Periodikum ALTO Viewer

1

Na oba lioty předplácí se: V Brně v administraci na měsíc. . . . K 2.— na čtvrt roku. . K 6.— V Brně s donáškou do domu dvakrát denně o 40 hal. měsíčně více. V prodejnách v Brně i na venkově mě- síčně bez donášky K 2.50 Poštou s jednou zásilkou na měsíc. . . . K 2.50 na čivrt roku . . K 7.50 S dvojí zásilkou o 60 hal. na mésic více.

Pošta Brno

2

Za 2 haléře.

3

MALE

4

NUVI

5 YDÁN

YDÁN Velký list . . . 8 hal. Malý list . . . 2 hal. v Brněi na venková Jeden z obou listd zvláií nelze předplatití. Předplatné a inserty splstny a žalovatelny jsou v Brné. Redakce, administrace, liskárna a erpodice: Rudoliova ulíce Is. Telefon: Radakce č 12a administrace č. 12b. Číslo účtu u poštovní spořitelny 60.739.

Brná Rudoliův ulit Isa

6

Ročník XX.

7

Brně, v úterý dne 16. dubna 1912.

Brno

8

Vychází o 4. hod. odpolední.

9 title

Alois Chmelík, Brno, Kobiižná ul. 23.

Chmelík Brno Kobiižná ulice

11 article

Největší výběr v místě. v

12 article Chemická čistírna a barvirna v Židenicích,

Chemická čistírna a barvirna v Židenicích, TELEPON A245- VI. TELEPON 3245-VI jediný český velkozávod na Moravě. chemícky čistl: všecky látky a etstvo beď v cejku neb rozpárané, koželiny, rukavice, pera. přebarvuje; rovněž všecky látky a latstvo buď v celku neb rozpárané, koberce, záclony, sln- nečníky, rukavice, pokrývky, výšivky a krajky atdá. atd. SBŘRNY V BRNÉ: Radniční stezka č. 2. Solnoúřední ul. č. 6. Prantiška losefa tř. č. 88. Zakázky z venkova vyřizují se pečlivé a ihned. —

Židenice Morava Solnoúřední ulice Telepon A 245VI

13 article 8824

8824 Číslo 103.

14 article Všeněmecké ideály C. k. dvor. rady Reusse.

Všeněmecké ideály C. k. dvor. rady Reusse. V čisle ze dne 10. t. m. uveřejnili jsme stížnost, zaslanou nám z českých kruhů v Jihlavě, proti německému zuřivci na tamí nádražní poště asistentu Waschicz- kovi, jenž proti českým stranám z ná- rodnostní zášti vystupuje nejvýš zpupně a vyzývavě a jenž rád vyhrožuje, že tu češtinu z pošty vyhodí. Stěžovatelé dovo- lávali se tehdy povinného zakročeníz Brna a sice od c. k, ředitelství pošta telegrafu. Bohužel, takové stížnosti jsou teď marné. Nebylo ovšem u nás nikdy snadno dovolat se nápravy u zemského poštovního úřadu, když šlo o českou stíž- nost proti německému úředníku, avšak za dvor. rady Reusse je to již věcí zcela nemo žnou. Dr. Reuss totiž sám je ně- mecký nacionál, který považuje za jediný svůj úkol udržovat na Moravě německou državu a všemožně germanisovat. Jemu jde vždy a všude výhradně o němectví a řádná, svědomitá služba je mu něčím ve- dlejším. On právě se postaral, aby jihlav- ská pošta jako krajský soud, finanční úřady, stala se baštou tamního výbojného ěmectví a ohniskem protičeských štva- lic. Štváčů jako Waschiczek je tam mno- o! Podáme k této působnosti dvor. rady eusse dnes nový a pádný doklad.

doktor Reuss Jihlava Brno Morava Waschiczek rada Reuss

15 article

Dne 4. února t. r. ustavila se v Jl- davě odbočka říšského svazu němec- kých poštovních zřízenců. Dle referátu. který uveřejněn byl ve vídeňském tisko- vém orgáně svazu »Die deutschösterreichi- sche Post«, stala se valná hromada a s ní spojený komers národní slavností celé německé Jihlavy. K ustavující schůzi vy- slaly své zástupce městská rada, státní úřady, školy státní, zemské i obecní, spol- ky atd. Svaz je sice odborný spolek a úko- lem jeho je hájit stavovské zájmy, avšak na valné schůzi odbočky v Jihlavě mlu- vílo se nejvíc o německo-nacionál- ním poslání jeho. Starosta města Inderka projevil na valné hromadě radost nad tím, že němečtí pošťáci ko- nečně odloučili se od jinoja- zyčných kolegů a srazili se v jedenpevnýšik, a přál od- bočce, aby se jí jako mladému německo-nacionálnímu osení v Jihlavě dobře dařilo. Poštovní sluha z Vídně Schulz s povděkem konsta- toval, že jihlavští jeho kolegové přihlásili se v hojném počtu za členy odbočky. V tom prý je cenný důkaz, že v národní myšlence německé je tolik síly, aby v ní věc poštovních zřízenců dobřebyla opatřena.

Inderka Schulz Jl Jihlava Vídeň městský rada die deutschösterreich

16 article

Aby se nikdo nedivil německo-nacio- nálním výbuchům nadšení pošťáků v Jihla- vě, dodáme, že to národní vzplanutí celé- ho shromáždění vyvolal — zástupce c. k. ředitelství pošt a tele- grafu, tedy zástupce dvor. rady Reusse! Na počátku schůze totiž přihlásil sek slovu c. k. vrch. poštovní správce Töpper- wien a dle referátu dříve zmíněného ví- deňského listu pravil: »Ctěné shromáž- dění! Poštovní a telegrafní ředitelství v Brně vyzvalo mne, abych se založení jihlavské odbočky říšského svazu súčast- nil. Vyhovuje milerád této výzvě, pozdra- vuji vás tedy jménem brněnského ředitelství a ujišťuji zároveň blaho- vůlí, přízní tohoto úřadu, který mám čest tu zastupovat. Nechť odbočka zdárně pů- sobí dle intencí svazu a buďte přesvěd- čeni, že nadřízený úřad i já sám vždy bu- deme vám k tomu nápomocni. Čiňte takv intencích svazu, ale mějte při tom také vždycky na zřeteli vznešené ideály všeho Němectva.«

Töpper Brno rada Reuss

17 article

Tak mluvil v Jihlavě zástupce c. k. dvor. rady Reusse a vyvolal pravou bouři nadšeného potlesku a souhlasu. Poněvadž u všech státních úřadů je ustáleným zvykem, že takové projevy zástupcům náčelníků doslovně se předpisují, lze bez- pečně soudit, že Töpperwien neřekl víc. než mu z Brna bylo předepsáno, že tedy na základě zmocnění dvorním radou vybízel poštovní Něm- ce v Jihlavě, aby nikdy se zře- tele nespouštěly vznešené ideály všeho Němectv a. Ty všeněmecké ideály dobře známe! Vybízí-li c. k. zemský úřad poštovní všecky podří- zené úředníky a sluhy ke germanisaci a k protičeským agitacím a štvanicím, pak není divu, že Waschiczkové na poštáchi drze Čechům nadávají, je provokují a češtinu z nich pořád vyhazují. Je ovšem skandálem pro poštovní správu na Mora- vě, v zemi ze tří čtvrtin české, že její ná- čelník tak směle i na schůzích zásturpci svými hlásati dává, že c. k. německý po- štovní zřízenec v české zemi nikdy nesmí se zřetele pouštět ideály všeněmecké, které nesměřují pouze proti právům a zájmům našeho národa, nýbrž ohrožují i říši, jak šířením vnitřního rozvratu, tak plány proti její samostatnosti.

Töpperwien Čecho Jihlava Brno Německo rada Reuss

18 article Katastrofa parníku „Titanic“

Katastrofa parníku „Titanic“ Loď se potopila. — Zmatené zprávy. — 1500 mrtvých? Největší loď světa, ohromný parník společ- nosti White Star Line »Titanic« je v hlubinách moře. Telegram z Nového Yerku oznamuje, že se v pondělí ráno podruhé

White star Lin Titanik

19 article

hodině potopil. Nejskvělejší plod inže- nýrského námořního umění je na dně oceanu. To je již jisto, neznám je dosud jen počet obětí katastrofy. Dle jednoho telegramu nezahy- nul nikdo, dle jiného strhl vrak »Titanicu« ssebou patnáct set osob. Vzhledem k obrovskému počtu cestujících na palubě »Tita- nicu« je tato zpráva pravdě podobnější. Lodě, které spěchaly topícímu se obru na po- moc, byly příliš daleko a malé, než aby mohly zachránit všechno. Je třeba vyčkat pozdějších depeší, dosavadní, poslané bezdrátovou telegra- fií do Nového Yorku a odtud do Londýna, ne- jsou spolehlivé. »Titanic« byla teprv nedávno dostavena Nastoupila v těchto dnech svou první plavbu ze Southamptonu do Nového Yorkn. le to obrovská loď o 46.328 tunách, zařízená s nej- větším pohodlim pro více než 3000 cestujících. Má obrovské salony, herny, divadlo, má svou hudbu, několik promenád a své noviny, pozů- stávající z depeší bezdrátové telegrafie. Přij ia jich cestou jen několik — poslední byl telegram parníku »Olympic«, že pluje na pomoc... »Ti- tanic« byla vystavena nákladem 80.000.000 kor. a vezla sebou dle jedné zprávy 3150, dle jině 2200 cestujících a na 1000 osob personálu a ná- mořníků.

Nový York Londýn Southampton Nový Yorkn Olympic Titanik

20 article

Srážka s ledovcem. Jak jsme již oznámili, srazila se »Tilanie«v neděli o 9. hodině večer u mysu Race ve vzdálenosti 2000 námořních mil od Nového Vorku s ledovcem. Srážka byla velmi prudká a vyvolala paniku. Všemi směry byly roze- slány depeše, jež zachytly parníky »Baitic«, »Virginia« a »Olympic«. Všechny tři lodě vy- daly se ihned na pomoc. »Virginia« dostala po- slední signál ve 12 hod. 27 minut. jenž však náhle byl přerván. Pravděpodobně zničen byh již na »Titanicn« přístroj odesslací, nebo mníst- nest pro telegrafního úředníka zatopena. Po- zději vypluly na pomoc též parníky »Carmaniae a »Niagara«. Plavba byla velmi ztěžována le- dovci, jimiž se muslly parníky prodírat. První zprávy zněly velmi nejasně. Jeden telegram sděloval dokonce, že »Titanice byla za- chráněna. Asi 300 dětí a žen bylo prý odvezeno na záchranných člunech a »Titanic« je prý vle- čena »Virginií« do Halifaxu. Dnešní depeše však tyto zprávy vyvrátily. »Titanic« se potopilaa katastrofa vyžádala si pravděpodobně mnoho životů. »Titanic« se potápí. Tel. - Z Halifaxu, 15. dubna. Zdejší námořní úřad dostal dnes o 4. hodině odpolední zprávu, že »Titanic« se potáp a že parník »Virginia« snaží se j zavléci na mělčinu u mysu Race. Tel. - Z Montrealu, 15. dubna. »Virginia« opustila již parník »Titanie« a pokračuje v cestě do Liverpoolu. Kanadská vláda naři- dila čtyřem parníkům, aby byly připraveny k odplutí na pomoc. „Títanic“ se potopila. Tel. - Z Nov. Yorku, 16. dubna. Parnik »Titanic« potopil se ve 2 hodlny 20 minut. Nikdo nezahynu! (?).

Titanik Virginia Niagara Virginie Halifax Montreal Liverpool York Olympic Titanik

21 article

1500 mrivých. Tel. - Z Nov. Yorku, 16. dubna. Ředitelství Wbite Star Linie nyní připorští, že ze 2200 cestulících a mužstva potoponého parníku bylo praváěpodobně zachráněno pouze 675 osob. Parník »Olymple« sděluje, že většin žen a dětí byla zachráněna. Z námořního obra trozhtý. Tel. - Z Nov. Yorku, 16. dubna Parník »Olympla« sděluje bezdrátovou te- legrafií, že loď »Carpathia«, když při rozedně- ní připlula na místo neštěstí, natezla pouze ll jen čluny a tresky lodl. Dobrodiní bezdrátové telegrafie. Tel. - Z Londýna, 15. dubna. Na volání o pomoc bezdrátovou telegralií vydaly se na místo nestěstí lodě ze značných vzdáleností. Přípluly lodě »Vírginiani«, »Olym- pic«, největší to loď po »Titanicu«, »Baltic«, »Mametania«. »Cincinnati«. »Prinz Adalbes te, zAmerika«, »Prmz Triedrich Wilhelm« u »Car- pathia«. Všechny okamžitě změnily svůj kurs a spěly na pomoc. Loď je pojištěna celkem jen na 24 milionů korun a to ještě s různými ome- zenimni.

Prinz Adalbes York Londýn Cincinnati Baltic Prmz Triedrich Wilhelm Titanik

22 article

Kolik bylo lidí na lodi? Tel. - Z Londýna, 15. dubna »Titanic« sebou vezla: 903 muže posádky, 350 cestujících prvé třídy 305 druhé třídy, 800 třetí třídy, celkem tudíž 2358 osob, mezi nim hnoho žen. Kapitánem parníku je Eduare Smith. kapitán anguckého loďstva v reservě, Mezi cestujícími byli na lodi: hraběnka Of Rothes, americký milionář Widner, jehož otec koupil v loni Rembrandtův obraz »Větrňák« 7 2.400.000 korun, americký milionář Röbling. president pennsylvanské dráhy Thaver, lord Ashburton. colonel John Jacob Astor s choti president White Ster Line 1sma y, spisovatel Stead s chotí. bankéři Ouggenheim, Widener Strauss. Alíred G. Vanderbilt. osobní adjutant presidenta Tafta, major Archibald Rutt s chotí a jiní. Tel. - Z londýna, 16. dubna. O počtu cestujících na »Titanicu« není do- sud nic určitého známo. Jisto je však toliko, že počet eestujících je daleko větší než se původně předpokládalo. Nebylo jich pouze 1380, jak první zprávy oznamovaly. nýbrž daleko přes 2000. Times oznamují, že celkem činil počet cestujících a mužstva na Titanico 2350. Dle jiné verse bylo cestujících 2200 a posádka čítala 900 mužů. Poklady na lodl. Tel. - Z Londýna, 15. dubna. Náklad lodi byl pojištěn na 32.400.000 kor. »Titanic« vezla sebou poštu 5000 balíkůa

Widner Ashburton John Jacob Astor Stead Ouggenheim Widener Strauss G Vanderbilt Taft Rutt Londýn Eduare Smith White Ster Titanik hraběnka of Rothes

23 article Ze světa.

Ze světa. Zmenšuje se lidský žaludek? Ve francouz- ské akademii věd referoval nedávno ředitel la- boratoře pro srovnávací zoologii prof. Perrier o dosavadním stavu bádání, týkajícího se veli- kosti lidského a zvířecího žaludku. Studiem této otázky zabýval se již Delaissées a Maguan je dokončil, zjistil, že velikost a obvod žaludku přizpůsobuje se úplně způsobu výživy. Ob- sáhlá klasifikace žaludku všech zvířat udává. že býložravci mají vesměs delší zažívací roury než jiná zvířata. Na druhém místě jsou zvířata požívající zrní, na třetím taková, která žerou vše, na čtvrtém zvířata živící se rybami, na pá- tém masožravá a na šestém zvířata, po- žívající hmyz. Vysvětlení tohoto zjištěného fakta není nikterak obtížné. Býložravci musí. jak známo, pojmout mnohem více potravy než masožravci. Ale větší množství samo o sobě nestačí, hlavní věcí je řádné ztrávení přijaté potravy. Aby to bylo možné, je zapotřebí mno- hem víc buněk, vylučujících žaludeční šťávya poněvadž tyto buňky leží vedle sebe, je zvět- šení žaludku možné jen prodloužením. Na zá- žladě takto zjištěných faktů je nepochybno, že předhistorický člověk, který se živil hlavně štravou rostlinnou, měl žaludek mnohem větší, než člověk současné doby, u kterého převladá strava masitá. Změna v žaludečním obvodu. během dlouhé doby uskutečňovaná, vyvolala

profesor Perrier Ob

24 article

přirozeně různé anatomické změny. Víme dnes. že slepé střevo se během století u člověka stále víc a více zkracovalo a že mu dnes nepřísluší žádná úloha, takže ho lze snadno a bez následků odstranit. Tutéž změnu prodělává lidský zalu- dek: zmenšil se a zkrátil a tento znen- šovací proces postupuje i dnes ještě. Snad není daleko doba, kdy bude platit úsloví o »kachním žaludku« v plném slova smyslu, že totiž žaludek lidský bude tak malý. Kolik pírek má kuře? V Americe isou ne- zvyklé a překvapující nápady na denním po- řádku. Před nedávnem položil jeden americký časopis svým čtenářům zajímavou otázku, mnoho-li pírek má na svém těle normálně vy- vinuté kuře. Redakce listu prohlásila pak, že tomu, kdo dá pravdě nejpodobnější odpověď, věnuje odměnou 100 dolarů. Jde-li o peníze, tu všude, zejména pak v Americe, najde se spousta lidí, kteří je chtějí získati. A tak se stalo, že redakce listu byla záhy na to v pravém slova smyslu zasypána spoustou odpovědí, mnohdy přímo americky zajímavých. Tak mnozí ozna- movali, že kuře má přes 20.000 pírek, jiní udá- vali počet přes 30.000, ba dokonce našel se čte- nář, který ve své odpovědi zcela rázně tvrdil, že kuře má na svém tělíčku dosti místa pro 50.000 peříček. Odměnu 100 dolarů však nedo- stal nikdo. Redaktor listu sdělil, že sám osobně na několika kuřatech pírka počítal, a zjistil, že kuře má průměrně 8120 slovy osm tisíc sto dvacet pírek na svém těle a vzhledem k tomu.

Amerika

25 article

že čtenář, jenž nejvíce se blížil pravdě, udal počet více než dvojnásobný, necíti se být po- vinen, vypsanou odměnu vyplatiti. Záhadné adresy. Luštění rebusů a skrýva- ček je jistě velmi obtížné a namáhavé; proti ře- šení nejasných, špatně napsaných adres je to však tuze lehká práce. Mnohý pisatel napíše buď z roztržitosti neb taky z neznalosti jméno a bydliště adresátovo tak, že by celá výzkumná kancelář měla pernou práci. Pošta s takovými dopisy zachází takto: Je-li nedostatečné ozna- čení ulice, vezme se na pomoc adresář, nebo poptá se na policii. Je-li nejasné jméno, ale by- dliště čitelné, vyvolá se zásilka v sále pro třídění dopisů a tak leckdy uhodne některý li- stonoš adresáta buď dle své znalosti nebo dle zvuků jména. Nejtvrdším oříškem však jsou zkomolené adresy pro administrace časopisů. Úředník administrační chce stůj co stůj vyhověti zasílateli předplatného, ví, že čeká na list a že má právo aby jej dostal co nejdříve, ale co má činit, když adresa je horší než rebus, a poštai bydliště bývá často velice nepřesné. Na poště mívají obzvláštní potíž se zásilkami a dopisy. které posílají neb dostávají italští dělníci v Ra- kousku zaměstnaní. Nedávno přinesl jeden ča- sopis pěknou sbírku takových adres, které však přece byly na poště rozluštěny. Tak na př. adresa: »Giordani Guidu Aiseupan Arpaidu Lapin valte Lusink« znamená: Eisenbahn Laab im Walde bei Liesing (Giordani Ouido byl totiž italský dělník zaměstnaný na dráze v Laabu v

Lapin Lusink Giordani Giordani Guid Wald bei Liesing

26 article

lese u Liesingu). Jiná taktéž zajímavá adresa »Aneado Phillippí Pan Wazzelaidunk 19 Teplin Unkerberg Viena« musí se čísti: A. P. bei der Wasserleitung XIX. Döbling, am Hungerberg Vídeň (dopis patřil dělníku zaměstnanému při stavbě vodovodu). Ke směšným omylům však dochází, nezná-li odesílatel cizí řeč. Tak ku př. došlo z Francie do Vídně psaní s adresou: Ma- dame Hebamme, Vienne. (Paní porodní babička Vídeň.) Poněvadž byla na dopise udána zpá- teční adresa, byl poslán dopis odesílateli k do- plnění adresy. Tento ji svědomitě dopinil, na- psav: Madame, Geprüfte Hebamme, Vienne. (Paní zkoušená porodní babička Vídeň.) Jednou se stal případ, kdy ve Vídní psaní bez adresy přece bylo řádně doručeno. Místo adresy byla totiž podařená karikatura adresátova, známého to obchodníka plodinami. Listonoši známného pána ihned poznali, a tak dopis došel přesně. Ale i při velkém důmyslu v řešení adres není možno obrovské množství vadných zásilek vů- bec dodati. Tak z 1800 milionů zásilek loni ra- kouskou poštou dopravených bylo přes milion nedoručitelných. Ty stihl obvyklý osud: Když se tři měsíce »uležely«, byly otevřeny a dle možnosti vráceny odesílatelům. Cenné věci oznámeny v úředním listě místa podání a do- ručení a nedoručitelné dopisy dle poštovního předpisu zničeny. Ale velký počet takto ztra- cených zásilek nutí k upozornění všechny ode- sílatele, aby adresv psali zřetelně a ne v roz- tržitosti.

Wazzelaidunk Francie Vídeň Ma Vienne Teplin Unkerberg Viena der Wasserleitung Hungerberg Vídeň Geprüfte Hebamme