Na oba listy předplácí se: V Brně v administraci na měsíc. . . . K 2.— na čtvrt roku. . K 6.— V Brně s donáško do domu dvakrát denně o 40 hal. měsíčně více. V prodejnách v Brně i na venkově mě- síčně bez donášky K 2.50 Poštou n jednou zásilkou na měsíc, . . . K 2.50 na čtvrt roku . . K 7.50 S dvojí zásilkou o 60 hal. na měsíc více Ročník XX.

MALE

V Brně, ve čtvrtek dne 4. července 1912.

Za 2 haleře,

Rakac jest nejlepší a nejvýživnější poživatina pro slabé děti. Zaručeně čisté kakao nej- lepší značku koupíte v obchodě kávou H. LAMPLOTY, Brno, Rudolfova ul.

* drobněe predepe Velký líst . . . 8 hal Malý list . . . 2 hal. v Brně i na venkové. Jeden z obou listu zvlást nelze předplatit. Předplatné a inserty splatny a žalovatelny jsou v Brně. Redakce, administrace, tiskárna a expedice: Rudolfova ulice čís. 6. Telefon: Redakce č 12a, administrace č. 12b. Číslo účtu u poštovní spořitelny 60.739,

Vychází o 4. hod. odpolední. Číslo 18i.

ORIENTA

Žádejte všude u obchodníků

V nellbosti. Po »vzorně poslušnéme hlasování pro brannou reformu překvapila poslanecká sněmovna vládu několika neočekávanými obraty a rozmary. Při prozatimním roz- počtu ztratila se vládě pojednou dvoutře- tinová většina, kterou si zjednala před brannou reformou. Třetí čtení rozpočto- vého provisoria musilo se odložit z úterka na středu, poněvadž vláda nemohla se do- počítat potřebné dvoutřetinové většiny. Dosáhla sice toho, že návrhy Tomschikův a Diamandův byly na její diktát většinou zamítnuty, avšak pilné vyřízení třetího čtení rozpočtu neodvážila se již vládním stranám nařídit, poněvadž zpozorovala, že sitnace v jejím táboře náhle se zas změ- nila. Ke všemu ještě vénoval ji v úterý předseda polského kola dr. Leo kázani- čko. Naznačil v něm. že Poláci ještě bar. lieinoldovi neodpustili, zanotoval pak sta- rou polskou píseň o nutnosti spolehlivé vládní většiny a o nutnosti parlamenti vlády. T jiných nepříjemností zažila vláda dost. Pro Tomschikův návrh došlo k roz- tržce v křesťansko-sociální straně av druhé vládní straně, v německo-nacionál- ním svazu též objevily se nebezpečné trhliny dle zemí a dle hospodářských zájmů.

Vládní bídu a zoufalství dovršil však ve středu výbor pro státní zřízence,v němž odhlasována byla k návrhu soc. de- mokratů kabinetu hr. Stürgkhia nelibost. Pro vládu hlasovalo pouze 7 poslanců a proti ní 19! Zástupci vládních stran buď scházeli, nebo hlasovali proti vládě. Stejně zdrcujícím bylo pro vládu i schválení návrhu posl. Kaliny, aby vy- dání, spojené se služební pragmatikou, u- hraženo bylo z běžných příjmů a ne- bylo tedy odvislým od povolení nových daní, jak si nadiktovala vláda. V několika dnech po úspěchu s dvoutřetinovou větši- nou dočkala se tedy vláda řízného odbytí a projevu nelibosti. To je skok krkolomný! Na »štěstí« v Rakousku nevykládají se ta- kové parlamentní projevy nedůvěry a ne- libosti vládě tak trazicky jako v jiných státech. Sněmovna půjde v nejbližších dnech na letní prázdniny a vláda si klidně řekne: Nějak bylo, nějak bude!

Zajímavo je, že Poláci, sotva tři če- ské strany přihlásily se bezpodmíneč- ně do služeb úřednického kabinetu, začali se hned dovolávat parlamentního kabinetu. K odůvodnění praví, že pouze parlamentní vláda může si zajistit spoleh- livou většinu. Polské volání po parlament- ním kabinetě může se posuzovat jako živý zájem na ozdravění poslanecké sněmovny, zmítané ustavičně rozmary stran, může se však o něm stejně oprávněně říci, že Po- láci v parlamentním kabinetě hledají vlastní zájmy. Poučeni nedávným kouskem bar. Heinolda, jenž za jejich zá- dy jednal s Rusíny, soudí nyní, že za par- lamentní vlády nemohlo by se podobné »zaskočení« opakovati. Ovšem — velkou otázkou zůstává, zda-li by se parlamentní vládě podařilo opatřit program, kterým dal by se zastavit rozvrat ve vládních stranách, způsobený hlavně tím, že vlády v posledních letech vynucovaly si na li- dové sněmovně schválení četných pro- tilidových požadavků a že sháněly většinu vlastně jen k tomu, aby lidové potřeby byly zamítány, odstrkovány. Prá- vě toto dlouholeté zneužívání lidové sně- movny proti lidu vedlo včera k projevu nelibosti vládě.

Polilický přehled. Rozpuštění obecníko zastupitelstva ve Lvově bude v nejbližších dnech provedeno. Jeli- kož správní soud zrušil poslední obecní volby ve Lvově, vzdalo se 85 členů ze 100 ohecního zastupitelstva funkcí. Sta- rosta oznámil mistodržiteli, že nemůže již žádnou schůzi svolat. Justh vzdal se hodnosti tajnéko rady. Dopis Justhův, v němž vůdce strany neodvislosti dal panovníkovi k disposici svou hodnost tajného rady, odevzdal kabi- netní kanceláři osobně hr. Michal K a- rolyi již minulý týden. V dopisu tom poukazuje Justh na násilnosti, k nimž do- šlo v uherské sněmovně, a dále k tomu, že ozbrojené noci bylo použito i proti němnu. Ke konci dopisu pak praví Justh, že je toho názoru, že skutečný tajný rada Jeho Veličenstva nemůže být předmětem násil- ností a ustavičné potupy. — Poněvadž dopis byl uveřejněn i v orgánu Justhovy strany, není žádné pochybnosti o tom, že Justh tento krok skutečně provedl. Hrabě Karolvi požádán novináři, odepřel zprávu potvrdit. Ovšem také prohlásil, že nemá co vyvracet. Justh přijel včera do Karlo- vých Varů, kde jej již očekávaly četné telegrafické dotazy. Nepřijal však žurna- listů, kteří přišli za ním se stejným dota- zem. Jak s listem Justhovým naložila ka- binetní kancelář, nelze tedy prozatím zji- stit. — Je to první případ, že tajný rada vzdal se této hodnosti. V Uhrách se soudí, že Justh tímto činem získá hojně přízně v lidu.

Wilson porazí Roosevelta. Londýnský list Tímes sděluje z Bal- timore, že demokratická strana postave- ním Wilsona jako kandidáta zasadila těžkou ránu Rooseveltovi. Kdyby demokraté byli postavili konservativního kandidáta, mohl Roosevelt proniknout proti konservativním Taítovi jako je- diný pokrokový kandidát. Vedle po- krokového Wilsona však neobstojí. Soudí se, že nedojde víc na utvoření Roosevel- tovy strany. — Kandidátem na úřad vice- presidenta jmenovala demokratická strana Marschalla, guvernéra státu Indiana

Denní zprávy. Příšti číslo malého listu vyide ažv sobotu odpoledne. Zítra jest jen velký list. Sobotní »Večery« přinesou celou řa- du obrázků ze sokolského sletu, mezitím dvoustranový obraz úchvatných prost- ných. Mimo to obvyklou karikaturu Gell- nerovu. L.ze konpiti ve všech prodejnnách za 8 hal. Ústřední Matice školská, náš nejdů- ležitější obranný spolek, svolává jedena- třicátou řádnou valnou hromadu na neděli 7. tm. Valná hromada konat se budle o 9. hodině dopol. v sále Měšťanské besedy v Praze. Na pořadu: volba starosty na tři roky, volba čestného člena a dophňovací volby výboru. Č. k. okr. komisař Panek na dovolenév Ub. Hradišti. Píše se nám: Okr. komisař Panek z Brna tráví v Uh. Hradišti svou dovolenou. Nebylo by to o sobě nic divného, poněvadž je zde domovem, má zde otce a rodinu a je to vůbec jeho věcí, kde svou dovolenou prožije. Ale zdá se dle všeho, že dovolená p. komisaře Panka není jen tak zcela obyčejná dovolená, naopak, ze všeho je víc než pa- trno, že p. kom. Panek má jisté »poslání« ať už z vlastní vůle, nebo z vyš- šího rozkazu. To straně pokrokové nenía nemůže býti lhostejno. Předně proto, poněvadž pan Panek konferuje pilně s předáky obou stran a uplatňuje při tom zcela protichůdné ten- dence: na naše pouští jakousi hrůzu, hledě jim namluviti, že rozhodnutí správního soudu není pro nás tak bezvýhradně příznivé, jak by se snad zdálo dle výslovného znění našeho statutu, na byrgry zase působí povzbudivě, dodá- vaje jim kuráže, že jejich posice není ještě

ztracená atd. Vskutku, po jeho příchodu jakoby byli skleslí byrgři oživli a posílili se novou nadějí, že se ještě karta může obrátit. Tak tedv pan komisař Panek neúředně »působí« a na tu- to jeho zákulisní »mimoúřední« činnost nutno si hezky z blízka, nosvítiti. Chápeme sice úplně, že má na tom p. Panek značný osobní zá- jem, aby byrgři zůstali u vesla. Vždyť pochází ze zdejší staroměšťanské rodiny, je »einhet- misch«, otec jeho je vynikajícím předákem ve straně, členem obecního výboru a — nota bene! členem ředitelstva spořitelny, za jehož ne- blahého působení zrodila se osudná Garíun- kliáda spojená se stotisícovou ztrátou pro obec a pan Panek dobře ví, že přijde-lik veslu naše strana, bude se v první řadě starati o to, aby vinníci byli pohnáni k zodpovědnosti a aby bylaobcinahražena — ne-li zeela — tož aspoň z větší části způsobená jí škoda. To p. Panek dobře ví a proto dělá náladu pro vitězství byrgrů, povzbuzuje je. upozorůuje na různé 8§, které by se snad daly zkroutit a překroutit nějak, aby to šlo k duhu jeho straně. A tuto zákulisní, krtčí práci provozuje kom. Panek zcela nekontrolovaně už třetí týde n, hale se při tom v plášť úřední nestrannosti — ne-li dokonce v togu apoštola míru, který má připraviti půdu pro klidný, zákonitý a všechno občanstvo uspokojující průběh voleb. Za ta- kové »poslání« však panu komisaři děkujeme.

ano, my si je nejdůrazněji zakazujeme! Není přípustno, aby zeměpanský úředník v neúřední fnnkci hrál jakousi úlohu podezřelého makléře, pouštějícího na jednu stranu »hrů- zu«, povzbuzujícího však stranu druhou, s níž spojeny jsou různé zájmy a kšefty jeho vlastní rodiny. Komisař Panek hrál úlohu vládního ko- misaře tři dny při minulých volbách. Viděl vše- cky nezákonnitosti, »otcovskou« stranou spá- chané, popsal haldy papíru poznámkami a efekt všeho byl, že musili jsme celý volební rekurs vybojovat sami bez něj, snad i — proti vlád- nímu komisaři Pankovi, který ovšem ze samé nestrannosti nebyl proti »tatínkově partají«. Nemáme proto chuti s kom. Pankem podruhé se při volbách setkat. Místodržitel slíbil, že pro volbu a řízení předvolební pošle do Uh. Hra- diště úředníka nestranného, neza- ujatého a uesúčastněnébo. Tím ko- misař Panek není, poněvadž při volbách jde též o zájmy, kšefty jeho rodiny! Čtvrtstoletí čteuářského spolku v Mor. Bránicích oslaveno bude v neděli 7. t. m. Při slavnosti, která bude mít bohatý a poutavý program, promluví o významu čten. spolků na venkově pan ředitel Hošek z Dol. Kounic. K hojné účasti zve výbor. Krajinský sjezd Národni jednoty pro By- střicko, Holešovsko, Hranicko, Přerovskoa Lipensko konat se bude v neděli 7. t. m. o 10. hod. dopol. v rolnickém pivovaře v L ipníku. Odpoledne o půl 3. hod. v zahradě »u Kunderů- matiční slavnost na udržení mateřských škol. Českému dítěti ve Vítkovicích je název slavnosti, jež konati se bude již 5. t. nl. v Pře-

Ze světa. Ohnivzdorné linoleum. Od několika let snaží se průmysl linoleový vyrobit ohinivzdorné nebo alespoň těžce zápalné linoleum. Za tím účelem byly do massy linoleové přidávány ne- hořlavé látky, jako asbest a jiné; ale pokusy tyto se nikterak neosvědčily. Mnohem lepší vy- hlídky na úspěch má nedávno patentovaný způsob výroby ohnivzdorného linolea přimíse- ním uhličitanu magnesiového k linoleové hmo- tě. Jak známo, vylučuje se z uhličitanů při vy- soké teplotě kyselina uhličitá, která je plynem velmi těžkým, takže klesá k zemi a zabraňuje přístupu vzduchu v případě vypuknutí požáru. Ze všech uhličitých solí potřebuje zmíněná magnesiová nejméně tepla k rozkladu a jeví se proto nejvhodnější k tomu, aby udusila even- tuelní plameny při požáru linolea. Osvědčí-li se tento patent. nutno ovšem vyčkat, přes to, že různé aparáty za účelem snadného hašení ohně konstruované a na vhodné myšlence založené konají výbornou službu. Jak se dostal mnich k žebříku. Pěkná pří- hoda udála se před nedávnem v Tridentě a jak ujišťuje tyrolský jeden časopis, není na celé historii nic přibásněno. Na Plazza della Fierra konal se právě výroční trh na dřevěné zboží. Velké náměstí bylo celé přeplněno škopky a různými dřevěnými nádobami, jakož i rozlič- nými jinými dřevěnými výrobky. Podél zacho- valých městských zdí usadili se prodavač žebříků; téměř nekonečná řada, sta žebříků stálo opřeno o zeď, od nejlevnějších do nej- dražších. Najednou objevil se na trhu kapucín, člen žebravého řádu, který se doposud těšíu

bodrých Tyroláků značné úctě a vážnosti Mladý mnich díval se závistivě po spoustě krásných a dlouhých žebříků, poněvadž jeho konvent už dávno jevil nalehavou potřebu ta- kového užitečného nářadí. Ale drahota zasáhla i zbožný konvent, almužna scházela se velmi špatně a hubené klášterní příjmy nedovolovaly takový přepych, jako je zakoupení žebříku. Fráter přemýšlel, zda by nějakým jiným, o- všem dovoleným způsobem nemohl svůj řád o- bohatit o potřebný žebřík. Najednou si radostí pořádně šňupl; dostal znamenitý nápad. Z kra- je náměstí poprosil velmi zkroušeně prvního prodavače, zda by nemohl pro klášterní za- hrádku věnovat zcela maličký žebřík, vlastně žebříček. Obchodník byl dobrým křesťanem a poněvadž běželo vlastně o žebříček se třemi nebo čtyřmi šprušlíky, nedal se dlouho pobí zet a daroval mnichovi žádaný žebřík. S mnoha díky a poukazy na odměnu u Pána boha od- cházel mnich, ale nešel daleko; jen k nejbližší- mu krámu a tam pro milosrdenství Boží prosil. aby mu obchodník vyměnil žebříček za žebřík o něco vyšší. Skromnou prosbu nemohl mu do- brý křesťan zamítnout a obratný fráter dostal žebřík o dvě příčky delší. A zase táhl svůj dar o něco dále a poprosil znova o výměnu za vyšší žebřík: Tak pokračoval podél celé městské zdi až na jejím konci stanul s pořádným žebřem, který s největší radostí a vnitřním blahem od- nášel do kláštera. Něco ze šprýmů tureckého Eušpigla.

Turci mají svého Enšpigla, jemuž říkají Hodža Nassreddin. Z jeho šprýmů a vtipů některé uvá- díme: Jednou byl Nassreddin na smrt nemocen; pravil své ženě, aby oblékla své nejlepší šaty a vzala všechny šperky. »Ale jak mohu vzíti roucho svatebni, když ty jsi tak nenrocen?« odporovala žena. Ale Nassreddin řekl: »Víš, milá ženo, až přijde pro mne anděl smrti a u- vidí, jak jsi krásně nastrojená, kdo ví, zdali si raději nevezme tebe než mne?« Když Nassr- eddin opravdu cítil blízkost smrti, dal zříditi na šírém poli velkou bránu se zámkem a závora- mi. Na úhradu této stavby prosil velkého voje- vůdce Tamerlana, aby mu dal peníze. »Ale vždyť je ta stavba nesmyslná a pitomá,« na- mítal vladař. Na to odpověděl šprýmař: »Pa- novníče věřících, tato vrata budou hlásati stej- ně památku moji jako tvoje vítězství. Ale když potomci podívají se na moje nesmyslná vrata, vzpomenou si na Nassreddinova šibalství a budou se smát. Ale vzpomenou-li si na tvoje vítězství, budou plakat nad prolitou krví.« Také mohamedánské kněze dobíral si turecký En- špygl často a velice nemilosrdně. Jednou u- smyslili si někteří dervišové — mehamedánští mniši — že Nassreddina, který právě vedl kou- pené jehně, napálí. I řekli mu: »Co chceš s tím jehnětem, vždyť zítra je poslední soud, pojďme. zabijeme jehně a sníme.« Šibal jim odpověděl: »Dobrá, když je poslední soud. pojďme, sníme jehně.« Šli na pole, Nassreddin přivedl tam jehně a požádal derviše, aby odložili turbany.

Potom rozdělal oheň, a zatím co derviši če- kali na pečinku, sebral jim Nassreddin turbany a naházel je do ohně. »Což jsi se zbláznil?« křičeli. Ale šibal povídal klidně: »Buďte zticho, což není zítra poslední soud? Nač tedy potřebu- jete turbany? Buďto tomu věříte, že je zítra konec světa, a pak nepotřebujete ani šatů, anebo nevěříte — ale pak si nechám své jehně.« Sebral jehně a odešel. — Jindy půjčil soused Nassreddinovi pánev. Nassreddin byl uznalýa když pánev vracel, dal do ní ještě malou pán- vičku. »Proč to?« ptal se soused. »Víte, pánev

dostala mladé a tak je nesu.« pravii hodža. Soused pánvičku vzal a půjči Nassreddinovi podruhé pánev zase. Ale hodža ji už nevrátil. Když ho soused žádal o vrácen půjčené pánve. povídá šibal: »Nemohu ti ji vrátit, pánev u- mřela.« »Jak může pánev umřít?« zlobil se soused. »Proč nechceš nyní věřit, že pánev umřela, když jsi dříve věřil, že dostala mla- dé?« odsekl mu šibal. Turecký Enšpigl dovedl však také usaditi lidskou nafoukanost. Jednou přišel na jakousi slavnost ve starých šatech. Ale domácí pán, vida jak je ošumělý, ohrnoval nad tím nos. Tu šibal běžel domů, vzal si nej- lepší šaty a přihrnul se znovu na slavnost, kde ho již vlídně uvítali. »Prosím, byste dali mým šatům jíst!« pravil hodža. Domácí s údivem ptali se, jak to myslí. »Docela dobře,« odvětil šprýmař, »když jste prokazovali tak velkou čest mým šatům, je tedy správno, abyste jim dali také jídlo.« Jednoho dne přišli lidé k Nassr- eddinovi a sdělili s ním, že jeho syn ztratil rozum. Nassreddin vzal se za bradu a jal se přemýšlet. »O čem přemýšlíš?« ptali se ho příbuzní. »Nemohu pochopit, jak můj syn mohl ztratit rozum, když nikdy žádného neměl.« — Na cestě do města zcepeně! Nassreddinovi osel a ubohý hodža dal se do usedavého pláče. »Ne- plač, Bůh ti dá lepšího osla,« utěšovali ho mimojdoucí. »Děkuji ti, milý bratře,« odpovídal hodža, »znám dobře karakter Pánaboha. Pod 15 rublů mi lepšího nedá.« — Nassreddin spadl s koně. »Nestydíš se?« volali naň přátelé. »Ne- mohu přec zůstat mezi nebem a zemí!« — Jed- noho dne ptali se Nassreddina: »Kdo je nej- hloupější ze všech lidí?« »Ten, kdo říká lidem pravdu.«