto rakouský finanční systém
devyhovuje, zejména jsou existující daně výnoso-
vé (veškery přímé daně mimo osobní daň z přijmů)
v přímém rozporu s touto zásadou. Po vzoru států
jiných doporučovalo by se, by provedena byla cel-
ková revise a reforma tohoto systému. Jen tak u-
možní se, by stát nabyl dostatečně pružných pra-
menů příjmových i pro budoucnost, by břemeno
daňové přiblížilo se skutečné způsobilosti plateb-
ní, a aby provedena býti mohla dostatečná sanace
financí autonomních, zajištěním jim samostatných
pramenů příjmů, jež přizpůsobeny byly by jich po-
třebám. Ve směru tom k návrhu řečníkovu, dra.
Lichta, Finka, dra. Lea a Šusteršiče usneseno fi-
nančním výborem utvoření 15členné komise, jíž
přikázána revise a reforma platného systému ber-
ního. Pouze plán, podminkám těmto vyhovující.
mohl by nazván býti skutečným a velkým
plánem finančním.
Funk
Lichta
Finek
Leo
organizace národní strana svobodomyslný a Ob
23
article
V jiném smyslu mluví se nyní u nás o vel-
kém finančním plánu naproti malému
finančnímu plánu. Rozumí se tím konglo-
merát různých daní, jež předloženy ministrem
pž a Zaleskim a z nichž ještě po projedná
daní těch, o nichž nyní finanční výbor se usnesl.
zbývá daň ze sirek a daň dědická a z da-
rů. Tento t. zv. velký linanční plán dalek jest to-
ho, by zván býti mohl skutečným dílem plánovi-
tým. Prozatím ale dlužno s tímto t. zv. velkým fi-
nančním plánem počítatí a o něm uvažovati. Řeč-
ník se svého stanoviska nenamítá ničeho proti
dani ze sirek, které bude zapotřebí k doplně-
ní obnosu, nutného na úhradu nákladů služební
pragmatiky. Nemohl by však vysloviti se pro to.
aby daň dědlcká a z darů byla již nyní po-
volena, zejména v souvislosti s předlohou o lokál-
ních drahách a takto aby povolen byl celý velký
finanční plán za poměrů politicky tak neujasně-
ných. Vláda očekává z ní výnos větší ca 29 mil..
24
article
který ale zejména v důsledcích amnestie při osob-
ní dani z příjmů bude patrně značně vyšší. Ona
zůstati musí reservou pro případy nejnutnější, jež
možná v důsledku nákladů mobilisačních přikvačí
dříve než se nadějeme, a povolení její předpoklá-
datí bude patrně ujasněnější poměry politické než
jaké vytvořeny byly vládou nynější. Renner — ja-
kežto referent finančního výboru o dani dědické —
pojednává o této dani a vyslovuje se zejména pro
omezení t. zv. poplatků immobilárních
placených z hrubé hodnoty nemovitostí, dědicivím
neb dary převáděných, jež způsobují, že daň stojí
ve směru opačně progresivním s platební způsobi-
lostí jednotlivce, ježto čím větší jest zatížení a tím
způsobilost platební menší, tím vyšší vypadá dan
na jednotku čistého nabytí a mímo to působí, ž
jrění nemovité jest dvojnásobně a nepoměrně více
zatíženo než jmění movité, ač jmění nemovité sa-
mo stíženo jest fakticky více daněmi přímými, jež-
to nelze to zatajiti.
Renner
25
article
Vývody p. posl. dra. Funka odměněny byly
všeobecným hlučným potleskem a pochvalou.
Předseda p. dr. Pinkas vyslovuje řečníku
za všeobecného potlesku nejsrdečnější díky za je-
ho tak poutavý a poučný výklad. V debatě ujal se
slova p. Václ. Železný, a poukázav, že výtěžel
z malého i velkého Hinančního plánu určen je ji
předem k určitým účelům, tázal se, kde vezmou
se peníze na rozšíření branné moci, na nové lodi
std., které budou činiti, jak se proslýchá na 5 mi-
liard korun
Pan dr. Grégr ocenil velice uznalými slov
činnost p. posl. dra. Funka, načež pronesl někter
přání v příčině osobní daně z příjmů, zejména o-
hledně povinné prohlídky obchodních knih, amne-
stie, ukládacího řízení, prohlásil, že voliči p. dra.
Funka jsou mu vděčni za vše, co v zájmu veškeré-
ho poplatnictva vykonal, a žádal, aby v resoluci
bylo uvedeno, že názory jím dnes pronesené odpo-
vídají tužbám poplatnictva od let projevovaným.
Funk
doktor
Pinkas
Václ
Železná
Grégr
26
article
(Výborněí)
V témže smyslu vyslovil se i odborný učitel
Svoboda a navrhl resoluci-
„Voličové, shromáždění na veřejné schůzi
dne 26. t. m. na menším Městě pražském, vy-
slechnuvše vývody svého říšského poslance p
dra. Funka, vyslovují jemu, jakož i ostatním
poslancům národní strany svobodomyslné n
říšské radě plnou důvěru a upřímn
dík za obětavou a úspěšnou jejic
Práci, vykonanou zvláště ve finančním výboru
poslanecké sněmovny.
Pan posl. dr. Funk, když ke slovu nikdo s
více nepřihlásil, podotkl k dotazu p. Železného
že by mu nedovedl dnes odpověděti ani finanční
ministr, poněvadž není dnes známo, jak dlouho
bude dnešní nejislý stav trvati a mnoho-li bude
státi. Pravděpodobně se potřebné peníze, o nichž
se zmínil, vezmou z pokladní hotovosti a půjčkou.
jejíž zúročení hraditi se bude patrně novými da-
němi. Když vysvětlil i dotaz p. dra. Grégra, byla
resoluce jednomyslně schválena.
Předseda, přísedíci zemského výboru p. dr. Pin-
kas zakončil o 1/412. hodinu večerní schůzi opět-
nými díky p. poslanci dru. Funkovi za jeho řeč
vyslovením radosti nad tím, že schůze tak krásně
vyzněla a že veličové se na ni v lak četném množ-
ství dostavili.
Výborněí
Svoboda
Funk
Grégr
Pin
doktor
poslanecký sněmovna
27
article
Ze strany.
Ze strany.
Studentská organisace pořádá v neděli 30. t. m
vycházku do výstavy Umělecké besedy. Vstupné
snížené na 20 hal. Schůzka účastníků přesně
o 10. hod. dopol. před hlav. vchodem do Obecního
domu u Prašné brány.
Mísíni orgunisace v Kulné Hoře koná v ne-
děli dne 30. března o 2. hod. odpol. ve Vlašském
dvoře manifestační schůzi žen, na které promluv
pí. poslanec Viková-Kunětická a pf. Eliška
z Purkyňů. — V úterý dne 1. dubna koná
místní organisace schůzi plenární o 8. hod. več
v hotelu »u černého koně«, na které promluví
o politické situaci a aktualních
otázkách gen. sekretář nár. strany svobodo-
myslné pan František Sís.
Eliška
Sís
Kulný hoře
Purkyně
národní . strana svoboda
obecní dom
28
article
Demní zprávy.
Demní zprávy.
— Na adresu presidia vrchního zemského
soudu v Praze. Ku poslednímu jmenování aus-
kultantů píše se nám ještě ze soudcovských
kruhů: „Pro přijímání petentů do soudní
služby v Čechách platí starý dvorský dekret
císaře a krále Ferdinanda Dobrotivého z8
Hubna 1848, dle něhož má se žádati pro při-
jetí do soudní služby od uchazečů z nalo st
obou zemských jazyků. Dle toho, že
někteří ze jmenovaných právě auskultantů.
jako na př. páni dr. Josef Walter, Dirschmidt
i Glaesner v Liberci češtiny jsou neznal
nutno za to míti, že president baron Wessely
tohoto dekretu buď nezná anebo zná-li, že ho
nezachovává. To ovšem by braničilo na čin
protizákonný. Z toho hlediska by také měla
se ku poslednímu jmenování auskultantů če-
ská veřejnost i delegace postaviti a zařídit
dle toho své kroky v parlamentě. Malicher-
ným strannickým škorpením se však věc ne-
napraví. Naproti tomu jisto jest, že přes ci-
tovaná zákonná ustanovení u Němců se nyní
průkaz jazykové znalosti nepožaduje.
— Zemský poslanec L. Weigner, inspekto
ústavu ke zvelebování živností v Praze, přednáší
daes v sobotu v Kroměříži »O průmyslov
a hospodyňské výchově ženy« péčí žen-
ského odboru Nár. jednoty v Kroměříži
— Z české vysoké školy technické v Praze. Dne
10. března t. r. složili druhou státní zkoušku z od-
boru stavebního inženýrství pp.: Císař B. ze Smi-
chova, Čapek V. z Nymburka, Janoušek F. z Bar-
chova, Kozák J. ze Stř. Skalice, Král S. z Karlína
Mačkovšek J. z Idrie, Nejedlý J. z Loukovce
Poneš A. z Plzně.
Dobrotivý
doktor
Josef Walter
Wessel
Němec
L Weigner
Čapek
Janoušek
Kozák
Praha
Čechy
8 Hubna
Liberec
Kroměříž
Nymburk
Skalica
Karlín
Idrie
Plzeň
český vysoký škola technický v Praga
Královský S
Mačkovšek J
Nejedlá J
Loukovka Poneš A
29
article
— Z městské rady pružské. (Schůze dne 29.
března 1913. Předsedal úřadující náměstek sta-
rostův MUDr. František Kašpar.) Schváleny návrhy
stavebního úřadu na sadovou úpravu prostory
určené pro pomník Hlávkův na ostrov
štvanici mezi mostem železným a betonovým.
— K návrhu komise technické usneseno, aby sou-
časně se splavňovacími pracemi byla definitivně
provedena část projektovaného mostu
ulice Myslíkovy na Smíchov, a to mezi
ostrovem Petržilkovským a břehem smíchovským.
neboť komise pro kanalisování Vltavy a Labe při-
spěla by na tuto stavbu částkou asi 9000 K, již by
musila vydati na zřízení prozatímního přemostění
plavebního kanálu pro své účely. Po vypracování
a schválení podrobných plánů bude sboru obec-
nich starších předložen návrh na povolení zbýva-
jícího nákladu 21.000 K na toto přemostění. —
Zemský výbor a ministerstvo veřejných praci, které
slíbily příspěvky na stavbu nového mostu z Ho-
lešovic na Pele Tyrolku, budou požádány o sdělení
aspoň přiblížné výše příspěvků slíbených. — Sbo-
ru obecních starších bude předložen návrh na
připojení Břevnova ku Praze a na zmoc-
nění rady městské k uzavření smlouvy a k dalšímu
potřebnému řízení. — Zemský výbor po dohodě
místodržitelstvím schválil usnesení sboru obecníel
starších o zavedení nápojové dávkyv
MUDr
Kašpar
Hlávkův
Myslíkův
Smíchov
Vltava
Pele Tyrolka
Břevnov
Praha
30
article
Holešovicích a v Libni. Doba, od které
vybíráním dávky bude započato, bude stanovena
pži schválení prováděcích pravidel, jež bude nutno
ještě zemskému výboru předložiti. — Schválen ná-
vrh na zřízení stokového potrubí v ulici na Zbo-
řenci. — Usneseno, aby zvláštními podáními byly
podporovány žádosti Nového obchodního gremia
Praze o zavedení rychlovlakových spojení poštov-
ních mezi Prahou a Vídní a Prahou a Králové
Hradcem a za odstranění nedostatků poštovních
úřadů č. 7 a 15. — Policejní ředitelství bude znovu
požádáno, aby stráž bezpečnosti netrpěla skládání
piva pro nádražní restauraci v Hybernské uliciv
době nejživější frekvence a příjezdu vlaků. —
Stížnosti na změnu dosavadního směru trati čís.9
a pro nedostatek velkých vozů na trati č. 12 při-
kázány správní radě elektrických podniků k příz-
nivému vyřízení. — Městský radní dr. Souček
předložil radě městské resoluci valné hromady
Staroměstského občanského klubu, kteráž žádá,
aby rada městská a sbor obecních starších znovu
uvažovaly o spojení Starého města s Novým městem
náležitou úpravou ulice Železné. — Mistru Václavu
Jansovi u příležitosti 30. výročí umělecké čin-
nosti jeho uděleno měšťanské právo s prominutím
poplatků. — Úřadníkem městské pojišťovny pražsk
jmenován p. Miloš Trunec, dosavadní úřadníl
gen. jednatelství pešťského pojišťovacího ústavu
„Fonciére.
doktor
Souček
Jans
Trunec
Holešovice
Libeň
Zbo
Praha
Vídeň
Železná
Králové Hradec
staroměstský občanský klub
městský pojišťovna
31
article
— Svaz Osvětový pořádal dne 25. t. m. dopol.
ve škole u Trojice v Praze výborovou schůzi se
zástupci venkovských vzdělavacích sborů. Schůze
zúčastnilo se, kromě pražských členů výboru, 32
zástupců sborů; uváží-li se, že to byla první
schůze konaná na základě usnešení mimoř. valné
hromady v prosinci m. r., jest zajisté tato účast
velmi značná. Rovněž výsledek jednání jest uspo-
kojující. Na pořadu kromě účetní zprávy za mi-
nulý rok a rozpočtu na rok 1913 bylo poroko vati
o vybudování organisace jednak úspěšné lidový-
chovné činnosti po venkově, jednak sborů k ústředí
pražskému Svazu Osvětovému. V tom směru po-
hybovala se debata a přinesla řadu výborných
návrhů, vyšlých z půdy praktické lidovýchovné
práce mimopražské, jež odkázůny ústředí ke zpra-
cování. Nejcennější usnešení týkají se činnosti
knihovnické, přednáškové, besídkové, povinného
odebíráni lidovýchovné revue a věstníku »České
Osvěty« a přijetí zásady, že členové vzdělavacích
sborů, pokud jsou osobami právnickými, jsou po-
vinni platiti organisační přispěvek ústředí, Svazu
Osvětovému
— Redakční kruh „Snahy“, měsíčníku mladé
generace svobodomyslně, pořádá v pátek 4. dub-
na o 8. hod. več. v přednáškovém sále Obecního
domu večer intimní hudby (českých ruko-
pisných novinek). Na programu jsou písňové sklad-
by Jar. Křičky a V. Stěpána, klavírní kusy
J. Suka, Lad. Vycpálka a J. Křičky. Účin-
kují: Egon Fushs, člen opery v Charlottenburgu
a Václav Štěpán. Vstupenky budou dány do
předprodejů počátkem příštího týdne.
Křiček
J Suk
Vycpálek
J Křiček
Fushs
Václav Štěpán
Praha
Charlottenburg
svaz osvětový
obecní dom
Lada
32
article
— O chikanování pošťovní spořitelny ve Vídní
došel nás nový doklad: Insertní kancelář J. Grégra
v Praze zasilá do „Národních Novin“ v Turčan-
ském Sv. Martině inserty a poukazuje obnosy za
tyto c. k. poštovní spořitelnou ve Vídni. V posled-
ních dnech dostala zpět chek s podotknutím, že
„místo na něm uvedeně nevyskytuje se v oficiálních
poštovních seznamech místních“. Takovým chi-
kanám by byl hned učiněn konec, kdyby u c. k.
poštovního ředitelství ve Vídni byli umístěni úřad-
níci českého jazyka znalí, kterých jest dostatek.
„Spolek vydavatelů a nakladatelů časo-
pisů“ v Praze koná III. řádnou valnou hromadu
v neděli dne 6. dubna 1913 o 9. hodině dopolední
„u Choděrů“ v Praze, Ferdinandova tř.
— Sjezd divadelního ochotnictva moravského
v Prostějově. (Pův. zpr. „N. L.“) Nejsou to jen me-
zery a potřeby organisační, které svedly do Pro-
stějova na letošní velkonoční svátky české ochot-
nictvo z Moravy a Slezska, aby se zástupci Ústřed-
ni Matice divadelního ochotnictva českoslovanské-
ho z Prahy a jiných organisací z Čech konali úra-
dy o organisačním sjednocení, byly to v nemalé
míře pohnutky kulturní a národní, jež tkví v po-
slání divadelního ochotnictva a jež ono na se vzalo
a za něž národu našemu je zodpovědno. Na sto
zástupců ochotnických spolků z Moravy, Slezska
a Čech shromáždilo se v Prostějově, kromě dele-
gátů ochotnických sdružení místních a okolních.
Z Prahy účastni byli: předsednictvo Ú. M. D. O. č.
pp. red. Kavkou a Weinertem: pražský
okrsek Ú. M. D. O. Č.: Tylův kroužek; jednota
„Palacký; družstvo pro zřízení lidového divadla
v Karlíně; beseda „Frankovský“: z Plzně ochot-
nická jednota a II. Tylův okrsek Ú. M. D. O. č.
J Grégr
Martina insert
Choděra
Čo
Kavka
Weinert
Tylův
Palacká
družstvo
Vídeň
Praha
Turčany
Ferdinandov třída
Prostějov
Morava
Slezsko
Čechy
Karlín
Plzeň
národní novina
zřízený lidový divadlo
33
article
Pozdravné přípisy a telegramy zaslali: z Prahy
Karel Želenský JUDr. Křečan. Třeštík, starosta
Č. M. D. O. Č. Keltner: „Vojta Slukov“ z Král.
Vinohradů, řed. Hodr z Vys. Mýta, řed. Trnka ze
Žižkova za Svaz divadelních ředitelů. Pořad sjezdu
záležel v předporadách, manifestační schůzi sje-
zdové a dvou večerech v Městském divadle. Před-
porady konány v neděli 23. března dop. i odpol.
Večer vyhražen byl hrám hostů. Dávány tři jed-
noaktovky. První hráli členové „Tyla“ z Brna
Fr. Xav. Svobodovo „Poupě“, následoval. Jar.
Vrchlického „Svědek“ v provedení členů „Tyla“
z Přerova: poslední hrál soubor „Pražského
okrsku divadelních spolků“ Jar. Dístlovo „Na by-
tě“. Všecky tři aktovky velmi pečlivě sehrány. Na
valné schůzi sježdové 24. března dopoledne, za-
hájené předsedou sjezdového výboru, předsedal
dr. Jüngling z Litovle, místopředsedy zvoleni
Weinert z Prahy. Čejka z Mor. Ostravy. Vo-
lánek z Olomouce; zapisovatelé: Mládek e
Prostějova a Ziegelheim z Přerova. Shro-
máždění pozdravili za městskou radu dr. Perek,
za Besedu př. Skála, za Orlici řed. Pacholík
a za Vlastimilu pí. Součková. Přednáška proí.
J. Zachovala „O kulfurním poslání ochot-
nictva“ a referát redaktora „Divadla“ Boh. Kav-
ky „O důležitosti organisace a právech provozo-
vacích“ byly pozorně vyslechnuty; potom p. Vl.
Želenský
JUDr
Křečan
Třeštík
Keltner
Vojta Slukov
Král
Hodr
Vys
Trnka
Tyl
Svobodův
Poupě
Vrchlický
Jüngling
Weinert
Čejka
Mor
Ziegelheim
doktor
Perek
Vlastimil
Součková
J Zachoval
Praha
Mýto
Žižkov
Brno
Přerov
Dístlovo
Litovel
Ostrava
Olomouc
Mládek e Prostějov
34
article
Pleský zmínil se o speciálních potřebách Mo-
ravy v rámci ústřední organisace a pžednesl tři
resoluce, jež jednomyslně přijaty. V první se pravít
Činnost ochotnictva českoslovanského, směřující:
1. k národnímu uvědomění a posílení našich ohro-
žených menšin; 2. k osvětovému povznesení a vý-
chově nejširších vrstev lidových; 3. k sociálnímu
sblížení všech tříd. 4. k uměleckému povznesení
divadelnictví, zejména na venkově; 5. ku podpoře
dramatické tvorby původní — vyžaduje jednotné-
ho postupu a pracovního programu v jediném
středisku. Tímto střediskem uznává ochotnictvo
moravské Ú. M. D. O. Č. a chce ze všech sil při-
spěti a pracovati k tomu, aby středisko toto stalo
se mocným a silným. Dále prohlašuje se v reso-
luci zřizování okrsků, o jichž jednotný postu
pečovati bude výkonný výbor (který pak zvolenl.
V ústředí Ú. M. D. O. č. buďtež provedeny změ-
ny, aby moravští delegáti mohli způsobem nená-
kladným a účelným míti podíl na řízení střediska.
Pleský
35
article
Menšinovým a venkovským jednotám buď umož-
něno rovnocenné členství úpravou příspěvků člen-
ských. II. resoluce doporučuje organisaci měst se-
veromoravských k utvoření stálé náležitě kvalifi-
kované společnosti divadelní. Ochotnické jednoty
moravské přispějí ke zbudování důstojného Nár.
divadla v Brně. V III. resoluci vyslovuje se sjezd
pro úpravu poměru herectva a ochotnictva české-
ho. Usnesení sjezdem přijatá obsahují zdravé smě-
ry pro příští práci ochotnictva a dojdou zajisté
podpory veškeré české divadelní vežejnosti na
Moravě. Všem hostům libil se pobyt v Prostějbvě
velice a krásné Městské divadlo budilo obdiv
— Přednášky. Z výboru pro lidové
přednášky českých vysokých šk o
pražských. Soukr. docent dr. Otakar Kut-
virt počíná dnes v sobotu o 128. hod- več. ve.
velké posluchárně filosof. fakulty c. k. čes. univ.
v Praze-II., Krakovská ul. č. 6 (I. posch.) v šesti-
přednáškovém kursu: »Hygiena ucha« [I. před-
nášku). — O skautské výchově u nás
v cizině přednášejí dnes o 7. hod. več. ve Sme-
tanově sále Obecního domu prof. Fr. Čáda a Ant.
doktor
Kut
Čáda
Brno
Morava
Praha
krakovský ulice
Sme
Francie
II
I . posch
36
article
B. Svojsík. Vstupenky večer u pokladny. —
Knihovna a čítárna L. N. Tolstého
v Praze (Sokolská 8). Dnes v sobotu o 128.
hod. več. ve spolkových místnostech přednáška
p. Merklinga: »K patnáetiletému jubilev
ruské strany sociál.-demokr. v Rusku
a její historie«. — O významu zápasu
o České Budějovice a o krásách če-
ského jihu promluví dnes v sobotu jednatel
Ú. V. N. J. P. p. Karel Vondráček »u Němečků«,
Vyšehradská tř. Přednáška provázena budou 200
světelnými obrazy z Čes. Budějovic, Čes. Krumlova,
Prachatic, Zlaté Koruny. Rožmberka atd., které
budou ukázkou krajinné scenerie tamního utěše-
ného kraje. Vstupenky možno koupiti v přede
prodeji v Panorámě N. J. P. ve Ferdinandově tř.
a na Král. Vyšehradě v závodech pp. Kauckého,
Karbusického, na Slupi »u Schillingů«, u pp. Tregra
a Hedrlina a »u Vošahlíků« v Neklanově ulici
— Z dívčího odboru Ústř. spol. čes. žen. Zítr
v neděli od 10—12 hod. dop. vydávány budou
všem dívkám legitimace,
— Ze hřbitovů olšanských. Od 1. dubna do
»slavnosti májové« přijímány budou v úřadovně
hřbitovní v Olšanech poplatky hřbitovní všedního
dne od 8—1/412 hod. dop. a od 3—3/46 hod. o p.
v neděli a svátek od 9—3/(11 hod. dop. Tamtéž
vydávány budou ode dne 15. května v hodinách
dopoledních všedního dne kromě soboty osobám
chudým lístky na bezplatné zalévání brobů na
průkaz kvitancí od hrobu. Veškeré poplatky hřbi-
tovní lze platiti také v úřadě zádušním v Praze l
B Svojsík
L N
Tolstý
Vondráček
Němeček
Rožmberk
Král
Kaucký
Karbusický
Schilling
Tregr
Hedrlin
Vošahlík
Praha
Rusko
Český Budějovice
Prachatice
Ferdinandov třída
Neklanův ulice
Olšanský
Olšany
sokolský 8
Če . Budějovice
Če . Krumlov
37
title
Týnský dvůr, všedního dne od 8—1/4 2. hod.