Strana 2.

LIDovÉ

NOvn

V Brně, 26. ledna.

potřeha obnáší 556.668 kor., úhrada 1.014.754 kor., takže se jeví přebytek 458.086 kor. Městu Břeclavě povolena další půjčka 50.000 kor. z mor. zemědělské banky. Závěrka účtu moravské zemské za- stavárnv za r. 1910 byla schválena. Žpráva o úpravě požitků sekundár- ních lékařů zemských nemocnic a porodnie byla schválena a k remuneraci 1400 kor. byl jim povolen s platností od 1. dubna 191! drahotní přídavek ročních 400 kor. a příspěvek na ob- sluhu ročních 120 kor. (tak jak je tomu v Praze). Vyřízena byla dále řada drobných věcí osobních: dr. Babička v Kroměříži - byi ustanoven deíinitivním sekundářem, stejně i dr. Josefa Puklová. Zpráva o činnosti zemského pivního inspektorátu v r. 1910 vzata na vědomí. Spolku Brěnner Krippenverein povolena subvence 800 kor. na r. 1911. Na to přikročeno bylo k zprávě odbor živnostenského o upotřebení dotace na podporování živností v r. 1909. Většina odboru pak navrhuje, aby zemský výbor podal návrhy o rozdělení této dotace živnosten- skou radou ve vlastním oboru pů- sobnosti. Zpravodaj menšiny živnostenského odboru posl. P. Stojan uváděl, že by bylo nutno změniti statut živnostenské rady, kdyby byl přijat návrh většiny odboru a podal následující távrh: Zemský výbor se vyzývá, aby ještě tomto zasedání navrhnul opatření za účelem zjednodušení a urychlení úředního jednání, kte- rým by se rozdělování povolené dotace 100.000 K na průmyslové účely živnostenské provésti mělo a mohlot?)

Post. Votruba hájí návrh většiny, před- nesený posl. Heitrem. Jím neubírá se nicz oravomoci zemského výboru, neboť úmysl ná- vrhu toho jest, ulehčiti práci zemskému vý- boru. Zemský sněm povoluje celkovou dotaci na živnostenské účely a rozdilí z nich subvenee dle návrhů zemské živnostenské rady. Běží tu o práci skoro jen manipulační, neboť subvence ty se pomalu ustalují, každý rok ve stejné výši a skoro jedněm a těmže úkolům a korporacím povolují a přece musí se zemský výbor jí za- bývati. Jestliže tedy zemský výbor přenese část svého oprávnění na zemskou radu živno- stenskou, jestliže ji zmocní, aby v rámci zásad jím stanovených celkovou sněmem každoročně povolenou dotaci mohla ve vlastním oboru pů- sobnosti rozdílet, pak nenarazí to ani na znění statutu pro ni platného. Jak ve velké výhodě proti zemské radě živnostenské jest zeměděl- ská rada! Té povoli sněm celkovou dotaci a ona z ní sama dle svého rozhodnutí udílí sub- vence, aniž by byla nucena činiti návrhya předkládati je předem zemskému výboru ke schválení.

Jestliže tedy řečník mluví pro návrh vět- šiny, který hájil také v živnostenském odboru, pak činí to z toho důvodu, že si přeje, by na naše živnostnictvo a jeho korporace zemský sněm pohlížil jinak, než dosud, aby živnostni- etvo bylo jinak respektováno a nebylo v zem Popelkou. Věc dá se dobře upraviti dle zásad. na nichž se usnesl ústřední sbor zemské rady živnostenské. Řečník uvádí podrobně zásady ty a doporučuje návrh většiny k přijetí. (Vý- borně!) Posl. Šerý poukáza! na to. jak málo se celkem věnuje na zvelebení stavu živnosten- ského, který je z nejdůležitějších vrstev naše- ho národa. Nežádáme ani z daleka takové au- tonomie, jakou má stav zemědělský ve své in- stituci, a proto každý jistě uzná oprávnění po- žadavku živnostnictva, aby mohlo o svých po- třebách spolurozhodovat. Posl. Müller jménem německých poslan- ců se vyslovil pro návrh odboru. Posl. Jílek navrhl jménem P. Šrámka resoluci na změnu jednacího řádu pro zemskou živnostenskou radu. (Na reformě té se, jak zná- mo, k podnětu lidové strany pokrokové už dáv- no pracuje a resoluce Jilkova měla ráz pouze demonstrační.) Při hlasování byly první dva odstavce ná- vrhu živn. odboru (schválení upotřebení do- tace za r. 1909 a povolení dotace 100.000 kor. na r. 1910) schváleny.

Návrh P. Stojana byl proti hlasům klerikálů zamítnut. Na to schválen třetí bod návrhu živn. odboru, v němž se zemskému výboru ukládá. aby navrhl rozdílení dotace živnostenskou ra- dou ve vlastním odboru působnosti. Resoluce Jilkova byla Jednomyslně proti hlasům klerikálů zamítnuta. Za zpravodajství posl. Šerého byla schválena zpráva o činnosti zemské gobe- linové a kobercové školy ve Val. Meziříčí r. 1900 a 1910. Dosavadní provisorium bylo prodlouženo, povoleno z polovice na r. 1911 a 1912 10.000 kor. a zemský výbor vy- zván, aby o definitivním převzetí této školy konal šetření a podal sněmu zprávu ještěv tomto zasedání. Za zpravodajství posl. Votruby povole- na k podporování živnostenských škol pokra- čovacích v prvních třech měsících jejích trvání dotace 5000 kor. na r. 1912. Za zpravodajství posl. Staňka z Vítkovic schválena osnova zákona o uhražení nákladu na odvodnění pozemků v Loučce (okres hranický). Ohci Linharticím povolena na regulaci Třebůvky dodatečná subvence. Konec sehůze o 4 hod. 45 min. Příští schůze dnes o 12. hod. v poledne. Klub poslanců lidové strany pokrokové. Ve včerejší schůzi klubu našich poslanců bylo usneseno, aby parlamentární komise kan- dídovala do zemského výboru dra. Pluha- ře a za Jeho náhradníka dra. Budínského.

Anarchie. Bol o Aehrenthala. — Branné předlohy. Tel. - Z Vídně, 25. ledna. Hrabě Aehrenthal je již na odchodu,o tom nelze pochybovati. Prodloužení krise o nějaký čas děje se proto, aby odchod byl ministrovi zpříjemněn a souvislost mezi kampaní proti němu podnikanou a demisí nebvla příliš nápadná. Hr. Aehrenthal ne- padá ani následkem ochladnutí diplomati- ckých stvků s Německem ani z jiné věené příčiny. Padá výhradně jako oběť za pro- puštění Conrada Hötzendorfa z generální- ho štábu, tedv jako oběť vojenské politiky protiitalské. O jeho nástupci není rozhodnuto. Zdá se však, že tvtéž vlivy, které pracovaly k pádu Aehrenthalovu a také ho docílily. přeií si bývalého rakouského velevyslance v Petrohradě hr. Berchtolda na místo Achrenthalovo. Jak známo, bývá ze tří společných ministrů jedním vždycky Ma- ďar. Nvní je to ministr financí baron Burian. jehož odstoupení je jen ótázkou krátké doby. Bude nahražen Rakušanem. j. Němcem, také ministr války ryt. Auffenberg ie Němec a tu je pozoruhodno, že hr. Berchtold. pán na Buchlově, zrovna v poslední době vzdal se rakouského stát- ního příslušnictví a maje velké statky také v Uhrách vstoupil do svazku státního pří- slušenství v Uhrách. O stavu Achrenthalovu sděluje N. W. Abendblatt: »Stav ministrův je ne- změněn. Dosud lékaři nenařídili delší pře- rušení ministrovy činnosti, ale není vylou- čeno, že to učiní. Pro každý případ učiníl císař v dohodě s Aehrenthalem opatření, aby záležitosti úřední byly vedeny dosa- vadním politickým směrem Aehrenthalo- vým, i kdyby ministr na delší dobu byl vzdálen úřadu.« Jakým znůsobem bude zastoupcní hr.

Achrenthala pro případ, že by v krisi na- stal delší průtah, provedeno, není dosud také známo. Pravděpodobně zastupoval by ministra opět nejstarší rakouský vy- slanec, markrabí Pallavicini z Caři- hradu, nebo neistarší sekční šéf hrabě Esterházv. N. Fr. Presse oznamuje, že ministr sám projevil přání odjeti na Řivieru a tam dbáti o zlepšení svého zdraví. Kdyby ne- moc nutila hr. Aehrenthala, popřáti si del- šího klidu, bude třeba rozhodnouti, v jaké formě má se to státi. V zahraničních listech věnují hraběti Aehrenthalovi nekrology. Langenova revue »Märze uveřeiňuje článek vídeňského pu- blicistv Peliciána Stolla. Vzpomíná sev něm napřed následků annexe, které nejsou nijak pro Rakousko utěšené. Mimořádná vydání vojenská v Rakousku za annexe odhadují informovaní lidé na miliardu ko- run. Bvť snad tyto výdaie byly trochu menší, jisto je, že tímto zbrojením finanční stav Rakouska do té doby dosti příznivý. byl co nejvážněli otřesen. Klesání našich státních papírů, které v r. 1908 začalo, do- sud nepřestalo. Rakousko-Uhersko je zba- veno teď jakékoli finanění hotovosti pro přinad války. Státní dluh dosáhne snad ještě r. 1912 výše třinácté miliardy. kdežto volná nokladniční hotovost v Čis a Trans obnáší nejvýš 800 milionů. To je vlastní válečný poklad a ten by stačil na jediný den mohilisace. Po vyhlášení války musel by tudíž do 24 hodin následovati státní bankrot. Jak jinak vypadá Italie, je- Jíž válečné výdaie v Tripolisu odhadovány jsou asi na 4 miliony lir denně a která přes to honosí se ještě v posledním rozpočtu obrovskými přebytky. Jisto je. že hraběcí titul Aehrenthalův rakouští národové za- platili příliš draze.

V článku se poukazuje dále na blamáž rakouského zahraničního úřadu v procesu proti srbským »velczrádcům« a na ne- úspěch všech jeho pokusů napraviti opět poměr k Rusku. Nejzjevněji se ukázala ne- chuť vůdčích kruhů petrohradských, když car na cestě do italského Racconigi jel o- klikou přes půl Evropy, jen aby nikde ne- musel vstoupiti na nenáviděnou půdu Ra- kouska. V poslední době se sice oznamo- valo o cestách bývalého velevyslance Berchtolda do Petrohradu, ale to byly pa- trně jen pokusné balonky zahraničního úřadu, neboť k návštěvě, jak se zdá, vůbec ještě nedošlo. Sblížení s Ruskem je pro Rakousko nezbytno pro případ války s Italií. V Italii, pokračuje článek, je vše- obecná nálada proti Rakousku, »starému šakalu«, jak bylo za annexe tiskem nazý- váno, a aspirace na výhradné držení Adrie a na obsazení Albanie, jsou dosud fantasti- cké, tkví však hluboko ve smýšlení lidu. Že v Římě pro podobné plány jeví vždy- cky vnímavost, ukazuje rychlost vpádut do Tripolisu. Nástupce Achrenthalův, končí článek, ať jakkoli se bude jmenovati. Berch- told. Bacauehem, Szögvény. Merey nebo Fürstenberg. bude míti snadnou práci. Jeho úkol bude: věrnost spolku s Německem, lovální stvky s Italií — jestliže Italie bude chtít je poctivě dodržeti, a zlepšení sou- sedství s Ruskem.

Je pochopitelno, že za takovýchto po- měrů, kde všechna další politika říše je zmítána rozpory nahoře, ba hotovou anar- chií, visí ve vzduchu všecky disposice parlamentní. Neví se tou dobou, ani kdy se delegace seidou, ani kdo tam bude bran- né předlohy zastupovat. a také není jisto, zdali krise Achrenthalova nebude míti vůbec na osud těchto branných předloh podstatný vliv. Je nepochybno, že o těch- to věcech bylo iednáno na včerejších po- radách obou ministrpresidentů v Pešti za návštěvy hr. Stürgkha u uherského mi- nistrpresidenta. Pokračovat se v nich bud již v neděli, kdy hr. Khuen-Hedervary při- jede opět do Vídně. Parlamentní příměřív Uhrách spěje ku konci a tím se přibližuje také rozhodnutí o prostředcích. jakými se má vláda pokusiti o konečné vyřízeni branných předloh v Uhrách. S tímto roz- hodnutím souvisí nepochybně nastávající cesta ministrpresidenta hr. Khuena-Heder- varyho do Vídně. Ministrpresident přijed tam iiž v sobotu 27. a bude v neděli přijat císařem. Bude ovšem podávati zprávuo parlamentárních a politických poměrech. Zdali císař učiní nějaké rozhodnutí jižv této audienci, je dosti pochybno. Celková situace není dosud dosti vyjasněna. Je dosud známo jen stanovisko strany Košu- tovy, jejíž jménem hr. Apponyi předložil vojenské požadavky, za jichž splnění stra- na je ochotna upustiti od technické ob- strukce proti branným předlohám.

Pražské smiřovačky. Také postátnění školních inspektorů. — Svaz českých zemských poslanců. Tel. - Z Prahy, 25. ledna. Školská komise na českém sně- mu dojednala dnes otázku zatímních učite- lů. V zásadách nejhlavnější je, že má býti učitelstvu zabezpečena podle souhlasných návrhů obou referentů po 5leté nepřetržité zatímní službě definitiva. Poslední čásť de- baty věnována byla věci, která právě ny- ní byla rozhodnuta na moravském sněmu. totiž eventucinímu požadavku, aby o- kresní školní inspektoři byli postátněni. Rozprava vyvinula sez otázky, jak se zachovat vůči silám učitel- ským, které zastupují okresní školní in- spektory. Posl. Anýž hájil totiž stano- visko, že nutno těmto zatímním silám za- bezpečiti plné právní postavení, jaké maji učitelé na místech definitivních. K tomu se ujal slova velmi vyhýbavým a také pro

Moravu poučným způsobem vicepresi- dent zemské školní rady, zástupce vlády dr. Tobisch. Přiznal, že stav zástupců okresních školních inspektorů je žalostný. ale pochybuje prý, že otázku tuto bude možno ihned řešiti. Otázka tato náleží prý do souboru otázek, které se dotýkají zá- kona o dozoru ke školám, jehož § 23. u- kládá normálnímu školnímu fondu, aby u- hražoval příslušné náklady. Zástupci vlády je prý z vlastní praxe známo, že tento fond nestačí a že ministerstvo bylo nuceno jej doplniti ze státní pokladny. Nerozřeše- na zůstává otázka, kdo bude platit zvýšení nákladu, jež by vzniklo provedením zásad odstavce 4. (plné právní a hmotné posta- vení dosavadních substitutů za okresní školní inspektory). Ve věci nemůže ihned učiniti závazné prohlá- šení a soudí, že bude nejlépe, pojme-li se i tato otázka do souboru těch záležitostí, o nichž musíme si zjednat souhlas vlády a zemského výboru. Posl. dr. Burian vy- slovil se, že se stanoviska autonomistic- kého je velmi pochybné, bude-li možno platit zvýšení břemen z normálního fondu školního. Zemský výbor však nejednou již odmíti placení orgánů, které slouží inten- cím vlády. Proto je nezbytno, aby jednání s vládou bylo záhy provedeno. Pozoruhodno jest, že v této rozpravě z Němců promluvil jedině posl. Ingris ch. který navrhl. aby komise projevila zásadní přání, dle něhož okresní školní inspektoři mají se státi státními úředníky. Pan In-

nebylo ani času na pohádky. A tak braly se jenom staré knížky a listovalo se v nich. A pak se četiy indiánské historky a četly dělané pohádky a pověsti, každá skoro rozvláčná a i po letech ve vzpomín- kách nechutná a nijaká. Dítě šlo do života s pustou hlavou, beze svého světa. A te- prve později sotva že to pochytlo sem a tam, ale už se skeptickým úsměvem, co je to hastrman, ohniváček, vodní ženka, pidi- mužík... Strojené pohádky v knihách vy- pravovaly to až příliš obšírně, ale srdci se to nezamlouvalo a to srdce, srdce pří- štího básníka zůstalo prázdné, mrtvé a ne- zoráno tenkrát, kdy ponejprv mělo dobré zrn! zapadnout v úrodnou půdu.

A básníci potom rostli, zráli, psali, ne- dozráli, přestali psát — a jenom oknem dívají se do špinavého světa... Rádi by něco dělali a nevědí, do čeho se dát. A přece, kdyby chtěli vážně pracovat, jak h-dě zvedli by v téhle chvíli hlavu! Jejich smutné nládí řve to zrovna na ně — — — Básníku, nevědoucí kudy kam a ne- vrlý už vším, čeho se jenom dotkneš: opravdu, necháš-li inkoust docela za- schnout a péro zrezivět, nebude to k smí- chu — pracovat něco musíš, jsi-lí básní- kem. Ovšem že nemusíš psát na každý den a že není tvou povinností psát o vel- kých lidech, velkých vášních a velké bu- doucnosti — ale tu svou první radost z činnosti musíš nějak vzkřísit, nechceš-li zchátrat a zpohodinět. Proveď přece také nějaký básnický čin! Dej se do své práce. kterou ti napovídají tvé vzpomínky na ně- jaká dětská leta! Hleď — vždyť i ta trocha česhé kultury čeká na tebe a tvé přispění také a cítíš-li, že té trochy je maličká troška a že musí růst, dej se do toho, če- hos neprožil, čeho tobě nedali! Bylo by to práce — ale jaká krásná práce, pro- gram na několik let!- Představ si, že mezi milionem čes- kých dětí je jich 800.000, které stejně jako ty neslyšely slušně vyprávět pohádku.

Těm dětem napověděly se a napovídají se vždy jenom kousky těch krásných věcí a ostatní se jim neřekne, poněvadž už to nikdo pořádně neumí. A tak jenom potom ve škole že se přečte tu a tam něco o Bídě jednooké, o Třech zlatých vlasech a ještě asi pět pohádek a že se to přečte tak školsky, tak monotonně, že je učiteli po- hádky líto. A pak je všemu amen a děti aby si ostatní události ze svého zamilova- ného světa dopověděly někde v opuště- ném chlívečku nebo na zbořeništi v za- hradě. A ty děti se namáhají, šeptají si, co si vymyslely, ale jsou tak žalostně brzo hotovy se svou fantasií. A mezi těmi dět- mi je jich několik s velikýma očima as moudrým pohledem, že dá-li osud, mohou z nich jednou být snad i Herkulové naší kultury ,. Jářku — pane básníku: nešlo by to? Vidíte se už před těmi dětmi, před tímto opravdu vzácným publikem? Přivedli by vám je do divadla a vzduch vlnil by se radostí, očekáváním a nadšením, jehož je jenom dětská duše schopna. A vy objevil byste se náhle před nimi — snad v hávu kouzelníka — usedl byste si před oponu a když by opravdu všude nastalo slav- nostní ticho, spustil byste z paměti (z pa- měti, vážený příteli, a ne z knížky !): Byi,

žil jednou král a bylo mu tři sta let . .. A děti by hned toho krále viděly před sebou a vy vedl byste je, kudy byste chtěl a ke komu byste chtěl. Vaše řeč přizpůsobila by se dětské řeči a vy huhňal byste se starci, vzdychal s lesní žínkou, šišlal se skřítky, mručel s medvědy, žvatlal s ptá- ky, hvízdal si s vodníky, chechtal ses čerty a plakal se sirotky kavčaty v hnízdě — a vaše gesta čarovala by dětem ráj, do něhož jste nevkročil... Několik tisíc čes- kých dětí začalo by vás opravdu milovat a vy byste pro tuhle lásku četl si doma desetkrát svoji pohádku, aby byla doko- nalá, vážil byste slova na zlatých vážkách a najednou byste jednoho krásného dne stál sám nad sebou dojat svými slovy. svými slzami, svou radostí, květem, kte- rým by rozkvetla vaše vypráhlá duše... Jářku, pane básníku, to by stálo věru za pokus! Jářku — pane básníku —! Pan básník se ošívá. Jeho smutné mládí nekřičelo na něho nadarmo a našlo novou cestičku. A tak by to mohlo jít opravdu trochu veseleji dále —!

Umění, divadlo a literatura. Nubika. Vystoupení p. J. Rezníčka na Národním divadle v Brně. Hubička. První Smetanova opera psanáv hluchotě. A přece kolik zlata, jasu, záře a zvu- kové nádhery! Může být skvělejší příklad pro sílu Smetanovy tvárčí síly? A přece ani po tomto důkazu, jenž v dějinách má snad obdo- bu jen v případě Beethovenově, mnozí mu ne- věřili. Ještě štěstí, že dějiny napravují soud přítomnosti. Daly Smetanovi skvělé zadost- Hubička patří na našem jevišti k operám, které jsou výborně na scéně obsazeny a proto účin jejich i při nepříliš pečlivém studiu je vždy zaručen. Otec Paloucký p. Pivoňků v. Vendulka pí. Svobodové, Martinka pí. Pi- voňkové, toť vesměs dobré postavy, ho- tové typy a nejlepší z galerie postav těchto pěvců. I tentokráte z nich ničeho neslevili. K ním pojili se Lukáš p. Fialův se zvonivým hlasem, sl. Angrová s jásavou písní skři- vánčí a p. Vild s neobyčejně šťastným podá- ním pašíře. Pan Flala dnes daleko lépe tvoří tony nežli na př. před 4 měsíci v Tosce; proto jeho hlas zní také lépe, snadněji a zvonivěji.

Jen měl by i v místech prudkého affektu být přesnější ve výšce tonů a nepřeskakovat do mluveného tónu; pak by byl jeho úspěch na- prostý. V úloze Tomše nově vystoupil p. J. Rezníček. Inteligentní pěvec, jak na první pohled zřejmo, mohutného, zvučného, ve všech polohách vyrovnaného a dobře školeného ba- rytonu (ze školy p. Wallersteinovy). Zpíval zřetelně, správně vyslovoval a podal svou ú- lohu i s pěkným dynamickým odstiňováním a jistotou, řídkou u začátečníků. Snad by ho mohlo naše ředitelství angažovat, když u p. Vávry se k tomu nemá a když je jisto, že ba- rytonistu potřebujeme. Operu temperamentně řídil a v ohledu dynamickém hleděl precisně odstiňovat kapelník p. Wuršer. Namnoze se mu to zdařilo, ne však všude. Někde přece jen pp zněla jako mí (na př. při sboru „Ai. hle! nebo při slovech Vendulky »Za to chci ji ve cti mít«). Nemohl ovšem odstraniti rozma- zanosti smyčců; na tu by bylo lékem jedině více zkoušek. (V licní svítání byly housle značně výš než dechové nástroje, tak že celek