1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 29. prosince 1904.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. listy
předpláeí se-
v Praze v administraci
za čtrrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí šonáškeu
Ba naěsl
na čvrt leta . . . . 7 K 50h
va Sllalkácht
Ea něsíe . . . . . . 2 K 30
Poštou:
a mařieáe
n ětrrt leia . . . . 9 K 60ni
s drojí zbsilkou
na měsíe
sk čtvrt leta . . . 11 K s0
Praha
5
title
Cnešní čísle pra Prahu le o 10 stranách,
Praha
6
article
Dr. Körber podal demissi.
Dr. Körber podal demissi.
Zápas dra. Körbra o byti ministorské schy-
luje se ke kýženému konci. Krátké vánoční
svátky přinesly prudkou ministerskou krisi.
V úterý večer vrátil se panovník z Wallsee
již včera dopoledne přijal v dlouhém slyšení
předsedu ministerstva dra. Körbra, kterýž zá-
roveň podal panovníkovi žádost za propuštěnou
jménem celého ministerstva. Průběh této udá-
losti byl tak rychlý a překvapující, že o úmyslu
dra. Körbra nebyli ani všichni ministři zpra-
veni, a někteří z nich, již meškali na vánočních
svátcích mimo Vídeň, zvěděli prý teprve z novin
o tom, že propukla ministerská krise, načež
spěšně se vrátili do Vídně.
Panovník sice přijal žádost dra. Körbra za
propuštěnou, ale nerozhodl o ní hned, a má se
za to, že neučiní rozhodnutí do Nového roku.
Bezprostřední podnět takto urychlené krise
ministerské není sice znám, ale sotva lze při
pustiti, že by byl vznikl z pouhého osobního od-
hodlání dra. Körbra, kterýž prý trpí silnou ner-
vosou, přes to, že se vychloubal svou vášně pro-
stou vytrvalostí. Mimo to doposud skorem každy
odstupující ministr odvolával ce — na své ne-
dostatečné zdraví. Přes to vede však nervosa
dra. Körbra na pravou stopu vlastní přičiny jeho
odstoupení, již nutno hledati v porážce jeho ve
výboru rozpočtovém při položce refundační
65 mill. K. Od oné porážky prý nervosa jeho s
zvýšila tak, že jen na krátkou dobu přicházel
do své ministerské kanceláře, v níž před tím
meškával od rána do večera. A právě to, že tal
okázale se klade ve Vídni důraz na stav ošob-
ního zdraví předsedy ministerstva, sesiluje před-
poklad, že jde tentokráte o skutečné jeho od-
stoupení.
doktor
Körber
Vídeň
7
article
Dr. Körber jest 54 let stár, stal se poprvé
ministrem v listopadu r. 1897; byl jakožto člen
ministerstva Claryova spoluvinníkem zrušen
jazykových nařízení, a když hr. Clary odstoupil
stal se dne 18. ledna 1900 předsedou minister-
stva, jímž zůstal až dosud, ač již v době zápast
o uherské vojenské požadavky podal poprv
žádost za propuštěnou.
Ráz ministerstva dra. Körbra byl totožný
s jeho vlástním rázem; byl a zůstal německým
byrokratem. To, jakož i že setrval na Clarovské
kapitulaci před terrorem německé obstrukce
že nedovedl se zhostití jařma německého vela
proti zákonným potřebám neněmecké většiny
národů — uvedlo jej ve stav bezvýchodnýa
neslo v sobě zárodek nezdaru jeho vládního pro-
gramu, jehož hlavním úkolem bylo, zjednati —
síčlný parlamoní. Ve službě lohoto úkolu podnikl
o letošních prázdninách i známou svou cestu
do Haliče, ale že i tento pokus jeho zůstal mar-
ným, toho důkazem byla porážka jeho v roz-
počtovém výboru a odročení rady řišské.
doktor
Körber
Claro
Halič
8
article
Ukázalo se, že jest nemožno zjednati dělný
parlament a pořádek v činnosti zákonodárné
aniž by se odčinilo bezpráví na národě našem
spáchané a podal důkaz opravdové vůle umož-
niti sblížení splněním kulturních požadavků
Čech a Moravy. Základna politiky dra. Körbra
položená jeho předehůdcem a jím zachovávaná.
nadpráví menšiny německé, nemohla věsti k ji
ným koncům.
Dr. Körber nejen že nedovedl obnoviti par-
lamentní pořádek a dělnost, což ostatně nemu-
silo se příčiti jeho byrokratickému názoru na
správu státní, umožňujíc zdánlivě pohodlne
vládnutí pomocí čl. 14. — tedy vládu byrokra-
ticko-absolutistickou — ale on nedovedl zabrá
niti ani zasahování ulice do veřejných záleži
tostí, ani dalším jiným jednostranným kouskům
německé národní přepjatosti. Proto mezi nám
Čechy doba jeho ministrování nezůstaví po sobě
nijaké dobré památky.
doktor
Körber
Čecho
Čechy
Morava
9
article
Všecek průběb událostí v době posledních
pěti let, již vyplňovala svým vládním uměním
politíka dra. Körbra, jest tudiž dostatečným vy-
světlením, že odhodlal se konečně opravdově
odstoupiti, ale nejzávažnější okolností pro toto
odhodlání jest asi nezdar jeho pokusů, obnoviti
parlamentní mír, zjednati dělnou říšskou radu.
Pravilo se již v době jeho jízdy k panovní
kovi do Išlu, že mu byla tehdy poskytnuta po-
slední lhůta ku provedení tohoto úkolu, a sice
do konce prosince t. r. Nynější demisse dra.
Körbra plně potvrzuje tehdejší zprávu, jakož
i další pověst, dle níž tehdy dr. Körber prý se
pronesl, že „mu byla hozena puma pod nohy“.
Puma ona praskla asi ve výboru rozpočtovéma
tehdy zároveň byl podán důkaz, že dr. Körber
do konce t. r. dělný parlament nepořídí.
doktor
Körber
Išlu
10
article
Shledávajíce v tom hlavní příčiny ohláše-
ného pádu ministerstva dra. Körbra, dospiváme
zároveň k dalším stopám, jež po sobě zůstavila
činnost jeho, ke svým koncům se beroucí.
A tu narážíme na zálibu vlády dra. Körbra
ve čl. 14. Tato záliba jeho blízko se dotýká po-
měrů v obou polovinách soustátí, jež stojí před
velikými, dosud neprovedenými díly rakousko-
uherského vyrovnání a obnovy zahraničných
smluv obchodních. V Uhrách drží se zuby nehty
svého úpisu, dle kteréhož se předpokládá, že
i v této polovici soustátí bude se vládnouti dle
zásad ústavních. A v Uhrách jest to zvláště op-
pesice, jež na této podmínce staví další setrvání
v posavadní stáťní pospolitosti. Vyskytly se sic
i na uherské straně pokusy, vyložiti, že i čl. 14.
jest ústavním článkem, že tedy i vládnutí po-
mocí jeho jest dodržením ústavní formy, dualisti-
ckým vyrovnáním dané. Alo právě tento výklad.
jemuž přístupným jest i hr. Tisza, ohrožuje
další snahy osamostatňovací v Uhrách a posky-
tuje opposici, práhnoucí po zavedení osobni
unie, širší podklad k zápasu s ministerstvem br.
Tiszy, než porušení sněmo vníh
řádu násilným odhlasováním prozatímního
řádu Danielova, Jest proto pozoruhodno, že de-
misse ministerstva dra. Körbra nadešla v oka-
mžiku, kdy v Uhrách dospívá k rozhodnutí zá-
pasu o zjednání — dělné sněmovny.
Danielův
Uhry
Tisza
11
article
Zjednání pravidelné činnosti sborů zákono-
dárných v této i v druhé polovině soustátí nutno
tudíž pokládati za prostředek, na ten čas
nezbytný a jediný, aby se skoncovaly jak vyrov-
nání rakousko-uherské, tak obchodní smlouvy
zahraničné způsobem ústavním, nemá-li dospět
k další krisi, ohrožující posavadní státoprávn
poměr obou polovin soustátí.
Sily a umění dra. Körbra nebyly s tent
úkol, a třeba ještě nevysloveno jeho propuštění
jest dáno veškerou siluaci, že bude učiněn nov
nějaký pokus, aby se ho dosáhlo jinak. Není též
vyloučeno, že rozhodnutí to protáhne so děle
anebo bude odročeno nějakým proviso
Liem na dohu, než nadejde vyjasnění poměrů
v Uhrách.
Včera, v týž den, kdy podána byla demisse
kabinetu dra. Körbra, konala se poslední letošn
schůze sněmovny uherské, ale nedosaženo ni-
jaké dohody s opposicí; dne 3. ledna sejde se
opět sněmovna uherská, a v ní předloží hrab
Tisza, jak včera ohlásil, disposice pro roz-
puštění sněmovny a vypsání nových voleb. D
3. ledna poskytuje tedy hr. Tisza ještě posledn
lhůtu sněmovní opposici, chce-li jeho požadavky
splniti čili nic. Kdyby mimo nadání opposice se
ještě odhodlala k nějakému kompromissu, do-
stalo by se i řešení zdejší ministerské krise no-
vého podkladu. Setrvá-li však opposice uherská
na svém, bude uherská sněmovna rozpuštěna
a nebude do ukončení volební kampaně v
Uhrách, tedy do měsíce února nutno, kvapit
s konečným řešením ministerské krise vídeňské.
Zauzlují se tudíž poměry na obou stranácl
tak, že nejsou vyloučena mimořádná překvapen
a opatření, zvláště kdyby to nešlo ústavně an
tu, ani tam.
Sila
doktor
Tisza
Uhry
puštěný sněmovna
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. prosince. (Minister ká
krise.) O demissi kabinetu, k níž se d
Praha
13
article
Körber odhodlal po vánočních prázdninách, mají
vídeňské listy množství úvah a kombinací, zbar-
vených dle stanoviska toho kterého listu. Dnešní
odpolední »Fremdenblatt«, podávaje zprávuo
Körbrově slyšení u panovníka, píše: »Na každý
způsob učiněn dnes prvý krok na dráze, jež
má přivesti k nové situaci. Náhlé zostření
poměrů překvapilo veřejnost svrchovaně. Vše-
obecně se vyslovuje přesvědčení, že ustoupením
Körbrova kabinetu nedopomohlo by se sněmovně
k dělnosti; ještě méně se dá mysliti, že by se
dal sestaviti kabinet z oněch parlamenlních
skupin, jež v rozpočtovém výboru utvořily vět-
šinu proti vládní předloze. Není-li však možno
aby se vláda sestavila z parlamentu, který není
s to, aby odhlasoval o nějaké předloze, nedá se
také předvídati, která budoucí vláda by snáze
dospěla k eíli, o nějž se snaží dr. Körber,
totiž k parlamentu, jenž by ústavně mohl fungo-
vati. Dokud dorozuměním všech stran nebude
obstrukce ze sněmovny zažehnána, není možný
žádný (?) jiný systém, než kterého se drže
dr. Körber.«
Tak ovšem musí psáti vládní list, doku
demisse není ještě přijata. »N Fr. Pr.« píše
ve večerníku, že pro případ, že dr. Körberna
demissi setrvá, bude v čelo vlády povolán stát-
ník, jenž by byl pravici příjemnější. Za tako-
vého se má nynější ministr železnic a býval
předseda v provisorním kabinetě z prosince
1899, dr. Wittek. »N. Fr. Pr.« soudí, žeby
většina nynějších ministrů setrvala i v kabinete
Wittkově; pochybnosti jsou prý jen o hr. Ferd
Buquoyovi, který by do kabinetu Wittkova ne-
vstoupil.
Körber
Körbrův
doktor
Körberna
Wittek
Wittkův
Ferd Buquoy
Francie
14
article
»N. Wr. Tagbl.« zaznamenává pověst, ko-
lující prý v dobře informovaných kruzích, že
při rozuzlování situace připadne vážný úkol
konservativnímu velkostatku. Bude prý povinen
prostředkovati mezi novou vládou a Čechy. Př
krocích, jež budou učiněny za účelem rozuzlení
situace, rozhodující budou poměry finanční
především nátlak vojenských kruhů, žádajícíeh
za brzké vyplacení peněz, povolených delega-
cemi. Ať už zůstane v úřadé dr. Körber —
dodává »N. Wr. Tagbl.« — anebo bude v čelo
vlády povolán jiný chef, v těchto vojenských
požadavejch spočivá téžisko situace a otázkou
tou bude se musit zabývati vláda i parlament
V Praze, 28. pros. (Ktise v Uhrác h.)
„Budap. Hirl.“ otiskuje text Andrássyo v
návrhu na změnu jednacího řádu.
Dle tohoto návrhu každá sněmovní schůze mo
počiti jednacím pořadem. Před jednacím po
řadem nepřipouští se nijaké prohlášení. Před-
seda podává své zprávy a návrny na kone
schůze. Za rozpravy o některém návrhu většina
může prostým hlasováním prodloužiti trván
schůze o jednu hodinu; za souhlasu dvou třetin
sněmovny může se doba rokovací prodloužiti a
na 10 hodin. Důvěrná schůze a hlasování dle
jmen připouští se na žádost aspoň třiceti po-
slanců (dosud stačí 20 poslanců); důvěrná
schůze může se v jednom dni konati jen jednou
a mluviti v ní smějí jen čtyři poslanci. Tent
návrh, jak známo, hr. Tisza zamítl a limine.
N Wr
Čecho
doktor
Körber
Tisza
Praha
28 . prosit
Uhrác h
15
article
Výkonný výbor spojených opposičných stran
rozeslal před svátky do volebních okresů násle-
dující prohlášení: „Vláda učinila útok na zákon,
právní řád a ústavu. Opposiční strany, aby útol
ten odrazily, spojily se v jeden šik. Proto žá-
dáme opposiční strany v okresích, aby konaly
přípravy k onomu odporu, zorganisovaly se ac
nejdříve vstoupily ve styk s námi, výkonným
výborem opposičních stran. Dopisy buďtež adre-
sovány na jméno Fr. Košuta.“ Podepsán celý
výkonný výbor.
Poněvadž rozpuštění uherské sněmovny
jest už jisto a nastanou tedy nové volby, sluš
připamatovati si zákonná ustanoven
o volbách, obsažená v zákoně z r. 1874, Dle
těchto předpisů mezi rozpuštěním sněmovnya
posledním volebním terminem má uplynouti nej
méně 30 dní. Volby mají se vykonati v celé
zemi během deseti dnů. Do svolání nového
sněmu musí uplynoutí po volbách aspoň dese
dní. Bude-li tedy sněmovna rozpuštěna 4. ledna
mohly by volby býti ukončeny 4. února a mohly
by počíti 24. ledna. Nová sněmovna mohla by
býti svolána na den 14. února.
Z Rjeky, 27. prosince. (Dr. Dinko Vi-
tezič j). V Krku zemřel dne 25. t. m. v
stáří 83 let prvý buditel chorvatského národ
v Istrii a po dlouhá léta horlivý bojovník z
práva svého lidu, dr. Dinko Vitezič. Před třem
roky slaveny okázale jeho 80. narozeniny po
celé Istrii i v jiných zemích chorvatských
V Krku národní dům chorvatský pojmenován
domem Vitezičovým. Nyní nad mrtvolou stařič
kého buditele lká celý chorvatský národ. Věčné
mu pamětl
Košut
doktor
Dinka
Vitezič
Vitezičův
Francie
Rjeka
Istria
spojený opposičný
Nová sněmovna
16
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 27. prosince.
Nové studentské bouře v Rusku.
Z Moskvy, 18. prosince.
(Dopis »Nár. Listů«.)
Dnes zdejší studentstvo znova se vzbouřilo
Demonstrace dnešní byla nejširší a nejpřiprave
nější všech minulých. Zúčastnili se jí student
všech fakult a oborů, tentokráte četněji i techni
kové a studující institutů, jmenovitě hospodář
ského.
Jevištěm vzpoury stala se Strastnaja ploščad
Byla dokonale připravena, rozpočtěna a pod-
nícena. Od posledních demonstrací agitační
sociální kroužky studentské konaly o překo
schůzky a porady, jejichž výsledkem z pravidla
bylo setrvání na protestních bouřích a zorgani-
sování jich na míru nejvyšší; zároveň vychá-
zely z tajných těch shromáždění resoluce
proklamace obsahu ostrého, až velezrád-
ného. Proklamace ty v tisících výtiscích roz
hazovány po všech ústavech, ale zvláště na
universitě a technice. Než i na veřejných ve-
čerech, jak jsme vám před několika dny
oznámili.
Ba můžeme ze spolehlivé informace po-
věděti, že nedávné petrohradské bouře byly
zorganisovány z Moskvy, kde nítitelé a vůdei
revolučního hnutí byli rozhořčeni, že petrohradst
nenásledují moskovského příkladu a že z as ta
vili se před miněním občanstv a
národa ruského, který demonstrace,
ač jindy s některými sympatiem
na ně pohližel, v této době od-
suzuje.
Praha
Rusko
Moskva
17
article
Hned po ostatně nepodařené demonstrae
v Petrohradě, předzvěsť uvedeného objevila se
v moskevské oblasti. Kromě toho, co jsme již
posledně sdělili, znova rozechvělo studentstvo
zdejší na věčeru na prospěch »kursi-
stek« (studentek) tento čtvrtek také v »Blago-
rodnou sobranijí« uspořádaného. Po vyčerpání
programu totiž, když dojíti mělo k tancům, přl-
tomní studenti začali rotiti se v sále a pojednou
sešikovaným proudem začali demonstrovati »ob-
řadným pochodem« a zpěvem písní revolučních
i marseillaisy.
Avšak rozvinutí dalších důsledků zabráněno
odchodem části obecenstva, pohašením světe
ve všech místnostech a posléze vyklizením sálu
To byla poslední předzvěsť dnešní bouře
o níž však trousily se pověsti mezi lidem už
v pátek i v sobotu s neurčitým toliko tvrzením
že dojde k ní v sobotu nebo v neděli.
Včera večer však už bylo jisto, že bouře
vzníceny budou dnes o polednách. Avšak po
věsti ty pronikly i do vědomosti policie a žan
darmerie, které byly v sobotu i dnes od časných
hodin pohofově.
A také záhy po polednách zpozorován
mimoobyčejné vlnění na hlavní třídě moskevské
na Tverjské ulici.
Petrohrad
Blaga
Tverjský ulice
18
article
V drobném prodeji:
rauní čísle o sobě . . . za s
. . . za ih
odpoleddní
Ve dlialkách na venkově
ranní čhlo. . . . ..
odpelední . . . . . . . . 3h
Inserá t
plalí ze hežově napřei
Předplacení a insorty přijťmá sdmini
strace v Marianské ulici č. a
Tam nacházejí se t43 redaka
tiskárna a szpedice „Národních Listů“
Rukopisy se nevraeeji
19
article
Studenti vybrali si k bouřen
schválně den před jmeninami ca-
rový mi.
K jedné hodině dnešní neděle před známou
mezinárodní kavárnou Filipovou shlukly se ne-
nadále tlupy demonstrantů, především studentů,
mezi nimiž mnoho, jako vždy, kursistek. V ne-
děli a ve svátek bývá v této ulici velice četná
passáž, jednak pro sváteční den a jednak, ž
tu nalezají se nejčelnější a největší obchody.
To se studentům znamenitě hodilo a bylo
počátkům demonstrací příznivo. Body vznělu
byly před touto kavárnou a na náměstíčku před
domem general-gubernátora Sergěje Aleksandro-
viče, strýce panujícího cara; odtud proudy spo-
jily se v jedno a rozvinuly se na náměstí pře
Strastným monastýrem a před pomníkem Puški-
novým, který vládne Tverskému bulváru, jevišti
to mnohých studentských projevů.
Na »Strastné ploščadi« (náměstí) stoupl
počet demonstrantů do tisíců a dosáhl tu též
vrcholu. Zamáváno rudými prapory a to bylo
znamením k bouřným projevům.
Avšak sotva se to stalo, již tu byla policie.
Záhy pak přibyli žandarmové a brzo na to při-
harcovali kozáci; zřejmo, že úřady věděly
o všem, co se chystá.
Došlo přirozeně ke srážce, při níž použito
i šavli. Policejní orgány bily do studentů zbra-
němi a jim odpovídáno holemi.
Nešťastnou náhodou v ruchu demonstra-
čném octla se značná čásť ničeho netušícího obe-
censtva a prostého lidu. Mnozí odtud kvapem
prchali. Na náměstí byla zácpa a massa zhluku
naplnila všechny ulice, vycházející z náměstí.
Demonstrace byly potlačeny.
Mnoho zatčení provedeno.
Filipová
Puški
Na náměstí
Sergěj Aleksandra
20
article
Francouzské afféry.
Konečně děje se pokus opravdovější, aby
osoby zapletené v poslední denunciantské afřéry
francouzské, pokud v dobách dřívějších byly
vyznamenány řády Čestné legie, těchto vyzna-
menání byly zbaveny. Bývalý velkokaneléř čestné
legie Fevrier poslal všem generálům, kteří mají
velkokříže čestné legie neb jsou velkodůstojníky
řádu toho, vyzvání, aby podepsali žádost nyněj-
šímu velkokanciéři Čestné legie, aby všich n
denuncianti byli ze řad Čestné le-
gie vyhnáni. Petice má dnes již mnoho podpisů.
Ministr vojenství Bertaux poslal všem velitelům
sborů armádních výnos, v němž pro případ
opětného se vyskytnuti nedávných zločinných zjevů
v armádě, zvláště při pokusech důstojníky po-
hnouti k jednání neb výrokům jen proto, aby
smýslení jejich bylo zkoumáno, hrozí se nejpřis-
nějšími tresty. Armáda, praví ve výnosu, má
povinnost, věnovati se zcela polichu a vzdá-
lena všech rozčilení života strannického přípra-
vám pro obranu vlasti.
Bertaux
21
article
V afféře Syvelonově došlo na nový zajímavý
objev.
Při předvčerejším prohledávání v bytu man-
želů Menardových nalezena láhvička kyanovodiku
a láhvička morfia. Menard prohlásil, že kyano-
vodík koupil, poněvadž sám pomýšlel prý na
sebevraždu. Morfium bylo prý předepsáno jeho
domácím lékařem jeho chotí za poslední ne-
moci. Současně nalezená závěť má dokazovati,
že Menard pomýšlel skutečně na sebevraždu.
Protože domovní prohlídka u Menarda byla ohla
šována již několik dnů před tim listy, jsou ná-
lezy u něho učiněné dosti podezřelé: mají aspon
nápadný ráz připravenosti.
Jules Lemaitre, předseda, a Dausset, nacio-
nalistický člen pařížské obecní rady a jednatel
vlastenecké ligy, odebrali se do Antverp vyhle-
dali směnečného agenta a jeho prostřednictvím od-
nesli spisy uložené Syvetonem v jisté tamní bance.
Brusselské depeše dodávají k zakročení tomu.
že peněžní schrána v antverpské bance, kterouž
Menardový
Jules Lemaitre
Dausset
Menard
Antverpy
antverpský banka
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
H. (Sport a kniha.) Na redakčním
stolku najde našinec často překvapující ohlasy
pocitů svých čtenářů. Málokdy to bývají výlevy
nadšení. Někdy marně pátráte po podpisu. T
jsou ošklivé a nečisté věci, kterým nulno štítivě
se vyhnouti. Anonymní dopis! Není větší po
dlosti. Nůž beťára, dýka lazzarona jsou čestnější
Ale někdy přinese pošta milé poselství
vzkaz hřejivé sdílnosti čtenáře, sympatisujíelh
s vaší myšlenkou a názorem.
Taková epištola rázného písma a srdečného
tonu stihla mne onehdy. Osvícená a svou vla-
steneckou činnosti známá dáma těší se, že ně-
kolika články v našem žurnále bylo upozorněno
na zajímavosti a přednosti anglického života
ke slovům uznání připojuje žádost: Napište
něco proti »kopané«, tu ohavnost nám neměl
nosit z Angliel
Žádost dámy je rozkazem. Co žena chce.
bůh chce. Jsem ve velkých rozpacích. Prožluklý
foot-ball! I já jsem trochu podlehl té napína-
vosti athletického a strategického zápolení mlá-
deže na velkém letenském jevišti, které rozpla-
meňuje nadšení Prahy více jak všecky operní
neb činoherní festivaly Národního divadla. Jaký
moment opojení, když několika tisícový dav —
pravý monstre-meeting přívrženců kopaně, žádná
idea politická, národní, sociální nedovede se-
skupit takové shromáždění platicích návštěvníků
— jedním dechem zaburácí »goal!« a jásavě
tleská virtuosní české botě, která kopla míč do
branky odpůreů z Berlína neb Vídně. Jakým
patriotismem se dmou hrudi potomků vítězných
Táboritů! Čechové vyhráli: 8 : O ll
Nemám ani odvahu vystoupiti proti hře,
která tak mocně zaujala náruživost mládeže
snad celé pražské společnosti. Foot-ball je ná-
rodní i moderní. Oetl bych se v pěkné situne
Čecho
Praha
Berlín
Vídeň
národní divadlo
23
article
— mezi kladivem a kovadlinou. S jedné strany
bych byl prohlášen za nevlastence a z druhé
za zpátečníka. Měl bych na vybranou: moderní
guillotinu nebo historickou hranici. Nemám
heroismus Savonaroly, neláká mne sláva mučed-
nická, ani impertinence Whistlera, který napsa
duchaplné pojednání o umění dělati si nepřátele
Bylo by to strašné, míti proti sobě přívržence
foot-ballu! Raději se dám vyloučiti ze všech
stran, spolků, klubů a hospodských a kavár
nických stolů a půjdu dobrovolně do vyhnanství
než abych se vydal v nebezpečí takové nepopu
lárnostil
To by bylo horší nežli tragický osud onoh
rozkošného a paradoxalního spisovatele anglického
který si dovolil příliš smělou hru s mravním
city puritánského John Bulla a jehož kleté
jméno nesmí se ani pronésti ve společnost
londýnské . ..
Avšak z důvodů svědomitosti i jisté dvor
nosti novináře musím uposlechnouti přání vážené
dámy. Budu mluvčím — ob, velmi nevýmluv-
ným a nesmělým! — její statečné rozhorlenosti
proti kopané. Má pisatelka tvrdí, že náš dorost
nemá žádoucí uhlazenosti v chování. Mnoho by
se v tom ohledu mohl naučiti od inteligentní
tělesným cvikem pružné mládeže anglické. Ale
foot-ball není školou elegance ani jemnosti.
V Anglii není tato hra tak oblíbena u intelli-
gence jak u nás. Je to spíše kratochvíle vojáků
a lidí hrubšího zrna.
Anglický spisovatel James Backer při svě
návštěvě v Praze byl interpellován naší nepří-
telkyní foot-ballu.
»Pěknou modu zavedli k nám z vaší vlasti
Jsem ctitelkou Anglie, ale tohle jste nám ne
měli dělat!«
Pan Backer odtušil, že tato hra není da-
leko takovou modou v Anglii, jak se domnl
váme. V intelligentních kruzích se nepěstuje
Savonarola
Whistler
Bulla
James Backer
Backer
Anglie
Praha
spolek , klub
londýnský
24
article
Zápasy kopané pořádají jen professionálové
Mládež studující hraje ericket, lawn-tennis, golf.
polo, vesluje, ale ve foot-ballu si nelibuje.
»Moji synové, ani synové mých přátel ne-
znají vůbec této hry,« prohlásil pan James
Backer.
Víděl jsem v Londýně nesmírné rejdiště
mládeže v Regent Parku, kde se prohánělo na
sta kluků. Všichni zuřivě hráli. Zvláště cricket
Footballu jsem nepostřehl v tom hlučném, ve
selém a bujném mumraji mládí. Též mezi stu-
denty v Oxfordu není valně foot-ball pěstován
H. Taine ve svých znamenitých »Notes su
l'Angleterre« oceňuje dobrý vychovávací význan
sportu a těloeviku, ale žasne nad neurvalost
foti-ballu, který poprvé uzřel v drsné zemi se
verní: »Ily a des bras et des jambes luxés
des elavicules cassěs«.
Polámané kosti a modřiny nedovedou ko-
panou znechutit našim hbitým hráčům, nato
divákům. Vždyť i v tom je půvab hry a pad-
ne-li odněkud rána nebo srazí-li se dva bojov-
níci, až některý toreador či, pardon, forwar
váli se na zemi a massou diváků letí pohnut
vzrušení a útlocitné, růžolící slečinky ulajuj
ještě více dech jako hypnotisovány . ..
Ale ozývají se i jiné námitky proti přílis
nému pěstování foot-ballu.
Naši hoši pro samé kopání zapomínají na
všechny jiné věci, jež zajímaly a bavily dříve
mladé duše.
Před lety jako kluci scházeli jsme se »za
branou«, »na šancích« nebo ve Společenské
zahradě. Pěstovali jsme též sport, méně angli
cký a méně effektní. Hráli jsme špačka. Al
hlavní naší zábavou byl tajný spolek. Ovšem
revolucionářský. Rakousko a Vatikán octlys
ve vážném nebezpečí. Měli jsme též knihovnu.
James Backer
H Tain
Al
Londýn
Oxford
Rakousko
Vatikán
25
article
Byla nevinnější nežli náš spolek. Historické po-
vídky Třebízského a Jiráskovy, dobrodružné hi-
storie Jules Verneovy rozplameňovaly naši obraz
nost a doplňovaly naše srdce. Jedním z účel
našeho spiknutí bylo vyhodit do povětří potupný
kostelik jezovitský, postavený po bitvě na Bil
Hoře u Hvězdy-
Mysl nynější omladiny se obrací k positiv
nějším záležitostem.
Literaturu, čtení zanedbává, ale myslím, ž
všechna vina nedá se svalit na foot-ball.J
to tak ve vzduchu. Jakási ledabylá neleč
nost otupuje nynější lidi pro požitky krásy
ducha.
Ale když k nám z Anglie importovali foot
ballovou epidemii, měli by nám též uštědrit
aspoň část tamní čtenářské a knihovnické zaní
cenosti. Pak by se ovšem na březích Vltavy
sport a kniha tak dobře snesly jako to jen
březích Temže.
Nikde nejsou tak krásné a bohaté sou-
kromé knihovny jako v Anglii. V pohodlných.
vkusných a útulných domácnostech anglické bur
žoasie i méně zámožné, má kniha své vynika-
jící, královské místo. Vazby se třpytí ve skří
ních, úhledné a skvostné publikace leží na sto-
lech v drawing-roomu. Návštěvníci béřou do
ruky novinky knihkupecké a mluví se o nich
diskutuje se živě, s tou sdilnou horlivostí, kterou
v našich salonech dovede vykouzliti jen ně
jaká sensační událost, deíraudace či zákulisn
Vejít do jakékoliv společnosti anglické, třeb
i aristokratické a nemíti tušení o existene
George Mereditha, nebo neznat Lva Tolstého
bylo by velkým prohřešením a ještě větší směš
ností. Inteligence a talent jsou ctěny tou robustn
ragou, dobývající svět rovněž jako síla, energle
a athletická zdatnost. Jemnost athenská spojuje
se se spartanskou křepkostí. Není divu, že na
šinec se stane v tom superiorním, intelektual
ním ovzduší anglomanem.
klep.
Jiráskův
Jules Verneův
Meredith
Tolstý
Bilo hoře
Anglie
Vltava
Temže
u Hvězda
26
article
V Anglii je bibliofiiství tak rozšířeno
vlastně tak vžito, že se pokládá za věc samo-
zřejmou. Baví-li někoho nějaká kniha, nepůjčí
ji svému příteli. Svůj výtisk chová pečlivě
v knihovně. Ale koupí nový a pošle jej »with
the compliments« příteli. Dary knih jsou velmi
běžné. Ve výstavě svatebních darů sličné dcery
známého továrníka a člena parlamentu viděl
jsem spoustu knih. Celé serie děl slavných spiso-
vatelů v nádherných vazbách kupily se vedl
váz, stříbrných serviců, porcelánu, šperků, obrazů
i — dvou automobilů, jež se do této výstavy
dostaly pouze na fotografiich.
U nás jsou, bohužel, poměry jiné. O
špačka jsme sice učinili pokrok k footballu, ale
knihovní sport a moda ještě nejsou tak popu-
lární.
Bohatý měšťěnín neostýchá se vypůjčit si
knihu, stojící 2 K a v budoárech našich dam
povalují se často svazky ohmatané, ošumělé
prošlé deseti rukama. Román se přečte v
chvili prázdné, po obědě před spaním a odhodí
se. Více neexistuje, neboť není zvykem hovořiti
o podobných věcech.
I v pěkně zařízených bytech o mnoho po-
kojích, s nábytkem moderního stylu, často s
marně ohlížíte po knihovně, nebyla-li právě
někam umístněna jako dekorace a doplnění vnu-
cené požadavky modern-stylu.
Mezi svatebními dary našich krasotinek na
jdete spíše tucet lamp nežli jeden díl Zeyera
O knihy nikdo nestojí.
»Knihy? Prosím vás, to dělá doma jen
nepořádek,« pravila dcera velmi bohatého praž-
ského krejčího. A jistý český aristokrat dopsal
České Matici, aby mu neposílala své publikace.
Není na to místo v zámku.
Jak daleko jsme od Anglie, přes všechnu
naši zdatnost ve foot-ballu
Zeyer
Anglie
Český Matica