Ročník XXVI.

HOSPODÁŘSKÝ LIST. (Příloha k čís. 33.)

Str. 429.

údery a tření v hnacím potrubí. Uhodivši na bronzové nerozbitelné sedlo, nedopustí jakýkoliv odtok vody. V pohyb uvede se pákou a zastaví se kroužkem na spodku umístěným; tím určí se jeho samočinný běh a možno jej uzavříti, když potrubí není plné vody. Znamenité stroje tyto hodí se pro tě žení vody na velké výšky při malém spádu. Spádem, na př. 1 m, možno těžiti vodu na 64 m vyšky na místě výkonu silného trkače, zásobovacího 1/% vody 8 m nad spodním basinem, neb misto malého trkače dodávajícího /1o na 8násobný 8 m, čili 64 m nad tímto basinem.i Známá v oboru tomto co nejchvalněji česká firma Ant. Kuuz, c. a k. specialní to- várna na zařizování vodo- vodů a pump v Hranicích, jež tyto výtečné stroje vy- rábí, zašle každému na po- žádání zdarma nový cenník vodotěžných strojů, na což hlavně naše pány rolníky, jimž opatřování vody obtíží činí, upozorňujeme.

Nový způsob konservování vajee. r. Hanika v Mnichově doporučuje v odbor- ných listech násle- dovní jednotný způ- sob konservování va- jec: Ku konservování určené, pokud možno čerstvé vejce, vloží se na 1/4 hodiny do vlažné as 35° Č teplé vody; každá nečistota na vejcích lpící se houbou v teplé vodě namočenou odstraní. Na to se dá libovolné množství těchto vajec — třeba až i 50 — na sýto nebo do sítky případně i do proutového košíku a ponoří se na 5 vte- řin do vařicí vody, načež se rychle ve studené vodě ochladí a sice tím způsobem, že se v sítce neb v košíku do studené vody ponoří, neb že se studená voda přes vejce téci necná. Ještě vlhké rozloží se potom vejce na čisté lněné prostěradlo a nechají se na vzduchu oschnouti. Šátkem neb ručníkem nesmí se osu- šovati, zejména ne otírati. Jakmile jsou suché, ukládají se ihned do beden do rašelinové mělí, neb do po- pele dřevěného, neb do řezanky, neb do pšeničných otrub a na suchém vzdušném místě se uschovají. Kdo ukládání provádí, nechť si ruce dobře mýdlem omyje a material k uschování ať jest úplně suchý.

Způsob uvedený jest zajisté zcela jedno- duchý a nic nestojí, tak že se pro da- mácnost i pro obchod výborně osvědčuje. Do vlažné vody kladou se vejce předem proto, aby při vložení do vařicí vody nepo- praskaly. Dobu 5 vteřin nutno přesně od- počísti; právě doba ta jest nutná, aby se blána pod skořápkou stala jako kůže pevná a vzduchu pak vnikati zabránila. — La- cinou, jednoduchou methodou touto jsme s to vejce, v letní době v hojném množství snesené, pro zimu konservovati a nemusi se v letě za pár krejcarů vyhazovati. Josef Schütz, statkář v Častolovicích, okres. starosta v Kostelc n. Orl., předseda hosp. spolku Kosteleckého n. O. předseda kuratoria rol. školy v Kostelci n. O. atd řadách mužů vlasteneckých, jenž v po- volaných sborech nežištně pracují o po- vznesení naší samosprávy, jakož i o zve- lebení našeho zemědělství: zaujímá za- jisté místo čestné předseda hospodář. spolku

Josef Schütz,

statkář v Častolovicích, okres. starosta v Kostelci n. Orl., předse da hosp. spolku Kosteleckého n. Orl., předseda kuratoria rolnické školy v Kostelci n. Orl. atd.

Kosteleckého n. Orl., p. Josef Schütz v Čato- lovicích, jehož stručnou črtu životopisnou tuto podáváme. Narozen dne 28./3. 1846 v Častolovicích, věnoval celé svoje žití neúmorné a veliké práci nejen ve prospěch jemu milé rodiny, ale měrou ne menší pečoval o povznesení svého rodiště a okresu, a o povznesení lidu rolnického, z jehož řad pochází. Hned od počátku sledoval veřejný život národní, hospodářský i obecní, jsa pilným čtenářem časopisů odborných a kněh. Již v roce 1873 zvolen obecním starostou v Častolovicích, kterýž úřad zastával plných 20 let a za jehož starostenství prospěl své rodné obci tou měrou, že vřaděna může býti mezi obce

nejpokročilejší. Zároveň v této době zvolen též okresním starostou, kterýž úřad nepře- tržitě od 24./2. 1884 až do dnešního dne — tedy 17 roků — zastává a to ku značnému prospěchu celého okresu. Také v okresní školní radě zasedá plných 13 roků a není téměř korporace v okresu, kde by nějaké čestné místo nezaujímal. Jako předseda hosp. spolku v Kostelci n. Orl. působí již 15 roků. Za jeho předsednictví dospěl spolek netu- šeného rozvoje a zaujímá mezi hospodář- skými spolky svojí vzornou působností - se svými odbory nákupním a dobytkářským — místo jedno z nejpřednějších. Nehynoucí památku zůstavil však sobě p. starosta Schütz, že byl jedním z prvních za- kladatelů školy rolnické v Ko- stelci n. Orl., kteráž svým vzorným zařízením. a vedením- řaděna jest odborníky na slovo vzatými mezi první ústavy to- hoto druhu nejen Čech ale i ciziny. Jest od prvopo- čátku předsedou kuratoria této školy, vřelým přítelem a za- stancem jejího učitelstva, které s opravdovou láskou a vzájem- ností k němu lne a se obrací a tak rozvoj a blahodárná pů- sobnost školy i pro budoucnost je zabezpečena. V ohledu vlasteneckém zů- stal náš starosta Schůtz vždy charakterem pevným. Nebaží po žádné slávě a zůstávaje věren zásadám svobodomysl- ným, hájí vždy a všude pro- spěchy národa, okresu a stavu zemědělského s pravým nad- šením a vytrvalostí. J. Schütz jest vůbec čilým pracovníkem, jenž neschazí nikde, kde se dá něco dobrého provésti. Za to jest mu zajisté alespoň čá- stečnou odměnou, že občan- stvo, uznávajíc jeho velkých zásluh, jej znova a znova v čelo svých úřadů povolává. Kéž jen Všemocný jej ještě dlouho při svěží síle a plném zdraví zachová!

yobrazenou plečku (obr. 136.) vyrábí ve velkém strojnická továrna a slé- várna železa inženýrů . J. Kovaříka v Prostějově již po a jelikož opětně zlepšena byla, delší řadu let, upozorňujeme na ni naše čtenářstvo. Jak známo jest Kovaříkova plečka jedinou plečkou, která se mezi jízdou rozšířiti neb zúžiti dá, aniž by se mezi prací (plečkování) přestati muselo. Na prodloužení každé ruko- věti jsou upevněny radličky. Pohybuje-li se rukovětí, mění se současně záběr radliček. Tato konstrukce je st tudíž nejlepší zárukou, že se řepa nepoškodí; neboť vodič plečky roztahuje neb ztahuje dle libosti mezi plečko- váním radlice a přispůsobuje se úplně každé nepravidelnosti řádku řepního. Zváště upo- zorňujeme na přední kolečko, které se dá při nejnovější konstrukci lehce spustiti, níže neb výše zvednouti a nemůže se nakloniti

Kovaříkova patentní plečka řepní.