Strana 2.

LIDovÉ

NOVINY

V Rrně, 27. ledna.

Drahotní přídavek učitetstva. Z kruhů učitelských se nám píše: Učitel- sťvo moravské trpce nese, že na zemském sněmu nebyla dodržena přesně stanovená hhů- ta 25. ledna, do kdy měla býti sněmovnímu plenu podána zpráva o poskytnutí drahotních přídavků učitelstvu. Věstník Ústředního spolku o tom píše: „Nemůžeme se tajiti, že učitelstvo pozbylo již víry naprosto. Takovým způsobem možno si dovolit jednati jen s učitelstvem. K ostatním zemským zřízencům mají větších o- hledů, jak se v nejbližších dnech zase ve sně- movně ukáže. Roztrpčení stupňováno jest na- nejvýš podezřelým tajnůstkářstvím o způsobu rozdělení i o výši obnosu. Ze všeho se zdá, že učitelstvo bude odbyto žehráckou almužnou. A přece při opravdu dobré vůli svobodomys!- ných stran mohlo by býti učitelstvu pomožeho — a to vydatně pomoženo — již dávno, jak ukázal zápas o definitivu okresních školních inspektorů v posledních dnech. Z došlých spisů.

Dotazy: posl. dra. Fischera k místo- držiteli ohledně křiklavých poměrů národnost- ních c. k. poštovního úřednictva na Moravě: posl. dra. Stránského k místodržiteli ohled- ně jmenování u soudů. Návrhy: posl. dra. Pischera na vy- budování dráhy z Moravičan—Kostic do Chor- nic, téhož na zrušení celibátu učitelek, téhož na zřízení české měšťanské školy v Nov. Ji- čině, téhož na zavedení škoiských slavnost mírových; posl. Jandy ohledně rozdílení nouzových podpor též živnostnictvu. Petice: profesorského sboru české zem. vyšší reálky v Kroměříží, aby veškerá platová zlepšení, jichž dostane se profesorstvu státních středních škol ve služební pragmatice, byla zavedena pro učiteistvo zem. středních škol; profesorského sboru české zemské vyšší reálkv v Kroměříži za udělení drahotního přídavku (obě posl. dr. Budínský): hospodářského spolku ve Vyškově za zřízení hospodyňské školy ve Vyškově (posl. Pokorný); 23 petie různých korporací za změnu § 14. zem. zák. ze dne 26. prosince 1904 z. z. č. 1, ex. 1905 (posl. dr. Budinský).

Válka italsko-turecká. Nezdařené vylodění vojska. Tel. - Z Cařihradu. 26. ledna. Dle úřední zprávy bombardovali Ita- lové přistavy Liol a Suleiman u Dernya chtěli tam vylodit vojsko. Jejich pokus by však Turky a Araby z mař en. Spor francouzsko-itaíský. Tel. - Z Paříže, 26. ledna. Rozpory v názorech mezi francouz- skou a italskou vládou se ještě stále for- mulijí; má se uznati právo Francie, aniž by důstojnosti a prestyži Italie bylo nějak zadáno. V politických kruzích jest naděje. že odklad urovnání případu nemá význa- mu a že vyjednáváním docíleno bude uspokojivého výsledku. Pozdě večer se proslýchá s určitostí z italského pramene. že jtalská vláda projevila by úmysl oka- mžitě po docílené dohodě o formulce ode- vzdati zajaté Turky v Cagliari francouz- ským úřadům v Marseillu. Tel. - Z Paříže, 26. ledna. A g. Havas oznamuje: Francouzsko- italský konflikt byl k uspokojení obou zemí vyrovnán. Tel. - Z Paříže, 26. ledna. Ministerský předseda Poincar svolal v poledne všechny členy kabinetu.

aby sdělil jim text italské noty ve příčině zabavení francouzských poštovních parní- ků. Poincaré vyslovil přání, aby sně- movně mohl ještě dnes sděliti, že fran- couzsko-italský konílikt je vy- řízen. Prancouzsko-italská dohoda o Tripollsu. Tel. - Z Paříže, 26. ledna. Posl. Piou ohlásil, že v pondělí předloží ve sněmovně návrh. kterým se vláda vyzývá, aby předložila sněmovně dohodu uzavřenou s ltalií ohledně Tri- polisu.

Revoluce v Číně. Úspěch revolucionářů. Tel. - Z Kuldže, 26. ledna. Vládní voisko u Talki-Pass bez boje přešlo k revolucionářům. Velitel císařského vojska prchl. Revolucionáři postuoují proti Urunči. Nespolehlivost císařského vojska. Tel. - Z Pekingu. 26. ledna. Tři prapory císařského vojska ode- braly se směrem k Čifu, aby napadly re- volucionáře. Místokrál v Huknangu ozna- muje, že císařské vojsko nepokládá za spolehlivé. V Pekinguje panika. Intriky v císařském paláci trvají. Krvavá bltva. Tel. - Ze Šanghaje. 26. ledna. Renterova kancelář oznamuje, že na trati Tjencin-Pukou, kde generál Čang- c ha n má svůj hlavní stan, došlo ke kr va- vé bitvě, jejíž výsledek není dosud znám. Dynastle se nevzdá. Tel. - Z Londýna, 26. ledna. Z Pekingu se oznamuje: Dnes vydán byl císařský výnos, ve kterém dynastie prohlašuje, že se ne- vzdá, naopak, že vyčká nejdři- ve rozhodnutí národního shro- máždění o budoucí vládní formě. Ochrana Němců. Tel. - Z Berlína, 26. ledna. Guvernér v Kiančau telegraficky na- řídil, aby z posádky v Cingtau a v Tjenci- nu, která má býti právě vystřídána, bydlo ponecháno 500 mužů i s důstojníky na svých místech. Toto opatření se stalo vzhledem k nejistým vnitropoli- tickým poměrům v Čínč. Není vy- loučeno, že budou učiněna ještě další opa- tření k ochraně německých příslušníků.

Politika domácí. Sociálně-demokraticko-křesťansko- sociální kompromis. Titíž němečtí sociální demokraté, kteří svým českým soudruhům na Moravě vy- čítají ustavičně protiklerikální kompromis se stranou lidovo-pokrokovou a agrární, uzavřeli tento týden v Klosterneuburku kompromis s křesťanskými sociály. V Klosterneuburku konají se obecní volby, při kterých se největší zápas odehrává mezi německými nacionály a křesťanský- mi sociály. Radnice klosterneuburská je v rukou německých nacionálů, purkmistrem je intimní přítel pověstného Weidenhoffra-

Vrbodoufatele Hofkirchner. Kře- sťanští sociálové měli v posledním obec- ním zastupitelstvu 6 mandátů, když ale počaly proskakovati první pověsti o nč- mecko-nacionálních defraudacích v obecní pokladně, vzdali se rychle svých mandátů a počali pracovati k rozpuštění zastupitel- stva. Plán jejich byl však zmařen, zastu- pitelstvo zůstalo kompetentní a nebylo rozpuštěno. Museli tudíž křesťanští sociá- lové posečkati, až vyprší mandát zastupi- telstva, což stalo se uplynulý týden. Aby při nových volbách zabezpečili si pomoc indiferentních voličů, nevystoupili pod svojí vlastní firmou, nýbrž pod tituiem »klosterneuburské strany hospodářské«, ačkoli na kandidátní listině nalézají se samí křesťanští sociálové. Úterní volba ve čtvrtém sboru nepřinetsla rozhodmutí, nýbrž došlo k užší volbě mezi německý- mi nacionály a »stranou hospodářskou«, která konala se ve středu a skončila vítěz- stvím »strany hospodářské«, která v po- sledním okamžiku uzavřela kompromis se sociálními de- mokraty. Němečtí nacionálové i sa- motný purkmistr zůstali v menšině. Neli- tujeme ovšem porážky německo-nacionál- ní, zaznamenáváme však tento případ proto, že němečtí sociální demokraté od- suzují moravské své české soudruhy, pro- tože v posledních volbách postupovali spo- lečně proti klerikálům, sami ale nzaví- rají kompromisy s křesťan- skými sociály.

Slezský sněm. Tel. - Z Opavy. 26. ledna. Sněm přijal v dnešní schůzi několik předloh hospodářských, mězi nimi předlo- hu o regulaci Bialé Návrh na vybudování slezské zemské živnostenské rady dle vzoru moravského byl přikázán zemské- mu výboru. Delegace. Tel. - Z Vídně, 26. ledna. Delegace se nesejdou před 15. břez- nem, protože vytištění společného rozpočtu nebude do konce února hotovo. Společná vláda chce vyhověti přáním delegátů již mnohokrát projeveným a odevzdati rozpo- čet aspoň 14 dní před zahájením delegací. Polsko-rusínské konference. Tel. - Z Vídně, 26. ledna. Polnische Korrespondenz sděluje o polsko-rusínských konferencích: Největší překážkou je dosud otázka počtu mandátů. Poláci chtělí Rusínům přiznat 26.4 proc. mandátů. To je klič, dle kterého byly rozděleny mandáty do poslanecké sněmovny. Polská strana lidová je ochotna koncedovat Rusínům 27 procent mandátů, aby urychlila vyřízení volební reformy. Dalmatské dráhy. Tel. - Z Vídně, 26. ledna. V poslední době pokračovalo se mezi rakouskou a uherskou vládou v jednánío stavbě dalmatských drah a o položení dru- hé koleie na dráze košicko-bohumínské. Jednání pokročilo potud, že pravděpodob- ně již v nejbližší době dojde k dohodě. Uhry jsou, jak známo, k stavbě dalmat- ských drah zavázány. Rakouská vláda je prý ochotna v otázce druhé koleje na drá- ze košicko-bohumínské projeviti ochotu, jestliže budou dány záruky, že dalmatsko dráhy budou do určité lhůty provedeny. Stejnou rychlostí by byla pak postavena druhá kolej na dráze košicko-bohumínské.

Již v nejbližších dnech mají přijíti do Vídně zástupcí uherské vlády, aby dohodu skon- covali. Nový nezdařený plán deutschfreundiichů poštorenských. Tel. - Z Poštorné, 26. ledna. V těchto dnech konala se v Poštorné valná hromada sboru dobrovolných hasičí, který je až dosud v českých rukou Němici a deutschíreundlichové usilují již delší dobu o to, aby hasičský sbor dostali do své moci. Již při loňské valné hromadě se o to pokoušeli, avšak s nezdarem. Přirozeně, že pokus obnovili i letos a za tím účelem již dlouho před valnou hromadou potají úsi- lovně agitovali pro svoji kandidátní listinu. Došlo však k valné hromadě, na níž zdr- cující většinu měli naši lidé, takže deutsch- freundlichům nezbylo, než od svého plánu vůbec upustiti. Do nového výboru zvoleni až na malé výjimky vesměs čeští lidé. Nezdar ve sboru hasičském nezastrašil však Němce, aby potají se připravovali k valné hromadě poštorenského spolku živ- nostenského, jehož plná pokladna již dlou- hou dobu nedá různým pánům z německé- ho tábora spáti. Včera večer konal živno- stenský spolek valnou hromadu. lež i zde se manévr deutschfreundlichů nezdařil. neboť do nového výboru zvoleni vesměs naší lidé, až na Poppeho, jenž je však z Němců a deutschfreundlichů ve výboru samojediný. Předsedou zvolen p. Smy- čka. K obsazení úřadu vicepresidenta zemské školní rady české. Tel. - Z Prahy, 26. ledna. O místo vicepresidenta zemské školni rady království českého objevují se noví a noví uchazeči. Nejnověji uvádějí se místo- držitelský rada Widimsky v Praze a dvorní rada Ardelt. ministerský rada v ministerstvu vyučování a bývalý referent pro české vysoké školy.

Obstrukce v hornorakouském sněmu. Tel. - Z Lince, 26. ledna. V dnešní schůzi sněmu pokračovali liberálové v obstrukci. Zemský hejtman Hauser vyslovil politování nad tím, že obstrukce maří věcnou práci sněmu, a pro- hlásil, že na pokračování v jednání za ny- nějších okolností není pomyšlení, poně- vadž obstrukce nebude zastavena. Vzhle- dem k tomu zemský hejtman schůzi skon- čil a oznámil, že příští schůze bude sdělena písemně. Ke konci schůze došlo mezi sociálně-demokratickým po- slancem Hafnerem a křesťanskými so- ciály ke srážce. Salcpurský sněm. Tel. - Ze Salepurku. 26. ledna. Sněm přijal dnes návrh na zřízeni lidového ústavu pro léčení plicních chorob v Salcpurku. Dále přijaty návrhy zemské- ho výboru ve příčině úlev při novostav- bách, přestavbách a přístavbách malých bytů, jakož i úlev pro společenstva pro stavby malých bytů. Kromě toho vyřize- na řada menších předloh. Dalmatský sněm. Tel. - Ze Zadru, 26. ledna. V dnešní schůzi sněmu podal poslanec Biankini interpelaci o železniční otázce. Posl. dr. Cingria podal pilný návrh na zostření jednacího řádu. Poslanci chorvat- ské strany práva hlučně proti tomu pro-

Původní plán byl skromný. Na pora- dách se pociťovalo, že slovenské student- stvo, rozptýlené po různýci maď'arských a jiných ústavech, nemá vzájemného po- jítka, že se dělí, odlišuje a drobí dle vlivů pod kterými právě vyrůstá. Slovenský student, který od lidové a střední školy až po universitu rostl pod výlučným téměř vlivem maďarským, neměl prostředníka. který by ho spojoval s ostatním sloven- ským životem, budil v něm cit solidarity s generací a jejím myšlenkovým světem,. orientoval ho v proudění doby. Nový ča- sopis měl býti skromným listkem, polono- vinami, který by referoval, co kde v kte- ré skupině mládeže se děje, jak kde se pracuje a žije. Z těchto potřeb vznikly v li- stopadu 1909 »Průdy«. III. Situace, v níž vznikly roku 1909. »Prů- dy, revue mladého Slovenska« byla zde podstatně jiná, než před desítiletím, kdy založen »Hlas« (1898). Hlavní zásady Hla- su byly přece jen probojovány, význam uvědomění a programového vzdělání mi- mo školu (a na Slovensku ovšem i proti škole) uznán, drobná práce, organisace ho- spodářská, program, hlásající osvobození vlastní silou a nevyčkávající pomoci od zahraničních zápletek a katastrof, vědomé a účelné opření se o českou kulturní práci a ideu vzájemnostní dle sil prováděno. Byl tu i demokratický program politický, zdů- razňující, že slovenská otázka má dosah nejen úzce národnostní, jazykový, ale i so- ciální a hospodářský, což našlo lidový vý- raz v hesle »za tů našu slovenčinu«.

Bývalí vůdci hlasistické oposice stáli již na zodpovědných místech v žurnalisti- ce, v parlamentě, v peněžnictví a vůbec veřejném životě, a šlo o to, jak a pokud provádějí svůj program. Byl tu úkol další: podniknouti revisi dosavadní práce, súčto- vati se slovenskou starší minulostí, která na jedné straně byla nekriticky, slepě pře- ceňována, vysvětlována tendenčně a libo- volně, a o níž na druhé straně nebylo do- sti známostí. Studium práce a snah starších sloven- ských buditelů dokazovalo, že na př. první zakladatelé spisovné slovenčiny, i sám J. M. Hurban, nebyli v otázce spisovné řeči a kulturní jednoty česko-slovenské taký- mi separatisty a fanatiky, jako jejich dědi- ci v posledním třicetiletí, ba že v otázkách kulturních stáli výše a jich názory byly svobodomyslnější než doktriny dnešních nájemců jich odkazu. Spor o ideové »dě- dictvo otcov« vrhl v nejednom směru jas- nější světlo na periodu po vzniku sloven- činy a jmenovitě ukázal, že úzkoprsý se- paratismus nynější, rusifikace slovenského stylu, úmyslný odvrat od české kultury a stálá proroctví o vnější katastrofě, která osvobodí Slovensko tak, jako byli osvo- bozeni Srbi a Bulhaři, jest dílem teprve osmdesátých let. Tato revise ukázala i ji- né. Dovodila, že nové ideové proudy, vzni- kající na Slovensku v letech devadesátých. nejsou »zpoza slovenskej čierťaže (hrani- ce) vyeskamotované«, ale že mají zde do- mácí právo. I »Průdy« — jak je už na Slo- vensku samozřejmo — musely projíti kří- žovou cestou insinuací, intrik a útoků se strany konservativního tábora, vyhlášeny

za otravu Slovenska, za zradu atd., ale tento pokus znevážit a znehodnotit vý- znam hnutí selhal nadobro. I velká výpra- va známého komeniologa Kvačaly, profe- sora jurjevské university, proti »Průdům« skončila neslavně. Ukázalo se, že všecky jeho výtky a útoky jsou bezdůvodné, že nemá ani kompetence hovořit o stylu a for- mě, ježto v článku, kterým bojuje za ry- zost řeči, píše sám slovenčinou přímo bar- barskou, a nemá pro řeč smyslu. Polemnika projevila, že hovoří z něho fanatický lu- therský orthodox, spoléhající na autoritu svého úřadu a titulu na úkor pravdy. Průdy zaujaly kritické stanoviskoi vůči generací hlasistické, jmenovitě tam, kde v mladé žurnalistice (pešťské) projevi- la se příliš horlivá snaha po kompromisech, kde jediná spása spatřována v zakročení koruny, kde příliš se věřilo vládním slibům a vysoké politice. Z té příčiny byl zde ně- jaký čas i napiatý poměr. V druhém roč- níku nalézáme v Průdech spolupracovní- ky i z řad Hlasu. Více místa a pozornosti věnováno by- lo otázkám literárním a uměleckým. Z mladé generace literární jsou zde zastou- peni Ivan Krasko, Vladimír Roy, Danielo- vič, Neresnický, M. Rázus, z literárních kritiků P. Bujnák, Palo, Neresnický a j. V literární kritice obracejí se Průdy proti Hurbanovi a jeho názorům esthetickým (Bujnák), společenským (Palo), proti kon- venčním přežitkům v jeho beletril, staví do jasnějšího světla epiku Hviezdoslavovu, jmenovitě z posledního období, prosu Ku- kučinovu, hodnotí i miadší tvorbu atd. V

činnosti propagační a informativní vykoná- no méně, ale i tu učiněny slibné pokusy. Prúdům, jako každému slovenskému časopisu, nutno překonávati velké obtíže vyplývající z nedostatku spolupracovníků (literárně a publicisticky činné slovenské pracovníky možno vypočítati téměř na prstech), ale prvé těžkosti překonaly. V novém (III.) ročníku rostou další úlohy: přiblížit slovenskému chápání a zájmům rozvitý kulturní a jmenovitě literární život český, neboť toto uvědomělé přilnutí a po- znání bylo by vysvobozením z domácí ma- losti a bezradnosti.

Zápisník. [James Watt a Žofie La Ro- cheová.] Kdo byl James Watt, ví dnes každé dítě z obecné školy. Ale o Žofii La Rocheové dovedou jen zcela odborní lite- rární historikové sdělit, že roku 1771 vy- dala román »Slečna ze Sternheimu«, který jí dopomohl jedním rázem k evropské slávě. Koncem osmnáctého století byla tato spisovatelka, jíž se později dostalo přídomku »literární guvernantka«, rozhod- ně známější než James Watt, jehož parní stroje nebyly pro obecenstvo ničím jiným než stroji Boultonovými, nazvanými tak po vlastníku závodu, ve kterém se vyrá- běly, královském kupci Boultonu. Když do- šla platnost práva jeho patentu, uchýlil se starý Watt do soukromí. Chtěl konečně užít alespoň kus klidného života po tuhém zápase o existenci, který ke všemu mu boi