„řodplání se V v admnánástrnc ne másis. . . . K 2— no čtvzt zeku. . K 6.— V Drně e donáškou do demu dvakráš denně o 60 hal. měníšně více, V prodejnácl v Brně 1 na venkové mě- síčně ben donášky K 2.60 Pošten e jednem zásilkon na měsie. . . . K 20e na čtvrt reku . . K 7.00 O dvejí zásllko o 60 hal. na mosie Váce,

Za 8 har.

n 8 hai.

me Jeden s ebou lízta svldne nelno předpiníesí. pdndnée lnnent splstny a šslovatelny jneu v Brnl. Redakee, administrnsa, tiskárna a expedlen Hudolfova ulice »ís. 6. Telefom: Redakse 5 12a, administrase č. 12b. Číslo úětu u poštovní spořitelny 60.7na.

Ročník II

Brně, v sobotu dne 27. ledna 1912

Dnešní číslo jest o 12 stranácha neletrlstická příloha Večery o 3 st.

Království české se dělí! Tel. - Z Prahy, 26. ledna. Na českém sněmu zasedala dnes škol- skákomise a pracovní vý bor ná- rodněpolitické komise. V pra- covním výboru národně-politické ko- mise mělo se jednat o zvýšených ně- meckých požadavcích, pokudide o národnostní rozdělení zem- ského výboru a jeho agendy. Jak známo, podal 20. ledna dr. Urban jménem německých poslanců soubor návrhů němec- kých v této věci, které v celku jsou zvý- šením požadavků, jež radikální Němci předložili při poradách vyrovnava- cích na podzim r. 1910. Požadavky ty tý- kají se paragrafů 26. až 42. zemského zří- zení, v nichž se právě jedná o složení a o způsobu úřadování u zemského výboru. Na těchto paragrafech se ztroskotaly doho- dovací pokusy na podzim r. 1910. Po tom, co o dnešní schůzi pracovního výboru se proslýchalo v německých kruzích (jednání je důvěrné), je třeba míti vážnou oba- vu, že se tentokráte jednání o zvýšených německých požadav- cích nezároskotá.

Průběh jednání pracovního výboru v celku byl klidný. Proto klidný, že čeští po- slanci žádným protevem německé poslance nevzrušovali. Jménem Němců drem. Urba- nem v hlavních rysech podané zásady ně- meckých požadavků znamenají dle zpráv německých úplné zabezpečení ně- meckéhoživlu a všech jeho záležitostí ve vedení zemského výboru. Prakticky to znamená rozdělení zemského výboru na část německou a na část českou. Že správní rozdělení zemského výboru na dvě národnostní sek- ce je vlastně praktickým roz- dělením země celé nadvě samo- statná, národnostně ohraniče- ná území, je samozřejmé. V dneš- ním jednání pracovního výboru národně- politické komise promluvili poslanci dr. Pořt, dr. Viškovský, dr. Šviha, posl. Švehla. Körnera Sokol; z ně- meckých poslanců hájili německé stanovi- sko dr. Frengel, dvor. rada Bach- mann. posl. Pacher a dr. Urban. Debaty súčastnili se také předseda hrabě Clam-Martinic a místodržitel kníže Thun. Schůze trvala s polední přestávkou od půl 1I. hod. dopol. až do půl 7. hod. ve-

černí. Skončila bez positivního výsledku, poněvadž byla provedena o celém souboru německých požadavků povšechná debata. Na konec schůze usneseno konati příští schůzi až za týden, dne 3. února, a to tím způsobem, že o stanoviscích obou stran podají souborný proiev zvláštní referenti. Němečtí poslanci však tvrdili, že v celku čeští poslanci v dnešní poradě úplně při- stoupili na to znovu, co připustili již na podzim r. 1910. Proto bylo veliké uspo- kojení podnešní schůzi v táboře německém. Němci doufají, že když se od tehdejších úspěchů německých tento- kráte teprve vyjde k jednání o dalších a zvýšených německých požadavcích, že do- sáhnou vskutku více ještě, než by byli mo- hli dosáhnouti na podzim r. 1910. Nechce- me předbíhat vývoj celé věci předčasným poplachem. Není pochyby, že, je-li faktur to, co Němci tvrdí, celé dohodovací jednání pražské nabývá tvářnosti více než povážli vé. Školská komise jednala dnes o úpravě poměrů katechetů a pro- jednala dvě zásadv. Na to byla schůze pře- rušena a bude v ní pokračováno až ve čtvr- tek 1. února, kdy bude tento závěrečný oddíl celého materiálu o katechetech do- jednán.

Uherská sněmovna. Tel. - Z Vídně. 26. ledna. Dnešni schůze byla očekávána s vel- kým zájmem, neboť byla očekávána řeč ministra financí dra. Lukacse. Nejdříve ujal se slova Košutovec Bela Baraba s, který se zabýval otázkou volební refor- my. Na to promluvil za velké pozornosti hr. Julius Andrassy, Řečník poukazo- val na komplikace, ktere vyvolávají stálé nepokoje na Balkáně. Východní otázka je vůbec nebezpečím pro rakousko-uherské mocnářství. Je proto v zájmu monarchie, aby armáda byla vyzbrojena ke každé eventualitě. Za to nese vláda zodpověd- nost. Při eventuelní nešťastné válce nevi- nily by dějiny z porážky obstrukci, nýbrž vládu. Řečník zabýval se pak proposicemi hr. Apponyiho a pravil mezi jiným, že jeho strana si přeje konečné vyřízení otázky znaků, neboť nelze trpět, aby i nadále u- herský znak byl umístěn v žaludku rakou- ského dvouhlavého orla. Je také nutno, aby trialistické tendence z branné reformy byly vyloučeny. Rovněž si nepřeje žádný uherský politik, aby v novém vojenském trestním řádu byla inaugurována práva cizí služební řeči. Posléze apeluje na stra- nu Justhovu, aby umožnila, ať již jakým- koliv způsobem, vyřízení otázky branné reformy, by tak konečně byly odstraněny největší překážky nynější partamentní si- tnace.

Fo něm ujal se slova ministr financí dr. Lukacs, který promlouval o propo- sicích hr. Apponyiho a tázal se, zda-li je- ho návrh je pozměnitelný. V této věci totiž nesmí býti vyvoláno zdání, že někdo je vítězem a druhý poraženým. Jestliže se vládě při klidu zbraní nenaskytla možnost přivodit kompromis, pak to byl následek toho, že strana Košutova předložila zcela jiné proposice než strana Justhova, takže vláda neměla před sebou žádného homo- genního odpůrce a nemohla vědět, které požadavky naleznou vlastné ve sněmov- ně většinu. Vláda odsuzuje každou ob- strukční tendenci. Ministr upozorňuje opo- sici na to, že proti násilí používá se obyčejně zasenásilí a že ná- silí poráží se zase jen násilí m.

Vláda není proti poctivému kompromisu. je však připravena k boji a je rozhodnuta učinit příslušné kroky, event. apelovat znovana národ. (Bouřli- vý jásot na lavicích vládní strany. Velký nepokoj na levo.) Ministr praví dále: Náš osud leží ve vašich rukou. Vzhledem k okolnosti, že Uhry tvoří největší honto- genní jednotku mocnářství, je nutno, aby si udržely rozhodný vliv na vývoj věcí v monarchii. Jen tím zabezpečíme svou bu- doucnost. Ku konci své řeči učinil ministr sensační sdělení. Pravil totiž. že předloha o volební reformě se připravuje. Vláda pracuje na osno- vě nového volebního zákona, shromažďuje data a pracuje na základě programu, který byl oznámen již v trůnní řeči. Vláda také rozhodně bude pečovat o to, aby svým závažkům po této stránce dostála. —: Mi- nistrovi byly po jeho řeči uspořádány bouřlivé ovace. Po něm promluvil ještě ministr orby, načež byla schůze skončena. Hrabě Khuen k cisaři. Zítra přibude sem uherský ministerský předseda hr. Khuen-Hedervary, jenž bude v neděli přijat císařem v Šchön- brunnu v audienci. Tato audience se oče- kává s velkým zájmem, neboť není po- chybnosti o tom, že na ní stane se roz- hodnutí o krisi v zahraničním úřadě. V audienci předloží hr. Khuen panovníkovi také podmínky strany Košu- tovy, jež předložil hr. Apponyi. Vekký rozruch budí, že hr. Khuen prohlásil, že

Číslo z5. o podmínkách Košutovy stfany možno jednati a že v nich vidí možnost do- hody soposicí v otázce volební reformv. Po té stránce je však situace i nadále velmi nejistá, neboť se neví, zdali koruna požadavky strany Košutovy schváli, a když je schválí, je pochybno, zdali Justhova strana upustí od obstrukce proti branné reformě bez předchozího vy- řízení otázky volební.

Sněm markr. moravského. Jak jsme již sdělili, rozvinula sev dnešní schůzi debata pouze při návrhu na zmenšení nemocničních příspévků členů nemocenských pokladen. Návrhy na další úlevy byly zamítnuty: ježto byly četné absence, rozhodli klerikálové a velko- statkáři. (Dokončení z večerního listu.) V další debatě o slevách poplatků nemocničních členů nemocenských po- kladen dokazoval posl. Eldersch, že stav nemocenských pokladen je tak smutný, že je povinností země, poskytnouti členům všemožné úlevy. Podal eventnelní návrh, aby v případě zamítnutí návrhu Prokešova se poskytla čle- nům pokladen úleva 50proc. na jinak splatných poplatcích. Posl. Pravon prohlašuje, že bude hlaso- vati pro návrh Prokešův. Po doslovu zpravodaje P. Tvarůž ka přikročeno k hlasování. Návrh Prokešův na vrácení návrhu fi- nančnímu odboru spolu se sociálně politickým byl 62 proti 34 hlasům zamítnut. Na to byl schválen první odstavec zprávy. Návrh Müllerův na snížení poplatků byl zamítnut 55 proti 48 hrlasům.

Klerikálové v obou případech rozhodl proti úlevé nemocenským pokladnám. Za zpravodajství posl. dra. Čhluníí schváleny mezi jiným následující podporyk všenžitečným účelům na rok 1912: Veřejné knihovně a čítárně v Brně 400 kor., po- hřebnímu spolku mo r. sluhů v Brně 200 kor., Hlávkovým kolejím v Praze 400 kor., spolku českých pěstounek a učitelek ručních prací v Brně 200 kor., družstvu pro podporu nema- jetných studujících dívek v Brně kor., Mensa akademica v Praze 400 kor., spolku Hlávka v Brně 800 kor., pohorské jednotě Radhošť ve Frenštátě 400 kor. Celkem po- voleno 4800 kor. Dodatečné kolaudování zem. rolnickéa hospodyňské školy v Kroměříži vzato k vědo- mosti a schváleno překročení 2893 kor. 71 hal. — Na udržování místního hřbitova v Nové Ulici povoleno bylo 1000 korun ročně na 10 let o 1. května 1911 do 30. dubna 1921. Na to schůze skončena o 3. hod. odpol. Příští schůze v úterý 30. ledna o 12. hod v poledne.

FEUILLETON.

Z nové slovenské literatury. II. Ovzduší sentimentality a nereálního názoru na lid dlouho zavádělo i zjevné talenty, kteří věnovali se povídce z lidu právě tak jako v společenské novelisticei poesii. Není divu. V těžkých okolnostech, v níž vyvijí se slovenská literatura, je do- mácí produkce knižní nepatrná, a jediným projevem a vzněcovatelem literární činno- sti jsou vlastně časopisy. Jim připadá ne- snadný úkol nahrazovat nedostatky pro- středkovat styky s myšlenkovým proudě- ním jinde, ukazovat, jaké ideje hýbou svě- tem. A na tuto úlohu slovenské literární časopisy nestačí anebo ji negligují a po ji- ných zřídka se sáhá. Kontakt s literatu- rou českou dávno se potrhal, a staří vědo- mě stavěli hráze proti českému vlivu tím úsilovněji, čím více jim odtud hrozily no- vé »—ismy«, které ohrožovaly slovenské myšlenkové závětří. Těmto úzkým poměrům zaplatila vel- kou daň Ludmila Podjavorinská. S jejími verši, povídkami z lidu i ze společ- nosti setkáváme se v »Sl. Pohladech« od r. 1892. Knížka prvých veršů (»Z vesny živo- ta« 1895), přeněžnělých, často primitivních i banálních, podávala jen v několika málo číslech opravdový cit, který jinak tonul v sentimentalitě a afektaci. A tento stín leží ina jejích pozdějších básních. V povídceo lidové kresbě (tu i pod pseudonymem Nechtík) imenovitě v posledních letech po- dala nejeden kabinetní obrázek, plný by- strého pozorování, který prozrazuje zna- lost lidového života. Tak na př. její »Žena« (1910) patří k nejlepšímu, čím může se slo- venská literatura vvykázati v tomto čboru. V starších pracích vadí přílišná přecitlivě- lost, v které utápějí se její selské hrdinky, často nedokrevné a nepravděpodobné.

Ostrým pozorovacím darem nadána je Timrava (Božena Stančíkova). Je pravým opakem Podjavorinské. Tvrdým, těžkopádným, nepoddajným jazykem před- vádí ve svých povídkách lidové typy z no- vohradského venkova, realisticky kreslené iportréty z dědinských far, notářských kan- celáří a škol, často s osobním zaujetím, ně- kdy nenávistně a při tom jaksi skrytě iro- nisované, a otevírá nebojácné pohledy do životní bídy, na všední starosti a zloby dne. (Pomocník 1896, Zkůsenost 1902, Na jednom dvore 1904, Bez hrdosti 1905, Már- nost všetko 1908 a j., vše většinou v Slov. Pohladech.) Psychologické procesy ocitají se zde mnohdy ve formě násilných zkráce- nin anebo nehotovy, část děje ztrácí se ne- zodpovědně kamsi a autorka nedá si sta- rosti, aby nám z něho a jeho následků ú- čtovala a snad i domyslela. Není však u ní kompromisů s vkusem obecenstva, a po- zorování její i způsob podání je nekon- venční a výrazný.

Jan Čaják vstoupil do literatury s uceleným dílem zručně komponovaným (Pred oltárem 1903, Z povinnosti 1905. Ú- nos 1907), se zpracováním vzpomínek na rodnou gemeřskou ves, s kresbami z Dolní země, a vzbudil značné naděje, Ale v no- vějších povídkách jeho je přemíra soused- ské rozhovořenosti, pohodlné didaktikya málo péče o pregnantní výraz a styl. Po- kusil se také o slovenský román (»Rodina Rovesných« 1909) se snahou podati obraz dnešního Slovenska, ale tu se ukázalo, že nestačí naň svým myšlénkovým a uměle- ckým fondem. V povídkách, jež do posledních roční- ků Hlasů a do Slov. Pohladů (Za letného večera, Ruža,Na dedine, Mladost) podá- val Ondrej Kalina (dr. Jan Smetanay), vadí jakási nehotovost výrazu, starosvět- ský, tuhý styl, necit pro odstíny a nedo- statek plastičnosti. Řád zabývá se líče- ním vznikajících citů, mladé lásky a pr- vých zkušeností, úlohami, jež těžko vzmá- há úzký jeho talent.

Jedním z nejlepších představitelů li- dové povídky po Kukučinovi je Jos. Gre- gor-Tajovský (1874), ač nemá jeho vyrovnanosti a síly. Prvé jeho pokusy by- ly bezvýznamné (Omrvinky 1896, Z dedi- ny 1897). Teprve v »Rozprávkách« (1901), kde uvádí nás do prostředí, vv němž vy- rostl, do rodinných vzpomínek, zakotvil na pevné půdě. »Besednice«, později »Smnut- né nóty« (1907), »Zpod kosy« (1910) a »Trpky« (1911) projevují jeho zájem o ži- vot dědinského člověka v celé šíři a roz- manitosti, v každodenním všedním toku. Nekreslí na širokých plochách, nezachytá- vá život do množství sítí, bodů a hran, zá- jem jeho upoutává se spíše portrétováním jednotlivců pod tlakem prostředí, určitého společenského zla, hesla, předsudku. atd. Řeč jeho je prostá, z lidu vyvážená, ryzl. líčené výjevy z lidu znamenitě odpozoro- vané. V jého povídkách není přírody, de- terminování po této stránce u něho neexi- stuje, anl lyričnost, ve výrazu je spíše su- chý, konstatující. Delším jeho pracím va- dí nepečlivá stavba, nemá trpělivosti kom- posiční, a jeho záliba v originálních obra- tech a rčeních hrozi státi se manýrou. Ty- to nedostatky více ještě vystupují v jeho lidových hrách, kde je patrná i malá eru- dice autorova. Poslední jeho kniha (Trpky) přináší i čísla velmi slabá, patrně staršího data. Beletrie Oregorova je tuším jen a jen dílem talentu, bez uvědomělé, účelné prá- ce a discipliny. Z ostatních prosaiků tohoto oboru Da- nielovič a Neresnický náleží do nejmladší družiny, která hlásí se v posledních letech »Sborníkem slovenské mládeže« (1909) a novou revuí »Průdy«. Nová generace vstupuje do šlépějí »Hlasu«, opírá se o jeho program a současně podniká jeho revisi.

»Hlas« (1898—1904) a jeho pokračování »Slovenský Obzor« (1907) neměly dlouhé- ho trvání, spolupracovníky čekaly důleži- té úlohy v nově vzniklých časopisech lido- vých, část beletristů uchýlila se do žen- ského časopisu »Dennica« (Krasko, Gall, Roy a j.), a tak mladší vrstva neměla vů- bec své revue. A bylo to zase studentstvo, většinou z pešťských a pražských vyso- kých škol, které pokusilo se znovu o za- ložení revuálného listu. Na srpnových po- radách v Turč. Sv. Martině, kde byla u- spořádána řada přednášek o úkolech mia- dé generace, vznikla myšlenka, vydati sberník, který by obsáhl tyto přednášky a sdružil nové síly k společné práci. »Sbor- ník« (1909), který obsahoval beletril, stati literárně kritické, z esthetiky, z politiky, hudby atd., měl značný úspěch a to bylo povzbuzením tatného založení sa listu.