V Braě, 28. ledna.

Lmov

rano ts

grlsch patrně nemá tušení, že jeho sou- kmenovci na Moravě stojí na stanovisku opačném. Z českých poslanců vyslovili se zásadně proti jakémukoliv postátňování okresních inspektorů posl. Anýž a Klo- fáč. Je tedy naprosto vyloučeno, že by na českém sněmu, kde klerikálů, až na jednoho poslance, mezi občanskými stra- nami není, kdokoliv z českých poslanců vy- stoupil pro postátňování okresních škol- nich inspektorů. Návrh posl. Ingrische, aby komise se vyslovila zásadně pro sestát- nění okresních školních inspektorů, padl, ale jen 11 hlasy proti 10. Pro návrh hla- sovali Němci, němečtí velkostatkáři a z konservativního velkostatku smutně pro- slulý pan hr. Wallis. Jeho hlas ovšem nestačil, aby mínění většiny zvrátil. Pří- ští schůze školské komise je stanovena na zítřek o půl 11. hod. dopol. a rozhodne o úpravě poměrů katechetů, a tím materiál svého zásadního jednání školská komise dokončí. Zásady vypracované školskou ko- misí budou po zítřejší schůzi předloženy vládě, aby o nich podala své dobré zdání.

Zatím školská komise pozítřku přeruší své schůze a těžiště věci přenese se jednak do ministerstva vyučování, jednak do finanění komise sněmu, která hledá pro úpravu pla- tů úhradu. Svaz českých poslanců na zemském sněmu konal dnes schůzi za předsednictví posl. Švehly. K podnětu posl. Cho ce zabýval se Svaz především nastalou výlu- kou kovodělníků a usnesl se na této reso- luci: »Uvažuje o výluce dělnictva v prů- myslových strojírnách, která zahrnuje při- bližně 10.000 osob ve 24 závodech v Praze a okolí a jež sama dotýká se stejně citelně zájmů vyloučeného dělnictva a jeho rodin jako zájmů závodů průmyslových, usnesl se Svaz dožádat naléhavě c. k. vládu, aby příslušným sprostředkováním přičinila se o brzké skoncování tohoto hospodářského zápasu.« Na to podali poslanci Švehl a a Fořt zprávu o jednání v pracovním vý- boru národně-politické komise, která vza- ta na vědomí, a usnesen zároveň postupa direktiva českým zástupcům ve výboru. Posl. Klofáč podal zprávu o jednání ko- mise školské, dr. Pazderka o jednání pracovního výboru finanční komise.

Dolnorakouský sněm. Aféra Stöcklerova. — Štvaní proti českým bankám vídeňským. Tel. - Z Vídně, 25. ledna. Na zemském sněmu dolnorakouském zodpovídal se dnes přísedící dolnorakou- ského zemského výboru Stöckler z ob- vinění, jež na něho vznesli němesko- nacionální poslanci ve své včerejší inter- pelaci. Stöckler prohlásil, že je prav- dou, že se včereiší schůze stavební depu- tace nesúčastnil. Řečník neměl tušení, že jednáno bude o záležitosti školy »Komen- ského«, protože na pozvání ku schůzi byla zmínka o všechi předmětech jednání, jen ne o záležitosti školy »Komenského«. Kdy- bych byl znal celý program schůze — pra- vil Stöckler — nebyl bych váhal a schůze stavební deputace byl bych se jistě súčast- nil. Pokud se věcné stránky celé záležitosti týče, tedy jednalo se vlastně jen o to, že vzato mělo být na vědomí rozhodnuti správního soudu, který zrušil poslední u- snesení stavební deputace v záležitosti české školy ve III. okresu z měsíce záři minulého roku. Kdvby stavební deputace rozhodnutí správního soudu nebyla vzala

na vědemí. tak se tím na věnl pranic no- změnílo. Jednalo se o věc čistě formálnía interpelanti nelsou oprávnění, vytýkatl mně, že poškodil jsem německou věc, pro- tože právní stav záležitosti po rozsudku správního soudu nemůže být změněn. Mo- hu s plným právem konstatovati, že inter- pelanti neměli věcných důvodů, naopak, že sledovali jen cíl agitační. Neváhám veřej- ně přiznati, že lituii toho, že nešťastnou shodou okolností nesúčastnil jsem se schů- ze stavební deputace. Avšak ani zemský výbor, jehož jsem členem, ani strana, kte- ré přináležím, nemohou být činěny za to zodpovědny. Prohlašuji, že zodpovědnost přejímám na sebe sám! — Toto prohlášení Stöcklerovo přerušovali němečtí nacioná- lové četnými výkřiky. Posl. Hofbaucr (něm. nacionál) volá: Důvody k interpelai byly věcné, nikoli agitační! Posl. Fissl- thaler (křesť soc.): Interpelace je agi- tační, je to vidět z jejího obsahu. (Odporu německých nacionáilů.) Posl. Hofbauer volá: Interpelace je přece jen věcná (Hluk.)) Posl. Kolima n: Týká se jen Ví- deňáků. Poslanec Toma ssino: Nás všech se týká, když bude ztra- cena Vídeň. my všichni jsme ztraceni . .. Sněm pokračoval pak v debatě o roz- počtu, ve které antisemitský poslanec Silberer apeloval na mistodržitele, aby více dbal německého rázu Dolních Rakous. při čemž poukazoval na nebezpečí čes- kých peněžních ústavů. České banky za- plavují Vídeň a Dolní Rakousy lacinými penězi a jelich konkurence je vídeňskému bankovnímu kartelu velmi nebezpečná. České banky ve Vídni jsou prý mnohem nebezpočnější než školy Komenského. — Je vidno. že ve Vídni se opět blíží volby.

Uherská sněmovna. Chorvatská otázka. — Brarné předlohy. Tel. - Z Pešti, 25. ledna. Dnešní schůze byla očekávána s vel- kým napětím. Do jednání zasáhl posl. De- sider Polony i, který se zabýval v první řadě otázkou chorvatskou a po- ukazoval na nebezpečnou politiku bývalého bána Tomašiče. Tata politika podporovala protiuherského a protidynastického ducha v Chorvatsku. Od nového bána Čuvaje ne- dá se očekávat zlepšení situace. Jmenování Čuvaje bánem vyvolává v Chorvatsku směšný dojem. Tín nebude chorvatská o- tázka rozřešena. Chorvaté žádají revisi ústavního článku 30. z roku 1868. Tomuto přání měly by uherský parlament a uher- ská vláda co nejdříve vyhovět. Řečník o- bracel se pak proti trialistickým rejdůmv Chorvatsku a dovozoval, že vláda nesmí tyto rejdy trpět a že všecky proudy proti integritě Uher musí všemi prostředky po- tlačit. Posl. Štěpán Rakovsky (strana lidová) ve své řeči prudce útočil na stranu Justhovu zejména pro její stanovisko v o- tázce všeobecného práva hlasovacího. Řeč- ník pravil, že celá sněmovna musela by obstruovat proti politice strany Justho- vy, zejména proti požadavku všeobecného rovného a přímého práva hlasovacího, čímž by se příznivému vyřízení volebni reformy neprokázala dobrá služba. Řeč- ník odsuzoval také styky socialistů se stranou Justhovou a ku konci prohlásil: Vzhledem k chaosu, jaký vládne v parla- mentě, nutno nejdříve hledati podklad, dle něhož by se nejdříve vyřídila branná

refetma, Snak by ce stnla krice chro- nickou a vedla by ke katnstrofě. Posléze apeloval řečník na vládu, aby jednalao návrhu hr. Apponyího a postarala se o to, aby branná moc nebyla zdržována ve svém vývoji. Jestliže vláda návrh hr. Ap- ponyího zamítne, pak celá oposice bude vehnána do náručí ob- strukce. Dále mluvil posl. Géza Polonyi, jenž se vyslovil pro prioritu volební re- formy před reformou brannou. V politic- kých kruzích vyvolává velký dojem audi- ence hr. Khuena-Hedervaryho u císaře, k níž dojde v neděli. V kuloarech se pravilo, že při pobytu hr. Khuena ve Vídni stane se důležité rozhodnutí o osudu branných předloh a ze- jména o krisi Aehrenthalově. Hr. Khuen-Hedervary předloží císaři také známý návrhi Apponyidv. —ič.

Rudá záplava. Oposice 202 mandáty, vládni strany 195. — Sociáiních demo- kratů 110. Dobojováno. Císaři Vilémovi dostane se k narozeninám, které slaví 28. ledna, už dnes nepříjemné kytice ze 110 ru- dých karafiátů. »Niederreiten« velel kon- cem ledna, před pěti lety, svému národu a ukázal na rudé nepřátele německého rozpínavého imperialismu, který vyssává už po dlouhou řadu let z Německého obra nejlepší šťávy, aby dal bujně růst bodá- kům, dělům a válečným lodím, aby roz- přaha! své ruce po všech dílech světa. který však při veškeré hojnosti »lesklé zbroje« byl by málem uštědřil Německu dvě krvavé války. Dnes dostal Vilém de- finitivní odpovéď na své heslo. Nebylo jí vlastně zapotřebí, poněvadž už první vo- lební den, 12. leden, nad veškeru pochyb- nosť jasně ukázal, že převážná většina německé veřejnosti s dosavadním kursem politickým, to jest s kursem Vilémovým, nadobro nesouhlasí. Onoho dne soustředily oposiční strany 7.5 milionů hlasů, kdežto vládní jen 4.5; oposici přibylo 11/3 milionu, vládní strany ztratily /2 milionu hlasů.

Může být soud lidu jasněji vysloven? Ne- odpovídá-li tomuto poměru hlasů poměr mandátů, leží příčina ve špatném rozděle- ní volebních okresů, které je už čtyřicet let staré. Užší volby, jichž včera byl po- slední den, rozsudek 12. ledna vynešený. spečetily ve všech instancích, obrazně řečeno. Vítězství oposice bylo včera de- vršeno: z 33 mandátů, věera obsazova- ných, připadlo ji 26 a čítá tedy celkem 202 z 397 mandátů celého sněmu. 110 sociálních demokratů! Ubohý Vilém, který se jich tohik bál a proto je tolik nerávidí, má jich, vyjímajic Austra- lil, nejvic ze všech států světa. Význam této ciíry sociálně-demokratické a s ni i význam výsledku letošních voleb v Ně- mecku, vynikne nejjasněji srovnáním: Rakousko má 516 poslanců na 29 millonů obyvatel, Němnecko 397 na 65 milionů; zastupuje tedy každý německo-říšský po- slanec mnohem větší počet voličstva než poslanec v Rakousku. Alei za těchto okol- nosti nelze nikterak za to mít, že oněch 4.2 milionu hlasů, které soustředili kandi- dáti soc.-demokratičtí, bylo odevzdáno lidmi, kteří přísahají na rudý prapor a jsou přesvědčenými vyznavači ať už ra- nebo zmír- dikálních theorií Marxových,

něných relormistických: vždyť sama stra- na byta tak obrovským vzrůstem hiasá překvapena a čekala, majíc své věrné do- bře spočítány, asi na 4 millony hlasů Krajní nespokojenost vtiskla občanůmt, na- bo máme-li mluvit odborně tedy měšťá- kům, rudý hlasovací lístek do rukou; ně- mecká veřejnost neuspokojena s liberál- ními stranami pro jejich chabý odpor prot militaristické a dobrodužné koloniální po- litice, jakož i protí jednostranné fmnanční politice, uvalující těžká břemena na be- dra nejslabších, rozhodla se k ostrému protestu. Dle známého našeho přísloví. zklamána byvši kováříčkem, šla při le- tošní příležitosti ke kováři, který jí také ukul výstražné znamení pro kruhy vyso- ké a nejvyšší. Výsledek voleb do říšského sněmu v takový, že nutný následek leho byl by pád vlády, kdyby se v Německu vládle parlamentárně. Toho ovšem v říši Vílé- mově, který se řídí heslem, že nejvyšším zákonem je vůle králova, naprosto není a tak vzniká zajímavá otázka, co si vládas novým sněmem, svolaným na 7. února. počne. Pevné většiny, jako by! ve sta- rém sněnn černomodrý blok, nemá a při sebemenší akci bude musit spoléhat na součinnost liberálních stran. Obnoví snad

Bethmann-Hollweg Bülowovu koalici kon- servativního ducha s liberálním, či od- hodlá se po prvním nezdaru rozpustit tento sněm, aby pod heslem ohrožené ná- rodní državy stlačil mandáty socialistů na nejnienší míru? Proslýchalo se, že Vilém nesnese na dlouho rudou záplavu. Nový sněm bude projednávat nejprve rozpo- čet, který sotva do 1. dubna vyřídi. O dal- ších zámysiech a předlohách vlády není prozatím nic určitého známo, tolik je však jisto, že vláda přijde co nejdřiv s novou předlohou vojenskou a námořní. Napově- děla to už sama ve svých oficiosních pro- jevech k užším volbám a tento její úmysl dá se tlašit také ze zpráv, dle kterých za- mýšli značnější část nákladů, novým zbro- jením vzniklých, hradit daní dědickou, prastarým to a před dvěma lety konser- vativci zamítnutým požadavkem stran li- berálních. Timto způsobem a sliby celé řady reforem, jako nového rozdělení vo- lebních okresů, změny jednacího řádu sněmovního, zvýšení míry zodpovědnosti nejvyšších úředníků státních a zabezpe- čením politických zárak mají být lberální strany měšťanské odtrženy od oposicea sociální demokraté zcela isolováni.

Je velmi pravděpodobno, že toto »fortvurstlování«, které Rakousko dalo světu a jež zavedl do Něnecka Bülow, po- zvedne k nové, ale pochybné slávě filo- soj-státník, Betlmana-hollweg. Na pevný blok levice od Bassermanna po Bebela ne- dá se počítat, jednak pro nepevnost nacio- nálních liberálů ve věcech svobodomysl- ných, jednak pro dosavadní naprostou strnulost soc. demokratů německých ve víře v příští velký převrat sociáli revolu- cí. Či vezmou si soc. demokraté příklad ze svých spoluvyznavačů ve Vídni? To se nedá očekávat a tak výsledek voleb německých, jakkoliv svítí velmi intensiv- ně jasnou rudou barvou, nepřmáší záruku o tom, jaké budou příští cesty německého sněmu. Vládě bude nutno opustit dosa- vadní pohodlnou cestu, rudá záplava, jíž Německo zahořelo, je velkou výstrahou. Tato nutnost změny politického kursu německého zajímá zvýšenou měrou cizinu a zejména Rakousko. To proto, že tato změna bude míti vliv na celní a hospodář-

neladil.) Také nelze se srozuměti se shovíva- vým trpěním korun a ritardand, jichž si ně- která pěvkyně dopřává příliš často, a to i na místech, kde nejen nejsou předepsány, aie kde i porušují plynulý tok skladby. Tím způsobem dostává se do díla i zbytečná sentimentalita, která v něm přece není. Z pěvkyň pí. Svobodová a sl. Angrová vyznamenány potleskem při otevřené scéně. Host dostal květinový dar. Nový pěvecký sbor moravský. Na Moravě utvořil se nový pěvecký sbor. Nedivte se tomu. Jest tolik ještě krásnéhoa ueprovedeného, mrtvě ležícího v notách a ne- přijatého do živých duší. A čím více bude sbo- rů, tím více bude dirigentů, tím více bude snah — mezi nimi poctivých snah — a tím vl- ce uslyšíme a poznáme. Morava přec má du- še, jež touží po hudební kráse, má posluchače, kteří přijdou . . Ať přijdou 25. února. Poprve oficielně vy- stoupí nový pěvecký sbor za řízení Ferdinan- da Vacha. Sbor ten již v roce minulémn slibně se uvedl brněnskému obecenstvu při večírku Divčí Akademie pod známým znamenitým ři- zením. Že snahy nového sboru jsou poctivé, sli- buje nám již jméno dirigentovo a dále pro- kram. Sdružili se, aby provozovali velká dílá sborová, aby seznámili hudbymilovné s dobou předklasickou, klasickou až po dobu moderní. Z doby předklasické vynasnaží se vyzdvihnou- ti velké práce representantů té doby, Bacha a Händela. Jsou to zejména Bachova moteta a kantáty, jež skoro dosud nikde mimo Německo provozovány nebyly a v Lipsku zpívány jsou zvlášť k tomu vycvičenými sbory. Jinde i kru- sům odborným jsou znamenitá ona moteta a kantáty téměř neznámy. Nový sbor těžké té práce chce se podjati.

Z doby klasické zastoupena by byla díla Beethowenova, jichž kulminačním bodem bu- de Missa solemnis. Z doby moderní zvláštní péče věnována bude oratoriím Dvořákovým, jež provozována budou v chronologickém po- řadu. Je třeba ukázati zase, co Dvořák ve správném provedení je. A třeba je bojovati proti nepřátelskému proudu, jejž vedou lidé, z osobních důvodů špinici jméno Dvořákovo. Své kritiky naplňují ostrými výpady, jež postrá- dají odborných fakt a uměleckého cítění. Za- kládají ligu proti — Dvořákovi! Což nenajde se nikdo, kdo zastavil by špinavý onen proud? Přiznejme se k hájícím, milujícím. chápajícím! My, národ Dvořákův, lidé jeho vlasti, dáme se zahanbit cizinou, pozdvihujíci našeho Mi- stra?

Nový moravský pěvecký sbor utvořili uči- telé a učitelky z okolí brněuského i ze vzdále- ných míst Moravy pode jménem »Moravský smíšený sbor učitelský.« Jádrem orchestru je- jich pro nejbližší koncert bude rovněž učl- telstvo. Na programu letošího únorového koncer- tu budou dvě významná díla Dvořákova: Hymnus z první periody jeho tvoření a Slav- nostní zpěv. jímž Dvořák jako labutí písní tvo- ření své ukončil. Jak zajímavé mezníky jeho tvorby! Zazpívána bude též Smetanova zna- má sic, ale vždy nových a nových požitků skytající Česká píseň a Janáčkův Amarus — neznámý, dosud jen v Kroměříži provozova- ný. Nebyl sbor tento úmyslně nepřijat posua na program pěveckých spolků? Nebude tedy s radostí uvítána na brněnském koncertním podiu tato Janáčkova skladba z dřívějších dob jeho tvoření? S radostí kvitujeme všechny dobré snahy, s radostí vítáme nový sbor moravský, jenž sloužit chce umění poctivě a srdcem vzníce- ným. K práci nevykonané posud druží se síly svěží. Taktovka dirigenta Ferdinanda Vacha neomylně je povede. Těšíme se, až obživnou v tónech formy a do duši vznicených vstoup vzníceně. A proto — přijdemne!

III. symfonický koucert varhanické školy v Brně. Program jeho z důvodů, jež zatím nelz tu jmenovat, bylo nutno změniti. Heslemí ne- dělního koncertu je předvedení ukázek z mo- derní francouzské tvorby komorní. Otcem všt dnešní hudby francouzské je Caesa Franck. Na dotaz, které z jeho trií zvoliti, odpovědělo z Paříže kvarteto Lejeunovo, že Trio fis mol op. 1. V něm spatřuje hudební Francie základ toho, co do dnes v komorní hudbě francouzské vyrostio. Jedním z vrcholí dnešní komorní tvorby francouzské je houslo- vá sonata Vincenta d'Judyho, žáka Ces. Francka. Tato dvě díla jsou jaksi krajními bo- dy programu. (Z důvodů technických bylo ovšem nutno položiti houslovou sonatu d'Judy- ho na začátek, trio Pranckovo pak na konec koncertu.) Mimo to je tu zastoupena celá řa- da žáků Cesara Francka nebo i žáků Vincen- ta d'Judyho, který po něm vede francouzskou hudbu, a klavírními skladbami Camilla Che- villarda a Gabriela Pierné, písněmt H. Duparca, E. Chaussona (velmi nada- ný, ale předčasně zemřelý) Louise de Ser- res, Dupina (původně dělník, teprv předz lety objeven pařížským kritikem Roilaudem) a Jeana Crassa. Klavírními skladbami a pís- němi zastoupen i Claude Debussy, který je tvůrcem jiného směru francouzské tvorby hudební, od školy Franckovy odlišného a je dnes z francouzských skladatelů nejspornější, alc také ve světě nejznámější. Koncert koná se v neděli o půl 12. hodině v sálech Lužáneckých a bude jistě dostaveníč- kem elity hudebního obecenstva.

Z pražských divadel. Národní divadlo: Dnes opera Or- fcus a Eurvdika. Na sobotu odpoledne ur- čena Čajkovského opera Eugenij Oněgin. V sobotu večer lbsenova hra Divoká kacl- na. Na neděli odpoledne ustanovena Jiráskova velká historická hra Jan Hus a večer Strau- ssova opera Elektra. — Městské diva- dlo Král. Vinohrad: Dnes Flersova a Caillavetova oblíbená veselohra Láska bdí. V sobotu odpoledne Gorsseova veselohra Ulič- nice, večer Wcisova opereta Sultánova nevěsta. — Aréna na Smíchově: Dnes reprisa Gilbertovy operety M oderni Eva. Na jevišti jsou denně velké zkoušky k Eyslerově operetě Dítě cir k u. Z kanceláře Národního divadla v Brnš. Dnes opereta Miss Dudy-Dudy pro II. čtv., v sobotu Schönthanova veselohra Únos Sabinek pro III. čtv. Na neděli odpoledne určena je opereta Kouzlo valčíku, na ve- čer Prodaná nevěsta. V pondělí bude pro IV. čtv. Ofienbachova Krásnů Helena, v úterý pro I. čtv. baletní pantomima Slunce a země a Zuzančino tajemství, na středu stanovena je premiéra Ibsenovy veselo- hry Spolek mladých pro II. čtv.

Z literárního a uměleckého trhu V žádné kulhovně neměla by chyběti nád- herná publikace dra. Absolona Kras Moravský. Právě vydán díl I. Cena 15 kor. Komisi pro Moravu převzalo knihkupectví Barvič a Novot- ný v Brně.