Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXVII.

2

V Chrudimi, dne 14. září 1912

Chrudim

3

Číslo 49.

4 Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství a samosprávě.

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství a samosprávě. S přílohou „Česká hospoduně“

hospodářský průmysl

5

S přílohou „Česká hospoduně“

6

Vychází každý pátek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno v Chrudimi. — Na přílohu „Česká hospodyně““ předplácí se celoročně 6 K. — Předplatné do cizozemska K 12.50, s přílohou K 17.50. — Účet poštovní spořit. číslo 850.036. — Telefon na redakci i administraci „Hospodářského listu“ Chrudim čís. 13. řím. VI. — Rukopisy se nevracejí. — Správa insertní části „Hosp. Listu“ při redakci v Chrudimi.

Chrudim

7

Májitel a zodpovědný redaktor Adolf Eckert, nakladatel hospodářské literatury v Chrudimi. Výkonný redaktor Antonín Čekal, odborný zemědělský učitel, em. hosp. správce. Hlavní spolupracovníci: K. Adámek, přísedící zemského výboru v Hlinsku. — V. Teklý, ředitel střední hospodář. školy v. v. na Král. Vinohradech. V. Bílý, zahradník střed. hosp. školy v Chrudimi. — Fr. Borovec, přednosta dráhy v Chrudimi. — Inž. L Černovický, civ. geometr ve Vys. Mýtě. E. Černý, hosp. správce v Byšicích. — V. Černý, tech. úředník fy. J. Pracner v Roudnici. — Jan Červinka, tov. hosp. strojův Praze. — F. Dvořáček, zvěrolékař města Prahy. — M. Florián, učitel kubánské, voj. školy hosp. v Jekatěrinodaru, Rusko. — F. Halla, odb. učitel zim.hosp. školy v Čes. Brodě. V. Ježek, řed. úřadu okr. zastup. v Chrudimi. — F. Jirsík, statkář v Červené Řečici. — L. Jozek, řid. z. hosp. školy v Čes. Brodě. — Fr. Kolátor, řid. vývoz. spolku v Praze. — [UDr. J. Kožaný, prof. hosp. akademie v. v. v Táboře. — Inž. Jindř. Křivánek, řed. lukař. a rol. školy ve Vys. Mýtě. — F. Lukáš, učitel z. hosp. školy v Nov. Bydžově. — F. Milner, náj, dvora v Dobropůli u Černého Kostelce. — Dr. J. Munzar, profesor král. české hosp. akademie v Táboře. — B. Procházka, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. A. Prokůpek, statkář na Král. Vinohradech. — B. Ruml, inženýr v Plátěrcích. — J. Staroštík, předseda Selské jednoty, statkář v Hunčovicích na Moravě. — J. Stříteský, profesor střed. hosp. školy Chrudimi. — Josef Svozil, redaktor v Litovli. — Inž. chem. Zd. Šíma, ve Vys. Mýtě. — F. Udržal, říšský poslanec a statkář v Dolní Rovni. Fr. Uher, statkář v Chotuticích u Peček. J. Vincent, řiditel v Kopřivnici. — F. Vysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově.

Eckert Čekal K Adámek Král V Bílá Ing L Černovický E Černá V Černá J Pracner Červinka F Dvořáček F Hall V Ježek F Jirsík L Jozek Kolátor profesor hospodářský Jindřichův Křivánek F Milner doktor J Munzar profesor král Procházka Prokůpek Ruml J Staroštík J Stříteský Svozil Zdeněk Šíma F Udržal František Vincent F Vysloužil Chrudim Hlinsko Francie . Borovec Mýto Byšice Roudnice Praha Rusko Čes . Brod Červená Řečice Francie Tábor Bydžov Černý Kostelec Hunčovice na Morava Litovel Dolní rovný Uhry Chotutice Pečky Kopřivnice hospodářský . škola v Prostějov

8 article

Obsah: Příčiny naší hospodářské krise. (Frant. Kolátor). — Mecenáš Vilém Hess (Jan Eckert). — Hnojení luk umělými hnojivy (L. Černovický). Med. — Čerpadlo kabelkové. — Americký patent. stačeč piva do láhví. — Účelné obdě- lání pšeničného pole (A. Pettera). — Strojové hloubení hlubokých studní (artézských). — Zvědy a odpovědi. — Záležitosti spolkové. — Drob- nosti hospodářské. — Drobnosti národohosp. Tržní zprávy — Uprázdněná místa. — Inserty.

František Kolátor Hess Eckert L Černovický

9 article Příčiny naší ho spodářské krise.

Příčiny naší ho spodářské krise. Fr. Kolátor. rak.-uherských dovozních cifrách nalézáme také konopí a len a vedlejší produkty těchto plodin obnosem 33 mil. K; naproti tomu jen 18 mil. K v exportu. Menší část ko- nopí dodává nám Italie v takové kvalitě a úpravě, jaké u nás nemůže býti dosa- ženo, ale hlavní dodávky jmenovaných textilních vláken přicházejí z Ruska. Uher- ské konopí je také v cizině známé a na- lézá tam též zhusta upotřebení; uherský, český a moravský len rovněž a specielně uherský len při teprve šesti nebo sedmi- letém stávajícím pěstování — což by mohl někdo pokládati skoro za nemožné - dosáhl neobyčejně vysokých cen v Anglii a Francii jako světoznámé prima kvality belgické a francouzské provenience. Pěstování těchto textilních rostlin mohlo a mělo by býti daleko rozvětvenějšía zvláště mělo by býti provozováno v men- ších a prostředních hospodářstvích, nejen proto, že — provozuje-li se racionelně — jest velmi výnosné, nýbrž i proto, že po- skytuje také zaměstnání v zimní době. Jak známo, má úprava lnu, jeho barva, jem- nost, a spinning quality (= přádelná ja- kost) velký vliv na jeho tržní cenu. K do- sažení těchto vlastností nutné operace musí malý nebo prostřední rolník právě tak málo obstarávati jako v Belgii, Hol- landsku a Francii, kde jsou podnikatelé kteří surový len s pole skupují a dalši procedury obstarávají tam, kde je dosta- tek vody.

František Kolátor Rusko Uhry Anglie Francie Belgie

10 article

Skoro celá produkce francouzská a bel- gická, zhusta také část hollandské, má- čena je na březích řeky Lys na belgicko- francouzské hranici v délce 15—20 km. Při této příležitosti vyslovuji svoje osobní empirické přesvědčení, že Vltava pod Pra- hou poskytla by výbornou vodu k močen a že by se u lnu nebylo třeba obávati ani špatné vůně ani nepříznivých zdra- votních následků. Surový len snese do- pravu 200 km, protože, na nejlepším místě močen, může dosíci zcela zvláštního stoup- nutí v ceně. Francouzská produkce daleko nestačí spotřebě, ona zůstává omezena přes státn subvence, jež representují obnos až 60 fr. premie pro ha osevní plochy, hlavně z ne- dostatku pracovních sil. Že je tomu tak. patrno z toho, že v roce 1911 dosáhl dovoz značných obnosů: Konopí 21,000.000 franků Lnu 76,000.000 Z toho ruské provenience: Konopí 6,000.000 franků Lnu 66,000.000 Cifra dovozu z Rak.-Uherska do Fran- cie není vůbec jmenována, protože je tak nepatrná, že nestojí za to, aby byla ote- vřena zvláštní rubrika; figuruje tedy mez provenienčním označením z různých zemí. Nemohli bychom na tomto tak značném dovozu Francie míti podílu? Ovšem, po- kud pod ochranným clem bude možno prodávati pšenici za 23, kukuřici za 19 korun a oves zrovna tak draho, bude málo chuti, obrátiti se k čilejšímu pěsto- vání kultury, jež vyžaduje více péčea práce a jež znamenalo by malé porušení starých zvyklostí. Semen bylo dovezeno za 147 mil. K. Z těchto překvapujících vysokých cifer dlužno však odečísti ony plody, jež u nás nerostou anebo musí býti kupovány za účelem střídání osiva, dále zámořské olej- naté plody, jako bavlněné semeno, pal- mová jádra, sesam a kopra, dohromady za 80 mil. Samotného semena cukrovky krmné řepy bylo importováno za 48 mil.

Lys Vltava Uhersko Fran Francie km

11 article

K; jsou to druhy, jež mohly by z Ra- kouska býti právě tak dobře vyváženy, jako jsou doma spotřebovány. Další dovoznou cifru tvoří — drůbež. A to ne cifru malou: Byloť dovezeno do Rak.-Uherska za více jak 9 mil. korun. Naproti této cifře stojí vývoz v ceně 16 mil. K; zahrnuty jsou v tom skoro do polovice summy kuřata. A přece náš ex- port drůbeže mohl by býti neobyčejně zvětšen, kdyby chov a výkrm drůbeže byl alespoň přibližně tak prováděn jako ve Francii, Belgii anebo Dánsku. Mluvíme-li o drůbeži, konopí a lnu, nebo semenech, naskytá se otázka, co mají jiné země a lidé lepšího než my, že brzy více, brzy lepší zboží produkují?

Uhersko Francie Belgie Dánsko

12 article

Čhov drůbeže mohl by malému muži, t. j. malorolníku, dělnickým rodinám, také tisícům železničních hlídačů zjednati cenné prameny příjmů, o jichž důležitosti nemů- žeme býti ani dosti přesvědčeni. Tak zv. drůbežnické spolky vykázaly dosud velmi málo výsledků. Sportovní podniky jsou zhusta jednostranné a vedou na falešné dráhy. Z každého okresu (v Uhrách z každé stolice) měla by býti vyslána některá či- perná chovatelka drůbeže do ciziny, tam nabrat zkušenosti a doma chov drůbeže popularisovati. Při jednom kuřeti, jež za 4 K se prodá, zbude při exportu více užitku nežli při 100 kg sladovnického ječmene, které representují 4—5násobnou cenu. Také u luštěnin nutno se zastaviti, pro- tože i u těci figuruje značná cifra v do- vozní statistice rakouské. I při pěstování těchto plodin pracuje se dle staré šablony a mohlo by býti docíleno daleko lepších výsledků. V speciální zprávě rakouské obchodní komory v Paříži, jež není se- stavena povrchně na základě knih, nýbrž na základě zkušeností a praktického srov- návání, správně se na to poukazuje, že vedle malozrných fasolí, jež nalézají na trhu nejlepšího odbytu, mohly by většího odbytu při lepších cenách dojíti také jiné druhy a že by jako ony tak i tyto byly

Uhry cizina Paříž kg