Periodikum ALTO Viewer

1

Yycbázf každý den mimo v neděli a svátek o 3, bod. odpolední. Předplácí se v adminiatraci v Ostrovní ulici číslo 1508—11.

2

DOPISY frankované a podepsané přijímá

3

r e d. a. It c e v Ostrovní ulici čís. 1508—11.

e d

4

Ruknpisňv nevracíme a nepodepaaných nedbáme.

5

měsíčné . čtvrtletně půlletné . celoročně

6

LUrUUIlU • ЛО ii ÄV/ Ц AU Ц л

ЛО ia ÄV / Ц AU Ц

7

poštou: v Praze: . 8 „ 30 „ . 6 „ 60 „ .13 „ 20 „

Praha

8

REKLAMACE nezapeóetěné poaýlány nefrankovány.

9

budtež

10

Jednotlivá čísla 5 kr. 8 nedčlni prílohou 6 kr.

11

Inseráty počítáme nejlevnéji.

12

ČÍSLO 107.

13

V Praze, ve čtvrtek dne 10. května 1894.

Praha

14

Ročník XXVI.

15 article

V potu tváři. S—a. Máme před sehou statistický měsíčník o rozdělení obyvatelstva dle povolání životního sepsaný na základě úředních zpráv z r. 1890. Zemědělstvím zabývá se 8,469.223, průmyslem 2,880.897, obchodem 845,073, veřejnou službou a svobodným povoláním a živností 1,374 094 osob. К těmto v povolání dle různých odvětví činných osob přičísti dlužno ještě přísluSníky výpomocné neboli dělníky a sice v zemědělství a lesnictví 13 351 379, v průmyslu 6,155.510, v obchodu 2 115 313 a ve veřejné službě případně z živnostech svobodných 2,273.211. Počet tedy osob zaměstnaných při zemědělství převyšuje všechna ostatní odvětví o 6,176.504 hlav. Zemědělstvím tedy zaměstnává se na 22 milionů lidí, kteří v ohledn politickém daleko jsou pozadu za oněmi 3 miliony obchodníků nebo za 9 miliony průmyslníků. A mezi posledními opět lze vytknouti, že velkoobchod a velký průmysl poměrně nejvíce práv požívá A nelze se tudíž diviti, že zemědělství rok od roku klesá — dílem stěhováním se v cizí země, dílem vrháním se na jiná odvětví povolání. Ký div. vždyť rolník musí v potu tváří svých obdělávati půdu svou a při tom jest odkázán na požehnání a milosrdenství Boží každého dne. Proto jest nepochopitelným, jak může rolník některý býti neznabohem, jak může se honositi nevěrou svojí — když přece očividně pozorovati musí, jak jeho po stavení závisí — od Toho, Jenž všecko řídí a Jehož moc obráží se ve věcech stvo řených. Staří, bodří venkované říkávají ve své zbožnosti : klíči li obilí, jest napřed krvavé, rudé barvy, — a to prý znamená, jak krvavě musí rolník chleba svého vydé- lávati.

S — a

16 article

A v pravdě jest stav rolnický nejvýše politování hodný. Nevidíme toho jen u rolníků samých — vidíme totéž i ku př. u oněch kněží, jimž za podíl dána rurální fara. Několik let se plahočí takový farář, nadělá si obyčejně dluhů a konečně .hledá komutanta в farou bez rurale". — I tito se přesvědčili o pravdivosti: v potu tváři. Obilí málo který rok platí — a daně se zaplatiti musi — a nastane-li suchý rok, kdy nemá rolník dosti píce — jako loňského roku — pak ani od dobytka si po moci nemůže — jedním rokem jest na — mizině. V pravdě žalostný to stav, počtem a daněmi nejčetnější a nejmocnější, opora státu a země — a přece jak málo se dbá o spomožení tomuto stavu. Koalice vládní už prorazila uzákonění mnohých předloh, ale dosud nevystoupila ani s jednou předlohou týkající se prospěchu zemědělství vůbec a stavu rolnického zvláště Co doposud se činilo v říšském parlamentě, ušná žádného vztahu na stav rol- nieky, jenž zdá se býti odsouzen — к potu tváří svých A nešťastného stavu toho a jeho nezkušenosti zneužívají jistá vlastenecká individua — malující mu před oči ráj — pak-li jim svěří řízení osudu svého, aby pak jen mohla sebe vypnouti a na útraty potu tváří rolnictva žiti život slavný. Rolnictvo jest sevřeno řádem volebním tak, že nemůže, jak by mu po právu příslušelo, miti hlasu rozhodného při posuzování a řízení osudu svého — proto věří tomu slepě, kdo mu přináší .těšínská jablka".

17 article

Statky rolnické se zadlužují rok od roku více, každé chvíle přijde ten který statek na buben, jehož se zmocní kdosi, jenž pak si zařídí ve stavení obchod, — aby zbohatl. Záhodno by bylo, aby ministrem orby slíbená a projektovaná osnova zákona o hospodářských společenstvech přišla co nejdříve к parlamentárnímu projednání а к uzákonění, by rolník nebyl nucen opouštěti často nezaviněně statek svůj, aby rolniku zaručen byl úvěr od státu a tím i pomoc, sic by se stalo, že v budoucnosti by stav rol nický stal se nevolnickým na bývalém vlastnictví svém. I v příčině zastoupení stavu rolnického bylo by žádoucno opraviti volební řád do sborů zákonodárných a tak upraviti tomuto stavu vliv na zájmy jeho, dokud rolnictvo neupadne a nevrhne se v náruč sociální demokracii. Co pomohou zákony na papíru o lichvě a obchodu podomním rolníkovi? Je li v tísni a nemá-li u křesťana již úvěru neb nenajde-li pomoci, jest nucen u kohosi vypújčiti si po tajmu na velké úroky — a kdo má lichváře udati — pak-li rolník jest rád, že si aspoň na okamžik pomohl z tísně peněžité ? Má svého .přítele" udati pro lichvu? A tak nezbývá rolníku v krušném jeho postavení nic jiného, leč dále se větiti v potu tváří. Stát kupuje ohromné zásoby obilí pro vojsko — od koho ? Od rolníka ? — Nikoliv. A přece by měl zisk jak stát tak i rolník Rolník jest neustále odkázán sám na sebe — a vyčerpa li veškeré síly svépomoci — pak jest ztracen, pak se darmo dlouhá léta snad plahočil v potu tváří. Kéž by nastal obrat к lepšímu co možná nejdříve, pokud se nesřítí úplně opora jediná země.

18 article Řiieká rad«.

Řiieká rad«. Poslanecká sněmovna. Schůze 288.

poslanecký sněmovna

19 title

Politický přehled vnitřní.

20 article

Ve Vídni, 9. května 1894, Sohůsi sahájil předved* bar. Chlumecký. Na programu jeit pokračování v povšechné d*b»tě o předlohách valntovýeh. Pesi. D i p a n i i se přimlouvá, aby předlohy byly odloženy a praví, že většina icč- movny není pro předlohy proto, že by je osná- vala sa dobré, nýbrš jeit pro ně jen s důvodův politických hez ohledá na to, j«on-li předlohy ty proapíšoy či záhnbny. Peel Pees, jenš se dal později zapsat! pro, vyvrací námitky odpůrcův. Poti. bar. M o r s e у prohlašuje, že kdyby se o předlohách jednalo skutečně věcně a ne a ohledů politických, asi sotva by byly přijaty. PcsL Snes*, jenž se taktéž dal teprve nyní sapsati pro, háji liberáiy a vychvaluje předlohy. Posi. Pattai vyvrací vývody Snesiovy a napomíná, aby o předlohách bylo jednáno věcně a prozřetelně Pozl. dr. Lueger polemisnje se Suezsem a praví pak, ia koalice nemá samostatné vůle, nýbrž jest jen ponhon a poslušnou s užk u Maďarův. Éeěník odsuzuje snrovoiti maďarské, mluví proti maďsrskémn kultn košntovtkému a utlačované národy nemaďarské béře v ochranu. Předlohy prch'ašuje řeěnik za národohospodářské neitěati Rakonaka, z něhož něitek mít: bndou ponze velkokapitaliaté. Tím deba*a skončena. Posi. Fürnkranz podal návrh na zákonnou ochrana vína o opatření proti vínům padělaným. Schůse příští ve čtvrtek dne 10. května V Praze, dne 10. května.

Chlumecký Peel Pees Pot bar doktor Lueger Maďarův Vídeň Praha

21 article

Církevně polit předlohy v mag- náteké sněmovně uherské. O věerejiim zasedáni nheraké sněmovny magnátské telegra foje K.-B : V horní sněmovně při rokování o manželském sňatku právě vyslovil se br. A. Zichy pro, hrabě Em. Szecbenyi ml. s náboženských příčin proti předlose. Protestantský bitknp Ssass sestává se předlohy se stanoviska rovnosti před aákonem a se stanoviska svá církve. Polemiscje в primasem a ■ ostatními řečníky, kteří brojili proti předlose. Eardinál Schlauch pochybuje, že celý národ přeje si občanského ■ňstkn, kterýž znižoje samo manželství. Pro hřešil by se proti církvi a národu, kdyby hlasoval pro předloho. Chorvatský ban hr Ebnen jest pro předlohu, aě ví, že jsko každá jiná

A Zich em horní sněmovna náteký sněmovna

22 article

oprava spůsobí růsné svisele. Edyby se nepř- jsla, trval by dosavadní trapný stav dále. Eu provedeni předlohy jest třeba svornosti viech činitelův. Rumunský metropolita Miron Reman jest proti předlose z církevních přičiň. Minietr spravedlnosti Ssilzgyi maží es vyvrititi námitky biskapův a problaiuje za účel předlohy obnovení právní jednoty různých národův a církví. Stát nechce prý potlačovali národnoeti к vůli maďarštině a záleží mu ponte na tom, aby se sjednala politická jednota. Ůěelem předlohy není zmenšovali nábožnost. Stát, který má v úctě práva církve, nepropůjčí svou moc kn prováděcí vnitřních práv církevních. Poklady, jež shromažďuje církev státní moci, jsou fsleinými, bezcennými, drobnými. Doofá, ie sněmovna něiní, co nutnost káže. — Edyi se vyvolávalo jméno následujícího řečníka, vanikla velká vřav*. Hlasy v pravo : Hlasovat I Ně kteří liberálové cavrhojí, aby se hlasování odročilo na sítřek. Ministr ■pravedlnos i hájí právo zeptaných řečníkův, načež předseda Sslavy ia velkého hlnku nsavírá tohůai. Na ulici a v sadě před museem byly velké davy obecenstva a mnoho policie. Preláti a magnáti, kteří json proti předlose, prováseni při východu bločným „Abcúgl"; liberálové, biskupové proteitantitf a ministři byli prováseni rcsliěnými ovacemi.

Miron Reman Na ulice ie sněmovna

23 article

К církevně poi. otázce v Uhrách. aPeiter Lloyd", orgán vlády maďarská, píše ; „Ve sněmovně magnátů superiorita politické myšlénky, která v zastupitelstvu Hdn slavila tak skvělý tricmf bohužel oifrou může býti učiněna prakticky neplatnou — ovšem jenom na okem* k. Neimfme oviem ještě pokládali za přehnanou naději, ie reforma nalezne majoritu. Edyby viak stalo ae jinak a předloha padla, jelikož na příklad 112 privilegovaných sákonodárců je více než sto, tn národ nedá si to libiti, aby majorita 175 hlasů sněmovny poslanecké paralyaována byla tnotem magnátů. To není žádné vyhrožování ani zastraiovacf pokos, to je prosté konstatováni fakta na >á< hladě důkladného seznání, jak se smýilí. Na jedno tu nposorňcjeme a o vážnosti toho bode sáhy mošno se přesvědčiti : hnutí reformní, jež nchvátilo nejlepší živly v zemi, nemůže a ne- •mi zbahněti a je-li jiito, ie ke klidu přivésti je nelze, tím jistější je, že systematickým odporem na celé čáře a ve všech oborech veřejného života к elementárnímu výbuchu přiveden bnde jenom radikalismns."

Lloyd Uhry

24 title

FEUILLETON.

25 article

Maďaři a Rumuni. Z Eoleše zpráva přichází, že výbor národa rumunského pesisi oísiři tento list: „Rumnniký národ se Sedmi- hrad a Uher, jako nejvřrnějií národ slavného panovnického domn habsbnrkského, jenž v nej- kritičtějiích dobách statně héjil trůn a vlaiť proti vnějiímo i vnitřnímu nepříteli, nemoha jii

Maďar Rumun Uhry výbor národ

27 article

Drama o pěti jednáních. Napsali Al a V. Mrštík. Pcprvé provedeno dne 9. května 1894. Bratří Goncourtové známi jsou v literatuře francouzské jako dvojice. Naši Mrští- kové však vytrhli na naši literární silnici hned v trojici. Protagonistou nepoměrně předbíhajícím jest v tomto trojbratří ovšem Vilém. Vlomilt se v náš literární cech s jakousi neurvalostí své mocné a silácké individuality především jako kntik, potom jako talent reproduktivní, aby si pak jako duch produktivní se vší těrchou svého nadání razil cestu a vynucoval respekt. Bratří jeho Alois a Norbert jsou z časopisů našich známi dosud jako obratní překladatelé. Dnes představuje se nám však také „ve vší úctě a vážnosti" Alois, abychom jej přijali do cechu dramatiků. A v „Maryši" jest dokonce „čapo", smíme-li tak souditi dle toho, že jeho jméno uvedeno jest přede jménem Vilémovým. Jaké to přešinutí sil? Z přírodopisu pamatujeme si, že v moři žije druh raků, jejichž zadni část těla není chráněna krunýřem. Ale pud sebezachování vnukl tomuto nedooděnci nápad skryti právě tuto část v dutině jisté lastury, в niž se společně pohybuje a vůbec všecek život společně prožije strouhaje takto mrkvičku1 všem dravcům mořským, jimž by jinak jeho ůechráněuá část těla byla vítanou slabinou. Jest snad mezi Vilémem a Aloisem Mrští- kem jako dramatiky podobný poměr ? j Nedostává se autoru ,Santy Lucie* té sta

Al V Mrštík Pcprvá Goncourt Vilém Alois Norbert Vilémová Santa Lucie

28 article

vitelské dovednosti dramatické, která bývá tak zvláštním nadáním a doplňuje ji tak vydatné jeho bratr Alois? Bud však jakkoli, nám jest počítali s tím taktem, že oba bratří prorazili si před nás cestu svým dramatem. Toto stojí před námi a co se dělo v dílně autorů, jest zase věcí literárního psychologa „Místo děje : Moravská dědina", čteme na divadelní ceduli. Co se tedy děje? Mnoho a málo. Stará historie — řekli byste. A přece nová. člověk by tu zrovna citoval Heinea, kdyby nevěděl, že místo, jež myslí, jest „železnou zásobou" všech com mis, kteří v neděli se dostanou do divadla. Tak co se děje : Sedlák Lízal má dceru Maryšu. Ba- ráčnice Horačka má syna Francka Maryša jest děvče jako z růže kvét a Francek — no Francek je chlapec „jak svica". To víte, že se na sebe zhlídli. Ale na Maryša smýšlí mlynář Vávra, vdovec a otec tří děti. A co myslíte ? Za sedmatřicet set — které totiž se zaváže dati jí věnem starý Lízal dostaue ji Vávra. Plácli si zrovna v dobu, kdy Francek ještě e jinými rukuje jako dragoun do Brna. Maryša prosí, běduje, krvavé slzy pláče, ale darmo ! Prodají ji jako zboží Vávrovi. Ten ji trýzní, proto že otec její slíbené peníze nesplácí. Po třech letech vrací se Francek Horákův z Brna z vojny. Shledá se s Maryšou utrápenou, zmučenou a přemlouvá ji, aby odešla od muže a šla a ním na práci do Brna. Tato, ač láska její nevyhasla, rozhodně se opře. Francek v zimní noci, kdy v dědině hraje muzika, vnikne šalandou к Maryši a praví jí, že bude o půl noci očekávat na cestu. Vávra však, jenž se z hospody za ním vrátil domů, doví se vše a počkav si na

Alois Sedlák Lízal Maryša Franck Francek Vávra Horákův Buda Brno

29 article

něho, střelí po něm. Netrefil ho. Ale Maryša dohnána na vrchol zoufalství a muk, otráví Vávru druhého due jedem, jejž mu vsypala do kávy. „Maryša* účinkovala včera dojmem neobyčejně silným. Jest třetí etapou v postupu dramat z moravského života na Národním divadle provedených a bez odporu nejrázovitějším. „Gazdina roba" a „Její pastorkyňa* jsou přece jen produktem duše ženské, přes to, že v „Pastorkyni* učiněn pokus impono- vati tvrdou brutáloosti, která měla účelem drama jaksi po mužsku zjadrniti. Mrštíkové rozvinuli však před námi dramatický děj s pevným rozhledem ducha mužského stavěný, pronikli jej zdravou, neústupnou silou národového ethos a prohráli jej ohněm poctivé pravdivosti. Ač dramatická prvotina, jeví „Maryša" přece v celku mistrující, ne- podajnou ruku svých tvůrců, kteří do budouc nosti rozvírají mnohoslibnou perspektivu Hra psána jest v nářečí. V jakém? Celkový dojem jeho jest, že mluva jednajících osob spadá do oblasti nářečí hanáckého, t. j. podhoráckého. V Bučovicích, ve Slavkově, v Tišnově, ▼ Ivančicích, v Hustopečí tak mluví. Slovem, jest to mluva nejširšího okolí B r u a, v jehož ulice ее tané širokým proudem vlévá Pravda, v „Maryši* mají chlapci kroje již převláduě slovácké a také se po slovácku „slope" víno, ale řeč jest podřečim hanáckým ovšem již v blízkém styku s živlem slováckým. Slyšíte-li rčení: „Dybych krvjó zaplakala", „leze jak ščór", „Pámbu dé dobré deň", myslili byste, že jste na chvíli mezi Hanáky u Prostějova.

Maryša Vávra Mrštík Bučovice Slavkov Tišnov Ivančice Hustopeče B r u a Hanák u Prostějov

30 article

Ať si však živel v dramatě tom řekla-, Moravě, muje pro sebe Hanák či Slovák, tolik vy-| Provedení „Maryše* na Národním di- nikne mocným dojmem, že jest váženo ze vadle bylo ováem mistrné. Dostanou li naši života českého lidu kolem Brna. To „chcel" nmělci pod roce látku tak rázovité néro- (chtěl), které kolem nás vzeznívá ve všech dovou, tu teprv vybaví všecky své síly.

Hanák Slovák Maryša Morava Brno

31 article

koutech brněnských, přibijí vás nevymknu- telně na tomto dojmu. Pravda, řeč lidu českého kolem Brna a v něm má ještě jiné charakteristikon : šířeni dlouhého é v ä a ó v oa. Ale patrná autoři nestáli a nemohli státi na této naturalistické krajnosti, poněvadž by to bylo působilo z úst herců esthe- ticky trochu povážlivě. Pomyslete si, kdybyste slyšeli: „Dá vám Pámbu dobra deň!“ Beztoho dala výslovnost, jak ji autoři jen částečně deekribovali, našim hercům jak ее patří „do hábu". Bylo vidět, jak se co chvíle vyvízali z nezvyklého jazykového turno a jak zase — pozoruhodný ,to zjev — největší talenty herecké takej přibližně nejvěrněji dle originálu mluvily. Není díval Umělci Národního divadla nežijí uprostřed lidovosti moravské — nelze toho na nich žádati. A potom, co chcete ? Na Moravě jest začasto co dědina to jiný způsob mluvení. Dovede vám ku př. Moravan od Třebíče pochytili hanácky Ohlížíme li se tedy po národní kořisti, jaké se nám „Maryšou* dostalo, usedneme na přesvědčení, že jest ona poetickou oslavou, sublimátem zevnějšího i duševního života českého lidu kolem Brna, řekněme národového češství brněnského. A to jest snad větší úspěch, větší vymoženost než — jakkoliv značná — avance „Maryše" v příčině pouze dramatické. „Maryša" až se objeví v hlavním městě moravském a celém širokém věnci jeho měst, zelektrisuje národní vědomí a oheň její šlehne burcující silou v duši lidu. Mocný j účinek její ovšem osvědčí se také v ostatní

Moravan Maryša Brno Morava Třebíč