Ea oba llaty přodlplácí se V Brně v administraol na měsíc. . . . K 2.— na čtvrt roku. . K 6.— v Peně a donéškou do domu dvakrát denně o 40 hal. měsíčně více. V proúejnáck v Brně i na venkové mě- sfčné bez donášky K 2.50 Poštou a jedtnou xásilkov na měsíe . . . . K 2.t0 na čtvrt reku . . K 7.50 6 dvojí zánilkou o bu hal. na mesic více. Roůník X.

Za 2 haleře

MALI V Prně, v úterý dne 18. června 1912.

VYDÁNÍ 8 hal. Velký list . . . Malý list . . . 2 hal. v Brně í na venkově. Jeden z obou lista zvláit nelze předpiatití. Předplatné a lnserty splatny a žalovatelny jsou v Brně. Redakce, adminístrace, tiskárna a expedice: Rudolfova ulice číz. 6. Telefon: Redakne č 12a, administrace č. 12b. Číslo účta u poštov ní spořitslny 60. 7 39.

Vychází o 4. hod. odpolední. Číalo 165.

Kávu jemné chuti, denně praženou, v nejlev- nějších cenách nabízí pp obehodník ům HIB. LAMPLOTA, velkopražírna kávy elektr, pohonem, Brno, Rudolfova ui, rádle vlastní výroby, pánské modní zboží, nákrčníky, rukavice, ponožky a cestovní potřeby atd, nabízl „DEREY“ V. DRESLEP, BRNO, Kobližná ulice č, 24. 26.

Nový zánřeboý skandál. Není v Evrop dkruhého státu, kde by se tak kiidně a lh jně vyvolávaly ska- dády a osualy, snecujcí ho v očich celého svéta, jako v rakotoko-uherském mocnář- ství. O Rakomsko-Uhersku lze říci, že ne- ni roku bez nějakého skandlálu ostu ly. Nedávno stáh jsme zalanbeni před všesn kulturnín národy pro tak zvaný velezrád- ný proces zábebský, I ntnecký tisk, kte- rý hr. Aehrenthalovi po dlouhé měsíce po- máhal dělat »velezradu«, zhroma se tehdy následků a voli po rychlém ukončení skardálu. Odhalení prof. Masarvka o pů- vo eích procesu vyvolala v celé Evropě úžas. Nikdo nechtěl věřit, že něco podob- ného močným je ve středu Evropy. Netrvalo dlouho a na ostudu se v kru- zi2 strůjců tak rychle a úplně zapomně- lo, že v Záhřebě dělá královský komitsř Cuvai nový proces, jenž líšit se bude od minaého jen tím že místo váhoých mužů, zasloužilých sroských vlatenců, zasedioou na lavici olvalovaných chorvatští mladíci. studenti, neenoze i středoškoiští. Cuvai dělá ten hrozný proces z atentátu, který naň byť spáchán a z něhož vyšel bez úra- zu. Odhaluje za tím účelem rosáhlé »spik- nutí« i na středních školách v Chorvatsku, v Dalmacii a řinde, spoluje opět všecko se Srbskem, aby proces aspoň čpěl velezra- dou. Není třeba zvláštního bystrozraku k rozpoznání, že Cuvaj chopil se příležitosti, aby přitužit mohi persekuci proti uvědomě- lésnu srbsko-chorvatskému obyvateltvu.

Kdyžž začala v Chorvatsku jeho hrůzo- vláda, reptala a protestovala celá Evropa. Cuvaj musil se poněkud mírnit, muarsil na oko polevit v násli, aby protesty ustaly. Teď má vbodnou výmluvu na atentáta nůže znásihňovat směle dl. Po pádu h. Klaena všeobecně se oče- kávalo, že Cuvaj poslán bude v neeikra tší době ta odpočmek a že v Chorvatskuv platnost opět vstovpi ústavou zaručená práva. Byto snad již na povolaných m- stech rozhodnuto, aby Cuvaj z Chorvutska byl odstraněn, ale k provedení úmyslu ne- došlo, poněvadž maďarský násilník hradě Disza zakročil pro zachování Cuvajovy hrůzovláďy. A Tiszovi se vyhově- lo! Cuval zůstal a všichni spoluzodpo- vědní čmitelé lhostelně přihlížejí k tomu, lak nový skaudál před lich zrakem roste lavinou, nehrozice se soudu, který nad ni- mi opět vynese vzdělaný svět. To ovšem možno je pouze ve státě kde není smyslu pro zdravý ústavní život, kde byrokracie má volnost k národnostním štvanicíma kde nikdo necítí tíhu vlastní zodpovědno- sti. V Německu také nebývá nouze o skae- dály, avšak tam mohon a dovedou zakřík- nout i císaře. U nás však bezbbuocni jsou proti takovým Cuvajům i národové, kteří pro zachování říše a pro dynastii na čet- ných bolištich krváceli.

Polilický přehled Jazyková otázka v branném výboře. Jak jsme již sdělili, přijaty byly ve včerejší schůzi branného výboru při zá- koně o zemské obraně dva návrhy, týkající se jazykové otázky. První návih podán byl Polákem postancem Wyso- ckýmk § 8., v něunž se stanovilo, že něnsčina je služebrá a velící řeči. Posl. Wysocki navrhl, aby se ustaovení o slu- žební řeči škrtlo. Mzistr zeměbrany projevil sončdas s tímto návrhem, jenž byl pak přiiat. Usnescní to případně dopl l poslnee Mlčoch dalším návrhem k s 8. na stanovení plukovní řeči a timu, aby ve stycích úřadů zemčbraneckých s obyva- telstvem užívalo se mateřského jazyka Sotva byl tento rozuznný nárvrh poďán, problásil se vládní zástupce proti němua s nim ovšem i Němci Vládní zá- stupce žádal bezohledně za odvolání návrhu. Když došlo k hlasování, opustili někteří Poláci a Jihoslované mistnost, aby vyhauk se hlasování, ale nepomohlo to, neboť návrh Mlčochův byl přijat 17 hlasy proti 15. Z toho povstaí značný poplach. Vkída prohlásila, že s tímato návrhem se nesmí do sněmovny. Jsme zvědavi, jak se agrámáci v toento případě vyrrovnají s vlá- dou, které slfbili předem hlasy pro bran- nou reformu.

Justhova řeč v Mako. Na schůzi v Mako, svém volebríím okrese, útočil Julius Justh ostře na Tiszu a Lukacse. Pravil, že Lukacs chtěl svého nejebezpečnějšího soupeře učiniti nemož- ným a proto jej dal zvoliti v čelo sněmov- ny. V zemi nebude dříve klidu, dokud nebudou Lukacs a Tisza zbaveni úřadu. Justhova strana nede- lala dosud někdy osobní politkku, proti těmto dvěma lidem půjde však vždycky do krajnosti. Dokud nebude napraveno vše to, co se v parlamentě stalo, nebuje pokoje. Potáhnu, pravil dále Justh, od mě- sta k městu, abych burrcoval lid. Až se na podzim zase sejde sněmovna, budlou zniti opět píšťaly, trumpety a bouře se vrátí. Naše ústava je v ssutiách, útěchou je, že široké vrstvy lidu idou s náani. No- vých voleh se nelckáme, haopak po nich beadle nožno spočitati vládní poslance n prstech.

Národní konvent v Chleagu rozhodne dne 18. t. m. o kandidatuře re- puhlikánské strany pro volbu presidenta. Jsou obavy, že mezi přivržeti Roos e- veltovými a Taftovými dojie k bouřnému sporu a snad i ke krvepro- liti. Strana Roseveltova ohlásila, že zne- možní, aby delegáti, proti ranž podány byly námětky, odevzdali hlasy. Čelný muž Rooseveltových důvěrníků včera tvrdil, že ná k disposici o 42 hlasů víc než Roosevelt potřehue. Naoroti tomu přívrženci Taftovi lásali, že kandidatura Taftova je zabezpečena. Povstání černochů na Kubě. Situace na Kubě vekni se zhor- šila. Ostrý postup proti černochům způ- sobil, že vražcš bělochů nabývá stále větších rozměrů. Černošský generál A n- tomarehi vydal provolání, v něsnž oznasnuje, že všecky běloch v dá pov č si t. neopustí-li do 24 hodin své přibytky. Jednání své odůvodnil tim, že kubánské vojsko vraždilo i černochy, kteří se na povstání nesůčestnili. Antkvarehi se obrátil na cizozetské konsusy s (hotazem co má dělat s domy oběšených bělochů. Nedostane-li odpověď, všecky statky prý vypáčí. — Mezi bělochy panuje hrozné vzrušení.

Denní zprávy. Olomoncký arcihlskup a Cuvaj. Olomoucký Pozor přpominá, že arcibiskup kardinál dr Bauer byl také mezi těmi, kdož pověstnému násilniku chorvatskému Cuvajovi blaho- přáli k šťastné záchraně při atentátu, na něj spáchaném. — Klerikální tisk s rozhořčením píše o hrůzovládě Cuvajově a vrchní velitei klerikální armády — hrůzovládci srdečně bla- hopřeje. Cuval zběsile pronásleduje chorvat- ské katolíky, poněvadž hájí svou národnosta svá práva, a kardinál římské církve, vůdce tak zv. »pravých« katolíků na Moravě mu blaho- přeje k dalši činnosti. Školní stávka v Šumvaldě u Unčova, Ke včereiší tel. zprávě ještě se nám sděluje: Obe Šumvald vede dlouho spor s nadučitelem p. K. Kubou. Začalo to když proti vůli obce byl na školu dosazen. Občané domáhali se nápravyu školních úřadů, ale marně. Pan Kuba se soudil s občany, s obecním vyborem a s učiteli. Usta- vičně šikanuje místní školní radu, rodiče, uči- tele, žáky atd. V poslední době se spory při- ostřily tak, že rodičové na řádění p. Kuby od- pověděli v ponděli 17. t. m. školní stávkou. Do školy nepřišel až na 4 žáky nikdo. Stávkuje

6 tříd, celá škola. V ponděli odpoledne dojeli z Litovle předseda c. k. okr. školní rady baron Bailou a p. c. k. inap. V. Novotný a ujistili zástupce rodiů, že se stane náprava. Na tento slib bylo dnes v úterý vyučování opět pravidelně zahájeno Podomní obchod biskupa hr. Huvna. Píše se nám: Nlinulou neděli 10. t. m. putovaly dvě ženy ve Veverské ulici a na Tivoli od domu k domu a vnucovaly lidem plátek, který Ně- mee hr. Huyn vydává se svým služebnikem P. Šrámkem ke spáse českého lidu. Někde je odmítli, jinde vyhodili. Musi se Huvnovu plátku vést tuze zle, když pan biskup musil se od- hodlat k takovému hansirováni Zákon o rozmnožovacích přistrojích. Wienet Zeitung uveřejňuje zákon ze dne 7. t. m., tý- kající se držení rozmnožovacich přistrojů psa- cich a tiskařských. Zákon, jenž stanovi, které přistroje lze držeti bez úředního po volení a které vyžadují takového povoleni, vstupujev platnost již dnešním dnem. Z kruhů notářských. IUC. Aug. Ondcák rodem ze Žďáru, jmenován byl kandidátem notářstvi Z krubů zvěrolékařských. Vrchní okresm zvěrolékai dr. Joseí Hašák byl imenován zvěrolékařským inspektorem při zemské vládě v Černovicích Titul vládního rady obdrželi ředitel zem- ského ústavu pro choromyslné v Černovicích u Brna dr. A. Hellwig a ředitel zemského ústavu pro choromyslné v Kroměříži zdravotní rada dr. V. Návnat

Úmrti. Ve Velké Byteši zemřel pan V. L. Marzy, ředitel tamnich měšť. škol, jenž těšil se vážnosti a oblibě všeho občanstva. Pohiben bude 19. t. m. oddpol Okrsek Národních jednot na Příborsku uspořádá v neděli 23. t. m. v zahradě měší. pivovaru v Příboře volkou národní sla v- nost s bohatým a poutavým nrogramem. Prů- vod z Klokočova o 2. hod. odpol. Za nepříznivé- ho počasí konat se bude slavnost ve všech kry- tých zahradních místnostech. »Veleslavín« neúčinkuje. Na nárožích br- něnských vylopeno i německými plakáty, že »Veleslavin« úěinkuje při slavnosti vzděl spolku zámečníků, klemnilů atd. České veřeinosti se tímto sdělnie, že uvedený spolek sice žádal o účinkování, že však účinkování hylo výborem odmítnuto. Česká národohospodářská společnostv Brně koná svou řádnou valnou hromadu ve středu dne 19. června t. r. o 8 hod večer ve dvorance Slavie v Brně. Před valnon hroma- dou koná se v 7 hodin výborová schůze spo- lečnosti v těchže místnostech. Výbor zve tímto všechny členy společnosti z Brna i venkova k hojné účasti na valné hromadě. Punkva, Macocha, Sloup, Blansko, Jedov- nice, nejlenší dosavadni průvodce tohoto nej- krásnějšího koutu Moravy, právě vyšel! Napsal dr. K. Absolon. Cena K 4.— Nákladem firmy Barvič a Novotný v Brně. 7678 Tčlocy, jednota Sokol ve Vostopovicích pořádá dne 23. června hody v nově zřízených místnostech p. Dvořáka. Hudbu obstará Ná- rodní kapela královopolská.

Naše říše. Román. Napsal Johan Bojer. — Přeložil R. Těsnohlídek Madá žena bleděla dále na planoucí zář z kamen, konečně se k něinu obrátila se smirčím úsměvem: »Já ti pomoci? Není hezké, že si ze nme tropíš šašky.« Ale Erika se zmocnila zimničná borli- vost. Ona, jež prý má daleko více trpěli- vosti než on, mohla by na příklad svolati každé neděle tyto lii a předěítati jin něco nebo je něčemu učit. Jistě by to i jí prospělo. A hovořil s ní dlouho, až citia v sobě za to věčnost. Bylo to, jak by zve- dal jej běh myštenek od všedních drob- ných starostí k něčemu většímu a krás- nějšíme »Mohla bych snad učit ženy trochnu vyšívat a tkát.« řekla a pobožin mat rukru na rameno. »Snad by jim to prospědo stejně lako modlení, k němuž se brnou.« »Také nryslím.« Déšť k se venku bez ustání a řeka bude za těchto okolnosti stále stoupat. Proto bylo aspoň útěchou, jak tu seděti, za- městnávati myšlenky blahem osadnfků a zároveň získati k tomu i ii, aby nebyt úplně sám.

A od té doby cítil vždy podivnou tou- hu obírati se ustavičně blahobytem novo- usedliků. Byto to, jak by se bál, že mravní útěcha, kterou mu byla Novina, Hinak by zhymáa a skonala, i musel bez ustání shá- něti pro sebe důkazy, zda ještě žije. Nikdy nepotkal nikoho z osadnsků, aby se s ním nezastavil a nepohovořil, jak se mají do- ma, radil jim, jaké odbírati noviny, půičo- val jim knihy, vydával se nahoru na malé inspekění cesty, aby se přesvědčil, zda je čistý vzduch ve staveních, propůřčoval jim nově k orání a opatřil jimn zadarmo lékařskou pomoc u obvodního lékaře. Ni- kdy nebyl tak prostě klidný, jako kdyžž se upravovalo něco k jejich dobru, jako by šlo o to, načuppit vrstvu po vrstvě dobrodiní na onen strach, jejž by byl rád skryl. A za těch třech okolností stávala se Novina víc a víc drahoou Eriku Evje. Du- ševní cena rostla a rostla, dle toho, jakých bylo třeba obětí, onen souhrn drahých vzpomínek na sebe sama byl větší a větší a kdykoliv vzbudila se v něm nová úzkost, nová radost, bylo mu, jako by tamn zanášel nový poklad ze své vlastní duše, Tajemná bázeň, že by to vše se mohlo sřítit, měnilo se víc a více v bázeň z toho, že trpěl, zápasil a strádal úplně zbůhdarm — že i tentokrát pochytil a žiznil po ně- čem, co bylo klamem — že dobro, které ve své duši vypěstil a prokázal těmto li- dem, bylo zcela neužitečné, že pokuta svědomí, kterou považoval za zaplacenu byla asi sebeklamem. Snad asi je i nyní zločimcem, stejmí duševně bez přistřeší, stejně tulákem jako onoho večera sed- náctého května za slavnosti v městě.

To přece nebylo možno, neboť dařibo se mu příliš dobře. Ale tajemný strach byl přece jen bičem, který ho hnal usta- viěně do trudnomyslných úvah. Když se vracel domů ze společnosti, kde byl ze všech nejveselejšíu, umikal náhle a se- smutněl, poněvadž se mu vyjasnilo, že veškerá lidská radost spočívá v zapome- nutí nebezpečí, jež čekají na člověka. Když se vydal se svou ženou na vycház- ku, bylo noožno, že se zastavil a díval se na nádherný západ slunce, avšak v příštím okamžiku si myslil: »Nu ovšem, ale čím jsme my llé oproti tomuhle. Co je shunici, horám moři slínu po tom, že lidé mají duši rozžízněnou po kráse a věčnosti?« Když večer po šťastném dnu mohi ležeti a radovati se úsluhám, které prokázal osad- níkům Noviny, tenmý hlonoz vodopádu lehce počal k němu mluviti náhle zoela ji- nou řečí: »Ano, můžeš prokázati dobra sebe více, aby Novina stala se rájem, ale kteréhosi dne dojde pak na mne...« Je to- mu tak opravdu? Ne, ne, nemohlo tak býti.

Avšak tento podzemní strach vymáhal stále nová a nová dobrodiní, aby byl umčen a ponenáhlu děla se s ErikemEviem značná změna. Počal se ujímati také jnnrých, než obyvatel Noviny. Brzy bylo známo po kraji, že nikdo potřebný neodchází s prázdnýma rukama z Evjegaardu a on sáan stal se ochotným a uznalým vůči lidem, kteří posud smýšleli o něm jinak. Bylo to jako by chtěl říci: »Ba jestiiže tento teď se provinil, učinil jsem to kdysi já.« Lidé se teď rádi s ním scházívali, nejen protože dovedl o mnohém rozprávěti, nýbrž že uměl též mičet a poslouchat. když ostatním se zachtělo vyprávět. Podzinní dešť ustal — a začal znovu, pak napadlo sněhu a Erik si volně oddechl teď přijde jistě mráz a je po nebezpečí. Ale sníh ustoupil novému dešti a hřmot vodo- pádu stoupal stále silněji do dlouhé noci. Tu pustil se Erik do velké práce, kte- rou si brával domů, aby ji v rodině dokon- čil. Zatím co obě ženy sedíce blízko něho s ruční prací mluvily tiše, aby ho nevy- rušovaly, seděl s plavon svou hlavou v zá- ři kaamnpy a počítal a psal uprostřed hro- madp knih a pepírů. Vypracovával návrh zákona na odstoupení neobdělané země dělníkůn, tak aby každý otec rodiny mohl si opatřiti lehce vlastní dům, vlastní za- hradu a vlastní krávu.