1
masthead
Ročník XXXXIX.
3
masthead
5tn0 leotn nnvce n volatav vetoso
a oněne
4
masthead
V Praze, v ponděli 9. srpna 1909.
Praha
7
article
Na ranní avečerní listy
předpláci
V Praze v administrani
na měsic. . . . . . 2 KK0 —
na čtort leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měsle
na č leta : . . . 7Keli
ve filiálkách
na měsie. . . . . 2 K 30 h
Poštou:
na měsle.
na r ieta : . . . 9 K o
dvoji zásilk
na měsle
re
nz čvvoz leta
Praha
KK
8
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Německé násilnosti ve vídeňském Simmeringu
Z Vidně, 9. srpna. Ani včerejší slavnos
neminula bez protičeských násilností, jejichž je-
vištěm byl tentokráte XI. okres vídeňský Sim-
mering, kde odbočka spolku »Komenského«
pořádala zahradní slavnost. Byla to jedna ze
slavnosti, jakých vídeňští Čechově pořádaj
každoročně bez počtu, neurážejicí nikoho, nepro-
vokujíc i nikoho, slavnosti skromné a tiché
takřka uzavřené. Tamější odbočka spolku »Ko
menského« má většinou za členy české délniky
jako vůbec jest tento okres ryze dělnický
Přes to však německý Volkarat poštval kde-
koho proti této slavnosti. Jen přes dům ko-
nala se německá vzdoroslavnost a výsledkem
toho byly nové neslýchané násilnosti na českých
hostech a také krvavení policie, která vystou-
pila proti německým zuřiveům v rukavičkách
patrně na vyšší pokyn. Česká slavno
konala se v hostinci »U dobrého pastýře« na
hlavní třídě simmeringské č. 105, německá slav-
nost v pivovaře čís. 99. Před obéma hostine
utvořila policie velký kordon
přítomno bylo asi 780 polici s to
a sice 600 pěších a 180 jízdních.
Němečti nacionálové přitáhli ze všec
konců Vídně a již na cestě k slavnosti z ná-
silňovali Čechy, kteří je v ničem nepro
vokovali. V tramwayi pouhé české šepnuti bylo
siguálem k rozbijení českých blav. Tak byla
slečna Libuše Váňova těžce zraněna na hlavě
sklenicl, která byla na ni hozena z německé
restaurace. Jejímu průvodčímu p. Františku Ko-
lářovi byly rozedrány šaty a do krve byl zbit.
Jen s velkou námahou policejní důstojník vy-
prostil jej z rukou německých banditů.
Čechův
Váňův
ko
Vídeň
Čechy
Libuš
spolek » Komenský
9
article
Čechové byli pouštění ke slavnosti své kor-
donem a na legitimace, které jim musil místní
udbor »Komenského« vystavii. Již z toho vy-
svítá, že počet účastníků na české slavnosti
byl velmi obmezen. Skutečně bylo na
šeské slavnosti jenom asi 200
lidI, kdežto Němci sehnali na svo
ji slavnost půl druhěho tisice
svých pítslušníků, vetšinou výrostků
a individuí zjevně pochybného charaktera
Na české slavnosti mluvili poslanci Buřivaí
a Modráček, kteří oba napomínali ke klidněmu
jednání a redaktor Růžička promluvil o důleži-
tosti spolku »Komenského« a českých škol ve
Vídni. V německém táboře měl hlavní slovo vše-
německý poslanec Malik a pověstný již dr.
Čecho
Komenský
Němec
Buřivaí
Modráček
Růžička
Malik
Vídeň
10
article
Schlesinger a podařilo se jim také najaté
tlupy německých uličníků a zu-
řivců důkladně rozeštvali. Kordo-
nem mohla projeti toliko městská dráha. Kdyz
němečtí zuřivci nebyli vpoustění, vylévali si svoj
vztek na tramwayi, rozbili mnoho
tabuliacinsultovali řidiče a kon-
duktory, a kdykoliv jim nebylo z tramwaye
odpovězeno na pozdrav »heil«, lhned mlá-
tili do oken sklenicemi, holemi
co měli po ruce jako zběsilci. Němei
byli namnoze ozbrojeni tak zvanými »boxery«
a okovanými holemi
Situace před kordonem stávala
se stále horší a svízelnější, zejména
když zástupy německých výtržníků mávaly
proti policii klacky a házely kusy
dřev na koně, kteří se následkem toho pla-
šili. Když sám vrchní inspektor dr-
Pamauer dostal ránu do obličeje.
tasil šavlina znamení ke všeobec
nému útoku. Výsledkem tohoto opatřen
bylo, že Němci sice poněkud couvli, aby se však
znova srotili. Raněno bylo ku podivu jenom ně-
kolik policistů. Jeden policejni úřad-
nik byl zraněn těžce a Němci vůbec po-
čínali si proti policii u vědomi, že její odpor
na pokyn shora bude co nejmenší. Němci záhy
znova pokusilí se kordon proraziti, při čemž do-
šlo ke srážee s policii ještě větši
než byla dřívější. To trvalo až pozdě do
večera. Na večer pak docházelo k zákeřné-
mu přepadání českých hloučků
které oklikami opouštěly slavnost. Policie chtěla
býti nebo doopravdy byla bezmoena. Policejní
úřadníci českým zpravodajům říkali, aby raději
odesli, protože nemohou za jejich bez-
pečnost ručíti. Teprve po 9. hodině na-
stal jakýsi klid. Německé listy zdejší, zejměna
Schlesinger
Korda
Němec
11
article
„Montagsrevue“, zaznanenávají včerejší udá-
losti se zřejmým ostychem bez slova pochvaly
pro němocko hrdiny. Až odpoledne vyláhne te-
prve těžká kavallerie s „Deut. Volksblattem“
„N. F. P.“ v čele. Vzrušení v českém obyvatel-
stvu vídeňském následkem těchto štvanic rosto
stále.
sa nošplan
e Cisat Vnlém s se ee
Z Berlína, 8. srpna. (K. k.) Císař Vilém
sem dnes ráno přibyl.
1Hr. Zelin raě e
Z Frankiurtu n. M., 8. srpna. (K. k.) K te-
lefoniekému dotazu sděluje kostnická nem e
nice, že hr. Zeppelin byl včera šťastně opero
ván. Podnikl dnes odpoledne procházku, se
rl
Anglická sněmovna lordů je připravena k hoji
Z Londýna, 8. srpna. (K. k.) Lord Lands-
downe, vůdce oposice v horní sněmovně, pro-
nesl včera večer k rozpočtu řeč, v níž dovezo-
val, že po jeho soudu pracující třídy potřebují
tarifovou reformu a ne zdanění nebo vyvlastnění
kapitálu. Zmiňuje se o poměru horní sněmovny
ku dolní pravíl lord Landsdowne, že ti, kdož
strani sněmovně dolní, prohlašuji, že každé opa-
tření, ať důležité či bezvýznamně, musí být
schváleno přes hlavy lordů. Horní sněmovna
si to představuje mnohem umlrněněji. Řečník
připouští, že vůle lidu konečně musí pronik
Vilém
Zeppelin
Lands
Landsdowne
Berlín
Hradec
Londýn
Cisat Vnlý s
horní sněmovna
12
article
nouti, žádá však, aby obyvatelstvu země bylo
dáno dosti příležitosti ku projevení této vůle.
aby však současně lid dobře si byl vědom věcí.
Pak jsou lordové ochotni se o to pokusiti. Velký
boj jistě v brzku čeká na lordy, ale horní sně
movna je připravena utkati se se soupeři a při
jati úsudek lidu.
Záležilosti poštovních zřizenců ve Francii.
Z Paříže, 7. srpna. (K. k.) Stätní rada za
mítla stížnost dvou poštovních zřízenců, kteř
byli propuštěni za poslední stávky, s odůvodně
ním, že účastí na stávce dopustili se protizákon
ného činu.
Srbská vláda vyvraci.
Z Bělehradu, 8. srpna. (K. k.) Z úřadníh
srbského pramene se sděluje: Úplně smyšleny
jsou za hranicemi rozšířené zprávy, že po ce-
lém Srbsku agitují přívrženci mi
nistra Pašiče pro změnu dynastie
dále, ze ministři Živkovič a Jovanovič byli po
voláni do Rybarské Báně, kde prý jim král Petr
sdělil, že se dověděl s věrohodné strany o spik
nutí proti dynastii, jakož i další zprávy, že ná-
sledkem toho zavládlo rozladění mezi ministr
a že celý kabinet podá demisi.
Také neustálé zprávy o nepříznivém zdra
votním stavu králově jsou bezpodstatny. Krá
je úplně zdráv.
je
Ruské loďstvo. oo
Z Kielu, 8. srpna (K. k.) Lodi ruského
loďstva carského, jež se dnes v noci zásobily
uhlím, dnes o 47. hod. ráno odpluly Divise
torpedových lodie německých je provázela.
Živkovič
Jovanovič
Petr
Francie
Paříž
Bělehrad
Kiel
13
article
Bulharský král v Išlu.
Z Lázní Išln, 8. srpna (K. k.) Král bul
harský Ferdinand podnikl dnes s korunním
princem Borisem vyjíždku turskou drahou k je-
zeru Milistetskému a večer se sem opět vráti-
Nová dráha v Bulharsku.
Ze Sofije, 8. srpna. (K. k.) Dnes byla
54 km. dlouhá trať Radomir—Kystendžil ode-
vzdána dopravé. Dilči trať Kystendžil — turecké
hranice bude na podzim dokončena,
Útok Albánců na srbské hranice.
Z Bělehradu, 8. srpna. (K k.) Při ozná
meném útoku Albánců na srbské vesnice Ma
dare a Vasiljivac byli tři srbštl sedláci zabiti
tři raněni. Na stbské půdě byli čtyři Albáne
nalezení mrtvi.
Z Běluhradu, 8. srpna. (K. k.) Srbské listy
sdělují, že vláda protestovala u Porty proti vpá-
dům Albánců; a že sesílila srbskou pohraniční
stráž
Eucharistický sjezd.
Z Kolína n. R., 8. srpna (K k.) Ukoa
žení a vrchol eucharistického sjezdu tvořil ve-
liký průvod, jenž se ubírál z dó nu bohalě
ozdobeným městem. Počet účastníků byl ne-
smirně veliký. Katolici všech zemi byli deputa
čemí zastoupeni. Nu Novém trhu býlo u obrov
ského oltáře dáno požehnání, načež se průvo
vrátil do dómu.
Velká stávka ve Švědsku.
Ze Štokholmu, 8. srpoa (K. k.) Vlád
vydala dnes k zaměstuavatelům
i zaměstnaným provolání, ve kterém
sirany nejdůlklivěji vyzývá, aby se smířily
Vláda je pevně odhodlána veřejný pořádek chrá-
niti všemi zákonnými prostředky. Obě strany
sprostředkování vlády zamítly. Každá chce vy-
bojovati boj na vlaslní vrub. Avšak nesmí se
zapominati, že každé uzavření poctivého míre
by bylo značně zllženo, kdyby nyní za boje
byly závazné úmluvy šlapány.
Ze Šlokholmu, 7. srpna. (K. k.) Ředite-
ství železnie sděluje, že železniční doprava bude
zejíra omezena na 14 vlaků a od pondělka n
15 vlaků denně.
Ferdinand
Boris
Albánec
Port
Išlu
Bulharsko
Radomir
Kystendžil
Bělehrad
Ma
Kolín
Šlokholm
lázeň Išln
Sofij
km
Běluhrad
Štokholm
14
article
Turecká národní banka.
Z Loudýna, 8. srpna. (K. k.) K žádosti brit-
ské vlády přijal tajemník hlavního poštovního
úřadu sir H. Habington Smith místopresidenta
lvořící se turecké národní banky. Odjede v zář
do Cařihradu.
enpal lar
sleti nv
Kretská otázka.
o Turssko „ž Řacku hrazí v ě leon
oe
Z Pařiže, 8. srpna. (K. k.) »Agence H
vag« sděluje z Athen: Zdejší tureck
vyslanec odevzdal vládě notu, ve
které se žádá, aby Řecko vyslo
vilo nelibost nad národní agitae
obyvatelstva kretského na pr-
spěch annexe a aby upustilo od svých
úmyslů na Kretu. Vyslanec žádal odpověd
v přiměřené lhůlě, protože by jinak odcestoval
na dovolenou. Řecká vláda notu tuto brzy
zodpoví.
i Tábor lidu proti Kretě.
Ze Soluna, 8. srpna. (K. k.) Dnešní tábor
jenž byl navštiven mnoha tisíci, měl průběh
khdný. Byla přijata resoluce, ve které jsou vo-
láni k zodpovědnosti, kdož jsou povoláni zame-
zití porusení svatých suvervnních práv Tureck
na Kretu. Všichni Ollomané — pravi se v ro
soluci — vyzývají činitele ty, aby právům tem
zjednali platnost. Krela je neodlučitelnou část
tiše. Národ protestuje proti to mu,
že zodpovědní činitelé nepostu-
pují dle vůle jebo a prohlašuje,
že je hotov použiti všech pro-
středků, jež diktuje vlastenect vl.
aby právům svým zjednal pla-
nost. Bylo usneseno resoluci tu podati vel-
kému vezíru, sněmovně poslanecké, senátu, vy
slancům čtyř ochranných mocnosti, vyslanci ře-
ckému v Catihradé a valimu soluňskému.
šnaste šde
Habington
Smith
Kret
Cařihrad
Řecko
turecký národní banka
Loudýn
Soluna
15
article
Kretská otázka — otázka míru
Z Cařihradu, 8. srpna. (K. k.) Řecko, je
hož odpověď, na včerejšek ohlášená, byla uve-
řejněna, apelovalo na všechny vel
moci, protože otázka kretská s
nyní stala otázkou míru. Většina di-
plomatů zdejších soudí, že postup Turecka je
nemístný. Velevyslanci ochranných mocností ne-
dostali dosud formálních instrukcí. Dle úřadního
sdělení Porty bylo konstatováno, že od vče-
rejška řecká vlajka není už v Ka-
neji vztyčena. Kretské tábory na venkově
trvají. I šovinistické listy turecké varují vládu
aby se nedala strhnouti hnutím lidu.
Velmoci a Řecko.
Z Pařiže, 8. srpna. (K. k.) »Ag. Havase
oznamuje z Athén: Odpověd na sdě len
turecké vlády bude prý podán
v ůterý. Zástupci mocností často se seházej
v ministerstvu ku poradám s ministerským pře
sedou a ministrem zahraničních záležitostí. Ve-
řejnost doufá, že zakročení mocností, jichžs
Řecko dovolává, nepodaří se Turecku
zaplésti Řecko v aféru, jejlž roz
řešení náleží mocnostem.
Havas
Cařihrad
Řecko
Turecko
Ka
Atény
Aga
Pařiže
16
title
Z Turecka.
Turecko
17
article
Stíhání tisku.
Stíhání tisku.
Z Cařihradu, 8 srpna. (K. k.) »Jeni Gn
zelta« byla válečným soudem zastavena, pro tože
prý otiskováním zpráv zahraničních listů, jež
nelze kontrolovati, štve proti stavu obležení-
Gnaeus
Cařihrad
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. srpna. (Cesty prof. G la
biňského.) Předseda polského kola, prof
Glabiňský, svolává, jak již sděleno, před
sedy neobstruujících stran na poradu na den
17. t. m. Pozvání na konferenci rozeslal teprve
po četných důvěrných poradách se zástup
obou hlavních táborů německých a vlády. »N
Fr. Pr« zvěděla, že ministr obchodu dr
Weiskirehner byl nedávno v Išlu, kdež
měl delší poradu s ministrem financí ryt. B
liňským, meškajícím tam na letním bylě
Prof Glabiňski byl v Išlu v pátek dne
6. t. m. a několik hodn se radil s Biliňským
Hned po této poradě rozeslal pozvánky na kon-
ferenci. Z Išlů předseda polského kola odje
do Solnohradu, kdež vyhledal předsedu německo-
liberálního sdružení dra. Sylvestra a poby-
a něho člyři hodiny. Ze Solnohradu jel do
Kitzbühlu, kdež na letním bytě mešká mini-
sterský předseda bar. Bienerth. Také Bi
nerth přijal prof. G'abiňského a delší dobu
s nim konferoval. Dodá-li se k tomu, že ryt
Biliňský je s bar. Bienerihem ve stálém telef
niekém spojení, jest jasno, že akce, kterou z
hajuje nyni prof. Glabiňský, vede se v doroz
umění jak s vládou, tak i s křesťanskými s
ciály i německo-nacionálným adružením.
Glabiňský
Weiskirehner
Glabiňski
doktor
Sylvestr
Bienerth
profesor
Praha
Francie
Išlu
Solnohrad
Kitzbühla
19
article
V Praza, 8 srpna. (Dr. Sylvester o si
tuaci.) Dr. Jul. Sylvester uveřejňuje v solno
hradském »Volksbl.« stať o nynější vnitřní pol
tické situaci. Dr. Sylvester popírá v ní pověst
o brzké rekonstrukci kabinetu, které se vyrojily
v posledních dnech a tvrdi, že není nijakého
reálného podkladu jak pro rekonstrukci vůbec,
tak i pro výměnu ministrů ryt. Biliňského
Hochenburgra zvlášť. Účelem akce prof. Glabin-
ského jest navázahi nit, která byla přotržena dne
10. července uzavřením říšské rady, t. j. po-
kusiti se o nějaké zblížení mezi německými
slovanskými stranami, jež by umožnilo klidnou
práci na řišské radě i ve zněmech. Prof. Gl
biňski, zabezpečiv si dřive účastenství předsedo
různých klubů, svolal za tím účelem poradu do
Vidně na den 17. t. m. Od výsledku porady
buda záviseti, jeli nějaké pomyšlení na brzké
syolání říšské rady. Obstrukční strany byly protí
dalšímu sněmování v červenci, ale pro podzimnt
kampaň neučinily nijakého závazného usnesení.
takže není vyloučeno, že na podzím i od obsťrukce
ustanou. Kdyby se osvěděil tento předpoklad.
říšská rada mohla by se svolatí již v září, sby
se ustavila. Ne li, sejde se teprve v poloviné
listopadu, po případé až koncem měsíce.
Pokud se týče německých liberátů, dr. Syl
vester tvrdi, že jsou ochotní spolupůsobiti pro
klidnou práci na říšské radě i pro usta ven
českého sněmu, splní-li se potřebné pod
mínky, t. j. budou-li zabezpečeny německé ná
rodní zájmy.
V Praze, 8 srpna. (Německý sje z
v Linei.) Posl. dr. Sylvester oznamuje
v »Linz. Tagespostu«, že sjezd německo-liberál
ných poslanců svolává do Lince na den 5. zárí
doktor
Sylvester
Jula
profesor
Glabin
Gl
Syl
Posl
Praha
8 srpen
Linz
Linec
20
article
Odhalení pomníku Doležalova
a oslava 20leti Živnostenského klubu
V Lomnici n. Pop.
Město Lomnice n. Pop. si v sobotu a včera
připominajo jméno muže, jenž ač prostý živ-
nostník, důvlipem a píli se povznesl k nejvyššín
hodnostem, které může uděliti důvěra lidu.
Josef Doležal, jenž zemřel 3. srpna 1908
pracoval záslužně o povznesení stavu živnosten-
ského, zprvu v rámci místního Živnostenského
klubu, pozdějí jako říšský poslanec. Jako sta-
rosta města i jeho poslanec na radě říšské dobyl
si trvalých zásluh o Lomnici n. P. v mnoh
směrech.
Vděčné živnostnictvo i občanstvo se zdru-
žilo k trvalému uetění jeho památky, založivš
nadaci nesoucí jeho jméno a zbudovavši mu
společně s rodinou na hřbitově pomnik. V den,
kdy obě odevzdáno veřejnosti, oslavil i Živno-
stenský klub lomnický, v němž Doležal svou
blahodárnou působnost veřejnou zahájil a jemuž
do posledních chvil svého života nepřestáva
věnovati péčí, dvacelileté své trvání.
Doležalův
Pop
Doležal
Lomnica
Lomnice
živnostenský klub V Lomnice
21
article
Z tohoto několikanásobného popudu vznikla
povznášející slavnost, na niž bralo podílu nejen
město a daleké okolí, nýbrž i účast všechne
české živnostnietvo a svobodumyslné občanstvo.
Slavnost se konala za záštity říšského poslance
Fr. Kratochyíla, který sám vynikající pra
covník v otázkách živnostenských a politický
druh zesnulého Doležala byl v první řadě po
volán připomenouti občanstvu a živnostnictvu
lomnickému i okolnímu, koho v Doležalovi ztra
tilo a koho v něm ucilvá Poslanec Kratochví
a vedle něho zástupce městské rady náměstek
starostův p. A. Svoboda a p. V. Vávra učinil
to slovy nehledanými, prostými, ale tím upřím-
nějšími a srdečnějšími, jež na shromáždění, at
už to bylo při divadelní akademii sobotní nebo
slavnostní valné hromadě Živnostenského klubu
nebo při dojímavém obřadu u rovu Doležalova,
učinila dojem hluboký a trvalý a přispěla
k upevnění jasné památky poctivého a energi
ckého pracovníka, jímž byl Josef Doležal
Kratochyíla
Doležal
Kratochev
A Svoboda
V Vávra
Doležalův
Francie
22
article
V předvečer slavnosti v sobotu uspořa
dáno za ohromného návalu v sále p. K. Podlipného
divadelní představení.
Vřalým proslovem zahájil večer místopře
seda živnostenského klubu p. Al. Svoboda, jenž vzpo
menuv založaní klubu, který zbudován na základech
přísně demokratických byl oporou, středlskem poučen
a povznesení všemu živnostnictvu místnímu a odho-
dlaným zastancem zájmů stavovských i národních
Obětavost členstva umožnila v den jubilejní dovršet
humanní dílo, které nesouc jméno »Nadace Doleža
lova«, vždy hlásatí bude památku neúnavného, ne-
nahraditelného tohoto pracovníka zásad lidových
nechroženého bojovníku za práva živnostenská. Odha
lení pomníku, který zbudovalo členstvo klubu, občan
stvo a přátelé se svolením a za přispění rodiny jeh
Josefa Doležalovi, jest dovršením díla obětavosti
vděčnosti a přátelské shody členstva.
Nechť klub náš soustřeďuje v sobě lidi pokro
kové, prodchnulé citem národním a lnoucí k sobě
láskou, prýštící z čísté humanity. Dosavadní úspěchy
klubu buďtež nám pobídkou k neunavné praci o jeho
rozvoj i v druhém dvacetiletí. Upřimně ze srdce
k srdeím mluvená slova přijata s pojleskem.
Potom sehráli lomničtí ochotnicí Subrtovo dram
»Žně«. Pojetí i provedení jednotlivých úloh a bez-
vadná souhra svědčí o nadání i vzorné plli všech
členů, z nichž zvláště se zamlouval Petr Lebduška
p. Budinův, Vincenc Lebdnška p. Vávry, výborná
Jitka Lehdušková pí. Vávrové a markantné kreslený
notát Rydlo páně Sebnalův.
K Podlipný
Doležal
Subrtův
Lebduška
Lebdnška
Vávra
Lehdušková
Sebnalův
nadace Doleža lov
23
article
Slavnostní valná hromada
živnostenského klubu na počest 201
tého jeho trván
konána za přečetného účastenství v neděli dopoledne
Zahajit ji p předseda Cerman, jenž uvítal za živé
pochvaly posl. p. Kratochvíla, zástupce našeho listu
zástupce kolegialních spolků.
Jubilejní zprávu jednatelskou před
nesl jednatel p. J. Šimek. Klub byl založen 29
září 1889 jako středisko živnostnictva; řečník stru
nými, ale výstižnými rysy črtá dějiny klubu, jenž
hned a počátku velmi platně působil svými přednáško-
vými (t. zv. společenskými) večery, zasáhl v jednání
o stavbu dráhy a v mnohé jiné akce. Zajímavo, ž
r. 1890 vyloučena přísně hra v karty z místnosti
kleré měly býti učebnou. V politických bojích po-
zdějších, k nimž přistoupily i místní, trpěla činnost
klubu. Teprve r. 1893 nastal nový rozmach, na němt
měl zásluhu p. O. Havel. Přednášky četně navštěvo-
vány a klubu kynula budoucnost klidného rozvoje
Ale stalo se jinak. Jednalel- učitel na denuu-
ciace byl donucen se vzdáti činnosti. Tu přišel Jose
Doležal, jenž klubu vždy věděl radu i byl ochote
pomoci. Klub se stal předním sdružením v městě
soustředil svobodomyslné živnostnictvo. Roku 189
klub měl největší čítárnu v městě
Roku 1899 člen klubu p. Doležal zvolen
říšským poslancem. Klub jmenoval brzy potomp
Doležala za zásluby o živnostnictvo a klub čestným
členem. Pak nastalo už v klubovém ruchu ochabnuti
až zase r. 1905 vlivem p. Doležalovým opět nový
živct naplnil řady členstva. Pan jednatel žádá shro
máždění, aby uetilo památku zemřelých členů klubu
povstáním Klub při založení měl 64, nyní 138 členů.
Cerman
Kratochvíl
J Šimek
Havel
Jose Doležal
Doležal
Doležalův
24
article
Provolává další jeho činnosti zdar.
Předseda nadace Doležalovy ku podpo
schudlých živnostníků, jich vdov a sirotrů české ná
rodnosti p. Al. Svoboda vzpomenuv znamenitých
zásluh Duležalových jako člena klubu, starosty města
a říšského poslance, vyličil vznik nadace nesoue
jeho jméno jako výraz vděčnosti a uctění jeho pa-
mátky. Družstvo nadace odevzdává Živnostenskému
klubu nadaci Doležalovu ve správu a valná hromad
se usnaší o příslušném doplňku stanov.
Ve volných návrzích přijat jednomyslně návr
p. Brabínka, aby předseda klubu p. Cerman byl jme
nován čestným členem.
Poslanec p. Kratochvi! děkuje klubu, že b
vyznamenal protektorátem slavnosti.
Mluvě o významu živnostnictva, stěžuje si, ž
není činnost jeho dostatečně oceňována, ač živnost
nictvo jest jedna z vrstev lidových, na nichž spo
čivá existence našeho národa. Ono mnoho vykonal
v práci národní, vždyť města dobyta rukám českým
živnostnictvem Bohužel, nedovedlo to od-
vrátiti od živnostnietva nepochopení a neuznání,
z něho valným dílem vychází naše vrcholná inteli-
gence, jež jest chloubou národa. Třeba přesvědčiti
veřejnost, že živnostnictvo, pracujíc o hospodářském
svém povznesení, pracuje tím už o rozkvět našich
měst a národa. Jen v práci jest naše síla; s pra
ruku v ruce jde zkušenost, znalost, poznání potřeb
prostředků k dobytí šťastnější budoucnosti
ktera jest v našich rukou. Budeme-li pracovati úsi
lovně, budeme moci jednou odevzdati svůj úkol ná-
stupcům s klidnou myslí, jako to mohl učiniti nat
velký vzor Josef Doležal.
Doležalův
Duležalový
Brabínek
Cerman
Doležal
25
article
Potom tlumočili blahopřání: Jménem novopackýc
živnostníků a Řemeslnické besedy p. Fěgl; jménem
Spolku rodáků města Lomnice n. P., v Praze sí-
dlících p. Fr. Černý, místopřddseda jeho; jménem
Zemské jednoty spolků živnostenských p. Jodas
jměnem Řem. živn, besedy v Hořicích p. Šubrt.
Když starosta poděkoval činovníkům o klub za-
sloužilým, přečteny pozdravné telegramy, které za-
slali: pan Bachlík (Nová Paka), »Sokol« v Lomni
n. P., Politický spolek, Zpěvácký spolek »Bořivoj“,
Divadelní spolek v Lomnici n. P., vlastenecká spo-
lečnost »Šmakováků«, Společenstvo krejčí a klobou-
čníku v Mi. Bojeslavi, Učitelská jednota »Komenskýe
v Lomnici n. P., Řemeslnicko-živnostenská besed
Praze, Spolek českých obchodních cestujícíe
v Praze, náměstkové starosty pražského dr. Štych
poslanec Jirousek, spoluzakladatel klubu učitel O
Havel v Liběchově, Živnostenská beseda v Novém
Bydžově, míslní organisace národní strany svobodo-
myslné v Nové Pace, místní prganisace nár. strany
svobodomysiné v Bělohradě. Úslřední spol. živnost.
moravských v Brně, Živnost. společenstvo obuvníků
v Novém Bydžově, říšský posl. A Zázvorka v Šlapa-
nieích, Společenstvo smíšených řemesel v Kostelei
n, O., inspektor L. Weigner v Praze, býv. poslanee
Pabsíman, výbor národní strany svobodomyslné.
špolek hostinských v Nové Pace, syn zesnulého po-
slance Doležala Jarka Doležal, hotelier v Paříži
V drobném prodejin
ranní čislo o sobě . . za S h
večerni . . . . . . . za 4 h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . l
večerní . . . . . . . . 5h
nseráty
platí se hotově napřed.
Předplecení a inserty přijímá
ndministraco v Marianské ul., 3.
Tam nacházaji se tét
redakce. tiskárna a expedice
„Národních Li stů
Rukopisy so nevracsji.
Černá
Jodas
Šubrt
Bachlík
Bořivoj
doktor
Štych
Jirousek
Zázvorka
L Weigner
Doležal
Praha
Francie
Hořice
Nová Paka
Lomnice
Liběchov
Nový Bydžov
Bělohrad
Brno
Šlapa
Paříž
spolek rodák město Lomnica
jednota spolek živnostenský p
Sokol
divadelní spolek v Lomnice
klub učitel O Havel
organizace národní strana svoboda
národní strana
řemeslnickýživnostenský beseda Praga
26
article
župní odbor Živnostenské zemské jednoty v Čáslavi,
místní organisace národní strany svobodomyslné
v Jilemnici, výkonný výbor národní strany svobodo-
myslné v Praze.
Odhalení pomníku Jos. Doležala.
Odpoledne povznášející slavnost vyvrcholila od-
halením pomníku Doležalova na lomnickém hřbitově
a odevzdáním nadace Doležalovy Živnostenskému
klubu.
U hlavní cesty hřbitova, na němž pozornos
návštěvníkovu upoutá starobylá dřevěná zvonice.
zbudovalo živnostnictvo a rodina mocně ve své
jednoduchosti a prostotě působicí pomník. Komolý
jehlanec nese v bronzu ulité poprsí Doležalovo
Tvůrce pomníku sochař Dolenský v Ml. Boleslav
dobře charakterisoval Doležala, člověka nezlomné
ene gie. Rov jest věnčen uměle tepaným železným
zábradlím turnovského výrobce Slavíka.
Srm o půl 2. hod. dospěl průvod, v němž za-
stoupena byla všechna místní společenstva, sbon
dobrovolných hasičů, řem spolek »Svornost«, orga-
nisace str nár. sociální, mláden. spol »Jaroste,
slavnost pořádající Živnostenský klub, četné de-
putace spolků z dalekého okolí Semil, Novéa
Staré Pavy, Turnova, Brodu. Obecní zastupitelstv
lomnické zastupoval naměstek starostův pan al
Svoboda a četní radní. Místní organ. národní strany
svobodomyslné v M! Boleslavi zastupovali starosta
města Ph. Mg Matoušek a ředitel Beneš. Z rodiny
zesnulého přitomna byla jeho vdova s dcerou
synem.
Doležal
Doležalův
Dolenský
Slavík
Svoboda
Matoušek
Beneš
Čáslav
Jilemnice
Praha
Jos
Semily
Turnov
Brod
Boleslav
organizace národní strana
národní strana svoboda
Doležalův živnostenský klub
Jaroste
pořádající živnostenský klub
Nové Stará Pava
27
article
Když průvod stanul u hrobu, nad nímž zahale
rouškou se týčil pomník Doležalův s čestnou stráží
spolkových praporů, zapěl sbor Živnostenského klubu
řízením p. Hodského, načež promluvil protektor slav-
nosti zemský posl. Fr. Kratoch v íl, jehož upřím
ným duchem naplněná slova vzbudila hluboký dojem
a pobnutí ve shromáždění. Pomník jest důkazem
že nejen rodina, nýbrž i široké kruhy živnostnictva
jsou vědomy významu Doležalova, jenž práci svého
života rozdělil si mezi rodinu a dobro občanstva. Ž-
vnostnictvo může býti hrdo, že Doležal vyšel z jeb
řad, n-boť mužové jemu podobní zjednávají úctu ce
lému stavu. Ličí Doležala jako bystrého muže, jent
pilným sebevzděláním si osvojil tolik vědomostí, ž
prospěl nej-n sobě, nýbrž i všem svým spolnobča-
nům a konečně dospěl oné vysoké cti, kterou pro-
půjťuje občanstvo volbou za svého zástupce Líčí vý-
mluvně jeho působení jako říšského poslance za tvrdýcn
dob zrušení jazykových nařízení Badenových Jak he
roicky přímo dovedi plniti tento muž svůj úkol patrn
z toho, že v den, kdy pohřbil svého syna pospíchal
už zase do Vídně, kde vážnost situace vyžadovala
všech českých sil. Doležal zvolen starostou mě sta,
založii městskou spořitelnu, vymohl zdokonalení tkal-
covské školy, byl prvním průkopníkem železné dráhy
lomnické. Po ruzpuštění říšské rady Doležal zakusil
vrtkavosti přízně lidu, která vůči němu byla čirým
nevděkem: nebyl více zvolen do říšské rady vlivem
místní kliky mu nepřátelské. Člověk šlechetný však
nepřestal pracovati ve prospěch města a zejména živ
nostnictva, z něhož zejména hostinstvo v něm ztra-
tilo pracovníka nenahraditelného. V přiznání všech
že Doležal odešed, schází všude, jest nejvýmluvnějšl
uznání jeho významu.
Doležalův
František
Kratoch
Doležal
Badenův
Vídeň
28
article
Jednomyslnost, s níž živnostnictvo uctívá jeho
památku pomníkem a nadací, jest odčiněním nevděku
a činem povinné vděčnosti. Doležal budiž nám
vzorem, pracujme pilně, s důvěrou vzájemnou dru
v druha a v poctivost jeho snaby; tím pouze možn
dosíci spojení místo roztříštění sil, pak se budem
ctít místo si ztrpčovat život jednotlivcův i veřejný.
pak také vykonáme dílo opravdu velké ku prospěchu
svých obcí i národa. Pomník tento bude hlásat
Poutniče, zvěstuj Lomnickým, že zde leží občan,
který životem a činností si dobyl vděčnosti.
Na to sbor zapěl »O vlasti má« a na pokyn
poslance Kralochvila spuštěna rouška, zahalující
pomník, jehož podstavec zdobí toto věnování:
»Neohroženému bojovníku za práva živnostenská.
Doležal
Kralochvil
29
article
Živnostnictvo. Rudina.«
Za městskou radu promluvil starostův náměstek
p. Al. Svoboda, jenž zejmena poukázal na zá-
sluhy, které si Doležal získal založením spořitelny
a popudem k stavbě místní dráhy. Provedl s úspě-
chem předběžné práce, jichž dokončení nebylo
možno pro nepříznivé tehdy poměry na říšské radě
Zásady jeho byly spravedlnost, vytrvalost a ne-
poddajnost. A těm zůstal věren do smrti. Občanstv
ho vyznamenalo mnohonásobnými důkazy své dů-
věry, ale přece i tento šlechetný a poctivý muž ne-
došel všude vděku.
Odhalujeme pomník z kamene, ale pomník, který
si Doležal zbudaval v našich srdeích, bude nám po-
vzbuzením k další práci a památka jeho nevymití
z našich srdci.
Pokladník sboru pro zřízení nadace Doležalovy
p. V. Vávra ohnivou řečí rozechvěl přítomné.
Rok minul od té doby, co ztratili jsme muž,
který byl naším vůdcem, organisátorem a učitelem
v otázkách živnostenských. Težce neseme velikou
ztrátu, dobře jsouce si vědomi, že ztratili jsme
v Doležalovi pevnou oporu, kus svého sebevědomí.
Dnes víme dobrr, čím byl nám Jos. Doležal. Jak ho
pohřešujeme! Těžko nalézti lak horlivého, nezištného
a obě avého pracovníka v živnostenských i národ-
ních otázkách, jakým on byl
Poctivý a neztštný byl Doležal a obětavost do-
vršuje jeho cnosti. Ještě v těžké chorobě pracoval
na posledním dlle svém, uvěsli v chod pivovar ho-
stinských v Lomnici nad P. A když smrt takřka za
dveřmi stála, povolal k sobě spolupracovníky a dával
jim pokyny, jak dále v lěžkých začálcích pokračo-
vati. Neůprosná smrt vyrvala rodině starostlivého
pečlivého olce, nám vyrvala bojovníka za práva
živnostenská a národní.
Rudin
Doležal
Doležalův
V Vávra
Lomnice
30
article
Jako říšský poslanec byl na pravém místě; ta-
kých zástupců živnostnictvo nutně potřebuje. Všude,
ať ve správě obecní, spolkové a jinde pracoval se vší
houževnatostí, praklickým rozhledem a s láskou k svému
poslání. Ale ačkoli poctivě, nezištně své vědomosti, své
jmění, ba svoje zdraví obětoval, šla osobní zášť tak
daleko, že nebylo dopřáno živnost. stavu a národu
podruhé ho vyslati, kde cele mohl uplatniti svoji
prácí a schopnosti, do říšské rady
Toho všeho pamětlivi, postavili jsme mu za obě-
tavého přispění příznivců a jeho vážené rodiny tente
pomník.
Doležal nebyl přítelem podobných oslav, ale my
chlěli, aby rov jeho hlásal, že zde leží »Neohrožený
pracovník za práva živnostenská«
Milý Doležale, tento pomník postavili jsme proti
tvé vůli, ale nehynoucí pomník, tvé přání, založiti
fond pro zehudlé živnostníky, vdovy a sirotky, to
uskutečnili jsma po tvém přání. Tím splácíme čá-
stečně, co jsi pro nás a národ dobrého učinil.
Řečník klade na hrob nadační knížky nadace
Doležalovy, jejiž obnos uložen jest ve spořilelně, kte-
rou Doležal založil
Nadaci svěřili jsme Živnost. klubu, ve kterém jsi
celé žiti svě tak poctivě a blahodárně působil. Vá-
žený pane předsedo Živnost. klubu, vezměte nadační
knižky s hrobu našeho nezapomenutelného p. Dole-
žala, jakoby on sám vám je odevzdával. Dřímnei
v klidu bojovníku náš. Živnostnictvo naše vždy bude
míti na mysli tebou tak často pronesené heslo
»V organisaci jest naše síla a v ní naše budoucnost.«
Konečně jměnem rodiny p. Oldřich Dole-
žal tlumočil vřelé díky všem, kteří osvědčili úctu
lásku zesnulému Doležalovi účastenstvím na tomto
aktu a spolupůsobením na postavení pomníku a zří-
zení nadace.
Závěrem slavnostního dne byla lidová slavnost
pořádaná v hotelu Doležalově odpůldne a večer.
e s e
itet
Doležal
Doležalův
Dole