1
masthead
Ročník L Č. Budějovice, dne 4. července 1902. Číslo 2
Č . Budějovice
3
title
Časopis hájící zájmy
4
article
pracujících vrstev
5
article
Vychází každý týden v pátek. fy Redakce, administrace a expedice O Předplácí se: pro Rakousko: ročne K 480, půlročně
Za inseráty nebéře redakce zodpovědnosti a platí se hned & Rudolfovská třída číslo 14. v Českých „Budějovicích. & K?40.čtvrtletně KI20. Pro Německo na rok K 548.
při objednání. • Jednotlivá čísla za 8 haléřů. • Pro ostatní země na rok K 688.
Rakousko
Český „ Budějovice
Německo
KI 20
6
article
K uctění památky mistra Jana
Husa.
K uctění památky mistra Jana
Husa.
V sobotu, dne 5. července o 8. hod. več.,
pořádají organisace soc. demokratické v Č. Budějovicích
společně veřejnou schůzi lidu v hostinci
u „Modré hvězdy“ na Lineckém předměstí
s programem:
Hus
Č . Budějovice
7
article
Památka Husova a naši klerikálové.
Památka Husova a naši klerikálové.
Súčastněte se jí, soudruzi a soudružky, v
plném počtu.
do lesa Borů koná se
v neděli, dne 6. července.
.Agitujte, soudruzi a soudružky, pro Četné účastenství.
Průvod vyjde od »Srdíčka« o 11/2 hod.
odp. Vstupné 10. kr. Vstupenky prodávají se v
redakci našeho listu, u soudr. Melichara, Procházky
a ve všech odborových skupinách. Pro-
dávači jen výborem stanovení mají přístup a
každý, kdo na povolení reflektuje, má přihlásili
se v redakci našeho listu, kde obdrží legitimaci.
V pádu nepříznivého počasí odložen bude výlet
na den 20. července. ।
K památným dnům oběti římské
hierarchie.
Čtyry sta osmdesát sedm roků uplynulo od
osudného dne v histori české, od upálení vzorného
člověka a lidumila mistra Jana Husa. Dne
!6. července 1415 vznesly se na břehu Rýna
v Kostnici plameny a v těch umíral šlechetný
charakter, zneuctěn mrzkými pochopy, nehodnými
zavázati řemínek obuvi jeho. Báli se jej do
té míry, že ani popel těla jeho nesvěřili větru
a vrhli jej do řeky Rýnu, by ni prášek z umu-
čené jimi oběti je neděsil a oni mohli své nekalé
a vyděračné řemeslo — skryté pod rouškou
náboženství — bezectně dal prováděti. Celých
však dvě stě let bylo jim třeba, než hrůzovládou
svojí, podporovanou i úřady civilními, vyrvali
lidu dobu reformace české z mysle, ale za nových
dvě stě let vrátila se tato myšlénka zpět
a razí si cestu v stále širší vrstvy a je pochopována.
Husův
Melichar
Procházka
Hus
Bor
Rýn
8
article
Téměř v každé rodině, která uchráněna
byla před zkázou sobeckého klerikalismu, najdeme
Husův obraz, Hus je ctěn a o vlivu jeho
v tehdejší době se rokuje. Každým rokem dostává
se nám o něm nových zpráv a stoupenci
’těch, kteří jej upálili, děsí se před 6. červencem.
Rada povolaných myslitelů uchopila se
péra a populárním slohem vypravuje se nám,
■co historie podává. A vypravování to je vele-
významné a nemělo by jediného dělníka být,
aby je neznal.V
Hlásíme se hrdě k těm, kteří Husa ctí a
hierarchii římské dobu jeho předvádějí; činíme
tak zejména rádi v těchto památných dnech. A
našim čtenářům se jistě zavděčíme, necháme-li
■ 0 Husovi mluviti samého Havlíčka, vrstevníky
téže despocie taktéž umořeného: Ve svém vlastním
národu máme znamenitý důkaz, že hierarchie
křesťansko-katolická velice byla podobná
hierarchii židovské za času Ježíše. Jest ku př.
jisto, že tehdejší papež Jan XXIII. byl v každém
ohledu špatnější katolík než Jan Hus. (Papež
Jan XXIII. byl, než stal se pape ž e m
námořním loupežníkem a nevěstkář
prvého řádu. Doznává to ve svých
historických pracích sám Palacký a
více jiných historiografů. Pozn. red.)
Od té doby, co církev katolická ve správním
ohledu despoticko-monarchického řízení se drží,
jest patrně možná, že na poručení hierarchie
právě kacířství za pravověrnost drženo býti
musí a že nej pravo věrnější katolík, kdyby tomu
představení církve chtěli, za kacíře se vyhlásí.
Všechno to vidíme nejjasněji na mistru Janu
Husovi.
Husův
Hus
Havlíček
Ježíš
Jan XXIII
Palacká
9
article
Hlavní věc, která zavdala příčinu k všelikým
těm událostem smutným, byly odpustky
vydané toho času od papeže na vojnu proti
králi neapolitánskému. Zkažení papežové tehdejších
časů zneužívali vůbec moci církevní
k věcem světským a jmenovitě vymýšleli všelikých
prostředků na sehnání peněz, k čemu
zvláště jim sloužilo tehdejší prodávání odpůstků
za peníze. Tehdejší papež tedy, jsa s králem
neapolitánským, s jehož zeměmi papežské hraničí,
ve sporu, exkomunikaci (kletbu) naň prohlásil,
vyzval proti němu křižácké tažení, dal
každému odpůstky kdo by proti neapolitánském
králi táhl neb penězi na tu vojnu přispěl.
10
article
To jest asi tak, jako kdyby nyní nějaký
farář, maje hádku se svým sousedem o zahradu,
tohoto souseda nechtěl do kostela pustiti a
kdyby kázal, aby se ostatní jeho ovčičky na
onoho souseda sběhly, jemu vybily, čímž hříchů
odpuštění dojdou.
Hlavní věci, které mistr Jan Hus namítal
proti této bulle papeže Jana proti králi neapolitánskému
a proti papeži Řehořovi, jsou následující:
>Předně že jmenuje papež kacíři Ladislava
a Řehoře spravedlivým soudem božím
zatracenými.« (Ladislav VIII. a Řehoř XVI.
byli soudobnými papeži katolické církve s Janem
XIII., každý se prohlášel za pravého náměstka
Kristova, za neomylného a jeden druhého
dával do kletby. Ovečkám katolické církve
bylo těžké rozhodnouti, který že jest jejich pastýřem.
Vlnu jim stříhali všichni tři. Pozn.
red.) »Kde že jest důkaz« — tázal se Hus —
»že je zatratil Bůh? Za druhé, že je zatracuje
papež i s potomky až do čtvrtého kolena, tedy
i lidi ještě nenarozené. Dále že povzbouzí papež
k boji proti křesťanům, což. nesrovná se s mírným
evangeliem Kristovým. Že uděluje bulla
odpuštění hříchů, nečiníc rozdílu, jsou-li toho
hodni, kteří se odpustkův činí účastni, kdo však
nic nedá, byť by jakkoliv dobrý byl, neobdrží
těch odpustků.«
Hus
Jan
Ladislav
Řehoř
Ladislav VIII
Řehoř XVI
Jan XIII
Kristův
11
article
Hus napomínal v kázáních často lid, aby
za tyto odpustky peníze nedávali. Který by za
našich časů nedal ve všem tom za pravdu
Husovi proti papeži, přece však byl právě za
to do strašlivé klatby dán a co kacíř z církve
vyloučen.
Hus snažil se také papeže při každé příležitosti
jen co člověka představiti, neboť toho
času se papeži prokazovala úcta skoro božská.
Vůbec má celé snažení Husovo ten ráz, že
chtěl zničiti slepé poslušenství k hierarchii, kte¬
rého tato jen k svému světskému zisku, k otupení
lidu zneužívala, nepovažujíc náboženství za nic
jiného, než za svou dojnou krávu. Proto také
byl Hus u celé hierarchie v takové nenávisti a
to jest jediná příčina jeho ohavného usmrcení
a mučednictví.
Právě proto ale musí mistr Jan Hus v očích
každého liberálního a poctivého člověka tím
větší úcty nabýti, jakožto zastavatel liberálního
smýšlení a osvěty lidu. D e s p o t i e j e s t j e n
jedna na celém světě, ať si má roucho
náboženské neb vojenské, neb byrokratické,
neb aristokratické: účel
její jest vždy jeden a ten samý, totiž
zneužívati lidstva jen za nástroj své
1 i b o v ů 1 e a s v é h o š p i n a v éh o prospěchu.
Hus
Husův
Jan
ů 1 e
12
title
Všedělnický výlet
13
title
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích, Česká ulice číslo 18.
Adolf
Č . Budějovice
Český ulice
14
article
Despotie ale v rouchu náboženském jest ze všech
nejhorší, nejnebezpečnější, neboť zneužívajíc rouhavým
způsobem jména božího, ukrývá lidomorný
jed svůj do svatyně a zaslepuje nevzdělaný lid.
Proto vidíme, že despotie světská
vždy považuje despotii náboženskou
za nejprospěšnějšího spojence svého,
vidíme, že vždy, když počne se v lidu
ujímati nějaké liberálnější smýšlení,
hned despotie světská vyšle jezovity
a ligurány na honbu proti takovým
světlejším zásadám, aby zase poznenáhla
zastřeli všechno svým Černým
rouchem. Považme jen pozorným
okem časy naše, tyto na všech stranách
se vyskytující misionáře, tyto
nové zázraky; vraťme se něco nazpět
vnáší České historii, kterak po
po porážce Čechů přišli hned jezo-
vité, sbírali knihy, drželi misionářská
kázání a hleděli všelikou upomínku
na předešlou svobodu utopit
svým kejklířstvím: ejhle! všechno
jest pořád stejné, všude ten samý
úmysl a všude ty samé prostředky.
Despotie církevní jest vždy sestra
despotie světské, jedna bez druhé
neobstojí a jedná také klesá s druhou.
Čecho
15
article
Proto také opět tyto despotie tak velice
nenávidí Husa a snažily se jméno jeho u našeho
nevzdělaného a v historii nesečtělého lidu co
nějakého zlosyna zobyzditi, myslíce, že s osobou
jeho porazí také i blahonosné myšlénky od něho
vštípené. Nám ale, kteří se snažíme o spravedlivost
a svobodu jak duchovní tak i světskou
a o poctivou dle vůle lidu a k blahu lidu zařízenou
vládu, nám velice na tom záležeti musí,
aby se lidem strany tohoto velikého muže, kterého
nám všichni vzdělaní a již svobodní národové
závidějí, oči otevřely, aby náš celý národ
v mistru Janu Husovi poznal svého přítele,
jenž lásku svou k národu a k pravdě největší
lidskou cenou — svým životem zaplatil.
On učil, že má kněžstvo odříci se zbytečných
statků, kázal proti jejich hrdosti, ctižádosti, lakomství,
urputnosti, obžerství atd. — a zaplatil
. to své nebezpečné učení smrtí. Kdo jej proto
tupiti chce, budiž tak, ale nás bude více, kteří
jej budeme za to ctiti.
Hus
16
article
Stavebníci, pozor!
Stavebníci, pozor!
Vzhledem k tomu, že již stavitel p. Toufar
zahajuje stavbu budovy českého vyššího gymnasia,
považujeme za svou povinnost, připome-
nouti vám veškeré podmínky, které všemi sta.
Toufar