V Brně, 13. června.

LIDOvĚ

NOVIN

Strana 8.

majitel střelných zbraní a střeli- va odvésti tyto na policii. Zbraně smí se prodávat jen osobám, které se vykáží ú- ředním povolením. Za přestupky stanove- ny jsou tresty až do dvou měsíců.

Nepokoje na venkově. Tel. - Z Vídně, 12. června. Zeit oznamuje, že na uherském ven kově panuje jitření. Ve městech Debre- cíně, Košici, Vel. Varadíně, Klu- ži, Temešváru, Prešpurku, Pě- tikostelí, Segedíně a Aradu pa- mje přímo stav obležení. V Pešti je sou- střeďování vojska ztíženo, neboť také na venkově je vojska zapotřebí. Koncem mě- síce se čekají kritické dny v Pešti, ježto se myslí, že zase dojde k nepokojům. O- posiční poslanci omamují, že všude panu- ie vebké rozhořčení proti vládě. Hnutí mezi studenty. Tel. - Z Pešti, 12. června. Universitní studenti ohlásili na pozítř schůzi o politické situaci. Vrchní městský hejtman schůzi tuto nedovolil, protože prý by mohla vésti snadno k výtržnostem. Branné předlohy a sněmovna magnátů. Tel. - Z Pešti, 12. června. Ve zdejších politických kruzích pova- žuje se uznání, které panovník projevilv dnešní audienci hr. Tiszovi, za povzbu- zení pro členy sněmovny magnátů, aby branné předlohy odhlasovali vzdor všem námitkám. Počítá se, že pro branné před- lohy bude asi 120 až 130 hlasů, proti 70 až 80. Udržují se pověsti, že hr. Tisz a ne- hodlá dlouho zůstat v čele předsednictva, nýbrž že, jakmile branné předlohy dosta- nou sankci a jakmile bude vyřízena před- loha o rekrutech, složí předsednictví, jeli- kož tím bude jeho úkol vyřízen. Hrabě Tisza opět v Pešti. Tel. - Z Pešti, 12. června. Hr. Tisz a po krátké zastávce Prešpurku, kde ho čekala jeho choť, přije večer do Pešti

Tragická česká porážka na českém severu. První sbor v Bělé pod Bezdězem ztracen. Tel. - Z Prahy, 12. června. V Bělé pod Bezdězem konaly se obecní volby, při nichž v prvním sbo- ru zvítězili Němci. Dostali 14—15 hlasů, kdežto čeští kandidáti pouze 13. Zvoleno pět Němců: továrníci Stro ss. Memsl, ředitel velkostatku Korb, Lamm a kupec Richter. Ostatních pět zvolených jsou lidé odvislí od ně- meckého kapitálu, Krom toho je též virilista, zástupce velko- statku, Němec. Při posledním sčítání bylo napočteno v Bělé 1859 Čechů a 45 Němců — a přece vyhráli Němci v prv- ním sboru. Českou porážku způsobilo jed- nak to, že Mladočeši, v jichž ru- kách byl dosud celý obecní vý- boraž nahlas virilní, se o volby nijak nestarali. Němci získali též hlas sociálně-demokratického konsunu tím, že do výboru kandidovali dělníka Rů- žičku. A konečně pomohl Němcům též okresní výbor bělský, který, ač má v prv- ním sboru hlas, se voleb z osobních dů- vodů nesúčastnil. Dlužno podotknouti, že poslancem za Bělou je dr. Tobolka. Bělá pod Bezdězem je ryze česká obec, ale její význam pro hranice mezi Čechya Němci, na českém severu je nesmírný. Česká porážka v prvním sboru, nebude-li odčiněna horečnou prací národní, jež byji na příště zamezila, má význam tragic- ký v nejtěžším smyslu slova. Bělá je na samé jazykové hranici a její ztráta zna- menala by katastrofální přímo průlom ger- manisace do českého kraje.

Z hustopečských bojů o děti Počátkem šk. roku 1909—10 založila Ústř. Matice školská s Národní jednotou brněnskou obecnou školu v Hustopeči, již po celé měsíce hájiti musela posádka 38 četníků proti poštvané luze, než zběsilost její těžkými tresty vyléčily krajské kriminály brněnské. Pak ovšem ná- silnického přepadání a bombardování oken Němci zanechali, ale všech prostředků zas po- užívají, jen aby v nejtužší hospodářskou zá- vislost vtáhli českou chudinu s dětmi, zbytečné své školy českým dorostem aby naplnili. Ne- váháme doslovně uveřejniti překlad letáku, jejž hustopečtí nadšenci v 100tisících do všech kon- čin obou říší rozesílají bez uzardění, že vše je snůška nejtroufalejší lži: V Hustopeči, v květnu 1912.. Milí a ctění němečtí sourodáci! Město Hustopeč se 4000 ob. má jako sídlo polit. i soudního okresu důležitý politickýi národní význam pro celou jižní Moravu. Je ode dávna město ryze německé, okres však jez velké části osazen Čechy. Na severu, východě i západě je město obklíčeno našimi národními odpůrci a jenom směrem jižním úzkým pruhem země spojeno s velikým jádrem německorakou- ského lidu.

V posledním desítiletí počali se Češi v na- šem městě ponenáhlu usazovati. Založili si spol- kový dům i českou záložnu. Z počátku ovšem národnostně nevystupovali, tváříce se, jakoby tyto ústavy byly pro české okolí. Minulého roku náhle zřídili si za pomoci českého školského spolku svoji soukromou školu. Němci mezitím ve své známé dobrosrdeč- nosti klidně pracovali o hospodářském vývoji města. Založení oné školy zatřáslo rázem svě- domím spícího německého Michla. Bouřlivé vý- jevy z posledního roku jsou z novinářských zpráv ještě známy. Naši pohněvaní sourodáci, zvláště rolníci a řemeslníci, domnívali se, že tento nepřátelský vpád do svého národnostního území odrazí mocí. Doléhá na nás svatá povinnost všemi zá- konnými prostředky další počešťování našeho města zabrániti. Naše činnost směřuje hlavně k povznesení německého školství, k dobytí če- ského majetku do našich rukou, k podpoře nuz- ných sourodáků a k udržení německého národ- ního domu. To vyžaduje ovšem mnoho peněz. A přece bylo by nám možno z vlastních sil obětavostí našeho lidu těžce ohrožené město uhájiti. Ale teď usilují Čechové zarputile o zří- zení české školy střední. Podaří-li se jim to, pak je Hustopeč pro němectví ztracena a Čechům cesta k německé jižní Moravě otevřena. To se státi nesmí a ještě je čas, byť i v poslední ho- dině, zřízením německé vyšší reálky osu po- hromu odvrátiti. Naše město je malé a dvou škol středních zde býti nemůže.

Ale i druhé nebezpečí v sobě chová zří- zení české školy střední, nebezpečí pokračují- cího počešťování našeho státního úřednického tělesa, a my německých úředníků potřebujeme, mužův s německou silou a německým srdcem. Jinoch, jenž svou dobu středoškolskou prožil ohnivým národnostním bojem zachvívaném, ni- kdy a nikde na svůj národ nezapomene. K zřízení německé vyšší školy, jež by dal- ším snahám po počešťování položila poslední hráz, chybí toliko školní budova. Naše vlastní prostředky postaviti ji více nedostačují. Daro- vati ji našemu ohroženému lidu, je náš cíl. Cíl vysoký, ale ne nedostižný! Proto se s důvěrou obracíme k Vám, mili a ctění němečtí sourodáci, jemuž dobrotivý los dopouští žíti daleko od každodenního boje. Pro- síme, nechť každý z Vás pomůže nám stavěti naši školní budovu podle své možnosti, sobě ke cti, našemu národu na obranu! Kéž naše volání v nouzi nevyzní na plano! Až dosáhneme cíle, napíšeme na bránu no- vé naší školy: »Německá věrnost zbudovala tento dům!« S věrným německým pozdravem za spolek k zřízení něm. vyšší střední školy v Hustopeči: Jan Karrer, uč. reálky. Hugo Weselý, továrník. A. Wittinger, knihkupec. Dr. Phil. O. Tintner. Prof. Ot. Malý. Spolek německých občanů a rolníků v husto- pečském okresu soudním: říd. uč. Domes Vendelín, Jednatel. C. k. notář K. Ludvík, předseda.

Moravská národní rada německá doporučuje nejvřeleji: Říšský a zemský poslanec Jindř. svob. p. d'El- vert, předseda, Výkonný výbor: řed. Aug. Wenzlitschke, 2. náměstek. Přísedící zem. výb. státní návladní dr. V. Frejsler, 1. náměstek. Alespoň z hruba na nehorázné ty lži si po- sviťme: Marně hledají i němečtí historikové názvu Auspitz v nejstarších listinách kraje. Čím to, že zvolil si »v pradávnu« německý lid názvu Hustopeč, který nemá v němčině smyslu? Proč zasvětil kostel svůj svatému Václavu? Z nectné lži usvědčují je i sochy Janů Nepomuckých, pojmenování katastru »Česká Ves« i j. Jak ry- ze německá je Hustopeč dnes, dokazuje sou- kromé sčítání lidu, jímž vykázáno na 1100 Čechů. Ti se sem nenastěhovali v posledních dvou, třech letech. Příliv českého lidu venkov- ského do Hustopeče jeví se ode dávna, jenže dříve, pokud české školy nebylo, odchovával děti své ve školách německých, kde se mu až na málo výminek odcizily a v odřezance, nej- zuřivější buřiče dorostly (Suchanci, Brzezino- vé, Hawranci, Zemanci). To jsou právě ti na- vlečenci německé painteligence úřednickéi radniční, kteří nejen že po českém učiteli ma- tičním kamením a cihlami metali, ale celé čes- ké společnosti přepadali, pečlivého ochránce práv českého dítěte ev. faráře p. V. Sv. Jurena jako zločince před soudy hnali, českým rodi- čům okna až šestkrát po sobě vybili, Národní dům dvakrát vytřískali a štvanicemi stracha hrůzu v starousedlém lidu českém, doposud na sebe jen v národnostním cítění odkázaném, bu- dili. Pod nátlakem odcizených dětí zapsáni i staří rodiče při úředním sčítání za Němce, tak že na pouhých 11 procent stlačena česká menšina.

Ta podopra nuzných sourodáků, na něž Němci vytrvale sbírají, kulminuje v nemravném kupování českých rodin, v čemž samovražed- ně zase podporováni sou venkovskou neuvě- domělostí slováckou, Řterá zanáší vklady své místo do Rolnické záložny, do městské spoři- telny. Ta vyrvala nám z české školy řadu dětí chudobných a národnostně vlažných rodičů, že jim nahražuje měsíčně 10 až 12 korun příbyteč- ného, pokud budou dětí svých do německých škol posílati. Jak vypadá ta oslavovaná huma- nita nadšených obránců německého Auspitzu, viděti i na školních dětech. Ve svých školách úplně obléknou a obují děti české, o nichž se domnívají, že by se jim mohly utrhnouti, ales nahatými koleny nechávají v pravdě chudé dě- ti německých nádeníků. Peníze na tuto každo- roční »nadílku« shání radnice kde jen může. Bezohledně i exekucí vymáhá dávno odpuště- ný školní plat za léta uplynulá jen od českých rodičů, často těch nejnuznějších Troufale počítají dále na neuvědomělost našeho venkova, který jim plní 4třídní nižší re- álku a s jehož zaslepeností počítají i pro případ, že by se jim podařilo vyšších tříd vydupati Odtud také ten strach před českou střední ško- lou, na niž však před řádným opatřením obec- ného školství českého nelze ani pomýšleti. »Státní úřednické těleso s německou silou a německým srdcem« zaplavilo zcela staniční i poštovní úřad, téměř úplně i berní úřad a o- kresní soud, germanisace bez odporu českého poselstva postupuje tu i u ostatních úřadů stát- ních, které určeny jsou pro 60procentní většinu českou v okrese soudním a 85procentní majo- ritu naši v okrese politickém. »Německá věrnost zbudovala tento dům,« vyrýti chtějí »dobrosrdeční« naší sousedé nade vchod vysněné vyšší školy střední. Nchodil by se tam lépe nápis: »Hlad po českém dorostě dohnal nás k vybudování?«

Politika domácí. Parlamentární komise jednotného klubu. Tel. - Z Vídně, 13. června. O dnešní schůzi parlamentární komise jednotného českého klubu byla vydána ta- to oficiální zpráva: Parlamentární komise jednotného českého klubu vyslechla zprá- vy jednottivých klubů o jich poradácho branných reformách. Po krátkém jednání usneseno odložiti definitivní u- snesení do schůze příští, která se sejde v úterý ve 3 hodiny odpoledne. Schůze agrárního klubu. Tel. - Z Vídně, 12. června. O poradě agrárních poslanců vydána tato zpráva: Za předsednictví poslance Udržala konal dnes klub českých agrár- ních poslanců schůzi, ve které projednána byla politická situace žejména vzhledem na branné předlohy. Po pětihodinné debatě, které se súčastnili četní řečníci, byla dána agrárním členům parlamentární komise jednotného českého klubu direktiva pro postup v záležitosti branných předloh a bylo usneseno při projednávání branných předloh ve sněmovně působiti ke zlepšení předloh v zájmu venkovského obyvatel- stva. Posl. Udržal svolal na zítřek dopo- ledne všechny agrární členy branného vý- boru bez rozdílu národnosti ke společné poradě, v níž bude jednáno o branných předlohách zejména se stanoviska ven- kovského obyvatelstva. — Jak vidět, sty- dí se agrárníci odhlasovat slepě branné předlohy podle rozkazu Bienertha, ale ne- stydí se přece do té míry, aby se snažilio víc než o zmatení svého voličstva. Pro venkovské obyvatelstvo nevykonají bez- pečně nic, pro venkovské obyvatelstvo pro všechen ostatní národ by vykonali čin jen bezohledným odmítnutím vládního te- roru a hlasováním proti předlohám. Vše- cko ostatní je komedie.

Společná porada Poláků s křesťanskými sociály. Tel. - Z Vídně, 12. června. Na pozvání presidia polského klubu konala se dnes odpoledne společná porada polských vůdců s křesťansko-sociálními. Na poradě bylo jednáno o stanovisku obou stran ku branné reformě a rozpočtovému provisoriu. Při této příležitosti jednáno bytlo o možnosti rusínské obstrukce. Pří- tomní členové křesťansko-sociálního sdru- žení prohlásili, že se do merita sporu ha- ličských stran míchati nemíní. Křesťanští sociálové trvají ostatně na dosavadním svém názoru, že obstrukce není žádným parlamentárně přípustným prostředkem. Italové a Dalmatinci proti branným předlohám. Tel. - Z Vídně, 12. června. Liberální Italové usnesli se dnes vzhledem na neochotu vlá- dy v otázce italské fakultya vzhledem na pokračující poslo- vaňování jižních krajů říše hlasovat proti branným před- lohám. Rovněž tak dalmatští poslanci usnesli se hlasovat proti branným předlohám, ze- jména z toho důvodu, že služební dobau válečného námořnictva má činiti čtyři ro- ky, čímž je obyvatelstvo Dalmacie proti jiným zemím značně zatíženo. Nová žádost českého zemského výboru za zvýšení přirážek. Tel. - Z Prahy, 12. června. V dnešní schůzi zemského výboru království českého navrhl zástupce finanč- ního referenta Legler, aby zemský vý- bor požádal o císařské zmocnění k vybí- rání 55proc. přirážek na třet ičtvrtletí tr. Přísedící dr. Pinkas navrhl, aby bylo požádáno za zmocnění pro vybírání 65 přirážek zemských. Tento ná- vrh byl přijat hlasy český ch a velkostatkářských přísedí- cích.

Proti theologické fakultě. Tel. - Z Prahy, 12. června. Dnes večer o 8. hodině konala sev sále Měšťanské besedy veřejná schůze proti ponechání theologické fakulty na čes- ké universitě v Praze. Hlavní referát měl JUC. Ježek, který ve velmi pečlivě pro- pracovaném výkladě objasnil spor mezi vědou a církví a poukázal na nerovno- cennost katolicko-církevní fakulty theolo- gické s vědeckými světskými fakultami. Za českou stranu pokrokovou mluvil po- tom MUC. Břeský a JUC. Proch á z- ka, za slovinské studentstvo Mačkov- šek, za chorvatské Radej, dále mluvií delegát Volné myšlenky Šťastný a za stranu státoprávně-pokrokovou IngC. Rů- žek. Ve smyslu vývodů řečníků byla při- jata resoluce, žádající oddělení theo- logieké fakulty od vědeckých fakult na universitě. Schůzi pří- tomní byli prof. Slavík, docent Foust- ka a doc. Roztohar. Schůze tato pů- vodně projektována byla na universitě, ale rektor dv. rada Čelakovský, mla- dočeský předák, pořádání schůze nedo-

K. Fský—

Za hranicemi, Srbská skupština. Tel. - Z Bělehradu, 12. června. Finanční výbor skupštiny schrválil dnes vládní předlohu, kterou žádá se mimo- řádný úvěr ve výši 212 mil. dinarů. Stávka námořníků ve Francii. Tel. - Z Paříže, 12. června. Také v Brestu a Bordeaux se posádky několika poštovních parníků při- pojily ku stávce. Stávka však není úplná, ježto četní námořníci nejsou organisování. Zákaz absinthu ve Francii. Tel. - Z Paříže, 12. června. Senát přijal včera osnovu zákona, kterou se po celé Francii zakazuje prodej absinthu. Zákon potřebuje ještě schválení sněmovny poslanecké. Nejstarší pacifista zemřel. Tel. - Z Paříže, 12. června. Dnes zemřel zde Fréderic Passy, stár 90 let. Byl z hlavních průkopníků mi- rového hnutí, založil francouzskou ligu míru a vydal množství publikací ve služ- bách této myšlenky. Dostal polovici první Nobelovy ceny za mírovou propagandu, která byla udělena. Turecký parlament. Tel. - Z Cařihradu, 12. června. Sněmovna přijala dnes po slabém od- poru oposice zákon, kterým se zmocňujez ohledu na udržení veřejného klidu k zaka- zování veřejných schůzí. Při hlasování do- šlo mezi Arméncem Vartakešema Mladoturkem D žumbolatim ku sráž- ce. Džumbolati chystal se již zasaditi Var- takešovi ránu; bylo mu však v tom za- bráněno. 0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0 Vypočítávací logarithmická měřítka. měřítka různého rozdělení poměrového, jemná vytahovací péra, kružidla, celutoi- dové trojúbelníky, příložná pravítka jem- ná, jakož i veškeré ostatní potřeby ku kreslení a rýsování v ryze českém velko- obchodě papírem Antonína Bohanesa v Brně, Rudolfova ulice 19. Telefon 1320. Zakázky na venek bez odkladu. 8404 o.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0-0.0.0

Dámské látk hedvábné, vlněné, bavlněné, batisty, vyšívané roby, krajkoviny a t. d., ve velkém vý- letní novinky šer ž. 4810 čích cenáchu

Zöllnera v Brně, Velké náměstí čislo 30.

Denní zprávy. Pp. Inserenty upozorňujeme na zvýšenoa možnost úspěchů insertních. Náklad Lidových Novin následkem poptávky po zprávách z pro- cesu Tomanova velice stoupl a potrvá , celou řadu dní. Získáte tedy mnoho, zadáte-li ihned mimořádnou inserci pro tuto dobu.

Germanisace státních úřadů na Moravě. Píše se nám z Mor. Třebové: V Mor. Třebové má býti nyní obsazeno úřednické místo komi- saře u berního referátu. Místo toto dosud měl Čech, jediný na celém berním úřadě. Dnes do- chází sem zpráva, že Brass a Albrecht vynu- tili v Brně, že místo toto obsazeno bude Němcem. Úřední tajemství na frýdeckém nádraží. Mýlil by se, kdo myslí, že o zásilkách, došlých na nádraží ve Frýdku, ví prvý adresát! Prvou zprávu o nich dostávají výběrčí daně z liho- vin, lidé privátní, jimž vybírání magistrát pro- najímá. Ti vědí dřív než majitel i o obsahu. Z toho plyne, že přednosta skladiště trpí špicly, kteří prozrazují výběrčím obsah zásilek. Že je tomu tak, dokázala tato komická událost: mi- nulý týden přišel ku starostovi frýdeckého Sokola p. Lebedovi, výběrčí dávky z lihovin a upozornil ho, že Sokol dostal bednu kořalky dráhou. Byl rázně odbyt, že spolek nic tako- vého neobjednal a že dosud také není náklad-