1
masthead
28. prosince 1904.
2
masthead
Příloha „Národních Listu
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 26. prosince. (Svolání říšské
rady.) Vláda neučinila dosud projevu, kdy
hodlá opět svolati říšskou radu. O rozpuštění
sněmovny — jak ohlašuje »Neue Fr. Pr.« —
vůbec již se ani neuvažuje. Byl-li nějaký po-
dobný úmysl hned po hlasování v rozpočtovém
výboru a následujícím za ním odročení sně-
movny, nyní už takový úmysl není. Naproti
tomu také brzkého svolání říšské rady nadi
se nelze. Sněmovna sotva prý bude svolána před
koncem ledna, spíše později. Před svoláním
říšské rady budou se konati (jako každý rok za
vlády Körbrovy) konference vlády s vůdci stran.
Prvním předmětem jednání po svolání říšské
rady bude prý zpráva rozpočtového výboru
o nouzové předloze. Ohlášené konference měly
by patrně za účel, obměkčiti vůdce aspoň ně-
kterých stran, aby tyto v plenu hlasovaly
jinak, než jich vůdcové v rozpočtovém výboru.
V Praze, 26. prosince. (Dr. K örber po-
pírá.) »W. Abendpost«, večerní příloha úřad-
ních novin, přináší v čele časopisecké hlidky
následující sdělení: »V prohlášení posl. dra,
Kramáře tvrdí se narážkou, v jiném prohlášení.
pocházejícím, jak se praví, z kruhů německé lidové
strany, tvrdl se zcela otevřeně, že uveřejněné
onehdy v »Linz. Volksbl.« vylíčení posledníeh
události v poslanecké sněmovně pochází z kruhů
vládních aneb lépe řečeno přímo od minister-
ského předsedy. Prohlašujeme jak tajemnou na-
rážku posl. dra. Kramáře, tak i troufalé vývody
v štyrskohradeckém listě za abšolutně nesprávné
Ministerský předseda nestojí v přímém ani v ne
přímém spojení s publikací »Linz. Volksblattu«.
Neue
Kramář
Praha
Francie
Linz
6
article
Tratí-li tím své ostří také poznámky, připojené
k oné zcela libovolné domněnce, stihá je osud,
který bývá souzen z pravidla všem bezdůvodným
výkladům.«
Psal-li zprávu »Linz. Volksbl.« dr. Körben
sám, nebo některý z jeho úslužných přátel, jest
v tomto případě lhostejno. Zpráva vyšla z kruhů,
dru. Körbrovi blízkých a tak ji pojal veškeren
politický svět. Tak ji chápou i Poláci, nestojíe
ve službách vládních a vídeňský zpravodaj
»Stowa polsk.« přímo tvrdí, že spojení jmén
Kramářova a Derschattova v lineckém listě mělo
za účel vzbuditi mezi Němci nedůvéru k Der-
schattovi, který prý je hotov zaprodati německé
zájmy a podati ruku Čechům, jen aby se mohl
stáli ministrem. »Systém vášně prosté vytrva-
losti — píše »St. pol « — bojí se, aby nepadl
za oběť koalici stran, ovšem lepší a trvalejší,
než byla koalice r. 1893, vložená v ruce člo-
věka tak tupého, jako kníže Windisehgrätz.
Proto onen systém poštval nyní »Linz. Volksbl.«
proti drům. Derschattovi a Kramáři, protose
postaral, aby onu štvanici otiskl takě celý ví-
deňský tisk, až na inspirovaný »Fremde blatt«.
doktor
Körben
Polák
Kramářův
Derschattův
Němec
Čecho
Windisehgrätz
Linz
Derschatt
Linz
Dera
7
article
Byly patrně obavy, aby známý jeden čtenát
»Fremdenblattu« (panovník. Pozn. red.), až by
přečetl zprávu o odhaleném spiknutí, nenaby
přesvědčení, že parlamentní kabinet snáze by
překonal nesnáze, jež se nahromadily v parla-
mentě, než vláda byrokratická.«
V Praze, 26. prosince. (Z vánoční ch
úvah.) Předseda polského kola, hr. Vojtěch
D zieduszycki, líčí ve „Fremdenblattu
smutný význam známého „liberum veto““ ve
státě polském a táže se, neni-li obstrukční právo
jak se ho nyní užívá v habsburské říši, vlastné
totéž, jako ono polské „liberum veto“, nesou-
hlasí-li důvody, jimiž se háji platnost a vykoná-
vání onoho práva, s důvody, jež se v stare
Polsce uváděly pro „liberum veto“, a nebude-
fráse o ochraně menšiny, kdyby jednou měla zvi
těziti, míti tytéž neblahé následky. Zodpověděn
otázky ponechává zástupcům lidu a naším stát
níkům. Nového tedy nie.
Fremdenblatta
Polsec
Praha
8
article
Také posl. Jindř. Prade nepovídá nic no
vého ve své vánoční stati v „N. Fr. Pr.“, neboh
ani potřeba smíru česko-něme-
ckého, znova v této stati akcentovaná, ne
náleží k novinkám. Dle posl. Prada nutno roz
řešiti tři veliké politické otázky: vyrovnání
s Uhrami, spor česko-německý a německý po-
žadavek národní autonomie. Řešení těchto otá-
zek stíží se r. 1905 obnovováním obchodních
smluv s cizími státy a obstrukcí, jež zmítá už
nejen poslaneckou sněmovnou říšské rady.
nýbrž i četnými zemskými sněmy. Proto uher-
ské vyrovnáni sotva si možno mysliti jinak
provedené, než opět pomocí § 14. Vláda Kör-
brova neklopýtne ani tentokrát přes § 14., po-
dobně jako ji neporazilo hlasování rozpočtového
výboru. Odmítavé votum německých členů roz
počtového výboru prý je ospravedlněno nedba-
lostí vlády o Němce (!) a hověním zájmům slo-
vanským i vlašským. Prade při této příležitosti
vypočítává opět domnělé koncese, jichž prý se
dostalo za Körbrovy vlády nám Čechům a k ta-
kovým koncesím počitá i „počešťování státního
úřadnictva“, a to v době, kdy téměř všechna
lepší úřadnická místa, jež drželi dříve Čechové.
obsazují se skoro bez výjimky nacionálními
Jindřichův
Němec
Čecho
Francie
Prado
Uhry
9
article
Němci! Ale posl. Prade má také recept pro roz-
řešení sporu česko-německého. Jest
prý jen třeba, aby v kabinetě vedle českého mi-
nistra krajana zasedl také německý ministr kra
jan, oba aby společně vypracovali potřebné
osnovy státních a zemských zákonů a nařízení
nejprvé se sami dohodli o sporných otůzkách
pak pozvali na poradu také vynikající vůdce
sporných stran a tím upravili cestu k dohodě
obou národů. A pak, až by se národové dohodli.
nadešla by též doba národní autonom ie.
kdy by každý národ sám se staral o své osvětové
petřeby, zejmena sám si platil školy od olemen-
tárky až po universitu (Němcům je „náhodouí
už opatřil a zaplatil stát na útraty všech, i ne
německých národů!) a pečoval o nejvyšší hospo
dářský rozvoj, spojený s řešením nejdůležitěj
šich otázek sociálních.
Z Lublaně, 23. prosince. (Jazyko v
otázka na hřbitově.) Vlachové v jižním
Rakousku jsou učeliví žáci německých šovénů
ze zněmčené části severních Čech. Dočetli se.
že Všeněmci v severních Čechách zapovídaj
české nápisy na hřbitovních náhrobcích a začí-
naji podobným způsobem postupovati proti Slo-
vincům. Učitel Bajta dal na hřbitově v Gra-
dišee postaviti náhrobek své matce a opatřil
jej slovinským nápisem. Místní obec zapověděla
mu náhrobek se slovinským nápisem odhaliti.
Bajla byl nucen domáhati se svého práva ža-
lobou na obec, jež prošla všemi možnými in-
stancemi, ale konec konců obec slovinský nápis po-
voliti musíla. Smutné vysvědčení pro vládu,
která národnostní otázky v tomto státě dovedla
Němec
Vlach
Bajt
Lublaň
Rakousko
Čechy
gra
10
article
tak daleko, že i mrtví vystupují proti ní jako
svědkové!
Z Terstu, 23. prosince. (Pumová a
féra.) Známá terstská pumová afféra bude
míti za následek nva procesy pro velezrádu,
jež se budou líčiti před vídeňskou porotou.
V únoru bude před porotu postaven diurnista
terstského magistrátu, Felice Vidusso, člen
spolku »Vita dei giovani«, obžalovaný z vele-
zrády, jíž se prý dopustil rozšiřováním buřič-
ských spisů. Při druhém přelíčení budou před
porotou členové spolku »Socielá ginnastica«
v jehož místnostech nalezeny pumy, a sice
akad. maliř Napoleon Cocci, officiá! měst-
ského berního úřadu Oskar Suban, kavárník
Marcel de Paul a kominník Just Salatei.
Přelíčení, před ním všechny spisy musejí být
dříve přeloženy z vlaštiny do Němčiny, bude
provedeno za pomocí tlumočníků.
Ze Záhřeba, 22. prosince. (Nový zá-
hřebský starosta.) Dr. Milan A mr uš,
býval starostou již v letech 1890—1892
z dob jeho úřadování pocházejí všechny mo-
derní podniky, jež v Záhřebě vykonány. Z úřadu
starostenského odstranil jej bývalý bán hr. Khuen-
Héderváry, který nestrpěl opposici ani v městském
zastupitelstvu záhřebském. Měšťanstvo uvitalo
volbu dra. Amruše s uspokojením, poněvadž
nový starosta je znám jako dobrý hospodářa
člověk dbalý zájmů obyvatelstva hlavního města.
Očekává se, že od nynějška město Záhřeb bude
vystupovati též jako uvědoměle národní, chor
vatské hlavní město.
Vidusso
Cock
Suban
Marcel jít Paul
Just Salatei
doktor
Milan
Khuen
Héderváry
Terst
Záhřeb
11
title
Politické zprávy zahraničně
12
article
V Praze, 27. prosince.
Praha
13
article
Sensace Syvetonovy afféry.
Nekonečná afféra Syvetonova vyvíjí se stále
sensačněji a stále — ošklivěji. Choť generála
prohlásila v sobotu před vyšetřujícím soudcem.
bráníc se tak proti podezření, že sama smre
manželovu způsobila a před naléháním na jej
zatčení, že manžel její zpronevěřil 98.000 f
z volebního fondu nacionalistické ligy »Patrie
frangaise« a to prý jej asi dohnalo k sebe-
vraždě. Ona prý také nemeškala po jeho smrt
lize peníze ty nahraditi. (To potvrdil nyní soudu
též předseda ligy té, člen Akademie Jules Le-
maftre.) Paní Syvetonová, jež byla již několi-
kráte své výpovědi změnila, dodává tento-
krát, že odhalení její o stycích s jeho nevlastní
deerou nemusilo prý jej dohnati k sebevraždě,
jelikož žádala prý na něm jen, aby se doci
ciziny uchýlil, jméno své tam změnil, že se pak
i ona za ním, až si tam zjedná talentem svým
nové jméno, odebere. Vše bylo prý již také
k odjezdu Syvetonovu připraveno, ale manžel
její prý nepochybně v poslední chvíli své roz-
hodnutí změnil.
Pařížský »Matin« přinesl tvrzení, že paní
Syvetonová byla v nejlepším svém mládí za-
pletena ve skandální afféry antverpské, jež př
lety mnoho hluku způsobily. Zvláštní komise
bude prý ve Verviersu vyšetřovati dřívější živo
paní Syvetonové. Paní Syvetonová chce proti
»Matinu« za to podati obžalobu.
»Temps« popírá tvrzení sobotní socialistick
»Petite Republique« (též v depeších »Korresp
kanceláře« zaznamenané), že ve vnitřnostech Sy-
vetonových bylo nalezeno morfium. Exper! Ogier,
ředitel toxikologické laboratoře, ještě prý
zkoumánt neskončil a do 2 dnů sotva
prý podá dobrozdání.
Jules
Syvetonová
Petit Republique
Exper
Matin
14
article
Před soudcem vyšetřujícím uvedla poslu-
hovačka paní Syvetonové, paní Tournadouzová,
že v 1 hodinu, tedy přímo před smrti Syveto-
novou, odnešen byl z kuchyně šálek kávy na
příkaz panin, ač tato jindy vždy kávu v ku-
chyni samé pila. Když byl šálek zpět z pokoje
přinesen, byl ihned zase v kuchyni vymyt Když
výpověď tato byla soudcem paní Syvetonové
předložena, odtušila, že šálek kávy pro své uklid-
nění sama vypila a sice proti svému zvyku ten-
tokrát mimo kuchyni jen proto prý, že za po-
hnutého dne toho necítila prý potřeby se služeb-
níky v kuchyni hovořiti.
Syvetonová
Tournadouzová
15
article
Ze znalcův, kteří se měli vysloviti o příči-
nách smrti Syvetonovy, vyjádřil se již pan
Pouchuel. On nevěří ani v naho-
dilé neštěstí, ani v obyčejnou se-
bevraždu. Náhled svůj projevil dost lapi-
dárně takto: »Slyším-li, že Syveton se usmrtil
tak, jak jeho paní vypráví, připadá mně to právě
tak, jakoby se mi sdělilo, že se utopil v umy-
vadle - i odpovídám na to: To jest ovšem
možné, ale s podminkou, že mu — někdo hlavu
pod vodou držel.«
»Patrie« podává zajímavé sdělení o scéně
která se udála mezi paní Menardovou, dcerou
Syvetonovou a jím, o scéně, kteréž paní Syvelo-
nová ukryta naslouchala, aniž o tom manžel
její věděl. Paní Menardová chtěla, aby se Sy-
veton ke stykům s ní doznal, Syveton rozhodně
to odepřel, nazval dceru svou bídníci, zapřel
všeliký styk s ni a chopil se dokonce rozčilen
hole ... Tak aspoň vypravovala sama paní Me-
nardová k spolupracovníku »Goulois«. Žádného
doznání o stycích nedovolených s nevlastní
dcerou od Syvetona není a jest zajímavo, že
tento nezanechal nejmenšího lístku, v němž by
se byl před domněle dobrovolnou smrtí svou
s někým loučil, případ to u sebovrahů prařídký
»Patrie« činí též narážky na přá te ls ký
poměrmeziministremnámořnictv
Pelletanem a paní Syvetonovou
míní, že není vyloučeno, že Pelletan byl rádcem
paní Syvelonové.
Pouchuel
Menardová
Syvetonová
Syvet
Pelletan
Syvelonová
Patria
16
article
Oproti obvinění, kteréž paní Syvetonová
proti manželi svému po smrti jeho pronesla,
jakoby byl 98.000 franků z fondů ligy nacio-
nalistické zpronevěřil, praví »Patrie«, že peníze
ty svěřeny byly Syvetonovi bez kontroly všeliké
takže Syveton nebyl by se musil obávati následků
žádných, i kdyby je skutečně byl zpronevěřila
na nejméně byl by musil pro tuto věc spáchati
sebevraždu. Ostatně i člen akademie, starý ro-
manopisec Jules Lemaitre (Viz depeše. Pozn
red.), praví dnes, že věří v té věci v poctivost
Syvetonovu a že by obvinění ono musilo být
teprve prokázáno. Pan Lemaitre je předseda
zmíněné nacionalistické ligy.
Prévost de Lannay a otec Syvetonův pro-
hlašují dnes poznovu, že dle jejich mínění byl
Syveton zavražděn.
Zkouškou, provedenou včera v bytě Syve-
tonově soudní komisí se psem, zjistilo se, že
byl by Syveton musil setrvati v obtížné a ne-
přirozené poloze nad kahanem plynovým nej
méně 40 minut, aby byl zahynul vdechováním
plynu, tak jak to paní Syvetonová vylíčila.
»Patrie« odhaluje též, že paní Syvetonová
žila v důvěrném přátelství s drem. Thomerem,
jejž denně k sobě zvala.
Toť objektivně a prostě zaznamenána po
slední různá sdělení k sensační afféře jeho.
Syvetonová
Jules Lemaitre
Lemaitre
Lannay
Syveton
Patria
17
article
Povstání v německé osadě jihoafrické.
Generál Trotha oznamuje z osady, že
nadporučik Ritter rozptýlil kol 200 Vitbojůa
Komadamů, kteří u Hudupu po deset hodin
zoufale bránili postavení svoje. Boj přinesl
hojné kořisti. Z Hotentotů nalezeno 10 mužův
mrtvých. Veldschoeodrogové poražení 15. t. m.
uprchli do hor karrazských a stihání 18. t. m.
večer tudíž zastaveno. Také tu ukořistěno mnoho
zásob a ubito 54 nepřátel.
Kaneléř Bülow nařídil na žádost sama
otce poručíka Jobsta, jejž guvernér osady
Leutvein po smrti na bojišti byl obvinil, že
svým brutálním chováním zavinil povatání
řízení vyšetřovací, aby dle jeho výsledku staly
se další kroky.
Protirakouské projevy v Italii.
V divadle Goldonire v Benátkách udály se
opětně projevy irredentistické, tak bouřlivé, že
představení musilo býti přerušeno. Cetné osoby
zatčeny.
Hrozíci konflikt mezi Marokkem a Francií
Marocký sultán dal na jevo rozhodnou vůli,
aby veškeří cizinci, tedy také francouzské po
selstvo vojenské a vůbec francouzští podanní
hlavní město Fez opustili. Vláda francouzská je
pak skutečně sama z Fezu odvolala. »Times«
sdělují z Tangeru, že tím nejsou sice ještě styky
mezi Francil a Marokkem přerušeny, ale že dalšt
akci sotva bude možno se vyhnouti. Anglické
listy podotýkají škodolibě, že po myšlence po-
kojného získání Marokka jest nyní veta aže
Francie bude muset nyní sáhnout
k meči. Jeden list francouzský sám také již
praví, že stojí-li Marokko za to, aby dobyto
bylo, pak že nelze spořiti s vojáky ni s penězi.
Troth
Ritter
Komadam
Kaneléř Bülow
Jobst
Leutvein
Benátky
Maroko
Francie
Tanger
Goldonire
Vitbojů
Italia
18
article
Ostatní tisk ale po většině jest málo nadšen
pro vojenskou výpravu do Marokka, protože by
tím váha Francie na jiných stranách byla osla-
bena, z čehož by těžily Německo v Evropě
i Anglie za mořem. Pravdou jest, že nepochybně
tu Francie sla opět na lep Anglii v pověstné
neslavné smlouvě obou států, když vzdala se
svých už nabylých práv v Egyptě ve prospěch
Anglie za výhody v Marokku, jichž jest jí nyn
tam teprve dobývati, jichž vlastně Anglie ne-
mohla ani odstupovati, nejsouc tam pánem, slu-
vem, že vzdala se vlastní už državy práv za
naději na nákladná dobrodružství v Marokku.
při nichž bude jí zápasiti jak s voji sultánovými
i s kmeny domorodými, tak i s tajným štvaním
anglickým. Ostatně »Journal des Débats« hled
odvolání Francouzů z Fezu vyložiti klidněji
mají prý býti uchráněni tak prostě před demon-
stracemi a hněvem domorodcův, kdyby fran-
couzské loďstvo bylo nuceno provésti demon-
straci lodní na marockém pobřežl.
Kanada bez britského vojska a loďstva.
Rozhodnutí vlády anglické vojsko i lodstvo
z Kanady odvolati, budí v Kanadě velikou sen-
saci, ale nikoliv zvláštní obavy. Premier Laurien
prohlásil, že Kanada vystaví sama 3 křižáky
prvního řádu a že zřídí vlastní námořní milie
kanadskou s cvičnými loďmi na obou oceanech
Nároků na samostatnost svou v záležitostech
námořních nezřekne se prý vůči Anglii nikdy
Pruský ministr proti — »Pryč od Říma !-
Pruský ministr kultu vystoupil proti hnut
»Pryč od Říma« zvláštním výnosem, k terýž
zapovídá obecním radám církev-
ním vypláceti příspěvky evange-
lickým obcím ciziny. Protestantský
»Reichsbote« jest tlm velice pobouřen a zve to
kapitulací před Římem. Dle všeho jest to jen
kapitulací — a to nepochybně jen dočasnou —
před katolickým »středem«, jehož hlasů má
vláda německá pro novou vojenskou předlohu
nezbytně zapotřebí.
Francouz
Maroko
Německo
Evropa
Anglie
Egypt
Kanada
Řím
obecní rada církev
19
article
Vojenská výprava Spojených států proti
Venezuele.
Novoyorský »Sun« potvrzuje zprávu, že
president venezuelský Castro v přístavech La
Guaira a Puerto Cabello postaviti dal děla
Creuzotova. Obává se prý totiž, že Spojené
státy budou ho chtit donutiti, by dostál známým
závazkům svým finančním a hospodářským.
»World« dodává k tomu: Castrovi dá vláda
Unie 60denní lhůtu, by své jednání změnil.
Neučiní-li tak, vypluje loďstvo Spoje-
ných států k Venezuele, by prot
ní demonstrovalo. Neprospěje -l
ani to, obsadi Spojené státy cel-
nice v různých přístavech vene-
zuelských na tak dlouho, dokud spory ne-
budou příznivě vyřízeny.
Rozhovor s ministrem Delcassém o alliane
s Ruckem.
Zvláštní dopisovatel »N. W. Tagblattu« mě
rozmluvu s francouzským ministrem vnějších
záležitostí panem Delcassém. Dlužno dle pravdy
říci, že Delcassé v rozvláčném rozhovoru —
páni ministři a zvláště zahraniční mívají to již
ve zvyku — nepověděl nic nového, ale třeba
zaznamenati, že s opětným a velikým důrazem
mluvil o allianci s Ruskem, o její nezbytnosti
a neoblomnosti a její prospěšnosti pro
Francii. Alliance ta, pravil v podstatě, vy-
plynula z nutnosti a nutnost ta podržela pro
oba národy podnes plnou cenu a sllu. Že vr
1870/71 Francie utrpěla kalastrofu, že r. 1879
Rusko přišlo o plody svého vítězství, bylo ná-
sledkem jich isolovanosti i bylo všeobecným zá-
konem politiekým, aby se spolčily. Společnost
zájmů, sympatie obou národů, důsledný postup
vlád a užitek z ní obapolný, zaručují trvalos
alliance té a dodávají ji ceny.
Sun
Castro
Delcassý
N W
spojený stát
Venezuela
Le Guaira
Puerto Cabello
Rusko
Francie
20
article
Hlavní půdou politiky francouzské jest —
děl Delcassé dále — Evropa, ale vzhledem na
velmocenské postavení musí hledět si Francie
i politiky osadní. Zvláště v zájmu této hledala
a nalezla sblížení s Anglií a s Italií. Že shody
s nimi dosáhla, děkuje zvláště užitečnosti franko-
ruské alliance, z níž francouzská diplomacie
těžiti dovedla a kteráž umožnila dohodu jak
s Anglií a Italit, tak se Španělskem. Tím ale
dodala Francie allianci své tolik prestiže a vlivu.
kolik z ní čerpala a mohla také pak spojenei
svému prospěti značně zvláště v případu hull-
ském a tím, že mu při veškerém vlastním za-
chovávání alliance umožňuje provést válku až
do konce dle vlastních úmyslů svých. Francie
a Rusko slouží více než kdy jindy svému vý-
voji, kdyžtě za nynějších okolností osvěděují
věrnost smlouvě, jež pro oba značí nejsilnějš
ochranu zájmů jejich a jejíž neohroženým stou-
pencem jest i národ francouzský. Vylíčiv ješti
vznik a účel dohody s Anglií a Italií, jak známy
jsou jíž z opětných jeho projevů, Delcasse
vrátil se znovu k allianci s Ruskem a dodal
Po skončení války nynější objeví se, že svazky
rusko-francouzské přestály nejsilnější zkoušku
že pak oba národové budou si svazků těch
ještě více vážiti, jelikož bude více než kdy pro-
kázána jak politická i hospodářská nutnost tétn
alliance, jakožto výsledek přirozeného stavu věcí.
— Toť tresť vývodů francouzského stálníka, jež
třeba neobsahovaly valně momentů nových, přee
jen právě v nynější době jsou zvláště
pozoruhodny
Delcassé
Evropa
Francie
Anglie
Španělsko
Rusko
21
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Průmysl cukru daně prostého.
Píše F. Rovný.
Až do roku 1888 zakládalo se zákonodárství cu
kerní na kontingentování daně, kteréž provádělo se
od let 1880—88 tím způsobem, že platilo se daně
za 1 q řepy 80 kr., určené dle prostory difuseurové
naplněné jistým množstvím surových řízků, které
se ročně zvýšovalo a obnášelo postupně až v roc
1888 66 proc. váhy na hektolitrovou prostoru a dař
za vyvezený cukr přes hranice za 1 q bílého zbož
11 zl. 55 kr. za 1 q suroviny 9 zl. 40 kr. se vra-
cela. Způsob tento vedl k nestejnému rozdělení daně
a záviselo toto od využitkování hektolitrové prostory
náplní řízkovou.
Vedle toho veliké a po celý rok výroby neurčite
doplatky, kteréž cukrovarům za cukr více vyvezený
a bonifikovaný zpět státu vrátiti bylo, vedlo k tomu,
že roku 1888 dnem 20. června vydán zákon o dan
z cukru, kterýmž zaváděla se daň ze spotřeby
sice 11 zl. za 1 q a vyplácena bonifikace za vyve-
zený cukr obnosem 5,000.000 zl. Daň ta r. 1896
zvýšena na 26 K a cís. nař. ze dne 17. červeno
1899 na 38 K a bonifikace na 18,000.000 K.
Zákon ten rozvržen byl v čásť týkající se zda-
ňování cukru a v čásť o vývozu pojednávající. Zcela
novým tímto zákonem dostalo se cukernímu prů
myslu rozdělení daně, že výrobní odvětví toto ne
málo zkvétati počalo.
Jen několika málo číslicemi doložíme slova svá
Výroba v hodnotě surovinné obnášela v Rakousko
Úhersku
tun
Rovná
Rakousko
22
article
roku
1880—81
510.000
1887—88 . . . . . 515.000
1895—96 . . . . . 781.000
1900—01 . . . . . 1,083.300
1902—03 . . . . . 1,051.200
Rozšiřováním tímto nastával však nadbytek cu
kru, jehož hodnota tím zmenšena byla a tak dostá
valo se zemím, do nichž cukr se importoval, výrobku
velmi laciného, jehož cena rovnala se ceně cukr
vnitrozemského, zmenšené o daň a bonifikaci na
cukr vyvežený vyplacenou více cla přívozného, kde
toto zavedeno bylo a výloh dopravních.
Pro článek náš má zvláště důležitost vývoz cu
kru do Anglie a Švýcarska.
Do Anglie přivezeno bylo rafinády v tunách
roku 1903 1902 1901
z Německa a Rakouska 719.289 674.262 667.462
Nizozemí . . . . . 110.333 119.443- 131.910
7120 7503 22.272
Anglie
Švýcarsko
Německo
Rakousko
Nizozemí
23
article
Belgie . . . . . ..
Francie . . . . . . 45.594 113.546 257.20e
Ruska . . . . . .
ostatních zemí. . . . 43.343 4737
dohromady . . . . 928.679 919.491 1,079.55
suroviny z řepy
z Německa a Rakouska 373 708 345.259 z22.39g
9923 16.838 15.528
Nizozemí . . . . .
Belgie. . . . . . . 34.223 33.437 86.821
Francie . . . . . . 27.010 85 321 191.602
dohromady . . . . 444.864 480.855 516.349
cukru třtinového . . . 187.969 178.054 154.539
Celkem přivezeno . . 1,561 512 1,578.400 1,750.540
Ztoho se z Anglie vyvezlo 51.461 35.830 23.065
Průměrná cena suroviny obnášela za 1 cot =
534 kg v Londýně
1904 1903 1302
2. prosince
141 8.3 6.7 86
čili v korunách
za 1 kg. . . . 33.45 19.77 15.96 20 48
v Ústi pak . . 33.45 2181 18.28 22.56
Clo přívozné pak obnášelo od 19. dubna 1901 za
100 kg suroviny o 90 procentech polarisace 31 K ve
zlatě. Za této láce obnášela v Anglii roční spotřeba
na jednu hlavu 40.71, 44.47, 44.52 kilogramů, kdežto
v Rakousko-Uhersku 807, 8.30, 811 kg v hodnote
surovinné. Z toho vidno, na jaké výši konsum v Anglii
za laciného cukru se nalezal. Nebyl to však jen
přímý konsum, nýbrž v Anglii používáno cukru, ze-
jmena suroviny a písků k výrobě různých sucharů
cukrovinek a marmelád, kondensovaného mléka, mléč-
ných mouček a pod. Veliká čásť výrobků těchto s
však ještě z Anglie vyvážela a tak znemožněno nám
bylo vývoz tento podnikati, proto že až do 17. čer-
vence 1899, kdy císařským nařízením i pro vývoz
těchto výrobků u nás stal se cukr daně prostým.
měli jsme používati cukru zdaněného.
Ztdo
Belgie
Francie
Německo
Rakousko
Anglie
Londýn
Uhersko
kg
24
article
Artur Štein z Londýna ve své knize illustruje
průmysl tento pro Anglii následujícími čísly: K vý-
robě jamu, marmelád, sucharů a kanditů spotřebovale
se r. 1901 494.000 tun cukru, k slazení piva, likéro
a limonád 185.000 tun cukru a bylo v industrii t
investovéno 336,000 000 K a zaměstnáno 116.000) děl-
níků, k výrobě sucharů Huntley a Palmers spotřebo-
váno 20.250 tun cukru a vyrobeno 81.000 tun sucharů
6000 dělníky, továrna konserv A. a T. Pink v Londýně
spracuje 89 0 tun cukrů a vyrobí ovocných konserv
18.000 tun se 1400 dělníky, dohromady 618.150 tun
Cena pak vyveženého z Anglie z cukru vyrobe-
ného zboží obnášela r. 1900
za jam a konservované plody . . 606.867 lib. št.
kondensované mléko . . . . . . 390 559 » »
suchary
. . . . . E84.379 »
limonády a uhličité vody . . . . 172.720 » „
rafinovaný cukr . . . . . . . 381.733 »
Dohromady . . 2,236.258 lib.st
t. j. 53,591.923 korun.
K výrobám těmto se tedy cukr potřebný dovez
do Anglie pod cenou výrobní, ale nejen to, i druhá
čásť se od nás do Anglie dovážela, totiž ovocea
z našeho cukru a z našeho ovoce zhotovené mar-
melády se opět zpět dovážejí ovšem pod clem 37 zl
ve zlatě za 1 q, čili od nás vyvežený cukr pod
cenou, se k nám v marmeládách zpět vracel vyclen
clem 160 K za 1 q. Při tomto, pro Anglii tak vý-
hodném stavu věci, žárlila však Anglie ještě na při-
voz cukru z Evropy a toužila po tom, aby přívoz
ten přesunul se ve prospěch jejich kolonil. Aby tedy
přívoz a konkurenci s cukrem kontinentálním jím
usnadnila, snažila se docíliti toho, aby vývozné boni
fikace, kteréž v době té na cukr vyvežený jednotli-
vými státy vypláceny byly, se zrušily. To povedlo se
prosaditi bruselskou konvencí, jejlž platnost dne
1. září 1903 nastala.
Štein
Huntley
Anglie
Londýn
Anglie
Evropa
25
article
Tím dostalo se Anglii cukru nepremiovaného
protože vývoz evropských států vesměs klesl a do
mácí konsum se zvýšil, dostavilo se i zvýšení ceny
cukru v Anglii, neboť stála-li dne 2. t. m. surovina
v Úslí 33.45, stála i v Londýně 14.11/2 to jest 33.45
a ne ještě o 2 koruny méně, jak v létech dřívějších
a to zračí se i v potřebě Anglie, kteráž za jeden rok
konvence se o 567.130 q zmenšila. V Anglil jednak
jako důsledek konvence, jinak i letošním všeobecným
zdražením cukru z nedostatečné výroby vyplývajícím
zdražil se cukr surový o 100% proti k. 1902 a ral
novaný o 65% a továrny, cukr v požívatiny zpraco
vavší, nuceny byly výrobu těchto zmenšiti, ba i za
staviti, takže 200.000 dělníků tím práci ztratilo. S
všech stran doléhá se pak na vládu, aby Anglie
z konvence vystoupila, což však ihned možno není.
jelikož tato uzavřena byla na pět let, před jichž
uplynutím dvanácte měsíců napřed by se vypovědět
musila.
I nastává nyní doba, kdy možno u nás zejmena
pro vývoz, ač dá se očekávati, že i pro vnitrozemí
daň z cukru pro různá tato odvětví snížena bude.
založiti různý průmysl zpracující cukr a lih daně
prostý.
Průmysl zpracování cukru na různé požívatiny
nalezá se i v nemalém rozkvětu ve Švýcarsku, kde
i dotýká se zájmů našich.
V r. 1902—93 vyvezlo se z Rakouska do země
této 588.255 q cukru konsumního vedle přivozůz
Francie, Německa, ba i Ruska. Zde vedle slazení
použit cukr len hlavně k výrobě cukrovinek, čoko-
lady, mléčné čokolády a kondensovaného mléka.
Anglie
Londýn
Švýcarsko
Rakousko
Francie
Německo
Rusko
26
article
Vývoz kondensovaného mléka dle udajů dra.
Laxy ve spolku českých chemiků stoupl ze 42.618
r. 1875 na 362.500 q r. 1903 a jen za mléčnou čoko-
ládu trží Švýcary ročně 18,000 000 K. I u nás v kaž-
dém obchodé nalezneme švýcarskou čokoládu z na-
šeho cukru vyrobenou a jsou to většinou známé vý-
robky: Chocolat Suchard, D. Peter Vevey, Suisse.
Le premier des chocolats au lait (mléčná čoko-
láda), Gala Peter Bonbons au Chocolat, D. Peter
mnoho jiných.
K doplnění úvahy této uvedeme zde v krátkosti
zákonitá ustanovení průmyslu tohoto se týhající
VII. dílem cís. nařízení ze dne 17. července
1899 zavádí se daně prostnost cukru a lihu pro vý-
robky vývozní následujícím zněním:
Vláda se zmocňuje: a) aby živnostenským pod-
nikům, zhotovujícím výrobky, které cukr neb alkohol
obsahují, za přičinou jich vývozu přes celní hranie
povolila za podmínek a kontrol, jichž na ochranu
státní pokladny jest třeba, daně prostý odběr lihu
neb cukru v druhu v § 1. odst. I. zákona o daníz
cukru uvedeného: b) aby na věci, které obsahují při-
daný cukr neb alkohol a k jichž zholovení se cukru
neb alkoholu užívá a pro jichž obdoby není v tu-
zemsku po ruce cukr neb alkohol daně prostý, při
jich dovozu do rakousko uherského celního území.
uvalila celní přirážku, přiměřenou vnitřní daní za
cukr neb lih.
Švýcar
Suchard
Suiss
Galus
Bonbons
Chocolat
živnostenský podnik
27
article
Ku provedení tohoto cís. nařízení vydáno pak
dne 21. července 1899 nařízení průvodní (ř. z. č. 126)
jehož nejdůležitější body v krátkém výtahu uvedeme.
Živnostenské podniky, kteréž k výrobě cukr neb
alkohol obsahujících tovarů za příčinou vývozu cukr
dle § 1. od. 1. c. z. aneb lih daně prostý odebírati
chtějí, potřebují dovolení fin. ministerstva. Povolení
to uděli se na určitou dobu těm, o kterých se da
očekávati, že nejméně 25 q cukru k výrobě cukro-
vinek vývozných, jinak 5 q cukru k výrobě likérů
aneb nejméně 10 h alkoholu k výrobě lihovitých vý-
vozných výrobků zpracují.
K eukernatým výrobkům počítají se dočasně
A) Čokolády a jiné kakaovité věci.
28
article
B) Zboží cukrářské a sice
a) karamely (bonbony a voltjes).
b) Dragées (ocukrovaná semena a zrna s při
sadou mouky).
c) rafinádové pokroutky (cukr za přídavku ethe
rických olejů neb barviv)
d) pěnové zboží (směs cukru a nějakého tmele
jako bilek s pochuťovou neb léčivou přísadou)
e) bonbony zákuskové (fondarsts atd. z cukru
vložky z marmelád, ovoce),
f) hmota marcipánová a výrobky z ní (cuk
s rozmělněnými mandlemi),
g) sušenky (kakes) nebo podobné pečivo,
h) cukrované ovoce, v roztocích cukru zavařen
ovoce (marmelady, pasty, kompoty, geles, ovoce
v hořčici a sladká hořčice).
C) Cukernaté tekutiny alkoholické, jako oslazení
lihoviny (likéry), s alkoholem smísené a s cukrem
zavařené šťávy ovocné (ovocné syrupy a pálenky
ovocné).
D) Tekutý cukr čistěný, cukr kandisový,
E) syrup z cukru invertního, prodávaný jak
cukr ovocný, medový syrup atd.
F) zahuštěné mléko a moučka pro dět.
G) mýdla.
Vedle cukru daně prostého ve výrobcích cuker-
ných, pro vývoz určených, nepodléhá i dle zákona
ze dne 31. ledna 1903 č. 2. č. 26, i onen cukr dani
kterýž používá se ke krmení zvířat po předcházejíc
denaturaci a dlužno i v případě tomto podnikatelům
cukrovarním žádati o dovolení u fin. úřadu I. stolice
kteréhož je s podmínkou odvolání udělI. Ostatním
osobám dostává se dovolení tohoto od finan. mini
sterstva.
K denaturaci určený cukr může daně prost bu
z některého cukrovaru zemí v říšské radé zastoupe
ných aneb proti vyclení i z cizozemska odebrán býti
a připouští se jen cukr mletý. Jako prostředku de-
naturačního smí se posud užívati jen mouky z po-
krutin řepkových aneb moučky z masových odpadků
které v množství nejméně 50% se přidávají.
29
article
Timže zákonem povoluje se i denaturace a tím
i daně prostnosť cukru pro výrobu mýdla glycerino
vého za podobných modalit, jako při svrchu uvede-
ných výrobcích. Denaturačním prostředkem jest bud
čistý mýdlový prášek neb žíhaná neb krystalisovaná
soda. Kromě cukru řepového jest i cukr škrobový
pro účely průmyslu textilního, usňového a papírni
ckého daně prost a udílí se dovolení k denaturaci
cukru tohoto jen podnikatelům cukrovarů škrobových
30
article
Z pražského trhu obilního. Počasí jest v posled-
ních dnech mrazivé, o stavu osení není však slyšeti
nic nepříznivého. Než-li začne více mrznouti, bylo by
však žádoucí, aby napadl vydatně sníh. Na včerejší
naši burse bylo smýšlení velice klidné a klonilo se
spíše k povolnosti. Ceny zlaciněly o 5 haléřů Z Prahy
znamenala K 10.95 až 11.35. V uherské a saské pše
nici nejsou známy žádné závěry. V žítě došlo k ně-
kterým obratům na základě posledních plně upevně-
ných cen. Pro pozdější dodání byla čilejší poptávka
a bylo placeno za zboží na únor a březen o 10 hatéřo
více, než za zboží pohotové. Poznaňské žilo bylo na
lehavě nabízeno za 101 až 103 mk. (1000 kg) z Po-
znaně. Z Prahy znamenalo K 8.05 až 8.30 (50 kg)
Obchod s ječmenem zůstal omezen vělšinou na kon-
sum. Vzhledem na brzké ukončení plavby je vývoz
nečinným. Ceny zůstaly nezměněny a znamená: Vy-
bíraně zboží K 9.40 až 9.50, první jakost K 9.10 až
9.35, prostřední K 8.85 až 9.05, merkantilní K 8. 60
až 8.80. Majitelé ovsa zvýšili své požadavky o 5 hatéřů.
jež musily býti konsumenty povoleny. Z Prahy byí
placen K 7.20 až 7.35. Nabídka řepky není velká, ale
přes to se smýšlení uklidnilo. Záznam K 12.50 až
12.70 zůstal nezměněn. Laplatská kukuřice byla pro-
dávána z Ústí nad Labem za K 7.35 až 7.45 a z
K 7.85 až 7.95 z Prahy. S oslatními druhy obilí byl
obchod normální při cenách úplně nezměněných. Čer-
vený jetel měl odbyt vleklý, ceny však podstatně ne-
klesly. Znamen 1 K 57.— až 80.—, bílý K 46.— až
61.— za 50 kg.
Z trhů obilních. Počasí bylo v uplynulém týdnu
trvale suché a jasné při temperatuře poměrně vysoké.
Praha
Ústí nad Labe
kg
31
article
Zvláště za dne bylo počasí mírné, kdežto v noci
byly lehké mrazíky. Vegetace úplně odpočívá. V ci-
zině bylo počasí rovněž suché, jenom v jižní Evropě
bylo deštivo. Na trzích zahraničních jest obchod i na
dále omezený. V Americe byly pohotové lhůty z míst-
ních příčin poněkud pevnější, kdežto pozdější lhůty
zůstaly nezměněny. Zásob pšenic plovoucích do
Evropy značně ubylo, naproti tomu však zřejmé zá-
soby pšenice v tomto týdnu stouply. V Anglii dří-
vější pevnost povolila a ustoupila smýšlení chaběj-
šímu, při čemž zůstal i obchod slabší. Ve Franeii jest
následkem příznivého počasí stav osení lepší, což
mělo za následek další ochabnuti cen. V Belgii ceny
dodržely, kdežto v Hollandsku zavládl naprostý ob-
chodní klid. V Německu nenastaly po celý týden
žádné změny a obchod zůstal skrovný. Na ostatních
trzích kontinentálních jest odbyt těžkopádný a smý
šlení chabé. V Pešti obchod téměř úplně vázne. Při
skrovných obratech zůstaly ceny všech druhů obilí
nezměr čny. Pšenice byla po celý týden zanedbávána,
Evropa
Anglie
Belgie
Německo
Pešť