2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 7. listopadu.
Praha
4
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil. („Nančný Obzor-
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Postou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
Posta
Nančný obzor
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Dr. Körber u císaře.
Z Vídně, 7. listopadu. Ministerský
předseda dr. Körber byl dnes ránou
císaře, který se vrátil v noci z Jedlové,
přijat ve zvláštním slyšení, ve kterém podal
panovníkovi zprávu o situaci v parla-
mentu.
doktor
Körber
Vídeň
7
article
Potvrzený zákon.
8
article
Z Vídně, 7. listopadu. Sněmem markrab-
ství moravského usnesený zákon, kterým se
mění zákon z roku 1899 o platech uči-
telských, byl císařem potvrzen.
Všeněmci a ministr dr. Rezek.
Z Vídně, 7. listopadu. »Ostdeut-
sche Rundschau« uveřejňuje v čele
politických zpráv toto sdělení: Poslanci dr.
Schalk a Rudolf Berger odebrali se
včera k rozkazu všeněmecké jednoty, zejmena
pak posl. Wolfa a dr. Eisenkolba k J. Exc.
panu ministru Ant. Rezkovi, aby žádali
od něho vysvětlení o listu p. dra. Osthofa
z Ústí, uveřejněném v »Neue Freie Presse«
dne 5. listopadu, zejména o domnělých vý-
rocích o všeněmecké straně a některých po-
slancích všeněmeckých. J. Exe. p. ministr dr
Rezek prohlásil v plné loyalitě, že tako-
vých výroků neužil ani obsahem ani
formou.
Ostatně J. E. v rozhovoru, který potom
následoval, pronesl se v ten rozum, že
vzhledem na formu této publikace, jež po-
strádá vší slušnosti a všeho společenského
mravu, odepřel jakoukoli opravu publikace
té v novinach.
O jednání tom sepsán byl protokol
podepsan všemi účastníky.«
Památce Albertově.
Z Vídně, 7. listopadu. Městská rada
vídeňská se usnesla zříditi čestný hrob prof.
dru. Edvardu Albertovi vedle jeho přátel
Hoffmanna a Billrotha. Albert jest pochován,
jak známo, v Žamberce.
Rezek
doktor
Schalk
Berger
Wolf
Eisenkolba
Osthof
J Ex
Edvard Albert
Hoffmann
Billroth
Albert
Vídeň
Ostdeuty
Ústí
Albertov
Žamberk
Neue Frei Presse
9
article
Osobní .
Osobní .
Z Vídně, 7. listopadu. Poštovní kon-
trolor Gustav Knoll jmenován vrchním
poštovním kontrolorem v Moravském Schön-
berku.
Knoll
Vídeň
moravský Schön
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Jedlové, 6. listopadu. (C.-B.) Císai
odjel večer s družinou do Vídně.
Z Inšpruku, 6. listopadu. (C.-B.) Dne
o polednách chtěli se italští studenti
průvodem odebrati do dvorního hradu, byli
však policií do universitní budovy nazpět
zatlačeni. Večer obnovili týž pokus, ale opět
marně. Akademický senát usnesl se, aby
přednášky na světských fakul-
tách na několik dní byly zasta-
veny a universitní budova ab
byla uzavřena. Počet demonstrantů
i se studenty, kteří z Vídně a Štyrského
Hradce sem přibyli, obnášel asi 150.
Z Konstanzy, 6. listopadu. (C.-B.
Král prohlédl si dnes přístavní práce a vrátil
se večer opět do Sinaje.
Z Bělehradu, 6. listopadu. (C.-B.
Před několika dny propukla mezi káranci
zdejší pevnosti v zpoura, která však ihned
byla potlačena.
Z Říma, 6. listopadu. (C.-B.) »Agenzia
Stefani« oznamuje: Od medicinského kon-
gressu v Pise množí se v Italii pokusy se
způsobem léčení dobytčího moru, jejž navrhl
ministr Baccelli. Léčení daří se skoro ve
všech případech rychle a úplně. Zprávy z ci-
ziny zvěstují, že Baccelliův vynález všude
veliký interess vzbuzuje.
Z Londýna, dne 6. listopadu. (C.- B.
Ve dnešní schůzi odškodňovací ko
mise pravil sir John Ardagh, že doba
od minulého pondělka do dneška nestačila
k dokončení jednání mezi vládou anglickou
a hollandskou. Prosí prý tudíž za opětné
odročení až do příštího pondělka. Žádosti té
bylo vyhověno.
Z Londýna, dne 6. listopadu. (C. -B.)
V žádné uhelné pánvi jižního Walesu
Stefan
Baccelli
Baccelliův
Ardagh
Vídeň
Štyrský Hradec
Sinaj
Bělehrad
Řím
Pisa
Londýn
Wales
11
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
12
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Monmouthu se dnes nepracuje. Na schů-
zích horníků bylo pohroženo dalším zasta-
vením práce v jednotlivých dnech.
Z Londýna, 6. listopadu. (C.-B.) M-
nisterstvo sešlo se teprve včera k poradě a
mělo dnes již opět půltřetíhodinnou poradu.
Monmouth
Londýn
13
article
Takhle nám neuniknete!
Takhle nám neuniknete!
»S dovolením« agrárnického orgánu pražského
odpovídá v jeho posledním čísle nějaký p. »—ský.«
ke stálým prý nájezdům našeho listu na českou
stranu agrární a sice hned na místě úvodníma
to hned per extensum, longum et latum. Titul
zní velice honosně: »Přejeme sobě vysvětlení
poměrů české strany agrární k národní straně
svobodomyslné!« Leč obsah tohoto man ifestant-
ního vyzvání vůčihledě se tratí čtenáři mezi
řádky, až zbude z celku pověstná omeleta, pro
kterou se provádívá rámus tím ukrutnější, čím
byl zbytečnější a která se nikdy tak horká nejí,
jak se peče. Nejedná se totiž o žádné vysvět-
lení poměrů agrárních ku mladočeské straně,
nýbrž prostě o další pokusy vyhlazení redakční
kaňky »Obr. Zem.«, utržené zbrklým otištěním
známých Svozilových článků z olomouckých
»Sel. Listů«, o nahražení státoprávního pro-
gramu národnostní samosprávou, kteráž od »Obr.
Zem.« uvítána jako evangelium jedině i pro
stranu agrární v Čechách spásonosné. Redakč-
ním prohlášením ku konci oněch otisků připo-
jeným byli jsme přímo vyzváni k posudkuo
tom, co řikáme této nejnovější vymoženosti
agrárního programu s podotknutím, že bychom
Svozilovy články zajisté v »S. L.« byli umlčeli,
takhle jich otlsknutím že jsme nuceni si jich
povšimnouti a na jich od agrárnického orgánu
»za své přijetí« příslušným způsobem reagovati.
Uvádíme to výslovně proto, abychom v pravém
světle ukázalí to nemužné včerejší škemrání
»Obr. Zem.« za výprask svévolně na vlastní
kůži přivolaný. Blamáž orgánu páně Hrubého
je tím eklatantnější, že redaktor Hrubý po na-
šem upozornění ani dost málo neváhal a pro-
hlásil, že zmíněné stati příčí se programu strany
agrární, že byly dány do jeho listu, aniž o tom
věděl, poněvadž prý byl nemocen. Toto dementi
vlastní redakce způsobilo skutečný úžas i v tisku
Svozilův
Selo
S L
Hrubý
Hrubá
Čechy
14
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Anketa o všeobecném hlasovacím
právu v Belgii.
Pařížská »Revue des Revues« uveřejnila
v čísle listopadovém zajímavou anketu belgických
politikův o všeobecném právu hlasovacím. Belgie
jako mnohé jiné státy evropské prodělává kris
sociální transformace, jejíž důsledky daleké nebo
blízké nezůstanou bez vlivu na její regime poli-
tický i hospodářský. V hustě lidnatém malém
státě, kde vzrůstá nepřátelství rasy flamskéa
valonské a kde šíří se mocně socialismus, vy-
skytují se otázky, jichž rozřešení naplňuje ne-
klidem i státy okolní. Socialismus je nejmoc-
nějším snad faktorem v politickém životě
belgickém a straně té podařilo se r. 1873
prosaditi rozšíření hlasovacího práva skoro na
všechny občany. Nyní socialisté, stále mocnější
počtem i organisací, dovolávají se prostéhoa
úplného všeobecného práva hlasovacího.
Pařížská revue předložila otazník, týkající
se všeobecného práva hlasovacího, politickým
předákům všech stran belgických. Odpovědi
jsou zajímavé, významné, některé duchaplnéa
hluboké a anketa tato je pozoruhodná pro
každého, kdo se zabývá politickými otázkami
všeobecnými.
Otázka »Revue des Revues« zněla: Jste
přívržencem zavedení všeobecného hlasovacího
práva v Belgii?
Woeste, bývalý ministr vyučování a chef
katolické strany, je ovšem proti. Všeobecné hla-
sovací právo dává vládu země v pospas množ-
ství, bez ohledu na podmínky schopnosti,
mravnosti a rozumu. Stává se snadno hříčkou
Belgie
Woeste
15
article
politických stran. Woeste obává se, že vše-
obecné hlasovací právo zvítězí a zavede státy
do anarchie nebo caesarismu.
Bernaert, bývalý ministr, hlavní řečník
strany katolické, uznává, že každý občan má
míti právo na podíl ve vládě, ale není sprave-
dlivé, aby tento podíl byl pro všechny stejný.
Chce, aby v duchu demokratickém byla dána
jakási převaha vlivu vědění, schopnosti a ka-
Carton de Wiart cituje Taina, jenž pravil
»Pravá rovnost spočívá v umění jednati nestejně
s individuy rovnými před bohem, ale nerovnými
mravně a fysicky. Proto nestačí počítati jen
hlasy, musí se též vážiti.
Poslanec Smet de Nueyer prohlašuje,že
všeobecné hlasovací právo, kdyby mělo býti vy-
užitkováno v ohromných průmyslových centrech
belgických politicky jen na prospěch nejpočet-
nější strany dělnické na úkor ostatních stran,
bylo by úpadkem země. Ve Francii všeobecné
hlasovací právo zůstává z velké části prostřed-
kem zastoupení malého majetku. V Belgii by
byl poměr mnohem nepříznivější pro nedělnické
strany.
Paul Janson, chef strany pokrokové, je pr
zavedení úplného všeobecného hlasovacího práva.
Dosavadní všeobecné hlasovací právo v Belgii
je kusé, dává sice právo hlasovací každému
25letému občanu, ale někteří mají jeden hlas,
jiní mají dva hlasy a jiní tři. Janson žádá vše-
obecné »6isté a prosté« hlasovací právo ve
jmenu zásady, »že všechna moc vychází z lidu«.
Věří ve volnou evoluci ve směru všeobecného
hlasovacího práva, jež umožní uskutečnění všech
reform toužených demokracií.
Tain
Janson
Bernaert
Francie
Belgie
všeobecný hlasovací práv
Carton jít Wiart
16
article
pitálu.
Edmond Picard, slavný politik a romano-
pisec, je ode dávna přívržencem všeobecného
hlasovacího práva, z toho důvodu, poněvadž je
moderním, synem své doby, poněvadž je demo-
kratem.
E. Vandervelde, výmluvný náčelník strany
socialistické, cituje též základní zásadu konsti-
tuční: že všechna moc vychází z lidu, a je
ovšem rozhodným přívržencem všeobecného hla-
sovacího práva. Obšírně vykládá, proč je proti
nynějšímu zkomolenému všeobecnému hlasova-
címu právu v Belgii. Uvádí slova Bismarkova,
že všeobecné hlasovací právo brzo nebo později
stane se »mocnou otázkou«. Vandervelde pro-
hlašuje, že jeho strana všemi prostředky a zbra-
němi bude bojovati pro všeobecné hlasovací
právo úplně a že strana dělnická na svém pří-
štím kongresu bude jednati o všeobecné stávce
za účelem dosažení všeobecného hlasovacího
práva. »Rozhodný boj vzplane za nedlouho.«
De Greef, rektor nové university v Brusselu,
odpověděl na dotaz pojednáním »o všeobecném
hlasovacím právu a regimu representativním.«
Maurice Wilmotte, professor na universitě
v Lige, píše: »Jsem přívržencem zavedení vše-
obecného hlasovacího práva, jestli má býti real-
ností, totiž dá-li Belgii volební regim, v němž
věrně se bude obrážeti mínění všech občanů«.
Shledává však velké překážky ve vlivu klerikálů
a v nedostatečném vzdělání mass. Voličové musí
býti vychování a emancipováni morálně, intellek-
tuálně a fysicky, morálně odstraněním klerika-
lismu, intellektuálně zdemokratisováním škol a
universit a fysicky upravením nedělního klidu
a pracovní doby, přísným potíráním alkoho-
lismu a p.
Picard
E Vandervelde
Vandervelde
Greef
Mauric Wilmotte
Belgie
Brusel
Lige
všeobecný hlasovací práv