2
masthead
HOSPODÁŘSKÝ LIST.
4
article
ský 23.50—24.00 K, kmín český 36.00—38.00 K.
— Jetel červený 46 až 52 K, bílý 35 —60 K.
Krmiva. Za 50 kg: Seno lisované K 3.50 až
3.70; sláma cepy mlácená 3.60—3.80 K, sláma ku
krmení 2.75—2.85, sláma ku stlaní 2 50—2.70 K.
Kukuřice 6.85—6.95 K, vikev 9.30—9 40 K, boby
8.20—8.30 K. Otruby pšenične za 100 kg 11.40
až 11.50 K, žitné 12—12.20 K. Pokrutiny na
celé vagony za 50 kg 8 00—8.25 K
Cukr. Surovina. Smýšlení mdlé a obchod
žádný. — Bílé zboží. Za nevelkého ob-
chodu a pevného smýšlení ceny se nezměnily. —
Surovina Ima výroba základ 88% rendementu
promptní dodávka: Ústí nad Labem 24.40 až
24.45 K, Praha 23.75—23.80 K, Kolín 23.50—23 60
K. Dodávka na červen Ústí n. L. 24 40—24.50 K.
— Rafin. zboží. Praha: Promptní rafináda
dle jakosti 84.00—84.50 K. pilé 83.50—84.— K,
concassé 84—84.50 K. Kostky rovnané 45 K, mou-
čka v pytlích 85—85.50 K. Segmenty 84—84.50 K.
Melasa. Základ 42 Bé. a 50 polar. dle sta-
nice a dodávky: neosmosovaná 6.40—6.50 K.
Líh. Líh z brambor: Za 10.000 1 kontingent.
(mimo daň) z Prahy peníze 3860 K, zb. 38.80 K.
Sušená čekanka za 50 kg 8.00—8.25 K.
Jetel
K Otruba
Rafin
K Kostka
Ústí nad Labe
Praha
Kolín
24.00 K
kg
00
K Cukr
23 60
5
article
Škrob. Za 50 kg: Pšeničný 17.00—21.00 K,
bramborový 8.50—11.00 K.
Dobytek. Krmný dobytek český prodal se
1 kg za 58—74 h, výminečně za 76 h, polskýa
uherský prodal se 1 kg za 52—68 h. — Skopců
zabitých 1 kg za 0.80—1.08 K, telat zabitých 0.96 at
1.28 K, výminečně 1.36 K (po srážce 7 kg na kuse);
prasat: českých 1.00—1.20 K, polských 1.00 až
1.14 K, bagounův uherských 1.08—1.12 K. —
Masa hovězího prodal se 1 kg předního za 0.52 až
0.88 K, prima 1.04 K; zadního 1 kg za 0 60—1.08 K,
prima 1.32 K. — Vepřového masa prodal se 1 kg:
českého za 1.00—1.20 K, polského za 1.00—1.14 K
Č. Ll.
Trh chrudimský ze dne 11. května 1901.
1hl: pšenice 12.00—14.00 K, žita 12.00—12.80 K,
ječmene 10.10—10.50 K, ovsa 6.30—7.60 K, hrachu
17 00 K, vikve 14.50 K, zemáků 1.90 —2.40 K; 100 kg:
sena lučního 5.00—8.40 K, jetelového 8.80—9.60 K.
slámy dlouhé 7.20—8 K, jetelového semene čer-
veného 110 K; 1 kg másla čerstvého 2.40 K.
sádla 1.40 K, masa hovězího 1.28 K, tvarohu
40 h kopa vajec 2.60 K; pár kuřat 2.00 K, ho-
loubat 1 K, husa 3.60 K; litr piva domácího 28 h.
peecEereeeeecea
Skopec
kg
K Č . ll
K , žít
12.80 K
6
article
Uprázněná hosp. místa.
Uprázněná hosp. místa.
Přijmou se:
Hosp. adjunkt, absol. stř. hosp. školy, u ře-
ditelství velkostatku v Bučí u Mor. Budějovic
Hosp. adjunkt ihned u správy velkostatku
hraběte Zierotina v Bludově na Moravě.
Asistent u správy většího velkostatku na Mo-
ravě. Žadatelé, vojenské povinnosti prosti, podejte
žádosti s opisy vysvědčení pod zn. „A. G. 2482
adm. časop. „Wiener landwirth Zeitung“ ve Vidni.
Hosp. adjunkt u cukrovarnického hospo-
dářství bratří Redlich Berger v Hodoníně. Žá-
dosti s opisy vysvědčení na firmu.
Volontér pro hospodářství poblíže Prahy se
svobodnou štaci. Oferty s nápisem „Volontér“
na Prodej novin v Praze, Příkopy č. 33.
Jaký vliv mělo by zrušeni vývozních premií
eukerních na zemědělství?
Přednesl p. Karel Eger, ředitel cukrovaru a ekonomie
v Oužicích, na valné hromadé spolku cukrovarní ků
středních Čech, dne 17. března 1901.
Mor
Zierotin
A G
Wiener
Redlich Berger
Eger
Buč
Budějovice
Bludov
Morava
Hodonín
Praha
Příkop
Oužice
Čechy
Zeitung
7
article
(Pokračování.)
Naše obchodní politika dostala by se pak tam;
kde býti nechtěla a bylo by to smutným úkazem,
kdyby po poznání učiněné chyby tam se vrátila,
kde přestala, totiž kdyby vývozní premie znovu
zaváděti musela a my ztracené, koloniálním
cukrem okupované trhy znovu dobývati museli.
A ještě na další eventualitu musí býti vláda
připravena, když nalezne Anglie a Amerika dosti
cukru v koloniích, stlačí světové ceny cukru
na takové niveau, že nám pak vůbec nebude
možno existovati.
Poněvadž kolonie as o tři koruny cukr levněji
vyrábějí, což rovná se asi naší vývozní premií,
jest premie tato teprv vyrovnáním výrobní ceny
a umožňuje řepním cukrům pouze odbyt oproti
cukrům koloniálním.
Tvrzení, že by se zrušením vývozních premií
a specielně tak malých, jako u nás jsou, cena
cukru ve vnitrozemí podstatně změnila a ku
ětší domácí spotřebě impuls dala, o tom po-
chybuji, neboť diference 6 halířů na 1 kg ne-
způsobí žádný obrat v konsumu, za to ale tisíce
a tisíce zničených existencí byly by smutným
dokladem tohoto pochybeného kroku.
Není také pravdou tvrzení, že stala se vývozní
premie bezpředmětnou, aspoň po tak dlouho ne.
pokud také Anglie žádných diferenčních cel ne-
zavedla a pokud Anglie i Amerika na řepový
cukr odkázány budou.
Dovážíme-li cukr do Anglie, zaplatí nám tato
světovou cenu; od státu obdržíme vývozní premii
a zaplatíme dovoz do Anglie.
Prodáváme-li Americe, obdržíme též svěťovou
cenu plus premie, z toho hradíme dovoz a diferenční
clo. Poněvadž však jest pro nás Anglie, co kupec
konkurentem Ameriky, musí nám americký im
porter zaplatiti tutéž cenů jako Anglie a hradí
tudíž obnos diferenčního cla ze svého.
Vyrobená Vyrobený
Anglie
Amerika
konkurent Amerika
kg
8
article
Ročník Osevní
Ročník Osevní
1890/91
68,610.000
7,674.658
1891/92
66,856 000
7,744.980
1892/ 93
71,756.000
7,930.579
1893/94
64,012.000
8,340.054
1894/95
85,300.000
10,445.766
1895/96
57,600.000
7.810.859
1896/97
349.700
79,660.000
9,298.901
1897/98
302.100
68,654.000
8,216 937
1898/99
310.100
76,110.00
10,417.689
1899/00 325.400
84,834.000
10,905.160
Jak z tabulky vidno, zvětšil se čistý příjem
cukerní daně za 10 roků o více než 100% a
stoupl na ohromný obnos 52,400.000 zl.
Není druhé industrie, která by byla státu tak
mohutným a přímo nevyčerpatelným zdrojem
příjmů, jako industrie cukerní a vždy, když pan
finanční ministr potřeboval naplniti státní kasu,
aby mohl zvýšiti služné státním úředníkům,
důstojníkům atd., vždy to byl jen cukr a zase
cukr, který to musel vytrhnouti a proto jest také
jeho svatou povinností, by této industrii svou
největší péči věnoval a každý okamžik připraven
byl jí pomoci a nikoliv ji podvrátiti.
Dojde-li na zrušení premie, pak bude náš vý-
voz zničen, pak ale ony ohromné sumy až
97,000.000 zl. ročně jak z tabulky vidno, které
cizina nám za cukr platí, zmizí a my budeme
o ně chudší.
Smutná bude naše národohospodářská bilance
Drůbelárna J. Vaculí-
kova v Loboticích (Ko-
jetín, Morava) nabízí
vejee k násadě
od drůbeže prvními ce-
nami poctěné a to: Hu-
danky, Vlašky bilé a žlu-
té. Hamburčanky, Sed-
mihorky, Sedmihradky
černé kus 10 kr. Lang
shan, čer. hl. Brahma
svět. Plymuth krop., Vy-
andotky stř., Dorkin stř.
kus 15 kr. Kachny pe-
kinské a ruenské kus
20 kr. Čistokrevnost ja-
kož i oplození zaručeno
Hamburčanka
Lang
Brahm
Morava
Hudanka
9
article
Vejce k lihnutí.
Vejce k lihnutí.
Slepice: Vlašky bílé, Hambur-
ské zlatokr.. Plymouth krah.
Minorca č. 20 kr.; Houdan,
Dorking, Sumatra po 25 kr.
Brahma tmavé, světl., Wyan-
dottes zlaté, stříbrné, Langs-
han čer., Cochin žl. 30 kr.
Hollandské čer. s obr. b. choch.
a Faverolles novinka 35 kr
Kačeny obr. Peking. bíl. 30 kr
Husy: obr. pomořanské 8Ok.
Krůty am. bronzové obr, 60 k
Perličky: stříbro-šede 20 kr
Drůbežárna. Smržice. Mor
Vlaška
Houdan
Krůta
Mor
Plymouth
Dorking
Sumatra
Peking
Smržice
10
article
Vejce k násadě
Vejce k násadě
se zárukou 80% oplo-
zení od čistokrevné drů-
beže z importovaných
kmenů nabízí plemenná
drůbežárna Jana Sva-
toše v Chroustovicích
(Čechy). Zejména nabízí
vejce k násadě: pravých
českých kropenek, kus
po 12 kr., Leghornek žlu-
peo
řepa a
plocha ha
cukrg
tých nebo bílých, Dor-
kinek stříbrokrkýcha
Plymutek krahujčích,
kus po 12 kr., Holanďa-
nek černých, s obrov-
skou bílou chocholí, kus
po 15 kr., Wyandotek zla-
tých, kus po 12 kr.. In-
dian Games, kus po 35 kr
Četná vyznamenání. 397
Sv
Čecho
Dora
Chroustovice
Wyandotek zlo
12
article
Dosud zde nebylo
Dosud zde nebylo
Modní látka imit. vl
něná dvoj. šíře, patent.
velmi trvanlivá, zaruč.
stálobarevná
40 metrů za 10 zl.
buď v 1 kuse aneb4
kusy po 10 m různo-
barev. zasílá dobír. fran.
tovární sklad
Evžen Fuchs
v Praze,
v Žitné ulici čís. 14.
Nehodící se vezme zpět.
Také však americký importer, respektive trust
rafinerský neplatí diferenční clo ze své kapsy,
nýbrž uvalí toto na konsumenta a tak stalo se
diferenční clo vlasťně břemenem amerického kon-
sumenta. Pro americké rafinery jest však dife-
renční clo pramenem dalšíchjohromných příjmů,
poněvadž tito z cukrů koloniálních žádného cla
diferenčního neplatí, rafinádu však tak draho,
jako onu z cukru řepového prodávají.
Co znamená pro stát a zemědělství mohutná,
kvetoucí a expansivní industrie cukerní, jaká
břemena tato snese, o tom mluví nám níže uve-
dené číslice, které jsem k vůli zajímavosti za
posledních 10 kampaní sestavil a které se na
osevní plochu, vyrobenou řepu, celkovou výrobu
cukru, na vývoz cukru a stržený zaň obnos, dále
na spotřebu ve vnitrozemí a čistý výnos daně
cukerní vztahují.
Stržený
yvezený
obuos za vy-
cukrq
vežený cukr
zl.
Fuchs
Praha
Žitná ulice
13
article
4,724.578
83,022.072
2,826.715
23,001.084
4,686.158
74 005.897
3,045.787
25,170.325
4,813.215
97,205.169
3,212.417
26 857.368
4,900 813
73 403.073
3,133.716
26,050.875.
4,528.837
62,993 260
3 647.267
31,122 346
5,045. 315
75,132.753
3,788.845
32,589.759
5,651 065
61,373.315
3,385.798
30,657.138
4.934.548
67,056.729
3,745.731
34.888. 164
7,190 182
86,559 850
3,897.106
36,660.000
7,076.114
89,202.362
3,618.055
52,400.000
obchodní a jak to bude u nás se zemědělstvím
dopadat, hlavní to podporou státu našeho, o tom
budiž mi dovoleno náhled svůj projeviti.
IV. O následcích zrušení premií
vůbec a na zemědělství zvlášt.
Jest nepopíratelno, že vzrůstající a vzkvétající
industrie cukerní měla veliký vliv na racionelní
hospodaření a že zavedením řepařství nastal
úplný převrat v dřívějším patrialchálním způ-
sobu hospodaření.
Vznik řepařství spadá jak známo do počátku
předešlého století, pěstování dělo se však v míře
velice skrovné; v r. 1812 bylo v Čechách pouze
450 měr řepou oseto, poněvadž cukrovary byly
velice primitivně zařízeny, pracovaly velice ne-
rationelně a poněvadž také zemědělci nejevili velkou
chuť ku pěstování plodiny, kteráž větší inteli-
genci a námahu vyžadovala, a o kteréž se vše-
oecně tvrdilo, že půdy vyssává.
(Pokračování).
Čechy
14
article
0000e
zvýšila úrok ze vkladů od 1. ledna 1900
a zúrokuje tudíž od 1. ledna 1900
veškeré vklady
41/4
Důchodkovou daň z úroků plati spo-
řitelna sama ze svého bese srášky
vkladatelům.
Zápůjčky hypoteční, zálohy
na cenné papíry,
eskont směnečný, jakož i veškeré
peněžní záležitosti spadající do pů-
sobnosti peněžních ústavů vyřizují se
v době nejkratší za podmínek výhodných.
Z výboru chrudimské spořitelny
V Chrudimi dne 6. prosince 1899.
JUDr. Jos. Sýkora, JUDr. K. Havelka,
ředitel kanceláře. náměstek starostův,
předseda.
JUDr
Jos
Sýkora
K Havelka
Chrudim
chrudimský spořitelna
15
article
00000
00000
Vnitro- Čistý výnos-
zemská spo- daně cukerní
třebaq
zl.
16
title
Chrudimská spořitelna